Array ( [0] => 15541411 [id] => 15541411 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kočkodan [uri] => Kočkodan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Kočkodani [2] => | obrázek = WLA hmns Crowned Guenon Cercopithecus pogonias.jpg [3] => | popisek = Kočkodan pruhohřbetý [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [9] => | řád = [[primáti]] (Primates) [10] => | nadčeleď = [[úzkonosí]] (Catarrhini) [11] => | čeleď = [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae) [12] => | tribus = '''kočkodani''' (Cercopithecini) [13] => | druhotné dělení = [[Rod (biologie)|Rody]] [14] => | podřazené taxony = [15] => *''[[Allenopithecus]]'' [16] => *''[[Cercopithecus]]'' [17] => *''[[Erythrocebus]]'' [18] => *''[[Chlorocebus]]'' [19] => *''[[Miopithecus]]'' [20] => | sesterska = [[paviáni]] (Papionini) [21] => }} [22] => '''Kočkodani ''' je společný český název pro pět [[rod (biologie)|rodů]] ''[[Allenopithecus]]'', ''[[Cercopithecus]]'', ''[[Erythrocebus]]'', ''[[Chlorocebus]]'' a ''[[Miopithecus]]''. Jsou to [[úzkonosí]] [[primáti]] z [[Čeleď|čeledi]] [[kočkodanovití]], menší až středně velké opice obývající rozmanité ekosystémy [[subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]]. [23] => [24] => == Popis == [25] => Všichni kočkodani mají poměrně štíhlý trup, dlouhé a štíhlé končetiny a dlouhý neredukovaný ocas, mají průměrnou hmotnost od 3 do 7 kg. Žijí v rozlehlých a rozličných oblastech [[Afrika|Afriky]] jižně od [[Sahara|Sahary]], a jsou k tomuto životu různě přizpůsobeni. Většina kočkodanů, až na kočkodana husarského, nejrychlejšího běžce mezi primáty, je více či méně uzpůsobena výrazně delšími zadními končetinami k životu na stromech. Lebku mají poměrně štíhlou a čelisti, v porovnání s ostatními kočkodanovitými, kratší. Pohlavní [[pohlavní dimorfismus|dimorfismus]] se projevuje především délkou [[chrup|špičáků]] a velikosti těla, i když rozdílnost ve velikosti není tak patrná, jako u [[pavián]]ů. [26] => [27] => Vytvářejí [[komunita|komunity]] složené z několika jedinců, a to jak v rámci jednoho druhu, tak i mezidruhově, například s [[mandril]]y, [[mangabej]]i nebo [[gueréza]]mi. Vyspělá [[ekologie|ekologická]] [[diferenciace]] je pro takováto uskupení nezbytností. [[Sympatrie|Sympatrický]] výskyt [[kočkodan muido|kočkodana muido]], [[kočkodan pruhohřbetý|kočkodana pruhohřbetého]] a [[kočkodan bělonosý|kočkodana bělonosého]] s mandrily není výjimečností. Nekonkurují si ani způsobem a frekvencí využívání jednotlivých stromových pater, ani potravním druhem. Kočkodan pruhohřbetý žije především v horních patrech korun stromů, je výrazně [[plodožravý]], loví pohyblivý hmyz a téměř vůbec nepojídá listy. Kočkodan bělonosý je vázán svým výskytem na střední patra korun, živí se listy, květy a loví pohybující se i ukrytý hmyz. Kočkodan muldo obývá spodní patra korun, občas sestupuje i na zem, převážnou část jídelníčku mu tvoří listy, konzumuje méně plodů a zřídka kdy hmyz. [28] => [29] => Typickým znakem kočkodanů je pohyb po všech čtyřech končetinách, a to i ve větvích. Toto kočkodani ovládají nejlépe ze všech druhů opic. Dlouhý ocas jim pak pomáhá při skocích. Všeobecně kočkodanům jako potrava slouží hlavně ovoce, semena, listy, traviny, kořínky drobní živočichové, ptáci, savci, ještěrky. [30] => [[Pohlavní zralost]]i dosahují samice zhruba ve 4 a půl letech, samci pak v pěti letech. Doba [[březost]]i je asi 165 dní. Kočkodani se mohou dožívat až třiceti let. [31] => [32] => Zajímavým znakem kočkodanů je obranná strategie proti [[predátor]]ům. Mají značně rozvinutou [[dorozumívání|komunikaci]]. Byl pozorován u některých jedinců primitivní „jazyk“, kdy na určitý [[zvuk]]ový [[signál]] reagovali všichni jedinci, až na mláďata, v tlupě obdobně. Tento [[zvuk|akustický]] signál se však dle oblastí liší. Varování [[kočkodan obecný|kočkodana obecného]] žijícího v [[Senegal]]u nerozumí kočkodani obecní žijící v [[Malawi]]. Pozoruhodné může být i to, že hlídkující jedinec svými projevy přitahuje pozornost dravce a poskytuje tím drahocenný čas ostatním. Úkryt nacházejí nejen v zeleném baldachýnu, ale někteří kočkodani jsou dobrými plavci a před predátory skáčou do vody. [[Kočkodan talapoin|Kočkodani talapoini]] se dravcům dokonce aktivně a mnohdy úspěšně brání. [33] => [34] => == Rozdělení == [35] => Uvedených pět rodů tvoří [[tribus]] '''kočkodani''', který lze rozdělit podle místa výskytu do tří skupin: [36] => * pralesní kočkodani, kterou tvoří rody ''Allenopithecus'', ''Cercopithecus'' a ''Miopithecus'', [37] => * lesostepní kočkodani rodu ''Chlorocebus'', [38] => * savanoví kočkodani rodu ''Erythrocebus''. [39] => [40] => == Odkazy == [41] => [42] => === Literatura === [43] => * DOBRORUKA, Luděk J. ''Poloopice a opice.'' 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 203 s. Zvířata celého světa, sv. 5. [44] => * DORE, Kerry M., ed., RILEY, Erin P., ed. a FUENTES, Agustin, ed. ''Ethnoprimatology: a practical guide to research at the human-nonhuman primate interface.'' 1st publ. Cambridge: Cambridge University Press, 2017. 307 s. Cambridge studies in biological and evolutionary anthropology, 76. ISBN 978-1-107-10996-4. [45] => * {{Citace elektronického periodika [46] => | titul = Kočkodani [47] => | periodikum = Afrika online.cz [48] => | url = http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022001 [49] => | datum přístupu = 2020-01-25 [50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090323003211/http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009022001 [51] => | datum archivace = 2009-03-23 [52] => }} [53] => * POTOCKI, Emil, ed. a KRASINSKI, Juliusz, ed. ''Primatology: theories, methods and research.'' New York: Nova Sience, ©2009. 207 s. Animal science, issues and professions series. ISBN 978-1-60741-852-8. [54] => * STRUM, Shirley C., ed. a FEDIGAN, Linda M., ed. ''Primate encounters: models of science, gender, and society.'' Chicago: University of Chicago, 2000. 635 s. ISBN 0-226-77754-5. [55] => * VANČATA, Václav. ''Primatologie. Díl 2., Catarrhina – opice a lidoopi.'' Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2003. 237 s. ISBN 80-7290-127-3. [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Ebola]] [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Commonscat}} [62] => [63] => {{Taxonbar|from=Q1362071}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => {{Portály|Živočichové}} [67] => [68] => [[Kategorie:Kočkodanovití]] [] => )
good wiki

Kočkodan

Kočkodani je společný český název pro pět rodů Allenopithecus, Cercopithecus, Erythrocebus, Chlorocebus a Miopithecus. Jsou to úzkonosí primáti z čeledi kočkodanovití, menší až středně velké opice obývající rozmanité ekosystémy subsaharské Afriky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'primáti','Erythrocebus','Chlorocebus','zvuk','Allenopithecus','Miopithecus','úzkonosí','Cercopithecus','kočkodanovití','kočkodan muido','chrup','pohlavní dimorfismus'

Cercopithecus

Chrup

Chrup je název pro hlemýždě, který patří do čeledi hlemýžďovitých.

Kočkodanovití

Primáti

Úzkonosí

Úzkonosí je označení pro skupinu brouků, kteří jsou přizpůsobeni k životu ve vodě.

Zvuk