Array ( [0] => 15480380 [id] => 15480380 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kovy [uri] => Kovy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|druhý=českém [[youtuber]]ovi|rozlišovač=youtuber}} [1] => {{Infobox - skupina chemických prvků [2] => | prvky = Alkalické kovy,Kovy alkalických zemin,Lanthanoidy,Aktinoidy,Přechodné kovy,Nepřechodné kovy [3] => }} [4] => [[Soubor:Steel-Dowel-Pins.jpg|náhled|Ocelové osičky]] [5] => '''Kovy''' tvoří společně s [[polokovy]] a [[nekovy]] tři hlavní skupiny [[chemický prvek|chemických prvků]]. Rozdělení je prováděno s ohledem na [[chemická vazba|vazebné]] a [[ionizace|ionizační]] vlastnosti prvků. Kovy jsou charakterizované jako [[Elektropozitivita|elektropozitivní]], mají snahu předávat [[valenční elektron]]y a tvořit jednoatomové [[kation]]ty. [6] => [7] => Kovy jsou hojně průmyslově využívány pro svoje ojedinělé fyzikální vlastnosti a pro snadnou [[zpracování kovů|zpracovatelnost]]. První zpracování kovů bylo uskutečněno asi 7 tisíc let před naším letopočtem na území dnešního [[Turecko|Turecka]]R. F. Tylecote (1992) A History of Metallurgy {{ISBN|0-901462-88-8}}. [8] => [9] => V průmyslu se označení '''kovy''' také obecně používá pro kovové materiály – slitiny kovů nebo kovů s nekovy. [10] => [11] => V astronomii jsou za kovy označovány všechny prvky mimo vodík a helium. Zastoupení kovů charakterizuje [[metalicita]]. [12] => [13] => V [[Alchymie|alchymii]] bylo za kovy uznávány: měď, olovo, zlato, stříbro, železo, cín a rtuť (dle [[Hermetismus|hermetických]] principů přiřazeno tehdy známým planetám, vč. Slunce a Měsíce), přestože byly známy také zinek, platina, arsen, antimon nebo bismut. [14] => [15] => == Skupiny kovů v periodické tabulce == [16] => [17] => * '''[[Alkalické kovy]]''': Li, Na, K, Rb, Cs, Fr [18] => * '''[[Kovy alkalických zemin]]''': Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra [19] => * '''[[Přechodné kovy]]''': [20] => ** Sc, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn; [21] => ** Y, Zr, Nb, Mo, Tc, Ru, Rh, Pd, Ag, Cd; [22] => ** Hf, Ta, W, Re, Os, Ir, Pt, Au, Hg; [23] => ** Rf, Db, Sg, Bh, Hs, Cn [24] => * '''[[Nepřechodné kovy]]''': Al, Ga, In, Sn, Tl, Pb, Bi, Po, Fl [25] => * '''[[Ušlechtilé kovy]]''': Cu, Ag, Au, Hg, Ru, Rh, Pd, Re, Os, Ir, Pt [26] => * '''[[Kovy skupiny železa]]''': Fe, Co, Ni [27] => * '''[[Platinová skupina|Platinové kovy]]''': '''lehké''': Ru, Rh, Pd; '''těžké''': Os, Ir, Pt [28] => * '''[[Lanthanoidy]]''': La, Ce, Pr, Nd, Pm, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu [29] => * '''[[Aktinoidy]]''': Ac, Th, Pa, U, Np, Pu, Am, Cm, Bk, Cf, Es, Fm, Md, No, Lr [30] => [31] => == Výskyt == [32] => Většina kovů se v přírodě vyskytuje v podobě oxidů, některé – zejména těžší kovy, jako rtuť a olovo – se vyskytují jako [[sulfidy]]. Jenom některé – zejména vzácné kovy a tzv. mincovní kovy – se vyskytují v ryzím kovovém stavu, neboť patří mezi chemicky nejstabilnější. Právě pro nízkou chemickou reaktivitu se používají v mincovnictví a klenotnictví, neboť nekorodují. Určité kovy se v přírodě nevyskytují vůbec, protože jsou [[radioaktivita|radioaktivní]] a zmizely díky radioaktivnímu rozpadu. [33] => [34] => Technecium a všechny prvky s atomovým číslem vyšším než plutonium vznikají v [[Jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] nebo [[Urychlovač částic|urychlovačích]], zatímco promethium se vyskytuje jen ve stopových množstvích jako produkt [[spontánní štěpení|spontánního štěpení]] uranu. Nejtěžší prvky byly získány pouze v množství několika atomů a jsou velmi silně radioaktivní. [35] => [36] => == Vlastnosti == [37] => * Vysoká [[Elektrická vodivost|elektrická]] a [[tepelná vodivost]]. S rostoucí teplotou se elektrická vodivost snižuje, resp. zvyšuje [[elektrický odpor]] (na rozdíl od [[polovodič]]ů) – viz [[kovová vazba]]. [38] => * jsou kujné a lesklé [39] => * obvykle mají vysokou teplotu tání a varu [40] => * jejich oxidy mají většinou zásaditý charakter [41] => [42] => '''Toxické kovy''' jsou kovy (antropogenního nebo přirozeného původu, avšak ve vyšší koncentraci než je optimální) mající toxické účinky. Mezi toxické kovy jsou řazeny např.: [[kadmium]], [[rtuť]], [[olovo]]. Významnou skupinou toxických kovů jsou [[těžké kovy]]. [43] => [44] => Mezi kovy patří všechny chemické prvky kromě: H, He, B, C, N, O, F, Ne, Si, P, S, Cl, Ar, Ge, As, Se, Br, Kr, Sb, Te, I, Xe, At a Rn. [45] => [46] => stejnorodé směsi obsahující více než 1 kov se nazývají [[slitina|slitiny]]. Typickými slitinami, známými z běžného života, jsou např.: [47] => * [[amalgámy]] [48] => * [[Alpaka (slitina)|alpaka]] [49] => * [[bronz]] [50] => * [[dělovina]] [51] => * [[zvonovina]] [52] => * [[dural]] [53] => * [[mosaz]] [54] => * [[ocel]] [55] => * [[bílé zlato]] [56] => * [[liteřina]] [57] => * [[ložiskový kov]] [58] => [59] => == Výroba == [60] => Je založena na redukci jejich oxidů (při redukci dochází ke snížení ox. čísla). Dobrým redukčním činidlem je uhlík, kterým lze redukovat většinu kovů kromě těch, které se s ním slučují za vzniku karbidů. Z dalších rud lze použít uhličitany nebo sulfidy, popř. halogenidy. Mnohé kovy se připravují elektrolýzou taveniny halogenidů, hydroxidů nebo oxidů. [61] => Slitiny se připravují smíšením dvou nebo několika roztavených kovů, které vytvoří homogenní kapalnou směs. Ta dodatečným snížením teploty ztuhne. Kombinací různých kovů se vytváří slitiny s různými vlastnostmi jako například: tvrdost, pevnost, nízká hustota... [62] => [63] => Metoda použitá při výrobě může být: [64] => [65] => '''Redukce chemická''' [66] => [67] => # redukce oxidů uhlíkem [68] => # redukce vodíkem (Mo, W) [69] => # redukce Al – aluminotermie (Cr, Mn, Co) [70] => [71] => '''Redukce elektrochemická''' [72] => # redukce Mg (Ti, Si) [73] => # elektrolýza (Na, K) [74] => # elektrolýza s přísadou tavidla Al [75] => # vytěsnění méně ušlechtilým kovem (Fe + CuSO4 → FeSO4 + Cu) [76] => [77] => '''Tepelný rozklad''' [78] => # tepelný rozklad solí za vzniku oxidů [79] => [80] => == Reference == [81] => [82] => [83] => == Literatura == [84] => * {{Citace elektronické monografie [85] => | příjmení = Vojtěch Dalibor [86] => | titul = Kovové materiály [87] => | url = http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-600-1/pages-img/ [88] => | datum vydání = 2006 [89] => | isbn = 80-7080-600-1 [90] => | vydavatel = VŠCHT v Praze [91] => }} [92] => [93] => == Související články == [94] => * [[Polokovy]] [95] => * [[Nekovy]] [96] => [97] => == Externí odkazy == [98] => * {{commonscat}} [99] => * {{Wikislovník|heslo=kov}} [100] => [101] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [102] => {{Autoritní data}} [103] => {{Portály|Chemie}} [104] => [105] => [[Kategorie:Kovy| ]] [106] => [[Kategorie:Skupiny chemických prvků]] [107] => [[Kategorie:Kovářství]] [] => )
good wiki

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků. Rozdělení je prováděno s ohledem na vazebné a ionizační vlastnosti prvků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Steel-Dowel-Pins.jpg','valenční elektron','Přechodné kovy','ionizace','Elektropozitivita','chemická vazba','kovová vazba','těžké kovy','rtuť','amalgámy','Elektrická vodivost','elektrický odpor'

Amalgámy

Elektropozitivita

Ionizace

Rtuť