Array ( [0] => 15483811 [id] => 15483811 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Litoměřice [uri] => Litoměřice [3] => Litoměřice Sv Štěpán.jpg [img] => Litoměřice Sv Štěpán.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Litoměřice [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ042 [4] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [5] => | okres = Litoměřice [6] => | obec s rozšířenou působností = Litoměřice [7] => | pověřená obec = Litoměřice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 412 01 [10] => | počet ZSJ = 29 [11] => | počet částí obce = 4 [12] => | počet katastrálních území = 2 [13] => | adresa = Mírové náměstí 15/7
412 01 Litoměřice [14] => | web = http://www.litomerice.cz/ [15] => | úřední web = http://radnice.litomerice.cz/urednideska/prehled.html [16] => | e-mail = epodatelna@litomerice.cz [17] => | starosta = {{nowrap|Ing. Radek Löwy ([[ANO 2011|ANO]])}} [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Litomerice LT CZ.png [20] => }} [21] => '''Litoměřice''' ({{Vjazyce2|de|''Leitmeritz''}}) jsou město na soutoku [[Labe]] a [[Ohře]] v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (''dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“'') v [[Okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako ''[[Zahrada Čech]]''. Celková rozloha města činí celkem 17,99 km², ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, ovšem spolu se sousedními městy [[Terezín]], [[Bohušovice nad Ohří]] a [[Lovosice]], které na Litoměřice téměř navazují, tvoří aglomeraci se skoro 40 tisíci obyvateli. [[Královské město|Královským městem]] se staly v rozmezí let 1219 a 1228. Historické jádro města je již od roku 1950 městskou památkovou rezervací, v níž je zahrnuto celkem 44 ulic a devět náměstí. Ve městě sídlí od roku 1655 [[biskupství]] [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]]. [22] => [23] => Město si brzy po svém založení vydobylo čelné postavení v severozápadní části Čech nejen díky královskému statutu a četným privilegiím, kterým se městu postupem času dostalo, ale především díky své poloze. Chráněná poloha ze severu i západu Českým středohořím, splavné Labe a úrodný kraj se stalo základním předpokladem k bohatství a rozvoji města. Litoměřice se již ve středověku staly významným správním a náboženským centrem Čech. To, co bylo po celou dobu výhodou města, tj. jeho uzavřenost v údolí končící Polabské nížiny mezi Labem a začínajícím Českým středohořím, se stalo v době rozvoje průmyslu jeho nevýhodou. Absence vhodných pozemků pro stavbu průmyslových areálů bránila dalšímu rozvoji Litoměřic a umožnila vzestup a pozdější dominanci průmyslového [[Ústí nad Labem]]. O co však město nepřišlo, je jeho malebnost, atmosféra a historické památky. [24] => [25] => == Historie == [26] => Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města ale předcházela existence [[Raný středověk|raně středověkého]] [[Přemyslovci|přemyslovského]] správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]] jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku [[1057]] vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála sv. Štěpána]].Zápotocký, M., 1965: Slovanské osídlení na Litoměřicku. Památky archeologické 56, 205-391 Zakládací listinu litoměřické kapituly vydal v roce 1057 kníže [[Spytihněv II.]]{{Citace elektronického periodika [27] => | příjmení = Kysilková [28] => | jméno = Marie [29] => | titul = Neprávem opomíjené Litoměřice [30] => | periodikum = www.novinky.cz [31] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-nepravem-opomijene-litomerice-prochazka-mestem-kde-to-miloval-nejen-josef-jungmann-40442629 [32] => | jazyk = [33] => | datum přístupu = 2023-10-15 [34] => }} [35] => [36] => Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze zpřesnit). V letech 1257–1421 se ve městě nacházel [[Klášter křižovníků (Litoměřice)|křižovnický klášter]]. Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny [[Čechy|Čech]]. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně [[Karel IV.|Karla IV]]., obdařili. Nejzávažnější bylo [[právo skladu]] a [[Mílové právo|právo mílové]], jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. [[Právo skladu]] znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do [[Pirna|Pirny]] či [[Drážďany|Drážďan]]), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních [[přístav]]ů na Labi. [[Mílové právo|Právo mílové]] měla na severu Čech pouze tři města, mimo Litoměřic ještě [[Žatec]] a [[Most (město)|Most]]. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována výdělečná činnost ([[řemeslo]], [[hospoda]] apod.), kterou provozovali měšťané. Velikost [[Česká míle|české míle]] kolísala, mívala až 10,5 kilometrů. [37] => [38] => [[Soubor:Litoměřice Sv Štěpán.jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Katedrála sv. Štěpána]] se [[Zvonice|zvonicí]] na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]]]] [39] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-2006-0017, Einmarsch Sudetenland, Leitmeritz.jpg|náhled|vlevo|[[nacismus|Nacistické]] oddíly v přehlídkové formaci na [[Mírové náměstí (Litoměřice)|litoměřickém náměstí]] 12. října 1938]] [40] => [41] => V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené [[diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]]. Za komunistického režimu zde také sídlila [[teologie|Teologická]] a bohoslovecká fakulta – viz [[Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Praze se sídlem v Litoměřicích|CMBF]]. [42] => [43] => Převážně české Litoměřice zažily po porážce [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] (1620) příliv německého etnika, v menší míře také italského. Přesto byla [[čeština]] stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem (od roku 1739 pronikla [[němčina]] do městských knih, od roku 1775 byla němčina vyučovacím jazykem městské školy). [44] => [45] => === Karel Hynek Mácha === [46] => [[Karel Hynek Mácha]] přišel do Litoměřic v druhé polovině září 1836, aby si zajistil na doporučení přítele [[Alois Pravoslav Trojan|Aloise Pravoslava Trojana]] místo advokátního koncipienta u advokáta [[Josef Filip Duras|Josefa Filipa Durase]]. Na toto místo nastoupil 29. září, podle jiných pramenů 1. října. Bydlel v pronájmu v domě čp. 177 na Janských schodech, který patřil ševci Franzi Lorenzovi. V domě byla kromě obuvnického krámu [[vinárna]]. Máchův byt byl v prvním patře a skládal se z předsíně a dvou pokojíků. V Litoměřicích kolem 20. října Mácha onemocněl, ale již 23. se účastnil hašení požáru. Nemoc se vrátila na začátku listopadu, 5. se Máchovi přitížilo a 6. listopadu 1836 zemřel. Pohřben byl v Litoměřicích 8. listopadu, v den, kdy se měl oženit s [[Eleonora Šomková|Eleonorou Šomkovou]]. Pohřbu se účastnil básníkův bratr Michal Mácha. [47] => [48] => Máchův hrob byl delší dobu neoznačený a zpustlý, v roce 1846 byl především zásluhou [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] náhrobek opatřen datem narození a úmrtí a citátem „Dalekáť cesta má, marné volání!“ Dne 1. května 1861 byl z popudu litoměřických bohoslovců na litoměřickém hřbitově nedaleko Máchova hrobu odhalen [[pomník]] a na domě, kde zemřel, [[pamětní deska]]. Pamětní deska byla během protičeské manifestace 15. prosince 1897 stržena a zničena. Znovu byla na dům umístěna až v roce 1936 a v témže roce byla vedle litoměřického divadla odhalena socha Karla Hynka Máchy od sochaře [[Václav Blažek (sochař)|Václava Blažka]]. V roce 1938 po německém záboru československého pohraničí byly deska i socha opět odstraněny. Na začátku října 1938 byly díky tehdejšímu guvernérovi Národní banky [[Karel Engliš|Karlu Englišovi]] Máchovy ostatky hrobníkem Hansem Knoblochem v Litoměřicích [[Exhumace|exhumovány]] a převezeny do [[Praha|Prahy]]. Máchův pomník na hřbitově byl rozebrán československými vojáky ustupujícími ze záboru a rovněž převezen do Prahy. [49] => [50] => [[Soubor:Litoměřice od jihozápadu.jpg|náhled|Letecký pohled na Litoměřice od jihozápadu]] [51] => [[Soubor:1024px-Litomerice from Radobyl.jpg|náhled|Pohled na Litoměřice z [[Radobýl]]u]] [52] => [53] => === Dvacáté století === [54] => Po vyhlášení československé nezávislosti se Litoměřice připojily k nově vzniklému státnímu útvaru [[Německé Čechy]]. Litoměřice byly posledním městem [[Německé Čechy|Deutschböhmen]], které se vzdalo invazním československým armádám až 27. prosince 1918. [55] => [56] => Do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] převažovalo taktéž především obyvatelstvo německé národnosti. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] proto nespadaly pod [[Protektorát Čechy a Morava]], ale patřily do [[Sudety|Sudet]], které byly přičleněny k Hitlerově [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]]. Převážná část dnešního českého obyvatelstva se do města přistěhovala, podobně jako jinam do Sudet, až po poválečném [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení obyvatelstva německé národnosti]]. [57] => [58] => Blízký vrch [[Radobýl]] je mimo jiné také proslulý tím, že z něj prý vůbec naposledy utíkal český básník [[Karel Hynek Mácha]], když spatřil hořící stodoly v Litoměřicích. Pomáhal hasit. Poté smrtelně onemocněl. Mylně se uvádí, že během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], byla pod jeho povrchem nacisty vybudována rozsáhlá [[podzemní továrna Richard]] není tomu tak. Radobýl je vyvřelý čedičový suk a podobná stavba by zde nebyla možná. Podzemní továrnu Richard budovali nacisté v zabraném hlubinném vápencovém dole pod nedalekým vrchem [[Bídnice]]. Pro účely výstavby podzemní továrny Richard nacisté v Litoměřicích zřídili největší [[koncentrační tábor]] na území dnešní České republiky s [[Krematorium Richard|krematoriem]].{{Citace monografie [59] => | příjmení = Padevět [60] => | jméno = Jiří [61] => | titul = Za dráty: Tábory v období 1938–1945 na území dnešní České republiky [62] => | vydání = 1 [63] => | vydavatel = Academia [64] => | místo = Praha [65] => | rok vydání = 2018 [66] => | počet stran = 472 [67] => | strany = 62 [68] => | isbn = 978-80-200-2807-5 [69] => }} Táborem prošlo 18 tisíc vězňů mnoha národnostní, z nichž 4500 v táboře zahynulo. Továrnu, jež měla stejně jako důl tři části Richard I. Richard II. a Richard III. však Němci stihli zprovoznit jen v části dolu Richard I. kde vyráběli součástky k tankovým motorům. Zajímavostí je, že koncentrační tábor nebyl osvobozen sovětskými vojsky jako Litoměřice ale, že jej velitel tábora již ráno 5. května 1945 rozpustil. Osvobození vězni bohužel zanesli do přilehlých Litoměřic nákazu tyfu, který v táboře řádil. [70] => [71] => Po konci druhé světové války 10. května 1945 byly Litoměřice bombardovány ruským letectvem, které se snažilo zničením mostu přes Labe zamezit ustupující německé armádě dostat se do amerického zajetí. Mezi ustupujícími německými vojáky panovalo mylné přesvědčení, že levobřežní území Labe je obsazeno Američany. To byla pravda, ale o 150 km západně po proudu řeky Labe. Bombardování most nepoškodilo, bylo však poničeno přibližně 10 domů v Dlouhé ulici a v okolí kina Beseda (momentálně posilovna). Bomby zničily také budovu gymnázia v Jezuitské ulici, na kterém učil češtinu Josef Jungmann v letech 1799–1815 (připomíná to pamětní deska na domu č. 20). [72] => [73] => V Litoměřické katedrále se 16. dubna 1974 konalo poslední rozloučení se sídelním biskupem [[Štěpán Trochta|Štěpánem kardinálem Trochtou]], jehož se zúčastnil také Krakovský arcibiskup Karol Wojtyla (pozdější Svatý Otec papež [[Jan Pavel II.]]). [74] => [75] => Od roku 1852 mělo město status [[okresní město|okresního města]]. Až do roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny, zde sídlil [[okresní úřad]]. Dnes jsou Litoměřice [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]]. [76] => [77] => Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým [[Terezín]]em, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velké [[kasárna|kasárny]]. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna. Pro oba objekty litoměřické obecní zastupitelstvo hledá (2007) nové společenské a hospodářské uplatnění. [78] => [79] => === 21. století === [80] => Z novodobých dějin města jistě stojí za zmínku velká katastrofální [[povodeň]] v srpnu roku 2002, která výrazně postihla (tak jako většinu obcí a měst ležících při řece Labi) především celou dolní část města a která zcela znemožnila jinak velmi silný silniční provoz přes řeku, neboť došlo k zaplavení čtvrti [[Želetice (Litoměřice)|Želetice]] na levém břehu Labe. [81] => [82] => Mezi nejdůležitější aktivity patří rekonstrukce historického centra města a rekonstrukce hradu,{{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Rekonstrukce gotického hradu v Litoměřicích vyšla na 160 miliónů [84] => | periodikum = Novinky.cz [85] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [86] => | vydavatel = Borgis [87] => | url = https://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/clanek/rekonstrukce-gotickeho-hradu-v-litomericich-vysla-na-160-milionu-81054 [88] => | datum přístupu = 2020-06-30 [89] => }} Dále byl vybudován park [[Václav Havel|Václava Havla]] „U hvězdárny“.{{Citace elektronického periodika |titul=Hvězdárna a park |url=http://www.nanlitomerice.cz/html/mesto-Litomerice--Hvezdarna.html# |datum přístupu=2011-03-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150610202159/http://www.nanlitomerice.cz/html/mesto-Litomerice--Hvezdarna.html# |datum archivace=2015-06-10 |nedostupné=ano }} [[Jiráskovy sady]], největší litoměřický park, nedávno prošly rekonstrukcí. V roce 2010 se za pomoci Ústeckého kraje podařilo dokončit [[Most generála Chábery|most Františka Chábery]] přes řeku [[Labe]], který pomohl vyřešit a zlepšit dopravní situaci ve městě. [90] => [91] => == Přírodní poměry == [92] => Město leží na jižním úpatí [[České středohoří|Českého středohoří]] na pravém břehu řeky Labe, do něhož se ve městě vlévá [[Pokratický potok]] a na protější straně Labe od jihu řeka [[Ohře]]. Za doby [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] bylo město oblíbeno mezi penzisty, protože se zde nachází jedno z nejteplejších klimat v [[Česko|České republice]]. Na základě toho se na svazích Labe odedávna pěstuje [[Réva vinná|vinná réva]]. V blízkosti města se nachází vrch [[Radobýl]], který tvoří přirozenou dominantu města. [93] => [94] => == Obyvatelstvo == [95] => === Počet obyvatel === [96] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 261 domech 16 988 obyvatel, z nichž bylo 7 969 žen. 5 066 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 11 015 k německé a 164 k židovské. Žilo zde 14 534 římských katolíků, 782 evangelíků, 209 příslušníků Církve československé husitské a 462 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 465 domech 18 498 obyvatel. 6 485 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 10 878 k německé. Žilo zde 15 108 římských katolíků, 1 056 evangelíků, 666 příslušníků Církve československé husitské a 425 židů. [97] => [98] => {| class="wikitable" [99] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Litoměřice [100] => |- [101] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [102] => |- style="text-align: right;" [103] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [104] => | 10 811|| 11 728|| 12 203 || 14 063 || 16 595 || 18 135 || 19 718 || 15 126 || 16 830 || 19 595 || 22 869 || 25 719 || 24 879 || 24 098 [105] => |- style="text-align: right;" [106] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [107] => | 948 || 1 064 || 1 072 || 1 196 || 1 413 || 1 486 || 1 715 || 2 107 || 1 977 || 2 057 || 2 045 || 2 233 || 2 358 || 2 575 [108] => |} [109] => [110] => {| class="wikitable" [111] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Litoměřice bez místních částí [112] => |- [113] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [114] => |- style="text-align: right;" [115] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [116] => | 4 750|| 4 225|| 4 124 || 4 111 || 3 709 || 16 988 || 3 513 || 14 035 || 15 670 || 18 872 || 1 395 || 936 || 888 [117] => |- style="text-align: right;" [118] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [119] => | 279 || 273 || 256 || 256 || 257 || 259 || 263 || 1 844 || 1 977 || 1 875 || 176 || 182 || 153 [120] => |} [121] => [122] => {| class="wikitable" [123] => ! style="background:#efefef;" | Rok [124] => ! style="background:#efefef;" | Počet obyvatel [125] => ! style="background:#efefef;" | Němci [126] => ! style="background:#efefef;" | Češi [127] => |- [128] => |1854 1 ||align="right"|5 427 ||align="right"|- ||align="right"|- [129] => |- [130] => |1880 2 ||align="right"|10 854 ||align="right"|9 263 ||align="right"|1 417 [131] => |- [132] => |1890 3 ||align="right"|11 342 ||align="right"|10 004 ||align="right"|? [133] => |- [134] => |1900 3 ||align="right"|13 075 ||align="right"|11 532 ||align="right"|1 329 [135] => |- [136] => |1910 3 ||align="right"|15 421 ||align="right"|13 165 ||align="right"|2 034 [137] => |- [138] => |1921 3 ||align="right"|16 988 ||align="right"|11 015 ||align="right"|5 066 [139] => |- [140] => |1930 3 ||align="right"|18 498 ||align="right"|10 878 ||align="right"|6 485 [141] => |- [142] => |1939 3 ||align="right"|17 259 ||align="right"|- ||align="right"|- [143] => |- [144] => |1970 4 ||align="right"|19 595 ||align="right"|- ||align="right"|- [145] => |- [146] => |1991 5 ||align="right"|26 013 ||align="right"|112 ||align="right"|25 620 [147] => |- [148] => |} [149] => [150] => ''Poznámky:'' [151] => # 2532 jiter, 550 sáhů (861 ha) [152] => # žádné údaje [153] => # 1463 ha [154] => # 1825 ha [155] => # 2881 ha [156] => [157] => === Struktura populace === [158] => [159] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 564567 Litoměřice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Litoměřice roku 2011 [160] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 564567 Litoměřice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Litoměřice roku 2011 [161] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 564567 Litoměřice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Litoměřice roku 2011 [162] => [163] => [164] => === Židovská komunita === [165] => [[Soubor:Jewish cemetery in Litoměřice 2012-07 12.JPG|náhled|Památník obětem holocaustu na městském hřbitově]] [166] => Nejstarší židovské osídlení se datuje až do 13. století. V této době [[židé]] žili v dnešní ulici Velká Dominikánská, kde se na místě špitálu sv. Kříže dříve nacházela středověká [[synagoga]]. Středověký židovský hřbitov existoval východně od města na břehu Labe a zanikl v roce 1541. V roce 1546 byli židé z města vypovězeni a mezi 17. a 19. stoletím byla stanovena kvóta, podle které mohly žít v Litoměřicích maximálně dvě židovské rodiny. Židovská komunita doznala růstu až od poloviny 19. století a maxima dosáhla v roce 1900, kdy ve městě žilo 478 židů. [167] => [168] => Během novodobého židovského osídlení stávaly v Litoměřicích postupně synagogy dvě. První vznikla v roce 1872 úpravou obytného domu čp. 258 v Lidické ulici. Druhá pak v roce 1893 úpravou židovského spolkového domu ve Vavřinecké ulici. Byla zničena v květnu 1945 spojeneckým bombardováním. Z židovských památek se do dnešní doby dochoval [[Židovský hřbitov v Litoměřicích|židovský hřbitov]] z roku 1876, který je součástí městského hřbitova u Žernosecké ulice. Čítá na padesát náhrobních kamenů a jeho součástí je památník obětem [[holokaust|holocaustu]]. [169] => [170] => == Obecní správa a politika == [171] => === Místní části === [172] => [[Soubor:LT Litoměřice.png|náhled|Katastrální území Litoměřic]] [173] => Litoměřice se skládají ze 4 [[Část obce|místních částí]] na dvou [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [174] => * Litoměřice – části [[Litoměřice-Město]], [[Za nemocnicí (Litoměřice)|Za nemocnicí]] (= [[Dómský pahorek]]) a [[Předměstí (Litoměřice)|Předměstí]] [175] => * [[Pokratice]] [176] => [177] => Dříve byly součástí Litoměřic i dnes samostatné obce [[Hlinná]], [[Kamýk (okres Litoměřice)|Kamýk]], [[Miřejovice]], [[Mlékojedy]] a [[Trnovany (okres Litoměřice)|Trnovany]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 147, 220, 321 a 533. [178] => [179] => === Správní území === [180] => {{Viz též|Okres Litoměřice|Správní obvod obce s rozšířenou působností Litoměřice}} [181] => Litoměřice byly dříve [[Okresní město|okresním městem]], v současnosti jsou [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[Obec s pověřeným obecním úřadem|pověřeným obecním úřadem]]. [[Okres Litoměřice]] ale stále existuje a skládá se ze 105 obcí, [[správní obvod obce s rozšířenou působností]] ze 40 obcí. {{Sousední obce}} [182] => [183] => == Hospodářství == [184] => === Zemědělství === [185] => Město a jeho okolí je též velmi známé jakožto významné [[zemědělství|zemědělské]] centrum. Celostátně je známé především tradičním [[ovocnářství]]m a zelinářstvím provozovaným prakticky na celém území Litoměřicka. Také proto je okolní úrodný kraj v dolním [[Polabí]] i [[Poohří]] lichotivě označován jako [[Zahrada Čech]]. Litoměřice, díky své poloze a teplému klimatu, leží v tradiční vinorodné oblasti. Pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] a následná výroba [[Víno|vína]] má ve městě velkou [[Tradice|tradici]], stejně tak je tomu i v několika dalších okolních [[vinařská obec|vinařských obcích]] ([[Žalhostice]], [[Velké Žernoseky]] a [[Malé Žernoseky]]), které se nachází nedaleko od města směrem po proudu řeky Labe. [186] => [187] => === Průmysl === [188] => V Litoměřicích existoval od roku 1720 až do roku 2002 [[Pivovar Litoměřice|pivovar]], který donedávna sídlil prakticky v samém centru města nedaleko od [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírového náměstí]]. V roce 2019 byl pivovar znovu uveden do provozu a nárazově se občas vyrábí. Původní historický zámecký [[pivovar]], založený roku 1858, byl roku 1939 zlikvidován a místo něj byly postaveny velké [[mrazírny]]. V 90. letech [[19. století]] vznikla [[Koželuh|Koželužna]] Plunder & Pollak, která dnes již nefunguje. Ve městě se také delší dobu vyráběl kovový nábytek, z původního státního podniku pak v [[1990–1999|90. letech]] [[20. století]] vznikla současná továrna pro výrobu nábytku Kovobel - od roku 2023 je výroba ukončena. [189] => [190] => Od listopadu 2006 se hloubí zkušební vrt pro [[Geotermální energie|geotermální elektrárnu]], který by měl skončit v hloubce 2500 m. Pokud budou výsledky měření příznivé, budou se hloubit další dva produkční vrty do hloubky až 5000 m. Elektrárna bude fungovat na metodě [[Hot Dry Rock|HDR]] a bude první ve střední a východní Evropě. Metoda spočívá v tom, že se do jednoho vrtu vhání voda, a ze druhého se čerpá, přičemž se voda v hloubce ohřívá. Jedná se o uzavřený oběh média – vody. [[Teplo|Tepelná energie]] se bude měnit na [[elektrická energie|energii elektrickou]]. V zimním období se bude energie využívat především pro vytápění domů a bytů, v létě naopak pro výrobu elektrické energie. Náklady na vybudování vrtů a geotermální elektrárny se odhadují na 1,11 miliardy korun a na jejich krytí se bude podílet i [[Evropská unie]].{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = sustainable.cz - GEOTERMÁLNÍ ELEKTRÁRNA LITOMĚŘICE [192] => | periodikum = sustainable.cz [193] => | url = https://sustainable.cz/gteltm02.htm [194] => | datum přístupu = 2020-06-30 [195] => }} [196] => [197] => === Služby === [198] => * [[Městská nemocnice v Litoměřicích]], velký a nový areál [[nemocnice]] byl v 80. a 90. letech nově postaven na severovýchodním okraji města při silnici směrem na [[Žitenice]] poblíž budovy staré interny [199] => * [[Hospic Svatého Štěpána]], novostavba se nachází v místě někdejších budov staré chirurgie a [[porodnice]] v původním areálu Městské nemocnice na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]] [200] => * Charitní domov Svaté Zdislavy, areál bývalého [[klášter]]a, někdejšího sídla Státního statku v Litoměřicích [201] => * Domov důchodců – nový [[domov pro seniory]] [202] => * Velký hospodářský a společenský význam má i [[výstaviště]] známé pod názvem [[Zahrada Čech]], kde se konají výstavy po celý rok, ale nejznámější z nich je stejnojmenná výstava, která se koná každý rok v září [203] => * Hlavní pošta Litoměřice, [[Novorenesance|novorenesanční]] budova z roku 1899 je dílem rakouského architekta [[Friedrich Setz|Friedricha Setze]]. [204] => [205] => == Doprava == [206] => [[Soubor:Soutok Labe a Ohře.jpg|náhled|Soutok Labe a Ohře, pohled proti proudu řek]] [207] => [208] => * [[Železnice|Železniční]] – buďto ze zastávky [[Litoměřice město]] do [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]]a na jednu stranu a [[Štětí]], [[Mělník]]a a [[Kolín]]a a opačně. Nebo z [[Litoměřice horní nádraží|horního nádraží]] do nedalekých [[Lovosice|Lovosic]], vzdálenější [[Česká Lípa|České Lípy]] a [[Liberec|Liberce]] (obě dvě železniční tratě procházejí městem, křižují se, ale nejsou navzájem nijak propojené pro účely hromadné dopravy osob). Trať vedoucí podél řeky z [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] do Ústí nad Labem a Děčína je tratí hlavní, původně součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] z Vídně přes [[Znojmo]] a [[Děčín]] do Berlína. Nádraží Litoměřice město je malou rychlíkovou stanicí, trať z Lovosic do České Lípy je tratí vedlejší. [209] => * Silniční – Přes Litoměřice vedou tři hlavní silnice: I/15, II/261 a II/247. Město má v současnosti k dispozici také rychlé [[dálnice|dálniční]] spojení s Prahou. Z [[dálnice D8]] lze sjet z [[dálniční exit|dálničního exitu]] v Lovosicích a po novém přivaděči, silnici II/247, který tvoří i nedávno zprovozněný [[most generála Chábery]] se lze rychle dostat až do města. Možno také z D8 sjet u [[Doksany|Doksan]] a do města pokračovat po II/608 přes Terezín. [210] => * Pěší mezi dvěma břehy – na území města se nachází v současné době dva mosty. Starší je ocelový silniční [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]] přes řeku Labe, který spojuje levý břeh řeky Labe a Ohře s pravým břehem řeky Labe. Od prosince 2009 je v prostoru mezi Litoměřicemi a Lovosicemi v provozu nový silniční most generála Chábery na západním přivaděči II/247 do Litoměřic,{{Citace elektronického periodika |titul=Estav.cz: Labe překlene u Litoměřic další most |url=http://www.estav.cz/zpravy/clanky/litomerice-privadec.html# |datum přístupu=2010-04-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071018114132/http://estav.cz/zpravy/clanky/litomerice-privadec.html# |datum archivace=2007-10-18 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Nový most u Litoměřic nese jméno válečného veterána, pilota Františka Chábery - Ústecko - Regiony24.cz [212] => | periodikum = ustecko.regiony24.cz [213] => | url = http://ustecko.regiony24.cz/1-73138-novy-most-u-litomeric-nese-jmeno-valecneho-veterana--pilota-frantiska-chabery [214] => | datum přístupu = 2020-06-30 [215] => }} který byl vyprojektován tak, aby umožnil bezpečný průjezd všech vozidel přes řeku i v době zvýšené hladiny v řece resp. v době [[povodeň|povodní]]. [216] => [217] => * Autobusová – veřejnou dopravu na trase Praha, [[Roudnice nad Labem]], Terezín, Lovosice, [[Ústí nad Labem]] také zajišťují běžné linkové autobusy veřejných dopravců, cesta do Prahy trvá zhruba 1 hodinu jízdy, cesta do Lovosic zhruba 10 minut, cesta do Ústí nad Labem přibližně půl hodiny. [218] => * Místní – [[městská autobusová doprava v Litoměřicích]] označené písmeny B, a D, Tarif nepřestupní, předplatit si časové jízdné není možné. Od května 2018 je městská autobusová doprava v Litoměřicích bezplatná. Zastupitelstvo návrh, inspirovaný nedalekými Lovosicemi, schválilo 2. března 2018. Roční výdaje města by tím měly vzrůst asi o 700 tisíc korun.[https://usti.idnes.cz/zastupitele-lovosice-mhd-zdarma-od-kvetna-fil-/usti-zpravy.aspx?c=A180302_386632_usti-zpravy_vac2 Litoměřice budou mít MHD zdarma, stejně jako sousední Lovosice] [219] => * Říční – Litoměřice jsou, díky své výhodné poloze na řece Labi, a to odedávna, též vnitrozemským říčním přístavem. Oproti jiným městům ležícím na splavných úsecích Labe však není tento přístav prozatím příliš využíván. Občas zde kotví turistické výletní lodě plující po řece z nedalekého [[Sasko|Saska]]. Pravidelně zde také přistává výletní loď [[Porta Bohemica (loď)|Porta Bohemica]]. [220] => * Cyklistická – významná [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]] je vedena, mimo jiné, také podél řeky Labe [221] => [222] => == Společnost == [223] => === Kultura === [224] => * Kamenné [[divadlo Karla Hynka Máchy]] v Litoměřicích, jinak útulná a milá divadelní scéna, prošlo důkladnou [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukcí]] v 80. a 90. letech [[20. století]], scéna je bez pravidelného divadelního provozu a stálého profesionálního souboru, slouží pro zájezdní divadlo, zájmovou uměleckou činnost, koncertní a další společenské účely [225] => * Kulturní dům v Litoměřicích, počátek stavby v 80. letech, dostavěn v 90. letech [[20. století]], snad nejdůležitější středisko živé kultury ve městě. Nahradil původní nevyhovující prostory [[Litoměřice (hrad)|„Na hrádku“]] v prostorách bývalého [[Litoměřice (hrad)|Litoměřického hradu]], konají se zde [[koncert]]y, [[ples]]y, výukové kursy, semináře a další společenské akce [226] => * [[Vlastivědné muzeum v Litoměřicích]], expozice k dějinám města a celého Litoměřicka [227] => * [[Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích]], [[výstavní síň]] s pravidelnou výstavní činností pro významné české i zahraniční umělce, stálá expozice naivního [[malíř]]ství, největší expozice tohoto druhu umění v České republice, součástí galerie je i [[Diecézní muzeum v Litoměřicích|Muzeum litoměřické diecéze]] [228] => * Pamětní místo na [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchu]] – pamětní světnička K. H. Máchy na východním úbočí [[Dómský pahorek|Dómského pahorku]] [229] => * [[Litoměřické výstaviště|Výstaviště Zahrada Čech]], místo pro obchodní, společenský i kulturní život po celý rok, v rámci jednotlivých výstav zde probíhají různé kulturní akce, zejména koncerty interpretů z oblasti [[Populární hudba|populární hudby]], srazy historických motorových vozidel a další doprovodné akce [230] => * Hudební festival [[Litoměřické varhanní léto]] probíhá v [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrále svatého Štěpána]] [231] => * Existence několika dětských či mládežnických [[Pěvecký sbor|pěveckých sborů]], [[festival]] [[Pěvecký sbor|pěveckých sborů]] Litoměřická notička [232] => * Litoměřické [[vinobraní]], tradiční kulturní a společenská akce probíhá obvykle předposlední víkend v září na [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírovém náměstí]] a na [[Střelecký ostrov (Litoměřice)|Střeleckém ostrově]] [233] => * Litoměřické podzemí, vlastivědná expozice sklepních prostor a [[katakomby|katakomb]] vztahující se k dějinám města (městské [[lapidárium]]) [234] => * Vyhlídková [[terasa (stavba)|terasa]] v budově [[Dům Kalich|Kalichu]] (budova Městského úřadu Litoměřice) na Mírovém náměstí [235] => * Sídlo Správy [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|Chráněné krajinné oblasti České Středohoří]], což je specializované pracoviště státní [[ochrana přírody|ochrany přírody]] (sídlící v památkově chráněné baště původních litoměřických hradeb) [236] => * [[Knihovna K. H. Máchy v Litoměřicích|Městská knihovna Karla Hynka Máchy]] na [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírovém náměstí]] [237] => * Litoměřické kino Máj se stálým provozem, v letním období též [[letní kino]] na [[Střelecký ostrov (Litoměřice)|Střeleckém ostrově]]. [238] => [239] => === Školství === [240] => * [[Gymnázium Josefa Jungmanna]] [241] => * Střední pedagogická škola [[Johann Heinrich Pestalozzi|J. H. Pestallozziho]] [242] => * Základní umělecká škola (jedna z největších v Ústeckém kraji) [243] => * Od počátku 18. století do roku 2002 zde v různých formách existoval [[Kněžský seminář v Litoměřicích|kněžský seminář]]. [244] => [245] => === Sport === [246] => [[Soubor:Kalich Aréna v Litoměřicích.JPG|náhled|[[Kalich aréna]]]] [247] => Město disponuje mnoha [[Sportoviště|sportovišti]] pro děti, mládež i dospělé. Mimo jiné se také ve městě nachází krytý [[plavecký bazén]], velice pěkné otevřené letní [[koupaliště]] na [[Písečný ostrov|Písečném ostrově]] na Labi, zastřešený [[zimní stadion]], [[fotbalový stadion]] a mnoho dalších menších sportovišť. [248] => [249] => [[Tenis]], [[veslování]], [[biketrial]], [[inline brusle]]ní a [[jachting]] lze provozovat na [[Střelecký ostrov (Litoměřice)|Střeleckém ostrově]]. [250] => [251] => Působí zde hrstka nadšenců pro hru [[pétanque]], kteří by v budoucnosti rádi vybudovali alespoň jedno vhodné hřiště, prozatím využívají různá prostranství, zejména pak [[parkán]] pojmenovaný po [[José Rizal]]ovi. V roce 2020 bylo vybudováno hřiště na pétanque na Střeleckém ostrově vedle Hospody u letního kina. [252] => [253] => Ve městě působí celá řada dalších sportů z mnoha sportovních odvětví. Místní [[Sokol (spolek)|Sokol]] [[Pokratice]], sdružený v [[Asociace sportu pro všechny|Asociaci sportu pro všechny]], je v celostátním měřítku velmi známý svými úspěšnými sportovci, kteří zápolí i na mezinárodním poli v novější [[gymnastika|gymnastické disciplíně]], [[skoky na trampolíně|skocích na trampolíně]]. Na velmi vysoké úrovni je ve městě i oddíl [[judo|juda]], mnoho sportovců se věnuje [[veslování]] na řece Labi. Svoji dlouholetou a úspěšnou tradici zde má i [[cyklistika]], [[Sportovní šerm|šerm]], [[basketbal]], [[stolní tenis]] a další kolektivní či individuální sporty. Ve městě se hraje i [[Fotbal|kopaná]] a [[lední hokej]]. Bruslení a lednímu hokeji slouží nově rekonstruovaný zimní stadion [[Kalich aréna]], s kapacitou 1750 diváků, kde odehrává svoje zápasy domácí hokejový klub [[HC Stadion Litoměřice]]. Hraje druhou nejvyšší soutěž. Tento klub vznikl v roce 1971 (jako Rudá hvězda), ovšem v letech 1957-1991 fungoval ve městě ještě jeden hokejový klub, vojenský [[VTJ Litoměřice]], který dokonce strávil dvě sezóny v nejvyšší československé soutěži ([[Československá hokejová liga 1961/1962|1961/62]], [[Československá hokejová liga 1963/1964|1963/64]]). [254] => [255] => Fotbalový klub [[FK Litoměřicko]] před sezónou 2016/17 odkoupil licenci od postupujícího [[ASK Lovosice]] a poprvé v historii se tak v Litoměřicích hrála [[Česká fotbalová liga]], tedy třetí nejvyšší soutěž. Hrál ji až do roku 2019. Přestože i v tomto ročníku skončil na pěkném sedmém místě, ekonomicky toho roku zkrachoval. Nově poslepovaný A-tým byl přihlášen až do krajského přeboru. Tam působí dosud. [256] => [257] => [[Futsal]]ový klub [[Gardenline Litoměřice]] působil od sezóny 2016/17 v nejvyšší [[1. česká futsalová liga|české futsalové lize]]. Na podzim roku 2018 se však z ligy odhlásil a roku 2020 zcela zanikl. [258] => [259] => == Pamětihodnosti == [260] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Litoměřicích}} [261] => [[Soubor:Litoměřice náměstí U Černého orla a kostel.jpg|náhled|[[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírové náměstí]] – jižní strana s renesančním domem [[Dům U Černého orla (Litoměřice)|U Černého orla]] a [[Kostel Všech svatých (Litoměřice)|kostelem Všech svatých]]]] [262] => [[Soubor:Litoměřice náměstí s Kalichem 3.jpg|náhled|[[Dům Kalich]], v jehož originálním podkroví kdysi zasedala městská rada.]] [263] => [[Soubor:Domsky vrh.jpg|náhled|Pohled na Dóm z [[parkán]]ů José Rízala]] [264] => Pozoruhodné je centrální [[Mírové náměstí (Litoměřice)|Mírové náměstí]], kde stojí architektonicky cenné domy. Některé z gotických domů ve městě patří mezi nejstarší trvale obývané domy v rámci celé České republiky. [265] => [266] => [[Stará radnice (Litoměřice)|Litoměřická radnice]] byla postavena ve stylu [[Saská renesance|saské renesance]], proto na ní najdeme řadu prvků blízkých gotice. Nyní v ní sídlí místní vlastivědné [[muzeum]]. [[Dům Kalich|Dům „Kalich“]], zvaný též „Pod Bání“, patřil Mrázům z Milešovky, kteří byli v [[16. století]] nejbohatšími lidmi ve městě. Jako většinu litoměřických renesančních staveb jej postavil Ital [[Ambroggio Balli]]. Na střeše domu se nachází zvláštní vyhlídková terasa známá jako litoměřický kalich, která kdysi sloužila svým pánům k odpočinku i schůzkám při [[Víno|víně]]. Dům má nyní [[empír]]ovou průčelní [[Fasáda|fasádu]], zjednodušenou v 50. letech [[20. století]]. V současnosti zde sídlí Městský úřad v Litoměřicích. Další [[Renesance|renesanční dům]] „[[Dům U Černého orla (Litoměřice)|Černý orel]]“ sehrál významnou roli v době povstání panstva proti [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]] v 16. století. Postavil jej taktéž A. Balli. Na rozdíl od domu Pod Bání si uchoval původní vzhled se skvostnými [[Sgrafito|sgrafity]]. [[Dům]] „U Pěti panen“ postavil okolo 1725 [[Octavio Broggio]], čelný tvůrce litoměřického baroka pro jednoho ze svých [[polír]]ů. Patří mezi naše nejkrásnější [[Baroko|barokní]] měšťanské domy. [267] => [268] => [[Kostel Všech svatých (Litoměřice)|Kostel Všech svatých]] v rohu náměstí je původně [[gotika|gotický]], nyní barokní, má renesanční stanové [[střecha|střechy]]. Postavil jej opět Octavio Broggio, tentokrát se svým otcem [[Giulio Broggio|Guiliem]]. U kostela stojí zachovaná gotická městská věž. [[Kostel Zvěstování Panny Marie (Litoměřice)|Kostel Zvěstování Panny Marie]] představuje vrchol tvorby [[Octavio Broggio|Octavia Broggia]]. Je [[baroko|barokní]] a původně ho vlastnili [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]]. V jeho blízkosti stojí barokní budova [[Jezuitská kolej (Litoměřice)|jezuitského semináře a koleje]] od téhož stavitele. [[Klášter minoritů (Litoměřice)|Minoritský]], od roku 1785 [[Dominikánský klášter (Litoměřice)|dominikánský klášter]], a s ním spojený [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Litoměřice)|kostel sv. Jakuba]] je barokní stavbou opět od Octavia Broggia. Kapucínský [[Kostel svaté Ludmily (Litoměřice)|kostel svaté Ludmily]] je dílem [[Jan Koch (stavitel)|Jana Kocha]] z Ústí nad Labem z roku 1656. [[Kostel svatého Vojtěcha (Litoměřice)|Kostel svatého Vojtěcha]] je zmiňován poprvé již roku 1363. V letech 1703 až 1708 jej barokně přestavěl [[Octavio Broggio]], patrně podle návrhu svého otce Giulia z roku 1689. [269] => [270] => [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Katedrála sv. Štěpána]] je barokní z let 1664 až 1668 – postavil ji z Prahy povolaný stavitel [[Giovanni Domenico Orsi|Domenico Orsi]] a na stavbě se zřejmě podílel i [[Giulio Broggio]]). Biskupství v Litoměřicích sídlí od roku 1655. Součástí biskupství na [[Dómský pahorek|Dómském pahorku]] je rovněž barokní [[Biskupská rezidence (Litoměřice)|biskupská rezidence]] Giulia Broggia, barokní [[Kanovnické domy (Litoměřice)|kanovnické domky]] se secesní kulisovou fasádou a věž katedrály, postavená již v novobarokním slohu v letech 1883 až 1889 litoměřickým stavitelem [[Franz Sander|Franzem Sanderem]] podle návrhu vídeňského architekta [[Heinrich Ferstel|Heinricha Ferstela]]. [271] => [272] => [[Městské divadlo Karla Hynka Máchy]] patří mezi naše první kamenná divadla, vzniklo již roku 1822. [[Divadlo (budova)|Budova divadla]] je [[empír]]ová. [273] => [274] => Z novostaveb jsou ve městě architektonicky cenné například budova [[Základní škola|základní školy]] v ulici Boženy Němcové, [[Hospic svatého Štěpána]] a dům Johannahof v Palachově ulici. Technicky a architektonicky cenný je jak starší [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]] přes Labe tak i nový [[Most generála Chábery|most Františka Chábery]]. [275] => [276] => === Pamětihodnosti v okolí města === [277] => * vrch [[Radobýl]], místo dalekého rozhledu a zajímavá přírodní památka, asi 3 km západně od města [278] => * [[Bílé stráně (národní přírodní památka)|národní přírodní památka Bílé stráně]], severní okraj města, v údolí [[Pokratický potok|Pokratického potoka]] [279] => [280] => == Osobnosti == [281] => * [[Johann Fabri]] (1478–1541), humanista, vídeňský biskup, probošt litoměřické kapituly (1534–1541) [282] => * [[Pavel Stránský ze Záp]] (1583–1657), litoměřický děkan, konšel – [[Pobělohorská emigrace|pobělohorský exulant]] [283] => * [[Giulio Broggio]] (1628–1718), barokní sochař a stavitel italského původu, otec Octavia, pochovám v [[Kostel Všech svatých (Litoměřice)|litoměřickém kostele Všech svatých]] [284] => * [[Octavio Broggio]] (1670–1742), barokní architekt a stavitel italského původu, pochován v litoměřickém kostele Všech svatých [285] => * [[Emanuel Arnošt z Valdštejna]] (1716–1789), 6. litoměřický biskup, kulturní činitel a sběratel umění [286] => * [[Ferdinand Kindermann]] (1740–1801), 7.litoměřický biskup, český pedagog a reformátor školství [287] => * [[Josef Jungmann]] (1773–1847), filolog a spisovatel, působil jako pedagog na litoměřickém gymnáziu [288] => * [[Karel Vilém Medau|Carl Wilhelm Medau]] (1799–1866), reprodukční grafik, majitel tiskárny [289] => * [[Antonín Wytkup]], (18. stol) sochař a kameník [290] => * [[Václav Jindřich Veit]] (1806–1864) hudební skladatel, pohřben na litoměřické hřbitově [291] => * [[Josef Emanuel Hilscher]] (1806–1837) rakouský básník a překladatel, narozen v Litoměřicích [292] => * [[Karel Hynek Mácha]] (1810–1835), lyrický básník a spisovatel, zemřel v Litoměřicích [293] => * [[Bedřich Wachsmann]] (1820–1897), architekt, malíř a pedagog [294] => * [[Otto Willmann]] (1839–1920), německý katolický filozof a pedagog, zemřel v Litoměřicích [295] => * [[Ferdinand Blumentritt]] (1853–1913), pedagog a spisovatel se zaměřením na Filipíny, blízký přítel [[José Rizal]]a [296] => * [[Franz Čižek]] (1865 –1946), malíř, [[design]]ér, učitel umění [297] => * [[Friedrich Blumentritt]] (1879–1951), středoškolský profesor, výtvarník a vlastivědný pracovník [298] => * [[Bohumil Matějka]] (1867–1909), historik umění, muzejník a vysokoškolský pedagog [299] => * [[Augustin Fibiger]] (1868–1936), vlastenecký kněz, první předseda národního výboru v Litoměřicích 1918 [300] => * [[Alfred Kubin]] (1877–1959), grafik, ilustrátor, německy píšící spisovatel [301] => * [[Marija Alexandrovna Fortusová]] (1900–1981), sovětská rozvědčice, autorka knihy Zápisky rozvědčice [302] => * [[Štěpán Trochta]] (1905–1974), kardinál, 17.litoměřický biskup, spoluzakladatel české provincie [[Salesiáni Dona Boska|salesiánů]], vězeň komunistického režimu [303] => * [[Adolf Weikert]] (1918–1979), mistr sportu, turistický aktivista a orientační běžec [304] => * [[Jaroslav Macek]] (1925–2008), archivář a historik Litoměřicka [305] => * [[Felix Holzmann]] (1921–2002), komik, který převážnou část života prožil v Litoměřicích [306] => * [[Jan Skopeček]] (1925–2020), dramatik, filmový a divadelní herec, zakládající člen Divadla pod Palmovkou [307] => * [[Jan Grimm]] (1943–2012), malíř a inspirátor pozvednutí odkazu  [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] [308] => * [[Rudolf Buchbinder]] (* 1946) – [[Rakousko|rakouský]] klasický [[klavír]]ista [309] => * [[Květa Jeriová]]-Pecková (* 1956), bývalá reprezentantka v běhu na lyžích trojnásobná olympijská medailistka [310] => * [[Jiří Macháček]] (* 1966), zpěvák, herec a moderátor [311] => * [[Laura Lion]] – Lenka Prášilová (* 1983), pornoherečka [312] => * [[Milan Hnilička]] (* 1973), bývalý hokejový reprezentant, brankář [313] => * [[Josef Melen]] (* 1973), zpěvák, hudebník, moderátor, producent [314] => * [[Martin Škoula]] (* 1979), bývalý hokejový reprezentant, obránce [315] => * [[Zdeněk Pecka]] (* 1954), bývalý reprezentant ve veslování, dvojnásobný olympijský medailista [316] => * [[Lenka Honzáková]] (* 1978) reprezentantka a účastnice LOH 2008 ve skocích na trampolíně [317] => [318] => == Partnerská města == [319] => * {{Flagicon|Francie}} [[Armentières]], [[Francie]] [320] => * {{Flagicon|Filipíny}} [[Calamba City]], [[Filipíny]], [[1974]] [321] => * {{Flagicon|Filipíny}} [[Dapitan]], [[Filipíny]], [[2006]] [322] => * {{Flagicon|Německo}} [[Fulda]], [[Německo]], [[2001]] [323] => * {{Flagicon|Německo}} [[Míšeň]], [[Německo]], [[1996]] [324] => [325] => == Odkazy == [326] => [327] => === Reference === [328] => [329] => {{Citace elektronické monografie [330] => | korporace = Český statistický úřad [331] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [332] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [333] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [334] => | strany = 386, 387 [335] => | lokace = záznam 50 [336] => | datum vydání = 2007-03-03 [337] => | datum přístupu = 2014-12-12 [338] => | jazyk = [339] => }} [340] => {{Citace monografie [341] => | příjmení = Rozkošná [342] => | jméno = Blanka [343] => | příjmení2 = Jakubec [344] => | jméno2 = Pavel [345] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [346] => | vydavatel = Era [347] => | místo = Brno [348] => | rok = 2004 [349] => | isbn = 80-86517-64-0 [350] => | strany = 227–228 [351] => | počet stran = 480 [352] => }} [353] => {{Citace monografie [354] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [355] => | svazek = I. Země Česká [356] => | typ svazku = díl [357] => | vydavatel = Orbis [358] => | místo = Praha [359] => | rok = 1924 [360] => | strany = 192 [361] => | počet stran = 598 [362] => }} [363] => {{Citace monografie [364] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [365] => | svazek = I. Země Česká [366] => | typ svazku = díl [367] => | vydavatel = Orbis [368] => | místo = Praha [369] => | rok = 1934 [370] => | strany = 198 [371] => | počet stran = 613 [372] => }} [373] => [374] => [375] => === Literatura === [376] => * {{Citace monografie [377] => | příjmení = Mikovec [378] => | jméno = Ferdinand Břetislav [379] => | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec [380] => | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler [381] => | rok = 1860 [382] => | titul = Starožitnosti a Památky země České [383] => | vydavatel = Kober a Markgraf [384] => | místo = Praha [385] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:71f845d0-eaa2-11dc-a680-000d606f5dc6 [386] => | kapitola = Stará radnice Litoměřická [387] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:31b861f0-ea9b-11dc-b4ab-000d606f5dc6?page=uuid:725ef6e0-eaa2-11dc-861e-000d606f5dc6 [388] => | stránky = 29-38 [389] => }} [390] => * {{Citace monografie [391] => | příjmení = Luksch [392] => | jméno = Vinzenz [393] => | odkaz na autora = Vinzenz Luksch [394] => | titul = Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Leitmeritz. Teil I, Stadt Leitmeritz / Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice. Díl I, Město Litoměřice [395] => | url = https://www.academia.edu/24846729/ [396] => | vydavatel = Artefactum [397] => | místo = Praha [398] => | rok = 2015 [399] => | počet stran = 474 [400] => | edice = Fontes historiae artium [401] => | svazek edice = XVI [402] => | kapitola = [403] => | strany = [404] => | isbn = 978-80-86890-79-1 [405] => | jazyk = německy, česky [406] => }} [407] => [408] => === Externí odkazy === [409] => * {{Commonscat|Litoměřice}} [410] => * {{Wikislovník|heslo=Litoměřice}} [411] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Litoměřice}} [412] => * {{Oficiální web}} [413] => * {{RÚIAN}} [414] => [415] => {{Město Litoměřice}} [416] => {{Okres Litoměřice}} [417] => {{Autoritní data}} [418] => {{Portály|Česko}} [419] => [420] => [[Kategorie:Litoměřice| ]] [421] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [422] => [[Kategorie:Města v okrese Litoměřice]] [423] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [424] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [425] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [426] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [427] => [[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]] [428] => [[Kategorie:Sdružení měst a obcí za účelem realizace kanalizace v mikroregionu Litoměřice]] [429] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady]] [430] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro plynofikaci Labské údolí I]] [431] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [432] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [433] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [434] => [[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]] [435] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [436] => [[Kategorie:Bývalá krajská města v Česku]] [437] => [[Kategorie:Litoměřická vinařská podoblast]] [438] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [439] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]] [440] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [441] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Ústeckém kraji]] [442] => [[Kategorie:Památkově chráněná území v okrese Litoměřice]] [443] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [] => )
good wiki

Litoměřice

Litoměřice jsou město na soutoku Labe a Ohře v severních Čechách na západním okraji Polabské nížiny (dříve bylo oblíbené označení „zlatý pruh země české“) v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Litoměřicko je pro svou úrodnou polohu známé také jako Zahrada Čech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karel Hynek Mácha','Dómský pahorek','20. století','Octavio Broggio','Mírové náměstí (Litoměřice)','Zahrada Čech','Radobýl','Giulio Broggio','Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)','Střelecký ostrov (Litoměřice)','Ústí nad Labem','Víno'

Radobýl

Víno