Array ( [0] => 15508039 [id] => 15508039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Král [uri] => Král [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Panovník|panovnickém]] titulu}} [1] => [[Soubor:Georg_of_Podebrady.jpg|náhled|Český král [[Jiří z Poděbrad]]]] [2] => [[Soubor:KonigKrone.png|náhled|Královská [[hodnostní koruna]]. Užívala jí jen království vzniklá v 19. století, starší monarchie, např. česká, měly v erbu korunu v její reálné podobě|alt=KonigKrone.png]] [3] => '''Král''' je [[Panovník|panovnická]] [[hodnost]] (latinsky ''rex'', řecky ''[[basileus]]'') mužského rodu. V [[Monarchie|monarchiích]] jde o druhou nejvyšší panovnickou hodnost po [[císař]]i.[http://www.heraldica.org/topics/royalty/emperor.htm The Title of Emperor] Král je zpravidla nezávislý panovník většinou národního státu, existuje a existovaly však vždy výjimky ve státech jako [[Svatá říše římská]], [[Německé císařství]], [[Bulharsko]], [[Rusko]] nebo [[Uganda]]. [4] => [5] => == Královna == [6] => {{Podrobně|Královna}} [7] => Ženskou variantou je '''královna''', může se jednat o manželku krále (někdy speciálně označována {{Vjazyce2|en|''Queen consort''}}, [[královna manželka]]),{{Zdroj?}} anebo se může jednat o samostatnou panovnici, např. [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]], [[Isabela II. Španělská|Isabela II.]] atd., anglicky ''Queen regnant''). [8] => [9] => Poněkud zvláštní případ je [[Marie Terezie]], jež byla faktickou císařovnou, tj. římskou královnou, ale formálně byl císařem její manžel [[František I. Štěpán Lotrinský]] (odtud [[Habsbursko-lotrinská dynastie|rod habsbursko-lotrinský]]), protože žena byla pro kurfiřty nezvolitelná. [10] => [11] => == Manžel královny == [12] => Manžel takové [[královna|královny]] může mít titul např. ''prince-manžela'', ''prince-regenta'' nebo ''krále manžela'' ([[jure uxoris]]), což bylo běžné hlavně dříve, když ženy samy nevládly, zatímco v moderní době se titul krále manžela užíval jen ve [[Skotsko|Skotsku]] ([[František II. Francouzský|František]], [[Jindřich Stuart, lord Darnley|Jindřich Stuart]]), Portugalsku ([[Petr III. Portugalský|Petr III.]], [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinand II.]]) a Španělsku ([[František Cádizský|František I.]]). Takový případ prince-manžela bylo možné nalézt ve Velké Británii, které vládla královna Alžběta II. a její manžel byl zván [[princ Philip, vévoda z Edinburghu]]. Ať se jedná o krále nebo [[princ]]e manžela, většinou takový královský [[Choť|manžel]] nedisponuje téměř žádnou [[moc]]í a většinou zastává maximálně funkci [[regent]]a.{{doplňte zdroj}} [13] => [14] => == Královské insignie == [15] => [[Soubor:Denmark crown.jpg|náhled|[[Dánské korunovační klenoty|Dánská královská koruna]]]] [16] => Královské [[insignie]], odznaky královské moci, jsou označovány jako regálie ([[Jednotné číslo|sg]]. regale). Nejdůležitější královskou insignií je [[Koruna (klenot)|koruna]], jejíž slavnostní vložením na hlavu je ústředním aktem [[korunovace]], [[Iniciační rituál|obřadního přijetí]] [[pretendent]]a za krále. [17] => Dalšími insigniemi jsou [[žezlo]] a [[Královské jablko|jablko]], které s korunou tvoří [[korunovační klenoty]], [[korunovační plášť]] podšitý [[Hermelín (kožešina)|hermelínem]] a [[trůn]] (stolec, solium). Královské insignie bývají doplněny také zbrojí: [[meč]]i, [[sekera]]mi, [[štít]]y, [[luk]]y s toulci a podobně. [18] => [19] => Jedinečnost královských insignií vyjadřuje jedinečnost a nadřazenost panovníkova postavení jako jediné osoby povolané zaujmout místo krále. [20] => [21] => == Oslovení == [22] => Králům (a královnám) přísluší oslovení (titul) ''[[Veličenstvo]]'', ostatním členům královského rodu pak ''[[královská Výsost]]''. Vzdálenějším příbuzným krále pak většinou jen ''[[Výsost]]''. Pokud je král zároveň císařem, přísluší mu titul ''císařské a královské Veličenstvo'', ostatním členům císařského rodu pak ''císařská a královská Výsost'' (např. pruští [[Hohenzollernové]] a habsbursko-lotrinská dynastie).{{en}}[http://www.heraldica.org/topics/odegard/titlefaq.htm Panovnické a šlechtické hodnosti a tituly] [23] => [24] => == Etymologický původ == [25] => Výraz, kterým východoevropské – [[slovanské jazyky]], [[baltské jazyky]] a [[maďarština]] – označují krále, vznikl pravděpodobně zdruhověním jména [[Franská říše|franského]] panovníka [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Podobně jako zdruhověním [[Julius Caesar|Caesarova]] jména vzniklo slovo ''císař'' a ''car''. [26] => [27] => == Původ termínu == [28] => Pojem sám je v Evropě převzat z antické tradice (rex, basileos), kde má obecný význam ''vladař'', ''vládce''. V [[Římské království|Římě]] šlo o vládce před vznikem republiky a terminologicky na to navázal papež při udělování titulů vladařům. Tak se zachovalo v románských jazycích (rei, roi, regina, regio). V [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] vznikl příslušný výraz ze starogermánského slova ''kon'' resp. koning, znamenajícího ''vznešený''. Od tohoto germánského slova je i slovanské „kníže“, původně stejného významu, tj. suverén státu. Později ale byl u Slovanů jeho význam zpochybňován a podřazen právě úrovni krále, vladaře potvrzovaného vyšší, větší autoritou papeže resp. císaře. [[Perština|Perské]] slovo ''šáh'' pochází z [[Médština|médského]] pojmu ''chšájathija'', což znamená ''vyznamenaný vládou''. [[Egypt]]ský pojem ''farao'' pochází ze slov ''Per-Aa'', tj. ''velký dům''; původně označoval královský palác, teprve později byl použit jako panovnický titul. [29] => [30] => == Antika a starověk == [31] => V [[Starověké Řecko|antickém Řecku]] se střídala období [[monarchie]] a [[demokracie]]. Nejznámějším panovníkem byl [[Alexandr Veliký]]. V [[Starověký Řím|antickém Římě]] byla po většinu jeho historie monarchie zakázána ve prospěch demokracie. Poslední [[Etruskové|etruský]] král ([[Tarquinius Superbus|Lucius Tarquinius Superbus]]) byl z Říma vyhnán roku [[509 př. n. l.]] Až do založení [[Římská říše|císařství]] za [[Augustus|Octaviana Augusta]] byl [[Starověký Řím|Řím republikou]] a formálně i téměř celé císařské období. Takový stav je obecně běžný: vládne král, který je volený, byť často jen formálně, jako je to v moderních prezidentských autoritativních státech. A naopak, leckdy král vládne jen formálně, ale fakticky rozhoduje parlament, jako v ústavních monarchiích, resp. sněm šlechty ve šlechtické republice. O [[Germáni|Germánech]] [[Tacitus]] uvádí, že také jejich kmenové zřízení bylo jakýmsi kompromisem mezi monarchií a republikou. [32] => [33] => Ve [[starověk]]ém [[Orient]]ě se stalo království nejrozšířenější formou [[Vláda|vlády]]. [[Peršané|Peršanům]], [[Chetité|Chetitům]] a [[Sumer|Sumerům]] vládli [[Velekrál|velekrálové]] a jim podřízení „malokrálové“ („podkrálové“). Moc v Sumeru později převzali severní sousedé, [[Akkadská říše|Akkadové]]. Také v ostatních královstvích se často chopily moci dříve podřízené národy (např. v [[Egypt]]ě [[Núbie|Núbijci]]). V Egyptě byl král (''faraon'') nejvyšším [[Náboženství|náboženským]] hodnostářem, potomkem bohů a božským vtělením. Téměř všechna tato království byla zničena Alexandrem Velikým při jeho válečných výbojích. Po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadla na menší státní útvary (ovládané jeho bývalými vojenskými veliteli), z nichž nejdelší trvání měly [[Seleukovská říše|Seleukovská]] a [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovská říše]]. [34] => [35] => == Středověk == [36] => Ve středověké střední a západní Evropě (pod vlivem Germánů) měli právo udělovat královský titul (často dědičně, ale vyskytovaly se i výjimky) [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-němečtí císařové]] a v zemích nepodléhajících císařům [[papež]]ové – Polsko, Anglie atd. [37] => [38] => Již roku [[481]] se stal prvním franským králem [[Chlodvík I.]], nešlo ale zatím o dědičnou monarchii, v tu se Francie změnila až na počátku [[13. století]]. [39] => [40] => Přibližně okolo roku [[925]] získal údajně od papeže [[Jan X.|Jana X.]] (dědičný) královský titul chorvatského a dalmatského krále (''rex Croatorum et Dalmatium'') tehdejší chorvatský kníže z rodu [[Trpimírovci|Trpimírovců]] [[Tomislav I.]] Nedlouho po něm získal roku [[1000]] ''apoštolskou'' královskou korunu z rukou papeže [[Silvestr II.|Silvestra II.]] (a se souhlasem císaře [[Ota III.|Oty III.]]) uherský kníže z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]] [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] V sousedním [[Polské království|Polsku]] se [[Piastovci|piastovský]] kníže [[Boleslav Chrabrý]] roku [[1025]] nechal v Hnězdně korunovat polským králem, z příkazu nového papeže [[Jan XIX.|Jana XIX.]], zato však bez souhlasu nového císaře [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] (polské království se od té doby považovalo za papežské léno a nemělo ani účast na volbě císaře, byť se císařství někdy podřizovalo). [41] => [42] => Roku [[1033]] se součástí Svaté říše římské stalo [[Burgundské království]], od té doby tvořila říši ''tria regna'' (tři království); [[Německo]], [[Itálie]] a [[Burgundsko]]. Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován římským císařem a také italským králem (železnou korunou [[Langobardi|Langobardů]]) a burgundským (arelatským) králem. Posledním arelatským králem byl [[Karel IV.]], který roku [[1378]] daroval Burgundské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi [[Karel VI. Francouzský|Karlu VI.]]). Prvním italským králem byl již roku [[781]] korunován [[Karel Veliký]]. [43] => [44] => Z českých panovníků získal jako první titul krále [[Vratislav II.]], kterému ho pro jeho osobu propůjčil císař [[Jindřich IV.]] roku [[1085]]. Dědičný královský titul získal [[Vladislav II.]] od císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] v roce [[1158]], jeho potomci však pro odpor římsko-německých císařů nemohli užívat královského titulu. Opětovně a definitivně získal královský titul až [[Přemysl Otakar I.]] v roce [[1198]], kdy byl korunován z příkazu římsko-německého krále [[Filip Švábský|Filipa Švábského]]. Definitivní dědičnost a [[Primogenitura|primogenituru]] (agnatickou) zaručila českým králům v roce [[1212]] vydaná [[Zlatá bula sicilská]]. [45] => [46] => === Vznik katolických království na Pyrenejském poloostrově === [47] => Už v roce [[824]] bylo utvořeno tzv. Pamplonské a později [[Navarrské království]], kdy tamní [[Baskicko (území)|baskický]] vůdce [[Íñigo Arista]] získal titul [[Pamplona|pamplonského]] krále a ukončil nadvládu [[Franská říše|Franské říše]]. Roku [[1513]] zabrala [[Kastilie]] jižní část, severní část zůstala nezávislá do roku [[1589]], kdy byla zřízena [[personální unie]] s [[Francouzské království|Francií]], tato severní část byla roku [[1620]] připojena k Francouzskému království. V roce [[910]] bylo vytvořeno sousední [[Leónské království]], ze kterého se v roce [[1035]] oddělilo nezávislé [[Kastilské království]], které ale bylo v roce [[1301]] sloučeno s Leónem do [[Kastilská koruna|království Kastílie-León]]. Mezitím se ale od Leónského království odtrhlo [[Galicijské království|Galicijské]] (v letech 1060–1071) a [[Portugalské království|Portugalské]] (1139) království. Ve stejném roce jako [[Kastilské království]] (1035) bylo vytvořeno [[Aragonské království]]. Jak byla k Aragonskému království postupně připojována další území, získal tento útvar, kterému vládl aragonský král, označení [[Aragonská koruna]]. [48] => [49] => Roku [[1128]] vyhlásil portugalský hrabě [[Alfons I. Portugalský|Alfons I. ''Dobyvatel'']] ([[1107]]–[[1185]], vnuk krále [[Alfons VI. Kastilský|Alfonse VI. Kastilského]]) nezávislost svého [[Portugalské hrabství|hrabství]] na Leónském království, s nímž musel svést několik bitev. Nakonec po vítězství v [[Bitva u Ourique|bitvě u Ourique]] byl [[26. červenec|26. července]] [[1139]] vojskem provolán za portugalského krále. V roce [[1469]] se dědička Kastilsko-leónského království [[Isabela Kastilská]] vdala za dědice Aragonského království [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda II. Aragonského]], čímž byl položen základ sjednocení Španělska ([[Kastilská koruna|Kastilské]] a [[Aragonská koruna|Aragonské koruny]]); to dovršil jejich vnuk [[Karel V.|Karel I.]] v roce [[1516]], kdy bylo pod jeho vládou utvořeno jednotné [[Španělsko|Španělské království]]. [50] => [51] => === Další evropská království === [52] => [[Anglické království]] postupně vznikalo od roku [[829]] ze [[Sedm anglosaských království|sedmi anglosaských království]], jedním z prvních králů vládnoucích nad téměř celým územím budoucí [[Anglie]] se stal [[Ecgberht]].{{doplňte zdroj}} Od roku [[1603]] bylo Anglické království v personální unii se [[Skotské království|Skotským královstvím]], které vzniklo roku [[843]]. Prvním skotským králem byl [[Kenneth I.|Kenneth Mac Alpin]], který také [[Skotsko]] sjednotil. Anglie a Skotsko se [[Království Velké Británie|spojily]] v roce [[1707]]. Roku [[1541]] nechal anglický král [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]] povýšit [[Irské lordství]] na [[Irské království|království]], a tak se stal prvním irským králem. Jako hlava [[Anglikánská církev|anglikánské církve]] totiž odmítl uznat svrchovanost [[Katolická církev|katolické církve]] nad [[Irsko (ostrov)|Irskem]]. Samostatné Irské království existovalo až do sloučení s Královstvím Velké Británie, s nímž roku [[1801]] vytvořilo [[Spojené království Velké Británie a Irska]]. [53] => [54] => V Bulharsku se stal prvním králem (carem) [[Symeon I.]] v roce [[917]], on sám se ale rozhodl přijmout titul ''basileus'' (tedy císařskou hodnost) ve snaze vyrovnat se [[Byzantská říše|byzantským císařům]]. V roce [[1908]] přijal opětovně titul cara Bulharů kníže [[Ferdinand I. Bulharský]], nyní již s královskou hodností. Prvním srbským králem (carem) se roku [[1220]] [[Štěpán I. Prvověnčaný|Štěpán Nemanić]], jehož poté korunoval jeho bratr, [[Svatý Sáva|sv. Sáva]]. Nazýval se králem Srbské (Rasské) a Pomořské země, Dukly a Travunie, Záchlumí a Dalmacie. [55] => [56] => V roce [[1130]] založil sicilský hrabě [[Roger II. Sicilský]] (z [[Normané|normanské]] dynastie [[Hautevillové|Hautevillů]]) [[Sicilské království]]. To bylo v roce [[1282]] kvůli tzv. [[Sicilské nešpory|sicilským nešporám]] rozděleno na ostrovní [[Sicilské království]] a pevninské [[Neapolské království]]. Ostrovnímu státu vládli střídavě římsko-němečtí císařové a aragonští/španělští králové nebo vedlejší větve jejich rodů. Od roku [[1735]] měla obě království opět společného panovníka a roku [[1816]] byla spojena do [[Království obojí Sicílie]]. [57] => [58] => Stupnice hodností jednotlivých panovníků bývala ustanovena od papežů. V roce [[1504]] ji upravil papež [[Julius II.]] takto: římský císař, římský král, francouzský, španělský, portugalský, sicilský, anglický, skotský, uherský, navarrský, český, polský, dánský, kyperský král. Tato stupnice pokračovala vládnoucími kurfiřty a vévody. [59] => [60] => == Novověk == [61] => V roce [[1701]] se stal korunovaným králem [[Fridrich I. Pruský]], tehdejší braniborský kurfiřt a pruský vévoda. Králem se prohlásil se svolením římsko-německého císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] a polského krále [[August II. Silný|Augusta II. Silného]], ale jeho titul zněl ''král v Prusku''; až jeho vnuk [[Fridrich II. Veliký]] v roce [[1772]] změnil titul na ''pruského krále''. Posledním korunovaným pruským králem byl [[Vilém I. Pruský]], jeho vnuk [[Vilém II. Pruský]] byl posledním pruským králem vůbec (a zároveň německým císařem). [62] => [63] => V roce [[1707]] přijal jak anglický, tak skotský parlament [[Zákony o unii z roku 1707|zákon o unii]], čímž se obě království sjednotila do jednotného Království Velké Británie, ale již dlouho předtím (od roku [[1603]]) měly oba státy společného krále. Po potlačení irského povstání z roku [[1798]] bylo roku [[1801]] [[Irské království]] připojeno ke Království Velké Británie a vzniklo tak [[Spojené království Velké Británie a Irska]]. [64] => [65] => Roku [[1768]] se stal malý asijský stát [[Nepál]] monarchií, resp. královstvím pod vládou králů z [[dynastie Šáhů]]. [66] => [67] => === Napoleonské války === [68] => Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] vytvořil Napoleon několik nových evropských království. Roku [[1801]] zřídil (na místě bývalého [[Toskánské velkovévodství|Toskánského velkovévodství]]) [[Etrurské království]], které však nemělo dlouhého trvání. V roce [[1805]] se sám prohlásil italským králem a v roce [[1806]] jmenoval svého bratra [[Ludvík Bonaparte|Ludvíka]] holandským králem, což byl Napoleonem nově utvořený titul. [69] => [70] => V roce [[1803]] udělil několika málo německým panovníkům hodnost říšského kurfiřta, tato hodnost ale po rozpadu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] pozbyla smyslu, a tak v roce [[1806]] udělil královskou hodnost bavorskému a württemberskému vévodovi a roku [[1807]] i saskému vévodovi. V roce [[1807]] také utvořil krátkotrvající [[Vestfálské království]]. [71] => [72] => Po Napoleonově pádu byla na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce [[1815]] království a velkovévodství, která [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] povýšil, uznána a dále bylo vytvořeno [[Spojené království nizozemské|Nizozemské království]] (z [[Holandské království|Holandského království]] a území dnešní [[Belgie]]) a [[Hannoverské království]] (bývalé [[Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství|Hannoverské kurfiřtství]]). Z napoleonského [[Italské království (1805–1814)|Italského království]] se v severní části stalo [[Lombardsko-benátské království]], které náleželo k Rakousku až do roku [[1866]], a na dalmátsko-chorvatském pobřeží zase [[Ilyrské království]]. [73] => [74] => [[Vídeňský kongres]] také rozhodl o navrácení [[Neapolské království|Neapolského království]] zpět do rukou Ferdinanda Bourbonského, toho jména III. krále sicilského a IV. krále neapolského. Ten o rok později formálně spojil obě království do jediného útvaru, který dostal jméno [[království obojí Sicílie]] (neboť oba původní státní útvary se v praxi nazývaly královstvím sicilským). [75] => [76] => Když byl v roce [[1807]] obsazen [[Lisabon]] vojskem Napoleona Bonaparta, uprchl portugalský regent princ Jan spolu se svou matkou královnou Marií I. do tehdejší portugalské kolonie Brazílie. Po tomto přesunu královského rodu do [[Brazílie]] bylo učiněno zrovnoprávnění brazilské kolonie s [[Portugalské království|Portugalským královstvím]] a bylo utvořeno [[Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves]], oficiálně ustanovené roku [[1815]]. Po návratu královské rodiny do Portugalska zrušily [[Generální kortesy|cortesy]] (lidové shromáždění) v [[Lisabon]]u rovnoprávnost Portugalska a Brazílie a snažily se obnovit její koloniální status, což v Brazílii vedlo k hnutí za nezávislost, do jehož čela se postavil Janův syn Dom Pedro, jenž byl vždy nakloněn liberálním myšlenkám. Dom Pedro nakonec vyhlásil nezávislost [[Brazilské císařství|Brazílie]] na Portugalsku a [[12. říjen|12. října]] [[1822]] byl jako [[Petr I. Brazilský|Pedro I.]] prohlášen císařem [[Brazilské císařství|Brazílie]]. [77] => [78] => === Postnapoleonské období === [79] => V roce [[1810]] se prohlásil za krále Havajských ostrovů náčelník [[Kamehameha I.]], který založil stejnojmennou dynastii. Havajské království přetrvalo až do roku [[1893]], kdy byl obsazeno [[Spojené státy americké|USA]]. [80] => [81] => Již v roce [[1814]] bylo spojeno unií norské a švédské království a [[Švédsko-norská unie|tato unie]] vydržela až do roku [[1905]]. Švédský král byl zároveň norským králem a země měly společnou zahraniční politiku. [82] => [83] => V roce [[1831]] se osamostatnila [[Belgie]] od Nizozemského království a sama sebe prohlásila královstvím, jejím prvním králem se stal [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha. Londýnským protokolem z roku [[1839]] byla Belgie jako království mezinárodně uznána. [84] => [85] => V roce [[1832]] bylo po dohodě Velké Británie, Francie a carského Ruska založeno nezávislé [[Řecké království]] a prvním králem Řecka se stal mladý [[Ota I. Řecký]] z dynastie bavorských [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], ten byl však pro svou absolutistickou vládu v roce [[1862]] svržen a vyhnán ze země. Poté byl králem zvolen [[Jiří I. Řecký]], druhorozený syn dánského krále, ten na rozdíl od Otty přijal titul ''král Hellénů'' (Řeků). Jeho potomstvo vládlo Řecku až do roku [[1974]]. [86] => [87] => Probíhající [[risorgimento]] mělo za následek, že bylo v roce [[1861]] vytvořeno novodobé [[Italské království]] pod vládou [[savojští|savojské dynastie]]. Nové království bylo vytvořeno z království sardinsko-piemontského a bývalého [[království obojí Sicílie]]. Prvním novodobým italským králem se stal [[Viktor Emanuel II.]] [88] => [89] => V roce [[1867]] byly britské kolonie v Severní Americe spojeny do federativního dominia ([[Zákon o Britské Severní Americe]]) s oficiálním názvem ''dominium Kanada'', bylo tak vytvořeno [[Kanada|kanadské království]] (i když takový oficiální název nebyl raději zvolen). Králem se stal král Spojeného království Velké Británie a Irska, tím byla utvořena personální unie mezi Kanadou a Spojeným královstvím. [90] => [91] => Prvním rumunským králem se stal [[1881]] tehdejší rumunský kníže [[Karel I. Rumunský]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Stalo se tak po vítězné válce s Osmanskou říší, a tak bylo Rumunsko prohlášeno královstvím a Karel I. (Carol I.) byl korunován králem. Oficiální titul rumunského krále byl ''král Rumunů''. [92] => [93] => V sousedním Srbském knížectví přijal královský titul v roce [[1882]] kníže [[Milan I. Obrenović]], díky uznání nezávislosti Srbska na Osmanské říší v roce 1878 a v návaznosti na středověké srbské carství či království. Po něm nastoupil jeho syn [[Alexandr I. Obrenović]], ten byl ale zavražděn v roce [[1903]] a na trůn tak nastoupil [[Petr I. Karađorđević]], pozdější král [[Jugoslávie]]. [94] => [95] => V sousedním Bulharsku vládl od roku [[1887]] jako kníže [[Ferdinand I. Bulharský]], který byl v roce [[1908]] prohlášen ''carem (všech) Bulharů'' s hodností krále. [96] => [97] => Roku [[1897]] se dosavadní korejský král z [[Dynastie Čoson|dynastie Ri]] prohlásil nezávislým korejským císařem, nové korejské císařství vydrželo pouze do roku [[1910]], kdy bylo obsazeno Japonským císařstvím. [98] => [99] => O rok později v roce [[1907]] byla malá britská kolonie [[Bhútán]] prohlášena dědičným královstvím pod vládou dračích králů Bhútánu z [[dynastie Wangčhugů]]. [100] => [101] => V roce [[1901]] byly britské kolonie v Austrálii spojeny do federativního dominia (po vzoru Kanady) s oficiálním názvem ''[[Austrálie|Australský svaz]]''. Králem se automaticky stal král Spojeného království Velké Británie a Irska, tím byla utvořena personální unie mezi Austrálií a Spojeným královstvím. Toto samé se opakovalo i v roce [[1907]], kdy získal nezávislost [[Nový Zéland]], který byl předtím kolonií Nový Zéland. [102] => [103] => === 20. století === [104] => V roce [[1910]] si uzurpoval titul krále černohorský kníže [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikola I.]] [105] => [106] => V roce [[1910]] měli titul krále tito panovníci. V Evropě to byli ''král Spojeného království Velké Británie a Irska'' (král anglický, skotský, irský a zároveň císař Indie), ''belgický, bulharský (car), český, chorvatský a uherský, černohorský, dánský, italský, nizozemský, polský (ruský car), portugalský, rumunský, řecký, srbský, španělský, švédský, norský, bavorský, pruský, saský a württemberský''. Císař rakouský zároveň disponoval titulem krále apoštolského uherského, českého, dalmatského, chorvatského, slavonského, haličsko-vladiměřského, illyrského a jako čestný název nosil také titul krále jeruzalemského. Král bavorský, pruský, saský a württemberský od roku [[1871]] nebyli suverénními panovníky, nýbrž podléhali německému císaři (pruskému králi). [107] => [108] => Mimo Evropu disponoval královským titulem britský panovník jako král Austrálie, Kanady, Jihoafrické unie a Nového Zélandu. Samostatným panovníkem (pomineme-li britský protektorát) byl král lesothský, svazijský a sultán egyptský (od roku [[1922]] král). V britské kolonii Uganda vládl král Ankole, Bugandy, Bunyoro a Toro. V Asii byl jediný opravdu nezávislý král siamský (thajský). Pod francouzskou okupací různě panovali král laoský, kambodžský, dále pak sultán marocký. Pod německou koloniální nadvládou vládl také král burundský a král rwandský (ruandský). [109] => [110] => V roce [[1910]] bylo republikánským režimem svrženo [[Portugalské království]]. [111] => [112] => ==== První světová válka a meziválečné období ==== [113] => Během první světové války v roce [[1916]] bylo německo-rakouskou vládou ustanoveno/obnoveno [[Polské království]], ale král nebyl vybrán a zastupovala ho regentská rada; s koncem války království zaniklo. S podporou Německa mělo být ke konci první světové války v roce [[1918]] vyhlášeno [[Litevské království (1918)|Litevské]] a [[Finské království]], díky německé prohře ve válce k tomuto ale nedošlo. [114] => [115] => Po první světové válce se stal srbský král [[Petr I. Karađorđević]] králem Srbů, Chorvatů a Slovinců resp. pozdější [[Jugoslávie]]. Na základě [[Anglo-irská dohoda|Anglo-Irské dohody]] vznikl v roce [[1922]] [[Irský svobodný stát]] na velké části [[Irsko|Irska]], nešlo ale o nástupce Irského království. Svobodný irský stát se stal britským dominiem a britský král se současně stal králem Irska. V roce 1918 také zanikla Rakousko-uherská monarchie i s návaznými tituly (král český, markrabě moravský..) a z nástupnických států Rakouska-Uherska se kromě Balkánu staly republiky. [116] => [117] => Pod britským mandátem byly v roce [[1921]] [[Irácké království]] a jordánský emirát, který se stal v roce [[1946]] královstvím. V důsledku rozpadu Osmanské říše vzniklo v roce [[1918]] také [[Jemenské království]], jehož král byl také [[imám]]em. V roce [[1922]] byl egyptský sultán [[Fuad I.]] prohlášen králem Egypta a Súdánu. Hídžaz dobyl v roce [[1924]]/[[1925]] nadždský sultán Ibn Saud a změnil svůj titul na krále Hídžazu a Nadždu, v roce [[1932]] připojil k tomuto státu další území a prohlásil se králem Saúdské Arábie. [118] => [119] => V Albánii, která byla oficiálně od roku [[1925]] republikou, se tamní diktátor a prezident [[Ahmet Zogu]] v roce [[1928]] prohlásil ''králem Albánců''. [[Albánské království|Jeho království]] trvalo jen do roku [[1939]], kdy ho obsadila [[Italské království|fašistická Itálie]]. [120] => [121] => Před druhou světovou válkou tedy vládli či panovali tito králové: [122] => [123] => ''král Spojeného království Velké Británie, Irska a britských zámořských dominií'' (zároveň císař Indie), ''Afghánistánu, albánský, belgický, bulharský (car), bhútánský, dánský, egyptský a súdánský, irácký, italský, jemenský, jugoslávský, nepálský, nizozemský, norský, rumunský, řecký, saúdskoarabský, siamský (thajský), švédský''. [124] => [125] => ==== Od druhé světové války do současnosti ==== [126] => V [[Jordánsko|Jordánsku]] byl v roce [[1946]] zrušen [[emirát]] a vyhlášeno nezávislé [[království]]. Naopak v [[Rumunské království|Rumunském království]] byl v roce [[1947]] násilím donucen král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]] abdikovat a opustit zemi. V [[Libye|Libyi]] byl v roce [[1951]] prohlášen králem [[Idris I.]], který byl předtím emírem Kyrenajky a Tripolska. V roce [[1956]] vyhlásilo Tunisko nezávislost a jeho vládce bej [[Muhammad VIII. al-Amin]] se prohlásil nezávislým králem, o rok později byl ale svržen. Panovník nově samostatného Maroka sultán [[Muhammad V.]] se v roce [[1957]] prohlásil králem Maroka. [127] => [128] => V roce [[1958]] bylo v násilném převratu zrušeno irácké království a zabita královská rodina, stejně tak v Jemenu byla v roce [[1962]] násilně svržena monarchie občanskou válkou. V Řecku donutila vojenská junta v roce [[1967]] krále opustit zemi a v roce [[1973]] dokonce potvrdila zrušení monarchie. V roce [[1975]] byla ve [[Španělsko|Španělsku]] obnovena monarchie po [[Francisco Franco|Frankově]] smrti. [129] => [130] => V tomto padesátiletém období vládli tito králové: [131] => [132] => ''král Spojeného království Velké Británie a severního Irska a zemí Commonwealth realm, Afghánistánu (do 1973), belgický, bhútánský, bulharský (do 1946), dánský, egyptský a súdánský (do 1953), irácký (do 1958), italský (do 1946), jemenský (do 1962), jordánský, kambodžský, laoský (do 1975), lesothský, libyjský (do 1969), marocký, nepálský (do 2008), nizozemský, norský, rumunský (do 1947), řecký (do 1974), saúdskoarabský, svazijský, španělský (od 1975), švédský, thajský, tongánský, tuniský (pouze 1956)''.. [133] => [134] => == Současnost == [135] => Královský titul se ve většině monarchií dědí podle různých [[následnictví|systémů následnictví]], volené monarchie se již nevyskytují moc často. V dědičných monarchiích dlouho platil [[seniorát]] nebo [[Salické právo|salický zákon]] (vládnout mohl pouze muž), později [[Primogenitura|agnatická primogenitura]] (žena mohla vládnout pouze pokud rod neměl muže), z níž se postupem času vyvinula [[primogenitura]] (titul zdědil prvorozený syn a pokud nebylo synů nebo bratrů, mohla žena vládnout). V současnosti již emancipace a moderní trendy způsobily v evropském prostředí rozmach tzv. [[Primogenitura|rovné primogenitury]], díky níž mohou na trůn dosednout jak muži, tak ženy podle stejného kritéria, a to prvorozenství. [136] => [137] => Nejnovějším králem je bahrajnský král [[Hamad bin Ísá Ál Chalífa]], který byl původně šejkem, ale v roce [[2002]] se sám prohlásil králem. Naopak v roce [[2008]] byl v [[Nepál]]u [[maoismus|maoistickými]] povstalci sesazen král a zrušena dvousetletá monarchie. [138] => [139] => == Král v říši zvířat == [140] => [[Soubor:Albrecht Dürer 055.jpg|náhled|vlevo|Lev jako symbol krále v říši zvířat na příkladu [[Renesance|renesančního]] obrazu [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]]]] [141] => Symbolem krále je v říši zvířat [[lev]]. [142] => [143] => == Reference == [144] => [145] => [146] => == Související články == [147] => * [[Panovník]] [148] => * [[Království]] [149] => [150] => == Externí odkazy == [151] => * {{Commonscat}} [152] => * {{Wikicitáty|téma=Král}} [153] => * {{Wikislovník|heslo=král}} [154] => [155] => {{Symboly monarchie}} [156] => [157] => {{Autoritní data}} [158] => [159] => [[Kategorie:Království| ]] [160] => [[Kategorie:Králové| ]] [161] => [[Kategorie:Panovníci podle titulů]] [] => )
good wiki

Král

Český král Jiří z Poděbrad alt=KonigKrone. png Král je panovnická hodnost (latinsky rex, řecky basileus) mužského rodu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1910','Portugalské království','1807','Primogenitura','1922','1801','Svatá říše římská','Kastilská koruna','Sicilské království','1603','Karel Veliký','království obojí Sicílie'

1603

1801

1807

1910

1922

Primogenitura