Array ( [0] => 15486229 [id] => 15486229 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kuše [uri] => Kuše [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Kuše je historická zbraň, která se používala od starověkých dob až do období středověku. Jedná se o druh luku, který byl používán převážně pro lukostřelbu. Kuše byla vyrobená ze dřeva a oceli a měla tvar písmene T nebo L. Kuše se vyznačovala tím, že místo tahu na lučištní tětivu, byla napnuta pomocí mechanismu nazvaného kuštle. Kuštle byly často vyrobené z kožených řemínků nebo pružinové oceli. Používání kuší se stalo ovládací zvláštností středověké evropské války. Kuše byly velmi silné a mohly vystřelit šíp na velkou vzdálenost a s velkou sílou. Používání kuší ve válce vyžadovalo speciální výcvik a schopnost ovládat tuto zbraň. Díky svému výkonu a dostřelu byly kuše velmi účinné především proti neozbrojeným vojákům. Kuše byly později nahrazeny palnými zbraněmi, které měly ještě větší dostřel a účinnost. Nicméně, kuše zůstala v historii jako symbol doby, kdy se lukaři stali jedněmi z nejdůležitějších vojáků na bojišti. [oai] => Kuše je historická zbraň, která se používala od starověkých dob až do období středověku. Jedná se o druh luku, který byl používán převážně pro lukostřelbu. Kuše byla vyrobená ze dřeva a oceli a měla tvar písmene T nebo L. Kuše se vyznačovala tím, že místo tahu na lučištní tětivu, byla napnuta pomocí mechanismu nazvaného kuštle. Kuštle byly často vyrobené z kožených řemínků nebo pružinové oceli. Používání kuší se stalo ovládací zvláštností středověké evropské války. Kuše byly velmi silné a mohly vystřelit šíp na velkou vzdálenost a s velkou sílou. Používání kuší ve válce vyžadovalo speciální výcvik a schopnost ovládat tuto zbraň. Díky svému výkonu a dostřelu byly kuše velmi účinné především proti neozbrojeným vojákům. Kuše byly později nahrazeny palnými zbraněmi, které měly ještě větší dostřel a účinnost. Nicméně, kuše zůstala v historii jako symbol doby, kdy se lukaři stali jedněmi z nejdůležitějších vojáků na bojišti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zbraň [1] => | jméno = Kuše [2] => | obrázek = Arbalette-p1000546.jpg [3] => | velikost obrázku = 200px [4] => | popisek = Těžká kuše [5] => | původ = [[Čína]] [6] => | typ = [[střelná zbraň]] [7] => [8] => | artilerie = [9] => | sečná = [10] => | výbušná = [11] => | střelná = ano [12] => [13] => | služba = [14] => | používána = celosvětový [15] => | války = [16] => [17] => | konstruktér = [18] => | datum návrhu = cca 6. století př. n. l. [19] => | výrobce = [20] => | datum výroby = [21] => | počet = [22] => | varianty = [23] => [24] => | hmotnost = různá [25] => | délka = různá [26] => | délka části = [27] => | obsluha = [28] => [29] => | náboj = krátký šíp [30] => | ráže = [31] => | princip střelby = [32] => | kadence = [33] => | rychlost střely = [34] => | účinný dostřel = až 180 m [35] => | maximální dostřel = [36] => | zásobník = [37] => | hledí = nemá [38] => [39] => | závěr pušky = [40] => | ráz = [41] => | doprava = [42] => | úhel náklonu = [43] => | traverse = [44] => [45] => | ostří = [46] => | záštita = [47] => | rukojeť = [48] => [49] => | průměr = [50] => | náplň = [51] => | hmotnost náplně = [52] => | detonace = [53] => | síla exploze = [54] => }} [55] => '''Kuše''', také '''samostříl''' (zastarale ''lučiště''), [[latina|latinsky]] '''Arma diaboli''' (tj. ďábelská zbraň) je [[střelná zbraň]], vystřelující mechanickou silou speciální [[šíp]]y s kovovými hroty nebo kratší a těžší [[Šipka (projektil)|šipky]]. Kuše sehrála velkou roli jako vojenská zbraň ve [[středověk]]ých válkách. Jako [[lov]]ecká zbraň se používala až do [[18. století]]. V malé míře se užívá dodnes. [56] => [57] => == Konstrukce == [58] => Tato chladná střelná zbraň užívá střelný princip [[luk]]u se silnější pletenou [[Tětiva (luk)|tětivou]] na mnohem pevnějším krátkém těle zhotoveném z [[dub]]ového dřeva, podobném [[Pažba|pažbě]] [[Puška|pušky]], se soustruženou kuželkou a doplňky někdy z kosti či [[Slonovina|slonoviny]], a železný [[Spoušť (mechanismus)|spouštěcí mechanismus]] s klikou či heverem. K němu je v přední části křížem připevněno [[lučiště]] s tětivou. Proti luku umožňuje kuše napínat lučiště výrazně větší silou, protože tato síla není přímo vázaná na sílu střelce. K napínání kuší se často používala různá pomocná mechanická zařízení, jako páky a [[naviják]]y. Nevýhodou kuše proti luku byla naopak její velikost, hmotnost a složité zdlouhavé nabíjení. [59] => [60] => {{Citát|Kuše je barbarský druh luku, který Řekové vůbec neznají. Napíná se tak, že pravice napíná tětivu a levice od ní táhne luk. Ten, kdo napíná tuto dalekostřílnou útočnou zbraň, se musí naklonit dopředu, opřít oběma nohama do půlkruhu lučiště a oběma rukama táhnout tětivu vší silou k sobě. Uprostřed kuše je na tětivě upevněn půlválec dlouhý jako slušně velký šíp, který sahá od tětivy k oblouku luku. Jeho žlábkem se z kuše vystřelují [[šíp]]y. Do žlábku se vkládají krátké, ale velmi tlusté střely, jejichž přední část je potažena silnou vrstvou železa. Když se tětiva prudce napne a pak vší silou povolí, střely se neodrážejí od svého cíle, ale prorazí štít a těžký železný [[zbroj|pancíř]] a pokračují ve své dráze, tak mohutná a nezadržitelná je prudkost těchto střel. Taková střela už dokázala prorazit i [[bronz]]ovou sochu, a když zasáhla hradbu velkého města, buď uvízl její hrot v hradbě, anebo celá střela vnikla do hradby a zmizela v ní…{{Citace monografie | jméno=Jiří | příjmení=Kovařík | titul=Meč a kříž |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=42}}}} [61] => [62] => Takto kuši popisuje ve svém díle [[Alexias]] byzantská [[princezna]] [[Anna Komnenovna|Anna Komnéna]], která kuši viděla u bojovníků [[První křížová výprava|první křížové výpravy]]. [63] => == Typy == [64] => Kuše se rozdělují na: [65] => * '''pistolové''' [66] => ** pistolové kuše se podobají pistolím. Mají dostatek síly, aby se do překážky šípy zabodly nebo ji prostřelily. [67] => * '''reflexní (tradiční)''' [68] => ** Reflexní kuše nazývané také tradiční mají velké lučiště, které je důležité pro vysokou kinetickou energii střely nutnou k ulovení nebo dosažení vzdáleného cíle. Byť je technika stejná jako před stovkami let, díky novější technologii výroby ramen a konstrukce kuše je mnohem přesnější a stabilnější. [69] => * '''kladkové''' [70] => ** Díky osazení lučiště kladkami se docílilo u kladkové kuše zúžení lučiště, což usnadnilo manipulaci a přepravu. I vzhledem k nižší nátahové síle zůstává rychlost šípu dostatečná pro terčovou i loveckou střelbu. [71] => [72] => == Historie == [73] => První zmínky o kuši, včetně jejího širokého nasazení, pocházejí z [[Čína|Číny]]. Již v 5. stol. př. n. l. se o ní zmiňuje [[Sun-c’]] ve svém spise ''[[Umění války]]''. Nejstarší archeologický nález kuše pochází z hrobky v čínské provincii [[Chu-pej]] a je datován do 4. stol. př. n. l. Masověji však začala být používána až kolem roku 200 př. n. l. Mnohé důkazy{{Zdroj?}} hovoří o tom, že vynález je ještě starší a pochází z jihovýchodní [[Asie]], snad z oblasti dnešního [[Vietnam]]u, kde je doložena ze 3. stol. př. n. l. Čínský termín pro kuši ''nǔ'' pochází z [[Austroasijské jazyky|austroasijských jazyků]]. [74] => [[Soubor:Zhugenu-payne.jpg|náhled|Čínská opakovací kuše]] [75] => Výrazné zlepšení výkonnosti představovala čínská opakovací kuše, která byla používána od počátku našeho letopočtu až do [[19. století]]. Umožňovala vystřelit za 15 sekund až 20 šipek. Dostřel i průbojnost byly omezeny, ale byla úspěšně používána jako obranná zbraň na [[Velká čínská zeď|Velké čínské zdi]]. Mimo Čínu je její použití doloženo i ve středověké [[Korea|Koreji]]. [76] => [77] => Nezávisle na Číně byla kuše vyvinuta v [[5. století př. n. l.]] v [[Starověké Řecko|řeckých]] městských státech. Vzhledem k dlouhému nabíjení nebyla považována za příliš účinnou zbraň s výjimkou obléhání. Jako její vylepšení vznikla kolem roku [[400 př. n. l.]] [[balista]]. [78] => [79] => V [[Evropa|Evropě]] se kuše uplatňovala především v období [[středověk]]u, protože to byla (spolu s dlouhým [[luk]]em) jediná zbraň, schopná na dálku zneškodnit rytíře ve vycpávané a kroužkové [[zbroj]]i. Na rozdíl od luku byl výcvik střelce z kuše relativně levný, krátký a jednoduchý. Na druhou stranu nevýhodou kuše byla větší hmotnost a menší rychlost střelby: asi jedna až dvě střely za minutu. Například [[Florencie|florentský]] kronikář [[Giovanni Villani]] uvádí, že lučištník střílí třikrát rychleji, než [[Janov (Itálie)|janovský]] vycvičený střelec z kuše. Kuše byla původní zbraní především v zemích západní a střední Evropy, zatímco Arabové a [[Byzantská říše|byzantští Řekové]] ji neznali. [80] => [81] => [[Soubor:Armborst 4, Nordisk familjebok.png|náhled|Kušník natahuje tětivu lučiště pomocí klik]] [82] => [83] => Kuše byla podle některých pramenů na [[Druhý lateránský koncil|Druhém lateránském koncilu]] v roce [[1139]] církví oficiálně zakázána křesťanům v boji proti [[křesťan]]ům, a to pod hrozbou klatby. V usnesení tohoto koncilu byla kuše nazvána ďábelskou zbraní (''Arma diaboli''), protože oproti šípům z luku způsobila jistou smrt Vladimír Brych: ''Arma diaboli: o kuši a střelcích'', Praha 2012, s. 9, pozn. 3. Církev ale nebránila užívat ji v [[Křížové výpravy|křížových výpravách]] proti [[Arabové|Arabům]] a [[heretik]]ům. I přesto se kuše ve středověké [[Evropa|Evropě]] používala v mnoha bojích proti jiným křesťanům, jak svědčí například ilustrace [[Stoletá válka|Stoleté války]] z francouzských kronik. [84] => [85] => S nástupem palných zbraní v [[15. století]] kuše postupně ztrácela svůj význam. V českých zemích patřila i k vybavení husitských bojovníků a městských střeleckých společností. Její používání v lovectví a střeleckých soutěžích je doloženo až do počátku [[17. století]]. [86] => [87] => Kuše zažívá svou renesanci ve druhé polovině [[20. století]], odkdy díky novým materiálům je možno radikálně zredukovat její hmotnost. [88] => Dodnes je kuše užívána jako [[sportovní zbraň]], v některých zemích jako lovecké náčiní (v [[Česko|Česku]] je stejně jako luk pro lov zakázána) a objevuje se ve výzbroji některých speciálních jednotek (např. speciální jednotky [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]]). Proti [[Palná zbraň|palným zbraním]] má totiž výrazně tišší výstřel bez záblesku, malý [[zpětný ráz]] a – podobně jako ve [[středověk]]u – je schopna účinně prostřelit i [[Neprůstřelná vesta|neprůstřelné vesty]]. [89] => [90] => == Kuše 14.- 18. století v českých sbírkách == [91] => Archeologické nálezy fragmentů kuší a jejich šipek pocházejí z celé řady výzkumů, především ze středověkých hradů a tvrzí, které byly často obléhány, např. [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]], [[Karlštejn]], [[Křivoklát]], [[Nový hrad u Kunratic]], [[Havraň (hradiště)|Havraň]], [[Martinice (tvrz)|Martinice]], [[Zbořený Kostelec (hrad)|Zbořený Kostelec]], [[Rokštejn]], [[Vildštejn]], [[Landštejn]], [[Sion (hrad)|Sion]] nebo [[Tepenec]]Vladimír Brych, ''Arma diaboli: o kuši a střelcích'' 2012, s. 28–40. [92] => * [[Moravské zemské muzeum]], Brno (z hradu [[Skály u Jimramova]]) [93] => * [[Národní muzeum]], Praha ([[Nový Hrad u Kunratic]], aj.) [94] => * [[Národní památkový ústav]], zámek: Opočno, Žleby, aj. [95] => * [[Muzeum Vysočiny v Jihlavě]] [96] => * [[Archeologický ústav České akademie věd]] (z hradu Křivoklát) [97] => * [[Vojenský historický ústav]] Praha [98] => * Ústav archeologie filozofické fakulty [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v Brně (z hradu [[Rokštejn]]a u Jihlavy) [99] => [100] => == Odkazy == [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Literatura === [105] => * [[Vladimír Brych]] (editor) a kolektiv: ''Arma diaboli: o kuši a střelcích'' (Arma diaboli : about crossbow and crossbowmen); autoři Ludvík Belcredi, Vladimír Brych, Tomáš Durdík, Vítězslav Kuželka, Jana Mazáčková, Tomáš Pengl, Dana Stehlíková, Evženie Šnajdrová; Národní muzeum, Praha 2012, 117 s., {{ISBN|978-80-7036-374-4}} [106] => * [[Dana Stehlíková]]: Na okraj výstavy Arma diaboli / O kuších a střelcích (v Národním muzeu, Praha 1, Vinohradská 1, od 23. 2. do 1. 5. 2012). In: ''Vlastivědný sborník Vysočiny'', oddíl věd společenských, Muzeum Vysočiny Jihlav, Sv. 18, 2013, s. 147–155. [107] => * Helmut Nickel: Böhmische Prunkpfeilschnitzen, ''Sborník Národního muzea v Praze'', řada A - historie, svazek XXIII (23), 1969, č. 3 [108] => * Johannes Willers: ''Die Nürnberger Schnepperschützen''. In: [[Altstadtfreunde Nürnberg#Nürnberger Altstadtberichte|Nürnberger Altstadtberichte]] Hrsg.: [[Altstadtfreunde Nürnberg e.V.]], Heft 3 (1978), S. 73–88 [109] => * Egon Harmuth: ''Die Armbrust''. ADEVA, Graz, 1975. {{ISBN|3-201-00933-4}} [110] => * Egon Harmuth: ''Die Armbrust. Ein Handbuch.'' Graz 1986. {{ISBN|3-201-01298-X}} [111] => * Günter Wetzler: ''Armbrust-Schießen''. Weinmann 1999. {{ISBN|3-87892-053-9}} [112] => * Uwe Gross: ''Spannhaken. Seltene Funde mittelalterlichen Armbrust-Zubehörs''. In: ''Denkmalpflege in Baden-Württemberg''. 4/34/2005. Esslingen am Neckar. S. 225–230. {{ISSN|0342-0027}} [113] => * Holger Richter: ''Die Hornbogenarmbrust. Geschichte und Technik.'' Verlag Angelika Hörnig 2006. {{ISBN|3-938921-02-1}} [114] => * Kinseher Richard: ''Der Bogen in Kultur, Musik und Medizin, als Werkzeug und Waffe''.(ein Kapitel zum Thema Armbrust) BoD, 2005, {{ISBN|3-8311-4109-6}} [115] => * Ralph Payne-Gallwey:''The Book of the Crossbow''. New York, 1995. {{ISBN|0-486-28720-3}} [http://store.doverpublications.com/0486287203.html www.doverpublications.com] [116] => [117] => === Související články === [118] => * [[Střelná zbraň]] [119] => * [[Palná zbraň]] [120] => * [[Luk]] [121] => * [[Puška]] [122] => * [[Balista]] [123] => * [[Meč]] [124] => * [[Šipka (projektil)]] [125] => [126] => === Externí odkazy === [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=kuše}} [129] => * [http://www.d20.cz/clanky/na-vlnach-oceanu/1452.html Opakovací kuše v Číně] [130] => * [https://web.archive.org/web/20070116083205/http://curiavitkov.cz/valka35.html Luk, kuše, prak] – (nejenom) o kuši na stránkách občanského sdružení [[Curia Vítkov]] [131] => * [https://web.archive.org/web/20190613123711/https://www.nm.cz/] – 23.2.2012, tiskové zpravodajství výstavy ''Arma diaboli, O kuších a střelcích'' (Vladimír Brych) [132] => * {{en}} [http://www.iau-crossbow.org/ International Crossbow Shooting Union (IAU)] {{Wayback|url=http://www.iau-crossbow.org/ |date=20200716233228 }} [133] => * {{en}} [http://www.worldcrossbow.com/ World Crossbow Shooting Assocation (WCSA)] [134] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20130604140104/http://www.frapanthers.com/teachers/white/siege_gallery.htm Reconstructions and Plans of Greek and Roman crossbows] [135] => [136] => {{Autoritní data}} [137] => [138] => [[Kategorie:Mechanické střelné zbraně]] [139] => [[Kategorie:Lovecké zbraně]] [] => )
good wiki

Kuše

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'středověk','Puška','Palná zbraň','Čína','střelná zbraň','Šipka (projektil)','Evropa','Rokštejn','luk','Korea','Vildštejn','Sion (hrad)'

Čína

Evropa

Korea

Luk

Puška

Rokštejn

Středověk

Vildštejn