Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15491244 [id] => 15491244 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Libeň [uri] => Libeň [3] => Libensky most 1.jpg [img] => Libensky most 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Libeň je čtvrť v Praze, která se vyznačuje bohatou historií, živou komunitou a různorodými kulturními aktivitami. Leží na pravém břehu Vltavy a nabízí unikátní kombinaci historického a moderního prostředí. Historie Libně je fascinující a sahá až do středověku. Čtvrť byla kdysi samostatnou obcí, což se odrazilo na jejím charakteristickém rázovém uspořádání. Historické budovy a malebné uličky vytváří přátelskou atmosféru, která láká návštěvníky i obyvatele k objevování skrytých pokladů. Jednou z výrazných architektonických dominant je kostel svatého Václava, který je nejen místem pro duchovní život, ale také atraktivním bodem pro místní komunitu. Libeň se může pochlubit bohatou nabídkou přírodních prostor, včetně parku Pod Korábem, což poskytuje obyvatelům a návštěvníkům možnost relaxace a kulturně sportovních aktivit. Kultura a umění mají v Libni silnou tradici. Místní umělci a kreativní duše přispívají k rozvoji živé kulturní scény, která zahrnuje výstavy, koncerty a festivaly. V posledních letech se čtvrť stala centrem pro alternativní umění, což přispívá k její dynamické atmosféře. Libeň nabízí také vynikající dopravní spojení s centrem Prahy, což ji činí atraktivní pro rodiny i mladé profesionály. Obyvatele spojuje silný pocit komunity, což je posilováno různými místními akcemi a iniciativami, které přispívají k rozvoji sousedských vztahů. Celkově je Libeň čtvrtí, která kombinuje historický šarm s moderním životním stylem. Je místem, kde se historie setkává s přítomností a kde obyvatelé aktivně utvářejí svou budoucnost. Tato čtvrť je skvělým příkladem toho, jak může místo s bohatou minulostí prosperovat a rozvíjet se v pozitivním a inspirativním duchu. [oai_cs_optimisticky] => Libeň je čtvrť v Praze, která se vyznačuje bohatou historií, živou komunitou a různorodými kulturními aktivitami. Leží na pravém břehu Vltavy a nabízí unikátní kombinaci historického a moderního prostředí. Historie Libně je fascinující a sahá až do středověku. Čtvrť byla kdysi samostatnou obcí, což se odrazilo na jejím charakteristickém rázovém uspořádání. Historické budovy a malebné uličky vytváří přátelskou atmosféru, která láká návštěvníky i obyvatele k objevování skrytých pokladů. Jednou z výrazných architektonických dominant je kostel svatého Václava, který je nejen místem pro duchovní život, ale také atraktivním bodem pro místní komunitu. Libeň se může pochlubit bohatou nabídkou přírodních prostor, včetně parku Pod Korábem, což poskytuje obyvatelům a návštěvníkům možnost relaxace a kulturně sportovních aktivit. Kultura a umění mají v Libni silnou tradici. Místní umělci a kreativní duše přispívají k rozvoji živé kulturní scény, která zahrnuje výstavy, koncerty a festivaly. V posledních letech se čtvrť stala centrem pro alternativní umění, což přispívá k její dynamické atmosféře. Libeň nabízí také vynikající dopravní spojení s centrem Prahy, což ji činí atraktivní pro rodiny i mladé profesionály. Obyvatele spojuje silný pocit komunity, což je posilováno různými místními akcemi a iniciativami, které přispívají k rozvoji sousedských vztahů. Celkově je Libeň čtvrtí, která kombinuje historický šarm s moderním životním stylem. Je místem, kde se historie setkává s přítomností a kde obyvatelé aktivně utvářejí svou budoucnost. Tato čtvrť je skvělým příkladem toho, jak může místo s bohatou minulostí prosperovat a rozvíjet se v pozitivním a inspirativním duchu. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části Prahy}} [1] => {{Infobox - české sídlo [2] => | název = Libeň [3] => | městská část = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]] [4] => | správní obvod = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]] [5] => | obvod = [[Praha 8]], [[Praha 7]] a [[Praha 9]] [6] => | rozloha = 7,38 [7] => | počet ZSJ = 19 [8] => | obrázek = Libeňský zámek 3.jpg [9] => | PSČ = 180 00, 190 00 [10] => | mapa = Praha KÚ Libeň.png [11] => | obec = [[Praha]] [12] => | popisek = Libeňský zámeček [13] => }} [14] => '''Libeň''' ({{Vjazyce2|de|''Lieben''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]], tvořící jižní část [[Praha|pražské]] [[Části Prahy|městské části]] [[Praha 8]] a zasahující i do městských částí [[Praha 7]] a [[Praha 9]]. Sousedí s [[Karlín]]em, [[Troja|Trojou]], [[Kobylisy]], [[Střížkov]]em, [[Prosek]]em, [[Vysočany]] a [[Žižkov]]em. Od [[Holešovice|Holešovic]] Libeň odděluje řeka [[Vltava]]. Tvoří severní a severovýchodní rozšíření centra metropole hlavního města Prahy, nazývané širší centrum. https://auto-mat.cz/tiskovky/vysla-zelena-mapa-prahy-poradi-jak-se-vyhnout-rusnym-ulicim-a-kde-travit-cas https://vzahradach19.cz/https://www.idnes.cz/praha/zpravy/praha-praha-8-palmovka-liben-byty-centrum.A170814_345219_praha-zpravy_turc [15] => [16] => V minulosti díky svému členitému reliéfu patřila k nejromantičtějším pražským předměstím. Čtvrť se nachází mezi pražskými kopci [[Labuťka]], [[Hájek (Libeň)|Hájek]], [[Sluncová]], [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkov]], [[Ládví]], [[Okrouhlík (přírodní památka)|Okrouhlík]] a Zámecký vrch, část Libně se nazývala [[Podviní (Praha)|Podviní]]. Protéká tudy potok [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]] a tvoří [[údolí]], v místě rozlivu směrem k Vltavě vytváří prostornou nivu. Ves Libeň je písemně doložena. Ve druhé polovině [[19. století]] se změnila na [[průmysl]]ové centrum severovýchodu Prahy. V letech [[1898]]–[[1901]] byla Libeň [[město|městem]], v roce [[1901]] byla připojena k [[Praha|Praze]] jako její 8. čtvrť. Až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde bylo rozsáhlé [[Židé|židovské]] město. Židovské stavby lze stále dohledat především ve Středí a Dolní Libni. [17] => [18] => Na území Libně byl podepsán tzv. [[Libeňský mír]] mezi [[Rudolf II.|Rudolfem II.]] a jeho bratrem [[Matyáš Habsburský|Matyášem Habsburským]] ([[1608]]), byla tu provozována [[Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany|první předměstská tramvajová trať]] v Praze ([[1896]]) a uskutečnil se tu [[Operace Anthropoid|atentát]] na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] ([[1942]]), který zde i v nemocnici Na Bulovce zemřel. [19] => [20] => S Libní jsou provázaná jména spisovatele [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]], výtvarníka [[Vladimír Boudník|Vladimíra Boudníka]] nebo básníka [[Karel Hlaváček|Karla Hlaváčka]]. V Horní Libni se nacházela slavná [[Na Vlachovce|restaurace Na Vlachovce]], která byla považován za jedno z tradičních míst setkávání příznivců [[Dechová hudba|dechové hudby]] v Praze. V únoru 2021 začala plánovaná demolice objektu.{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Restaurace Na Vlachovce už je minulostí. Na jejím místě vyroste bytový dům [22] => | periodikum = Blesk.cz [23] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/670172/slavna-restaurace-na-vlachovce-sla-k-zemi-zbyly-po-ni-jen-hromady-suti-nahradi-ji-bytovy-dum.html [24] => | jazyk = cs [25] => | datum přístupu = 2021-03-28 [26] => }} Ve střední Libni, je nechvalně známy [[Discoland Sylvie]] a polovinu Dolní Libně zase tvoří [[Palmovka (usedlost v Libni)|Palmovka]] a její okolí. [27] => [28] => == Vymezení a geografie == [29] => [[Soubor:Libeň kostel sv. Vojtěcha 2.jpg|vlevo|náhled|Libeňský [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|kostel svatého Vojtěcha]]]] [30] => [[Soubor:Libeňská sokolovna čelo 1.jpg|náhled|[[Libeňská sokolovna]]]] [31] => Převážná část Libně se nachází v [[Praha 8|Praze 8]]. Do [[Praha 7|Prahy 7 patří]] pouze malý pruh území západně od severního předmostí [[most Barikádníků|mostu Barikádníků]], do [[Praha 9|Prahy 9]] oblast východně od křižovatky [[Balabenka]] (nákladová část [[Praha-Libeň (nádraží)|nádraží Praha-Libeň]], [[O2 arena]],[[Českomoravská (stanice metra)|stanice metra Českomoravská]], [[Gong (divadlo)|Divadlo Gong]], [[Podviní (Praha)|Podvinný mlýn]], část [[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovské]] a Ocelářské ulice) a [[zahrádkářská osada]] s hřištěm [[TJ Střížkov]]. [32] => [33] => Čtvrť se neformálně dělí na Starou (také Dolní) Libeň a Novou (Horní) Libeň. Územím Dolní Libně protéká říčka [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]], která v [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadech]] ústí do Vltavy. Někdy také Střední Libeň (spojení staré a nové Libně a Libeňský přístav s Libeňským ostrovem). [34] => [35] => == Původ jména == [36] => [[Soubor:Libeň Palmovka Open Park 2.jpg|vlevo|náhled|[[Palmovka Open Park]], moderní kancelářské centrum poblíž stanice metra [[Palmovka (stanice metra)|Palmovka]], navazuje na průmyslovou historii Libně. ]] [37] => Jméno Libeň se vykládá jako odvozené přivlastňovací příponou -jь od osobního jména Ľuben (s významem „milovaný“). Znamená tedy „Ľubnův (majetek, dvorec)“.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Lutterer [39] => | jméno = Ivan [40] => | odkaz na autora = Ivan Lutterer (bohemista) [41] => | Ivan Lutterer [42] => | příjmení2 = Majtán [43] => | jméno2 = Milan [44] => | odkaz na autora2 = Milan Majtán [45] => | příjmení3 = Šrámek [46] => | jméno3 = Rudolf [47] => | odkaz na autora3 = Rudolf Šrámek [48] => | titul = Zeměpisná jména Československa [49] => | vydavatel = Mladá fronta [50] => | místo = Praha [51] => | rok = 1982 [52] => | vydání = 1 [53] => | počet stran = 376 [54] => | strany = 176, 177 [55] => | jazyk = cs [56] => }} [57] => [58] => Od jména Ljuben odvozoval název již [[August Sedláček]]. Osoba toho jména, jak uváděl v roce 1896 [[Ladislav Hejtmánek]], není v souvislosti s Libní doložena. Hejtmánek považoval Sedláčkův výklad za neudržitelný, stejně jako výklad [[Václav Hájek z Libočan|Václava Hájka z Libočan]] o založení Libně kněžnou Libuší roku 720.{{Citace monografie|příjmení=Hejtmánek|jméno=Ladislav|titul=Libeň. Historický nástin (Se 3 mapkami a 26 illustracemi)|vydání=první|vydavatel=nákladem obce Libeňské|místo=Praha- Karlín|rok=1896|počet stran=265|strany=5–6|isbn=}} [59] => [60] => == Historie Libně == [61] => === Nejstarší historie Libně === [62] => Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Libeň byla osídlena už ve [[paleolit|starší době kamenné]]. Byla zde nalezena řada kostrových i žárových [[hrob]]ů. Nejvýznamnější stopy zde zanechaly kultura [[únětická kultura|únětická]], [[knovízská kultura|knovízská]], [[bylanská kultura|bylanská]] a laténská doba [[Keltové|Keltů]]. [63] => [64] => Řada zmínek v nejstarších českých kronikách se však tohoto místa týká nepřímo – hovoří zejména o událostech v údolí řeky ''Rokytnice'' – dnešní [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]]. První písemná zpráva o Libni pochází z roku [[1363]]. Osada Libeň vznikla na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] a skládala se ze dvou tvrzí. Jedna stála v oblasti dnešních [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadů]], druhá na hranicích s [[Vysočany]]. [65] => [66] => === 15. až 18. století === [67] => Prvními doloženými držiteli Libně byla rodina Rotlevů, kteří ji vlastnili až do roku [[1438]]. Poté se vystřídalo několik majitelů z řad pražských měšťanských rodů – mj. [[Bryknarové z Brukštejna|Bryknarové z Brukštejna]] ([[1520]]–[[1595]]). Tento rod rozšířil své panství o osady Kobylisy, Střížkov, [[Klecany]] a [[Brázdim]]. Eliška Hoffmannová z [[Donín (hrad)|Donína]], později provdaná za Bedřicha z Černhausu, Libeň vlastnila od roku [[1595]]. Na místě původní tvrze nechala vystavět renezanční zámek, který se později stal základem [[Libeň (zámek)|Libeňského zámku]]. Tato stavba již v roce 1608 hostila římského císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] a jeho bratra Matyáše Habsburského, kteří zde podepsali Libeňskou smlouvu (též [[Libeňský mír]]). Ta určila, že Rudolf Matyášovi svěřil vládu nad [[Morava|Moravou]], [[Uhersko|Uhry]] a [[Rakouské markrabství|Rakousy]], ve své oblasti vlivu si ponechal jen [[Čechy]], [[Lužice|Lužici]] a [[Slezsko]]. Smlouva také zajišťovala Matyášovi nástupnictví na českém trůnu. [68] => [69] => Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] Černhausové jako protestantská šlechta přišli o své majetky. Libeň připadla [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtovi z Valdštejna]] a [[Trauttmansdorffové|Trautmannsdorfům]]. V roce [[1639]] bylo panství vráceno Černhausům, kteří jej roku [[1651]] prodali [[Nosticové|Nosticům]] a ti zas obec převedli v roce [[1662]] na Staré město pražské. V té době k libeňskému panství patřily [[Kobylisy]], [[Dolní Chabry]], část [[Holešovice|Holešovic]], [[Střížkov]] a [[Vysočany]]. V blízkosti zámku se nacházel [[poplužní dvůr]], [[Zámecký pivovar v Libni |pivovar]], [[sladovna]] a [[mlýn]], na [[Libeňský ostrov|Libeňském ostrově]] byl provozován měděný [[hamr]], [[papírna]], pila a prachovna. Zámek se v té době stal letní rezidencí [[Staré Město (Praha)|staroměstských]] [[purkmistr]]ů. [70] => [71] => Libeň byla značně poničena během pruského vpádu do Čech v roce [[1757]]. Tehdejší staroměstský purkmistr [[Václav Fridrich z Friedenbergu]] využil nutné opravy k tomu, aby prosadil rozšíření zámku a jeho [[rokoko]]vou přestavbu. Protože nezískal potřebné [[peníze]] od obce, rozhodl se o ně požádat císařovnu [[Marie Terezie|Marii Terezii]] výměnou za příslib, že renovovaný [[Zámek (stavba)|zámek]] by sloužil k dočasnému ubytování členů císařské rodiny během jejich návštěv Prahy. Díky tomu byl zámek v letech [[1769]]–[[1770]] rekonstruován do současné podoby. Marie Terezie možnosti využila krátce po dokončení [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] v roce 1770. Další významnou událostí v [[18. století]] byl korunovační průvod [[Leopold II.|Leopolda II.]], který vyšel z Libeňského zámku 31. srpna [[1791]]. [72] => [73] => === 19. století === [74] => [[Soubor:Beschreibende Darstellung 38 Lieben.jpg|náhled|Pohled na Libeň v roce 1845 ze železniční trati Olomouc-Praha.|vlevo]] [75] => Na přelomu let [[1803]] a [[1804]] zde během císařských manévrů pobýval císař [[František I. Rakouský|František I.]], roku [[1813]] [[Polní maršál|maršál]] [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel Schwarzenberg]] a v roce [[1830]] tu po svém svržení z trůnu pobýval francouzský král [[Karel X.]] [76] => [77] => První náznaky proměny Libně z romantické venkovské krajiny na průmyslové předměstí Prahy lze zaznamenat už v první polovině [[19. století]]. Ve 20. letech tu vznikla [[kartounka]] Antonína Gottlase (později Kubešova) a roku [[1832]] První akciová strojírna – [[Rustonka]] (v 1. polovině 20. století změnou hranic katastrálních území delimitovaná do Karlína). Zásadní význam pro další rozvoj oblasti měla stavba [[Železnice|železniční trati]] Praha–[[Vídeň]], která vede po jižní hranici libeňského [[katastr]]u. [78] => [79] => Ve druhé polovině [[19. století]] byla založena První českomoravská továrna na stroje (výroba parních kotlů, železničních mostních konstrukcí, zařízení pro [[cukrovar]]y, [[důl|doly]], [[železářská huť|hutě]] a [[vodárna|vodárny]]), [[Bratři Prášilové a spol.|Slévárny a strojírny bratří Prášilů]], Bohumila Voleského nebo firmy John Fewler. Rozvíjel se tu i [[textilní průmysl]] – vznikla [[tkalcovna]] a [[přádelna]] bratrů Perutzů, Grabova továrna na voskovaná plátna a roku [[1892]] vznikla Weiderova [[továrna]] na [[klobouk]]y. Podél [[Vltava|Vltavy]] se objevilo několik [[jirchář]]ských podniků – mj. barvírna kůží Ludvíka Jellinka. Starému zámeckému [[pivovar]]u začal konkurovat parní [[Anglický pivovar|pivovar anglické firmy]] The Bohemian Breweries, Limited a nedaleko Balabenky [[Franz Xaver Brosche]] vystavěl obří [[Libeňský lihovar|lihovar]]. Ve Švábkách byla roku [[1881]] otevřena [[plynárna]]. Kdysi nejromantičtější místo Libně – viniční usedlost [[Kolčavka]] – se v 80. letech 19. století změnila na továrnu na [[cement]]ové roury. V 90. letech bylo nedaleko Libeňského zámku zbudováno [[přístaviště]] s [[překladiště]]m. [80] => [81] => Další rozvoj čtvrti podpořila výstavba druhé železniční trati, která od 70. let 19. století protínala nejprůmyslovější část Libně. Jednalo se o trať [[Železniční trať Praha-Těšnov – Praha-Vysočany|Praha-Těšnov – Praha-Vysočany]] a dále do [[Všetaty (okres Mělník)|Všetat]] resp. [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]]. Z obou tratí vedly [[Vlečka|vlečky]] do [[průmysl]]ových závodů, od roku [[1877]] zde byla dvě [[Železniční stanice|nádraží]]: [[Praha-Libeň (nádraží)|Horní nádraží]] u křižovatky [[Harfa (Praha)|Harfa]] a [[Praha-Libeň dolní nádraží|Dolní nádraží]] u [[Palmovka|Palmovky]]. [82] => [83] => Roku [[1885]] bylo v Libni zavedeno veřejné [[petrolej]]ové osvětlení, o desetl let později [[plynové osvětlení|osvětlení plynové]]. Od roku [[1896]] spojila Palmovku s [[Karlín]]em [[Elektrická drobná dráha Praha–Libeň–Vysočany|tramvajová trať]] financovaná z prostředků [[František Křižík|Františka Křižíka]], která byla o rok později prodloužena do Nové Libně na křižovatce U Kříže. [84] => [85] => Libeň zažívala prudký růst počtu obyvatel. V roce [[1869]] měla 5 845 obyvatel, o 25 let později už 17 240. Roku [[1898]] byla libeňská obec prohlášena městem. [86] => [87] => === 20. století === [88] => [[Soubor:Libeňský most (024).jpg|náhled|[[Libeňský most]] spojuje Libeň s Holešovicemi]] [89] => [[Soubor:Libenskyplynojem1.jpg|náhled|[[Libeňský plynojem]]]] [90] => [[Soubor:Libeň O2 aréna a busy.jpg|náhled|[[O2 arena]]]] [91] => Dne 12. září 1901 byla na základě zemského zákona Libeň připojena k [[Praha|Praze]] jako její osmá čtvrť. [92] => [93] => Sousední a ku Praze výrazně bližší [[Karlín]] – od roku 1903 město – se spojil s Prahou až v roce 1922. Do doby spojení Karlína s Prahou bylo nutno „z Prahy do Prahy“, tj. z původní Prahy do Libně cestovat přes území jiné obce nebo z [[Holešovice|Holešovic]] přes Vltavu. Proto byl v roce 1903 uveden do provozu provizorní dřevěný most spojující pražskou čtvrť Holešovice se sousedící Libní. K výstavbě byl využit materiál provizorního mostu přes Vltavu u [[Národní divadlo|Národního divadla]].{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = Otevření nového pilotového mostu mezi Holešovicemi a Libní [95] => | periodikum = Národní listy [96] => | datum_vydání = 1903-04-18 [97] => | strany = 1–3 [98] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:35985ff0-71b5-11dc-8ab6-000d606f5dc6?page=uuid:0a37fd30-70e7-11dc-ad8a-000d606f5dc6 [99] => | datum_přístupu = 2021-09-15 [100] => }} Současný [[Libeňský most]] byl postaven až v roce 1928. [101] => [102] => Až do [[První světová válka|první světové války]] se Libeň dále rozvíjela. Okolo existujících továren vznikaly bloky činžovních domů a čtvrť se dále rozrůstala severním a východním směrem. Roku 1903 došlo k provizornímu propojení Libně s [[Holešovice]]mi pomocí dřevěného mostu, v Dolní Libni byla postavena [[Libeňská sokolovna|sokolovna]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|dřevěný kostel sv. Vojtěcha]] a [[Gymnázium U Libeňského zámku|libeňské gymnázium]], na Bulovce byl v letech 1913–1915 otevřen infekční pavilon, který se stal základem budoucí [[Fakultní nemocnice Bulovka|nemocnice Na Bulovce]]. [103] => [104] => V období [[První republika|první republiky]] byly k osmému městskému obvodu připojeny [[Kobylisy]], [[Střížkov]], [[Troja]] a [[Bohnice]]. Pokračoval stavební boom v oblasti dnešního [[náměstí Dr. Václava Holého]] a pod Bulovkou. Vedle činžovních domů zde začaly vznikat [[Vila|vilová]] a zahradní městečka v Holešovičkách ([[Rokoska]]), [[na Slovance]], [[Kundratka|Kundratce]], Na Stráži a později i na Střížkově. V centrální části Libně vyrostl [[Palác Svět]], obchodní dům [[Te-Ta]] (Teweles-Taussig) a na palmoveckém kopci se v roce [[1931]] objevila jedna z významných dominant – [[Libeňský plynojem]]. Ve druhé polovině 20. let 20. století byl postaven [[Libeňský most]] (tehdy Masarykův most, otevřený 29. 10. 1928) – dodnes nejdelší betonové přemostění [[Vltava|Vltavy]]. V upadajícím libeňském [[přístav]]u, jehož význam po regulaci Vltavy převzalo překladiště v Holešovicích, vybudoval v roce [[1924]] [[inženýr]] Platovský opravnu lodí a [[Loděnice (firma)|loděnici]]. [105] => [106] => Ve 30. letech byla na vrcholu buloveckého kopce postavena [[Fakultní nemocnice Bulovka|Nemocnice Bulovka]], jejíž výstavba zde byla plánována od první světové války. [107] => [108] => V období [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla průmyslová Libeň postižena podobně jako další významná centra v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Došlo k přeorientování výroby z civilní na vojenskou, do Libeňského zámku se nastěhovalo velitelství II. úseku letecké obrany státu, [[Grabova vila|Grabovu vilu]] obsadili [[Hitlerjugend]]. [109] => [110] => Na území Libně pod buloveckým kopcem byl 27. května 1942 uskutečněn [[Atentát na Heydricha|atentát]] na [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. Výsadkáři [[Jozef Gabčík]] a [[Jan Kubiš]] v rámci [[Operace Anthropoid]] zaútočili na zastupujícího říšského protektora v tzv. kobyliské zatáčce na křižovatce ulic V Holešovičkách a [[Zenklova (Praha)|Zenklovy ulice]] (tehdejší Kirchmayerovy třídy). Heydrich byl po útoku hospitalizován v nedaleké [[Fakultní nemocnice Bulovka|nemocnici Bulovka]], kde 4. června 1942 zemřel. Pomoc atentátníkům poskytli místní obyvatelé – členové ilegální sokolské organizace Jindra, rodina truhláře Václava Nováka (jeho dcera [[Jindřiška Nováková|Jindřiška]] po atentátu odklidila Kubišovo jízdní kolo a pomohla tak ukrýt důležitou stopu) nebo Bohumila Vosmíka. Řada obyvatel Libně byla v období [[heydrichiáda|heydrichiády]] deportována do [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]] nebo [[Poprava|popravených]] na nedaleké [[Kobyliská střelnice|Kobyliské střelnici]]. Atentát a jeho oběti od roku 2009 připomíná [[Památník Operace Anthropoid|pomník]], který stojí v místě události v ulici v Holešovičkách v místě [[Autobusová zastávka|autobusové zastávky]]. [111] => [112] => Na konci druhé světové války, 25. března 1945 byla východní část Libně poškozena spojeneckými nálety. Mezi Balabenkou a Harfou byla většina budov srovnána se zemí a poškozeno bylo i vlakové spojení na trati Praha–[[Český Brod]]; staniční budova horního nádraží zůstala po opravě přízemním torzem. Během [[Květnové povstání českého lidu|květnového povstání]] v roce [[1945]] od [[5. květen|5. května]] vyrůstaly na řadě míst (u [[most Barikádníků|Trojského mostu]], na Košince, u Balabenky a pod Bulovkou) [[Barikáda|barikády]]. Mezi 7. a 8. květnem byla Libeň dočasně obsazena jednotkami [[Wehrmacht]]u, 9. května vjela do Prahy tanková jednotka [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V ulici V Holešovičkách se generálplukovník [[Pavel Semjonovič Rybalko]] setkal s oficiálními představiteli Prahy. [113] => [114] => Po osvobození tradičně dělnická Libeň přijala ideu budování nové republiky pod vedením [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. Ve volbách v roce 1946 zde [[Komunistická strana Československa|komunisté]] získali téměř 50 % odevzdaných hlasů. Už před [[Únor 1948|únorem 1948]] byl v průmyslové čtvrti [[Znárodnění|zestátněn]] veškerý [[průmysl]], po komunistickém [[státní převrat|puči]] byla zlikvidována i většina [[živnost]]enských provozoven. [115] => [116] => V souvislosti s novým administrativním rozdělením Prahy v roce 1949 byla od [[Praha 8|Prahy 8]] odtržena část Libně mezi Balabenkou a Harfou a byla připojena k [[Praha 9|Praze 9]]. V roce 1960 získala Praha 8 Karlín. [117] => [118] => [[File:Metro Palmovka nástupiště.jpg|thumb|Metro Palmovka nástupiště]] [119] => Zásadní proměnu Libně přinesly až budovatelské projekty z 60.–80. let [[20. století]]. První významnější asanace proběhly v souvislosti se stavbou železniční [[Holešovická přeložka|Holešovické přeložky]], kdy byla zbourána řada domů v oblasti [[Horovo náměstí|Horova náměstí]]. Z ospalé městské třídy na [[dálniční přivaděč]] se v 70. letech proměnila [[ulice]] V Holešovičkách. Centrum Staré Libně bylo zbouráno během výstavby zastávky metra [[Palmovka (stanice metra)|Palmovka]] na konci 80. let. Byla zrušena trať z [[Praha-Těšnov (nádraží)|Těšnova]], došlo k demolici [[Praha-Libeň dolní nádraží|Dolního nádraží]]. [120] => [121] => Další významné změny postihly Libeň po [[Sametová revoluce|revoluci v listopadu 1989]]. Zanikla většina místních továren a jejich místo obsazují kancelářské a obytné budovy. [122] => [123] => === 21. století === [124] => [[Soubor:PETICE IMG 0922b.jpg|thumb|Petice proti výstavbě bytového domu v Pražské [[Libeň|Libni]].]] [125] => Začala nová rozsáhlá výstavba v oblasti [[Palmovka|Palmovky]], [[Rohanský ostrov|Rohanského ostrova]], [[Libeňský ostrov|Libeňského ostrova]] a připravuje se zastavění [[náměstí Bohumila Hrabala]]. V roce 2010 se začalo s výstavbou nové radnice městské části Praha 8, bohužel ani v roce 2021 nebyla budova [[Nová Palmovka|Nové Palmovky]] dostavěna a na Palmovce tak stojí torzo budovy (stav 2022). [126] => [127] => Ve fázi projektu jsou připravované dopravní stavby, zejména severovýchodní část [[Městský okruh (Praha)|Městského silničního okruhu]], který povede od [[Most Barikádníků|mostu Barikádníků]], podél [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadů]] a Košinky, přes křižovatku U Kříže a Balabenku dále na [[Žižkov]] a do [[Malešice|Malešic]]. Mezi Horovým náměstím a Bulovkou má být vybudován komplex silničních [[tunel]]ů [[Libeňská spojka]]. Mluví se také o zahloubení ulice [[V Holešovičkách]]. [128] => [129] => == Samospráva == [130] => V roce 1850 vznikl v Libni obecní úřad a Libeň se stala součástí karlínského okresu. Podle zákona z téhož roku měla každá obec obecní výbor, volený na 3 roky, který ze svého středu volil starostu a 2 radní. Ti tvořili společně obecní představenstvo. [131] => [132] => Od roku 1879 byla Libeň zastoupena v karlínském okresním zastupitelstvu prostřednictvím obecního starosty [[Josef Voctář|Josefa Voctáře]]. V roce 1894 schválili obecní zastupitelstvo, aby Libeň požádala u c.k. místodržitelství o povýšení na město, ale žádost byla o 2 roky později zamítnuta. Teprve 29. září 1898 byla Libeň "nejvyšším rozhodnutím" císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] povýšena na město. Současně probíhala jednání o připojení Libně k Praze. [133] => [134] => Slavnostní spojení s Prahou proběhlo 12. září 1901, Libeň se tak stala VIII. čtvrtí hlavního města. [135] => [136] => === Členění Libně === [137] => Libeň se dělí na: [138] => * Horní Libeň [139] => * Střední Libeň [140] => * Dolní Libeň [141] => [142] => Další části jsou pak pouze místní názvy, které byly dříve většinou usedlosti, jako například [[Balabenka]], [[Bulovka]], [[Košinka]], [[Libeňský ostrov]], [[Mazanka]], Na Hájku, [[Kotlaska]], [[Palmovka]], [[Pelc-Tyrolka]], [[Podviní (Praha)|Podviní]] a nebo [[Rokoska]]. [143] => [144] => === Starostové Libně === [145] => [146] => # 1850–1861 [[Jan Svět]] [147] => # 1861–1866 Antonín Kupeš [148] => # 1866–1871 Martin Stejskal [149] => # 1871–1894 [[Josef Voctář]] [150] => # 1894–1898 [[Alois Cikánek]] [151] => # 1899–1900 Antonín Svět [152] => # 1900–1901 [[Josef Voctář]] [153] => [154] => == Památky== [155] => === Libeňský zámek === [156] => {{Podrobně|Libeň (zámek)}} [157] => [[File:Libeňský zámek 3.jpg|thumb|Libeňský zámek z ulice Zenklova]] [158] => [[File:Nadvori libenskeho zamecku.jpg|thumb|Nádvoří Libeňského zámku]] [159] => Původně [[Libeň (zámek)|gotická tvrz]], kterou koupila Eliška Hoffmannová, která ji nechala přestavět na renesanční zámek zdobený sgrafity. Roku [[1662]] zámek zakoupilo Staré Město pražské a nechalo jej upravit v barokním slohu. Zámek sloužil jako letní sídlo staroměstských purkmistrů; z této doby se dochoval znak Starého Města nad vstupním portálem. Kromě toho zde byli ubytováváni významní hosté Starého Města, mj. Marie Terezie nebo císař Leopold II. [160] => 25. června 1608 byla v Libeňském zámku podepsána mírová smlouva mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem, známá jako Libeňský mír. Až do druhé světové války jej vlastnil baronský rod [[Vandur]]. Po válce byl hlavní sál upraven jako svatební síň, která svému účelu slouží stále. [161] => [162] => === Libeňské usedlosti === [163] => [[File:Na Košince, stodola (01).jpg|thumb|Na Košince, stodola (01)]] [164] => Libeň byla před svou zástavbou romantickou kopcovitou krajinou, kde mezi vinicemi stálo jen několik statků a viničních usedlostí. [165] => Mezi historické usedlosti patřily: [166] => * [[Balabenka (stará usedlost)|Balabenka]] [167] => * [[Bulovka (usedlost v Libni)|Bulovka]] [168] => * [[Hercovka (usedlost v Libni)|Hercovka]] [169] => * [[Kolčavka]] [170] => * [[Košinka]] [171] => * [[Kotlaska]] (dříve Primaska) [172] => * [[Kundratka]] [173] => * [[Mazanka]] [174] => * [[Palmovka (usedlost v Libni)|Palmovka]] [175] => * [[Pekařka (usedlost v Libni)|Pekařka]] [176] => * [[Rokoska]] [177] => * [[Truhlářka (Libeň)|Truhlářka]] [178] => * [[Velká Vačeška|Velká Vaceška]], která však zanikla s výstavbou nemocnice Na Bulovce. [179] => [180] => === Grabova vila === [181] => [[File:Grabova vila.jpg|thumb|Grabova vila]] [182] => {{Podrobně|Grabova vila}} [183] => Budova byla postavena v 90. letech 19. století pro rodinu majitele firmy [[M. Grab Söhne]] [[Hermann Grab (1843)|Hermanna Graba staršího]] karlínským stavitelem a architektem [[Josef Blecha (1841)|Josefem Blechou]]. Podnikatelská rodina Grabova přišla z Rakouska do Čech kolem poloviny 19. století. Významně přispěla k rozvoji průmyslu v pražské Libni. Kolem roku 1876 získala rodina usedlost [[Košinka]], kde v letech 1879-1880 založili prosperující Grabovu c.k. výsadní továrnu na voskovaná plátna a koberce.BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. {{ISBN|978-80-01-03586-3}}. Kapitola: Libeň, č. 108, s. 91. Na sklonku 19. století stala jejich továrna největší svého druhu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherské monarchii]]. V reprezentativním sídle rodiny Grabů byli častými hosty např. skladatel [[Richard Strauss]] (tchán Alice Grabové), či přátelé Hermanna Graba, filosof [[Theodor W. Adorno]] a [[Max Brod]], stejně tak zde pobýval vnuk stavebníka, spisovatel a klavírista [[Hermann Grab|Hermann Grab mladší]]. [184] => [185] => V období [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] ve 30. letech 20. století Grabovi vilu prodali (1932) a byl zde zřízen internát pro dívky ze zámožnějších rodin, tzv. anglický institut ''Victoria College''. Mezi roky 1941–1945 budovu využívala pražská pobočka [[Hitlerjugend]], po skončení války tu sídlilo četnictvo a po roce [[1948]] dětský domov. V letech 1948–1993 zde fungovala Střední zdravotnická škola, později zde byly umístěny některé odbory Úřadu Městské části Praha 8. [186] => [187] => Jedná se o nejzachovalejší vilu na území ČR. [188] => [189] => === Löwitův mlýn === [190] => {{Podrobně|Löwitův mlýn}} [191] => [[File:LOWITUV MLYN.jpg|thumb|Löwitův mlýn]] [192] => Je to významná historická budova a kulturní památka stojící v Thomayerových sadech v Praze-Libni u Rokytky pod Libeňským zámkem západně od Elsnicova náměstí. První zmínka o mlýnu pod libeňskou tvrzí uvádí, že jej v roce [[1530]] Petr Vosovský z Adleru rozšířil o hadrový mlýn na výrobu [[papír]]u. 27. června [[1662]] odkoupilo [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]] od [[Jan Hartvík z Nostic|Jana Hertvíka z Nostic]] libeňský velkostatek, jehož součástí byl i mlýn. V době [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] v letech [[1741]] a [[1744]] byla Libeň vypleněna. V té době byl nejspíš Velký mlýn i s přilehlými budovami zničen. Už v roce [[1747]] však byl obnoven a [[10. únor]]a [[1748]] za přísných podmínek přenechán Janu Soušovi. Během [[18. století|18.]] a [[19. století]] často střídal [[majitel]]e. V roce 2022 byly zahájeny práce na obnově objektu Velkého - Löwitova mlýna s cílem jeho trvalého otevření veřejnosti. [193] => [194] => === Libeňská Sokolovna === [195] => {{Podrobně|Libeňská sokolovna}} [196] => Za první světové války se zde nacházel vojenský lazaret, za druhé světové války pak vojenský sklad. V letech 1949–1989 byla budova využívána především TJ Meteor a zčásti pro cvičení školáků okolních škol. Údržba budovy byla dosti zanedbávána. V roce 1990 byla budova navrácena původnímu majiteli, kterým je obnovený tělovýchovný spolek Sokol. V roce [[2001]] byla provedena rekonstrukce. [197] => [[File:Libeňská sokolovna 2.jpg|thumb|Libeňská sokolovna]] [198] => [199] => === Bílý dům === [200] => [[File:Liben Stejskalova.JPG|thumb|Libeň - Zenklova ulice]] [201] => [[Bílý dům (Libeň)|Bílý dům]] byl postaven na konci 80. let 20. století pro účely obvodního výboru Komunistické strany Československa. Ještě před kolaudací proběhla sametová revoluce, díky čemuž se komunisté do domu nenastěhovali. [202] => Po sametové revoluci byl dům několik let využíván základní uměleckou školou. Dnes zde sídlí významná část Úřadu městské části Praha 8 [203] => [204] => === Palác Svět === [205] => {{Podrobně|Palác Svět}} [206] => [[Palác Svět]] byl postaven v letech [[1932]]–[[1934]] stavitelem Františkem Havlenou na místě staré usedlosti. Objednatelem, investorem a prvním majitelem paláce byl realitní podnikatel pan Svět, podle kterého byla stavba pojmenována. Budovu od rodiny Světů získala v průběhu válečného protektorátu Pražská městská pojišťovna, která byla v roce [[1947]] znárodněna. V roce [[1962]] byl palác převeden z majetku státu na Obvodní podnik bytového hospodářství (OPBH) v Praze 8. V 90. letech 20. století byl v majetku Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Palác Svět je ve vlastnictví firmy Crispino nemovitosti spol. s r.o. (majitel Antonio Crispino). [207] => [208] => === Další stavby === [209] => * [[Zámecký pivovar v Libni]] [210] => * [[Plynárna Libeň]] [211] => [212] => == Zajímavosti == [213] => === Židovská čtvrť – Judenstadt === [214] => [[Soubor:Palmovka synagoga 1.jpg|náhled|[[Nová synagoga (Libeň)|Libeňská synagoga]] na [[Palmovka|Palmovce]]]] [215] => [[Soubor:Kozeluzska Liben.JPG|náhled|Koželužská ulice – poslední dva domy bývalé židovské čtvrti v Libni]] [216] => Židovské město zde vzniklo v [[16. století]] a rozprostíralo se v oblasti Dolní Libně (konkrétně v míste od řeky Rokytky až po nynější metro Palmovka). Židovské osídlení v Libni bývalo na území dnešní Prahy druhé nejvýznamnější, hned po Židovském Městě pražském. Židovské mšst "založil" královský prokurátor Mikuláš Albrecht Bryknar, který se ujal Židů vypovězených z Prahy v letech 1541 a 1557 a dovolil jim usadit se v Libni. Pro jeho stálou existenci bylo důležité rozhodnutí [[Jan Hartvík z Nostic|Jana Hartvíka z Nostic]], který zdejší židovské obci udělil [[privilegium]] vlastní [[Samospráva|samosprávy]] a zaručil jí právní ochranu. Impulzem k jeho výraznému rozšíření v polovině [[18. století]] bylo rozhodnutí císařovny [[Marie Terezie]], která svým patentem vykázala [[Židé|Židy]] z Prahy. [217] => [218] => Starý [[židovský hřbitov]] se rozprostíral na předpolí současného [[Libeňský most|Libeňského mostu]] v sousedství nádraží [[Praha-Libeň dolní nádraží|Libeň-Dolní nádraží]]. Během stavby mostu v letech [[1925]]–[[1928 ]]byl částečně zasypán, k jeho definitivnímu zániku došlo v polovině 60. let 20. století. Domy proto bývaly pavlačové, se zesílenými stěnami, kdy se schodištěm vstupovalo na pavlač, a bydlelo se až v prvním patře, které velká voda nezasáhla (Rokytka byla místem častých záplav). V přízemí bývala jen skladiště a pomocné prostory. Po zrušení ghetta patřila většina jeho území k administrativně samostatné čtvrti Židovská Libeň (Judenstadt), která se v roce 1880 sloučila s osadou Stará Libeň. Židovské město se nacházelo v samotném srdci Staré Libně, v mírně klesajícím terénu od dnešní Zenklovy třídy kolem Koželužské ulice, která tvořila jeho hlavní osu. Při jejím západním ústí do Voctářovy stávaly také nejcennější historické domy, především blok dvou až třípatrových domů č. p. 578-582. Zhruba uprostřed Koželužské stávala i původní synagoga, údajně z konce 16. století. Z Koželužské vybíhala k severu Chocholouškova a k jihu (k židovskému hřbitovu) Vojenova ulice. Dále ke čtvrti patřily dnes už zaniklé uličky Jirchářská a Kožní a domy na východní straně Voctářovy ulice, stojící původně na břehu vedlejšího vltavského ramene, které ze západu obloukem obtékalo celou čtvrť. Zástavbu tvořily většinou patrové domky, často s barokními mansardovými střechami krytými šindelem, dřevěnými vnějšími schodišti a pavlačemi, z nichž některé pocházely snad ještě ze 17. století. [219] => [220] => Početnou komunitu libeňských [[Židé|Židů]] připomíná nyní jen [[budova]] [[Nová synagoga (Libeň)|Nové libeňské synagogy]], Koželužská ulice (dům č. 12/589 a dva domy naproti divadlu) - dříve tvořila tato ulice náměstí židovského města, Starý židovský hřbitov v Libni (na začátku Libeňského mostu), nám. Dr. Václava Holého a zejména ulice Kotlaska, Na hrázi, Koželužská, Tkalcovská, Vojenova, Světova, Ludmilina a U synagogy. [221] => [222] => ==== Židovské průmyslové předměstí ==== [223] => Z Libně pocházelo mnoho židovských řemeslníků a židovské rodiny přispěly ke vzniku řady zdejších továren. Několik podniků v židovském městě pokračovalo v tradici jirchářství a koželužství. Největší z nich byla barvírna kůží Libenia Ludwiga Jellinka č. p. 418, která stávala mezi Voctářovou a Vojenovou ulicí (zbořena 2005); součástí podniku byla chemická továrna, která vyráběla např. krémy na boty. Dalším kožedělným podnikem ve Vojenově ulici byla jirchárna S. Schönberger & syn č. p. 112, která se specializovala na výrobu a barvení rukavičkářských kůží, rovněž nedávno zbořená. Na jižním okraji ghetta mezi Voctářovou a Vojenovou ulicí stávala také Strojní přádelna, tkalcovna a barvírna Bratři Perutzové, od svého založení v roce 1875 jeden z největších zdejších podniků. Na sever od ghetta v Povltavské ulici pracovala barvírna a bělidlo na přízi Feitis & Kornfeld. [224] => [225] => K libeňským zajímavostem patřila továrna na dýmky Fritsch & Thein, zřízená 1892 ve staré usedlosti Kotlaska č. p. 64; po první světové válce vystřídala luxusní sortiment výroba elektrotechnického porcelánu a elektroinstalačních potřeb. Známým libeňským podnikem byla i továrna na chemické čištění Václava Jelínka č. p. 406 v ulici Na Žertvách, založená roku 1868 jako první svého druhu u nás. V roce 1912 měla Jelínkova prádelna a čistírna v Praze 22 sběren a zaměstnávala 180 lidí. Na Sokolovské třídě bývala továrna na krém Derby Otakara Baumanna, továrna na knoflíky Ederer a továrna na výrobu lučebnin a tukových leštidel Bratři Wurmové. Z dalších židovských podniků v Libni uveďme podniky Otta Katze, Bohumila Hellera, bratří Fuchsů, Karla Weise, S. Kleina, dále firmy Ornstein & Koppel, Sigmund Feigl, Knöpfler & spol., K. A. Wiesner, A. S. Engländer či Rudolf Holič. [226] => [227] => ==== Významní rodáci z židovské čtvrti ==== [228] => Pedagoga a radikální stoupenec osvícenských reforem [[Naftali Herz Homberg]] (1749-1841), krajský rabín Prácheňska se sídlem v Březnici (1840-1858) [[Markus Pollak]], dirigent a zakladatel symfonického orchestru FOK [[Rudolf Pekárek]] (1900-1974 Austrálie), spisovatele [[Arnošt Lustig]] (1926) či malířka Helga Hoškova-Weissová (1929), českožidovský spisovatel [[Vojtěch Rakous]] (1862-1935), který se tu usadil a provozoval obchod s obuví na Primátorské ulici 13, č. p. 252 (a je pohřben na Novém libeňském hřbitově v Ďáblicích). V Libni žil a pracoval rovněž spisovatel [[Bohumil Hrabal]], v jehož díle se objevují některé libeňské židovské motivy z Libně. [229] => [230] => ==== [[Nová synagoga (Libeň)|Nová libeňská synagoga]] ==== [231] => Základní kámen ke stavbě nové synagogy byl položen 23. listopadu 1846 za přítomnosti arcivévody Štěpána na výše položeném místě (právě kvůli hrozbě častých záplav), již mimo hranice původního ghetta. Stavba trvala dlouhých dvanáct let. Slavnostně vysvěcena byla roku 1858. [232] => [[Nová synagoga (Libeň)|Nová libeňská synagoga]] na Palmovce je od revoluce využívána členy pražské židovské obce kulturně, společensky i nábožensky. Ovšem pouze sezonně: květem až červen a září až listopad. Libeňská synagoga je dnes nejstarší a nejlépe dochovanou synagogou pražských předměstských čtvrtí. [233] => [234] => === Hrabalova Libeň === [235] => [[Soubor:Hrabalova zed.jpg|náhled|[[Hrabalova zeď]]]] [236] => Spisovatel [[Bohumil Hrabal]] prožil nemalou část svého života v pražské Libni (v ulici Na Hrázi 24/326, poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti). V Libni se odehrává děj hned několika jeho pábitelských knížek. Konkrétně ''Svatby v Domě'' a ''Něžný barbar''. Jednu celou stranu této ulice později nahradila zeď autobusového nádraží. Tato zeď je z menší části pomalována motivy z Hrabalových knížek, a to díky umělkyni Tatianě Svatošové, která s celým projektem přišla a zrealizovala jej. Hlavní dominantou je kromě 5,5 metru vysoké podobizny Bohumila Hrabala i [[psací stroj]] značky Perkeo a 16 koček, které Hrabalovi za jeho života dělaly společnost. Hrabalova zeď byla dokončena [[15. říjen|15. října]] [[1999]]. Na zdi jsou dokonce vymalovány i úryvky z Hrabalových děl, především z těch, které se týkají ulice Na Hrázi. [[Bohumil Hrabal]] ukončil svůj život skokem z okna [[Fakultní nemocnice Bulovka|nemocnice Na Bulovce]]. Na počest Bohumila Hrabala bylo veřejné prostranství na libeňské Palmovce pojmenováno jako [[Náměstí Bohumila Hrabala]]. [237] => [238] => === Automobilka Libeň "Praga" === [239] => [[File:Praga-Logo Blue.png|thumb|Praga-Logo Blue]] [240] => Praga je český výrobce automobilů s historií od roku [[1907]]. Automobilka vyráběla osobní a nákladní auta, motocykly, letadla, tanky, traktory, jízdní kola, technické díly do aut, zavedla desítky patentů do světa automobilismu. [241] => Praga proslula produkcí osobních vozů mezi dvěma světovými válkami, kdy byla největším tuzemským výrobcem automobilů. Od 50. let automobilka vyráběla odolný náklaďák V3S a v 90. letech přišla s univerzálním nákladním vozem UV80, který se příliš neujal, stejně jako její terénní motocykly. Nejznámější byla Praga Piccola. [242] => [243] => Původní budovy automobilky [[Praga]] s železobetonovou konstrukcí postavil architekt [[Stanislav Bechyně]] v letech [[1917]]–[[1918]], dvě věže s výtahovými šachtami v rozích budovy byly působivou dominantou pražské Libně a Vysočan. Po skončení výroby pod ČKD chátraly a na podzim roku 2002 podlehly demolici, na pozemcích bývalé největší československé automobilky byla postavena [[O2 arena]], přilehlé administrativní a komerční budovy a bytové domy. [244] => [245] => === ČKD a Libeň === [246] => [[ČKD]] (původně zkratka z Českomoravská-Kolben-Daněk, po znárodnění podniku se zkratka nerozepisovala) byl jeden z významných strojírenských československých podniků vzniklých v druhé polovině 19. století. Dnes se značkou ČKD v názvu působí v Česku několik menších společností. [247] => [248] => V roce 1854 založil [[Čeněk Daněk]] v [[Karlín]]ě společnost ''Daněk a spol.'' Ta se roku 1872 sloučila se společností ''Breitfeld & Evans'' a vznikla tak ''Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol.'' Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení [[důl|dolů]] a [[potravinářský průmysl|potravinářského průmyslu]]. [249] => [250] => V roce 1871 byla založena akciová společnost ''První Českomoravská továrna na stroje v Praze'' a na ploše přes 10 ha postavila svůj závod v [[Libeň|Libni]] u Prahy. Mezi její velké realizace patřila i [[Petřínská rozhledna]] či [[Průmyslový palác]] na [[Holešovické výstaviště|Pražském výstavišti]]. Na přelomu století zahájila výrobu [[kolejové vozidlo|kolejových vozidel]],https://www.bejvavalo.cz/clanek/stedra-odmena-za-sestrojeni-prvni-ceske-parni-lokomotivy/ - Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy v roce 1907 pak spolu se společností [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] založila výrobce automobilů [[Praga]]. [251] => [252] => Roku 1896 založil ve [[Vysočany|Vysočanech]] inženýr [[Emil Kolben]] společnost ''Kolben a spol.'' O dva roky později fúzovala se společností ''Pražská a.s.'' a vznikla tak ''Elektrotechnická a.s.'' Od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]]. [253] => [254] => Roku 1921 se ''První Českomoravská továrna na stroje v Praze'' sloučila s ''Elektrotechnickou a.s.'' a vznikla tak ''Českomoravská – Kolben''. Ta se v roce 1927 spojila s ''Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol.'' a vznikla ''Českomoravská–Kolben–Daněk'' (ČKD), největší [[strojírna]] v tehdejším [[Československo|Československu]]. V čele podniku stál [[Emil Kolben]], a to až do roku 1939, dne 6. června 1943 byl zatčen [[nacismus|nacisty]]. [255] => [256] => V areálu původní Kolbenky je cca 50 budov. [257] => [258] => === Železniční nádraží Praha-Libeň === [259] => [[File:Praha-Libeň nádražní budova.jpg|thumb|Praha-Libeň nádražní budova]] [260] => Železniční stanice Praha-Libeň vznikla v roce [[1877]] na dráze [[Olomouc]] – [[Praha]], která procházela tímto místem již v roce [[1845]]. Nyní je však [[železniční stanice]] [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] umístěné na v městské části [[Praha 9]] v katastrálních územích [[Libeň]] a [[Vysočany]]. Staniční budova stojí v k. ú. Vysočany na adrese Českomoravská 316/24. Důvodem je, že nádraží v katastru Libně bylo původní Libeň horní nádraží, ze kterého zůstalo pouze torzo (přízemí) původní staniční budovy (je zachováno) a nová budovy byla vystavena už v území Vysočan. [261] => Na území katastru Libně se nachází [[Praha-Libeň dolní nádraží]], které se nyní nevyužívá. Stanice je součástí [[Železniční uzel Praha|pražského železničního uzlu]], leží na železniční trati číslo 010 Praha – [[Český Brod]] – [[Kolín]] – [[Česká Třebová]] a jsou do ní zaústěny další spojovací trati. Zastavují zde osobní vlaky všech kategorií a v nákladní přepravě patří mezi nejvýznamnější stanice v Česku. [262] => [263] => ==== Historická jména ==== [264] => * 1877–1913 '''Libeň''' [265] => * 1913–1923 '''Libeň státní nádraží''' [266] => * 1923]–1941 '''Libeň horní nádraží''' [267] => * 1941–1985 '''Praha-Libeň horní nádraží''' [268] => * od roku 1985 '''Praha-Libeň''' [269] => [270] => == Doprava == [271] => Doprava je v rámci městské dopravy integrována do [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|DPP]]. [272] => V Libni se nachází doprava: [273] => * [[Metro v Praze|Metro]] [274] => * [[Tramvajová doprava v Praze|Tramvajová]] [275] => * [[Autobusová doprava v Česku|Autobusová]] [276] => * [[Trolejbusová doprava v Praze|Trolejbusová]] (jediný trolejbus v Praze spojuje Libeň a Prosek ulicí Prosecká) [277] => * [[Přívoz]] [278] => * Vodní [279] => * Vlaková [280] => * Silniční [281] => * Cyklostezky okolo Vltavy [282] => [283] => Libeň byla už roku [[1896]] spojena s [[Florenc]]í tratí elektrické [[tramvaj]]e. Z trati Florenc-Balabenka na Palmovce odbočovala trať na Libušák (zastávka tramvaje U Kříže). Trať i s vozovnou a vlastní elektrárnou na Švábkách nechal postavit český vynálezce [[František Křižík]]. Libeňská [[Palmovka]] je jedním z důležitých dopravních uzlů Prahy. Kříží se zde deset [[tramvaj]]ových linek. Nalézá se zde [[autobusové nádraží]], zastávky tramvají i [[Palmovka (stanice metra)|stanice metra]]. [284] => [285] => Od roku [[1875]] do roku [[1972]] vedla přes dnešní křižovatku [[Palmovka]] také odbočka [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] na [[Praha-Těšnov (nádraží)|nádraží Praha-Těšnov]], která byla zrušena kvůli výstavbě severojižní magistrály. Poblíž přejezdu u Palmovky bývalo nádraží [[Praha-Libeň dolní nádraží]]. Železniční [[Železniční stanice|nádraží]] [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] (dříve Praha-Libeň horní nádraží) má po velké přestavbě staniční budovu až na území [[Vysočany|Vysočan]] ([[Praha 9]]). Nádraží se nachází na rozhraní Libně a Vysočan; na samotném území Libně z 20%, zbylých 80% je na území Vysočan, jedná se převážně o hlavní budovu a nástupiště. [286] => [287] => Na rozhraní Libně a [[Karlín]]a byl v roce [[1990]] postaven [[tramvaj]]ový most z Palmovky na [[žižkov]]ský Krejcárek a Ohradu. V roce [[2005]] byla v souvislosti s výstavbou železničního tzv. [[Nové spojení|Nového spojení]] http://www.novespojeni.cz souběžně s tramvajovým mostem postavena otevřená silniční [[estakáda]], jež nahradila nevyhovující silnici několikrát křížící [[Železnice|železniční trať]]. [288] => [289] => Na rozhraní Libně a Holešovic se nachází [[Libeňský most]]. Spojující levobřežní čtvrť Holešovice s pravobřežní Libeň, přes řeku Vltavu. Most tvoří důležité tramvajové, automobilové a pěší spojení s centrem Prahy. [290] => [291] => == Osobnosti == [292] => * [[Ernestine Schumann-Heink]] (15. června 1861 – 17. listopadu 1936) – operní pěvkyně, kontraalt [293] => *[[Vojtěch Rakous]] (8. prosince 1862 – 8. srpna 1935) – spisovatel [294] => *[[František Homolka]] (23. 5. 1885 – 1. 9. 1933) – učitel, spisovatel, etnolog se zaměřením na lidové písně{{Citace elektronického periodika [295] => | příjmení = Nejedlý [296] => | jméno = Jan [297] => | titul = Nové knihy [298] => | periodikum = Vltava [299] => | vydavatel = Český rozhlas [300] => | url = https://vltava.rozhlas.cz/nove-knihy-5145735 [301] => | datum vydání = 2013-02-07 [302] => | jazyk = cs [303] => | url archivu = [304] => | datum přístupu = 2021-02-14 [305] => }}{{Citace monografie [306] => | příjmení = Thořová [307] => | jméno = Věra [308] => | příjmení2 = Traxler [309] => | jméno2 = Jiří [310] => | příjmení3 = Vejvoda [311] => | jméno3 = Zdeněk [312] => | titul = Lidové písně z Prahy ve sbírce Františka Homolky : studie/kritická edice [313] => | url = [314] => | vydání = 1. vydání [315] => | vydavatel = Etnologický ústav Akademie věd České republiky [316] => | místo = Praha [317] => | rok vydání = 2011 [318] => | počet stran = 511 [319] => | strany = [320] => | isbn = 978-80-87112-59-5 [321] => | isbn2 = [322] => | oclc = 795330522 [323] => }} [324] => *[[Karel Hlaváček]] (29. srpna 1874 – 15. června 1898) – básník, výtvarník [325] => *[[Bohumil Hrabal]] (28. března 1914 – 3. února 1997) – spisovatel [326] => *[[Josef Zumr]] (19. března 1928) – filosof, historik, literární vědec, překladatel [327] => *[[Stanislav Vávra]] (7. dubna 1933 – 11. října 2020) – básník, spisovatel{{Citace elektronického periodika [328] => | příjmení = Vávra [329] => | jméno = Stanislav [330] => | titul = Stanislav Vávra [331] => | periodikum = stanislavvavra.cz [332] => | vydavatel = [333] => | url = http://stanislavvavra.cz/ [334] => | datum vydání = [335] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210312021116/http://stanislavvavra.cz/ [336] => | datum přístupu = 2021-02-15 [337] => | datum archivace = 2021-03-12 [338] => }} [339] => * [[Rodina Novákova]] (otec Václav, matka Marie, dcery Miroslava, Anna, [[Jindřiška Nováková|Jindřiška]], syn Václav – odbojáři, popraveni nacisty za [[Heydrichiáda|heydrichiády]]) [340] => [341] => == Stavby == [342] => {{Podrobně|Seznam kulturních památek v Libni}} [343] => === Kulturní památky === [344] => {{sloupce|3| [345] => * [[Betonový most přes Rokytku (Zenklova)|Betonový most přes Rokytku]] [346] => * [[Grabova vila]] [347] => * [[Kostel svatého Vojtěcha (Libeň)|Kostel svatého Vojtěcha]] [348] => * [[Libeňská vodárenská věž]] [349] => * [[Libeňský most]] [350] => * [[Libeňský plynojem]] [351] => * [[Libeň (zámek)|Libeňský zámeček]] [352] => * [[Löwitův mlýn]] [353] => * [[Nová synagoga (Libeň)|Libeňská synagoga]] [354] => * [[O2 arena|O₂ arena]] [355] => * [[Palác Svět]] [356] => * [[Libeňská sokolovna]] [357] => * [[Mlýn v Podviní]] [358] => }} [359] => [360] => === Parky v Libni === [361] => * [[Park Podviní]] [362] => * [[Thomayerovy sady]] [363] => * [[Park Pod Korábem]] (park Košinka) [364] => * [[Psí hřiště|psí louka Libeň]] [365] => * [[Bílá skála (Libeň)|Bílá skála]] [366] => * [[Park Pod Plynojemem]] [367] => [368] => === Objekty === [369] => {{sloupce|3| [370] => * [[Fakultní nemocnice Bulovka|Nemocnice Na Bulovce]] [371] => *[[Památník Operace Anthropoid]] [372] => *Sídla společností [[Metrostav]] a [[Subterra]] v Koželužské ulici [373] => }} [374] => [375] => === Libeňské (viniční) usedlosti === [376] => {{sloupce|3| [377] => * [[Balabenka (stará usedlost)]] [378] => * [[Balabenka (nová usedlost)]] [379] => * [[Císařecká]] [380] => * [[Flajšnerka]] [381] => * [[Hercovka (usedlost v Libni)|Hercovka]] [382] => * [[Kolčavka]] [383] => * [[Košinka]] [384] => * [[Mazanka]] [385] => * [[Palmovka (usedlost v Libni)|Palmovka]] [386] => * [[Rokoska]] [387] => * [[Stírka (usedlost)|Stírka]] [388] => * [[Šilboch]] [389] => * [[Truhlářka (Libeň)|Truhlářka]] [390] => * [[Vlachovka]] [391] => }} [392] => [393] => === Zaniklé stavby === [394] => * [[Schoellerův vodovod mezi Libní a Čakovicemi]] [395] => [396] => === Veřejná prostranství v Libni === [397] => * [[Horovo náměstí]] [398] => * [[Náměstí Bohumila Hrabala]] (na [[Palmovka|Palmovce]]) [399] => * [[Balabenka]] [400] => * [[Náměstí Dr. Václava Holého]] [401] => * [[Elsnicovo náměstí]] [402] => * [[Kašparovo náměstí]] [403] => * [[Korábské schody]] [404] => [405] => === Ulice === [406] => * [[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovská]] [407] => * [[V Holešovičkách]] [408] => * [[Zenklova (Praha)|Zenklova]] [409] => [410] => == Fotografie Libně == [411] => [412] => Soubor:Nadvori libenskeho zamecku.jpg|Nádvoří [[Libeň (zámek)|Libeňského zámečku]] s kaplí [413] => Soubor:LOWITUV MLYN.jpg|[[Löwitův mlýn]] v [[Thomayerovy sady|Thomayerových sadech]] v Libni [414] => Soubor:Prague Liben Sokolovska1.jpg|[[Sokolovská (ulice v Praze)|Sokolovská ulice]] v Praze 9 u [[Vysočanská poliklinika|Vysočanské polikliniky]] [415] => Soubor:Liben Kobylisy Trojska.JPG|Severní hranice Libně - levá strana ulice už patří do k. ú. [[Kobylisy]] [416] => Soubor:Libeň O2 aréna 5a.jpg|[[O2 arena|O₂ arena]] v Libni v [[Praha 9|Praze 9]] [417] => Soubor:Libeňská sokolovna čelo 1.jpg|Secesní budova [[Libeňská sokolovna|Libeňské sokolovny]] [418] => [419] => [420] => == Odkazy == [421] => === Reference === [422] => [423] => [424] => === Literatura === [425] => * {{Citace monografie [426] => | příjmení = Petera [427] => | jméno = František Xav. Bohuslav [428] => | rok = 1873 [429] => | titul = Želka Libeňská s Českým nápisem a stručný Libně dějepis [430] => | vydavatel = vl.n. [431] => | url = http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:862A38D0-C43F-11DC-90C7-000D606F5DC6?page=uuid:d0697b30-c44a-11dc-ba34-000d606f5dc6 [432] => | místo = Praha [433] => }} [434] => * {{Citace monografie [435] => | editoři = Ladislav Hubený [436] => | rok = 1896 [437] => | titul = Adresář obce libeňské [438] => | vydavatel = vl.n. [439] => | url = http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:9ed2d520-4dcb-11dd-8147-000d606f5dc6?page=uuid:444cc820-4dcd-11dd-91a5-000d606f5dc6 [440] => | poznámka = Soupis libeňských domů i jejich majitelů a adresář firem, úřadů a ústavů zachycuje situaci v polovině 90. let 19. stol. [441] => | místo = Praha [442] => }} [443] => * {{Citace monografie [444] => | příjmení = Hejtmánek [445] => | jméno = Ladislav [446] => | rok = 1896 [447] => | titul = Libeň : historický nástin [448] => | vydavatel = Obec Libeňská [449] => | url = http://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:0fe132e0-bfbb-11de-bee5-0030487be43a?page=uuid:dffe6650-bfde-11de-a33d-0030487be43a [450] => | poznámka = Kronika Libně od nejstarších dob do poloviny 90. let 19. stol. sepsaná libeňským učitelem a historiografem. [451] => | místo = Praha [452] => }} [453] => * {{Citace monografie [454] => | příjmení = Tomeš [455] => | jméno = Josef [456] => | rok = 1988 [457] => | titul = Libeňskou minulostí [458] => | vydavatel = Obvodní kulturní dům v Praze 8, Státní památková péče ONV Praha 8 [459] => | url = [460] => | poznámka = [461] => | místo = Praha [462] => }} [463] => * {{Citace monografie [464] => | příjmení = Bečková [465] => | jméno = Kateřina [466] => | odkaz na autora = Kateřina Bečková [467] => | titul = Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín [468] => | url = [469] => | vydavatel = Paseka [470] => | místo = Praha [471] => | rok = 2011 [472] => | vydání = 1 [473] => | počet stran = 180 [474] => | kapitola = [475] => | strany = 84–141 [476] => | isbn = 978-80-7432-122-1 [477] => | jazyk = čeština [478] => }} [479] => * {{Citace monografie [480] => | příjmení = Jungmann [481] => | jméno = Jan [482] => | odkaz na autora = [483] => | titul = Libeň – zmizelý svět [484] => | url = [485] => | vydavatel = Muzeum hlavního města Prahy [486] => | místo = Praha [487] => | rok = 2010 [488] => | vydání = 1 [489] => | počet stran = 192 [490] => | kapitola = [491] => | strany = [492] => | isbn = 978-80-85394-79-5 [493] => | jazyk = čeština [494] => }} [495] => [496] => === Související články === [497] => * [[:Kategorie:Libeň|články v kategorii Libeň]] [498] => * [[:Kategorie:Libeň (Praha 8)|články v kategorii Libeň (Praha 8)]] [499] => * [[:Kategorie:Libeň (Praha 9)|články v kategorii Libeň (Praha 9)]] [500] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Libni]] [501] => [502] => === Externí odkazy === [503] => * {{Commons}} [504] => * {{Commonscat}} [505] => * {{Otto|heslo=Libeň}} [506] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Líbeň}} [507] => * {{Wikislovník|heslo=Libeň}} [508] => * {{KM|730891|Libeň}} [509] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=d98dbbc0d2924f4bbee4a7390e700cba Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [510] => * [https://web.archive.org/web/20131110075553/http://historielibne.blogspot.com/ Podrobné dějiny Libně a fotografie] [511] => * [https://web.archive.org/web/20150926132358/http://mojeliben.cz/ Aktuální obsáhlé informace o Libni] [512] => * [http://www.praha8.cz/(kbis31mf2hkxyejix5rgei55)/default.aspx?ido=23&sh=224523835&Css=yes Historické fotografie Libně na webu ÚMČ Praha 8] [513] => * [http://www.hiu.cas.cz/cs/images/content/historicky-atlas/li_plan.jpg Praha a Libeň na plánu Velké Prahy z let 1922–1924] {{Wayback|url=http://www.hiu.cas.cz/cs/images/content/historicky-atlas/li_plan.jpg |date=20181005031002 }} [514] => * [https://wendigo.online-siesta.com/refoto/ Refotografie Libně] [515] => [516] => {{Město Praha}} [517] => {{Autoritní data}} [518] => {{Portály|Praha}} [519] => [520] => [[Kategorie:Libeň| ]] [521] => [[Kategorie:Praha 8]] [522] => [[Kategorie:Praha 9]] [523] => [[Kategorie:Praha 7]] [524] => [[Kategorie:Libeň (Praha 8)| ]] [525] => [[Kategorie:Libeň (Praha 9)| ]] [526] => [[Kategorie:Libeň (Praha 7)| ]] [527] => [[Kategorie:Města začleněná do Prahy]] [528] => [[Kategorie:Sídla v Pražské plošině]] [529] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [530] => [[Kategorie:Sídla na Vltavě]] [] => )

good wiki

Libeň

Libeň je městská čtvrť a katastrální území, tvořící jižní část pražské městské části Praha 8 a zasahující i do městských částí Praha 7 a Praha 9. Sousedí s Karlínem, Trojou, Kobylisy, Střížkovem, Prosekem, Vysočany a Žižkovem.

More about us

About

Leží na pravém břehu Vltavy a nabízí unikátní kombinaci historického a moderního prostředí. Historie Libně je fascinující a sahá až do středověku. Čtvrť byla kdysi samostatnou obcí, což se odrazilo na jejím charakteristickém rázovém uspořádání. Historické budovy a malebné uličky vytváří přátelskou atmosféru, která láká návštěvníky i obyvatele k objevování skrytých pokladů. Jednou z výrazných architektonických dominant je kostel svatého Václava, který je nejen místem pro duchovní život, ale také atraktivním bodem pro místní komunitu. Libeň se může pochlubit bohatou nabídkou přírodních prostor, včetně parku Pod Korábem, což poskytuje obyvatelům a návštěvníkům možnost relaxace a kulturně sportovních aktivit. Kultura a umění mají v Libni silnou tradici. Místní umělci a kreativní duše přispívají k rozvoji živé kulturní scény, která zahrnuje výstavy, koncerty a festivaly. V posledních letech se čtvrť stala centrem pro alternativní umění, což přispívá k její dynamické atmosféře. Libeň nabízí také vynikající dopravní spojení s centrem Prahy, což ji činí atraktivní pro rodiny i mladé profesionály. Obyvatele spojuje silný pocit komunity, což je posilováno různými místními akcemi a iniciativami, které přispívají k rozvoji sousedských vztahů. Celkově je Libeň čtvrtí, která kombinuje historický šarm s moderním životním stylem. Je místem, kde se historie setkává s přítomností a kde obyvatelé aktivně utvářejí svou budoucnost. Tato čtvrť je skvělým příkladem toho, jak může místo s bohatou minulostí prosperovat a rozvíjet se v pozitivním a inspirativním duchu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Libeň

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Karlín

Palmovka

Praha

Vysočany

Service

About us

Technology

Locations