Array ( [0] => 14671806 [id] => 14671806 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kynžvart [uri] => Kynžvart [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|tento=zámku Kynžvart|[[Kynžvart (hrad)|Hrad Kynžvart]]}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Státní zámek Kynžvart [3] => | typ = zámek [4] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kynžvart | lat = 50.0043056 | lon = 12.6055833 | float = center | relief = 1 | caption =}} [5] => | obec = [[Lázně Kynžvart]] [6] => | stát = Česko [7] => | výstavba = [[17. století]] [8] => | přestavba = [[1994]], [[1998]]–[[2000]] [9] => | architekt = [[Peter Nobile|Pietro Nobile]] [10] => | sloh = baroko, klasicismus [11] => | účel = venkovské sídlo rodu Metternichů [12] => | investor = [[Zedtwitzové|Cedvicové]] [13] => | další majitelé = [[Metternichové]] [14] => | současný majitel = Česká republika [15] => }} [16] => Zámek '''Kynžvart''' ({{Vjazyce2|de|''Schloss Königswart''}}) je venkovské šlechtické sídlo vystavěné na pomezí [[Vídeňský klasicismus|vídeňského klasicismu]] a [[Empír|empíru]]. Nachází se v [[Západočeský kraj|západních Čechách]], na okraji [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] v [[Okres Cheb|okrese Cheb]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], přibližně 1,5 km jihozápadním směrem od města [[Lázně Kynžvart]], asi 20 kilometrů jihovýchodně od [[Cheb]]u a asi 10 km severně od [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]]. [17] => [18] => Zámek je znám především jako bývalé letní sídlo [[Seznam kancléřů Rakouska|rakouského kancléře]] [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemense Václava z Metternichu]]. [19] => [20] => Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje [[Národní památkový ústav]]) a je přístupný veřejnosti. Zámek je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]{{MonumNet|název=Zámek Kynžvart|ID=139384|datum=2017-03-03}} a v roce 2001 byl zapsán na [[Seznam národních kulturních památek České republiky|seznam národních kulturních památek]]. V roce 2019 byl [[Evropská komise|Evropskou komisí]] zařazen do seznamu významných památek oceněných značkou [[Evropské dědictví]] (European Heritage Label){{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Zámek Kynžvart – místo diplomatických setkání (Česká republika) {{!}} Culture and Creativity [22] => | periodikum = culture.ec.europa.eu [23] => | url = https://culture.ec.europa.eu/cs/node/284 [24] => | jazyk = cs [25] => | datum přístupu = 2023-06-09 [26] => }} jako místo celoevropsky důležitých diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav Metternich]].{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Zámek Kynžvart či kolonie Baba. České památky získaly značku Evropské dědictví [28] => | periodikum = Deník.cz [29] => | url = https://www.denik.cz/cestovani/zamek-kynzvart-kolonie-baba-evropske-dedictvi-20200331.html [30] => | datum vydání = 2020-03-31 [31] => | datum přístupu = 2023-03-17 [32] => }} [33] => [34] => == Etymologie == [35] => Místní název Kynžvart je zkomoleninou německého názvu [[Kynžvart (hrad)|strážního hradu]] ''Königswart'' (Královská hlídka, nebo stráž). [36] => [37] => == Historie == [38] => === Cedvicové === [39] => Na místě zámku stávala do konce [[16. století]] tvrz, kterou někdy v letech 1585-1597 nahradil [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek, který nechali vybudovat [[Zedtwitzové|páni z Cedvic]].Zámek Kynžvart. VEGA-L, 2004, {{ISBN|80-86757-18-8}} Podoba původní tvrze ani starého zámku nejsou známy.{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení = Vary [41] => | jméno = Infocentrum města Karlovy [42] => | titul = Zámek Kynžvart [43] => | periodikum = Karlovy Vary [44] => | url = https://www.karlovyvary.cz/cs/zamek-kynzvart [45] => | datum vydání = 2013-08-07 [46] => | jazyk = cs [47] => | datum přístupu = 2021-08-13 [48] => }} Poblíž ní byl založen pivovar, o němž první doložené zprávy pocházejí z roku [[1606]]. Za účast [[Kryštof Jindřich z Cedvic|Kryštofa Jindřicha]] ve [[České stavovské povstání|stavovském povstání]] byl po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] majetek Cedvicům [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]].{{Citace elektronického periodika |titul=Historie zámku Kynžvart |url=http://www.zamek-kynzvart.cz/historie-zamku.php |datum přístupu=2008-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081112065535/http://www.zamek-kynzvart.cz/historie-zamku.php |datum archivace=2008-11-12 }} [49] => [50] => === Metternichové === [51] => [[Soubor:Prince_Metternich_by_Lawrence.jpeg|náhled|upright|[[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] dal zámku Kynžvart jeho dnešní podobu]] [52] => Majiteli starého zámku a okolního panství se v roce [[1630]] (jakožto konfiskátu) stal [[Jan Reichart z Metternichu|Jan Reinhard z Metternichu]] a jeho bratři [[Karel Emanuel z Metternichu|Karel Emanuel]], Vilém a Lothar. V letech [[1681]] až [[1691]] dal hrabě [[Filip Emerich z Metternichu]] ze zbytků původního renesančního zámku postavit zámek nový, či spíše velkého hospodářství ve slohu venkovského [[baroko|baroka]]. Tehdejší majitelé pobývali spíše ve svých německých državách. [53] => [54] => Situace se změnila po roce 1767, kdy Kynžvart zdědil hrabě [[František Jiří Karel z Metternichu]], otec pozdějšího kancléře Klemense Václava. František Jiří byl úspěšný diplomat, [[Velvyslanec|vyslanec]] [[Trevírské kurfiřtství|trevírského kurfiřta]] ve Vídni, jenž se účastnil volby i korunovace císaře [[Leopold II.|Leopolda II.]] ve Frankfurtu. Byl také ministrem v Nizozemí. Poté, co byly za [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské války]] zpustošeny statky Metternichů v [[Porýní]], stal se kynžvartský zámek na přelomu 18. a 19. století dočasně jediným sídlem rodu. [55] => [56] => [[Soubor:Thomas Ender Königswart.jpg|náhled|vlevo|Zámek v roce 1845, [[Thomas Ender]]]] [57] => [58] => Roku [[1818]] zdědil panství princ [[Klemens Wenzel von Metternich|Klement Václav Metternich]], který působil ve funkci prvního [[Seznam ministerských předsedů Rakouského císařství|kancléře]] [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]]. Působil také a jako velmi obratný zahraniční diplomat a často u něho pobývali hosté z nejvyšších kruhů evropské politiky a za své služby mu byl udělen dědičný [[Kníže|knížecí]] titul. Z těchto důvodů potřeboval reprezentativní sídlo. Proto na základě jeho pokynů provedl vídeňský architekt italského původu [[Peter Nobile|Pietro Nobile]] v letech [[1820]] až [[1839]] rozsáhlou přestavbu zámku ve stylu vídeňského klasicismu. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu [[Kynžvart (hrad)|Kynžvart]] vzdáleného asi 3 kilometry. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavbu financoval výhodnou půjčkou kancléři Metternichovi německo-židovský bankéř z Vídně [[Salomon Mayer Rothschild|Salomon Mayer baron von Rothschild]].{{Citace periodika [59] => | příjmení = Bežáková [60] => | jméno = Jana [61] => | titul = Kynžvart bude středem Evropy [62] => | periodikum = Chebský deník [63] => | datum = 2018-07-16 [64] => | jazyk = cs [65] => | url = https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/kynzvart-bude-stredem-evropy-20180716.html [66] => | datum přístupu = 2018-08-14 [67] => }} V září roku [[1822]] poskytl půjčku 900 tisíc zlatých (dnes asi 45 milionů euro) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. O několik dní později dostalo pět bratrů Rothschildových dědičný titul rakouských svobodných pánů. [68] => {{Citace elektronického periodika |titul=Kynžvart – zámek (NKP) - Historie |url=http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80&co=historie |datum přístupu=2008-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080928092200/http://www.npu.cz/zprist/zobrazeni_pamatky/?pamatka=80 |datum archivace=2008-09-28 |nedostupné=ano }} [69] => [70] => Na přestavěném zámku Metternich přijímal významné návštěvy. Zavítal na něj například ruský [[car]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]], jenž mu darem přivezl semena [[bolševník velkolepý|bolševníku]], car [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] nebo básník [[Johann Wolfgang von Goethe]] (v letech 1818 a 1820). [71] => [72] => Po smrti kancléře Metternicha se Kynžvart stal venkovskou rezidencí jeho nejstaršího syna [[Richard Klemens Metternich|Richarda]] (1829–1895), který zemřel bezdětný, a tak zámek přešel na jeho mladšího bratra Pavla. V roce [[1905]] přešel Kynžvart na jeho syna Klimenta (1870–1931) a posledním z Metternichů na panství byl kníže [[Paul Alfons von Metternich-Winneburg|Pavel Alfons]]. Ve 30. letech 20. století byl pak zámek dočasným azylem jeho strýce, španělského krále [[Alfons XIII.|Alfonse XIII.]], který byl svržen revolucí.[http://www.hrady.cz/index.php?OID=878 Hrady.cz: Kynžvart] [73] => [74] => === Československý a český stát === [75] => Zámek byl rodu Metternichů v roce [[1945]] zkonfiskován. Po konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] v něm krátce sídlilo velitelství 3. divize [[Armáda Spojených států amerických|americké armády]]. Roku [[1947]] byl zpřístupněn pro veřejnost, ale v roce [[1976]] byl uzavřen a kompletně vystěhován kvůli [[Dřevomorka domácí|dřevomorce domácí]], která napadla část podlah, krovů a knihovny. Teprve roku [[1994]] byla po generální opravě znovu zpřístupněna část expozice. Celková rekonstrukce stála 82 milionů korun a byla dokončena v letech [[1998]] až [[2000]] s podporou z evropského programu [[Fondy Evropské unie|PHARE]]. [76] => [77] => [[Soubor:Kynžvart letecky - panoramio.jpg|náhled|letecký pohled]] [78] => [79] => V roce [[2001]] byla obnova zámku oceněna nejvyšším evropským uznání za památkovou péči – medailí EUROPA NOSTRA a zároveň byl zámek prohlášen za [[Seznam národních kulturních památek České republiky|národní kulturní památku]]. Od roku [[2005]] je zámek členem mezinárodní [[Hradní stezka|Hradní stezky / Burgenstrasse]], která spojuje několik desítek památek trase dlouhé přes tisíc kilometrů mezi [[Mannheim]]em a [[Praha|Prahou]]. [80] => [81] => == Zámecká kaple == [82] => Klasicistní podoba zámecké kaple [[Antonín z Padovy|sv. Antonína z Padovy]] pochází z roku [[1833]]. Původní barokní inventář byl předán do kostelů v okolí. Nový oltář a spolu s ostatky svatého [[Bonifác]]e věnoval kancléři Metternichovi osobně [[papež]] [[Řehoř XVI.]]. Byl v letech [[1824]] až [[1832]] postaven ze zbytků mramorů chrámu [[Bazilika svatého Pavla za hradbami|sv. Pavla za hradbami]], což byla jedna z nejstarších římských bazilik, která vyhořela v roce [[1823]]. Autorem hlavního oltářního obrazu ''Vidění sv. Antonína z Padovy'' je [[vídeň]]ský malíř [[Anton Petter]]. Proti oltáři je umístěn obraz ''Snímání z kříže'' italského [[baroko|barokního]] malíře Lucy Giordana (1632 až 1705). [83] => [84] => Kaple byla až do poloviny 50. let 20. století místem konání poutních Antonínských mší. V srpnu 1999 byla kaple znovu vysvěcena plzeňským biskupem [[František Radkovský|Františkem Radkovským]] a tradice mší obnovena. [85] => [86] => == Sbírky == [87] => Roku [[1828]] bylo založeno v zámku muzeum, které patří mezi nejstarší v Čechách. V jeho sbírkách jsou historické mince, umělecké předměty, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. K nejcennějším patří [[gotika|gotické]] deskové [[oltář]]ní obrazy z roku [[1510]] a francouzská renesanční [[tapiserie]] z roku kolem [[1560]]. Mezi návštěvníky je oblíbené mramorové sousoší ''Amor a Psyché'' z dílny [[řím]]ského sochaře [[Antonio Canova|Antonia Canovy]]. [88] => [89] => Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata [[Karel Huss|Karla Husse]], který kancléři Metternichovi předal v roce [[1828]] svou rozsáhlou sbírku mincí a přírodnin. Zároveň se až do své smrti stal kustodem zámeckých sbírek. [90] => [91] => === Numismatická sbírka === [92] => Jde o kolekci asi 11 tisíc mincí, jejímž základem je numizmatická sbírka Karla Husse, kterou systematicky rozšiřoval kancléř Metternich a jeho syn Richard. Soubor antických mincí obsahuje asi dva tisíce kusů – jak ze [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]], tak i [[Starověký Řím|římské]] mince z období republiky (3. až 1. stol. př. n. l.) a císařství (1. až 5. stol. n. l.). Zajímavá je i adjustace sbírky s dobovými popisy a určeními, které dokumentují stav sběratelství v první polovině 19. století. [93] => [94] => == Knihovna == [95] => V zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Základem knihovního fondu se stala pozůstalost po trevírském biskupovi Lotharu z Metternichu ([[1554]]–[[1623]]). K rozšíření významně přispěli [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav z Metternichu]] a jeho syn [[Richard Klemens Metternich|Richard Klemens]]. Dnes knihovna čítá celkem asi 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazků. Mezi nimi 130 vzácných rukopisů, včetně vzácného fragmentu [[Starý zákon|Starého zákona]] z konce [[8. století]], a 230 [[inkunábule|inkunábulí]]. Témata knih jsou nesmírně rozmanitá – od filosofie, historie, heraldiky, přes astronomii či botaniku až po hudbu nebo numismatiku.{{Citace elektronického periodika |titul=Kynžvart: Zámecká knihovna |url=http://www.zamek-kynzvart.cz/zamecka-knihovna.php |datum přístupu=2008-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090213215202/http://zamek-kynzvart.cz/zamecka-knihovna.php }} [96] => [97] => V současnosti probíhá digitalizace vzácných rukopisů a rekatalogizace knižního fondu, aby mohl být lépe zpřístupněn veřejnosti.{{Citace elektronického periodika |titul=Zámek Kynžvart - kynžvartská digitální knihovna |url=http://www.kynzvart.cz/libra.html |datum přístupu=2008-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090410095953/http://www.kynzvart.cz/libra.html |datum archivace=2009-04-10 |nedostupné=ano }} [98] => [99] => == Zámecký park == [100] => Pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla byl kolem zámku současně s klasicistní přestavbou v letech [[1820]] až [[1833]] vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, altánky, sochami a pomníky. Zámeckým parkem protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Panský, Zahradní, Mlýnský, Písečný a Černý. Pod zámkem je v parku umístěna litinová plastika bohyně Diany, která je kopií originálu z [[Versailleský park|parku]] ve francouzském [[Versailles (zámek)|Versailles]]. Nedaleko sochy je Lví pramen. Na kopci v parku je umístěna dřevěná lesní kaple sv. Kříže z roku [[1835]] v pseudogotickém stylu, která se stala oblíbeným poutním místem.{{Citace elektronického periodika |titul=Zámecký park |url=http://www.zamek-kynzvart.cz/zamecky-park.php |datum přístupu=2008-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090212180623/http://zamek-kynzvart.cz/zamecky-park.php |datum archivace=2009-02-12 }} [101] => [102] => V parku bylo v roce 2008 vytvořeno [[golf]]ové hřiště. [103] => [104] => == Prohlídková trasa == [105] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [106] => |+ Návštěvnost zámku{{Citace elektronické monografie [107] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [108] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [109] => | datum přístupu = 2020-03-11 [110] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [111] => | formát = PDF online [112] => | strany = 23 [113] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [114] => | nedostupné = ano [115] => }}{{Citace elektronické monografie [116] => | titul = Památkové objekty 2018 [117] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [118] => | datum přístupu = 2020-03-11 [119] => | 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [120] => | formát = PDF online [121] => | strany = 16 [122] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf [123] => | nedostupné = ano [124] => }} [125] => |- [126] => ! Rok !! Počet návštěvníků [127] => |- [128] => | 2015 || 29 582 [129] => |- [130] => | 2016 || 40 744 [131] => |- [132] => | 2017 || 41 513 [133] => |- [134] => | 2018 || 43 685 [135] => |} [136] => Prohlídková trasa zámku zahrnuje více než 20 místností zhruba 2/3 prvního patra zámku. Zpřístupněn je například velký přijímací sál, zámecká jídelna, kulečníkový salón, kuřácký a pánský salón, hudební salón, orientální chodba, zbrojnice, zámecká kaple, kancléřova knihovna, kabinet kuriozit. Prohlídka trvá asi 50 až 60 minut a průvodci jsou schopni podávat výklad v češtině a němčině. [137] => [138] => Kromě prohlídky zámku lze navštívit také pravidelně obměňované výstavy v bývalé konírně v přízemí a část zámeckého parku. [139] => [140] => == Zajímavosti == [141] => * Při prohlídce zámku lze zhlédnout mj. zlatý jídelní servis, který kníže Metternich dostal darem od města [[Paříž]]e. Tento servis byl zapůjčen pro účely natáčení filmu ''[[Obsluhoval jsem anglického krále (film)|Obsluhoval jsem anglického krále]]''. [142] => * V letech [[1843]] až [[1846]] působil na zámku německý spisovatel [[Adalbert Stifter]] jako domácí učitel [[Richard Klemens Metternich|Richarda Klemense Metternicha]], syna kancléře [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemense Metternicha]]. [143] => * Zahradník knížete Richarda z Metternichu (syn kancléře Metternicha) dal vyzdobit zámecký park [[Bolševník velkolepý|bolševníkem velkolepým]] a zapříčinil tak jeho zavlečení k nám z [[Kavkaz]]u. [144] => * V polovině 50. let [[20. století]] byl zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart pozdější významný český spisovatel [[Ladislav Fuks]], kterého nadchla a na celý život ovlivnila sbírka kuriozit, kterou na zámku vytvořil kancléř Metternich. [145] => * Na zámku se v roce 1963 natáčel český film ''[[Kdyby tisíc klarinetů]].'' [146] => [147] => == Galerie == [148] => [149] => Zámek Kynžvart dvůr 3.jpg|Hlavní průčelí zámku [150] => Zámek Kynžvart od parku 1.jpg|Západní průčelí zámku [151] => Zámek Kynžvart (5).jpg|Erb Metternichů na západním průčelí zámku [152] => Kynžvartský zámecký park zámecký pivovar únor 2020 (3).jpg|Zámecký pivovar [153] => Kynžvartský zámecký park kaple sv. Kříže únor 2020 (2).jpg|Kaple sv. Kříže [154] => Zámecký park se zámkem Kynžvart.jpg|vlevo|Zámecký park se zámkem v pozadí [155] => Zámek Kynžvart (3).jpg|Památník císaře Františka I. v parku [156] => Zámek Kynžvart (2).jpg|Panský mlýn z roku 1795 u zámeckého rybníka [157] => Zámek Kynžvart (8).jpg|Kovárna v zámeckém parku [158] => Zámek Kynžvart, čajovna.jpg|Čajovna v zámeckém parku [159] => [160] => [161] => [162] => Zámek Kynžvart expozice únor 2020 (10).jpg|Jídelna [163] => Königswart Schloss - Kapelle 1.jpg|Zámecká kaple sv. Antonína Paduánského [164] => Zámek Kynžvart knihovna 2.jpg|Zámecká knihovna [165] => Zámek Kynžvart Zelený salonek 3.jpg|Zelený salonek [166] => Zámek Kynžvart pracovna 2.jpg|Kancléřova pracovna [167] => [168] => [169] => == Odkazy == [170] => === Reference === [171] => [172] => {{Citace elektronické monografie [173] => | titul = Zámek Kynžvart [174] => | url = http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C159 [175] => | datum přístupu = 2017-03-03 [176] => | vydavatel = Národní památkový ústav [177] => }} [178] => [179] => [180] => === Literatura === [181] => * {{Citace monografie [182] => | příjmení = Brych [183] => | jméno = Vladimír [184] => | odkaz na autora = Vladimír Brych [185] => | příjmení2 = Rendek [186] => | jméno2 = Jan [187] => | odkaz na autora2 = [188] => | titul = Hrady, zámky a tvrze západních Čech [189] => | vydavatel = [[Academia]] [190] => | místo = Praha [191] => | rok vydání = 2016 [192] => | vydání = 1 [193] => | počet stran = 615 [194] => | kapitola = [195] => | strany = 260–271 [196] => | isbn = 978-80-200-2329-2 [197] => }} [198] => [199] => === Související články === [200] => * [[Kynžvartská daguerrotypie]] [201] => * [[Seznam zámků v Karlovarském kraji]] [202] => [203] => === Externí odkazy === [204] => * {{Commonscat}} [205] => * {{Oficiální web}} [206] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/13826669737-skryte-skvosty/421235100031008/ Skryté skvosty – Česká televize (2022)] [207] => [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Cheb]] [212] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Cheb]] [213] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [214] => [[Kategorie:Stavby v Lázních Kynžvart]] [215] => [[Kategorie:Kynžvartské panství]] [216] => [[Kategorie:Evropské dědictví]] [] => )
good wiki

Kynžvart

Zámek Kynžvart je venkovské šlechtické sídlo vystavěné na pomezí vídeňského klasicismu a empíru. Nachází se v západních Čechách, na okraji Slavkovského lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji, přibližně 1,5 km jihozápadním směrem od města Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu a asi 10 km severně od Mariánských Lázní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klemens Wenzel von Metternich','Richard Klemens Metternich','Kynžvart (hrad)','2000','1820','Peter Nobile','Lázně Kynžvart','1998','1994','1828','Seznam národních kulturních památek České republiky','1833'

1820

1828

1833

1994

1998

2000