Array ( [0] => 14990587 [id] => 14990587 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kríové [uri] => Kríové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Kríkové]]}} [1] => [2] => '''Kríové''' ('''Cree''', vlastní název '''Nehiyonuk''') jsou indiánský [[Kmen (sociologie)|kmen]], který obýval území od západního [[Labrador]]u k [[Winnipežské jezero|Winnipežskému jezeru]]. Počet Kríů dosahuje počtu až 200.000 osob včetně míšenců ([[Métisové|métisů]]). Většina populace žije v Kanadě a jen zlomek v USA. Původně kočovný kmen lovců a sběračů se začlenil mezi Kanaďany a Američany. Původní jazyk, [[Kríjština|kríjštinu]], patřící do [[Algické jazyky|algonkinské rodiny]] používá více než polovina Kríů, téměř všichni však hovoří i anglicky nebo francouzsky. [3] => [[Soubor:Cree Indian (HS85-10-13885) edit.jpg|náhled|Bojovník Lesních Kríů, fotografie z roku 1903]] [4] => [5] => == Pojmenování == [6] => Označení Krí (Cree) pochází z jazyka [[Odžibvejové|Odžibvejů]], kteří své severní sousedy označovali slovem ''Krištino'', z něj pak [[Francouzština|francouzští]] osadníci vytvořili název. ''Kristineaux'', jehož zkrácením vzniklo název Krí. Sami Kríové se však označují jako ''Nehiyonuk'' či ''Nēhiyawak'', což znamená „Přesní lidé“. [7] => [8] => == Rozdělení a tradiční kultura == [9] => Kríové se podle tradičního způsobu života dělí na čtyři velké skupiny - Lesní Kríe, Východní (Labradorské) Kríe, Kríe z bažin a Kríe z plání. Zatímco Kríové z plání přejali od [[Černonožci|Černonožců]] a [[Assiniboini|Assiniboinů]] tradice prérijních indiánů. chovali koně a obývali týpí, ostatní skupiny Kríů byli především rybáři a lovci losů, sobů karibu a kožešinové zvěře a jejich obydlím byly [[wigwam]]y kryté březovou kůrou. Prérijní Kríové nosili dlouhé vlasy, volně rozpuštěné nebo spletené do dvou copů, Lesní Kríové si vlasy vyčesávali do bohatých účesů, zdobených [[Urzon kanadský|urzoními]] ostny a ocasy jelenců, Lesní Kríové se, jako jedni z mála severoamerických indiánů mimo oblast jihovýchodu, [[Tetování|tetovali]]. [10] => [11] => == Historický vývoj == [12] => Již od 17. stol. Kríové používali palné zbraně, které získávali výměnou za [[Bobr kanadský|bobří]] kožešiny od obchodníků ze [[Společnost Hudsonova zálivu|Společnosti Hudsonova zálivu]]. Proto snadno získali převahu nad sousedními [[Čipevajané|Čipevajany]], [[Černonožci]], [[Naskapiové|Naskapii]] a [[Odžibvejové|Odžibveji]]. Na počátku 17. stol. obývali pouze západní část [[Labrador]]u při pobřeží [[Hudsonův záliv|Hudsonova zálivu]], v průběhu 17. a 18. stol osídlili podstatnou část Kanady od severních [[Prérie|prérií]] až po [[Winnipežské jezero]]. Kríové měli dobré vztahy s Assiniboiny a Čipevajany, naproti tomu Odžibvejové, Černonožci a Dakotové byli jejich úhlavními nepřáteli. Bojovali také s Inuity. Expanzi Kríů ukončila roku 1784 katastrofální [[Neštovice|epidemie neštovic]], druhá epidemie neštovic následovala roku 1838, během těchto dvou epidemií populace Kríů poklesla o 70 %. V 18. a 19. stol. začaly vznikat smíšené rodiny Kríů s francouzskými a skotskými osadníky, což mělo za následek vznik etnické skupiny [[Métisové|Métisů]]. Vzrůst populace nastal až ve 20. stol. [13] => [14] => == Společenský systém == [15] => Ve společnosti Kríů neměli náčelníci příliš velkou politickou moc, o to větší však byl význam [[Šamanismus|medicinmanů]], kteří se dělili do čtyř stupňů. Nejnižší ''wapunové'' uměli na dálku uhasit oheň, ''miteové'' dosáhli mistrovství v používání léčivých bylin, ''kesikauiyineové'' uměli odhalovat skryté a ztracené věci, nejvyšší ''tipiskauiyineové'' dokázali bojovat se zlými duchy a zrušit jejich kouzla. [16] => [17] => == Náboženství a mytologie == [18] => Původní náboženství bylo animistické, věřili v mocnou oživující sílu ''manito'', prostupující celým světem, která se projevuje ve formě dobrých nebo i zlých duchů, pod vlivem křesťanství se však jejich náboženské představy, podobně jako u Odžibvejů, transformovaly do víry ve Velkého ducha ''[[Manitou|Ghiči Manito]]''. Mezi zlými duchy byl nejobávanější [[Wendigo]], obr lidojed s ledovým srdcem. Kríové věřili, že se člověk, který jedl lidské maso, může změnit v netvora Wendigo a zabíjet na potkání ostatní členy své komunity. Nejoblíbenější hrou kríjských dětí byla hra na Wendiga (jakási kombinace schovávané a zápasení). [19] => [20] => == Literatura == [21] => * Jeier, Thomas: ''Indiáni''. Praha: Knižní klub, 2012. [22] => * Procházka, Petr: ''Indiánská kniha mrtvých''. Praha: Eminent, 2004. [23] => * Šolc, Václav, ''Indiánské historie''. Praha: Československý spisovatel, 1989. [24] => * [[Mnislav Zelený|Zelený, Mnislav]], ''Indiánská encyklopedie. Indiáni tří Amerik''. Praha: Albatros, 1994. [25] => [26] => == Externí odkazy == [27] => * {{Commonscat}} [28] => [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]] [] => )
good wiki

Kríové

Kríové (Cree, vlastní název Nehiyonuk) jsou indiánský kmen, který obýval území od západního Labradoru k Winnipežskému jezeru. Počet Kríů dosahuje počtu až 200.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Černonožci','Métisové','Odžibvejové','Winnipežské jezero','Labrador','Čipevajané','Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky','Společnost Hudsonova zálivu','Wendigo','wigwam','Šamanismus','Kmen (sociologie)'

Černonožci

Čipevajané

Čipevajané jsou etnickou skupinou žijící na západě Nepálu a přilehlém území Indie.

Labrador

Métisové

Odžibvejové

Šamanismus

Wendigo