Array ( [0] => 14864805 [id] => 14864805 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kračun [uri] => Kračun [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - svátek [1] => | název svátku = Kračun [2] => | druh = oslava zimního slunovratu [3] => | jiný název = Koleda, Hody [4] => | slavený = [[Slovanské pohanství|předkřesťanští Slované]], [[Rodnověří|rodnověrci]] [5] => | významnost = [6] => | datum = zimní slunovrat [7] => | zvyky = [[Koleda|koledování]], obsypávání zrním, [[věštění]], maškary, pálení [[Vánoční poleno|vánočního polene]] [8] => | souvisí s = [[Vánoce]], [[Saturnálie]], [[Brumálie]], [[Jule]], [[Mōdraniht]] [9] => }} [10] => '''Kračun''', '''Hody''' či '''Koleda''' je slovanský svátek [[slunovrat|zimního slunovratu]]. Jeho podoba je rekonstruována především ze slovanských lidových zvyků spojených s [[Vánoce]]mi, které tuto slavnost nahradily, ale existují i písemné záznamy z doby těsně následující [[Christianizace|christianizaci]]. Během Kračunu bylo slaveno zrození nového slunce, personifikovaného pravděpodobně [[Dažbog]]em, slovanským slunečním bohem. Zároveň v období bezprostředně následujícím po slunovratu stírá hranice mezi světem a živých a mrtvých, mezi lidi tak přichází jak blahovolní [[Kult předků|předkové]], tak zlovolní mrtví.{{Citace elektronické monografie [11] => | příjmení = Atweri [12] => | jméno = Jiří [13] => | titul = Slovanské pohanství dnes [14] => | url = http://is.muni.cz/th/74206/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf [15] => | datum vydání = 2007 [16] => | datum přístupu = 2013-2-12 [17] => | vydavatel = Masarykova univerzita v Brně [18] => | strany = 107 [19] => }} [20] => [21] => == Etymologie == [22] => Slovo ''kračun'' je vykládáno buď z [[Praslovanština|praslovanštiny]] nebo [[Latina|latiny]]. Podle první z možností vychází z praslovanského ''kortъkъ'' „krátký“ a zesilující přípony „-un“, ve smyslu nejkratšího dne v roce, analogicky k latinskému [[Brumálie|bruma]], označujícím též zimní slunovrat. K tomuto výkladu se přiklání například český archeolog [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeněk Váňa]] nebo Ján Kerďo. Z latiny je kračun vykládán zpravidla pomocí slova ''creātiō'' „stvoření“, případně ''colationis''.{{Citace monografie [23] => | příjmení = Váňa [24] => | jméno = Zdeněk [25] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [26] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [27] => | vydavatel = Panorama [28] => | místo = Praha [29] => | rok = 1990 [30] => | strany = 206 [31] => | isbn = 80-7038-187-6 [32] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://rodnavira.cz/kracun/ |datum přístupu=2010-04-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090717004634/http://rodnavira.cz/kracun/ |datum archivace=2009-07-17 |nedostupné=ano }}{{Citace periodika [33] => | příjmení = Kerďo [34] => | jméno = Ján [35] => | titul = Je kračún latinsko-románskeho pôvodu? [36] => | periodikum = Slavica Slovaca [37] => | rok = 2002 [38] => | měsíc = [39] => | ročník = 37 [40] => | číslo = 2 [41] => | url = http://www.slavu.sav.sk/casopisy/slavica/2002_02/2002_02.pdf [42] => | jazyk = slovensky [43] => }} Podle jiné hypotézy je slovo odvozeno z řeckého ''en hemera ton christougennon''. Z tohoto označení zimního slunovratu jsou odvozeny následující výrazy: [44] => * Crăciun – [[Rumunština|rumunsky]] a [[Moldavština|moldavsky]] Vánoce [45] => * Karácsony – [[Maďarština|maďarsky]] Vánoce'' [46] => *Karačuna – [[Romština|romsky]] Vánoce [47] => * koročun – běloruský démon smrti [48] => * Kračun – [[dialekt]]ní označení Vánoc v některých slovanských jazycích [49] => * [[kračun (pečivo)|kračun]], kračunik – vánoční obřadní chléb či koláč na východním Slovenskuhttp://www.ludovakultura.sk/index.php?id=716 [50] => * různá toponyma a antroponyma [51] => [52] => Koleda, dodnes užívaný název pro Vánoce v bulharštině a běloruštině, je všeobecně odvozováno z latinského ''[[Kalendy|calendae]]'', označujícího první den měsíce, zvláště prvního měsíce v roce, zimní slunovrat byl Slovany považován na počátek nového roku.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Váňa [54] => | jméno = Zdeněk [55] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [56] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [57] => | vydavatel = Panorama [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 1990 [60] => | strany = 207 [61] => | isbn = 80-7038-187-6 [62] => }} Ve většině slovanských jazyků dodnes [[koleda]] či koledování označuje rituální obchůzky, včetně jejich pozdních forem, prováděné i mimo zimní období. [63] => [64] => Nejstarší označení je pravděpodobně Hody, doložené v lužické srbštině a polabštině, ve východoslovanské ''god'' a jihoslovanské ''godina'' označuje „rok“, tedy dobu mezi dvěma zimními slunovraty. [65] => [66] => Předkřesťanského původu může být i slovinský, chorvatský, bosenský a srbský výraz pro Vánoce který zní Božić „malý bůh, boží syn“ a souviset s představou nově zrozeného slunce. [67] => [68] => == Písemné prameny == [69] => Slavnosti zimního slunovratu nebo pohanské zvyky spojené s oslavou Vánoc jsou zmiňovány už nejstarších slovanských písemných pramenech. Například [[Euchologium sinajské]], [[Staroslověnština|staroslověnsky]] psaný text z [[Makedonie (region)|Makedonie]] 10. či 11. století, kritizuje ty, co jako pohané chodili prvního ledna na koledu. Kračun je poprvé zmiňován v ruském textu z 12. století a různé předkřesťanské obyčeje se objevují v českým a polských textech z 15. a 16. století. [70] => [71] => == Lidová kultura == [72] => Typickým prvkem slovanských Vánoc s předkřesťanským původem je koledování, které spočívalo v obchůzkách s figurou dítěte symbolizující nejspíše nové slunce za doprovodu písní, říkadel a proseb o obdarování, štědrost při koledě měla zajistit bohatství v příštím roce. Koleda byla někdy personifikována, v Rusku se za ni do bílého převlékala dívka, v Bělorusku byly tyto dívky dvě, jedna představovala Koledu bohatou, druhá chudou, podle toho kterou z nich si hospodář náhodně vybral se věštilo, jaký ho čeká rok. [73] => [74] => Dalším typickým zvykem je ''ovseň'', ''useň'', ''avseň'' či ''govseň'' spočívající v obsypávání lidí zrním. Jedná se nejspíše o projev agrární [[magie]], který měl zajistit bohatou úrodu. Tento obyčej byl také personifikován jako bytost jedoucí na šedé svini, spojení zimního slunovratu se prasetem lze nalézt i v představě [[zlaté prasátko|zlatého prasátka]] a pořádání vepřových hodů. V [[Indoevropané|indoevropských]] náboženstvích je vepř všeobecně zasvěcen slunci a spojován s jeho zrozením, příkladem je římský [[Saturn (bůh)|Saturn]] který během [[Saturnálie|saturnálií]] měl přijíždět na voze taženým prasetem se zlatými štětinami. [75] => [76] => Dalšími obyčeji které lze spojit se slovanskou oslavou zimního slunovratu jsou různé formy [[věštění]] typické pro Vánoce, maškarní průvody nebo pálení [[Vánoční poleno|vánočního polene]] u Jihoslovanů. [77] => [78] => == Odkazy == [79] => [80] => === Reference === [81] => [82] => [83] => === Externí odkazy === [84] => * {{Commonscat}} [85] => * [https://web.archive.org/web/20090717004634/http://rodnavira.cz/kracun/ Kračun] – Zimní slunovrat na stránkách Rodné víry [86] => * [http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/vanoce-maji-i-slovanske-koreny-slovane-slavili-zimni-slunovrat-20131223.html] - Břeclavský deník: Vánoce mají slovanské kořeny. Slované slavili zimní slunovrat. [87] => [88] => [[Kategorie:Slovanské svátky]] [89] => [[Kategorie:Svátky zimního slunovratu]] [] => )
good wiki

Kračun

Kračun, Hody či Koleda je slovanský svátek zimního slunovratu. Jeho podoba je rekonstruována především ze slovanských lidových zvyků spojených s Vánocemi, které tuto slavnost nahradily, ale existují i písemné záznamy z doby těsně následující christianizaci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vánoce','Saturnálie','Vánoční poleno','Brumálie','věštění','Mōdraniht','Rumunština','Rodnověří','Slovanské pohanství','Praslovanština','Latina','magie'

Latina

Magie

Mōdraniht

Praslovanština

Rodnověří

Rodnověří je termín používaný pro označení předkřesťanských náboženských tradic a zvyklostí starých Slovanů a dalších indoevropských národů, včetně Čechů.

Rumunština

Saturnálie

Vánoce

Věštění