Array ( [0] => 15481475 [id] => 15481475 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lithium [uri] => Lithium [3] => Limetal.JPG [img] => Limetal.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Kauza lithium]]}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Li [4] => | nukleonové číslo = 6,'''7''' [5] => | název = Lithium [6] => | latinsky = Lithium [7] => | nad = [[Vodík|H]] [8] => | pod = [[Sodík|Na]] [9] => | vlevo = [10] => | vpravo = [[Beryllium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Alkalické kovy [14] => | číslo CAS = 7439-93-2 [15] => | skupina = 1 [16] => | perioda = 2 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 20 až 65 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,18 mg/l [20] => | koncentrace ve vzduchu = 0,000524% [21] => | obrázek = Lithium_paraffin.jpg [22] => | popisek = Lithium v parafínu [23] => | emisní spektrum = Lithium spectrum visible.png [24] => | vzhled = Stříbřitě kovová látka [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 6.941 [27] => | atomový poloměr = 152 pm [28] => | kovalentní poloměr = 128 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = 182 pm [30] => | elektronová konfigurace = [He]2s1 [31] => | oxidační čísla = '''+I''' [32] => [33] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [34] => | krystalografická soustava = Krychlová [35] => | hustota = 534 kg/m3 [36] => | tvrdost = 0,6 [37] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [38] => | teplota tání = 180,54 [39] => | teplota varu = 1342 [40] => | molární objem = 13,02×10−6 m3/mol [41] => | skupenské teplo tání = 3,00 kJ/mol [42] => | skupenské teplo varu = 147,1 kJ/mol [43] => | tlak syté páry = 100 Pa při 99K [44] => | rychlost zvuku = 6000 m/s [45] => | měrná tepelná kapacita = 3582 Jkg−1K−1 [46] => | elektrická vodivost = 1,17×107 S/m [47] => | měrný elektrický odpor = 92,8 nΩ·m−1 (20 °C) [48] => | tepelná vodivost = 84,8 W⋅m−1⋅K−1 [49] => [50] => | standardní elektrodový potenciál = 3,04 V [51] => | elektronegativita = 0,98 [52] => | ionizační energie = 520,2 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 7298,1 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 11815,0 KJ/mol [55] => [56] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [57] => | nukleonové číslo = 6 [58] => | značka = Li [59] => | výskyt = 7,5% [60] => | počet neutronů = 3 [61] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [62] => | nukleonové číslo = 7 [63] => | značka = Li [64] => | výskyt = '''92,5%''' [65] => | počet neutronů = 4 [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 8 [68] => | značka = Li [69] => | výskyt = umělý [70] => | poločas = 839,9 ms [71] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β]] [72] => | energie = 16,004 [73] => | nukleonové číslo produktu = 8 [74] => | značka produktu = [[Beryllium|Be]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 9 [77] => | značka = Li [78] => | výskyt = umělý [79] => | poločas = 178,3 ms [80] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β]] [81] => | energie = 13,606 [82] => | nukleonové číslo produktu = 9 [83] => | značka produktu = [[Beryllium|Be]] [84] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [85] => | nukleonové číslo = 11 [86] => | značka = Li [87] => | výskyt = umělý [88] => | poločas = 8,75 ms [89] => | způsob = [[Přeměna beta minus|β]] [90] => | energie = 20,551 [91] => | nukleonové číslo produktu = 11 [92] => | značka produktu = [[Beryllium|Be]] [93] => }} [94] => | R-věty = {{R|14/15}},{{R|34}} [95] => | S-věty = {{S|1/2}},{{S|8}},{{S|43}},{{S|45}} [96] => | NFPA 704 = {{NFPA 704 [97] => | zdraví = 3 [98] => | hořlavost = 0 [99] => | reaktivita = 2 [100] => | ostatní rizika = W [101] => }} [102] => | protonové číslo = 3 [103] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Lithium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/3028194 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [104] => }} [105] => '''Lithium''' (chemická značka '''Li''') je nejlehčí z řady alkalických [[Kovy|kovů]], značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu. [106] => [107] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [108] => [[Soubor:FlammenfärbungLi.png|vlevo|100px|náhled|Plamenová zkouška lithné soli]] [109] => Jedná se o velmi lehký a [[Mohsova stupnice tvrdosti|měkký]] [[Kovy|kov]] (ještě měkčí než [[mastek]]), který lze krájet [[nůž|nožem]]. Dobře vede [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Lithium má nejmenší [[hustota|hustotu]] ze všech pevných [[Chemický prvek|prvků]], je lehčí než [[voda]] a [[petrolej]]. S vodou však reaguje, v petroleji se uchovává. Ve srovnání s ostatními [[kovy]] má lithium poměrně nízké teploty [[Teplota tání|tání]] a [[Teplota varu|varu]]. V [[plyn]]ném lithiu se vyskytují vedle [[atom|jednoatomových]] částic i dvouatomové [[molekula|molekuly]] lithia. Páry lithia mají hnědou barvu. Roztok vzniklý rozpuštěním lithia v kapalném [[amoniak]]u má temně modrou barvu. [110] => [111] => Přírodní lithium obsahuje cca 7,5 % izotopu 6Li a 92,5 % 7Li. Poměr izotopů není stálý a závisí na geologických poměrech původního zdroje. [112] => Lehčí izotop 6Li dobře zachycuje neutrony za vzniku tritia a hélia. Tato reakce 6Li je k produkci těžkého vodíkového izotopu využívána, ať už pro civilní potřeby a nebo jako lithiumdeuterid v termonukleární zbrani, kde z lithia v 6LiD vznikne tritium a to následně zreaguje s deuteriem za uvolnění velké energie. [113] => Těžší izotop 7Li má naopak účinný průřez záchytu neutronu malý a soli 7Li proto mohou sloužit jako inertní médium v jaderné technologii. 7LiOH slouží k alkalizaci chladicí vody v některých typech jaderných reaktorů. Známé jsou např. taveninové palivové kompozice fluoridů uranu, plutonia či nejmoderněji thoria, ve kterých 7LiF účinně snižuje bod tání takové směsi, aniž by ze systému vychytával neutrony. Vzhledem k tomu, že rozdíl hmotností obou lithiových izotopů je procentně významný, obohacování lithia vcelku není obtížné. Používají se dvě hlavní metody: [114] => # využití rozdílné afinity 6Li a 7Li ke rtuti, kdy se lithný amalgám v protiproudu k vodnému roztoku LiOH obohacuje lehčím izotopem a vodná fáze těžším [115] => # díky relativně vysoké tenzi par lithia a nízkému bodu varu lze izotopy separovat i modifikovanou destilací, kdy těkající páry jsou obohaceny lehčím izotopem a v tavenině zůstává 7Li. [116] => Obě technologie mají pochopitelně původ v poválečném vojenském výzkumu s cílem připravit 6LiD pro zbraně a neutrony neabsorbující soli 7Li jsou vlastně odpadem. [117] => [118] => Lithium se výrazně liší svými vlastnostmi od vlastností ostatních [[alkalické kovy|alkalických kovů]], ale v mnohém se podobá vlastnostem [[Kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]]. Rychle reaguje s [[kyslík]]em i [[voda|vodou]] a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě [[chemická sloučenina|sloučenin]], za vyšší [[Teplota|teploty]] slučuje přímo s [[dusík]]em na [[nitrid lithný]] Li3N. Ze skupiny [[alkalické kovy|alkalických kovů]] je lithium nejméně reaktivní, avšak jako jediný [[Alkalické kovy|alkalický kov]] se slučuje za vyšší teploty přímo s [[uhlík]]em na [[Karbidy|karbid]] Li2C2 a [[křemík]]em na [[Silicidy|silicid]] Li6Si2. Elementární [[Kovy|kovové]] lithium lze dlouhodobě uchovávat např. překryté vrstvou alifatických [[Uhlovodíky|uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]]. Lithium se stejně jako i ostatní [[alkalické kovy]] vyskytuje pouze v [[oxidační číslo|oxidačním stavu]] Li+. Soli lithia barví plamen karmínově červeně. [119] => [120] => == Historický vývoj == [121] => Bylo objeveno roku [[1817]] [[Švédsko|švédským]] chemikem [[Johann Arfvedson|Johannem Arfvedsonem]] v nerostu [[petalit]]u. Brzy na to bylo lithium dokázáno a objeveno i ve [[spodumen]]u a [[lepidolit]]u. Podobnost lithia s dalšími již objevenými alkalickými [[kovy]] zpozoroval již [[Johann Arfvedson]]. Lithium dostalo název z řeckého ''lithos'' – kámen. Červené zbarvení plamene lithia pozoroval poprvé [[Leopold Gmelin]] roku [[1818]]. Čisté lithium bylo poprvé připraveno [[Robert Wilhelm Bunsen|Robertem Wilhelmem Bunsenem]] a [[Michael Matthiessen|Michaelem Matthiessenem]] v roce [[1855]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztaveného [[chlorid lithný|chloridu lithného]]. [122] => [123] => == Výskyt v přírodě == [124] => [[Soubor:Petalite.jpg|vlevo|náhled|150px|Petalit – (Li,Na)AlSi4O10]] [125] => [[Soubor:Triangulo del lito.png|thumb|Takzvaný lithiový trojúhelník v suchém pásu v Jižní Americe.]] [126] => [[Soubor:Lithium prices.webp|thumb|Ceny lithia během let 2021-2022 začaly rychle narůstat.https://www.voxpot.cz/lithiove-dilema-novou-ropu-potrebujeme-pro-zelenou-tranzici-jeji-tezba-ma-ale-velka-uskali/ - Lithiové dilema: Jak může zelená tranzice vést k ekologické katastrofě{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Chart: Lithium prices are through the roof this year [128] => | url = https://www.canarymedia.com/articles/batteries/chart-lithium-prices-are-through-the-roof-this-year [129] => | datum_přístupu = 2023-10-11 [130] => }} Roku 2023 ale ceny začaly prudce klesat,{{Citace elektronického periodika [131] => | titul = Jakub Mráček: Splasknutí lithiové bubliny [132] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-mracek-splasknuti-lithiove-bubliny [133] => | datum_přístupu = 2023-12-15 [134] => }} a tak přibližně kopírují ceny energií.]] [135] => Ve [[vesmír]]u patří lithium přes svoji velmi nízkou atomovou hmotnost mezi poměrně vzácné prvky – na jeden jeho [[atom]] připadá přibližně 1 miliarda [[atom]]ů [[vodík]]u. Při [[termonukleární fúze|termonukleárních reakcích]] horkých hvězd vzniká totiž jen přechodně a brzy se zpětně štěpí na lehčí prvky. Lithium na Zemi tudíž nepochází z [[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]] (na rozdíl od většiny prvků), ale vznikalo až [[Štěpná jaderná reakce|jaderným rozpadem]] těžších kovů. [136] => [137] => V zemské kůře je lithium obsaženo v množství 20–60 mg/kg, mořská [[voda]] vykazuje průměrný obsah lithia 0,18 mg/l v podobě rozpuštěných solí. Kvůli velké elektropozitivitě se Lithium vyskytuje jen ve sloučeninách jako příměs různých [[hornina|hornin]] (rudy lithia obsahují okolo 1–6 % lithia). Nejznámější [[minerál]]y obsahující lithium jsou [[aluminosilikát]]y [[lepidolit]] KLi2[AlSi3O6(OH,F)4](OH,F)2, [[spodumen]] LiAl[Si2O6], [[trifylin]] LiFe[PO4], [[petalit]] (Li,Na)AlSi4O10, [[amblygonit]]: (Li,Na)Al(PO4)(F,OH) a [[cinvaldit]]: KLiFeAl[AlSi3O10(F,OH)2]. [138] => [139] => Největší rezervy lithia v roce 2017 (podle The [[United States Geological Survey]]){{Citace elektronické monografie | titul = https://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/lithium/mcs-2018-lithi.pdf [140] => | url = U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2018 | vydavatel = U.S. Geological Survey | datum vydání = 2018-01 | datum přístupu = 2018-03-11}} a jejich stav k r. 2022https://www.visualcapitalist.com/visualizing-the-worlds-largest-lithium-producers/: 1. [[Argentina]] 9,8 mil. t → 20 mil. t, 2. [[Bolívie]] 9 mil. t → 21 mil. t, 3. [[Chile]] 8,4 mil. t → 11 mil. t, 4. [[Čína]] 8,4 mil. t → 6,8 mil. t, 5. [[Austrálie]] 5 mil. t → 7,9 mil. tun, t.j. celkové světové známé zásoby suroviny narostly, nejvíce pak v USA, které se s 12 mil. tun dostaly na třetí místo na světě. [141] => [142] => Polovina známých zásob lithia leží v Bolívii na dně solných pánví – největší z nich je [[Salar de Uyuni]]. Těžba tzv. „bílého zlata“ v Jižní Americe vyžaduje mnoho vody a ohrožuje tak místní obyvatele.https://www.reutersevents.com/sustainability/indigenous-peoples-livelihoods-risk-scramble-lithium-new-white-gold - ‘Indigenous people’s livelihoods at risk in scramble for lithium, the new white gold’ [[Extraktivismus]] má pak koloniální podobu.https://media.business-humanrights.org/media/documents/Lithium_extractivism_and_water_injustices_in_the_Salar_de_Atacama_Chile.pdf - Lithium extractivism and water injustices in the Salar de Atacama, Chile: The colonial shadow of green electromobility V ČR se zásoby odhadují na 1 milión tun, ale vytěžitelná může být zhruba desetina.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Stát chce mít lithium pod kontrolou, ČEZ vyjednává o těžbě v Cínovci [144] => | url = https://echo24.cz/a/SE4nP/stat-chce-mit-lithium-pod-kontrolou-cez-vyjednava-o-tezbe-v-cinovci [145] => | datum_přístupu = 2023-07-26 [146] => }} [147] => [148] => Producenti podle zemí (2022): 1. Austrálie 61 tis. t, 2. Chile 39 tis. t, 3. Čína 19 tis. t, 4. Argentina 6,2 tis. t, 5. Brazílie 2,2 tis. t ... Těžební společnosti nicméně většinou jak v Austrálii, tak v Jižní Americe, či Kongu patří čínským firmám (až do 100 % akcií). V červnu 2023 byla oznámena investice ruského Rosatomu v Bolivii, jejímž výsledkem má být těžba 25 tis. t lithia pro produkci vlastních autobaterií v Rusku{{Citace periodika [149] => | titul = «Росатом» будет добывать литий в Боливии [150] => | periodikum = Ведомости [151] => | jazyk = ru [152] => | url = https://www.vedomosti.ru/business/articles/2023/06/29/982961-rosatom-litii-bolivii [153] => | datum přístupu = 2024-01-04 [154] => }} (gigafactory se staví v Kaliningradské oblasti{{Citace elektronického periodika [155] => | příjmení = Калининград.Ru [156] => | titul = Гигафабрику в Калининградской области должны запустить в сентябре 2025 года [157] => | periodikum = kgd.ru [158] => | url = https://kgd.ru/news/society/item/106023-gigafabriku-v-kaliningradskoj-oblasti-dolzhny-zapustit-v-sentyabre-2025-goda [159] => | jazyk = ru-ru [160] => | datum přístupu = 2024-01-04 [161] => }}). [162] => [163] => === Biologický význam === [164] => Lithium je přítomné v tělech rostlin, živočichů a dalších organismů jen ve stopovém (extrémně nízkém) množství a pravděpodobně tam chemicky vystupuje podobně, jako jiné alkalické kovy přítomné v těle. V [[Lidská krev|lidské krvi]] je přítomno lithium v koncentraci pouhých cca 70 nmol/litr.{{Citace monografie|příjmení=Anderson|jméno=Charles E.|titul=Lithium in Plants|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-4612-3324-4_3|editoři=Ricardo O. Bach Ph D, Vincent S. Gallicchio Ph D. MT (ASCP)|vydavatel=Springer New York|strany=25–46|isbn=9781461279679|isbn2=9781461233244|doi=10.1007/978-1-4612-3324-4_3|poznámka=DOI: 10.1007/978-1-4612-3324-4_3|jazyk=en}} Je sporné, zda má pro funkci organizmu nějaký význam; koncentrace lithia, které se používají k léčbě [[Bipolární afektivní porucha|maniodepresivity]], jsou o 3–4 řády vyšší, než je jeho přirozená koncentrace v krvi. Při experimentálním krmení zvířat potravou s nízkým obsahem lithia byly pozorovány některé vývojové poruchy a snížený věk dožití.{{Citace periodika|příjmení=Demling|jméno=J.H.|příjmení2=Eglau|jméno2=M.C.|příjmení3=Autenrieth|jméno3=T.|titul=On the physiological function oflithium from a psychiatric view point|periodikum=Medical Hypotheses|ročník=57|číslo=4|strany=506–509|doi=10.1054/mehy.2001.1375|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0306987701913751}} Lithium také v nízkých koncentracích stimuluje růst rostlin, některé druhy ho však pravděpodobně aktivně zakoncentrovávají ve svých pletivech až do hladiny 1 mg/g váhy.{{Citace periodika|příjmení=Aral|jméno=Hal|příjmení2=Vecchio-Sadus|jméno2=Angelica|titul=Toxicity of lithium to humans and the environment—A literature review|periodikum=Ecotoxicology and Environmental Safety|datum=2008-07-01|ročník=70|číslo=3|strany=349–356|doi=10.1016/j.ecoenv.2008.02.026|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0147651308000742|datum přístupu=2016-03-26}} Rozbor izotopů lithia ve fosilizovaných kostech pravěkých [[Obratlovci|obratlovců]] i v kostech recentních obratlovců může být významnou metodou pro jejich výzkum, a to z hlediska [[ekologie]] i potravních návyků.Fanny Thibon, Jean Goedert, Nicolas Séon, Lucas Weppe, Jeremy E. Martin, Romain Amiot, Sylvain Adnet, Olivier Lambert, Paco Bustamante, Christophe Lécuyer & Nathalie Vigier (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012821X22004769 The ecology of modern and fossil vertebrates revisited by lithium isotopes]. ''Earth and Planetary Science Letters''. '''599''': 117840. doi: https://doi.org/10.1016/j.epsl.2022.117840 [165] => [166] => == Výroba == [167] => Při výrobě se vychází z rudy [[spodumen]]u, který se zahřívá na 1 100 °C, aby došlo ke změně modifikace, která má menší hustotu. Ta se promývá kyselinou sírovou při 250 °C a z výluhu se získává [[síran lithný]]. Ten reaguje s [[uhličitan sodný|uhličitanem sodným]] za vzniku nerozpustného [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]], který je následně rozpuštěn v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] za vzniku [[chlorid lithný|chloridu lithného]]. [168] => [169] => Kovové lithium lze průmyslově nejsnáze připravit [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztaveného [[chlorid lithný|chloridu lithného]], protože je čistý [[Chloridy|chlorid]] nejlépe získatelný a má relativně nízkou teplotu tání. K přípravě lithia je možno použít i snadněji tavitelnou směs [[chlorid lithný|chloridu lithného]] a [[chlorid draselný|chloridu draselného]]. [170] => [171] => :Železná katoda 2 Li+ + 2 e → 2 Li [172] => :Grafitová anoda 2 Cl → Cl2 + 2 e [173] => [174] => V laboratoři lze k přípravě lithia použít i [[elektrolýza|elektrolýzu]] [[chlorid lithný|chloridu lithného]] rozpuštěného v [[pyridin]]u. [175] => [176] => == Využití == [177] => [[Soubor:LithiumPelletsUSGOV.jpg|vpravo|náhled|Elementární lithium – peletky]] [178] => [[Soubor:NASA Lithium Ion Polymer Battery.jpg|náhled|Lithiová baterie]] [179] => * Elementární lithium se uplatňuje v [[jaderná elektrárna|jaderné energetice]], kde v jistých typech reaktorů slouží roztavené lithium k odvodu [[teplo|tepla]] z [[jaderný reaktor|reaktoru]]. [180] => [181] => * V současné době patří lithiové baterie ([[lithiový článek]]) a [[akumulátor]]y ([[lithium-iontový akumulátor]]) k velmi perspektivním prostředkům pro dlouhodobější uchování elektrické energie a jejich využití v elektronice stále silně roste. [[Elektroda|Elektrody]] [[akumulátor]]u obsahují na [[anoda|záporné elektrodě]] slitinu Li/[[křemík|Si]], na [[katoda|kladné elektrodě]] je FeSx a jako elektrolyt se používá roztavený [[chlorid lithný|LiCl]]/[[chlorid draselný|KCl]] při 400 °C. Tento [[akumulátor]] je nejběžnější typ, ale vyvíjí se další nové typy. Lithiové akumulátory se využívají v [[elektromobil]]ech a automobilech s [[hybridní pohon|hybridními motory]].[[Soubor:Lithiová_baterie_pro_telefon.jpg|náhled|Lithiová baterie pro telefon]] [182] => [183] => * Organické soli lithia se používají ve farmaceutickém průmyslu jako součásti uklidňujících léků tlumících afekt. [184] => [185] => * Lithium je přísadou pro výrobu speciálních [[sklo|skel]] a [[keramika|keramik]], především pro účely jaderné energetiky, ale i pro konstrukci hvězdářských [[Dalekohled|teleskopů]]. [186] => [187] => * Mimořádně silných hygroskopických vlastností a nízké relativní hmotnosti [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] se využívá k pohlcování [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] z vydýchaného vzduchu v [[ponorka|ponorkách]] a kosmických lodích. [188] => [189] => * Slitiny lithia s [[hliník]]em, [[kadmium|kadmiem]], [[měď|mědí]] a [[mangan]]em jsou velmi lehké a současně značně mechanicky odolné a používají se při konstrukci součástí [[letadlo|letadel]], družic, kosmických lodí a ložiskových kovů. Slitina lithia s [[hořčík]]em a [[hliník]]em se používá na pancéřové desky, které jsou součástí [[družice|družic]] a [[raketa|raket]] a má složení 14 % lithia, 1 % [[hliník]]u a 85 % [[hořčík]]u. [190] => [191] => * [[Oxid lithný]] a [[hydroxid lithný]] slouží k přípravě práškovitých fotografických vývojek. [[Hydrid lithný]] se používá k přípravě [[vodík]]u pro vojenské a meteorologické účely. Látky jako [[tetrahydridohlinitan lithný]] LiAlH4 a organolithná činidla se používají v [[organická chemie|organické chemii]] jako velmi známá [[redukční činidlo|redukční činidla]]. [192] => [193] => * [[Citronan lithný]] – použití v medicíně podobně jako [[uhličitan lithný]] [194] => * [[Síran lithný]] – použití v medicíně podobně jako [[uhličitan lithný]] [195] => * [[Orotát lithný]] – použití v medicíně podobně jako [[uhličitan lithný]] [196] => * [[Jantaran lithný]] – použití v medicíně jako dermatologikum při léčbě [[Seboroická dermatitida|seboroické dermatitidy]] [197] => * [[Stearát lithný]] se používá jako zahušťovadlo a želatinová látka k převádění [[olej]]ů na [[Plastické mazivo|plastická maziva]]. Tato maziva mají velkou odolnost vůči vodě, mají dobré nízkoteplotní vlastnosti (−20 °C) a velmi dobrou stálost při vyšších teplotách (> 150 °C). Tato zahušťovadla se připravují z [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] a přírodních [[Tuky|tuků]]. [198] => [199] => * [[Uhličitan lithný]] Li2CO3 se používá při výrobě [[porcelán]]u jako tavidlo ve [[smalt]]ech a při výrobě speciálních bezpečnostních [[sklo|skel]] a jako lék profylakticky ke kupírování manické fáze bipolární deprese (maniodepresivní psychózy). V poslední době se začalo používat [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] při výrobě [[hliník]]u, protože výrazně snižuje teplotu tání [[bauxit]]u a zvyšuje průtok [[elektrický proud|elektrického proudu]]. [200] => [201] => == Sloučeniny == [202] => [203] => === Anorganické sloučeniny === [204] => [[Soubor:Lithium carbonate.jpg|vpravo|200px|náhled|[[Uhličitan lithný]] ]] [205] => [[Soubor:Lithium chloride.jpg|vpravo|200px|náhled|[[Chlorid lithný]] ]] [206] => [[Soubor:Lithium nitrate.jpg|vpravo|200px|náhled|[[Dusičnan lithný]] ]] [207] => [208] => * [[Hydrid lithný]] LiH je bílá krystalická látka, na suchém [[vzduch]]u, na rozdíl od ostatních hydridů alkalických kovů, je velmi stálý (nereaguje s žádnou složkou vzduchu), má vyšší teplotu tání a varu. S vodou reaguje [[hydrid lithný]] velmi bouřlivě za vzniku [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] a [[vodík]]u. [[Hydrid lithný]] se připravuje reakcí mírně zahřátého lithia ve [[vodík]]ové atmosféře [209] => [210] => * [[Oxid lithný]] Li2O je bílá [[krystal]]ická látka s vysokými teplotami tání a varu. Vzniká reakcí lithia s [[kyslík]]em, a to i za pokojové teploty. Je však značně znečištěn [[peroxid lihný|peroxidem lithným]] Li2O2. Proto se pro přípravu čistého [[oxid lithný|oxidu lithného]] používá termický rozklad [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]], [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] nebo [[dusičnan lithný|dusičnanu lithného]]. [211] => [212] => * [[Hydroxid lithný]] LiOH je bílá krystalická látka, středně silně zásaditá, která se na rozdíl od ostatních alkalických hydroxidů rozpouští ve vodě a lihu o poznání hůře. Vzniká reakcí [[oxid lithný|oxidu lithného]] s [[voda|vodou]] nebo reakcí kovového lithia s [[voda|vodou]], která je poměrně bouřlivá a [[exotermní reakce|exotermní]], kromě uvedeného [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] při ní dochází ve vývoji plynného [[vodík]]u. [213] => [214] => * S [[dusík]]em reaguje lithium za zvýšené [[Teplota|teploty]] velmi snadno za vzniku [[nitrid lithný|nitridu lithného]] Li3N. Uvedené reakce se využívá k odstraňování dusíku z plynů. [[Nitrid lithný]] se vodou štěpí na [[oxid lithný]], který okamžitě reaguje s [[voda|vodou]] za vzniku [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]], a [[amoniak]]u [215] => [216] => * [[Tetrahydridohlinitan lithný]] LiAlH4 je jednou z nejpoužívanějších sloučenin lithia, která při styku s [[Kyseliny|kyselinami]] uvolňuje atomární [[vodík]] a nachází tak využití jako [[hydrogenace|hydrogenační]] a velmi účinné [[Redoxní reakce|redukční činidlo]]. [217] => [218] => ==== Soli ==== [219] => Lithné soli jsou ze solí alkalických kovů obecně nejméně rozpustné ve vodě (paradox u lithných solí tvoří [[chlorečnan lithný]], který je nejrozpustnější anorganickou látkou ve vodě – 313,5 g ve 100 ml při 18 °C). Naproti tomu se však lithné soli velmi dobře rozpouští v jiných polárních rozpouštědlech než [[voda]] (například kapalný [[amoniak]] nebo [[Ethanol|etanol]]). [220] => [221] => * [[Fluorid lithný]] LiF je bílá, práškovitá látka, která se nerozpouští ve vodě. Připravuje se reakcí [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] nebo [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [222] => [223] => * [[Chlorid lithný]] LiCl je bílá krystalická látka, která se rozplývá na vzduchu a velmi dobře rozpouští ve vodě, [[ethanol|lihu]] i směsi lihu a [[Ethery|etheru]] a jiných polárních organických rozpouštědlech. Připravuje se reakcí [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] nebo [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] s [[kyselina chlorovodíková|kyselinou chlorovodíkovou]]. [224] => [225] => * [[Bromid lithný]] LiBr i [[jodid lithný]] LiI jsou bílé, ve vodě dobře rozpustné, krystalické látky. Jsou to silně hygroskopické látky, a proto s používají jako náplně [[exikátor]]ů. Připravují se rozpouštěním [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] nebo [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] v [[kyselina bromovodíková|kyselině bromovodíkové]] popř. [[kyselina jodovodíková|kyselině jodovodíkové]]. [226] => [227] => * [[Dusičnan lithný]] LiNO3 je bezbarvá, na vzduchu rozplývavá krystalická látka. Je to docela dobře rozpustná lithná sůl. Připravuje se působením [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] na [[uhličitan lithný]] nebo [[hydroxid lithný]]. [228] => [229] => * [[Uhličitan lithný]] Li2CO3 je to bílá práškovitá látka. Je jediný nerozpustný [[Uhličitany|uhličitan]] [[Alkalické kovy|alkalického kovu]]. Vzniká srážením roztoku lithné soli roztokem rozpustného [[Uhličitany|uhličitanu]] nebo reakcí [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] s [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. [230] => [231] => * [[Síran lithný]] Li2SO4 je bezbarvá krystalická látka, která se snadno rozpouští ve vodě a tvoří podvojné soli. Vzniká reakcí [[uhličitan lithný|uhličitanu lithného]] nebo [[hydroxid lithný|hydroxidu lithného]] s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]], používá se v medicíně podobně jako [[uhličitan lithný]]. [232] => [233] => === Organické sloučeniny === [234] => Mezi organické sloučeniny lithia patří zejména lithné [[soli organických kyselin]] a lithné [[Alkoxid|alkoholáty]]. K dalším lithným sloučeninám patří organické [[komplex]]y lithných sloučenin – komplexy s [[crown ether]]y ([[koronand]]y), a [[kryptát]]y. Zcela zvláštní skupinu organických lithných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [235] => [236] => == Bezpečnost == [237] => Kovové lithium je hodně reaktivní, a oxiduje i na vzduchu. Aby se tomuto jevu zabránilo, uchovává se obvykle v petroleji. Při manipulaci s lithiem se musejí používat ochranné rukavice, aby lithium nezreagovalo na povrchu kůže s vodou na [[hydroxid lithný]], který je velice nebezpečný. [238] => [239] => Při vdechování prachu kovového lithia dochází k podráždění či až k bolesti nosu a dýchacích cest, dále taky může vzniknout [[plicní edém]]. [240] => [241] => == Odkazy == [242] => [243] => === Reference === [244] => [245] => [246] => === Literatura === [247] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [248] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [249] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [250] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [251] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [252] => [253] => === Externí odkazy === [254] => * {{Commonscat}} [255] => * {{Wikislovník|heslo=lithium}} [256] => * {{Otto|heslo=Lithium}} [257] => * {{Commons|Lithium}} [258] => * [https://www.ceskelithium.cz/ České lithium] - průvodce možnou těžbou lithia v České republice [259] => [260] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [261] => {{Autoritní data}} [262] => {{Portály|Chemie}} [263] => [264] => [[Kategorie:Lithium| ]] [265] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [266] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Lithium

Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.