Array ( [0] => 14695789 [id] => 14695789 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kuang-tung [uri] => Kuang-tung [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Kuang-tung [2] => | úřední název = 广东省 [3] => | obrázek = Guangdong in China (+all claims hatched).svg [4] => | hlavní město = [[Kanton (Čína)|Kanton]] [5] => | status = provincie [6] => | rozloha = 179800 [7] => | nejvyšší hora = Š’-kcheng-kchung [8] => | výška nejvyšší hory = 1902 [9] => | počet obyvatel = 109990000 [10] => | obyvatelé aktuální k = 2016 [11] => | hustota = 600 [12] => | hdp = 15071 USD [13] => | jazyk = [[kantonština]], [[čínština]], [[hakka]], [[čuangština]] [14] => | národnosti = [[Chanové]], [[Čuangové]], [[Jaové]] [15] => | součást státu = [[Čína|Čínská lidová republika]] [16] => | forma administrativní jednotky = provincie [17] => | dělení jednotky = 2 subprovinční města, 19 prefektur [18] => | měna = [[RMB]] [19] => | představitel = [[Wang Wej-čung]] [20] => | titul představitele = Guvernér [21] => | představitel 2 = [[Li Si]] [22] => | titul představitele 2 = Tajemník KS Číny [23] => }} [24] => '''Kuang-tung''' ({{Čínsky|zjednodušené= 广东 |tradiční= 廣東 |pchin-jin= Guǎngdōng}}) je [[Provincie v Číně|provincie]] [[Čína|Čínské lidové republiky]] ve [[Středojižní Čína|středojižní Číně]]. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie, v roce 2019 v ní žilo téměř 115 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město [[Kanton (Čína)|Kanton]] a ekonomické centrum [[Šen-čen]] patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně. [25] => [26] => == Dějiny == [27] => Oblast [[Delta Perlové řeky|delty Perlové řeky]] byla osídlena již v době [[Neolit|neolitu]]. O raném období zde lze hovořit v rozmezí let 5050 až 3050 př. n. l., o pozdním následně v rozmezí 3050 až 1550 př. n. l. Do pobřežních oblastí Kuang-tungu byl [[neolit]] pravděpodobně rozšířen z oblastí středního toku řeky [[Jang-c’-ťiang|Jang-c']]. Do vnitrozemí provincie se [[neolit]] rozšířil přibližně 2600 let př. n. l.. Na severu vnitrozemí Kuang-tungu se v rozmezí let 2650-2250 př. n. l. vyskytovala [[Kultura Š'-sia]] (石峽文化).{{Citace monografie [28] => | příjmení = Jiao [29] => | jméno = Tianlong [30] => | titul = The Neolithic Archaeology of Southeast China [31] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781118325698.ch29 [32] => | vydavatel = John Wiley & Sons, Ltd [33] => | strany = 597–611 [34] => | isbn = 978-1-118-32569-8 [35] => | doi = 10.1002/9781118325698.ch29 [36] => | poznámka = DOI: 10.1002/9781118325698.ch29 [37] => | jazyk = en [38] => }} [39] => [40] => Původně bylo území Kuang-tungu obýváno kmenovými populacemi [[Paj-jüe]], součástí Číny se stalo za [[dynastie Čchin]]. V době mezi pádem dynastie Čchin a vládou císaře [[Wu-ti (Chan)|Wu-ti]] byl v regionu zformován nezávislý stát [[Nan-jüe]]. Během [[období tří říší]] byla ve státě [[Východní Wu]] roku 226 př. n. l. vytvořena samostatná provincie Kuang. Město [[Kanton (Čína)|Kanton]] se stalo prosperujícím obchodním přístavem v tropickém hraničním regionu, často sužovaném nemocemi a divokými zvířaty, ale bohatém na pomeranče, banány, [[Fíkovník banyán|banyány]] a [[Liči čínské|liči]]. Obchodovalo se také s hedvábím, porcelánem a otroky. Význam přístavu upadl po arabsko-perském nájezdu roku 758. Oblast byla postupně chanizována (osídlována etnickými [[Chanové|Chany]]), přičemž tento proces se ještě urychlil migracemi ze severních oblastí po pádu [[dynastie Chan]]. Například po [[povstání An Lu-šana]] se populace Kuang-tungu mezi lety 740-750 a 800-810 zvýšila o 75%. [41] => [42] => V době mongolské [[dynastie Jüan]] byly velké části Kuang-tungu součástí provincie [[Ťiang-si]]. Své nynější jméno provincie obdržela za [[dynastie Ming]]. [43] => [44] => Od 16. století rostl význam Kuang-tungu jako provincie s rozsáhlými obchodními styky s evropskými obchodníky, především s Portugalci a Brity. V roce 1557 se začali Portugalci usazovat v [[Macao|Macau]] na jihu provincie. V 19. století vyvolal v Kuang-tungu rozšířený obchod s opiem [[První opiová válka|první opiovou válku]] a následně další intervence v oblasti. Kromě Macaa, v té době portugalské kolonie, byl podstoupen také [[Hongkong]] Britům a [[Kuang-čou-wan]] Francouzům. Vzhledem k přímému kontaktu se Západem se z Kuang-tungu stalo centrum tehdejších protimandžuských a proticísařských aktivit. Kuang-tung byl také rodištěm [[Chung Siou-čchüan]]a, vůdce [[povstání tchaj-pchingů]]. Pocházel odtud také [[Sunjatsen]], revolucionář a zakladatel moderní Číny. [45] => [46] => Na počátku 20. let 20. století byl Kuang-tung výchozím bodem [[Kuomintang|kuomintangského]] [[Severní pochod|Severního pochodu]] a poblíž [[Kanton (Čína)|Kantonu]] byla založena [[Vojenská akademie Čínské republiky]], historicky také známá jako akademie Whampoa či Chuang-pchu. [47] => [48] => V roce 1952 byla část kuang-tungského pobřeží ([[Čchin-čou]], [[Pej-chaj]]) přesunuta pod správu [[Kuang-si]], v roce 1955 následně zpět pod Kuang-tung a nakonec znovu pod [[Kuang-si]] v roce 1965. V roce 1988 byl od provincie oddělen ostrov [[Chaj-nan]], který nyní tvoří samostatnou provincii. V posledních dekádách zaznamenala provincie Kuang-tung extrémně rychlý hospodářský růst, mimo jiné i díky úzkým obchodním vazbám s [[Hongkong]]em. [49] => [50] => == Geografie == [51] => [52] => === Poloha === [53] => Kuang-tung se nachází na jihu Číny na pobřeží [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], regionálně spadá do [[Středojižní Čína|středojižní Číny]]. Na východě hraničí s provincií [[Fu-ťien]], na severu s provinciemi [[Ťiang-si]] a [[Chu-nan]], na západě s autonomní oblastí [[Kuang-si]] a na jihu se zvláštními administrativními oblastmi [[Hongkong|Hongkongem]] a [[Macao|Macaem]]. Na jih od [[Poloostrov Lej-čou|Lejčouského poloostrova]], nacházejícího se na jihozápadě provincie, leží ostrovní provincie [[Chaj-nan]], od Kuang-tungu oddělená [[Chajnanský průliv|Chajnanským průlivem]]. [54] => [55] => === Povrch === [56] => Provincie Kuang-tung se rozkládá v pásmu [[Jihočínská hornatina|Jihočínské hornatiny]]. Její hlavní horský systém, [[Nan-ling]] odděluje povodí [[Perlová řeka|Perlové řeky]] a [[Jang-c’-ťiang|Jang-c'-ťiang]] a tvoří přirozenou hranici Kuang-tungu se severnějšími provinciemi [[Ťiang-si]] a [[Chu-nan]]. [[Nan-ling]] v Kuang-tungu dále zahrnuje pohoří [[Chua-š'-šan|Chua-š]], [[Ta-jü-šan|Ta-jü]], [[Čching-jün-šan|Čching-jün]], [[Ťiou-lien-šan|Ťiou-lien]] a [[Luo-fu-šan|Luo-fu]]. Na východě provincie se dále rozkládá pobřežní pohoří [[Lien-chua-šan|Lien-chua]], táhnoucí se od [[Hongkong]]u směrem na severovýchod. Západ Kuang-tungu zasahuje do nejvýchodnějších částí [[Jihočínská krasová oblast|Jihočínské krasové oblasti]], konkrétně v oblastech pohoří [[Jün-kchaj-ta-šan|Jün-kchaj]], [[Jün-wu-šan|Jün-wu]] a [[Tchinen-lu-šan|Tchinen-lu]].{{Citace monografie [57] => | příjmení = Horálek [58] => | jméno = Adam [59] => | titul = Geografie Číny : učební materiál pro studenty sinologie [60] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/876340948 [61] => | vydání = 1. vyd [62] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [63] => | místo = Olomouc [64] => | počet stran = 179 [65] => | strany = 24 [66] => | isbn = 978-80-244-3839-9 [67] => | isbn2 = 80-244-3839-9 [68] => | oclc = 876340948 [69] => }} Nejvyšší horou provincie je [[Š'-kcheng-kchung]], dosahující výšky 1902 m n. m. [70] => [71] => Značnou část pobřežní oblasti Kuang-tungu zaujímá [[delta Perlové řeky]], v níž se nachází stovky malých [[Ostrov|ostrovů]] a [[Ostrůvek|ostrůvků]]. [72] => [73] => === Podnebí === [74] => Kuang-tung má [[vlhké subtropické podnebí]] (typ ''Cfa'' ve vnitrozemí a typ ''Cwa'' podél pobřeží). Zimy bývají krátké, mírné a poměrně suché, zatímco léta bývají dlouhá, horká a velmi vlhká. V létě bývá pocitová teplota umocňována vysokou mírou [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]]. [75] => [76] => === Vodstvo === [77] => Provincií Kuang-tung protéká jedna z nejvýznamnějších řek Číny, [[Perlová řeka]]. Vzniká soutokem tří řek: [[Si-ťiang]] („Západní řeka“), [[Pej-ťiang]] („Severní řeka“) a [[Tung-ťiang]] („Východní řeka“). Téměř celá provincie (výjimkou jsou menší oblasti na severu) patří do [[úmoří]] [[Jihočínské moře|Jihočínského moře]], především skrze povodí Perlové řeky, nicméně západní oblasti provincie jsou odvodňovány menšími samostatnými pobřežními řekami, a řeky na [[Poloostrov Lej-čou|poloostrově Lej-čou]] a v nejzápadnějších částech Kuang-tungu ústí do [[Tonkinský záliv|Tonkinského zálivu]]. [78] => [79] => == Administrativní dělení == [80] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [81] => ! rowspan="2" |Mapa provincie [82] => ! colspan="3" |Název (čínsky) [83] => ! rowspan="2" |Sídelní [[městský obvod]] [84] => |- [85] => ![[český přepis čínštiny|český přepis]] [86] => ![[Čínské znaky|znaky]] [87] => ![[pchin-jin]] [88] => |- [89] => | rowspan="23" |
{{Image label begin|image=Administrative Division Guangdong (PRC claimed).svg|width={{{1|798}}}|link=|font-size=85%}} [90] => {{Image label|x=645|y=420|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Kanton]]'''}} [91] => {{Image label|x=665|y=150|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Šao-kuan]]'''}} [92] => {{Image label|x=740|y=550|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Šen-čen]]'''}} [93] => {{Image label|x=605|y=650|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Ču-chaj]]'''}} [94] => {{Image label|x=1175|y=430|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Šan-tchou]]'''}} [95] => {{Image label|x=540|y=475|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Fo-šan]]'''}} [96] => {{Image label|x=490|y=615|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Ťiang-men]]'''}} [97] => {{Image label|x=60|y=835|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Čan-ťiang]]'''}} [98] => {{Image label|x=185|y=660|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Mao-ming]]'''}} [99] => {{Image label|x=400|y=385|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Čao-čching]]'''}} [100] => {{Image label|x=785|y=445|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Chuej-čou]]'''}} [101] => {{Image label|x=1095|y=260|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Mej-čou (prefektura)|Mej-čou]]'''}} [102] => {{Image label|x=990|y=480|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Šan-wej]]'''}} [103] => {{Image label|x=880|y=300|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Che-jüan]]'''}} [104] => {{Image label|x=330|y=655|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Jang-ťiang]]'''}} [105] => {{Image label|x=530|y=250|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Čching-jüan (Kuang-tung)|Čching-jüan]]'''}} [106] => {{Image label|x=690|y=495|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Tung-kuan]]'''}} [107] => {{Image label|x=610|y=575|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Čung-šan]]'''}} [108] => {{Image label|x=1200|y=335|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Čchao-čou]]'''}} [109] => {{Image label|x=1075|y=425|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Ťie-jang]]'''}} [110] => {{Image label|x=335|y=510|scale={{{1|798}}}/1330|text='''[[Jün-fu]]'''}} [111] => {{Image label|x=686|y=660|scale={{{1|798}}}/1330|text='''{{velké|↑}}'''}} [112] => {{Image label|x=665|y=695|scale={{{1|798}}}/1330|text='''{{Flagicon|MAC}}'''
{{Malé|''[[Macao]]''}}}} [113] => {{Image label|x=750|y=595|scale={{{1|798}}}/1330|text='''{{Flagicon|HKG}}'''
{{Malé|''[[Hongkong]]''}}}} [114] => {{Image label|x=300|y=880|scale={{{1|798}}}/1330|text= město Ťie-š', Lu-feng, Šan-wej ([[Prataské ostrovy]]).
Nárokováno {{flagicon|PRC}} [[Čína|Čínskou lidovou republikou]], spravováno {{flagicon|ROC}} [[Tchaj-wan]]em
}} [115] =>
[116] => | colspan="4" |'''[[Subprovinční město]]''' [117] => |- [118] => |[[Kanton (Čína)|Kuang-čou]]
{{Malé|[[Kanton]]}} [119] => |廣州市 [120] => |Guǎngzhōu Shì [121] => |[[Jüe-siou]] [122] => |- [123] => |[[Šen-čen]] [124] => |深圳市 [125] => |Shēnzhèn Shì [126] => |[[Fu-tchien]] [127] => |- [128] => | colspan="4" |'''[[Městská prefektura]]''' [129] => |- [130] => |[[Čching-jüan (Kuang-tung)|Čching-jüan]] [131] => |清遠市 [132] => |Qīngyuǎn Shì [133] => |[[Čching-čcheng (městský obvod)|Čching-čcheng]] [134] => |- [135] => |[[Šao-kuan]] [136] => |韶關市 [137] => |Sháoguān Shì [138] => |[[Čen-ťiang]] [139] => |- [140] => |[[Che-jüan]] [141] => |河源市 [142] => |Héyuán Shì [143] => |[[Jüan-čcheng]] [144] => |- [145] => |[[Mej-čou (prefektura)|Mej-čou]] [146] => |梅州市 [147] => |Méizhōu Shì [148] => |[[Mej-ťiang]] [149] => |- [150] => |[[Čchao-čou]] [151] => |潮州市 [152] => |Cháozhōu Shì [153] => |[[Feng-si]] [154] => |- [155] => |[[Čao-čching]] [156] => |肇慶市 [157] => |Zhàoqìng Shì [158] => |[[Tuan-čou]] [159] => |- [160] => |[[Jün-fu]] [161] => |雲浮市 [162] => |Yúnfú Shì [163] => |[[Jün-čcheng]] [164] => |- [165] => |[[Fo-šan]] [166] => |佛山市 [167] => |Fóshān Shì [168] => |[[Čchan-čcheng]] [169] => |- [170] => |[[Tung-kuan]] [171] => |東莞市 [172] => |Dōngguǎn Shì [173] => |''[[Nan-čcheng]]'' [174] => |- [175] => |[[Chuej-čou]] [176] => |惠州市 [177] => |Hùizhōu Shì [178] => |[[Chuej-čcheng]] [179] => |- [180] => |[[Šan-wej]] [181] => |汕尾市 [182] => |Shànwěi Shì [183] => |[[Čcheng-čchü]] [184] => |- [185] => |[[Ťie-jang]] [186] => |揭陽市 [187] => |Jiēyáng Shì [188] => |[[Žung-čcheng]] [189] => |- [190] => |[[Šan-tchou]] [191] => |汕頭市 [192] => |Shàntóu Shì [193] => |[[Ťin-pching]] [194] => |- [195] => |[[Čan-ťiang]] [196] => |湛江市 [197] => |Zhànjiāng Shì [198] => |[[Čch’-kchan]] [199] => |- [200] => |[[Mao-ming]] [201] => |茂名市 [202] => |Màomíng Shì [203] => |[[Mao-nan]] [204] => |- [205] => |[[Jang-ťiang]] [206] => |陽江市 [207] => |Yángjiāng Shì [208] => |[[Ťiang-čcheng]] [209] => |- [210] => |[[Ťiang-men]] [211] => |江門市 [212] => |Jiāngmén Shì [213] => |[[Pcheng-ťiang]] [214] => |- [215] => |[[Čung-šan]] [216] => |中山市 [217] => |Zhōngshān Shì [218] => |''[[Tung-čchü]]'' [219] => |- [220] => |[[Ču-chaj]] [221] => |珠海市 [222] => |Zhūhǎi Shì [223] => |[[Siang-čou]] [224] => |} [225] => [226] => [227] => == Politika == [228] => {{Podrobně|Představitelé Kuang-tungu}} [229] => Politický systém provincie je ''de facto'' strukturován jako systém [[Vláda jedné strany|vlády jedné strany]], [[Komunistická strana Číny|Komunistické strany Číny]], podobně jako tomu je na celostátní úrovni. [230] => [231] => Vrcholným výkonným orgánem provincie je Lidová vláda provincie Kuang-tung, v jejímž čele stojí guvernér, nominálně nejvýše postavený představitel provincie. Guvernér zpravidla bývá zástupcem tajemníka provinčního výboru Komunistické strany Číny, tedy až druhým nejvýše postaveným stranickým hodnostářem v provincii. Guvernér je tak fakticky podřízen stranickému tajemníkovi. [232] => [233] => Provinčním zákonodárným sborem je Shromáždění lidových zástupců provincie Kuang-tung, v jehož čele stojí předseda. [234] => [235] => {{Sloupce-začátek|šířka=70%}}'''Guvernéři provincie Kuang-tung'''
[236] => #[[Jie Ťien-jing]] (listopad 1948 – září 1953) [237] => #[[Tchao Ču]] (září 1953 – srpen 1957) [238] => #[[Čchen Jü]] (srpen 1957 – listopad 1967) [239] => #[[Chuang Jung-šeng]] (listopad 1967 – červen 1969) [240] => #[[Liou Sing-jüan]] (červen 1969 – duben 1972) [241] => #[[Ting Šeng]] (duben 1972 – duben 1974) [242] => #[[Čao C'-jang]] (duben 1974 – říjen 1975) [243] => #[[Wej Kuo-čching]] (říjen 1975 – leden 1979) [244] => #[[Si Čung-sün]] (leden 1979 – únor 1981) [245] => #[[Liou Tchien-fu]] (únor 1981 – březen 1983) [246] => #[[Liang Ling-kuang]] (březen 1983 – srpen 1985) [247] => #[[Jie Süan-pching]] (srpen 1985 – květen 1991) [248] => #[[Ču Sen-lin]] (květen 1991 – únor 1996) [249] => #[[Lu Žuej-chua]] (únor 1996 – leden 2003) [250] => #[[Chuang Chua-chua]] (leden 2003 – listopad 2011) [251] => #[[Ču Siao-tan]] (listopad 2011 – prosinec 2016) [252] => #[[Ma Sing-žuej]] (prosinec 2016 – prosinec 2021) [253] => #[[Wang Wej-čung]] (prosinec 2021 – ''úřadující'') [254] => {{Sloupce-nový}} [255] => '''Tajemníci výboru Komunistické strany Číny provincie Kuang-tung'''
[256] => #[[Jie Ťien-jing]] (srpen 1949 – červen 1955) [257] => #[[Tchao Ču]] (červen 1955 – únor 1965) [258] => #[[Čao C'-jang]] (únor 1965 – březen 1967) [259] => #[[Chuang Jung-šeng]] (listopad 1967 – listopad 1969) [260] => #[[Liou Sing-jüan]] (listopad 1969 – prosinec 1972) [261] => #[[Ting Šeng]] (prosinec 1972 – prosinec 1973) [262] => #[[Čao C'-jang]] (duben 1974 – říjen 1975) [263] => #[[Wej Kuo-čching]] (říjen 1975 – prosinec 1978) [264] => #[[Si Čung-sün]] (prosinec 1978 – listopad 1980) [265] => #[[Žen Čung-i]] (listopad 1980 – červenec 1985) [266] => #[[Lin Žuo]] (červenec 1985 – leden 1991) [267] => #[[Sie Fej]] (leden 1991 – březen 1998) [268] => #[[Li Čchang-čchun]] (březen 1998 – prosinec 2002) [269] => #[[Čang Te-ťiang]] (prosinec 2002 – prosinec 2007) [270] => #[[Wang Jang]] (prosinec 2007 – prosinec 2012) [271] => #[[Chu Čchun-chua]] (prosinec 2012 – říjen 2017) [272] => #[[Li Si]] (říjen 2017 – ''úřadující'') [273] => {{Sloupce-konec}} [274] => [275] => == Doprava == [276] => Provincie Kuang-tung má velmi rozvinutou dopravní síť. Zejména její dálniční síť patří k nejlepším v celé [[Čína|Číně]].{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Guangdong - Transportation {{!}} Britannica [278] => | periodikum = www.britannica.com [279] => | url = https://www.britannica.com/place/Guangdong/Transportation [280] => | jazyk = en [281] => | datum přístupu = 2022-05-21 [282] => }} Především historický význam měl říční systém [[Perlová řeka|Perlové řeky]], který ekonomicky a kulturně propojoval jednotlivé regiony Kuang-tungu. Spojení s ostatními provinciemi, jak v minulosti, tak dnes, spoléhá především na pozemní dopravu. Většina dálnic i železničních tratí je vedena v severojižním směru, přičemž nižší priorita pro trasy vedené v západním či východním směru byla indikována nejprve absencí, respektive poté relativně pozdější výstavbou železnice vedoucí podél Perlové řeky. Kuang-tung je také klíčovou součástí čínské vnitrostátní i mezinárodní letecké dopravy. [283] => [284] => === Silniční === [285] => V provincii Kuang-tung se nachází jedna z nejrozvinutějších dálničních sítí v celé Číně. Dálnice vedou primárně podél říčních údolí. [286] => [287] => * [[Soubor:China_Expwy_G4_sign_no_name.svg|20x20pixelů]] [[Dálnice G4 Peking – Hongkong a Macao]] [288] => * [[Soubor:China_Expwy_G15_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G15 Šen-jang – Chaj-kchou]] [289] => * [[Soubor:China_Expwy_G25_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G25 Čchang-čchun – Šen-čen]] [290] => * [[Soubor:China_Expwy_G35_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G35 Ťi-nan – Kanton]] [291] => * [[Soubor:China_Expwy_G45_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G45 Ta-čching – Kanton]] [292] => * [[Soubor:China_Expwy_G55_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G55 Eren chot – Kanton]] [293] => * [[Soubor:China_Expwy_G65_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming]] [294] => * [[Soubor:China_Expwy_G75_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G75 Lan-čou – Chaj-kchou]] [295] => * [[Soubor:China_Expwy_G78_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G78 Šan-tchou – Kchun-ming]] [296] => * [[Soubor:China_Expwy_G80_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G80 Kanton – Kchun-ming]] [297] => * [[Soubor:China_Expwy_G94_sign_no_name.svg|25x25pixelů]] [[Dálnice G94 Okruh regionu delty Perlové řeky]] [298] => * [[Soubor:China_Expwy_G0421_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G0421 Sü-čchang – Kanton]] [299] => * [[Soubor:China_Expwy_G0422_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G0422 Wu-chan – Šen-čen]] [300] => * [[Soubor:China_Expwy_G0423_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G0423 Le-čchang – Kanton]] [301] => * [[Soubor:China_Expwy_G0425_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G0425 Kanton – Macao]] [302] => * [[Soubor:China_Expwy_G1523_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G1523 Ning-po – Tung-kuan]] [303] => * [[Soubor:China_Expwy_G4511_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G4511 Lung-nan – Che-jüan]] [304] => * [[Soubor:China_Expwy_G6011_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G6011 Nan-čchang – Šao-kuan]] [305] => * [[Soubor:China_Expwy_G9411_sign_no_name.svg|34x34pixelů]] [[Dálnice G9411 Tung-kuan – Fo-šan]] [306] => [307] => === Letecká === [308] => [[Soubor:Guangzhou_Baiyun_International_Airport_Terminal_2.jpg|náhled|300x300pixelů|Terminál 2 [[Mezinárodní letiště Kanton Paj-jün|mezinárodního letiště Kanton Paj-jün]]]] [309] => Největším letištěm v provincii je [[mezinárodní letiště Kanton Paj-jün]]. Letiště obsluhující [[Megalopolis|megalopoli]] [[Kanton (Čína)|Kanton]] bylo otevřeno v roce 2004 a nahradilo starší letiště stejného jména. V současnosti patří mezi nejvýznamnější letiště v Číně a v roce 2019 patřilo mezi desítku největších světových letišť.{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Top 10 busiest airports in the world by passenger number [311] => | periodikum = International Airport Review [312] => | url = https://www.internationalairportreview.com/article/32311/top-10-busiest-airports-world-passenger-number/ [313] => | jazyk = en [314] => | datum přístupu = 2022-05-21 [315] => }} Během [[pandemie covidu-19]] v roce 2020 bylo podle počtu pasažérů nejvytíženějším letištěm na světě.{{Citace elektronické monografie [316] => | titul = Guangzhou Baiyun busiest airport in the world in 2020 – Airport World [317] => | url = https://airport-world.com/guangzhou-baiyun-busiest-airport-in-the-world-in-2020/ [318] => | datum přístupu = 2022-05-21 [319] => | jazyk = en-GB [320] => }} [321] => [322] => Druhým mezinárodním letištěm v provincii je [[mezinárodní letiště Šen-čen Pao-an]], které je páté nejrušnější letiště v Číně.{{Citace elektronické monografie [323] => | titul = Shenzhen Bao'an International Airport is awarded 4-Star Airport Rating [324] => | url = https://skytraxratings.com/shenzhen-baoan-international-airport-is-awarded-4-star-airport-rating [325] => | datum vydání = 2021-07-11 [326] => | datum přístupu = 2022-05-21 [327] => | jazyk = en-GB [328] => }} Letiště se nachází na východním břehu [[Perlová řeka|Perlové řeky]], 32 km severozápadně od centra [[Šen-čen|Šen-čenu]], rychle rostoucího subprovinčního města a [[Speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]] na hranici s [[Hongkong|Hongkongem]]. Letiště je významným dopravím uzlem celé [[aglomerace v deltě Perlové řeky]].{{Citace elektronického periodika [329] => | titul = Introduction of the Airport - Shenzhen Baoan International Airport [330] => | periodikum = www.szairport.com [331] => | url = https://www.szairport.com/szairporten/jcjj/About_Airport.shtml [332] => | datum přístupu = 2022-05-21 [333] => }} [334] => [335] => Dalším mezinárodním letištěm v Kuang-tungu je [[mezinárodní letiště Ťie-jang Čchao-šan]]. Letiště se nachází na východě provincie a obsluhuje především oblasti měst [[Ťie-jang]], [[Šan-tchou]] a [[Čchao-čou]]. Otevřeno bylo v roce 2011.{{Citace elektronického periodika [336] => | titul = Jieyang Chaoshan International Airport Profile {{!}} CAPA [337] => | periodikum = centreforaviation.com [338] => | url = https://centreforaviation.com/data/profiles/airports/jieyang-chaoshan-international-airport-swa [339] => | datum přístupu = 2022-05-21 [340] => }} Kromě domácích letů také zajišťuje spojení s významnými asijskými metropolemi.{{Citace elektronického periodika [341] => | titul = Jieyang Chaoshan International Airport [342] => | periodikum = travelchinaguide.com [343] => | url = https://www.travelchinaguide.com/cityguides/guangdong/shantou/jieyang-chaoshan-airport.htm [344] => | datum přístupu = 2022-05-21 [345] => }} [346] => [347] => Plánováno je také nové [[mezinárodní letiště v deltě Perlové řeky]], které by mělo obsluhovat zejména oblast [[Kanton (Čína)|Kantonu]] a [[Fo-šan|Fo-šanu]]. Stavba letiště by měla být zahájena v roce 2022.{{Citace elektronického periodika [348] => | titul = 佛山新机场争取2022年全面动工-佛山头条-佛山新闻网 [349] => | periodikum = www.foshannews.net [350] => | url = https://www.foshannews.net/fstt/202102/t20210205_387195.html [351] => | datum přístupu = 2022-05-21 [352] => }}{{Citace elektronického periodika [353] => | titul = The Chinese airports snapping at Hong Kong’s heels [354] => | periodikum = South China Morning Post [355] => | url = https://www.scmp.com/news/china/economy/article/2096465/chinese-airports-snapping-hong-kongs-heels [356] => | datum vydání = 2017-06-01 [357] => | jazyk = en [358] => | datum přístupu = 2022-05-21 [359] => }} [360] => [361] => V Kuang-tungu se dále nachází [[letiště Fo-šan Ša-ti]], [[letiště Chuej-čou Pching-tchan]], [[letiště Mej-čou Mej-sien]], [[letiště Šan-tchou Waj-ša]], [[letiště Šao-kuan Tan-sia]], [[letiště Čan-ťiang Wu-čchuan]] a [[letiště Ču-chaj Ťin-wan]]. [362] => [363] => === Železniční === [364] => [365] => ==== Vysokorychlostní tratě ==== [366] => [[Soubor:Guangzhou_South_Railway_Station_2014.01.18_07-47-22.jpg|náhled|300x300pixelů|Železniční stanice Kanton jih]] [367] => Kuang-tungem prochází šest ze 16 vysokorychlostních železničních koridorů budovaných v rámci čínské vysokorychlostní sítě „[[Osm vertikál a osm horizontál]]“. Jedná se o pět koridorů v severojižním směru (tzv. vertikály) a jeden ([[koridor Kanton – Kchun-ming]]) ve směru východozápadním (tzv. horizontála). [368] => [369] => Podél pobřeží je budován [[Pobřežní koridor]], vedoucí ze severu Číny a sousední provincie [[Fu-ťien]], přes Kuang-tung, až do sousední autonomní oblasti [[Kuang-si]]. Na území Kuang-tungu se nachází následující součásti koridoru: [[Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen|vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou –⁠ Šen-čen]] (celá v provozu od roku 2013), [[vysokorychlostní trať Šen-čen – Čan-ťiang]] (jednotlivé úseky v provozu od roku 2013 a 2018) a [[vysokorychlostní trať Che-pchu – Čan-ťiang]] (zahájení stavby plánováno na rok 2022).{{Citace elektronického periodika [370] => | příjmení = Xu [371] => | jméno = Shengpeng [372] => | titul = Guangxi speeds up the construction of 350 kilometers per hour high-speed rail [373] => | periodikum = Seetao [374] => | url = https://www.seetao.com/details/131426.html [375] => | datum vydání = 2021-12-30 [376] => | jazyk = en [377] => | datum přístupu = 2022-05-28 [378] => }} [379] => [380] => Z provincie [[Ťiang-si]] na severu vede [[vysokorychlostní trať Kan-čou – Šen-čen]] (v provozu od roku 2012), na kterou dále navazuje finální úsek [[Vysokorychlostní trať Kanton – Šen-čen – Hongkong|vysokorychlostní trati Kanton – Šen-čen – Hongkong]] (v provozu od roku 2018) zajišťující expresní spojení s [[Hongkong|Hongkongem]]. Tyto tratě jsou součást vertikálního [[Koridor Peking – Hongkong (Tchaj-pej)|koridoru Peking – Hongkong (Tchaj-pej)]]. [381] => [[Soubor:Shenzhen_North_Railway_Station_Concourse_2018.jpg|náhled|300x300pixelů|Železniční stanice Šen-čen sever]] [382] => Další severojižní koridor vedoucí skrz Kuang-tung je [[koridor Peking –⁠ Charbin, Peking –⁠ Hongkong (Macao)]]. Na hlavní trase se jedná o [[vysokorychlostní trať Wu-chan – Kanton]] a [[vysokorychlostní trať Kanton – Šen-čen – Hongkong]] (obě bývají zároveň řazené jako součásti delší [[Vysokorychlostní trať Peking –⁠ Kanton – Šen-čen – Hongkong|vysokorychlostní trati Peking –⁠ Kanton – Šen-čen – Hongkong]]). V Kantonu začíná vedlejší trasa koridoru, úsek Kanton – Macao, která vede po [[Meziměstská trať Kanton – Ču-chaj|meziměstské trati Kanton – Ču-chaj]] a konči poblíž hranice s [[Macao|Macaem]]. [383] => [384] => Čtvrtou „vertikálou“ v Kuang-tungu je [[koridor Lan-čou (Si-ning) – Kanton]], konkrétně jeho součást [[vysokorychlostní trať Kuej-jang – Kanton]], která je v provozu od roku 2014.{{Citace elektronického periodika [385] => | titul = Guiyang - Guangzhou High Speed Train [386] => | periodikum = travelchinaguide.com [387] => | url = https://www.travelchinaguide.com/china-trains/high-speed/guiyang-guangzhou.htm [388] => | datum přístupu = 2022-05-28 [389] => }} [390] => [391] => Pátým vertikálním koridorem je [[koridor Pao-tchou (Jin-čchuan) – Chaj-nan]]. Dva z úseků tohoto koridoru, které by měly procházet nejzápadnějšími částmi Kuang-tungu ([[vysokorychlostní trať Che-pchu – Čan-ťiang]] a [[vysokorychlostní trať Čan-ťiang – Chaj-kchou]]), jsou prozatím buď ve výstavbě nebo ve fázi plánování. [392] => [393] => Součástí horizontálního [[Koridor Kanton – Kchun-ming|koridoru Kanton – Kchun-ming]] je [[vysokorychlostní trať Nan-ning – Kanton]], která byla uvedena do provozu v roce 2014. Z Kantonu veden na západ do [[Nan-ning|Nan-ningu]], hlavní města autonomní oblasti [[Kuang-si]], a poté pokračuje dále do [[Kuej-čou]]. [394] => [395] => Mimo sít „[[Osm vertikál a osm horizontál]]“ je od roku 2019 v provozu také [[vysokorychlostní trať Mej-čou – Čchao-šan]], která v [[Čchao-šan|Čchao-šanu]] navazuje na [[železniční trať Sia-men –⁠ Šen-čen]], úsek [[Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen|vysokorychlostní tratě Chang-čou – Fu-čou –⁠ Šen-čen]]. [396] => [397] => ==== Meziměstské tratě ==== [398] => Od roku 2005 je plánován a postupně budován [[Systém meziměstských tratí Metropolitního regionu Delty Perlové řeky]], regionální systém příměstských železničních tratí vyšší rychlosti v oblasti [[Delta Perlové řeky|delty Perlové řeky]]. Součástí systému je [[meziměstská trať Kanton –⁠ Ču-chaj]], [[meziměstská trať Tung-kuan – Chuej-čou]], [[meziměstská trať Kanton – Fo-šan – Čao-čching]], [[meziměstská trať Kanton –⁠ Šen-čen]], [[meziměstská trať Ču-chaj – Letiště Ču-chaj]], [[meziměstská trať Kanton –⁠ Čching-jüan]], [[meziměstská okružní trať Kanton – Fo-šan]] a dále také tratě, které jsou buď ve fázi plánování, přípravy či výstavby: [[meziměstská trať Fo-šan – Tung-kuan]], [[Východokuangtungská meziměstská železniční síť|Východokuangtungská meziměstská železniční sít]], [[meziměstská trať Šen-čen – Ta-wa-jan]] a [[meziměstská trať Šen-čen – Chuej-čou]]. [399] => [400] => Výstavba [[Východokuangtungská meziměstská železniční síť|Východokuangtungské meziměstské železniční sítě]] je plánována od roku 2021, přičemž bude spojovat města [[Čchao-čou]], [[Ťie-jang]], [[Šan-tchou]] a také [[mezinárodní letiště Ťie-jang Čchao-šan]] na východě provincie.{{Citace elektronického periodika [401] => | příjmení = Sang [402] => | jméno = Xiaomei [403] => | titul = 15.7 billion! Bidding for Guangdong East Intercity Railway Project has begun! [404] => | periodikum = www.facebook.com [405] => | url = https://www.seetao.com/details/120210.html [406] => | datum vydání = 2021-10-26 [407] => | jazyk = en [408] => | datum přístupu = 2022-05-28 [409] => }}{{Citace elektronického periodika [410] => | příjmení = He [411] => | jméno = Yuting [412] => | titul = 4 lines of eastern Guangdong intercity railway are about to be approved [413] => | periodikum = Seetao [414] => | url = https://www.seetao.com/details/151477.html [415] => | datum vydání = 2022-04-15 [416] => | jazyk = en [417] => | datum přístupu = 2022-05-28 [418] => }} [419] => [420] => ==== Konvenční tratě ==== [421] => [422] => * [[Železniční trať Peking–Kanton]] [423] => * [[Železniční trať Peking – Kau-lung]] [424] => * [[Železniční trať Kan-čou – Šao-kuan]] [425] => * [[Železniční trať Kanton –⁠ Mao-ming]] [426] => * [[Železniční trať Kanton –⁠ Šan-tchou –⁠ Mej-čou]] [427] => * [[Železniční trať Kanton –⁠ Šen-čen]] [428] => * [[Železniční trať Kanton –⁠ Ču-chaj]] [429] => * [[Železniční trať Che-čchun – Mao-ming]] [430] => * [[Železniční trať Li-tchang – Čan-ťiang]] [431] => * [[Železniční trať Luo-jang – Čan-ťiang]] [432] => * [[Železniční trať Pching-chu – Nan-šan]] [433] => * [[Železniční trať Sia-men – Šen-čen]] [434] => * [[Železniční trať Čan-pching – Lung-čchuan]] [435] => [436] => === Metro === [437] => [[Soubor:Platform_1,_Chencun_Station,_Guangzhou_Metro_20220503.jpg|náhled|250x250pixelů|[[Metro v Kantonu]], [[stanice Čchen-cchun]]]] [438] => Sítě metra jsou v Kuang-tungu v provozu ve čtyřech městech v oblasti [[Delta Perlové řeky|delty Perlové řeky]]: v [[Kanton (Čína)|Kantonu]], hlavním městě provincie, v [[Šen-čen|Šen-čenu]], ve [[Fo-šan|Fo-šanu]] a v [[Tung-kuan|Tung-kuanu]]. [439] => [440] => ==== Metro v Kantonu ==== [441] => [[Metro v Kantonu]] je v provozu od roku 1997 a v současnosti se jedná o jednu z nejvytíženějších sítí metra na světě.{{Citace elektronického periodika [442] => | příjmení = Minchin [443] => | jméno = Joshua [444] => | titul = The top 10 busiest metro systems in the world [445] => | periodikum = Intelligent Transport [446] => | url = https://www.intelligenttransport.com/transport-articles/118931/10-busiest-metro-systems/ [447] => | datum vydání = 2021-03-12 [448] => | jazyk = en [449] => | datum přístupu = 2022-05-29 [450] => }} V roce 2021 bylo na 16 linkách o celkové délce 621 km obsluhováno 302 stanic (259 unikátních stanic). Nejnovějším rozšířením byla 18,2 km dlouhá první sekce linky 22, uvedená do provozu v březnu 2022. Vlaky bez řidiče na ní dosahují maximální rychlosti 160 km/h.{{Citace elektronické monografie [451] => | příjmení = Carmona [452] => | jméno = David [453] => | titul = Guangzhou inaugurates metro Line 22 [454] => | url = https://www.railjournal.com/passenger/metros/guangzhou-inaugurates-metro-line-22/ [455] => | datum vydání = 2022-05-03 [456] => | datum přístupu = 2022-05-29 [457] => | jazyk = en-GB [458] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220504121231/https://www.railjournal.com/passenger/metros/guangzhou-inaugurates-metro-line-22/ [459] => | datum archivace = 2022-05-04 [460] => | nedostupné = ne [461] => }} [462] => [463] => ==== Metro v Šen-čenu ==== [464] => [[Soubor:Huawei Station Platform 202011.jpg|náhled|250x250pixelů|[[Metro v Šen-čenu]], [[stanice Chua-wej]]]] [465] => [[Metro v Šen-čenu]] bylo uvedeno do provozu 28. prosince 2004 jako šestý systém metra v pevninské Číně. V současnosti má síť metra délku 419 km. V provozu je 16 linek obsluhujících 290 stanic, což z něj činí jedno z největších systémů metra na světě. V roce 2030 by síť měla zahrnovat 8 expresních a 24 neexpresních linek o celkové délce 1142 kilometrů. [466] => [467] => ==== Metro ve Fo-šanu ==== [468] => Výstavba [[Metro ve Fo-šanu|metra ve Fo-šanu]] začala v roce 2002 a první linka byla uvedena do provozu v listopadu 2010. Metro má v současnosti dvě linky o celkové délce 72 km, na nichž je obsluhováno 41 stanic. Linka č. 1 je tzv. [[linka Kaung-fo]], tedy linka spojující [[Fo-šan]] a [[Kanton (Čína)|Kantonem]]. Výstavba linky č. 2 začala v roce 2014 a do provozu byla uvedena v prosinci 2021.{{Citace elektronického periodika [469] => | titul = Foshan Metro Line 2 Opens [470] => | periodikum = thatsmags.com [471] => | url = https://www.thatsmags.com/china/post/33848/foshan-metro-line-2-phase-1-opens-at-last [472] => | datum vydání = 2021-12-29 [473] => | datum přístupu = 2022-05-30 [474] => }} Ve výstavbě jsou také linky č. 3 a 4, celkem je plánováno dalších sedm linek. [475] => [476] => ==== Metro v Tung-kuanu ==== [477] => [[Metro v Tung-kuanu]] je v provozu od roku 2016 a v současnosti má jen jednu linku. Délka linky je 37,7 km a obsluhuje 15 stanic. Plánovány jsou celkem tři linky a včetně možného propojení s [[Metro v Kantonu|kantonským]] a [[Metro v Šen-čenu|šenčenským metrem]]. [478] => [479] => === Maglev === [480] => {{Podrobně|Maglev v Čching-jüanu}}Ve výstavbě je linka vlaků [[maglev]] ve městě [[Čching-jüan (Kuang-tung)|Čching-jüan]]. Po dokončení bude linka mít celkem 38 km a trasa bude zaměřena na turistiku v oblasti. Provoz by měl dosahovat rychlosti 100 km/h.{{Citace elektronického periodika [481] => | příjmení = Huang [482] => | jméno = Lijun [483] => | titul = Guangdong Qingyuan Maglev Construction is in full swing [484] => | periodikum = Seetao [485] => | url = https://www.seetao.com/details/33958.html [486] => | datum vydání = 2020-08-06 [487] => | datum přístupu = 2022-05-29 [488] => }} [489] => [490] => == Odkazy == [491] => === Reference === [492] => {{Překlad|en|Guangdong|454784459}} [493] => [494] => === Externí odkazy === [495] => * {{Commonscat}} [496] => * {{Commons}} [497] => [498] => {{Pahýl}} [499] => {{Kuang-tung}} [500] => {{Čína}} [501] => {{Autoritní data}} [502] => [503] => [[Kategorie:Kuang-tung| ]] [504] => [[Kategorie:Provincie v Číně|Kuang-tung]] [] => )
good wiki

Kuang-tung

Kuang-tung je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie, v roce 2019 v ní žilo téměř 115 miliónů obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.