Array ( [0] => 14666259 [id] => 14666259 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Letectví [uri] => Letectví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Letectví je obor techniky, který se zabývá studiem a využíváním letadel, leteckých prostředků a jejich provozu. Tato disciplína se dále dělí na vojenské a civilní letectví. Vojenské letectví se zabývá výcvikem a využitím letadel pro armádní účely, jako je například bojování, průzkum, transport či zásobování. Civilní letectví se zaměřuje na přepravu cestujících nebo zboží, záchranné a závody v rámci aeroklubů. Letectví je důležitým průmyslovým odvětvím, které přináší mnoho technických a ekonomických výhod. V Česku má letectví bohatou historii a všeobecně se považuje za důležitý národní zdroj. Existuje mnoho českých leteckých společností, výrobců letadel, leteckých škol, letišť a dalších institucí, které se primárně věnují letectví. Celkově je letectví důležitým odvětvím, které má široké záběry a mnoho možností pro rozvoj. [oai] => Letectví je obor techniky, který se zabývá studiem a využíváním letadel, leteckých prostředků a jejich provozu. Tato disciplína se dále dělí na vojenské a civilní letectví. Vojenské letectví se zabývá výcvikem a využitím letadel pro armádní účely, jako je například bojování, průzkum, transport či zásobování. Civilní letectví se zaměřuje na přepravu cestujících nebo zboží, záchranné a závody v rámci aeroklubů. Letectví je důležitým průmyslovým odvětvím, které přináší mnoho technických a ekonomických výhod. V Česku má letectví bohatou historii a všeobecně se považuje za důležitý národní zdroj. Existuje mnoho českých leteckých společností, výrobců letadel, leteckých škol, letišť a dalších institucí, které se primárně věnují letectví. Celkově je letectví důležitým odvětvím, které má široké záběry a mnoho možností pro rozvoj. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:LHR London, England (Heathrow Airport), United Kingdom PP1367853288.jpg|náhled|[[Letiště London Heathrow|Letiště Londýn Heathrow]] ze vzlétajícího letadla]] [1] => Pojem '''letectví''' či '''aviatika''' zahrnuje létání [[letadlo|letadly]]. V dnešní době, kdy většina letadel je těžších než [[vzduch]], jde o létání [[letoun]]ů a [[vrtulník]]ů (anglicky se tento obor nazývá {{Jazyk|en|''aviation''}}). [2] => [3] => Na počátku letectví, kdy po prvním vzletu [[Horkovzdušný balon|horkovzdušného balonu]] [[Bratři Montgolfierové|bratrů Montgolfierů]] ve Francii byla známa jen letadla lehčí vzduchu, tj. [[Balon|balóny]] a [[vzducholoď|vzducholodě]], se používalo v češtině termínu „aeronautika“, „vzduchoplavectví“. V dnešní době se v rámci [[Chicagská dohoda|Chicagské dohody]] o mezinárodní civilní letecké dopravě a po vzniku [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] používají termíny ''aviation'' (pro létání letadel těžších vzduchu) a {{Jazyk|en|''aeronautics''}} (pro veškerá letadla pohybující se v zemské [[atmosféra|atmosféře]], ať už pomocí [[aerostatická síla|aerostatických sil]] – balóny, vzducholodě – nebo pomocí [[aerodynamická síla|aerodynamických sil]] – [[letoun]]y, [[vrtulník]]y, [[padák]]y, [[ultralehké letadlo|ultralehká letadla]]. [4] => [5] => Český termín „letectví“ zahrnuje také obor ''aerospace'', [[aerokosmonautika|aerokosmonautiku]], který zahrnuje letectví a [[kosmonautika|kosmonautiku]], tedy letadla typu [[Kosmický raketoplán|raketoplán]] (v [[vesmír|kosmu]] létá jako [[kosmická loď]], v atmosféře jako [[letoun]]), která zčásti nebo zcela létají v kosmickém prostoru. [6] => [7] => == Historie == [8] => {{Podrobně|Historie letectví}}První opravdové pokusy o let se patrně uskutečnily v [[Čína|Číně]], a to pomocí [[Drak (předmět)|draků]], především pro vojenské účely. Ve válkách, které probíhaly v 5. a 3. století př. n. l., se podle pověsti nechal čínský generál vynést na draku nad nepřátelský tábor, kde zpíval písně z domoviny vojáků, čímž u nich vyvolal stesk po domově a podkopal jejich morálku. Zda se tato pověst zakládá na pravdě, nevíme.{{Citace periodika [9] => | příjmení = Balej [10] => | jméno = Jan [11] => | titul = Ion-pairing in aqueous solutions of peroxodisulfates [12] => | periodikum = Acta Chimica Slovaca [13] => | datum vydání = 2012-11-01 [14] => | ročník = 5 [15] => | číslo = 2 [16] => | strany = 180–185 [17] => | issn = 1337-978X [18] => | doi = 10.2478/v10188-012-0028-9 [19] => | url = http://dx.doi.org/10.2478/v10188-012-0028-9 [20] => | datum přístupu = 2020-11-04 [21] => }} [22] => [23] => První vážné pokusy létat se konaly v 18. století v [[Evropa|Evropě]] s [[Horkovzdušný balon|horkovzdušnými balony]] – bratři Montgolfierové roku [[1783]] vypustili balon o průměru přes 10 m, na jehož palubě byla ovce, husa a kohout. Ještě tentýž rok se vznesl i první balon s lidskou posádkou. [24] => [25] => První řiditelnou [[vzducholoď]] postavil v roce [[1852]] Francouz [[Henri Giffard]], její parní motor jí však neposkytoval dostatečný výkon v poměru k váze. Později byly stavěny vzducholodě s celokovovou kostrou. O jejich rozvoj se zasloužil především německý hrabě [[Ferdinand von Zeppelin]]. [26] => [27] => Letouny těžší než vzduch se začaly objevovat až ve druhé polovině 19. století. Před vynálezem [[Motor s vnitřním spalováním|motoru s vnitřním spalováním]] to byly především [[kluzák]]y. S vynálezem [[Zážehový motor|zážehového motoru]] na konci 19. století se otevřela cesta pro motorová letadla. Průkopníky v této oblasti byli [[bratři Wrightové]]. 14. prosince roku 1903 poprvé vzlétli s motorovým letadlem, které pojmenovali [[Wright Flyer|''Flyer'']], let však nebyl úspěšný a letoun se poškodil. O tři dny později byl proveden druhý, úspěšnější pokus, při kterém stroj letěl 12 s. [28] => [29] => V [[První světová válka|první světové válce]] došlo k rozvoji leteckých technologií, poprvé se také odehrávaly [[Vzdušný souboj|vzdušné souboje]]. Nejúspěšnějším stíhačem byl [[Manfred von Richthofen]], zvaný Rudý baron. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly do [[Sériová výroba|sériové výroby]] zavedeny a v malém množství poprvé bojově nasazeny [[vrtulník]]y. Vrtulová letadla už dosáhla hranice svých možností, protože při rychlostech přes 700 km/h ztrácejí vrtule účinnost. Řešením bylo použití [[Proudový motor|proudového motoru]]. Jako první postavilo proudový letoun Německo v roce [[1939]], byl to [[Heinkel He 178]]. {{Citace periodika [30] => | příjmení = Friedrich [31] => | jméno = Manuel [32] => | příjmení2 = Kružík [33] => | jméno2 = Martin [34] => | příjmení3 = Valdman [35] => | jméno3 = Jan [36] => | titul = Numerical approximation of von Kármán viscoelastic plates [37] => | periodikum = Discrete & Continuous Dynamical Systems - S [38] => | datum vydání = 2018 [39] => | ročník = 0 [40] => | číslo = 0 [41] => | strany = 0–0 [42] => | issn = 1937-1179 [43] => | doi = 10.3934/dcdss.2020322 [44] => | url = http://dx.doi.org/10.3934/dcdss.2020322 [45] => | datum přístupu = 2020-11-04 [46] => }}{{Pahýl část}} [47] => [48] => == Letectví zahrnuje == [49] => * [[letecký provoz]] a [[řízení letového provozu]] [50] => * [[letecký technický servis]] [51] => * službu [[letecká meteorologie|letecké meteorologie]] [52] => * [[Letecký výrobce|letecký průmysl]] [53] => * [[Katedra letecké dopravy|letecké školství]] [54] => * [[Letecká škola|letecké školy]] [55] => * [[aerodynamika|aerodynamiku]] [56] => * [[letecká medicína|leteckou medicínu]] [57] => * [[všeobecné letectví]] [58] => * [[komerční letectví]] [59] => * [[civilní letectví]] [60] => * [[letecký sport]] [61] => * [[vojenské letectví]] [62] => * správu a výstavbu [[letiště|letišť]] [63] => [64] => == Letecký provoz v číslech == [65] => Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik jako za celý rok [[1947]]) a má roční spotřebu [[energie]] přibližně 56 T[[Wh]].{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Počítače mají stejné emise jako letadla. Mohou ubrat [67] => | periodikum = Aktuálně.cz [68] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [69] => | vydavatel = Economia [70] => | odkaz na vydavatele = Economia [71] => | datum = 2008-12-15 [72] => | jazyk = cs [73] => | url = http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=624905 [74] => | datum přístupu = 2017-12-26 [75] => }} Na světě existuje přes 49 000 letišť,{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency [77] => | periodikum = www.cia.gov [78] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html [79] => | jazyk = en [80] => | datum přístupu = 2017-12-26 [81] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100105171656/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html [82] => | datum archivace = 2010-01-05 [83] => | nedostupné = ano [84] => }} zdaleka nejvíce (asi 15 000) leží ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]],{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = The World Factbook — Central Intelligence Agency [86] => | periodikum = www.cia.gov [87] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html [88] => | jazyk = en [89] => | datum přístupu = 2017-12-26 [90] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181225135647/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html%20 [91] => | datum archivace = 2018-12-25 [92] => }} nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybují až 4000 letounů, přenášejících 61 000 [[cestující]]ch.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://humour.200ok.com.au/facts.htm |datum přístupu=2008-09-18 |url archivu= https://web.archive.org/web/20080915022559/http://humour.200ok.com.au/facts.htm |datum archivace= 2008-09-15 |nedostupné= ano }} Nejrušnější [[letiště]] mají města, jako je [[Hartsfield-Jackson International Airport|Atlanta]], [[O'Hare International Airport|Chicago]], [[Letiště London Heathrow|Londýn]], [[Letiště Narita|Tokio]], [[Los Angeles International Airport|Los Angeles]], [[Mezinárodní letiště Dubaj|Dubaj]] nebo třeba [[Letiště Charlese de Gaulla|Paříž]]. Letiště, na kterých se vymění nejvíce nákladu, leží na okraji [[Letiště Memphis|Memphisu]] a [[Mezinárodní letiště Hongkong|Hongkongu]].{{Kdy?}} [93] => [94] => == Bezpečnost == [95] => Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější druhy dopravy; v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno [[úmrtí]] připadá tedy na každý 1,3miliontý let.{{Citace periodika [96] => | titul = Letecká doprava stále patří mezi nejbezpečnější [97] => | periodikum = Novinky.cz [98] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [99] => | vydavatel = Borgis [100] => | jazyk = cs [101] => | url = http://www.novinky.cz/clanek/160808-letecka-doprava-stale-patri-mezi-nejbezpecnejsi.html [102] => | datum přístupu = 2017-12-26 [103] => }} Při leteckých nehodách tedy zemřelo méně lidí než na českých [[Silnice|silnicích]] za daný rok. Jízda autem je 62krát nebezpečnější než přeprava letadlem.{{Citace elektronického periodika|titul = Letecké nehody jsou děsivé, ale jízda autem je 62krát nebezpečnější|periodikum = iDNES.cz|url = http://technet.idnes.cz/jak-bezpecne-je-letani-letecke-nehody-statistiky-f64-/tec_technika.aspx?c=A150324_175335_tec_technika_pka|datum vydání = 2015-03-28|datum přístupu = 2016-11-06}} Komerční lety jsou stále bezpečnější a [[riziko]] se snižuje přibližně dvakrát každých deset let.https://techxplore.com/news/2020-01-commercial-air-safer.html - Commercial air travel is safer than ever, study finds [104] => [105] => == Environmentální dopady == [106] => {{Podrobně|Environmentální dopady letectví}} [107] => K environmentálním dopadům letectví dochází, protože [[Letecký motor|letecké motory]] emitují teplo, hluk, [[Pevné částice|prachové částice]] a plyny, které přispívají ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]]{{Citace elektronické monografie [108] => | url = https://www.icao.int/environmental-protection/Pages/aircraft-engine-emissions.aspx [109] => | titul = Aircraft Engine Emissions [110] => }}{{Citace elektronické monografie [111] => | url = http://www.enviro.aero/Impactofflying.aspx [112] => | titul = Environmental efficiency [113] => | vydavatel = Air Transport Action Group [114] => | datum přístupu = 2019-02-07 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070630102152/http://www.enviro.aero/Impactofflying.aspx [116] => | datum archivace = 2007-06-30 [117] => | nedostupné = ano [118] => }} a ke [[Globální stmívání|globálnímu stmívání]].{{Citace periodika|titul=Contrails reduce daily temperature range|jméno=David J.|příjmení=Travis|autor2=Carleton, Andrew M. & Lauritsen, Ryan G|periodikum=[[Nature (journal)|Nature]]|strany=601|ročník=418|rok=2002|url=http://facstaff.uww.edu/travisd/pdf/jetcontrailsrecentresearch.pdf|doi=10.1038/418601a|pmid=12167846|číslo=6898|df=dmy|jazyk=anglicky|datum přístupu=2019-02-07|url archivu=https://web.archive.org/web/20131008002907/http://facstaff.uww.edu/travisd/pdf/jetcontrailsrecentresearch.pdf|datum archivace=2013-10-08|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://facstaff.uww.edu/travisd/pdf/jetcontrailsrecentresearch.pdf |date=20060503192714 }} Letadla vypouštějí částice a plyny, jako jsou [[oxid uhličitý]] (CO2), vodní pára, [[uhlovodíky]], [[oxid uhelnatý]], oxidy dusíku, [[síra|oxidy síry]], [[olovo]] a [[černý uhlík]], které navzájem a s atmosférou reagují.{{Citace periodika|titul=''Impact of aviation on climate. FAA's Aviation Climate Change Research Initiative (ACCRI) Phase II''|periodikum=Bulletin of the American Meteorological Society|ročník=97|číslo=4|strany=561–583|doi=10.1175/BAMS-D-13-00089.1|rok=2016|příjmení=Brasseur|jméno=Guy P.|příjmení2=Gupta|jméno2=Mohan|příjmení3=Anderson|jméno3=Bruce E.|příjmení4=Balasubramanian|jméno4=Sathya|last5=Barrett|first5=Steven|last6=Duda|first6=David|last7=Fleming|first7=Gregg|last8=Forster|first8=Piers M.|last9=Fuglestvedt|first9=Jan|last10=Gettelman|first10=Andrew|last11=Halthore|first11=Rangasayi N.|last12=Jacob|first12=S. Daniel|last13=Jacobson|first13=Mark Z.|last14=Khodayari|first14=Arezoo|last15=Liou|first15=Kuo-Nan|last16=Lund|first16=Marianne T.|last17=Miake-Lye|first17=Richard C.|last18=Minnis|first18=Patrick|last19=Olsen|first19=Seth|last20=Penner|first20=Joyce E.|last21=Prinn|first21=Ronald|last22=Schumann|first22=Ulrich|last23=Selkirk|first23=Henry B.|last24=Sokolov|first24=Andrei|last25=Unger|first25=Nadine|last26=Wolfe|first26=Philip|last27=Wong|first27=Hsi-Wu|last28=Wuebbles|first28=Donald W.|last29=Yi|first29=Bingqi|last30=Yang|first30=Ping|displayauthors=29|hdl=1721.1/109270|jazyk=anglicky}} Navzdory snížení emisí z automobilů a úspornějším a méně znečišťujícím [[Dvouproudový motor|dvouproudovým]] a [[Turbovrtulový motor|turbovrtulovým]] motorům přispívá rychlý růst letecké dopravy v uplynulých letech k nárůstu celkového znečištění způsobeného letectvím. Od roku 1992 do roku 2005 rostly osobokilometry o 5,2 % ročně. V [[Evropská unie|Evropské unii]] vzrostly [[Skleníkové plyny|emise skleníkových]] plynů z letectví mezi lety 1990 a 2006 o 87 procent.{{cite press release|title=Climate change: Commission proposes bringing air transport into EU Emissions Trading Scheme|publisher=EU press release|date=2006-12-20|url=http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/06/1862|accessdate=2008-01-02}} [119] => [120] => Komplexní výzkum ukazuje, že navzdory očekávaným efektivním inovacím letadel, motorů, aerodynamiky a letových operací není v dohledu žádný konec rychlého růstu emisí CO2 ani za mnoho desetiletí z cestování letadlem a letecké nákladní dopravyBows-Larkin A., Mander S., Traut M., Anderson K., Wood P. (2016). [https://www.researchgate.net/profile/Alice_Bows-Larkin/publication/303446744_Aviation_and_Climate_Change-The_Continuing_Challenge]. ''Encyclopedia of aerospace engineering.'' Viz speciálně obrázek 7.{{Citace periodika|příjmení=Timmis|jméno=A.|příjmení2=Hodzic|jméno2=A.|příjmení3=Koh|jméno3=L.|příjmení4=Bonner|jméno4=M.|last5=Soutis|first5=C.|last6=Schafer|first6=A.|last7=Dray|first7=L.|rok=2014|titul=Environmental impact assessment of aviation emission reduction through the implementation of composite materials|periodikum=Int J Life Cycle Assess|ročník=20|číslo=2|strany=233–243|doi=10.1007/s11367-014-0824-0|url=https://dspace.lboro.ac.uk/2134/21192|type=Submitted manuscript|jazyk=anglicky}} v důsledku předpokládaného neustálého růstu letecké dopravy.Boeing (2014). [https://web.archive.org/web/20141015114919/http://www.boeing.com/assets/pdf/commercial/cmo/pdf/Boeing_Current_Market_Outlook_2014.pdf Current Market Outlook, 2014–2033].Airbus (2015). [http://www.airbus.com/company/market/forecast/ Flying by Numbers: Global Market Forecast 2015–2034] {{Wayback|url=http://www.airbus.com/company/market/forecast/ |date=20130115135536 }}. Je tomu tak i proto, že mezinárodní letecké emise unikly mezinárodní regulaci až do konference [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví]] v říjnu 2016, na níž se dohodl systém [[Uhlíková kompenzace|uhlíkových kompenzací]]. Díky nízké nebo neexistující dani z [[Letecké palivo|leteckého paliva]] má letecká doprava navíc konkurenční výhodu oproti jiným druhům dopravy kvůli nižším sazbám.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.euractiv.com/section/transport/news/study-aviation-tax-breaks-cost-eu-states-39-billion-a-year/|titul=Study: Aviation tax breaks cost EU states €39 billion a year|datum vydání=25 červenec 2013|vydavatel=|jazyk=anglicky}}[https://www.transportenvironment.org/press/eu-governments-miss-out-%E2%82%AC39bn-year-due-aviation%E2%80%99s-tax-breaks EU governments miss out on up to €39bn a year due to aviation’s tax breaks] – Transport and Environment Probíhá debata o možném [[Daň|zdanění]] letecké dopravy a začlenění letectví do [[Obchodování s emisemi|systému obchodování]] s emisemi, aby se zajistilo zohlednění celkových [[Externalita|externích nákladů]] letecké dopravy.[http://www.verifavia.com/bases/ressource_pdf/122/AQ-ICF-2006-Impact-on-allowances.pdf Including Aviation into the EU ETS: Impact on EU allowance prices] ICF Consulting for DEFRA February 2006 [121] => [122] => == Reference == [123] => [124] => [125] => == Literatura == [126] => * GUNSTON, Bill. ''Člověk a letectví.'' Praha: Knižní klub ; Ikar, 1997. {{ISBN|80-7176-534-1}} a {{ISBN|80-7202-156-7}}. [127] => * ŠOREL, Václav. ''Encyklopedie českého a slovenského letectví.'' Brno: Computer Press, 2005. {{ISBN|80-251-0733-7}}. [128] => * ŠOREL, Václav. ''Encyklopedie českého a slovenského letectví II.'' Brno: Computer Press, 2008. {{ISBN|978-80-251-1979-2}}. [129] => [130] => == Související články == [131] => * [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví]] [132] => * [[Letecký zákon]] [133] => * [[Letecký předpis|Letecké předpisy]] [134] => * [[Strava v letecké dopravě]] [135] => * [[Letectví a kosmonautika]] [136] => [137] => == Externí odkazy == [138] => * {{Commonscat}} [139] => * {{Wikislovník|heslo=letectví}} [140] => * {{Otto|heslo=Aéronautika}} [141] => * [https://web.archive.org/web/20050426231818/http://www.letectvi.cz/letectvi/ Letecký informační server] – Databáze českého letectví [142] => * [http://www.caa.cz/ Úřad pro civilní letectví v Česku] [143] => * [http://www.vzlu.cz/ Výzkumný a zkušební letecký ústav] [144] => * [http://kld.fd.cvut.cz/ Katedra letecké dopravy ČVUT] [145] => * [http://www.laa.cz/ Letecká amatérská asociace ČR] [146] => [147] => {{pahýl}} [148] => [149] => {{Autoritní data}} [150] => {{Portály|Letectví}} [151] => [152] => [[Kategorie:Letectví| ]] [] => )
good wiki

Letectví

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vrtulník','letoun','Mezinárodní organizace pro civilní letectví','Horkovzdušný balon','vzducholoď','letiště','Proudový motor','Letiště Memphis','úmrtí','Kosmický raketoplán','1939','letecký technický servis'

1939

Letiště

Letoun

Vrtulník

Vzducholoď