Array ( [0] => 15480803 [id] => 15480803 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Květen [uri] => Květen [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{KalendářKvěten}} [1] => {{Různé významy|tento=kalendářním měsíci}} [2] => '''Květen''' je podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] pátý [[Kalendářní měsíc|měsíc]] v [[Rok|roce]]. Má 31 dní. Český název květen vytvořil filolog a překladatel [[Josef Jungmann]] v roce 1805, když překládal román ''[[Atala (novela)|Atala aneb láska dwau diwochů na paušti]]'' od francouzského spisovatele [[François René de Chateaubriand|Chateaubrianda]]. V češtině se do té doby používal název '''máj''', který jako jediné označení ze všech měsíců v roce nemělo [[Slovanské jazyky|slovanský]] původ. Nový název postupně z češtiny vytěsnil starý.{{Citace elektronického periodika [3] => | příjmení1 = Oliva [4] => | jméno1 = Karel [5] => | titul = Máchův Máj? Do češtiny bychom ho měli překládat jako Květen [6] => | periodikum = Lidovky.cz [7] => | datum_vydání = 2016-05-16 [8] => | url = https://www.lidovky.cz/nazory/oliva-machuv-maj-do-cestiny-bychom-ho-meli-preklada-jako-kveten.A160516_130946_ln_nazory_jzl [9] => | datum_přístupu = 2021-02-05 [10] => }} V mnoha evropských jazycích je název měsíce ({{Vjazyce2|en|''May''}}, {{Vjazyce2|de|''Mai''}}, {{Vjazyce2|sk|''Máj''}}) odvozen od latinského ''Maius'', což bylo pojmenování podle [[Římská mytologie|mytologické]] bohyně Maia, manželky boha [[Vulcanus (mytologie)|Vulkána]]. První den v měsíci [[Starověké římské náboženství|římští]] [[Flamen|kněží]] obětovali bohyni březí [[Prase domácí|prasnici]]. [11] => [12] => V [[Římský kalendář|římském kalendáři]] byl květen do roku [[153 př. n. l.]] třetím měsícem v roce. Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako [[leden]] příštího roku. Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen. Podle [[Židovský kalendář|židovského kalendáře]] připadá březen obvykle na měsíce [[ijar]] a [[sivan]]. [13] => [14] => Astrologicky je [[Slunce]] asi první dvě třetiny května ve znamení [[Býk (znamení)|Býka]] a zbytek měsíce ve znamení [[Blíženci (znamení)|Blíženců]]. V astronomických termínech začíná v [[souhvězdí Berana]] a končí v [[souhvězdí Býka]]. [15] => [16] => Během května se na [[Severní polokoule|severní polokouli]] prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku [[50. rovnoběžka severní šířky|50. rovnoběžky]] a [[15. poledník východní délky|15. poledníku]], je první květnový den dlouhý okolo 14 hodin a 43 minut. Slunce vychází přibližně v 5.36 a zapadá ve 20.19 hodin [[Středoevropský letní čas|středoevropského letního času]]. Poslední den v květnu je delší o hodinu a 19 minut. Slunce vychází okolo 4.57 a zapadá ve 20.59 hodin. [17] => [18] => Podle meteorologických měření v pražském [[Klementinum|Klementinu]] byla od 18. století nejvyšší květnová teplota zaznamenána 29. května 2005 (32,8 °C) a nejnižší 6. května 1864 (-1,6 °C). Průměrné květnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 12,5 do 16,8 °C.{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Historická data – Praha Klementinum [20] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum [21] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [22] => | datum_přístupu = 2022-06-22 [23] => }} Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 29. května 2005 v [[Dobřichovice|Dobřichovicích]] u Prahy (35 °C) a nejnižší 4. května 2011 na [[Jizerka (Kořenov)|Jizerce]] v [[Kořenov]]ě na Jablonecku (-13,1 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 31. května 1940 v [[Staré Hamry|Starých Hamrech]] na Frýdeckomístecku (215,3 mm).{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Historické extrémy [25] => | url = https://www.chmi.cz/historicka-data/pocasi/historicke-extremy [26] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [27] => | datum_přístupu = 2022-06-22 [28] => }} [29] => [30] => Teplotní průměr v květnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990: [31] =>
{{Graf|width=600|height=200|type=rect [32] => |xAxisTitle=Den v měsíci|yAxisTitle=Stupně Celsia|y1Title= [33] => |legend=Legenda [34] => |x=01,02,03,04,05,06,07,08,09,10,11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,21,22,23,24,25,26,27,28,29,30,31 [35] => |y=12.5,12.7,12.5,13.7,14.3,14.1,13.9,13.5,13.8,14.3,14,14.5,15.3,15.2,15.1,15.9,15.7,16.1,15.8,15.3,14.9,14.5,15,15.3,15.7,16.1,16.8,16,16,15.4,16 [36] => }} [37] =>
[38] => [39] => V České republice se v květnu slaví dva [[Český státní svátek|svátky]]: [[Svátek práce]] ([[1. květen|1. května]]) a [[Den vítězství]] ([[8. květen|8. května]]). Kromě toho se připomínají dva významné dny: [[Květnové povstání českého lidu]] ([[5. květen|5. května]]) a v rámci [[Mezinárodní den rodiny|Mezinárodního dne rodiny]] také Den rodin ([[15. květen|15. května]]). [40] => [41] => Poslední dubnový či první květnový den se staví [[máje]]. První den se také v některých evropských zemích slaví jako [[První máj (svátek zamilovaných)|svátek zamilovaných]]. O prvním máji jako času lásky psal v roce 1836 český básník [[Karel Hynek Mácha]] v básni [[Máj (Karel Hynek Mácha)|Máj]]. Zamilované dvojice se v tento den schází u [[Pomník Karla Hynka Máchy|Máchova pomníku]] v [[Petřínské sady|Petřínských sadech]] v Praze. V [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] je květen spojen s [[Májová pobožnost|májovými pobožnostmi]] a [[Mariánská úcta|uctíváním]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Druhou neděli v měsíci lidé slaví [[Den matek]]. Od slova máj je také odvozen název studentské oslavy příchodu máje – [[majáles]]. Květen je měsícem obětí komunismu a měsícem požární ochrany. [42] => [43] => Podle května jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. V Polsku [[12. květen|12. května]] 1926 provedl maršál [[Józef Piłsudski]] [[Květnový převrat (Polsko)|Květnový převrat]]. V květnu 1938 proběhla v Československu [[Květnová krize]], když vláda vyhlásila [[20. květen|20. května]] mobilizaci z obav před vpádem německém armády. Dne [[4. květen|4. května]] 1941 se jugoslávští komunisté v [[Květnová porada ÚV KSJ|Květnové poradě]] rozhodli zahájit boj proti německým okupantům. V [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] na konci druhé světové války vypuklo 1. května 1945 [[Květnové povstání českého lidu]]. [44] => [45] => == Pranostiky == [46] => [[Soubor:Les Très Riches Heures du duc de Berry mai.jpg|thumb|Květen (''[[Přebohaté hodinky vévody z Berry]]'')]] [47] => * Mokrý máj – v stodole ráj [48] => * Májová kapka platí za dukát. [49] => * Májová voda vypije víno. [50] => * Svatá Žofie políčka často zalije [51] => * Na mokrý květen přichází suchý červen. [52] => * Jestli v máji neprší, červen to dovrší. [53] => * V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá. [54] => * Na Urbana pěkný, teplý den – bude suchý červenec i srpen. [55] => * Vinná réva nedbá toho – bude míti vína mnoho. [56] => * Déšť svatého Floriána je ohňová rána. [57] => * Březen, za kamna vlezem, duben ještě tam budem, trnopuk z kamen fuk. [58] => [59] => == Reference == [60] => [61] => [62] => == Externí odkazy == [63] => * {{Commonscat}} [64] => * {{Wikislovník|heslo=květen}} [65] => * {{Wikicitáty|téma=Květnové pranostiky}} [66] => * [http://www.moderni-dejiny.cz/rubrika/10-kalendarium/?month=5#months Květen v kalendáriu na portálu Moderní dějiny] [67] => [68] => {{Květen}} [69] => {{Autoritní data}} [70] => [71] => [[Kategorie:Květen| ]] [72] => [[Kategorie:Kalendářní měsíce]] [] => )
good wiki

Květen

Květen je podle gregoriánského kalendáře pátý měsíc v roce. Má 31 dní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Květnové povstání českého lidu','Kalendářní měsíc','Svátek práce','Klementinum','Jizerka (Kořenov)','15. poledník východní délky','máje','Mezinárodní den rodiny','Karel Hynek Mácha','souhvězdí Berana','Severní polokoule','sivan'