Array ( [0] => 14821545 [id] => 14821545 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lemberk [uri] => Lemberk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento = zámku|další = rozcestník}} [1] => {{infobox - budova [2] => | typ = zámek [3] => | název = Zámek Lemberk [4] => | obrázek = Lemberk zámek zvenku-2.jpg [5] => | popisek = Zámek Lemberk [6] => | stát = Česko [7] => | výstavba = 13. století [8] => | přestavba = 16. století
17. století [9] => | architekt = [10] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
[[Renesanční architektura|renesanční]]
[[Barokní architektura|barokní]] [11] => | stavební materiál = [12] => | využití = [13] => | investor = [[Havel z Lemberka]] [14] => | další majitelé = [[Markvartici]]
[[Lemberkové]]
[[Berkové z Dubé]]
[[páni z Donína]]
[[Clam-Gallasové]] [15] => | současný majitel = Český stát [16] => | poloha = [[Lvová]] čp. 1, 2 a 3 [17] => | obec = [[Jablonné v Podještědí]] [18] => | zoom = 6 [19] => }} [20] => '''Lemberk''' ({{Vjazyce2|de|''Lämberg''}}) je [[hrad]] přestavěný na [[Zámek (stavba)|zámek]] u [[Jablonné v Podještědí|Jablonného v Podještědí]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Nachází se tři kilometry od města v katastrálním území [[Lvová]]. Zámek ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] je v návštěvních hodinách od dubna do října přístupný veřejnosti. Zámek Lemberk spolu s nedalekým [[Bredovský letohrádek|Bredovským letohrádkem]] získal s účinností od 1. ledna 2002 status [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památky]]. [21] => [22] => Hrad byl založen před polovinou 13. století, a patří tak mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách. Původně se jednalo o [[hrad bergfritového typu]], ale při [[Renesanční architektura v Česku|renesančních]] přestavbách zahájených Jindřichem [[Berkové z Dubé|Berkou z Dubé]] většina [[Gotická architektura v Česku|gotického]] zdiva zanikla, a jediným výrazným pozůstatkem hradu je okrouhlý [[bergfrit]]. [23] => [24] => Na hradě pobývala v první polovině 13. století [[Zdislava z Lemberka]], která byla prohlášená v roce 1995 za svatou. [25] => [26] => == Historie == [27] => === Hrad === [28] => Zdejší území získal za své služby panovníkovi v první třetině 13. století [[Havel z Lemberka]], pocházející z rodu [[Markvartici|Markvarticů]]. Stal se tak zakladatelem rodu [[Lemberkové|Lemberků]]. Založil tu několik osad a také kolem roku 1240 hrad s tehdy moderním jménem {{Cizojazyčně|de|''Löwenberg.''}} Lva měl i na svém erbu. Jméno hradu si obyvatelé počeštili. Pobývala zde i Zdislava z Lemberka, [[blahoslavený|blahoslavená]] papežem [[Pius X.|Piem X.]] roku 1907 a v roce 1995 prohlášena za svatou [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [29] => [[Soubor:Lemberk zámek 1.jpg|vlevo|náhled|Branská věž, vstupní část zámku]] [30] => První listinné důkazy o existenci hradu pochází z let 1241 a 1244 (nepřímé). Jistý je záznam z roku 1249, kdy Havel z Lemberka a Jablonného použil název hradu ve svém [[Přídomek|přídomku]]. Hrad byl několikrát přestavován, takže původní podobu dnes neznáme. V roce 1408 vlastnil hrad Gottfried Haugvic z Lemberka a roku 1427 jej obsadili [[Husitství|husité]] pod vedením Aleše ze Žemberka. Roku 1430 převzal panství rod [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]]. Jeden ze čtyř bratrů prodal Lemberk roku 1471 Hanušovi Elsnicovi z Elsnic a jeho dědicům. Elsnicové drželi hrad do roku 1510 a v dalších desetiletích se zde střídali majitelé (např. rod [[Páni z Donína|pánů z Donína]]) a drancující vojáci. V roce 1518 panství s hradem koupil [[Vilém z Ilburka]], fojt z [[Horní Lužice]]. Panství bylo v tehdejších listinách popsáno jako zubožené, a čtyři z někdejších šesti vesnic byly zcela pusté. Další z vlastníků [[Kurzbach z Trachenberka]] dokázal vsi obnovit a založit i další. Po něm panství získal Jindřich Berka z Dubé. [31] => [32] => === Zámek === [33] => [[Soubor:Zámek Lemberk - průjezd.JPG|náhled|Průhled do zámeckého nádvoří]] [34] => [35] => Po roce 1550 došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek. Z původních zdí však bylo zachováno velice málo, byly pobořeny i při této přestavbě, ucelená je jen část okrouhlé věže v jižní části hradu. Došlo ke stavbě zámeckého křídla v renesančním slohu, které bylo počátkem 17. století pány z Donína zvýšeno o další, druhé patro. Byl zde upraven dřevěný, bohatě vyzdobený [[Kazeta (architektura)|kazetový strop]] a sál byl pojmenován jako ''Sál bajek.'' Sňatkem barona [[Jan Rudolf z Bredy|Jana Rudolfa z Bredy]] s Kateřinou z Donína přešel zámek roku 1634 na rodinu [[Bredové|Bredů]]. [[Bredové|Páni z Bredy]] zámek upravovali podle italských a holandských vzorů. V dalších dobách byl zámek stále vylepšován, rozšířen o [[Kaple|kapli]] [[Letnice|Seslání Ducha svatého]], rytířský sál a další zámecké křídlo. [36] => [37] => Roku 1726 od Bredů koupil zámek hrabě [[Filip Josef z Gallasu]]. Neměl mužské potomky, a proto odkázal veškerý majetek včetně Lemberka svému synovci [[Svobodný pán|svobodnému pánovi]] [[Kristián Filip z Clam-Gallasu|Kristiánu Filipovi z Clamu]], který ke jménu šlechtického rodu přidal také jméno zděděného rodu a tím vznikl rod [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. Zámek Lemberk vlastnili Clam-Gallasové až do roku 1930, kdy zemřel poslední mužský člen tohoto rodu, [[Franz Clam-Gallas]]. Lemberk poté zdědila jedna z jeho sedmi dcer, Gabriela, provdaná za prince [[Adolf z Auerspergu|Adolfa z Auerspergu]]. [38] => [39] => V roce 1945 byl zámek patřící rodině Auersperg státem vyvlastněn tzv. [[Benešovy dekrety|Benešovými dekrety]].{{Sfn|Černá|Rucz|2013|s=13}} [40] => [41] => == Stavební podoba == [42] => Nejlépe dochovanou částí původní hradu je válcová věž s průměrem 8,5 metru. Spodní úroveň věže má vnější polygonální půdorys, ale odpovídající interiér s kosočtverečným půdorysem zasahuje asi o 80 centimetrů výše až do okrouhlé části. Suterén věže je nepřístupný a nachází se 2,4 metru pod úrovní nádvoří. V době baroka byl zaklenut segmentovou klenbou a snad ve stejné době vznikl vstup do zvýšeného přízemí přímo z nádvoří. Původní vstup do věže se nachází na severovýchodní straně 8,5 metru nad nádvořím. [43] => [44] => Vnitřek věže v úrovni původního vstupu je okrouhlý. Ve zdi je patrný ústupek pro uložení zaniklé podlahy druhého patra nebo pro ukotvení komunikační konstrukce. V dochovaném stavu je vstupní prostor je zaklenutý [[Kupole|kupolí]]. Do dalšího patra vede schodiště v tloušťce zdiva, na které se vstupuje [[Lomený oblouk|hrotitým]] [[Portál (architektura)|portálkem]], přístupným kdysi pouze po žebříku. V horním podlaží prolamuje vnější zeď věže další hrotitý portál, který snad mohl původně vést na [[Hradební ochoz|ochoz]].{{Sfn|Varhaník (2012)|s=143}} Plechová helmice je barokní a pochází z roku 1754. [45] => [46] => [[File:Lemberk, hlavní sál.jpg|thumb|left|Velký sál v severním křídle]] [47] => [48] => Ostatní části hradu zanikly při jeho přestavbě na [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] zámek. Patřil k nim obdélný palác v jižní části dispozice, jehož existenci doložil [[archeologický výzkum]]. K opevnění patří dva [[bastion]]y postavené za Bredů po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. [49] => [50] => Vstup do zámeckého areálu umožňuje dvoudílná raně barokní brána v ohradní zdi. Za ní se nachází šíje, po jejíž pravé straně stojí prostá jednopatrová stavba z 16. století. Do vlastního zámku vede [[Bosáž|bosovaný]] portál brány v renesanční hranolové věži se [[šindel]]ovou [[Báň (střecha)|cibulovou střechou]]. Omítky přízemí a prvního patra věže zdobí [[sgrafito]]vá [[rustika]]. Ve druhém patře chybí, protože jeho zdivo bylo až do 17. století [[Hrázděné zdivo|hrázděné]]. Další brána se nachází ve stěně východního zámeckého [[Křídlo (architektura)|křídla]] zámku. Původně se uzavírala [[Padací most|padacím mostem]], ale [[Příkop (válečnictví)|příkop]] byl zasypán. [51] => [52] => [[File:Lemberk, kazetový strop.jpg|thumb|Kazetový strop]] [53] => [54] => Fasády zámku prolamují většinou obdélná podvojná okna, na nádvoří lemovaná zdobnými [[štuk]]ovými rámy ze druhé poloviny 17. století. V úrovni přízemí se na fasádě nachází štukové [[pilastr]]y, které naznačovaly podporu portrétních [[Busta|bust]]. Západní křídlo zámku obsahuje čtyři místnosti s plastickými nástropními štukaturami původem ze 17. století. Štuky byly v letech 1904–1910 opraveny a doplněny J. Dukátem z Jablonného. Součástí křídla je jídelna s [[Kazeta (architektura)|kazetovým stropem]] zdobeným motivy [[Ezop]]ových bajek z první poloviny 17. století. Ve východním křídle se nachází schodiště do vyšších pater. Jádrem severního křídla je [[Valená klenba|valeně klenutý]] sál se štukovými [[kartuš]]emi, nástropními malbami na plátně a šestnácti [[freska]]mi ze 17. století. Fresky obsahují výjevy ze třicetileté války, ale byly znehodnoceny přemalováním v 19. století. [55] => [56] => V sousedství věže je obdélná kaple svatého Ducha s bočními [[Oratoř (architektura)|oratořemi]]. Výzdobu kaple tvoří raně barokní ornamentální a figurální nástěnné štuky. Nástropní malby ''Nanebevstoupení Krista'' a ''Nanebevzetí Panny Marie'' jsou z 19. století a překryly starší barokní malby. [57] => [58] => == Turistika == [59] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [60] => |+ Návštěvnost zámku [61] => |- [62] => ! Rok !! Počet návštěvníků [63] => |- [64] => | 2015 || 31 671 [65] => |- [66] => | 2016 || 34 254 [67] => |- [68] => | 2017 || 33 515 [69] => |} [70] => [71] => Zámek stojí necelý jeden kilometr od [[Lvová|Lvové]] s železniční zastávkou na [[Železniční trať Liberec – Česká Lípa|trati z Liberce do České Lípy]]. Vede k němu zeleně značená turistická trasa z Jablonného do Lvové. Souběžně s železniční tratí vede frekventovaná [[silnice I/13]] a [[evropská silnice E442]]. Záchytné [[parkoviště]] se nalézá pod zámkem v někdejším hospodářském dvoře (dnes ruiny obvodových zdí). Na kopci, v sousedství Lemberka, se nachází [[Bredovský letohrádek]], chráněná lipová alej (na zelené značce) směrem k Markvartu a Markvarticím. Trať i silnici od kopce zčásti oddělují Dvorní a Pivovarský rybník a spolu s obcí se nalézají na okraji (avšak mimo) [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|chráněné krajinné oblasti Lužické hory]]. [72] => [73] => === Expozice === [74] => [[Soubor:Lemberk příchod.jpg|náhled|Most mezi věžovou bránou a zámeckým jádrem]] [75] => [[Soubor:Lemberk Schlossgarten.jpg|náhled|Zámecká zahrada]] [76] => [77] => Je zachován nábytek, tzv. [[černá kuchyně]] a výzdoba zámku, proto se stává častým cílem návštěvníků. Byla zde obnovena původní barokní Zdislavina světnička, a nově vytvořena zbrojnice a expozice rodiny [[Liebiegové|Liebiegů]]. Zámek je pod správou Národního památkového ústavu, územní památkové správy Sychrov a je přes zimu uzavřen. [78] => [79] => Vedení zámku organizuje mimo výstav také koncerty a divadelní představení, v kapli jsou pořádány svatby a slouženy mše. Pro návštěvníky je k dispozici několik prohlídkových okruhů: [80] => [81] => ; Reprezentační a soukromé prostory : Historie zámku, zámecká kaple Seslání Ducha svatého, gotický interiér, renesanční interiér – jídelna, Bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, který se skládá ze 77 desek s výjevy zvířecích bajek a německými nápisy a který objednal Jan z Donína, Rytířský sál s barokní štukovou výzdobou a sbírkou portrétů na stěnách a výjevy ze třicetileté války na stropě, nad krbem Adam a Eva drží alianční erb, barokní jídelna – tabulnice, apartmán posledních majitelů zámku Clam-Gallasů. [82] => ; Provozní prostory zámku : Prostory v přízemí západního a jižního křídla: Zdislavina světnička, která vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, malá zbrojnice, vrchnostenské byty a kancelář, chodba s loveckými trofejemi a Černá kuchyně, obydlí mlynáře. [83] => ; Expozice historických stylů : Jedenáct stylizovaných interiérů ve stylu [[Klasicismus|klasicismu]] (1. salon), [[empír]]u (2. salon, 3. ložnice), [[biedermeier]]u (4. manželská ložnice, 5. pracovna, 6. dívčí pokoj, 7. jídelna), historizujících slohů – [[Druhé rokoko|druhého rokoka]] (8. salon), [[Novorenesance|neorenesance]] (9. salon), [[secese]] (10. salon) a [[Kubismus|kubismu]] (11. pracovna). Délka: volná prohlídka bez průvodce. V letech 2009 až 2011 byla v 2. patře a depozitáři zámku unikátní sbírka 1500 kusů skla zkrachovalého [[Crystalex]]u [[Nový Bor]]. Sbírka je stěhována do Centra sklářského umění v městečku Sázava. [84] => [85] => == Odkazy == [86] => === Reference === [87] => [88] => {{Citace elektronické monografie [89] => | titul = Zámek Lemberk (č. 132/2001, Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) [90] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/zamek-lemberk-449203 [91] => | vydavatel = Národní památkový ústav [92] => | místo = Praha [93] => | datum přístupu = 2022-06-14 [94] => }} [95] => {{Citace sborníku [96] => | příjmení = Varhaník [97] => | jméno = Jiří [98] => | titul = K počátkům hradu Lemberka [99] => | příjmení sestavitele = Anderle [100] => | jméno sestavitele = Jan [101] => | sborník = Dějiny staveb 2011. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb [102] => | vydavatel = Klub Augusta Sedláčka ve spolupráci se Sdružením pro stavebně historický průzkum [103] => | místo = Plzeň [104] => | rok vydání = 2012 [105] => | isbn = 978-80-87170-19-9 [106] => | issn = 1803-0777 [107] => | strany = 141 [108] => | ref = Varhaník (2012) [109] => | typ refu = normální [110] => | poznámka = Dále jen Varhaník (2012) [111] => }} [112] => {{Citace monografie [113] => | titul = Českolipsko a Máchův kraj [114] => | vydavatel = Česká turistika [115] => | místo = Děčín [116] => | rok = 2005 [117] => | isbn = 80-903410-9-8 [118] => | kapitola = Ralsko [119] => | strany = 40 [120] => }} [121] => Českolipsko, s. 40. [122] => Lužické hory do kapsy, s. 111. [123] => {{Citace monografie [124] => | titul = Česká republika – Stručný turistický průvodce [125] => | vydavatel = Music [126] => | místo = Cheb [127] => | rok = 2002 [128] => | isbn = 80-85925-12-5 [129] => | kapitola = Lemberk [130] => | strany = 270–271 [131] => }} [132] => {{Citace elektronické monografie [133] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [134] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [135] => | datum přístupu = 2020-03-11 [136] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [137] => | formát = PDF online [138] => | strany = 29 [139] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [140] => | nedostupné = ano [141] => }} [142] => {{Citace monografie [143] => | příjmení = Černá [144] => | jméno = Renata [145] => | příjmení2 = Rucz [146] => | jméno2 = Jan [147] => | titul = Zámek Lemberk [148] => | vydavatel = Vega-L [149] => | místo = Nymburk [150] => | rok = 2013 [151] => | počet stran = 24 [152] => | isbn = 978-80-87275-71-9 [153] => | kapitola = Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [154] => | strany = 8 [155] => | ref = harv [156] => }} [157] => {{Citace periodika [158] => | autor = ČTK [159] => | titul = Unikátní sbírka Crystalexu se přestěhuje [160] => | periodikum = [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] [161] => | rok = 2011 [162] => | ročník = 22 [163] => | číslo = 3. listopadu [164] => | strany = 5B [165] => | issn = 1210-1168 [166] => }} [167] => {{Citace monografie [168] => | příjmení = Durdík [169] => | jméno = Tomáš [170] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [171] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [172] => | vydavatel = Libri [173] => | místo = Praha [174] => | rok = 2002 [175] => | vydání = 2 [176] => | isbn = 80-7277-003-9 [177] => | počet stran = 736 [178] => | typ kapitoly = heslo [179] => | kapitola = Lemberk [180] => | strany = 324–325 [181] => }} [182] => {{Citace monografie [183] => | příjmení = Růžička [184] => | příjmení2 = Jordáková [185] => | příjmení3 = Pozlovská [186] => | jméno = Jiří [187] => | jméno2 = Jana [188] => | jméno3 = Zuzana [189] => | titul = Lužické hory do kapsy [190] => | vydavatel = KMa [191] => | místo = Praha 1 [192] => | rok = 2006 [193] => | kapitola = Lemberk [194] => | strany = 110 [195] => | isbn = 80-7309-328-6 [196] => }} [197] => {{Citace monografie [198] => | příjmení = Růžička [199] => | jméno = Jiří [200] => | titul = Českolipsko do kapsy [201] => | vydavatel = KMa [202] => | místo = [203] => | rok = 2007 [204] => | isbn = 978-80-7309-488-1 [205] => | kapitola = Lemberk [206] => | strany = 85–86 [207] => }} [208] => {{Citace sborníku [209] => | příjmení = Svoboda [210] => | jméno = Milan [211] => | titul = Poslední svého rodu : konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930) [212] => | příjmení sestavitele = [213] => | jméno sestavitele = [214] => | sborník = Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi [215] => | vydavatel = Technická univerzita v Liberci [216] => | místo = Liberec [217] => | rok vydání = 2007 [218] => | isbn = 978-80-7372-214-2 [219] => | strany = 261–293 [220] => }} [221] => {{Citace elektronické monografie [222] => | příjmení = Šulcová [223] => | jméno = Jana [224] => | titul = Zámek s erbem lvice, vydejte se na Lemberk [225] => | url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/zamek-s-erbem-lvice-vydejte-se-na-lemberk20100612.html [226] => | datum vydání = 2010-06-12 [227] => | datum aktualizace = [228] => | datum přístupu = 2010-07-03 [229] => | vydavatel = Vltava – Labe – Press [230] => | místo = Česká Lípa [231] => }} [232] => {{Citace monografie [233] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [234] => | titul = Umělecké památky Čech [235] => | vydavatel = Academia [236] => | místo = Praha [237] => | rok = 1978 [238] => | svazek = II. K/O [239] => | počet stran = 580 [240] => | typ kapitoly = heslo [241] => | kapitola = Lemberk [242] => | strany = 219–220 [243] => }} [244] => [245] => [246] => === Literatura === [247] => * {{Citace monografie [248] => | příjmení = Weiss [249] => | jméno = Petr [250] => | příjmení2 = Tregl [251] => | jméno2 = Vladimír [252] => | příjmení3 = Černá [253] => | jméno3 = Renata [254] => | spoluautoři = a kol. [255] => | titul = Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici [256] => | vydání = 1 [257] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově [258] => | místo = Sychrov [259] => | rok = 2015 [260] => | počet stran = 80 [261] => | isbn = 978-80-905871-4-4 [262] => }} [263] => [264] => === Související články === [265] => * [[Lembersko|Lembersko (krajinná památková zóna)]] [266] => [267] => === Externí odkazy === [268] => * {{Commonscat}} [269] => * {{Oficiální web}} [270] => * {{Facebook|ZamekLemberk}} [271] => [272] => {{Autoritní data}} [273] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}} [274] => [275] => [[Kategorie:Zámky v Jablonném v Podještědí]] [276] => [[Kategorie:Barokní zámky v okrese Liberec]] [277] => [[Kategorie:Hrady v Ralské pahorkatině]] [278] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [279] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [280] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Liberec]] [281] => [[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]] [282] => [[Kategorie:Lemberské panství]] [283] => [[Kategorie:Krajinná památková zóna Lembersko]] [284] => [[Kategorie:Lvová]] [] => )
good wiki

Lemberk

Lemberk je hrad přestavěný na zámek u Jablonného v Podještědí v Libereckém kraji. Nachází se tři kilometry od města v katastrálním území Lvová.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Berkové z Dubé','Lvová','Lemberkové','Jablonné v Podještědí','Bredové','Markvartici','Bredovský letohrádek','Renesanční architektura v Česku','Kazeta (architektura)','Clam-Gallasové','Havel z Lemberka','Hrázděné zdivo'

Bredové

Clam-Gallasové

Lemberkové

Lvová

Markvartici