Array ( [0] => 14799972 [id] => 14799972 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Linoryt [uri] => Linoryt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Linoryt ''' a '''linořez''' ({{vjazyce2|en|''Linocut''}}, {{vjazyce2|fr|''Linogravure''}}, {{vjazyce2|de|''Linolschnitt''}}) jsou grafické techniky [[Tisk z výšky|tisku z výšky]], které nahrazují [[dřevořez]] a [[dřevoryt]]. Levný, pružný a homogenní materiál má při tisku měkčí okraje linií a umožňuje zhotovení velkých formátů, např. [[plakát]]u. [1] => [[Soubor:Ivo Křen, Nebezpečné jezero Island, 2013.jpg|náhled|Ivo Křen: Nebezpečné jezero, Island 2013]] [2] => [[Soubor:Josef Čapek - Autoportrét (1918).jpg|náhled|Josef Čapek - Autoportrét (1918)]] [3] => [4] => == Historie == [5] => Jde o poměrně mladou techniku. [[Linoleum|Lino]] jako podlahovou krytinu vynalezl roku [[1863]] Angličan Frederic Walton ([[1834]]–[[1928]]). Skládalo se z přírodních materiálů – vápence, lněného oleje, smůly, dřevní moučky, korku, jutové tkaniny a pigmentů.Kejhová T, 2009, s. 19 Linoryt se začal uplatňovat nejprve v oblasti průmyslu k tisku tapetových vzorů. Pro tvorbu volné grafiky ho použili poprvé členové skupiny [[Die Brücke]] v letech [[1905]]–[[1913]]. Původně bylo používáno [[linoleum]] vyrobené z lisované jemné [[korek|korkové]] drti pojené [[len|lněnou]] [[fermež]]í, které později nahradilo měkčené [[PVC]].Odehnal A, 2005, s. 23 [6] => [7] => V [[Spojené státy americké|USA]] zavedl tuto techniku [[Vojtěch Preissig]], který poprvé vystavil své linoryty roku [[1911]] v [[New York]]u. Významná díla v technice linorytu vytvořili zejména němečtí expresionisté ([[Ernst Ludwig Kirchner]], Gabriele Münter, [[Emil Nolde]], [[Otto Dix]], [[Max Pechstein]]) a v Čechách již během [[první světová válka|první světové války]] také [[Josef Čapek]]. V době mezi oběma světovými válkami byl linoryt užíván pro volnou i knižní grafiku ([[Josef Čapek]], V. Mašek, [[Karel Štika]], [[Miloslav Holý]], J. Ščerbakov). Ve 30. letech sloužil linoryt k tisku propagačních letáků a plakátů tvůrci z ''Dílny lidové grafiky'' v Mexiku (''Taller de Gráfica Popular'') a argentinskými umělci z ''Club de la Estampa''. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se barevnému linorytu věnoval [[Pablo Picasso]], [[Henri Matisse]] nebo [[Maurice de Vlaminck|Maurice Vlaminck]]. Baleka J, 1997, s. 202-203 [8] => [9] => Od roku 2001 pořádá galerie Klatovy / Klenová téměř každoročně na podzim ve vile Paule na Klenové mezinárodní sympozium linorytu.[http://www.gkk.cz/cs/akce/lino/ Galerie Klatovy / Klenová: Mezinárodní sympozium linorytu] [10] => [11] => == Technika == [12] => [[Soubor:Gouges gravure.JPG|náhled|Rýtka užívaná pro techniku linorytu]] [13] => Před rytím je třeba linoleum narovnat nahřátím a přilepit na překližku, pro strojový tisk na dřevěnou desku tak, aby celková výška matrice dosáhla výšky shodné s písmem (23,5 mm). Nevýhodou PVC je lesklý povrch, který je nutno přebrousit, aby přijímal barvu. Rubová strana bývá vhodnější a je možno ji použít bez dalších úprav. Do lina lze také rýt jehlou, leptat, nebo tisknout z hloubky. [14] => [15] => Kresbu i písmo, případně fotografickou předlohu, je třeba přenést stranově obráceně. K opracování matrice slouží nožíky, dlátka či žlábková [[rydla|rýtka]] různých velikostí a profilů V nebo U. Vryp není tak ostrý jako ve dřevě a měkká a drolící se hmota vyžaduje jistou ruku a úspornost výrazu.Marco J, 1981, s. 213 Tenké linie je třeba rýt tak, aby měly širší základnu a neodlomily se během tisku. Vlastnosti materiálu z PVC se mění s teplotou - pro snazší rytí je možné ho nahřát, pro jemnou práci je nutné ho ochladit. Postupným odrýváním netisknoucích míst dochází k vytváření pozitivního obrazu na matrici. Oproti dřevorytu umožňuje linoryt kresbu plynulých křivek v jakémkoli směru s nepříliš ostrým vrypem, vytváří měkčí okraje linií a zejména dovoluje práci s velkou plochou.Jánská P, 2010, s. 44 [16] => [17] => Pro tisk se používají převážně olejové speciální linorytové barvy s dlouhou dobou schnutí, které se na matrici nanášejí válečkem. Josef Čapek někdy zasahoval do naválené barvy drsným štětinovým štětcem aby narušil hladkou plochu a vytvářel tak živější otisky. V satinýrce nebo ručně, pomocí válečků nebo kostic a silným přítlakem, se barva přenáší na navlhčený grafický či jiný papír s velkým podílem vláken. Linoryt lze tisknout také na plátno. Matrice je poměrně měkká a pokud obsahuje jemné linie nesnese vysoký počet otisků (při ručním tisku do 200 ks). [18] => [19] => === Barevný linoryt === [20] => Obvykle se užívá soutisku z několika matric, z nichž každá tiskne jednu barvu. Tato metoda umožňuje kombinaci transparentních a krycích barev a bohatší strukturu tisku. Matrice pro následující barvu se vytvoří otiskem původního kresebného rozvrhu na papír a přenesením na linoleum. Barevným linorytem se v Čechách zabývá např. [[Michal Cihlář]] nebo [[Pavel Piekar]]. [21] => [22] => Pro vícebarevný tisk je možné použít také jedinou matrici, která se tzv. redukční technikou postupně odrývá a tiskne každou barvu zvlášť. Takto je možno vytvořit soutisk až několika desítek barev. Mistrovská díla tímto způsobem vytváří např. [[Ivo Křen]]. Stejnou metodu používá pro své monochromatické tisky s bohatou škálou odstínů šedé např. [[Jan Holoubek]]. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => === Reference === [26] => [27] => === Literatura === [28] => * Petra Jánská, Rozpoznání a optické porovnání grafických a polygrafických technik, bakalářská práce, Fakulta restaurování v Litomyšli, Univerzita Pardubice 2010 [29] => * Tereza Kejhová, Současná grafika a její výrazové možnosti s důrazem na techniku linorytu, bakalářská práce, Ped.F UK Praha 2009 [30] => * Antonín Odehnal, Grafické techniky, nakl. ERA Brno 2005, {{ISBN|80-7366-006-7}} [31] => * Jan Baleka, Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika), Academia Praha 1997, {{ISBN|80-200-0609-5}} [32] => * Aleš Krejča, Techniky grafického umění, Artia Praha 1981 [33] => * Jindřich Marco, O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění, Mladá fronta Praha 1981 [34] => === Související články === [35] => * [[Tisk]] [36] => === Externí odkazy === [37] => * {{Commonscat}} [38] => * {{TDKIV}} [39] => * [http://kvv.upol.cz/images/upload/files/Kapitoly.pdf Ondřej Michálek: Kapitoly z černého umění. Přehled grafických technik a některých průmyslových technologií tisku. Linoryt s. 20-21, Univerzita Palackého v Olomouci, 2014] [40] => * [https://web.archive.org/web/20170926224820/http://www.bastaflora.cz/jak-na-to/linoryt.html Bastaflora: Linoryt] [41] => * [http://www.spektrumzdravi.cz/remesla/linoryt-muzete-vyzkouset-nejen-na-vytvarnem-krouzku-ale-i-doma Řemesla: Linoryt] [42] => [43] => {{Autoritní data}} [44] => {{Portály|Umění}} [45] => [46] => [[Kategorie:Grafické techniky]] [47] => [48] => [[fi:Taidegrafiikka#Linoleikkaus]] [] => )
good wiki

Linoryt

Linoryt a linořez jsou grafické techniky tisku z výšky, které nahrazují dřevořez a dřevoryt. Levný, pružný a homogenní materiál má při tisku měkčí okraje linií a umožňuje zhotovení velkých formátů, např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Josef Čapek','dřevořez','Ernst Ludwig Kirchner','Spojené státy americké','1911','dřevoryt','plakát','fermež','Soubor:Josef Čapek - Autoportrét (1918).jpg','Linoleum','Maurice de Vlaminck','Soubor:Ivo Křen, Nebezpečné jezero Island, 2013.jpg'

1911

Dřevořez

Dřevoryt

Fermež

Linoleum

Plakát

Plakát je grafické a textové dílo, které slouží k vizuální prezentaci informací, propagaci výrobků, událostí nebo myšlenek.