Array ( [0] => 15483594 [id] => 15483594 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lublaň [uri] => Lublaň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Ljubljana [2] => | obrázek = Ljubljana_Montage_2.png{{!}}alt=Barevná koláž šesti fotografií z Lublaně [3] => | popisek = Ve směru hodinových ručiček shora: [[Lublaňský hrad]] v pozadí a františkánský kostel Zvěstování Panny Marie v popředí; kostel Navštívení Panny Marie na kopci [[Rožnik (hora)|Rožnik]]; palác Kazino na Kongresovém náměstí; jeden z draků na [[Dračí most|Dračím mostě]]; lublaňská radnice; řeka [[Lublaňka]] s [[Trojmostí]]m vzadu [4] => | znak = Blason ville si Ljubljana (Slovénie).svg [5] => | vlajka = Flag_of_Ljubljana.svg [6] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony Slovinska|Region]] [7] => | název vyššího celku = [[Středoslovinský region]] [8] => | pojem nižšího celku = [[Občina (Slovinsko)|Občina]] [9] => | název nižšího celku = [[Městská občina Lublaň]] [10] => | status = Město [11] => | nadmořská výška = 282 až 298 (hrad 340) [12] => | telefonní předvolba = +386 1 [13] => | označení vozidel = LJ [14] => | web = http://www.ljubljana.si [15] => | loc-map = {{LocMap |Slovinsko |label=Lublaň |position=left |width=250 |lat=46.051389 |long=14.505556 |float=center |caption=}} [16] => | časové pásmo = [[UTC+1]] [17] => }} [18] => '''Lublaň''' ({{vjazyce2|sl|'''Ljubljana'''}}, {{Výslovnost|lʲubˈlʲana|Ljubljana.ogg}}, {{vjazyce2|de|'''Laibach'''}}) je [[hlavní město]] [[Slovinsko|Slovinska]], sídlo stejnojmenné [[Městská občina Lublaň|městské občiny]] a je zároveň největší obcí ve Slovinsku. Je zeměpisným, kulturním, vědeckým, ekonomickým, politickým a administrativním centrem státu. Během celé historie byla Lublaň ovlivněna několika kulturami, neboť se nachází na křižovatce [[Germáni|germánských]], [[Románské jazyky|románských]] a [[Slované|slovanských]] [[národ]]ů, jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyků]], zvyků a obyčejů. Město zaujímá plochu 164 km² a v roce 2019 zde žilo okolo 293 000 obyvatel. Centrem města protéká řeka [[Lublaňka]]. [19] => [20] => Dopravní spojení, hustota [[průmysl]]u, vědecké a výzkumné instituce a obchodní tradice jsou faktory, které přispěly k vedoucí ekonomické pozici Lublaně. Lublaň je sídlem [[Vláda Republiky Slovinsko|ústřední vlády]], veřejné správy a všech slovinských ministerstev. Je také sídlem slovinského [[Státní shromáždění Republiky Slovinsko|Národního shromáždění]], [[Vláda Republiky Slovinsko|slovinské vlády]] a [[Prezident Slovinska|prezidenta Slovinska]], největší [[Univerzita v Lublani|univerzity]], [[Slovinské národní muzeum|Národního muzea]], [[Slovinské etnografické muzeum|Etnografického muzea]], [[Slovinská národní galerie|Slovinské národní galerie]], [[Muzeum moderního umění (Lublaň)|Muzea moderního umění]] a [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]]. [21] => [22] => Ve starověku na území Lublaně stávalo [[Starověký Řím|římské město]] [[Emona]]. Lublaň je poprvé zmiňována v první polovině 12. století. Od středověku až do rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce 1918 byla součástí [[Habsburkové|habsburské říše]], poté se stala součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]. Po druhé světové válce se Lublaň stala hlavním městem [[Socialistická republika Slovinsko|Socialistické republiky Slovinsko]], která byla součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. Tento status si udržela až do roku 1991, kdy Slovinsko získalo nezávislost a Lublaň se stala hlavním městem nově vzniklého státu. Nachází se uprostřed obchodní cesty mezi severním [[Jaderské moře|Jaderským mořem]] a oblastí Dunaje, byla historickým hlavním městem [[Kraňsko|Kraňska]],{{Citace elektronické monografie|příjmení=Mehle Mihovec |jméno=Barbka |titul=Kje so naše meje? |url=http://arhiv.gorenjskiglas.si/article/20080319/C/303199950/kje-so-nase-meje |datum vydání=2008-03-19 |periodikum=Gorenjski glas |vydavatel=Gorenjski glas |jazyk=sl |datum přístupu=2009-08-07 }} jedné z částí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] obydlené [[Slovinci]].{{Citace elektronického periodika |url=http://www.stat.si/doc/pub/PortretSlovenijaEU2010.pdf |titul=Statistični portret Slovenije v EU 2010 = Statistical Portrait of Slovenia in the EU 2010 |jazyk=slovinsky, anglicky |vydavatel=Statistical Office of the Republic of Slovenia |jméno=Vojka |příjmení=Vuk Dirnberk |autor2=Tomaž Valantič |issn=1854-5734 |datum přístupu=2011-02-02 |periodikum=Statistični portret Slovenije v EU |url archivu=https://web.archive.org/web/20111016173725/http://www.stat.si/doc/pub/PortretSlovenijaEU2010.pdf |datum archivace=2011-10-16 }} [23] => [24] => == Jméno a symboly == [25] => [[Soubor:Valvasor 1689 Ljubljana lintvern.jpg|náhled|Vyobrazení městského znaku s drakem na vrcholu hradu na Valvasorově díle ''Slávě země Kraňské'', 1689|alt=Černobílý obrázek hradní brány, na které sedí drak. Nahoře je nápis Laÿbach.]] [26] => Lublaň se nazývá {{vjazyce2|it|''Lubiana''}}, {{vjazyce2|de|''Laibach''}}, {{vjazyce2|la|''Labacum''}} a {{vjazyce2|sk|''Ľubľana''}}; ve starověku se místo nazývalo ''[[Emona]]''{{Citace elektronické monografie|autor=Libri Antichi Libri Rari |url=http://www.osservatoriolibri.com/luoghi.html |titul=Città di stampa dei LIBRI ANTICHI dei LIBRI VECCHI dei LIBRI RARI |vydavatel=Osservatoriolibri.com |datum přístupu=2011-12-10|jazyk=anglicky}} (též ''Æmona'', v některých pramenech i ''Hemona'' či ''Semona'').{{Citace monografie [27] => | titul = Slavia: Časopis pro slovanskou filologii [28] => | vydavatel = Slovanský ústav [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 1960 [31] => | strany = 546 [32] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Journal_for_Slavonic_philology/oO0RAAAAIAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=semona [33] => }} [34] => [35] => Původ názvu města '''Lublaň''' je nejasný. Ve středověku bylo město i řeka známé i pod německým názvem '''''Laibach'''''. Tento název byl až do roku 1918 oficiálně používán jako [[Exonymum|endonymum]] a zůstal jako časté německé [[exonymum]], a to jak v běžné řeči, tak v úředním styku. [36] => [37] => Problém pro jazykovědce je, jak spojit slovinská a německá jména. Původ ze [[Slovanské jazyky|slovanského]] ''ljuba'' – „láska, líbit se“ byl v roce 2007 jako nejpravděpodobnější podpořen lingvistou Tijmenem Pronkem, odborníkem na srovnávací [[Indoevropské jazyky|indoevropskou jazykovědu]] a na [[Slovinština|slovinská nářečí]] z [[Univerzita v Leidenu|Univerzity v Leidenu]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.hum.leiden.edu/lucl/organisation/members/pronktc2.html#contact |titul=Dr T.C. (Tijmen) Pronk |vydavatel=Leiden University Centre for Linguistics, University of Leiden |datum přístupu=2012-04-24 |rok=2009|jazyk=anglicky}} Podpořil tezi, že jméno řeky pochází z názvu osady.{{Citace periodika |periodikum=Folia Onomastica Croatica |ročník=16 |rok=2007 |strany=185–191 |issn=1330-0695 |titul=The Etymology of Ljubljana - Laibach |jméno=Tijmen |příjmení=Pronk|jazyk=anglicky}} Jazykovědec Silvo Torkar, který se specializuje na slovinská osobní a místní jména{{Citace elektronické monografie |url=http://isjfr.zrc-sazu.si/sl/sodelavci/silvo-torkar-sl#page-title |titul=Dr. Silvo Torkar |jazyk=sl |vydavatel=Fran Ramovš Institute of the Slovenian Language |datum přístupu=2012-04-24}}, obhajuje na stejném místě tezi, že jméno ''Ljubljana'' pochází z ''Ljubije'', z původního názvu řeky [[Lublaňka]] ({{Cizojazyčně|sl|''Lublanica''}}), která protéká tímto územím, samo odvozeného od staroslovanského mužského jména ''Ljubovid'', „ten krásného vzhledu“. O jménu ''Laibach'' tvrdí, že je ve skutečnosti hybridem němčiny a slovinštiny a pochází ze stejného osobního jména.{{Citace periodika |url=http://www.ljubljana.si/file/32485/ljubljana_l13_st_08-09_2008.pdf |titul=O neprepoznanih ali napačno prepoznanih slovanskih antroponimih v slovenskih zemljepisnih imenih: Čadrg, Litija, Trebija, Ljubija, Ljubljana, Biljana |jazyk=sl |issn=1330-0695 |periodikum=Folia onomastica croatica |jméno=Tijmen |příjmení=Pronk | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20110823142818/http://www.ljubljana.si/file/32485/ljubljana_l13_st_08-09_2008.pdf |datum archivace=2011-08-23}} [38] => [39] => Symbolem města je Lublaňský drak. Je zobrazen na vrcholu věže [[Lublaňský hrad|Lublaňského hradu]] ve [[Znak (heraldika)|znaku]] Lublaně a na [[Dračí most|Dračím mostě]] ({{Cizojazyčně|sl|''Zmajski most''}}) přes řeku Lublaňku.{{Citace monografie|autor=C Abdunur |titul=ARCH'01: Troisième conferénce internationale sur les ponts en arc |vydavatel=Presses des Ponts |místo= |rok=2001 |strany=124 |isbn=978-2-85978-347-1}} Symbolizuje sílu, odvahu a velikost. [40] => [41] => Existuje několik vysvětlení o původu lublaňského draka. Podle [[Slovanské náboženství|slovanského]] mýtu zabití draka uvolňuje vody a zajišťuje úrodnost země a předpokládá se, že mýtus je spojen s [[Lublaňské bažiny|Lublaňskými bažinami]], rozsáhlým bažinatým územím, které pravidelně ohrožuje Lublaň povodněmi.[http://www.mgml.si/media/katalog_9_5.pdf Emona: myth and reality] {{Wayback|url=http://www.mgml.si/media/katalog_9_5.pdf |date=20131105000000 }} ; Muzeum a galerie v Lublani 2010 Podle slavné [[Řecká mytologie|řecké legendy]] [[Argonauti]] při návratu domů poté, co vzali [[zlaté rouno]], našli velké jezero obklopené mokřinou mezi současnými městy [[Vrhnika]] a Lublaň. Právě tam [[Iásón]] porazil nestvůru. Tato nestvůra se vyvinula v [[drak]]a, který je v současnosti vyobrazen na městském znaku a na vlajce.{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = History of Ljubljana [43] => | periodikum = www.ljubljana.si [44] => | url = https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/ [45] => | jazyk = en [46] => | datum přístupu = 2019-01-04 [47] => }} [48] => [49] => Historicky uvěřitelnější je, že drak byl osvojen od [[Svatý Jiří|sv. Jiřího]], patrona kaple Lublaňského hradu postavené v 15. století. V legendě o svatém Jiří představuje drak staré [[pohanství]] předků přemožené [[křesťanství]]m. Podle dalšího vysvětlení, spojeného s tím předcházejícím, byl drak zpočátku pouze dekorace nad městským znakem. V [[Baroko|baroku]] se stal součástí znaku a v 19. a zvláště v 20. století převýšil důležitostí věž a další prvky.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = A Dragon Who has not Gone Extinct [51] => | periodikum = www.sloveniatimes.com [52] => | url = http://www.sloveniatimes.com/a-dragon-who-has-not-gone-extinct [53] => | datum přístupu = 2019-01-04 [54] => | datum = 2011-02-04 [55] => | jazyk = en [56] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190105201040/http://www.sloveniatimes.com/a-dragon-who-has-not-gone-extinct [57] => | datum archivace = 2019-01-05 [58] => }} [59] => [60] => == Historie == [61] => {{Viz též|Dějiny Lublaně}} [62] => Oblast Lublaně byla osídlena už v době [[Starověký Řím|Římanů]], kteří zde zřídili tábor nazvaný [[Emona]]. Roku [[1144]] dostala německý název ''Laibach'' a od [[13. století]] byla pod nadvládou habsburské říše jako hlavní město [[Kraňsko|Kraňska]] až do roku [[1918]], s výjimkou let [[1809]]–[[1813]], kdy byla sídelním městem Francouzi zřízených [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Při vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] byla kulturní metropolí Slovinců. Za II. světové války ji obsadili [[Italové]] ([[12. duben|12. dubna]] [[1941]]{{Citace monografie [63] => | příjmení = Petar-Brajović [64] => | jméno = Đuro [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Jugoslavija u Drugom svetskom ratu [67] => | vydavatel = Veljko Vlahović [68] => | místo = Beograd [69] => | rok = 1986 [70] => | počet stran = [71] => | isbn = [72] => | kapitola = [73] => | strany = 33 [74] => | jazyk = srbochorvatština [75] => }}). Metropolí Slovinska se Lublaň stala oficiálně roku [[1963]], nezávislé Slovinsko zde bylo vyhlášeno v červnu roku [[1991]]. [76] => [77] => === Prehistorie === [78] => Okolo roku 2000 př. n. l. se v bezprostřední blízkosti Lublaně usadili obyvatelé žijící v kůlových obydlích. Mezi nejvýznamnější archeologické nálezy patří [[Prehistorická kůlová obydlí v Alpách|prehistorické kůlové obydlí]] a nejstarší dřevěné kolo na světě{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljanskobarje.si/unesco-na-ljubljanskem-barju/najstarejse-kolo-z-osjo-na-svetu|titul=Najstarejše kolo z osjo na svetu - 5150 let|jméno=Anton|příjmení=Velušček|periodikum=ljubljanskobarje.si|jazyk=anglicky|datum přístupu=2018-09-21|url archivu=https://web.archive.org/web/20160113201447/http://www.ljubljanskobarje.si/unesco-na-ljubljanskem-barju/najstarejse-kolo-z-osjo-na-svetu|datum archivace=2016-01-13|nedostupné=ano}} nalezené v bažinách. Toto jezerní obyvatelstvo se živilo lovem, rybařením a primitivním zemědělstvím. Na cestu přes bažiny používali [[monoxyl]], dlouhou kánoi, která byla vydlabána z vnitřku kmene stromu. Tyto archeologické nálezy, dnes umístěné v [[Občina Ig|občině Ig]], jsou od června 2011 vyhlášeny za místo světového dědictví UNESCO ve [[Prehistorická kůlová obydlí v Alpách|společné nominaci šesti alpských států]].{{Citace periodika |url=https://whc.unesco.org/en/list/1363/ |titul=Prehistoric Pile Dwellings around the Alps |vydavatel=UNESCO |datum vydání=2011-06-27 |datum přístupu=2011-06-28 |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika |url=http://www.washington.embassy.si/fileadmin/user_upload/dkp_51_vwa/newsletter/october_2011/Embassy_s_Newsletter__2011_-_14_-_10_finale.pdf |titul=Pile-dwellings in the Ljubljansko Barje on UNESCO List |periodikum=Embassy Newsletter |vydavatel=Embassy of Slovenia in Washington |datum vydání=2011-10-14 |sestavitel=Maša Štiftar de Arzu|jazyk=anglicky}} [79] => [80] => === Starověk === [81] => [[Soubor:Emona3.JPG|náhled|Výkopy na místě plánované nové [[Slovinská národní a univerzitní knihovna|Národní a univerzitní knihovny]]{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Emona, Legacy of a Roman City - Culture of Slovenia [83] => | příjmení= Županek [84] => | jméno = Bernarda [85] => | periodikum = www.culture.si [86] => | url = https://www.culture.si/en/Emona,_Legacy_of_a_Roman_City [87] => | jazyk = en [88] => | datum přístupu = 2018-10-19 [89] => }}|alt=Výkop základů starých domů, vzadu tři budovy]] [90] => Okolo 50 př. n. l. na území současné Lublaně postavili Římané vojenský tábor, který se později stal trvalým sídlem nazvaným [[Emona|Julia Emona]].{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/times-of-roman-emona// |titul=The Times of Roman Emona |datum přístupu=2018-09-20 |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|titul=Roman Emona|url=http://www.culture.si/en/Roman_Emona|periodikum=Culture.si|vydavatel=Ministry of culture of the republic of Slovenia|datum přístupu=2012-10-15|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20121004123636/http://www.culture.si/en/Roman_Emona|datum archivace=2012-10-04|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|titul=Emona, Legacy of a Roman City|url=http://www.culture.si/en/Emona,_Legacy_of_a_Roman_City|periodikum=Culture.si|vydavatel=Ministry of culture of the republic of Slovenia|datum přístupu=2012-10-15|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20190717062836/https://www.culture.si/en/Emona,_Legacy_of_a_Roman_City|datum archivace=2019-07-17|nedostupné=ano}} Tato opevněná pevnost byla obývána ''Legií XV Apollinaris''.Hildegard Temporini a Wolfgang Haase, ''Aufstieg und Niedergang der römischen Welt''. de Gruyter, 1988. {{ISBN|3-11-011893-9}}. [https://books.google.com/books?id=74vdDevajNoC&pg=PA343&lpg=PA343&dq=Emona+legion+XV&source=web&ots=Oz_GEBKbi_&sig=jODLhDZxfNwHfBW48cBMhE2GCs0&hl=fr&sa=X&oi=book_result&resnum=8&ct=result Google Books, p. 343] Emona měla 5 až 6 tisíc obyvatel a hrála významnou roli během mnoha bitev. Její omítnuté cihlové domy, které byly pomalovány různými barvami, byly již tehdy napojeny na systém odvodu [[Odpadní voda|odpadních vod]]. V roce 452 Emonu na rozkaz krále [[Attila|Attily]] zničili [[Hunové]], a později [[Ostrogóti]] a [[Langobardi]].Daniel Mallinus, ''La Yougoslavie'', Ed. Artis-Historia, Brusel, 1988, D / 1988/0832/27, str. 37–39. [91] => [92] => V 6. století se sem přistěhovali předchůdci [[Slovinci|Slovinců]] a začali pod dnešním hradním kopcem stavět osadu. V 9. století osídlení padlo pod nadvládu [[Frankové|Franků]] a zažívalo časté [[Maďarský vpád do Evropy|maďarské nájezdy]].{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/ljubljana-in-the-middle-ages/ |titul=Ljubljana in the Middle Ages |datum přístupu=2018-09-20|jazyk=anglicky}} O osídlení Slovanů v době mezi pádem Emony a raným středověkem není známo mnoho. [93] => [94] => === Středověk === [95] => Pergamenový list ''Nomina defunctorum'' („Jména mrtvých“), pravděpodobně napsaný ve druhé polovině roku 1161, se zmiňuje o šlechtici Rudolfu Tarcentovi, advokátovi [[Akvileiský patriarchát|Akvileiského patriarchátu]], který předal kanovníkovi do tohoto patriarchátu 20 hospodářství u [[Lublaňský hrad|Lublaňského hradu]] (''Castrum Leibach''). [96] => [97] => Území jižně od řeky [[Sáva|Sávy]] původně vlastnila řada majitelů a to až do první poloviny 12. století, kdy se rozvíjející město Lublaň postupně stalo majetkem korutanské [[Sponheimové|rodiny vévodů ze Sponheimu]].{{Citace monografie |url=https://www.ljubljana.si/assets/Uploads/publication/18706/castrumleibach-e.pdf |titul=Castrum Leibach: the first recorded mention of Ljubljana and the city's early history: facsimile with commentary and a history introduction |autor=Peter Štih |rok=2010 |isbn=978-961-6449-36-6 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |datum přístupu=2018-09-20|jazyk=en}} Městské osídlení v Lublani započalo v druhé polovině 12. století. Okolo roku 1200 byla Starému trhu ({{Cizojazyčně|sl|''Stari trg''}}) udělena tržní práva; staré náměstí bylo jedním ze tří čtvrtí, ze kterých vznikla Lublaň. Dalšími dvěma čtvrtěmi byla oblast nazvaná „město“ ({{Cizojazyčně|sl|''Mesto''}}), postavená kolem předchůdkyně dnešní Lublaňské katedrály na jedné straně řeky [[Lublaňka|Lublaňky]] a Nového trhu ({{Cizojazyčně|sl|''Novi trg''}}) na druhé straně.{{Citace elektronické monografie |url=http://arhitekturni-vodnik.org/?object=151&mode=4 |titul=Srednjeveška Ljubljana - Luwigana |periodikum=Arhitekturni vodnik [Architectural Guide] |datum přístupu=2012-05-15|jazyk=anglicky}} [[Trojmostí|Franzův most]], předchůdce dnešního Trojmostí, a Řeznický most spojovaly opevněná území s dřevěnými budovami. Lublaň získala městská privilegia někdy mezi lety 1220 a 1243.{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=USAqAQAAMAAJ&pg=PA170 |kapitola=Kranjski deželni stanovi do leta 1518: Mesta |jazyk=sl |strany=170 |jméno=Andrej |příjmení=Nered |titul=Dežela - knez - stanovi: oblikovanje kranjskih deželnih stanov in zborov do leta 1518 |rok=2009 |vydavatel=Založba ZRC}} Ve středověku zde propuklo sedm požárů.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/preview/URN:NBN:SI:DOC-D3OCD795/0fb96310-3693-4eae-bac0-ed1fb2225482 |url archivu=http://arquivo.pt/wayback/20160516051259/http://www.dlib.si/preview/URN:NBN:SI:DOC-D3OCD795/0fb96310-3693-4eae-bac0-ed1fb2225482 |nedostupné=ano |datum archivace=2016-05-16 |titul=Vpliv požarov na razvoj in podobo srednjeveških mest |jazyk=sl |jméno=Domen |příjmení=Kušar |rok=2003 |ročník=14 |číslo=2 |periodikum=Urbani izziv [Urban Challenge] }} {{Wayback|url=http://www.dlib.si/preview/URN:NBN:SI:DOC-D3OCD795/0fb96310-3693-4eae-bac0-ed1fb2225482 |date=20180921191232 }} Řemeslníci byli zorganizováni do [[gilda|gild]]. Ve městě se usadili [[Řád německých rytířů|němečtí rytíři]] a [[Řád menších bratří konventuálů|minorité]] (františkáni).{{Citace elektronické monografie |url=http://www.marijino-oznanjenje.si/index.php?option=com_content&view=article&id=68&Itemid=67&showall=1 |periodikum=Župnija Marijino oznanenje: Ljubljana - Frančiškani [The Parish of the Annunciation - Franciscans] |datum přístupu=2012-05-15|jméno=Jože |příjmení=Mlinarič |titul=Frančiškanski samostan od ustanovitve okoli leta 1240 do preselitve 1784 |jazyk=sl}} [98] => [99] => V roce 1270 Lublaň dobyl český král [[Přemysl Otakar II.]]{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/ |titul=History of Ljubljana |vydavatel=Municipality of Ljubljana |datum přístupu=2018-09-21 |jazyk=anglicky}} V roce 1278 se po Otakarově porážce stala spolu se zbytkem [[Kraňsko|Kraňska]] majetkem [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa I. Habsburského]]. Od roku 1279 až do roku 1335 byla spravována [[Menhardovci|gorickými hrabaty]],{{Citace periodika |url=http://www.visitljubljana.si/file/141388/mestna-hisa-slo-ang-3.pdf |titul=Ljubljana Town Hall |autor=Darinka Kladnik |datum vydání=2006-10 |vydavatel=Ljubljana Tourist Board |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20110915023251/https://www.visitljubljana.si/file/141388/mestna-hisa-slo-ang-3.pdf |datum archivace=2011-09-15 |jazyk=anglicky }} {{Wayback|url=http://www.visitljubljana.si/file/141388/mestna-hisa-slo-ang-3.pdf |date=20110915023251 }}{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx%3FURN%3DURN:NBN:SI:doc |titul=700 let Novega trga v mestu Ljunbljani |autor=Marija Verbič |rok=1967 |ročník=15 |číslo=2 |periodikum=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino |jazyk=anglicky |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://www.webcitation.org/6HdR8qdom?url=http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc |datum archivace=2013-06-25 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx%3FURN%3DURN:NBN:SI:doc |date=20130619073945 }} kdy se stala hlavním městem Kraňska. Byla přejmenována na ''Laibach'' a až do roku 1797 byla vlastněna [[Habsburkové|Habsburky]]. V roce 1327 byla v Lublani založena židovská čtvrť se synagogou — nyní už jen zbytky „Židovské ulice“ ({{Cizojazyčně|sl|''Židovska ulica''}}) — ta trvala až do roku 1515, kdy císař [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmilián I.]] podlehl středověkému antisemitismu a Židy z Lublaně vyhnal.{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = The Jewish community has a centuries-long history in Slovenia [101] => | periodikum = RTVSLO.si [102] => | url = https://www.rtvslo.si/news-in-english/slovenia-revealed/the-jewish-community-has-a-centuries-long-history-in-slovenia/326567 [103] => | jazyk = sl [104] => | datum přístupu = 2019-04-05 [105] => }} V roce 1382 byla před kostelem sv. Bartoloměje v Šišce, v té době nedaleké vesnici, nyní součásti Lublaně, podepsána mírová dohoda mezi [[Benátská republika|Benátskou republikou]] a [[Leopold III. Habsburský|Leopoldem III. Habsburským]]. [106] => [107] => === Raný novověk === [108] => [[Soubor:Ljubljana-Valvasor.jpg|náhled|střed|upright=3.2|„Laybach“ (Lublaň) v práci [[Johann Weikhard von Valvasor|Johanna Weikharda von Valvasora]] ''Sláva vévodství Kraňského'' z roku 1689|alt=Veduta – panoramatický malovaný pohled z dálky na město na kopci a pod kopcem]] [109] => V 15. století se Lublaň proslavila uměním, zejména malířstvím a sochařstvím. [[Římský ritus|Římská]] [[Arcidiecéze lublaňská]] byla založena roku 1461 a [[Katedrála svatého Mikuláše (Lublaň)|kostel sv. Mikuláše]] se stal diecézní katedrálou. Po [[Idrijské zemětřesení|Idrijském zemětřesení]] v roce 1511{{Citace periodika|příjmení=Bavec|jméno=Milos|příjmení2=Car|jméno2=Marjeta|příjmení3=Stopar|jméno3=Robert|příjmení4=Jamsek|jméno4=Petra|příjmení5=Gosar|jméno5=Andrej|titul=Geophysical evidence of recent activity of the Idrija fault, Kanomlja, NW Slovenia|periodikum=Materials and Geoenvironment|datum vydání=2012|ročník=59|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Lipold|jméno=Marc Vincenc|titul=Bericht über die geologischen Aufnamen in Ober-Krein im Jahre 1856|periodikum=Jahrbuch der k. k. geol. Reichsanstalt|datum vydání=1857|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Fitzko|jméno=F.|příjmení2=Suhadolc|jméno2=P.|příjmení3=Aoudia|jméno3=A.|příjmení4=Panza|jméno4=G.F.|titul=Constraints on the location and mechanism of the 1511 Western-Slovenia earthquake from active tectonics and modeling of macroseismic data|periodikum=Tectonophysics|ročník=404|číslo=1–2|strany=77–90|doi=10.1016/j.tecto.2005.05.003|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Cunningham|jméno=Dickson|příjmení2=Gosar|jméno2=Andrej|příjmení3=Kastelic|jméno3=Vanja|příjmení4=Grebby|jméno4=Stephen|příjmení5=Tansey|jméno5=Kevin|titul=Multi-disciplinary investigations of active faults in the Julian Alps, Slovenia|periodikum=Acta Geodyn. Geomater.|datum vydání=2007|ročník=4|url=http://www.irsm.cas.cz/materialy/acta_content/2007_01/7_Cunningham.pdf|datum přístupu=2014-08-10|jazyk=anglicky}} {{Wayback|url=http://www.irsm.cas.cz/materialy/acta_content/2007_01/7_Cunningham.pdf |date=20140812204818 }} bylo město přestavěno v renesančním stylu a kolem byly postaveny nové hradby.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/renaissance-and-baroque/ |titul=Renaissance and Baroque |datum přístupu=2009-10-31|jazyk=anglicky}} Po velkém požáru na Novém náměstí byly v roce 1524 zakázány dřevěné stavby.{{Citace elektronického periodika [110] => | titul = Zgodovina ljubljanske stanovanjske kulture in načinov bivanja [111] => | periodikum = www.ljubljana.si [112] => | url = https://www.ljubljana.si/sl/mestna-obcina/glasilo-ljubljana/zgodovina-ljubljanske-stanovanjske-kulture-in-nacinov-bivanja/ [113] => | jazyk = sl [114] => | datum přístupu = 2019-04-05 [115] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190405204712/https://www.ljubljana.si/sl/mestna-obcina/glasilo-ljubljana/zgodovina-ljubljanske-stanovanjske-kulture-in-nacinov-bivanja/ [116] => | datum archivace = 2019-04-05 [117] => }} [118] => [119] => V 16. století byla v Lublani otevřena první střední škola, veřejná knihovna a tiskárna a město se stalo důležitým vzdělávacím centrem.{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=VJAXAQAAMAAJ |titul=Ljubljana City Guide |jméno=Breda |příjmení=Mihelič |rok=1990 |vydavatel=State Publishing House of Slovenia |strany=30 |id=}} Od roku 1529 měla Lublaň aktivní slovinskou protestantskou komunitu. V roce 1598 byli protestanti vyhoštěni a tento rok se označuje za začátek [[protireformace]]. Katolický biskup Thomas Chrön nařídil veřejné spálení osmi fůr evangelických knih.Rajhman, Joze a Emilian Cevc. 1990. Tomaž Hren. ''Encyklopedija Slovenije'', sv. 4, str. 50–51. Ljubljana: Mladinska knjiga. Lutar Ivanc, Aleksandra. 2006. ''Album slovenskih književnikov''. Ljubljana: Mladinska knjiga, str. [120] => [121] => V roce 1597 dorazili do města [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], následováni v roce 1606 [[Řád menších bratří kapucínů|kapucíny]], aby jedni i druzí [[Protireformace|vymýtili protestantismus]]. Jezuité ve městě uspořádali první divadelní představení, podpořili rozvoj [[barokní hudba|barokní hudby]] a založili katolické školy. Uprostřed a v druhé polovině 17. století postavili zahraniční architekti v Lublani četné kláštery, kostely a paláce a uvedli [[barokní architektura|barokní architekturu]]. V roce 1702 se ve městě usadily [[Uršulinky|voršilky]] a hned další rok otevřely veřejnou školu pro dívky, nejstarší ve slovinských zemích.{{Citace elektronické monografie [122] => | titul = Uršulinke v Ljubljani [123] => | url = https://www.kam.si/ursulinke-v-ljubljani/ [124] => | datum vydání = 2009-07-23 [125] => | datum přístupu = 2019-05-21 [126] => | jazyk = sl [127] => | autor = svetlana [128] => | vydavatel = Stran vzdržuje podjetje Tomyco [129] => }} O několik let později začala stavba kostela Nejsvětější Trojice (dnešní [[Voršilský kostel Nejsvětější Trojice (Lublaň)|Voršilský kostel Nejsvětější Trojice]]).{{Citace elektronické monografie |url=http://giskd2s.situla.org/rkd/Opis.asp?Esd=1980 |titul=1980: Ljubljana - Cerkev sv. Trojice |periodikum=Register nepremične kulturne dediščine [Registry of Immovable Cultural Heritage] |jazyk=sl |vydavatel=Ministry of Culture, Republic of Slovenia |datum přístupu=2012-10-29}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.info/sights/ursuline-church/|titul=Ljubljana.info - Ursuline Church Ljubljana|autor=|datum vydání=|periodikum=ljubljana.info|jazyk=anglicky}} V roce 1779 hřbitov sv. Krištofa nahradil hřbitov sv. Petra jako hlavní hřbitov v Lublani.{{Citace monografie |titul=Mestna hiša v Ljubljani: pomembni dogodki v zgodovini mesta |jméno=Darinka |příjmení=Kladnik |strany=58 |jazyk=sl |rok=1996 |vydavatel=Viharnik |isbn=9789616057059}} [130] => [131] => === Novověk, současnost === [132] => [[Soubor:Pristanišče na Bregu 1765.jpg|náhled|Lublaň v 18. století|alt=Malovaný obraz, domy na břehu řeky, uprostřed řeka, vzadu na kopci hrad]] [133] => [[Soubor:Leander Russ - Parade zur Begrüßung des Kaisers in Laibach - 1845.jpeg|náhled|Slavnost během [[Lublaňský kongres|Lublaňského kongresu]] v roce 1821|alt=Malovaný obraz, dav na ulici, uprostřed průčelí domu, vzadu na kopci hrad]] [134] => [[Soubor:Špitalski most, Marijin trg in pogled proti Šmarni gori z gradu 1900.jpg|náhled|vlevo|upright|Lublaň kolem roku 1900|alt=Kolorovaná fotografie centra města z kopce, v popředí domy, vzadu zelené plochy]] [135] => [[Soubor:Ljubljana in 1895 (3).jpg|náhled|Zemětřesení z roku 1895 zničilo většinu centra města a umožnilo rozsáhlý program renovace|alt=Černobílá fotografie domů poničených zemětřesením, jejich zbytky jsou podepřené kůly, na ulici a na střechách osoby]] [136] => [[Soubor:Ljubljana 1909 (Salvatore Spina) removed watermark.ogg|náhled| Nejstarší zachovalé filmové nahrávky z Lublaně (1909) s vyobrazením ulic, tramvaje v Lublani a oslav. Společnost Salvatore Spina, Terst.{{Citace periodika |url=https://books.google.si/books?id=w1IqAQAAIAAJ |jazyk=sl |titul=Dokumenti Slovenskega gledališkega in filmskega muzeja |periodikum= Slovenski gledališki in filmski muzej |ročník=16-19 |vydavatel=Slovenski gledališki in filmski muzej [Slovenian Theatre and Film Museum] |rok=1980 |strany=128}}]] [137] => Během napoleonského mezidobí od roku 1809 do 1813 byla Lublaň (pod jménem ''Laybach'') hlavním městem [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]].{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/ljubljana-in-the-18th-and-19th-centuries/ |titul=Ljubljana in the 18th and 19th Centuries |datum přístupu=2009-10-31|jazyk=anglicky}} V roce 1813 se město znovu stalo rakouským a od roku 1815 do roku 1849 bylo správním centrem [[Ilyrské království|Ilyrského království]] v [[Rakouské císařství|Rakouském císařství]].{{Citace monografie |titul=Ilustrirana zgodovina Slovencev |kapitola=Ilirsko kraljestvo |rok=2000 |editoři = Marko Vidic |vydavatel=Mladinska knjiga |isbn=86-11-15664-1 |strany=213}} V roce 1821 se zde konal [[Lublaňský kongres]], který pro následující roky stanovil politické hranice v Evropě.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/ |titul=Introducing Ljubljana |datum přístupu=2009-10-31|jazyk=anglicky}}{{Citace monografie|příjmení=Jarrett|jméno=Mark|titul=The Congress of Vienna and its Legacy: War and Great Power Diplomacy after Napoleon|vydavatel=I. B. Tauris & Company, Limited|rok=2013|místo=London|isbn=978-1780761169}} První vlak dorazil v roce 1849 z Vídně a v roce 1857 byla trať rozšířena až do [[Terst]]u. [138] => [139] => V roce 1895 postihla Lublaň, tehdy město s 31 000 obyvateli, [[Zemětřesení v Lublani (1895)|série zemětřesení]] o maximální hodnotě 6,1 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] neboli 8–9 [[Mercalliho stupnice]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.arso.gov.si/potresi/potresna aktivnost/Mo%c4%8dni_potresi_v_preteklosti.pdf |titul=Potresna aktivnost v Sloveniji: Močni potresi v preteklosti |jazyk=sl |periodikum=Potresna aktivnost v Sloveniji [Seismic Activity in Slovenia] |vydavatel=Environmental Agency of the Republic of Slovenia |formát=PDF |datum přístupu=2012-05-15 }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace periodika |url=http://www.srl.si/arhiv/2005-04/pdf/verdinek.pdf |titul=Ljubljanski potres v slovenskih literarnih delih |jazyk=sl |periodikum=Slavistična revija [Journal of Slavic Linguistics] |ročník=53 |číslo=4 |issn=0350-6894 |jméno=Alenka |příjmení=Verdinek |rok=2005}}{{Citace monografie |url=http://www.pespoti.si/pkv-tocka.php?id=145 |titul=Planinski dom 2. grupe odredov na Jančah |jazyk=sl |periodikum=Pot kurirjev in vezistov NOV Slovenije [Path of Couriers and Operators of the National Liberation War of Slovenia] |autor=Dobnik, Jože |vydavatel=Društvo Domicilnega odbora kurirjev in vezistov NOV Slovenije. |rok=2006 |datum přístupu=2012-05-15 |isbn=961-238-581-5}}{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-IG209UX5/?&language=eng |titul=Earthquake Threat in Ljubljana |jméno=Milan |příjmení=Orožen Adamič |rok=1995 |periodikum=Geografski zbornik [Acta geographica] |issn=0373-4498 |ročník=35 |strany=45–112|jazyk=anglicky}} Během následující rekonstrukce byla řada čtvrtí přestavěna do stylu [[Vídeňská secese|Vídeňské secese]]. Období přestavby mezi lety 1896 a 1910 se označuje jako „oživení Lublaně“ – kvůli architektonickým změnám, z nichž velké množství zůstalo až do dnešních dnů, a pro následnou reformu městské správy, zdravotnictví, vzdělávání a cestovního ruchu. [140] => [141] => V roce 1918 po skončení [[První světová válka|první světové války]] a rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] se region připojil ke [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]].{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/history-of-ljubljana/restless-20th-century// |titul=Restless 20th century |datum přístupu=2018-09-21 |jazyk=anglicky}}{{Citace monografie [142] => | titul = Yugoslavia [143] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/1922_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Yugoslavia [144] => | svazek = Volume 32 [145] => | jazyk = en [146] => }} [147] => [148] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1941 bylo město obsazeno [[Italské království|fašistickou Itálií]] a 3. května 1941 se tehdejší ''Lubiana'' stala hlavním městem italské [[Lublaňská provincie|Lublaňské provincie]]{{Citace monografie|titul=Fascism's European empire: Italian occupation during the Second World War|url=https://archive.org/details/fascismseuropean0000rodo|autor=Davide Rodogno|vydavatel=[[Cambridge University Press]]|isbn=0-521-84515-7|rok=2006|strany=[https://archive.org/details/fascismseuropean0000rodo/page/82 82]}} s bývalým jugoslávským generálem [[Leon Rupnik|Leonem Rupnikem]] jako starostou. Po italské kapitulaci v roce 1943 převzalo kontrolu [[nacistické Německo]] v čele s [[Schutzstaffel|SS]]-generály [[Erwin Rösener|Erwinem Rösenerem]] a [[Friedrich Rainer|Friedrichem Rainerem]]. Okupační síly přeměnily Lublaň na pevnost a v Lublani fungovaly dvě [[Kolaborace|kolaborantské]] organizace, jednak Protikomunistická dobrovolnická milice pod italskou, jednak Slovinská domácí garda pod německou správou. Od února 1942 bylo město obklopeno ostnatým drátem, později opevněnými bunkry, aby se zabránilo spolupráci s [[Osvobodilna fronta|Osvobozeneckou frontou]], která fungovala uvnitř i vně plotu.{{Citace periodika |url=http://www.delo.si/znanje/izobrazevanje/kabinet-cudes-ljubljana-v-zicnem-obrocu.html |jazyk=sl|periodikum=Delo.si |jméno=Blaž |příjmení=Vurnik |datum vydání=2016-04-22 |titul=Kabinet čudes: Ljubljana v žičnem obroču}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.mklj.si/ljubljanske-zgodbe/item/download/734_f72c43e3efd7223e45a53e9a72ae0597 |titul=Ljubljanske zgodbe: 60. obletnica Pohodov ob žici |jazyk=sl |vydavatel=Ljubljana Municipal Library |rok=2016 |jméno=Gašper |příjmení=Hudolin |jméno2=Ana Nuša |příjmení2=Kerševan |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160508205104/http://www.mklj.si/ljubljanske-zgodbe/item/download/734_f72c43e3efd7223e45a53e9a72ae0597 |datum archivace=2016-05-08 |nedostupné=ano }} Od roku 1985 připomíná pamětní stezka místo, kde kdysi stálo železné oplocení.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.visitljubljana.com/assets/Dokumenti-PDF/Tiskovine-SI/Pot-spominov-in-tovaristva.pdf |titul=Pot spominov in tovarištva / The Path of Remembrance and Comradeship |datum přístupu=2018-09-21 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20180921191242/https://www.visitljubljana.com/assets/Dokumenti-PDF/Tiskovine-SI/Pot-spominov-in-tovaristva.pdf |datum archivace=2018-09-21 |nedostupné=ano }} Poválečné odvety v Lublani měly za následek řadu hromadných hrobů.Booker, Christopher. 1997. ''A Looking-Glass Tragedy. The Controversy over the Repatriations From Austria In 1945. '' Londýn: Gerald Duckworth & Co. Ltd., str. 214. Vuletić, Dominik. 2007 "Kaznenopravni i povijesni aspekti bleiburškog zločina." ''Pravnik'' 41 (85): 125–150.[http://hrcak.srce.hr/file/74034 Grahek Ravančić, Martina. 2009. "Izručenja i sudbine zarobljenika smještenih u savezničkim logorima u svibnju 1945. Journal of Contemporary History 41 (2): 391–416.]Ferenc, Tone. 1999. "Šentvid." Enciklopedija Slovenije, vol. 13 (Š-T). Ljubljana: Mladinska knjiga, str. 28. [149] => [150] => Po druhé světové válce se Lublaň stala hlavním městem [[Socialistická republika Slovinsko|Socialistické republiky Slovinsko]], součásti [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. Roku 1970 jí byl [[Josip Broz Tito|Josipem Titem]] udělen titul [[Město Hrdina]],{{Citace elektronické monografie [151] => | příjmení = Osmanagić [152] => | jméno = Danijel [153] => | titul = Šestdeset let od prvega pohoda ob žici [154] => | url = https://zgodovinanadlani.si/sestdeset-let-od-prvega-pohoda-ob-zici/ [155] => | datum vydání = 2017-02-21 [156] => | datum přístupu = 2024-02-12 [157] => | jazyk = sl-SI [158] => }} Tito zde v roce [[1980]] také zemřel. Tento status zůstal až do roku 1991, kdy se Slovinsko stalo nezávislým.{{Citace monografie | url=https://www.stat.si/statweb/en/yearbooks/index?year=2011 |titul=Statistical Yearbook 2011 |kapitola=Volitve |strany=108 |vydavatel=Statistical Office of the Republic of Slovenia |periodikum=Statistical Yearbook 2011 |rok=2011 |ročník=15|jazyk=en }} Lublaň zůstala hlavním městem samostatného [[Slovinsko|Slovinska]], které v roce 2004 vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]]. [159] => [160] => == Geografie == [161] => [[Soubor:Image Ljubljana-OpenStreetMap-MapBox.png|náhled|Mapa s městským dálničním obchvatem z mapy [[OpenStreetMap]] MapBox|alt=Výřez internetové mapy Lublaně a okolí, uprostřed nápis Lublaň, kolem dálniční prstenec]] [162] => [[Soubor:SmarnaGora.jpg|náhled|Grmada, nejvyšší hora v Lublani, dosahující výšky 676 m|alt=Fotografie kopce, který vyčnívá nad rovinatou krajinou]] [163] => Město s rozlohou 163,8 km2 se nachází v [[Lublaňská kotlina|Lublaňské kotlině]] ve [[Středoslovinský region|středním Slovinsku]], mezi [[Jižní vápencové Alpy|Alpami]] a [[Dinárské hory|Krasem]]. Lublaň leží asi 250 km východně od Benátek, 220 km jižně od [[Salcburk]]u a 110 km západně od [[Záhřeb]]u.Přibližné silniční vzdálenosti vypočítané pomocí aplikace Google Earth. [164] => [165] => === Geologie === [166] => Město se rozprostírá na [[Naplavenina|naplaveninové]] pláni pocházející z období [[Čtvrtohory|čtvrtohor]]. Okolní nedaleké hory jsou starší, pocházejí z [[Paleozoikum|prvohor]] nebo [[trias]]u.{{Citace elektronické monografie|url=http://english.fossiel.net/system/geolkaart/slovenie.jpg |titul=Geological Map of Slovenia |datum přístupu=2008-07-30 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20080811180940/http://english.fossiel.net/system/geolkaart/slovenie.jpg |datum archivace=11 August 2008 |jazyk=anglicky}} Lublaň zničila řada zemětřesení, včetně těch z let [[Idrijské zemětřesení|1511]] a [[Zemětřesení v Lublani (1895)|1895]]. [167] => [168] => === Topografie === [169] => Lublaň má nadmořskou výšku 295 metrů.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.stat.si/letopis/2002/01_02/01-06-02.asp?jezik=en |titul=Nadmorska višina naselij, kjer so sedeži občin = Height above sea level of seats of municipalities |jazyk=slovinština, angličtina |rok=2002 |vydavatel=Statistical Office of the Republic of Slovenia | nedostupné = ano |url archivu=https://www.webcitation.org/6CRTMfOo4?url=http://www.stat.si/letopis/2002/01_02/01-06-02.asp?jezik=en |datum archivace=2012-11-25}} Centrum města, ležící podél řeky Lublaňka, má výšku 298 metrů.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/assets/O-Ljubljani/ljubljana-v-stevilkah/ljubljana-glavno-mesto-06.pdf |titul=Ljubljana, glavno mesto |datum vydání=2006-06 |vydavatel=Statistics and Analysis Service, Information Center, City Administration, City Municipality of Ljubljana |datum přístupu=2011-02-07|jazyk=sl}} [[Lublaňský hrad]], který se nachází na vrcholku hradního kopce ({{Cizojazyčně|sl|''Grajski grič''}}) jižně od centra města, dosahuje nadmořské výšky 366 metrů. Nejvyšší bod města, nazvaný Grmada, má nadmořskou výšku 676 metrů, o 3 metry více než blízká [[Šmarna gora]], oblíbená turistická destinace.{{Citace elektronické monografie |url=http://geopedia.si/#T105_L410_F10110084_x459056_y109604_s15_b4 |titul=Settlements: Ljubljana |vydavatel=Geopedia.si |datum přístupu=2012-01-30|>jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.burger.si/SmarnaGora/uvod_ENG.html |titul=Šmarna gora |periodikum=Slovenia-Landmarks |jméno=Boštjan |příjmení=Burger |datum přístupu=2012-01-30|jazyk=anglicky}} Leží v severní části města. [170] => {{Panorama|Ljubljana Ljubljanski Grad-Ljubljana Castle - jug south.jpg|900px|Pohled na jih z Lublaňského hradu s [[Lublaňské bažiny|lublaňskými bažinami]] v pozadí. Hustota budov je v dáli podstatně nižší kvůli nevhodným pozemků pro stavby.|alt=Pohled na centrum města z hradu, v popředí budovy, v pozadí zelené plochy, vzadu kopce}} [171] => {{Panorama|View on Ljubljana from Nebotičnik Tower (38458386985).jpg|900px|Pohled na Lublaň z [[Nebotičnik]]u; [[Lublaňský hrad]] je nalevo|alt=Pohled na město z vysoké budovy, vlevo hrad na kopci, všude domy, na obzoru hory}} [172] => {{Panorama|obrázek=Ljubljana Ljubljanski Grad-Ljubljana Castle -Sever North.jpg|šířka=900px|popisek=Pohled k severu z [[Lublaňský hrad|Lublaňského hradu]] s [[Karavanky|Karavankami]] (vlevo), Šmarnou gorou (ve středu) a [[Kamnicko-Savinjské Alpy|Kamnicko-Savinjskými Alpami]] (vpravo) v pozadí|alt=Pohled na město z hradu, v popředí vpravo nádvoří hradu, všude jinde domy ve městě, na obzoru vysoké hory}} [173] => [174] => === Vodstvo === [175] => [[Soubor:Ljubljana old town with excursion boat.JPG|náhled|260px|Řeka v centru Lublaně|alt=Řeka ve městě, kolmé břehy, na řece pluje loď]] [176] => [[Soubor:Ljubljanica banks night.jpg|náhled|240px|vlevo|Řada mostů přes Lublaňku jsou oblíbené turistické atrakce|alt=Noční pohled na most přes řeku, osvícené světly, v pozadí domy a hrad, na mostě lidé]] [177] => [[Soubor:Koseški bajer.jpg|náhled|Koseški rybník se používá na veslování, rybaření a v zimě na bruslení |alt=Fotka rybníka, vzadu stromy]] [178] => Hlavními vodními toky v Lublani jsou [[Lublaňka]], [[Sáva]], Gradaščica, Mali Graben, Iška a Iščica. Mezi čtvrtěmi Trnovo a čtvrtí Moste, kolem hradního kopce, protéká Lublaňka částečně [[Gruberský kanál|Gruberským kanálem]], postaveným podle plánů [[Gabriel Gruber|Gabriela Grubera]] mezi lety 1772 až 1780. U východního okraje města se stékají Lublaňka, Sáva a [[Kamnická Bistrica]].{{Citace elektronické monografie |url=http://geopedia.si/lite.jsp?locale=en¶ms=T105_L410_F10110084_x468931.15599999996_y105141_s11#T105_L410_F10110084_x468931.15599999996_y105141_s11 |titul=Settlements: Ljubljana |vydavatel=Geopedia.si |datum přístupu=2011-02-05|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/si/zivljenje-v-ljubljani/okolje-prostor-bivanje/povrsinske-vode/ |titul=Površinske vode |jazyk=sl |datum přístupu=2011-02-05 |vydavatel=Municipality of Ljubljana}} Nejnižší bod Lublaně, s nadmořskou výškou 261 metrů, se nachází na jejich soutoku. [179] => [180] => Během své historie byla Lublaň zasažena řadou povodní. Poslední povodně přišly v roce 2010.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljnovice.com/default.asp?podrocje=2&menu=2&novica=125560 |titul=Vodna ujma minuli konec tedna ohromila dobršen del Slovenije |jazyk=sl |vydavatel=Ljubljanske novice |datum přístupu=2010-09-20 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20111003090429/http://www.ljnovice.com/default.asp?podrocje=2&menu=2&novica=125560 |datum archivace=2011-10-03}} Jižní a západní části města jsou povodněmi více ohroženy než severní části.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/assets/mestna-uprava/ogrozenost-mol-poplave-dobravc-2007.pdf |titul=Ocena ogroženosti mestne občine Ljubljana zaradi poplav |jazyk=sl |rok=2007 |autor=Dobravc, Mina |strany=7 |datum přístupu=2010-09-20 }} Gruberský kanál částečně snížil nebezpečí povodní na Lublaňských bažinách ({{Cizojazyčně|sl|''Ljubljansko barje''}}), největších bažinách ve Slovinsku,{{Citace elektronického periodika [181] => | příjmení = [182] => | jméno = [183] => | titul = Introduction [184] => | periodikum = www.ljubljanskobarje.si [185] => | vydavatel = [186] => | url = http://www.ljubljanskobarje.si/en/ljubljana-moors/introduction [187] => | datum vydání = [188] => | jazyk = en [189] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190404044708/http://www.ljubljanskobarje.si/en/ljubljana-moors/introduction [190] => | datum přístupu = 2019-04-05 [191] => | datum archivace = 2019-04-04 [192] => }} ležících jižně od Lublaně. [193] => [194] => V Lublani jsou dva velké rybníky. ''Koseški bajer'' se nachází v části Šiška a ''Tivolski ribnik'' se nachází v jižní části parku Tivoli.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.kamnaizlet.si/destinacije/tivolski-ribnik |titul=Tivolski ribnik |jazyk=sl |periodikum=Kamnaizlet.si |vydavatel=PVA, d. o. o. |datum přístupu=2012-02-08 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110720000701/http://www.kamnaizlet.si/destinacije/tivolski-ribnik |datum archivace=2011-07-20 |nedostupné=ano }} Koseški bajer je domovem řady vzácných rostlinných a živočišných druhů a je oblíbeným místem setkávání a rekreace.{{Citace periodika |url=http://www.delo.si/clanek/151456 |jméno=Alenka |příjmení=Zgonik |titul=Dobimo se na Koseškem bajerju |jazyk=sl|datum vydání=2011-05-05 |issn=1854-6544|periodikum=Delo.si}} Rybník Tivoli je mělký rybník s malým objemem, který byl původně používán pro plavbu lodí a pro bruslení, ale byl v průběhu let opuštěn, a nyní se používá pouze pro rybolov.{{Citace monografie |url=http://www.digitalna-knjiznica.bf.uni-lj.si/dn_krelj_ziva.pdf |jazyk=slovinsky, anglicky |titul=Ekološki status ribnika Tivoli |jméno=Živa |příjmení=Krelj |vydavatel=Department of Biology, Faculty of Natural Sciences and Engineering, University of Ljubljana |rok=2007}} [195] => [196] => === Podnebí === [197] => Podnebí v Lublani je [[Oceánické podnebí|oceánské]] (v [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenově klasifikaci podnebí]] ''Cfb''), hraničící s [[Vlhké subtropické podnebí|vlhkou subtropickou klimatickou oblastí]] (Köppenova klasifikace podnebí ''Cfa''), s kontinentálními charakteristikami jako jsou teplé léto a mírně chladná zima. [198] => [199] => Červenec a srpen jsou nejteplejší měsíce s denními maximy obecně mezi 25 a 30 °C a leden je nejchladnější měsíc s teplotami většinou oscilujícími okolo 0 °C. Ve městě je ročně 90 mrazových dní a 11 dnů s teplotami nad 30 °C. Srážky jsou poměrně rovnoměrně rozloženy po všechna roční období, ačkoli zimy a jara jsou spíše suchá oproti létům a podzimům. Roční srážky jsou kolem 1400 mm, což činí z Lublaně jedno z nejvlhčích evropských hlavních měst. Bouřky jsou velmi běžné od května do září. Sníh je obyčejně od prosince do února; v zimě je v průměru zaznamenána sněhová pokrývka 48 dní. Město je známé svou mlhou, která se vyskytuje v průměru 64 dní v roce, většinou na podzim a v zimě, a může obzvláště přetrvávat v podmínkách [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.arso.gov.si/vreme/napovedi|titul=ARSO|datum přístupu=2009-09-10|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20181020201714/http://www.arso.gov.si/vreme/napovedi|datum archivace=2018-10-20|nedostupné=ano}} V létě je počasí ve městě pod vlivem středomořských proudů vzduchu, takže léto je slunečné a teplé.{{Citace elektronického periodika [200] => | titul = Praktične informacije [201] => | periodikum = www.visitljubljana.com [202] => | url = https://www.visitljubljana.com/sl/obiskovalci/ljubljana-in-regija/informacije-za-obiskovalce/osnovne-informacije/ [203] => | datum přístupu = 2018-10-19 [204] => }} [205] => [206] => {{Podnebí| místo = Lublaň [207] => | nejvyšší teplota C leden = 15,8 [208] => | nejvyšší teplota C únor = 19,7 [209] => | nejvyšší teplota C březen = 24,3 [210] => | nejvyšší teplota C duben = 27,8 [211] => | nejvyšší teplota C květen = 32,4 [212] => | nejvyšší teplota C červen = 35,6 [213] => | nejvyšší teplota C červenec = 37,1 [214] => | nejvyšší teplota C srpen = 40,2 [215] => | nejvyšší teplota C září = 30,3 [216] => | nejvyšší teplota C říjen = 25,8 [217] => | nejvyšší teplota C listopad = 20,9 [218] => | nejvyšší teplota C prosinec = 16,7 [219] => | nejvyšší teplota C rok = 40,2 [220] => | průměrné denní maximum C leden = 3,4 [221] => | průměrné denní maximum C únor = 6,4 [222] => | průměrné denní maximum C březen = 11,4 [223] => | průměrné denní maximum C duben = 16,1 [224] => | průměrné denní maximum C květen = 21,4 [225] => | průměrné denní maximum C červen = 24,6 [226] => | průměrné denní maximum C červenec = 27,3 [227] => | průměrné denní maximum C srpen = 26,7 [228] => | průměrné denní maximum C září = 21,6 [229] => | průměrné denní maximum C říjen = 15,9 [230] => | průměrné denní maximum C listopad = 8,8 [231] => | průměrné denní maximum C prosinec = 3,8 [232] => | průměrné denní maximum C rok = 15,6 [233] => | průměrná teplota C leden = 0,3 [234] => | průměrná teplota C únor = 1,9 [235] => | průměrná teplota C březen = 6,5 [236] => | průměrná teplota C duben = 10,8 [237] => | průměrná teplota C květen = 15,8 [238] => | průměrná teplota C červen = 19,1 [239] => | průměrná teplota C červenec = 21,3 [240] => | průměrná teplota C srpen = 20,6 [241] => | průměrná teplota C září = 16,0 [242] => | průměrná teplota C říjen = 11,2 [243] => | průměrná teplota C listopad = 5,6 [244] => | průměrná teplota C prosinec = 1,2 [245] => | průměrná teplota C rok = 10,9 [246] => | průměrné denní minimum C leden = -2,5 [247] => | průměrné denní minimum C únor = -2,0 [248] => | průměrné denní minimum C březen = 1,7 [249] => | průměrné denní minimum C duben = 5,8 [250] => | průměrné denní minimum C květen = 10,3 [251] => | průměrné denní minimum C červen = 13,7 [252] => | průměrné denní minimum C červenec = 15,5 [253] => | průměrné denní minimum C srpen = 15,2 [254] => | průměrné denní minimum C září = 11,5 [255] => | průměrné denní minimum C říjen = 7,7 [256] => | průměrné denní minimum C listopad = 2,8 [257] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1,1 [258] => | průměrné denní minimum C rok = 6,6 [259] => | nejnižší teplota C leden = -20,3 [260] => | nejnižší teplota C únor = -23,3 [261] => | nejnižší teplota C březen = -14,1 [262] => | nejnižší teplota C duben = -3,2 [263] => | nejnižší teplota C květen = 0,2 [264] => | nejnižší teplota C červen = 3,8 [265] => | nejnižší teplota C červenec = 7,4 [266] => | nejnižší teplota C srpen = 5,8 [267] => | nejnižší teplota C září = 3,1 [268] => | nejnižší teplota C říjen = -5,2 [269] => | nejnižší teplota C listopad = -14,5 [270] => | nejnižší teplota C prosinec = -14,5 [271] => | nejnižší teplota C rok = -23,3 [272] => | barva srážek = green [273] => | průměrné srážky mm leden = 69 [274] => | průměrné srážky mm únor = 70 [275] => | průměrné srážky mm březen = 88 [276] => | průměrné srážky mm duben = 99 [277] => | průměrné srážky mm květen = 109 [278] => | průměrné srážky mm červen = 144 [279] => | průměrné srážky mm červenec = 115 [280] => | průměrné srážky mm srpen = 137 [281] => | průměrné srážky mm září = 147 [282] => | průměrné srážky mm říjen = 147 [283] => | průměrné srážky mm listopad = 129 [284] => | průměrné srážky mm prosinec = 107 [285] => | průměrné srážky mm rok = 1362 [286] => | jednotka dní s deštěm = 0,1 mm [287] => | dní s deštěm leden = 11 [288] => | dní s deštěm únor = 9 [289] => | dní s deštěm březen = 11 [290] => | dní s deštěm duben = 14 [291] => | dní s deštěm květen = 14 [292] => | dní s deštěm červen = 15 [293] => | dní s deštěm červenec = 12 [294] => | dní s deštěm srpen = 12 [295] => | dní s deštěm září = 12 [296] => | dní s deštěm říjen = 13 [297] => | dní s deštěm listopad = 14 [298] => | dní s deštěm prosinec = 14 [299] => | dní s deštěm rok = 153 [300] => | slunečných hodin leden = 71 [301] => | slunečných hodin únor = 114 [302] => | slunečných hodin březen = 149 [303] => | slunečných hodin duben = 178 [304] => | slunečných hodin květen = 235 [305] => | slunečných hodin červen = 246 [306] => | slunečných hodin červenec = 293 [307] => | slunečných hodin srpen = 264 [308] => | slunečných hodin září = 183 [309] => | slunečných hodin říjen = 120 [310] => | slunečných hodin listopad = 66 [311] => | slunečných hodin prosinec = 56 [312] => | slunečných hodin rok = 1974 [313] => | zdroj = World Weather Information Service (ARSO){{Citace elektronické monografie |url=http://www.meteo.si/uploads/probase/www/climate/table/en/by_location/ljubljana/climate-normals_81-10_Ljubljana_eng.pdf |titul=Climate normals 1981-2010 |vydavatel=ARSO |datum přístupu=2014-12-02|jazyk=anglicky}} (data pro roky 1981–2010) 2014-12-02 [314] => | zdroj 2 = Slovenian Environment Agency (ARSO){{Citace elektronické monografie |url=http://www.meteo.si/met/en/climate/diagrams/ljubljana/ |titul=Extreme values of measured yearly, monthly and daily values of chosen meteorological parameters in 1948-2011 |vydavatel=ARSO |datum přístupu=2014-12-02 |jazyk=anglicky}} (některé extrémy pro 1948–2013) 2014-12-02 [315] => }} [316] => [[Soubor:Trg France Prešerena.jpg|náhled|[[Prešerenovo náměstí]] v centru Lublaně|alt=Náměstí, uprostřed kostky vytvářejí kruh, hrající si děti, vzadu domy]] [317] => [318] => == Pamětihodnosti == [319] => Architektura města je kombinací různých stylů. Navzdory přítomnosti vysokých budov zejména na okraji města, zůstává v Lublani neporušené historické centrum. Zbytky nejstarší architektury se zachovaly z [[Starověký Řím|římského období]], centrum města však získalo svůj obrys ve středověku.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-5GMVBYIJ/ |titul=Stavbni razvoj v Ljubljani (1144–1895) in arhivsko gradivo Zgodovinskega arhiva Ljubljana |jazyk=sl |jméno=Jože |příjmení=Suhadolnik |rok=1994 |ročník=42 |issn=0023-4923 |periodikum=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino [The Chronicle: the Newspaper for the Slovenian History of Places] |vydavatel=Association of Slovenian Historical Societies, Section for the History of Places}} Po [[Idrijské zemětřesení|zemětřesení z roku 1511]] byla Lublaň přestavěna v [[Baroko|barokním]] stylu podle italského vzoru, zejména benátského. [320] => [321] => Po [[Zemětřesení v Lublani (1895)|zemětřesení v roce 1895]] byla znovu přestavěna, tentokrát ve stylu [[Vídeňská secese|Vídeňské secese]]. Stavby z tohoto období dnes stojí vedle starších staveb z epochy baroka. Velké stavby v meziválečném období často nesou osobní stopu architektů [[Jože Plečnik]]a{{Citace elektronické monografie |url=http://www.rtvslo.si/tureavanture/podobe-slovenije/kamniti-dokumenti-ljubljanske-zgodovine/199703 |titul=Kamniti dokumenti ljubljanske zgodovine |jazyk=sl |datum vydání=2006-05-31 |periodikum=MMC RTV Slovenija |vydavatel=RTV Slovenija}} a [[Ivan Vurnik|Ivana Vurnika]].{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=57sRAQAAMAAJ |titul=Walks in old Ljubljana: a guide to its culture and history |rok=1992 |jméno=Ivan |příjmení=Stopar |jméno2=Damjan |příjmení2=Prelovšek |vydavatel=Marketing 013 ZTP |id=}} Ve druhé polovině 20. století byly části Lublaně přestavěny dle plánů [[Edvard Ravnikar|Edvarda Ravnikara]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.rtvslo.si/kultura/razglednice-preteklosti/eden-zadnjih-univerzalnih-arhitektov-pri-nas/155638 |titul=Eden zadnjih univerzalnih arhitektov pri nas |jazyk=sl |jméno=Polona |příjmení=Balantič |datum vydání=2008-06-23|periodikum=MMC RTV Slovenija |vydavatel=RTV Slovenija}} Dílo Jože Plečnika v Lublani bylo v roce 2021 zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]].{{Citace elektronické monografie [322] => | vydavatel = UNESCO [323] => | titul = The works of Jože Plečnik in Ljubljana – Human Centred Urban Design [324] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1643/ [325] => | jazyk = anglicky [326] => | datum přístupu = 2021-11-11 [327] => }} [328] => [329] => === Hlavní památky === [330] => Ústředním náměstím v Lublani je [[Prešerenovo náměstí]] ({{Cizojazyčně|sl|''Prešernov trg''}}), na kterém leží františkánský [[Kostel Zvěstování (Lublaň)|kostel Zvěstování]] ({{Cizojazyčně|sl|''Frančiškanska cerkev''}}). Postaven byl v letech 1646 až 1660 (zvonice následovaly později), nahradil starý gotický kostel na stejném místě. Uspořádání má formu raně barokní baziliky s jednou lodí a dvěma řadami postranních kaplí. Barokní hlavní oltář je dílem sochaře [[Francesco Robba|Francesco Robby]]. Mnoho z původních fresek bylo zničeno trhlinami ve stropě způsobenými zemětřesením v roce 1895. Nové fresky namaloval slovinský impresionistický malíř [[Matej Sternen]].{{Citace elektronického periodika [331] => | titul = 20 metres above the floor, where Matej Sternen painted his masterpiece :: Prvi interaktivni multimedijski portal, MMC RTV Slovenija [332] => | periodikum = www.rtvslo.si [333] => | url = http://www.rtvslo.si/news-in-english/20-metres-above-the-floor-where-matej-sternen-painted-his-masterpiece/368260 [334] => | datum přístupu = 2018-10-19 [335] => }} [336] => [337] => ''[[Lublaňský hrad]]'' je středověký hrad s románskými, gotickými a renesančními architektonickými prvky, který se nachází na vrcholu hradního vrchu a který dominuje centru města.{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=Q-tXAAAAMAAJ |titul=Vsi slovenski gradovi: leksikon slovenske grajske zapuščine |jazyk=sl |jméno=Ivan |příjmení=Jakič |rok=1997 |isbn=9788634117714 |vydavatel=Državna založba Slovenije [National Publishing House] |strany=192}} Oblast kolem dnešního hradu byla nepřetržitě obývaná již kolem roku 1200 př. n. l.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/sights/castle/default.html |titul=Ljubljanski grad / Ljubljana Castle |datum přístupu=2008-07-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080502132830/http://www.ljubljana.si/en/sights/castle/default.html |datum archivace=2008-05-02 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}} Hrad byl postaven v 12. století a byl sídlem markraběte, později tu sídlili [[Kraňské vévodství|kraňští vévodové]].{{Citace elektronického periodika |titul=Ljubljana Calling/Sightseeing/Ljubljana Castle |url=http://www.ljubljana-calling.com/ENG/inCallingZnGrad.php |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140202145822/http://www.ljubljana-calling.com/ENG/inCallingZnGrad.php |datum archivace=2014-02-02 |nedostupné=ano }} Pozorovací věž hradu pochází z roku 1848; ta byla obývána strážcem, jehož povinností bylo v případě požáru vypálit z děl varování pro město nebo oznamovat významné návštěvy nebo události; tyto dvě funkce si hrad stále drží. Konají se tu také kulturní akce a svatby.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljanafestival.si/en/ljubljana_castle/history/|titul=Festival Ljubljana |datum přístupu=2008-07-30|jazyk=anglicky}} V roce 2006 propojila centrum města s hradem na kopci lanová dráha.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/en/news/5-years-of-the-funicular-railway-to-the-castle/ |titul=5 Years of the Funicular Railway to the Castle |datum vydání=2011-12-28 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |jazyk=anglicky}} [338] => [339] => [[Soubor:StNicholas-Ljubljana.JPG|náhled|Lublaňská katedrála|alt=Pohled na kostel osvícený bočním narudlým sluncem]] [340] => [[Radnice (Lublaň)|Radnice]] ({{Cizojazyčně|sl|''Mestna hiša''}}, {{Cizojazyčně|sl|''Magistrat''}}), která se nachází na Náměstí ({{Cizojazyčně|sl|''Mestni trg''}}), je sídlem magistrátu města Lublaně. Původní budova byla postavena v gotickém stylu v roce 1484.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-5GMVBYIJ/ |titul=Stavbni razvoj v Ljubljani (1144–1895) in arhivsko gradivo Zgodovinskega arhiva Ljubljana |jazyk=sl |jméno=Jože |příjmení=Suhadolnik |rok=1994 |ročník=42 |číslo=2 |periodikum=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino [The Chronicle: The Newspaper for the Slovenian History of Places] |issn=0023-4923 |vydavatel=Association of Slovenian Historical Societies, Section for the History of Places}} Mezi lety 1717 a 1719 budovu do barokního slohu s benátskou inspirací upravil architekt [[Gregor Mačeka]].{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:doc-YK8W9WXI |titul=Meščani Ljubljane in njihova mestna hiša |jazyk=slovinsky, anglicky, německy | jméno=Katja |příjmení=Žvanut |periodikum=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino [The Chronicle: The Newspaper for the Slovenian History of Places] |issn=0023-4923 |ročník=47 |číslo=1/2 |rok=1999 |vydavatel=Association of Slovenian Historical Societies, Section for the History of Places}} Na náměstí blízko radnice stojí replika barokní Robbovy kašny. Originál byl v roce 2006 přemístěn do [[Slovinská národní galerie|Národní galerie]]. Robbova kašna je zdobena obeliskem, na jehož podstavci jsou tři postavy z bílého mramoru, symbolizující tři hlavní řeky Kraňska. Je dílem Francesca Robby, který ve městě navrhl řadu dalších barokních soch.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/sights/baroque_ljubljana/default.html |titul=Baroque Ljubljana |datum přístupu=2008-07-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080627191346/http://www.ljubljana.si/en/sights/baroque_ljubljana/default.html |datum archivace=2008-06-27 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}} [341] => [342] => [[Katedrála svatého Mikuláše (Lublaň)|Katedrála v Lublani]] ({{Cizojazyčně|sl|''Ljubljanska stolnica''}}), zvaná Katedrála svatého Mikuláše ({{Cizojazyčně|sl|''Stolnica sv. Nikolaja''}}), slouží [[Arcidiecéze lublaňská|Lublaňské arcidiecézi]]. Je snadno identifikovatelná díky zelené kopuli a dvojité věži a stojí na náměstí Cyrila a Metoděje ({{Cizojazyčně|sl|''Ciril-Metodov trg''}}), nazvaném po svatých Cyrilovi a Metodějovi, nedaleko [[Lublaňská ústřední tržnice|Ústřední tržnice]] a radnice. Lublaňská diecéze byla založena v roce 1461. V letech 1701 až 1706 jezuitský architekt [[Andrea Pozzo]] navrhl barokní kostel ve tvaru [[Latinský kříž|latinského kříže]] se dvěma bočními kaplemi. Dóm v centru byl postaven v roce 1841. Interiér je zdoben barokními freskami namalovanými [[Giulio Quaglio mladší|Giulio Quagliem mladším]] v letech 1703–1706 a 1721–1723.{{Citace elektronické monografie [343] => | url = https://www.visitljubljana.com/en/visitors/things-to-do/sightseeing/the-cathedral-church-of-st-nicholas/ [344] => | titul = The Cathedral (Church of St. Nicholas) [345] => | jazyk = anglicky [346] => | příjmení = [347] => | jméno = [348] => | vydavatel = Ljubljana Tourism [349] => | místo = [350] => | datum vydání = [351] => | datum přístupu = 2019-04-19 [352] => }} [353] => [354] => {{Cizojazyčně|sl|''[[Nebotičnik]]''}} (česky mrakodrap) je třináctipatrová budova, která se zvedá do výšky 70 metrů. Kombinuje prvky architektury [[Klasicistní architektura|neoklasicismu]] a architektury [[art deco]]. Převážně jako místo pro podnikání je Nebotičnik domovem řady obchodů v přízemí a prvním patře; různé kanceláře se nacházejí ve druhém až pátém patře. Šesté až deváté patro jsou soukromé rezidence. V horních třech patrech se nachází kavárna, bar a vyhlídkové patro.[http://www.ljubljana.si/en/sights/20th_century_ljubljana/skyscraper/ Ljubljana. si - Skycraper]. Načteno 3. prosince 2007. {{Wayback|url=http://www.ljubljana.si/en/sights/20th_century_ljubljana/skyscraper/ |date=20080606000000 }} Nebotičnik navrhl slovinský architekt [[Vladimír Šubic]]. Stavba byla zahájena v červenci 1930 a budova byla otevřena 21. února 1933. Po nějakou dobu byl nejvyšší obytnou budovou v Evropě.''[http://www.ukom.gov.si/eng/slovenia/background-information/neboticnik/ Government Communication Office - Ljubljana's Neboticnik Is 70 Years Old. ]''. Načteno 3. prosince 2007. {{Wayback|url=http://www.ukom.gov.si/eng/slovenia/background-information/neboticnik/ |date=20080305000000 }} [355] => [356] => [357] => Soubor:Río Ljubljanica, Liubliana, Eslovenia, 2017-04-14, DD 06.jpg|Řeka Lublaňka v centru Lublaně [358] => Soubor:Ljubljana BW 2014-10-09 11-34-41.jpg|Radnice [359] => Soubor:Mestni Trg (avgust 2021).jpg|Městské náměstí [360] => Soubor:Fuente de la Plaza Nueva, Liubliana, Eslovenia, 2017-04-14, DD 44-46 HDR.jpg|Kašna na novém náměstí [361] => Soubor:Ljubljana BW 2014-10-09 12-19-48.jpg|Prešerenovo náměstí [362] => Soubor:Philharmonic of Slovenia.jpg|Budova slovinské filharmonie [363] => Soubor:Neboticnik Tower 1.jpg|Nebotičnik [364] => Soubor:Nádvoří, Srpen 2021.jpg|Lublaňský hrad [365] => [366] => [367] => === Parky a další zeleň === [368] => [[Soubor:Parco Tivoli (Lubiana).jpg|náhled|[[Městský park Tivoli]]]] [369] => [370] => Městský park Tivoli ({{Cizojazyčně|sl|''Mestni park Tivoli''}}) je největším parkem v Lublani.{{Citace elektronické monografie [371] => | url = http://www.slovenia.info/?kul_zgod_znamenitosti=6296&lng=2 [372] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150924102934/http://www.slovenia.info/?kul_zgod_znamenitosti=6296&lng=2 [373] => | titul = Ljubljana, Park Tivoli, Rožnik and Šišenski hill - Cultural and Historical Heritage - Slovenia - Official Travel Guide [374] => | příjmení = Slovenia.Info [375] => | periodikum = slovenia.info [376] => | rok = 2011 [377] => | datum archivace = 2015-09-24 [378] => | datum přístupu = 2019-04-30 [379] => | jazyk = anglicky [380] => }}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana-life.com/culture/culture_details/49-Tivoli_Park |titul=Tivoli Park Ljubljana | Slovenia - Ljubljana Life |příjmení=LjubljanaLife.com |periodikum=ljubljana-life.com |rok=2011 |datum přístupu=2011-07-05|jazyk=anglicky}} Byl navržen v roce 1813 francouzským inženýrem [[Jean Blanchard|Jeanem Blanchardem]] a nyní zaujímá plochu přibližně 5 km2. Mezi lety 1921 a 1939 byl renovován slovinským architektem [[Jože Plečnik|Jožem Plečníkem]], který vytvořil širokou centrální promenádu zvanou Jakopičova promenáda ({{Cizojazyčně|sl|''Jakopičevo sprehajališče''}}), nazvanou po předním slovinském impresionistickém malíři [[Rihard Jakopič|Rihardu Jakopiči]]. V parku jsou různé druhy stromů, květinové zahrady, řada soch a kašen. V parku stojí několik pozoruhodných staveb, mezi nimi [[zámek Tivoli]], [[Národní muzeum současných dějin]] a [[Hala Tivoli|sportovní hala Tivoli]]. [381] => [382] => Krajinný park Tivoli ({{Cizojazyčně|sl|''Rožnik in Šišenski hrib''}}) se nachází v západní části města.{{Citace monografie |url=http://www.ckff.si/dokumenti/inventarizacija_dvozivk_tivoli.pdf |titul=Poročilo: Inventarizacija dvoživk (Amphibia) v Krajinskem parku Tivoli, Rožnik in Šišenski hrib |strany=8–9 |jazyk=sl |vydavatel=Center for Cartography of Fauna and Flora |datum vydání=2003-09-23 |jméno=Aleksandra |příjmení=Lešnik}} [383] => [384] => [[Lublaňská botanická zahrada]] ({{Cizojazyčně|sl|''Ljubljanski botanični vrt''}}) zabírá plochu 2,40 hektaru vedle křížení [[Gruberský kanál|kanálu Gruber]] a řeky Lublaňky, jižně od starého města. Je centrální slovinskou botanickou zahradou a nejstarší kulturní, vědeckou a vzdělávací organizací v zemi. Začala fungovat v roce 1810 pod vedením [[Franc Hladnik|France Hladnika]]. Z více než 4 500 druhů rostlin a poddruhů je zhruba třetina endemických pro Slovinsko, zbytek pochází z jiných evropských zemí a dalších kontinentů. Instituce je členem mezinárodní sítě Botanic Gardens Conservation International a spolupracuje s více než 270 botanickými zahradami po celém světě.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/stream/URN:NBN:SI:DOC-Z1QOQKIK/f67d0186-55db-4560-aa75-fdfacc85f530/PDF |titul=Botanični vrt Univerze v Ljubljani - 200 let |jazyk=slovinsky, anglicky |jméno=Jože |příjmení=Bavcon |periodikum=Acta Biologica Slovenica |ročník=53 |číslo=1 |strany=3–33 |rok=2010 |issn=1408-3671 |datum přístupu=2019-04-14 }} [385] => [386] => V roce 2014 za své environmentální úspěchy získala Lublaň cenu Evropské zelené hlavní město pro rok 2016.{{Citace elektronické monografie|url = http://ec.europa.eu/environment/europeangreencapital/wp-content/uploads/2014/04/EGCA-winning-city-2016-Ljubljana-F01.pdf|titul = Environment: Ljubljana European Green Capital 2016|datum vydání = 2014-06-24|datum přístupu = 2014-06-24|vydavatel = European Commission|jazyk=anglicky}} [387] => [388] => === Ulice a náměstí === [389] => [[Soubor:Ljubljana stritarjeva ulica.jpg|náhled|Stritarova ulice s Robbovou kašnou|alt=Ulice v noci, z obou stran domy, vzadu na kopci zeleně nasvícený hrad]] [390] => Lublaňské centrální náměstí, zvané [[Prešerenovo náměstí|Prešerenovo]], existuje již od 18. století, ale moderní vzhled získalo až koncem 19. století. Po zemětřesení z roku 1895 navrhl [[Max Fabiani]] náměstí jako střed čtyř ulic a čtyř bank a v osmdesátých letech 20. století navrhl [[Edvard Ravnikar]] kruhový design a chodníky ze žulových bloků.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.slovenia.info/?arhitekturne_znamenitosti=765&lng=1 |titul=Ljubljana, Tromostovje |periodikum=WWW.slovenia.info |vydavatel=Slovenian Tourist Board |datum přístupu=2012-05-15|jazyk=anglicky}} Uprostřed náměstí stojí socha slovinského národního básníka [[France Prešeren]]a s [[Múzy|múzou]]. Prešerenský památník vytvořil v roce 1905 [[Ivan Zajec]], zatímco podstavec navrhl Max Fabiani. Náměstí a okolí je od 1. září 2007 [[Pěší zóna|pěší zónou]]:{{Citace monografie |url=https://repozitorij.uni-lj.si/Dokument.php?id=111101&lang=slv |titul=Turizem kot del revitalizacije mestnega jedra Ljubljana |autor=Nina Caf |rok=2007 |datum přístupu=2011-12-12|jazyk=sl}} přes náměstí jezdí pouze turistický vlak, který vozí turisty na Lublaňský hrad. [391] => [392] => [[Náměstí republiky (Lublaň)|Náměstí republiky]], dříve Náměstí revoluce, je největším náměstím v Lublani.{{cite encyclopedia |url=http://www.dedi.si/dediscina/210-trg-republike |title=Trg republike |trans-title=Republic Square |encyclopedia=Enciklopedija naravne in kulturne dediščine na Slovenskem - DEDI [Encyclopedia of Natural and Cultural Heritage in Slovenia] |first1=Alenka |last1=Bartulovič |editor1-first=Mateja |editor1-last=Šmid Hribar |editor2-first=Gregor |editor2-last=Golež |editor3-first=Dan |editor3-last=Podjed |editor4-first=Drago |editor4-last=Kladnik |editor5-first=Bojan |editor5-last=Erhartič |editor6-first=Primož |editor6-last=Pavlin |editor7-first=Jerele |editor7-last=Ines |accessdate=23 May 2012 |language=Slovenian }} V druhé polovině 20. století ho navrhl [[Edvard Ravnikar]]. Dne 26. června 1991 zde byla vyhlášena [[Den státnosti (Slovinsko)|nezávislost Slovinska]]. Na severní straně stojí budova [[Státní shromáždění Republiky Slovinsko|Národního shromáždění]] a na jižní straně [[Cankarův dům v Lublani|Cankarův dům]], největší slovinské kulturní a kongresové centrum. Na jeho východní straně stojí dvoupodlažní budova [[Maximarket]]u, také dílo Edvarda Ravnikara. Nachází se zde jeden z nejstarších obchodních domů v Lublani a kavárna, která je oblíbeným místem setkávání, místem politických rozhovorů a vyjednání.{{cite encyclopedia |url=http://www.dedi.si/dediscina/211-veleblagovnica-maximarket |title=Veleblagovnica Maximarket |trans-title=Maximarket Department Store |encyclopedia=Enciklopedija naravne in kulturne dediščine na Slovenskem - DEDI [Encyclopedia of Natural and Cultural Heritage in Slovenia] |first1=Alenka |last1=Bartulovič |editor1-first=Mateja |editor1-last=Šmid Hribar |editor2-first=Gregor |editor2-last=Golež |editor3-first=Dan |editor3-last=Podjed |editor4-first=Drago |editor4-last=Kladnik |editor5-first=Bojan |editor5-last=Erhartič |editor6-first=Primož |editor6-last=Pavlin |editor7-first=Jerele |editor7-last=Ines |accessdate=23 May 2012 |language=Slovenian }} [393] => [394] => [[Soubor:Ljubljana streets (11330213013).jpg|náhled|vlevo|Čopova ulice|alt=Ulice ve městě, pěší zóna, z obou stran domy, lidi kráčí po ulici]] [395] => [[Kongresové náměstí]] ({{Cizojazyčně|sl|''Kongresni trg''}}) je jedním z nejdůležitějších bodů města. Bylo postaveno v roce 1821 pro slavnostní účely, jako byl [[Lublaňský kongres]], po kterém se jmenuje. Od té doby se stalo důležitým střediskem pro politické slavnosti, demonstrace a protesty, jako byla slavnost vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]], oslava osvobození [[Bělehrad]]u, protesty proti jugoslávským orgánům v roce 1988 atd. Náměstí hostí také řadu významných budov, jako je palác [[Univerzita v Lublani|Univerzity v Lublani]], [[Filharmonická síň]], [[Voršilský kostel Nejsvětější Trojice (Lublaň)|Voršilský kostel Nejsvětější Trojice]] a budovu [[Matice slovinská|Matice slovinské]]. V centru náměstí leží Hvězdný park ({{Cizojazyčně|sl|''Park Zvezda''}}). V letech 2010 a 2011 bylo náměstí významně zrenovováno a nyní je většinou uzavřeno pro silniční dopravu na povrchu.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.rtvslo.si/kultura/drugo/foto-zgodbe-ki-so-se-dogajale-na-kongresnem-trgu/260463 |titul=Zgodbe, ki so se dogajale na Kongresnem trgu |jazyk=sl |datum přístupu=2011-10-09 |vydavatel=Radiotelevizija Slovenija}} [396] => [397] => [[Čopova ulice]] ({{Cizojazyčně|sl|''Čopova ulica''}}) je hlavní třída v centru Lublaně. Ulice je pojmenována podle [[Matija Čop|Matijovi Čopovi]], literátovi z počátku 19. století a blízkém příteli slovinského romantického básníka [[France Prešeren]]a. Vede od hlavní pošty ({{Cizojazyčně|sl|''Glavna pošta''}}) na Slovinské ulici ({{Cizojazyčně|sl|''Slovenska cesta''}}) směrem dolů na [[Prešerenovo náměstí]] a je lemována bary a obchody. Funguje jako pěší zóna a je považována za centrální promenádu hlavního města.{{Citace monografie [398] => | titul = Ljubljana city Slovenia Čop street people walking shopping video shot footage 4K ~ Footage #40681973 [399] => | url = https://www.pond5.com/stock-footage/40681973/ljubljana-city-slovenia-cop-street-people-walking-shopping-v.html [400] => | jazyk = en [401] => }} [402] => [403] => === Mosty === [404] => [[Soubor:Dragon Bridge 1 (5756113569).jpg|náhled|Dračí socha na Dračím mostě|alt=Detail plastiky zeleného draka na kamenném podstavci]] [405] => Mezi nejznámější mosty v Lublani, vyjmenované od severu k jihu, patří [[Dračí most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Zmajski most''}}), [[Řeznický most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Mesarski most''}}), [[Trojmostí]] ({{Cizojazyčně|sl|''Tromostovje''}}), [[Rybářská lávka]] ({{Cizojazyčně|sl|''Ribja brv''}}), [[Čevljarski most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Šuštarski most''}}), [[Hradecký most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Hradeckega most''}}) a [[Trnovský most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Trnovski most''}}). Posledně zmíněný most vede přes řeku [[Gradaščica|Gradaščicu]], všechny ostatní vedou přes řeku Lublaňku. [406] => [407] => [[Dračí most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Zmajski most''}}) postavený v roce 1901 a zdobený dračími sochami{{Citace periodika |url=http://www.rtvslovenija.si/tureavanture/podobe-slovenije/med-mostovi-slovenske-prestolnice/200845 |titul=Med mostovi slovenske prestolnice |jazyk=sl |periodikum=MMC RTV Slovenia |vydavatel=RTV Slovenia |datum vydání=2008-03-28}} na podstavcích ve čtyřech rozích mostu[http://www.eccenet.org/News/2001/2001Supp2.htm ZMAJKIMOS - DRAGON BRIDGE] {{Wayback|url=http://www.eccenet.org/News/2001/2001Supp2.htm |date=20111003000000 }} ''Eccenet.org''{{Citace monografie |url=https://books.google.com/books?id=h_d3xtr7rDEC&pg=PA75 |editoři=McKelvie, Robin. McKelvie, Jenny |kapitola=What To See |titul=Slovenia: The Bradt Travel Guide |vydavatel=Bradt Travel Guides |místo= |rok=2008 |strany=75 |isbn=1-84162-119-6}} se stal symbolem města a je považován za jeden z nejkrásnějších příkladů mostů postavených ve stylu [[Vídeňská secese|Vídeňské secese]].{{Citace monografie |jméno=Steve |příjmení=Fallon |titul=Slovenia |url=https://archive.org/details/slovenia0000fall |vydavatel=Lonely Planet |rok=2004 |strany=[https://archive.org/details/slovenia0000fall/page/n65 65] |isbn=1-74104-161-9}}{{Citace elektronického periodika |titul=Dragon Bridge |url=http://www.ljubljana.si/en/sights/ljubljanica_bridges/dragon_bridge/default.html |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081211082312/http://www.ljubljana.si/en/sights/ljubljanica_bridges/dragon_bridge/default.html |datum archivace=2008-12-11 |nedostupné=ano }}[http://europe.iabc.com/eli2007/eli2007_welcome.pdf Ljubljana - A lively city, safe under the wings of a dragon] {{Wayback|url=http://europe.iabc.com/eli2007/eli2007_welcome.pdf |date=20080410000000 }} ''International Associations of Business Communicators (IABC)'' Má rozpětí 33,34 metrů a jeho oblouk byl v době otevření třetí největší v Evropě. Je chráněn jako technická památka.{{Citace sborníku |url=https://books.google.com/books?id=E7ywmb24EQMC&pg=PA124 |titul=World Famous Arch Bridges in Slovenia: The Dragon Bridge in Ljubljana (1901) |jméno=Gorazd |příjmení=Humar |datum vydání=2001-09 |vydavatel=Presses des Ponts |sborník=Arch'01: troisième Conférence internationale sur les ponts en arc Paris: |sestavitel=Charles Abdunur |strany=124–125 |místo=Paris |isbn=2-85978-347-4}} [408] => [409] => [[Soubor:Love padlocks at Butchers' Bridge (Ljubljana).JPG|náhled|vlevo|[[Zámek lásky|Zámky lásky]] na Řeznickém mostě|alt=Řada zavěšených zamčených zámků na řetězu, uprostřed červený zámek ve tvaru srdce]] [410] => Ozdobený mytologickými bronzovými sochami, vytvořenými [[Jakov Brdar|Jakovem Brdarem]] ze starověké řecké mytologie a biblických příběhů,{{Citace elektronické monografie|autor=Tekst: Irena Brejc |url=http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/objektiv/1042372767 |titul=Iz gline naredi dober kruh in ga razdeli med ljudi | Dnevnik |vydavatel=Dnevnik.si |datum vydání=2012-09-15 |datum přístupu=2012-09-19|jazyk=anglicky}} [[Řeznický most]] ({{Cizojazyčně|sl|''Mesarski most''}}) spojuje [[Lublaňská ústřední tržnice|ústřední tržnici]] a Petkovškovo nábřeží ({{Cizojazyčně|sl|''Petkovškovo nabrežje''}}). V Lublani je také znám jako most |[[Zámek lásky|zámků lásky]]. [411] => [412] => [413] => [[Trojmostí]] ({{Cizojazyčně|sl|''Tromostovje''}}) je zdobeno kamennými balustrádami a kamennými lampami na všech třech mostech a vede k terasám s výhledem na řeku. Vytváří centrální bod na východozápadní ose, spojující městský park Tivoli s kopcem Rožnik na jedné straně a Lublaňský hrad na straně druhé,{{Citace elektronické monografie |url=http://www.visitljubljana.com/en/directory/sights-attractions/1821/detail.html |titul=Triple Bridge |periodikum=Www.visitljubljana.com |datum přístupu=2012-05-15 |vydavatel=Ljubljana Tourism |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20120620034859/http://www.visitljubljana.com/en/directory/sights-attractions/1821/detail.html |datum archivace=2012-06-20 |nedostupné=ano }} a severojižní ose jdoucí přes město, reprezentované řekou. Aby se odstranil úzký profil, byl mezi lety 1929 a 1932 zvětšen tím, že k historickému střednímu mostu byly přidány dva boční mosty pro pěší.{{Citace elektronického periodika [414] => | titul = The Triple Bridge [415] => | periodikum = architectuul.com [416] => | url = http://architectuul.com/architecture/the-triple-bridge [417] => | datum přístupu = 2018-10-19 [418] => }}{{Citace elektronického periodika [419] => | titul = Triple Bridge [420] => | url = https://www.visitljubljana.com/en/visitors/things-to-do/sightseeing/triple-bridge/ [421] => | periodikum = www.visitljubljana.com [422] => | datum přístupu = 2019-05-20 [423] => | příjmení = [424] => | jméno = [425] => | vydavatel = [426] => | datum vydání = [427] => | url archivu = [428] => | jazyk = en [429] => }} [430] => [431] => Rybářská lávka nabízí krásný výhled na sousední Trojmostí na severu a na jih na Čevljarski most. Jde o průhledný skleněný most, který je v noci osvětlený vestavěnými LED diodami.{{Citace periodika [432] => | titul = Ribja Brv Girder Bridge [433] => | periodikum = Fleetwood Urban [434] => | jazyk = en [435] => | url = http://www.fleetwoodurban.com.au/inspiration/global/ribja-brv-girder [436] => | datum přístupu = 2018-10-19 [437] => | příjmení = [438] => | jméno = [439] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180327094423/http://www.fleetwoodurban.com.au/inspiration/global/ribja-brv-girder [440] => | datum archivace = 2018-03-27 [441] => | nedostupné = ano [442] => }} {{Wayback|url=http://www.fleetwoodurban.com.au/inspiration/global/ribja-brv-girder |date=20180327094423 }} Původně šlo od roku 1991 o most dřevěný a zdobený květinami, přestavěn ze skla byl při rekonstrukci v roce 2014. Již v roce 1895 plánoval Max Fabiani na tomto místě stavbu mostu, v roce 1913 zde plánoval [[Alfred Keller]] schodiště, později jej zapracoval do svých plánů [[Jože Plečnik]], nebyly však realizovány.{{Citace periodika [443] => | titul = Ribja brv v novi 'preobleki' [444] => | periodikum = Prvi interaktivni multimedijski portal, MMC RTV Slovenija [445] => | url = https://www.rtvslo.si/kultura/drugo/ribja-brv-v-novi-preobleki/347367 [446] => | datum přístupu = 2018-10-19 [447] => }} [448] => [449] => Ševcovský most{{Citace elektronického periodika [450] => | titul = Lublaň - Ševcovský most [451] => | url = https://www.turistika.cz/mista/lublan-sevcovsky-most/detail [452] => | vydavatel = Turistika.cz [453] => | datum přístupu = 2019-05-20 [454] => }} či Šuštarski most ({{Cizojazyčně|sl|''Čevljarski most''}}, {{Cizojazyčně|sl|''Šuštarski most''}}, od německého {{Cizojazyčně|de|Schuster}} – obuvník) z roku 1930 je další Plečnikovo dílo spojující dvě hlavní oblasti středověké Lublaně. Je vyzdoben dvěma typy sloupů, [[Korintský řád|korintskými]] pilíři, které vymezují tvar samotného mostu, a [[Iónský řád|ionickými]] pilíři sloužícími jako stojany pro pouliční svítilny.{{Citace periodika [455] => | titul = Cobblers' Bridge (Čevljarski most) - KONGRES - Europe Events and Meetings Industry Magazine [456] => | periodikum = KONGRES - Europe Events and Meetings Industry Magazine [457] => | datum = 2017-05-30 [458] => | jazyk = en [459] => | url = https://kongres-magazine.eu/2017/05/cobblers-bridge-cevljarski-most/ [460] => | datum přístupu = 2018-10-19 [461] => }} [462] => [463] => [[Soubor:Trnovo_Bridge.jpg|náhled|vlevo|Trnovský most|alt=Fotografie mostu, na kterém po obou stranách roste řada bříz]] [464] => Trnovský most ({{Cizojazyčně|sl|''Trnovski most''}}) je nejvýznamnějším objektem Plečnikovy rekonstrukce břehů Gradaščice. Nachází se před Trnovským kostelem, jižně od centra města. Spojuje blízké [[Krakovo]] a [[Trnovo (Lublaň)|Trnovo]], nejstarší lublaňská předměstí, známá svými zahradami a kulturními akcemi.{{Citace monografie |titul=Chapter: The Suburbs of Krakovo and Trnovo |strany=30 |periodikum=Ljubljana Tourist Guide |vydavatel=Ljubljana Tourism |url=http://issuu.com/visitljubljana/docs/ljubljana-tourist-guide?mode=window&pageNumber=30 |datum vydání=2012-02}} Byl postaven v letech 1929 až 1932. Je význačný svou šířkou a dvěma řadami bříz, které nese, protože měl sloužit jako veřejný prostor před kostelem. Každý roh mostu je uzavřen malou pyramidou, Plečnikovým podpisovým vzorem, zatímco v polovině rozpětí se nachází sochy dvou mužů ve stylu [[art deco]]. Na mostě je také socha sv. Jana Křtitele, patrona trnovského kostela. Socha byla navržena [[Nikolaj Pirnat|Nikolajem Pirnatem]]. [465] => [466] => [[Soubor:Hradeckega most Ljubljana (1).JPG|náhled|[[Kloubový most|Kloubový]] Hradecký most|alt=Most přes řeku, železná konstrukce]] [467] => Hradecký most ({{Cizojazyčně|sl|''Hradeckega most''}}) je jedním z nejstarších [[Zavěšený most|zavěšených mostů]] na světě,{{Citace sborníku |url=https://books.google.com/books?id=E7ywmb24EQMC&pg=PA126 |titul=World Famous Arch Bridges in Slovenia: 6. Cast Iron Single-Hinged Arch Bridge in Ljubljana (1867) |jméno=Gorazd |příjmení=Humar |datum vydání=2001-09 |vydavatel=Presses des Ponts |sborník=Arch'01: troisième Conférence internationale sur les ponts en arc Paris: |sestavitel=Charles Abdunur |strany=126 |místo=Paris |isbn=2859783474}} je nejstarším{{Citace periodika |url=http://www.fa.uni-lj.si/filelib/9_ar/2010/ar_2010_1_clanki_lara_slivnik.pdf |titul=Zgradbe z železno oziroma jekleno konstrukcijo v Sloveniji |jazyk=slovinsky, anglicky |jméno=Lara |příjmení=Slivnik |rok=2010 |číslo=1 |periodikum=AR: Arhitektura, raziskave [Architecture, Research] |issn=1581-6974 |sestavitel=Juvanec, Borut |vydavatel=Inštitut za arhitekturo in prostor, Fakulteta za arhitekturo, Univerza v Ljubljani [Institute for Architecture and Space, Faculty of Architecture, University of Ljubljana] |strany=38–39 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20130730145753/https://www.fa.uni-lj.si/filelib/9_ar/2010/ar_2010_1_clanki_lara_slivnik.pdf |datum archivace=2013-07-30 }} {{Wayback|url=http://www.fa.uni-lj.si/filelib/9_ar/2010/ar_2010_1_clanki_lara_slivnik.pdf |date=20130730145753 }} zachovalým litinovým mostem ve Slovinsku{{Citace elektronické monografie |url=http://www.geopedia.si/?params=T105_L7644_F293#T105_L7644_F293_x463610_y101049_s17_b4 |titul=Točke Poljanskega predmestja |jazyk=sl |periodikum=Geopedia.si |vydavatel=Synergise}} a jedním z nejhodnotnějších svými technickými vymoženostmi.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/en/news/hradecki-bridge/ |titul=Hradecki Bridge |datum vydání=2011-05-12 |periodikum=Ljubljana.si |vydavatel=Municipality of Ljubljana |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika |url=http://www.delo.si/druzba/znanost/tretje-zivljenje-mostu-hradeckega-cez-ljubljanico.html |titul=Tretje življenje mostu Hradeckega čez Ljubljanico |jazyk=sl |datum vydání=2011-05-12 |jméno=Milan |příjmení=Trbižan |periodikum=Delo.si |issn=1854-6544 |id=}} Je umístěn na prodloužení Hrenovi ulice ({{Cizojazyčně|sl|''Hrenova ulica''}}), mezi Krakovským ({{Cizojazyčně|sl|''Krakovski nasip''}}) a Grudnovým nábřežím ({{Cizojazyčně|sl|''Grudnovo nabrežje''}}), spojujícím čtvrtě Trnovo a [[Prule]] s centrální částí.{{Citace elektronické monografie |url=http://giskd2s.situla.org/rkd/Opis.asp?Esd=365 |titul=365: Ljubljana - Hradeckega most |periodikum=Registry of the Immovable Cultural Heritage |vydavatel=Ministry of Culture, Slovenia |datum přístupu=2012-03-13 |jazyk=sl |url archivu=https://web.archive.org/web/20130319064442/https://giskd2s.situla.org/rkd/Opis.asp?Esd=365 |datum archivace=2013-03-19 |nedostupné=ano }} Hradecký most byl vyroben podle plánů vedoucího inženýra [[Johann Hermann|Johanna Hermanna]] z Vídně a původně instalován v Lublani v roce 1867 na místě dnešního Ševcovského mostu (''Čevljarski most''); v roce 2011 byl přemístěn na současnou lokalitu.{{Citace monografie |url=http://www.geopedia.si/?params=T105_L7452_F1330#T105_L7452_F1330_x462113_y100591_s17_b4 |titul=Prestolnica Ljubljana nekoč in danes: Čevljarski most |periodikum=Geopedia.si |jméno=Marko |příjmení=Habič |vydavatel=National Publishing House of Slovenia. Sinergise, d. o. o. |rok=1997 |isbn=8634120074}}{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = Ljubljanski Projekti - Oživitev nabrežij Ljubljanice - Hradeckega most pri Gradaščici [469] => | periodikum = ljubljanski.projekti.si [470] => | url = http://ljubljanski.projekti.si/ozivitev-nabrezij-ljubljanice-hradeckega-most-pri-gradascici.aspx [471] => | datum přístupu = 2018-10-19 [472] => }} [473] => [474] => == Kultura == [475] => Lublaňský [[dialekt]] ({{Cizojazyčně|sl|''ljubljanščina''}}) je součástí skupiny horno [[Gorenské nářečí|gorenských nářečí]].{{Citace elektronické monografie|url=https://centerslo.si/wp-content/uploads/2015/10/22-Makarova.pdf |jméno= Irina |příjmení=Makarova |titul=Mehanizem jezikovnega prilagajanja in variantnost sodobne ljubljanščine. In: Simpozij Obdobja - Členitev jezikovne resničnosti |vydavatel=Center for Slovene as Second/Foreign Language |datum přístupu=2012-07-25 |jazyk=sl}} Lublaňské nářečí je použito i v literatuře, např. v románu ''[[Nekdo Druk]]'' od [[Branko Gradišnik|Branka Gradišnika]]{{Citace elektronické monografie|url=http://www.cobiss.si/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=cobib&lani=en&rid=16904448|titul=Velemir Gjurin: Beseda avtorju. In: Nekdo drug|datum přístupu=2012-07-25|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20150601045546/http://www.cobiss.si/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=cobib&lani=en&rid=16904448|datum archivace=2015-06-01|nedostupné=ano}} a v básni ''[[Pika Nogavička]]'' [[Andrej Rozman|Andreje Rozmana]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.cobiss.si/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=cobib&lani=en&rid=37473378|titul=Ljubljanščina in druga stilna sredstva v besedilih Andreja Rozmana Roze na primeru Pike Nogavičke. In: Slovenska narečja med sistemom in rabo|vydavatel=Znanstvena založba Filozofske fakultete|datum přístupu=2012-07-25|jazyk=sl|url archivu=https://web.archive.org/web/20150601050124/http://www.cobiss.si/scripts/cobiss?command=DISPLAY&base=cobib&lani=en&rid=37473378|datum archivace=2015-06-01|nedostupné=ano}} [476] => [477] => Lublaň v knihách též vystupuje, např. v románu ''[[The Historian]]'' [[Elisabeth Kostová|Elisabeth Kostové]] (kde je nazývána svým římským jménem Emona)''The Historian'', [http://www.bookbrowse.com/excerpts/index.cfm/book_number/1589/page_number/3/the-historian výňatek] z románu, str. 3–4 či v románu [[Paulo Coelho|Paula Coelha]] ''[[Veronika se rozhodla zemřít]]''.{{Citace elektronického periodika [478] => | příjmení = Červený [479] => | jméno = Radek [480] => | titul = Knihovnice.cz [481] => | periodikum = www.knihovnice.cz [482] => | url = http://www.knihovnice.cz/recenze/coelho-p-veronika-se-rozhodla-zemrit.html [483] => | datum vydání = 2004-01-01 [484] => | datum přístupu = 2018-10-19 [485] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020053114/http://www.knihovnice.cz/recenze/coelho-p-veronika-se-rozhodla-zemrit.html [486] => | datum archivace = 2018-10-20 [487] => }} [488] => [489] => === Festivaly === [490] => Každoročně se ve městě koná více než 10 000 kulturních akcí, včetně deseti mezinárodních divadelních, hudebních a uměleckých festivalů. ''Lublaňský festival'' (věnovaný převážně vážné hudbě), založený v roce 1953, je jedním z nejstarších festivalů v bývalé Jugoslávii. Mezi hosty patřili [[Dubravka Tomšičová]], [[Marjan Lipovšeková]], [[Tomaž Pandur]], [[Katia Ricciarelliová]], [[Grace Bumbry]], [[Yehudi Menuhin]], [[Mstislav Rostropovič]], [[José Carreras]], [[Slid Hampton]], [[Zubin Mehta]], [[Vadim Repin]], [[Valeriy Gergiev]], [[Andrew Davis (dirigent)|Andrew Davis]], [[Danjulo Ishizaka]], [[Midori]], [[Jurij Bashmet]], [[Ennio Morricone]] či [[Manhattan Transfer]]. Z orchestrů vystoupily [[Newyorská filharmonie]], [[Izraelská filharmonie]], britská [[Royal Philharmonic Orchestra|Královská filharmonie]], orchestr [[Velké divadlo|Velkého divadla]] z Moskvy, [[La Scala]] z Milána a [[Mariinské divadlo]] z Petrohradu. V posledních letech se uskutečnilo 80 různých typů akcí a navštívilo je 80 000 návštěvníků ze Slovinska a ze zahraničí.{{Citace elektronického periodika [491] => | titul = History [492] => | url = https://ljubljanafestival.si/en/about-us/history/ [493] => | periodikum = Festival Ljubljana [494] => | datum přístupu = 2019-05-20 [495] => | jazyk = en [496] => }} [497] => [498] => V létě se v Lublani pravidelně koná jazzový festival, člen [[Evropská jazzová síť|Evropské jazzové sítě]]. Například v roce 2015 představil 19 koncerty umělce z 19 zemí, včetně oslavy 75. narozenin bluesového kytaristy [[James Blood Ulmer|Jamese Blood Ulmera]].{{Citace elektronické monografie [499] => | url = http://www.europejazz.net/articles/ljubljana-jazz-festival-july-2015 [500] => | titul = Ljubljana Jazz Festival - July 2015 - Europe Jazz Network [501] => | autor = [502] => | datum vydání = [503] => | periodikum = europejazz.net [504] => | jazyk = anglicky [505] => }} V roce 2018 proběhl 59. ročník tohoto festivalu.{{Citace elektronického periodika [506] => | příjmení = Drolc [507] => | jméno = Tadej [508] => | titul = Uvodnik [509] => | periodikum = www.ljubljanajazz.si [510] => | url = http://www.ljubljanajazz.si/index.php/slv/festival/uvodnik [511] => | jazyk = sl [512] => | datum přístupu = 2018-10-19 [513] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020053059/http://www.ljubljanajazz.si/index.php/slv/festival/uvodnik [514] => | datum archivace = 2018-10-20 [515] => | nedostupné = ano [516] => }} [517] => [518] => Během Týdne knihy se každý rok na [[Světový den knihy]] konají různé akce a i prodej knih na Kongresovém náměstí. Bleší trh se koná každou neděli ve Starém městě.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/tourism/ljubljana/points_of_interest/museums/default.html |titul=Museums |datum přístupu=2008-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071231040254/http://www.ljubljana.si/en/tourism/ljubljana/points_of_interest/museums/default.html |datum archivace=2007-12-31 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}} Navečer [[Svátek práce|Svátku práce]] se na kopci [[Rožnik (hora)|Rožnik]] koná oslava s ohněm.{{Citace periodika [519] => | titul = Bonfires in Ljubljana [520] => | jazyk = en [521] => | url = http://www.slovenianhouse.com/default.asp?mid=en&pid=novice_podrobno&novicaid=1135&katid=24 [522] => | datum přístupu = 2018-10-19 [523] => | příjmení = [524] => | jméno = [525] => | periodikum = [526] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020094934/http://www.slovenianhouse.com/default.asp?mid=en&pid=novice_podrobno&novicaid=1135&katid=24 [527] => | datum archivace = 2018-10-20 [528] => | nedostupné = ano [529] => }} {{Wayback|url=http://www.slovenianhouse.com/default.asp?mid=en&pid=novice_podrobno&novicaid=1135&katid=24 |date=20181020094934 }} [530] => [531] => === Muzea a umělecké galerie === [532] => [[Soubor:Slovenian Railway Museum 2010.JPG|náhled|upright=0.9|Interiér [[Železniční muzeum Slovenských železnic|slovinského železničního muzea]]|alt=Řada parních lokomotiv ve velké místnosti]] [533] => [[Soubor:Lublaň, Národní galerie 2.jpg|náhled|vlevo|Hlavní budova [[Slovinská národní galerie|Slovinské národní galerie]]|alt=Průčelí historizující reprezentativní budovy]] [534] => V Lublani je mnoho historických a uměleckých muzeí a galerií. První muzeum bylo založeno roku 1821 a jeho pokračovatelem je dnešní [[Slovinské národní muzeum]]. První galerií soudobého umění byl [[Jakopičův pavilon]], který byl v první polovině 20. století ústředním výstavním místem slovinských umělců. Na začátku šedesátých let jej následovala [[Městská umělecká galerie v Lublani|Městská umělecká galerie v Lublani]], která vystavuje řadu moderních slovinských i zahraničních umělců. K roku 2018 bylo v Lublani 13 muzeí a uměleckých galerií.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/ljubljana-in-numbers/ |titul=Ljubljana in Figures |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |datum přístupu=2012-04-23 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120419120715/http://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/ljubljana-in-numbers |datum archivace=2012-04-19 |jazyk=anglicky}} Je zde například architektonické muzeum, železniční muzeum, sportovní muzeum, muzeum moderního umění, muzeum současného umění, Slovinské přírodovědecké muzeum a [[Slovinské etnografické muzeum]]. [535] => [536] => [[Slovinská národní galerie]] ({{Cizojazyčně|sl|''Narodna galerija''}}), založená v roce 1918, a [[Muzeum moderního umění (Lublaň)|Muzeum moderního umění]] ({{Cizojazyčně|sl|''Moderna galerija''}}) ukazují nejvlivnější slovinské umělce. V roce 2006 muzea navštívilo 264 470 návštěvníků, galerie 403 890 a divadla 396 440. Metelkovo muzeum současného umění ({{Cizojazyčně|sl|''Muzej sodobne umetnosti Metelkova''}}), otevřené v roce 2011, hostí řadu souběžných výstav, vědeckou knihovnu, archivy a knihkupectví.Ginanne Brownell (2. prosince 2011), [http://travel.nytimes.com/2011/12/03/arts/03iht-rartljub03.html New Museum Opens for the Avant-Garde], ''New York Times'' [537] => [538] => === Zábava a divadelní umění === [539] => [[Soubor:Slovensko narodno gledališče Opera in balet Ljubljana (Ljubljana Opera and Ballet, Slovenia).jpg|náhled|Průčelí [[Divadlo opery a baletu|Divadla opery a baletu]], architekt [[Jan Vladimír Hráský]]|alt=Pohled na průčelí divadelní budovy, troje velké dveře a velký krytý vchod]] [540] => [[Soubor:SNG-Drama-Ljubljana.JPG|náhled|[[Slovinské národní divadlo]]|alt=Fotografie nazelenalé historické budovy]] [541] => [[Cankarův dům v Lublani|Cankarův dům]] je největší slovinské kulturní a kongresové centrum s několika sály a velkým foyerem, v němž se konají umělecké festivaly, umělecká představení, knižní veletrhy a další kulturní akce.{{Citace elektronického periodika [542] => | titul = Cankarjev dom (cultural and congress centre) [543] => | periodikum = www.visitljubljana.com [544] => | url = https://www.visitljubljana.com/en/visitors/things-to-do/art-and-culture/cankarjev-dom-cultural-and-congress-centre/ [545] => | datum přístupu = 2018-10-19 [546] => }} [547] => [548] => ; Kino [549] => Kino se v Lublani objevilo poprvé na přelomu 19. a 20. století a mezi obyvateli rychle získalo oblibu. Po druhé světové válce byla založena ''Kinofilmová společnost Lublaň'' později přejmenovaná na ''Jugoslovanska kinoteka'', která začala spravovat řadu v té době fungujících kin v Lublani. V šedesátých letech se konala řada filmových festivalů a v roce 1963 se otevřela filmotéka. S příchodem televize, videa a internetu byla většina kin v Lublani uzavřena a kino se převážně přesunuto do Koloseje, multiplexu v obchodním centru BTC City. Je tvořen dvanácti filmovými sály. Zbývajícími kiny jsou Kino Komuna, Kinodvor, kde se promítají umělecké filmy s doprovodným programem, a ''Slovenska kinoteka''.{{Citace periodika [550] => | titul = Cinemas in Ljubljana [551] => | jazyk = en [552] => | url = http://www.total-slovenia-news.com/lifestyle/850-cinemas-in-ljubljana [553] => | datum přístupu = 2018-10-19 [554] => }} [555] => [556] => ; Klasická hudba, opera a balet [557] => [[Slovinská filharmonie]] je ústřední hudební institucí v Lublani a ve Slovinsku. Pořádá koncerty [[Klasická hudba|vážné hudby]] domácích i zahraničních umělců, stejně jako vychovává mladé lidi. Byla založena v roce 1701 jako součást [[Academia Operosorum Labacensium]] (předchůdce [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]]) a je jednou z nejstarších takových institucí na světě.{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Slovenian Philharmonic [559] => | url = https://www.visitljubljana.com/en/visitors/things-to-do/sightseeing/slovenian-philharmonic/ [560] => | periodikum = www.visitljubljana.com [561] => | datum přístupu = 2019-05-20 [562] => | příjmení = [563] => | jméno = [564] => | vydavatel = [565] => | datum vydání = [566] => | url archivu = [567] => | jazyk = en [568] => }} [569] => [570] => [[Slovinské národní operní a baletní divadlo|Slovinské národní divadlo]] ({{Cizojazyčně|sl|''Slovensko narodno gledališče Drama Ljubljanat''}}) také sídlí v Lublani a uvádí širokou škálu domácích i zahraničních, moderních a klasických, operních, baletních a koncertních děl. Jeho součástí je i Divadlo opery a baletu ({{Cizojazyčně|sl|''Slovensko narodno gledališče Opera in balet Ljubljana''}}), které slouží jako národní operní a baletní dům. Jeho neorenesanční budovu navrhli čeští architekti [[Jan Vladimír Hráský]] a [[Antonín Hrubý]].[https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/sumne-stopy-ve-slovinsku.A130219_143235_architektura_rez] [571] => [572] => ; Divadlo [573] => [574] => Divadlo má v Lublani bohatou tradici, počínaje prvním divadelním představením ve slovinštině v roku 1867.{{Citace elektronického periodika [575] => | titul = Slovenian Theatre Institute [576] => | url = https://www.culture.si/en/Slovenian_Theatre_Institute [577] => | periodikum = Culture.si [578] => | datum přístupu = 2019-05-20 [579] => | jazyk = en [580] => }} Vedle Slovinského národního divadla působí v Lublani řada drobných souborů, které se zabývají především fyzickým divadlem (např. [[Betontanc]]), pouličním divadlem (např. [[Ana Monro Theatre]]), [[Improvizační zápasy|improvizačními zápasy]] ([[Impro liga]]) a improvizačním divadlem (např. [[Divadlo IGLU]]). Oblíbenou formou je [[loutkové divadlo]], převážně v [[Loutkové divadlo Lublaň|Loutkovém divadle Lublaň]] ({{Cizojazyčně|sl|''Lutkovno gledališče Ljubljana''}}). [581] => [582] => ; Tanec [583] => Moderní tanec byl poprvé předveden v Lublani koncem 19. století a od konce dvacátých let se rychle rozvinul. Od konce dvacátých let 20. století, kdy byla v Lublani založena první škola moderního tance ve Slovinsku, taneční škola Mary Wigmanové, byla tato oblast úzce spojena s rozvojem v Evropě a ve Spojených státech.{{Citace elektronické monografie [584] => | příjmení = Tanurovska Kjulavkovski [585] => | jméno = Biljana [586] => | titul = CULTURAL POLICY RESEARCHCONTEMPORARY DANCE IN SLOVENIA ‒POLICIES and ACTORS [587] => | url = http://www.nomaddanceacademy.org/files/files/Slovenia_CP%20analyses.pdf [588] => | vydavatel = [589] => | místo = [590] => | datum vydání = 2012-09 [591] => | datum přístupu = 2019-05-20 [592] => | jazyk = en [593] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200630095413/http://www.nomaddanceacademy.org/files/files/Slovenia_CP%20analyses.pdf [594] => | datum archivace = 2020-06-30 [595] => | nedostupné = ano [596] => }} {{Cizojazyčně|sl|''Plesni teater Ljubljana''}} je dnes jediným místem v Lublani věnovaným modernímu tanci. V ulicích se navíc provozuje velmi populární [[společenský tanec]].{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Social dancing in Ljubljana [598] => | periodikum = www.visitljubljana.com [599] => | url = https://www.visitljubljana.com/en/visitors/things-to-do/entertainment/article/social-dancing-in-ljubljana/ [600] => | datum přístupu = 2018-10-19 [601] => }} [602] => [603] => V Lublani působí také několik lidových tanečních skupin. [604] => [605] => === Populární městská kultura a alternativní scéna === [606] => [[Soubor:Metelkova mesto6.jpg|náhled|Budova Barn v Metelkově|alt=Umělecká fotografie nasvícené budovy a plechového přístřešku vepředu, vše barevně pomalováno]] [607] => Příliv mladých lidí do centra města v 80. letech 20. století spoluzpůsobil nástup [[Subkultura|subkultur]] a začala se rozvíjet také alternativní kultura, organizovaná kolem dvou studentských organizací (ŠKUC a ŠKD Forum).{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=jsEpW9kbyosC&pg=PA198 |titul=Culture and Technology in the New Europe: Civic Discourse in Transformation |kapitola=Video as Civic Discourse in Slovenia and the Former Yugoslavia: Strategies of Visualization and the Aesthetics of Video in the New Europe: Ljubljana's Alternative or Subculture(e/al) Movement |strany=198–202 |jméno=Marina |příjmení=Gržinić |vydavatel=Greenwood Publishing Group |rok=2000 |jméno2=Laura |příjmení2=B. Lengel |isbn=978-1-56750-466-8}} Spolupřispěla k politickým a společenským změnám a k založení alternativních center umění.{{Citace monografie |url=https://books.google.si/books?id=hE3oIMB6aj8C&pg=PA227 |titul=Serbia, Croatia and Slovenia at Peace and at War: Selected Writings, 1983-2007 |kapitola=Democratization in Slovenia-The Second Stage |strany=227 |vydavatel=LIT Verlag Münster |rok=2008 |editoři=Sabrina P. Ramet |jméno=Karen |příjmení=Dawisha |jméno2=Bruce |příjmení2=Parrot |isbn=978-3-03735-912-9}} [608] => [609] => ; Metelková a Rog [610] => Lublaňským ekvivalentem kodaňské [[Christiánie]] je samozvaná autonomní [[Metelkova]] čtvrť, která vznikla v bývalých rakousko-uherských kasárnách postavených v roce 1882 (dokončeny v roce 1911).{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana-life.com/ljubljana/metelkova | titul=Metelkova |vydavatel=ljubljana-life.com |datum přístupu=2012-08-07|jazyk=anglicky}} V roce 1993 bylo sedm budov a 12 500 m² ploch přeměněno na umělecké galerie, umělecká studia a sedm nočních klubů, včetně dvou homosexuálních, kde se hraje celé spektrum hudby od [[hardcore]] přes jazz, [[Dub (hudební styl)|dub]], až po techno. Nedaleko Metelkova se nachází Celica hostel{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana-life.com/sleep/hotels_details/9-Celica_Hostel |titul=Celica Hostel |datum přístupu=2012-08-07|jazyk=anglicky}} se všemi pokoji vyzdobenými uměleckými díly Metelkových umělců a nová část Muzea současného umění.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.theprovince.com/travel/Ljubljana+easy+love+explore/6912326/story.html |titul=Lovely Ljubljana; Its name is hard to pronounce, but the city's easy to love and explore |vydavatel=The Calgary Herald |datum vydání=2012-07-21 |datum přístupu=2012-08-07 |jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} [611] => [612] => Další alternativní kulturní centrum se nachází v bývalé továrně ''Rog''. [613] => [614] => [[Soubor:Ljubljana (170) (3896781739).jpg|náhled|čtvrť Šiška]] [615] => ; Kulturní čtvrť Šiška [616] => [[Kulturní čtvrť Šiška]] hostí řadu uměleckých skupin a kulturních organizací věnovaných současnému a avantgardnímu umění. Součástí je také Centrum pro městskou kulturu Kino Šiška ({{Cizojazyčně|sl|''Center urbane kulture Kino Šiška''}}), kde se konají hudební koncerty indie, punk a rockových kapel, stejně jako výstavy. {{Cizojazyčně|sl|''Muzej tranzitorne umetnosti''}} (MoTA) je muzeum bez stálé sbírky nebo pevného prostoru. Místo toho se jeho program realizuje v různých lokalitách a kontextech v dočasných fyzických a virtuálních prostorech, které jsou zaměřeny na podporu výzkumu, produkce a prezentace přechodných, experimentálních a živých uměleckých forem. Umělecká a vědecká laboratoř Ljudmila ({{Cizojazyčně|sl|''Ljudmila, laboratorija za znanost in umetnost''}}) se od roku 1994 snaží spojit výzkumné postupy, technologie, vědu a umění.{{Citace elektronického periodika [617] => | titul = Ljubljana Culture [618] => | periodikum = trek.zone [619] => | url = https://trek.zone/en/slovenia/places/11472/ljubljana [620] => | jazyk = en [621] => | datum přístupu = 2021-11-25 [622] => }} [623] => [624] => == Sporty == [625] => === Kluby === [626] => Vývoji sportu v Lublani v 19. století dominovalo napětí mezi Němci a Slovinci. Prvními sportovními klubu v Lublani byly {{Cizojazyčně|sl|''Gimnastično društvo Južni Sokol''}} z roku 1863 a [[Lublaňský Sokol]] ({{Cizojazyčně|sl|''Ljubljanski Sokol''}}) z roku 1868, založené dle vzoru českého [[Sokol (spolek)|Sokola]].{{Citace elektronické monografie [627] => | titul = Stare slike [628] => | url = https://stareslike.cerknica.org/2017/12/09/1932-rakek-smucarsko-tekmovanje-sokol-unec-rakek/ [629] => | datum vydání = 2017-12-09 [630] => | datum přístupu = 2019-05-20 [631] => | jazyk = sl [632] => | příjmení = francperko [633] => }} Druhý z nich byl mateřským klubem všech slovinských sokolských klubů, stejně jako inspiroval vznik Chorvatského sokolského klubu v Záhřebu. Členové Sokola byli aktivní i v kultuře a v politice, usilovali o větší integraci Slovinců z různých korunních zemí Rakousko-Uherska a o svou kulturní, politickou a ekonomickou nezávislost.{{Citace elektronické monografie [634] => | příjmení = Pavlin [635] => | jméno = Tomaž [636] => | titul = »THE DUTY OF A SOKOL IS TO YET AGAIN STEP INTO THE NATIONAL FRONT LINE« [637] => | url = https://www.fsp.uni-lj.si/mma/-/20131028121338/ [638] => | vydavatel = Faculty of Sport, University of Ljubljana [639] => | místo = Lublaň [640] => | datum vydání = 2013 [641] => | datum přístupu = 2018-10-19 [642] => | jazyk = anglicky [643] => }} [644] => [645] => V roce 1885 založili Němci první sportovní klub na území dnešního Slovinska, {{Cizojazyčně|de|''Laibacher Byciklistischer Club''}}. V roce 1887 slovinští cyklisté založili Slovinský cyklistický klub ({{Cizojazyčně|sl|''Slovenski biciklistični klub''}}). V roce 1893 následoval [[Slovinský alpský klub]] ({{Cizojazyčně|sl|''Slovensko planinsko društvo''}}), později ho následovala [[Alpská asociace Slovinska]] ({{Cizojazyčně|sl|''Planinska zveza Slovenije''}}). V Lublani působí několik poboček, z nichž největší je Alpský klub Lublaň ({{Cizojazyčně|sl|''Planinsko društvo Ljubljana-Matica''}}) [646] => [647] => V roce 1900 byl německými obyvateli města založen {{Cizojazyčně|de|''Laibacher Sportverein''}} (''Lublaňský sportovní klub''), jenž fungoval až do roku 1909. V roce 1906 se Slovinci zorganizovali v jeho slovinském protějšku, zvaném {{Cizojazyčně|sl|''Ljubljanski športni klub''}}. Jeho členové se zajímali především o veslování, ale i plavání a fotbal.{{Citace elektronického periodika [648] => | titul = 2000 let Emone: Ilirija je dominirala kot kakšen Real [649] => | url = https://www.dnevnik.si/1042684810 [650] => | periodikum = Dnevnik [651] => | datum přístupu = 2019-05-20 [652] => | příjmení = [653] => | jméno = [654] => | vydavatel = [655] => | datum vydání = [656] => | url archivu = [657] => | jazyk = sl [658] => }} V roce 1911 začal ve městě působit první slovinský fotbalový klub [[Ilirija]]. Zimní sporty se začaly v oblasti dnešní Lublaně rozvíjet před druhou světovou válkou.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sddolomiti.si/?page_id=172 |titul=Zgodovina |vydavatel=Sports Club Dolomiti |datum přístupu=2012-01-05|jazyk=anglicky}} V roce 1929 byl ve Slovinsku (tehdy v Jugoslávii) založen první hokejový klub [[HDD Olimpija Ljubljana|SK Ilirija]].{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = SK Ilrija details - Eurohockey.com [660] => | url = http://www.eurohockey.com/club/507-hdd-olimpija-ljubljana.html?season=1943 [661] => | periodikum = www.eurohockey.com [662] => | datum přístupu = 2019-05-20 [663] => | příjmení = [664] => | jméno = [665] => | vydavatel = [666] => | datum vydání = [667] => | url archivu = [668] => | jazyk = en [669] => }} [670] => [671] => Dnešní fotbalový tým města, který hraje ve slovinské [[Prva slovenska nogometna liga|první lize]], je [[NK Olimpija Ljubljana]]. Lublaňské hokejové kluby jsou [[HK Slavija Ljubljana]] a [[HK Olimpija]]. Oba soutěží ve slovinské hokejové lize. Basketbalové týmy jsou [[KD Slovan]] a [[KK Olimpija]]. [[AMTK Ljubljana]] je nejúspěšnějším plochodrážním klubem ve Slovinsku. Sportovní klub Lublaň byl následován klubem {{Cizojazyčně|sl|''Kajak kanu klub Ljubljana''}}.{{Citace monografie |url=http://www.geopedia.si/?params=T105_L7452_F1327#T105_L7452_F1327_x462354_y99219_s17_b4 |kapitola=Ljubljanica se leno vije proti mestu |titul=Prestolnica Ljubljana nekoč in danes |periodikum=Geopedia.si |jméno=Marko |příjmení=Habič |vydavatel=National Publishing House of Slovenia |rok=1997 |isbn=86-341-2007-4|jazyk=sl}} [672] => [673] => === Masové sportovní aktivity === [674] => [[Soubor:VW20LM 25.10.2015 FOTO DAMJAN KONČAR -1.jpg|náhled|Lublaňský maraton v roce 2015|alt=Spousta běžců na ulici ve městě]] [675] => Každý rok od roku 1957 se ve dnech 8.–10. května koná tradiční rekreační pochod {{Cizojazyčně|sl|''Pot ob žici''}} (Cesta kolem drátů) na počet osvobození Lublaně 9. května 1945.{{Citace elektronické monografie|url=https://english.sta.si/1283111/thousands-join-ljubljana-hike |titul=Thousands Join Ljubljana Hike |datum vydání=2008-05-10|vydavatel=Slovenian Press Agency [STA]|jazyk=anglicky}} Při stejné příležitosti se o několik dní později koná studentský běh z Prešerenova náměstí na Lublaňský hrad. Poslední neděli v říjnu probíhá [[Lublaňský maraton]], který každoročně přiláká několik tisíc běžců.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/highlights/current_topics/marathon/default.html |titul=13th Ljubljana marathon - record participation! |datum přístupu=2008-11-01 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20081026192404/http://www.ljubljana.si/en/highlights/current_topics/marathon/default.html |datum archivace=2008-10-26 |jazyk=anglicky}} [676] => [677] => === Sportoviště === [678] => [[Soubor:Tacen Whitewater Course 2.jpg|náhled|Tacen kurz na divoké vodě na Sávě|alt=Voda tekoucí umělým sportovním vodním kanálem]] [679] => [[Stadion Stožice]], který byl otevřen v srpna 2010, se nachází ve [[Sportovní park Stožice|Sportovním parku Stožice]] ve čtvrti [[Bežigrad]] a je největším fotbalovým stadionem v zemi{{Citace elektronické monografie [680] => | titul = Football Tripper [681] => | url = https://footballtripper.com/stadion-stozice-ljubljana-slovenia/ [682] => | datum vydání = 2015-06-08 [683] => | datum přístupu = 2019-05-20 [684] => | příjmení = [685] => | jméno = [686] => | vydavatel = [687] => | místo = [688] => | jazyk = en [689] => }} a sídlem klubu [[NK Olimpija Ljubljana]]. Jedná se o jedno ze dvou hlavních hřišť [[Slovinská fotbalová reprezentace|Slovinské fotbalové reprezentace]]. V parku se také nachází kryté sportoviště, která se používá pro vnitřní sporty, jako je basketbal, házená a volejbal a mimo jiné je domácím místem pro [[KK Olimpija]], [[RK Crimea]] a [[ACH Volley Bled]]. Kromě fotbalu je stadion také určen k pořádání kulturních akcí. Další stadion ve čtvrti Bežigrad je [[Bežigradský stadion]], který je od roku 2008 uzavřen a chátrá. Byl postaven podle plánů [[Jože Plečnik|Joža Plečnika]] a byl domovem NK Olimpija Ljubljana, zrušeného v roce 2005 (který se jmenoval stejně jako výše zmíněný klub sídlící na stadionu Stožice). Slovinský multimilionář Joc Pečečnik plánuje jeho obnovu.{{Citace periodika |url=http://www.slovenskenovice.si/novice/slovenija/plecnika-prerasca-plevel-z-velodromom-se-grejejo-romi |titul=Plečnika prerašča plevel, z velodromom se grejejo Romi |jazyk=sl |periodikum=Slovenske novice |datum vydání=2012-05-06}} [690] => [691] => [[Sportovní park Ljubljana]], který se nachází ve Spodnje Šišce, součásti čtvrtě [[Šiška (Lublaň)|Šiška]], zahrnuje fotbalový stadion s pěti hřišti, atletickou halu, venkovní atletické areály, tenisové kurty, hřiště na [[pétanque]] a hřiště na plážový volejbal. Většina závodů, které se zde konají, jsou v atletice.{{Citace elektronického periodika [692] => | titul = O parku Šiška - Šport Ljubljana [693] => | periodikum = www.sport-ljubljana.si [694] => | url = https://www.sport-ljubljana.si/Park_Siska_O_parku_Siska/ [695] => | jazyk = sl [696] => | datum přístupu = 2018-10-19 [697] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180529143431/http://www.sport-ljubljana.si/Park_Siska_O_parku_Siska/ [698] => | datum archivace = 2018-05-29 [699] => }} Dalším sportovním parkem ve Spodnje Šišce je [[Sportovní park Ilirija]], známý především [[Plochá dráha|plochodrážním]] stadionem. Na severním konci Tivoliho parku stojí bazénový komplex [[Iliria]], který byl postaven jako část plaveckého a atletického závodiště podle plánů slovinského projektanta [[Stanko Bloudek|Stanka Bloudka]] ve třicátých letech minulého století. Řadu let chátral, ale prošel renovací a v roce 2016 byl znovuotevřen.{{Citace elektronického periodika [700] => | titul = Swimming pool complex Ilirija renovated - historical monument in Ljubljana centre :: Prvi interaktivni multimedijski portal, MMC RTV Slovenija [701] => | periodikum = www.rtvslo.si [702] => | url = http://www.rtvslo.si/news-in-english/swimming-pool-complex-ilirija-renovated-historical-monument-in-ljubljana-centre/394692 [703] => | datum přístupu = 2018-10-19 [704] => }} [705] => [706] => V parku Tivoli se nachází řada sportovišť. Venkovní bazén v Tivoli, postavený v roce 1929 Bloudkem, byl prvním bazénem olympijské velikosti v Jugoslávii.{{Citace elektronické monografie [707] => | titul = Arhivalija meseca (april 2018) {{!}} Zgodovinski arhiv Ljubljana [708] => | url = http://www.zal-lj.si/2018/04/01/arhivalija-meseca-april-2018/ [709] => | datum přístupu = 2019-05-20 [710] => | jazyk = sl [711] => }} V současné době je rekreační středisko v Tivoli největším rekreačním střediskem v Lublani, jsou zde tři bazény, sauny, hřiště na [[koulové sporty]], klub zdraví a další zařízení.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.visitljubljana.com/en/directory/sports-recreation-wellness/1662/detail.html |titul=Tivoli Sports Park |periodikum=Www.visitljubljana.com |vydavatel=Ljubljana Tourism |datum přístupu=2012-05-14 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20121023052524/http://www.visitljubljana.com/en/directory/sports-recreation-wellness/1662/detail.html |datum archivace=2012-10-23 |nedostupné=ano }} K dispozici jsou dvě kluziště, basketbalové hřiště, zimní stadion a deset venkovních tenisových kurtů.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.sport-ljubljana.si/O_parku_Tivoli/ |titul=Park Tivoli: O Parku Tivoli |rok=2011 |datum přístupu=2012-05-14 |jazyk=sl |url archivu=https://web.archive.org/web/20160110145426/http://www.sport-ljubljana.si/O_parku_Tivoli/ |datum archivace=2016-01-10 |nedostupné=ano }} [[Hala Tivoli]] se skládá ze dvou hal: menší pojme až 4 050 diváků a používá se pro basketbalové zápasy, větší jich pojme až 6 000 a používá se hlavně pro hokej, ale i pro basketbalové zápasy. Haly se také používají pro koncerty a jiné kulturní akce. V budově sídlí [[Slovinský olympijský výbor]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dogaja.se/druzabni-kraji/6696/hala_tivoli/ |titul=Hala Tivoli - športna dvorana |jazyk=sl |datum přístupu=2012-05-14| nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20100128053617/http://www.dogaja.se/druzabni-kraji/6696/hala_tivoli/ |datum archivace=2010-01-28}} [712] => [713] => {{Cizojazyčně|sl|''Kajak kanu center Tacen''}} se nachází na toku řeky Sávy 8 kilometrů severozápadně od centra města; téměř každoročně hostí významnou mezinárodní kanoistickou nebo kajakovou slalomářskou soutěž, [[mistrovství světa ve vodním slalomu]] se zde konalo v letech [[Mistrovství světa ve vodním slalomu 1955|1955]], [[Mistrovství světa ve vodním slalomu 1991|1991]] a [[Mistrovství světa ve vodním slalomu 2010|2010]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.wc-tacen.si/3/?pID=55 |titul=Tacen White Water Slalom Course |datum přístupu=2009-02-21 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20111006090536/http://www.wc-tacen.si/3/?pID=55 |datum archivace=2011-10-06 |jazyk=anglicky}} [714] => [715] => Od 40. let 20. století funguje v [[Guncle]], severní části lublaňské občiny (ale už za hranicí vlastního města Lublaň) sjezdovka.{{Citace elektronické monografie |url=http://ski.element.si/default.asp?mID=menu_smucisce&pID={f14f886f-6700-451c-998f-9a599266a7a3} |titul=Osnovni podatki smučišča |jazyk=sl |periodikum=Alpski poligon Gunclje |datum přístupu=2012-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130510092317/http://ski.element.si/default.asp?mID=menu_smucisce&pID=%7Bf14f886f-6700-451c-998f-9a599266a7a3%7D |datum archivace=2013-05-10 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronické monografie |url=http://ski.element.si/default.asp?pid=smucisce |titul=Smučišče |jazyk=sl |periodikum=Alpski poligon Gunclje |datum přístupu=2012-02-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130126082123/http://ski.element.si/default.asp?pid=smucisce |datum archivace=2013-01-26 |nedostupné=ano }} Je dlouhá 600 metrů, má dva lyžařské vleky, maximální sklon je 60 ° a výškový rozdíl je 155 metrů. Poblíž stojí pět lyžařských skokanských můstků. Trénovalo zde a soutěžilo několik slovinských olympijských a světových pohárových medailistů.{{Citace periodika|url=http://www.ventilatorbesed.com/?opcija=kom_clanki&oce=47&id=3014 |titul=Primož Peterka - prvi Slovenec, ki je preskočil magično mejo |jazyk=sl |datum vydání=2011-10-14 |periodikum=Ventilator besed - revija za kulturo in izobraževanje}} Ve čtvrti Šiška se dále nachází areál Triglav se šesti skokanskými můstky.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.szlj.si/novice/1212 |titul=Revija smučarskih skokov v Mostecu |jazyk=sl |vydavatel=Sports Society of Ljubljana |datum vydání=2011-06-09}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.cssiska.si/pdf/dan_css.pdf |titul=Vabilo na prireditve ob dnevu Četrtne skupnosti Šiška in evropske dnevu sosedov |jazyk=sl |vydavatel=District Community of Šiška |rok=2011 |datum přístupu=2012-02-06 | nedostupné = ano |url archivu=https://www.webcitation.org/69Rmcf5bK?url=http://www.cssiska.si/pdf/dan_css.pdf |datum archivace= 2012-07-26}} Další skokanský můstek, postavený v roce 1954 podle plánů Stanka Bloudka, se nacházel v Šišce poblíž Vodnikovi ulice ({{Cizojazyčně|sl|''Vodnikova cesta''}}) až do roku 1976. Konaly se zde mezinárodní soutěže [[Kongsberg Cup]], kterých se účastnily tisíce diváků.{{Citace periodika |url=http://www.dnevnik.si/novice/neverjetno/1042512406 |titul=Neverjetno: Orli nad Šiško |jazyk=sl |datum vydání=2012-02-25 |vydavatel=Dnevnik.si|periodikum=Dnevnik}} Kluziště v Lublani zahrnují Koseški bajer a Halu Tivoli. Tivolski ribnik a bažinatá louka v části Trnovo zvaná Kern se ještě v 19. a na počátku 20. století používaly pro bruslení.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-AO1BR6T0 |titul=Kern - Trnovsko drsališče |jméno=Albert |příjmení=Sič |rok=1939 |periodikum=Kronika slovenskih mest |ročník=6 |číslo=4 |jazyk=anglicky}} [716] => [717] => == Hospodářství == [718] => [[Soubor:BTC City panorama.jpg|náhled|upright=1.35|BTC City je největší nákupní centrum, sportovní, zábavní a obchodní oblast v Lublani|alt=Pohled na komplex nákupního centra]] [719] => Průmysl zůstává nejdůležitějším zaměstnavatelem, zejména díky farmaceutickému, petrochemickému a potravinářskému průmyslu. Další oblasti zahrnují bankovnictví, finance, dopravu, stavebnictví, řemeslné služby a služby a cestovní ruch. Veřejný sektor poskytuje pracovní místa ve vzdělávání, kultuře, zdravotní péči a místní správě. [720] => [721] => Na [[Lublaňská burza|Lublaňské burze]] ({{Cizojazyčně|sl|''Ljubljanska borza''}}), koupené v roce 2008 burzou Vídeňskou a následně v roce 2015 burzou Záhřebskou,{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sloveniatimes.com/ljubljana-stock-exchange-sold-to-zagreb-counterpart |titul=Ljubljana Stock Exchange Sold to Zagreb Counterpart |datum přístupu=2019-05-24 |datum vydání=2015-07-17 |periodikum=The Slovenia Times |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20190527221449/http://www.sloveniatimes.com/ljubljana-stock-exchange-sold-to-zagreb-counterpart |datum archivace=2019-05-27 |nedostupné=ano }} se obchoduje s velkými slovinskými společnostmi. Některé z nich mají sídlo v hlavním městě: například maloobchodní řetězce [[Mercator (obchod)|Mercator]], ropná společnost [[Petrol]] nebo telekomunikační koncern [[Telekom Slovenije]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljse.si/cgi-bin/jve.cgi?doc= 8373&sid=qaKUUjazRohwRuAP |titul=Ljubljanska borza d.d. |datum přístupu=2008-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200630095420/http://www.ljse.si/cgi-bin/jve.cgi?doc= |datum archivace=2020-06-30 |nedostupné=ano }} Ve městě funguje více než 15 000 podniků, většina v terciárním sektoru.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.wieninternational.at/en/node/4997 |titul=Ljubljana: economic center of Slovenia |datum přístupu=2008-07-31 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20080608140330/http://www.wieninternational.at/en/node/4997 |datum archivace=2008-07-08 |df=dmy-all |jazyk=anglicky}} [722] => [723] => V [[BTC City]], největším obchodním, nákupním, rekreačním, zábavním a kulturním středisku ve Slovinsku, sídlí řada firem a funguje více než 450 obchodů. Každoročně jej navštíví 21 milionů lidí.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.info/shopping/btc/ |titul=BTC City, Ljubljana |vydavatel=Ljubljana.info |datum přístupu=2010-12-22|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana-life.com/shop/shops_details/60-BTC_City |titul=Ljubljana Life: BTC City |vydavatel=Lifeboat Limited |datum přístupu=2010-12-22|jazyk=anglicky}} Zabírá plochu 475 000 m2 a leží ve čtvrti Moste ve východní části Lublaně.{{Citace periodika|url= http://www.revijakapital.com/kapital/novice.php?rubrika_id=1&novica=13106 |titul=20 let od otvoritve prve trgovine na območju BTC CITY Ljubljana |jazyk=sl |periodikum=Kapital |vydavatel=Kapital Publishing Company |datum vydání=2010-10-04 |datum přístupu=2010-12-22}}{{Citace monografie |titul=Zgodovina nakupovalnih centrov |jméno=Tomaž |příjmení=Martinek |rok=2007 |vydavatel=Faculty of Social Sciences, University of Ljubljana |jazyk=sl}}{{Citace monografie |url=http://geo.ff.uni-lj.si/pisnadela/pdfs/dipl_200705_anja_sulin.pdf |titul=Preobrazba industrijskih območij v Mestni občini Ljubljana |jazyk=sl e Transformation of Industrial Areas in the City Municipality of Ljubljana |rok=2007 |jméno=Anja |příjmení=Šulin |vydavatel=Faculty of Arts, University of Ljubljana |datum přístupu=2010-12-22 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20140328012020/http://geo.ff.uni-lj.si/pisnadela/pdfs/dipl_200705_anja_sulin.pdf |datum archivace=2014-03-28 }} {{Wayback|url=http://geo.ff.uni-lj.si/pisnadela/pdfs/dipl_200705_anja_sulin.pdf |date=20140328012020 }} [724] => [725] => Asi 74 % domácností v Lublani je připojeno na dálkové vytápění z [[Elektrárna Lublaň|lublaňské elektrárny]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.greenljubljana.com/funfacts/district-heating-systems|titul=District heating systems|datum vydání=2015-07-19|vydavatel=|datum přístupu=2017-09-30|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20171001074344/http://www.greenljubljana.com/funfacts/district-heating-systems|datum archivace=2017-10-01|nedostupné=ano}} [726] => [727] => == Vláda == [728] => {{Podrobně|Seznam představitelů Lublaně}} [729] => Město Lublaň je řízeno [[Magistrát města Lublaň|Magistrátem města Lublaň]] ({{Cizojazyčně|sl|''Mestna občina Ljubljana''}}), který je veden městským zastupitelstvem, jehož hlavou je [[Seznam představitelů Lublaně|župan]]. Členové městského zastupitelstva i župan jsou voleni v [[Komunální volby ve Slovinsku|komunálních volbách]], které se konají každé čtyři roky. Zastupitelstvo mimo jiné vytváří obecní rozpočet a pomáhá v oblasti zdraví, sportu, financí, vzdělávání, ochrany životního prostředí a cestovního ruchu.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/municipality/the-city-council/ |titul=The City Council |datum přístupu=2019-05-27 |jazyk=anglicky}} Město je rozděleno do 17 čtvrtí zastupovaných zastupitelstvy jednotlivých čtvrtí. Tato zastupitelstva spolupracují s městským zastupitelstvem, seznamují se s návrhy obyvatel a připravují aktivity na svém území.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/municipality/districts/default.html |titul=District authorities |datum přístupu=2008-07-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080412032307/http://www.ljubljana.si/en/municipality/districts/default.html |datum archivace=2008-04-12 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}}{{Citace periodika |url=http://www.uradni-list.si/1/objava.jsp?urlurid=2001381 |titul=Spremembe in dopolnitve statuta Mestne občine Ljubljana |jazyk=sl |periodikum=Official Gazette}} [730] => [731] => Mezi roky 2002 a 2006 byla [[Seznam představitelů Lublaně|županem města]] [[Danica Simsic]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/si/ljubljana/zupani/1911/danica-simsic/ |titul=Danica Simšič 2002 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |datum přístupu=2012-01-30|jazyk=anglicky}} Od komunálních voleb v říjnu 2006 až do jeho potvrzení za náměstka v [[Národní shromáždění Slovinska|Národním shromáždění Slovinska]] v prosinci 2011 byl županem Lublaně [[Zoran Janković]], předtím generální ředitel obchodního řetězce Mercator. V roce 2006 získal 63 % hlasů.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/en/municipality/the-mayor/ |titul=The Mayor |vydavatel= City of Ljubljana |datum přístupu=2019-05-27 |jazyk=anglicky}} Dne 10. října 2010 byl Jankovič znovu zvolen za další čtyřleté období s 65 % hlasy. Od roku 2006 do října 2010 měla většinu městského zastupitelstva (23 z 45 míst) [[Listina Zorana Jankoviće]]{{Citace monografie [732] => | titul = O komparativní politologii a současné české politice [733] => | url = https://books.google.cz/books?id=HYtUBAAAQBAJ&pg=PA116&lpg=PA116&dq=listina+Zorana+Jankovi%C4%8De&source=bl&ots=HOeSdQW0U1&sig=ACfU3U0ppEI5GTfDmNonevVzrXFeNa2XCg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjAsfPisq3iAhUs4aYKHZ1-DPUQ6AEwA3oECAgQAQ#v=onepage&q=listina%20Zorana%20Jankovi%C4%8De&f=false [734] => | vydavatel = Karolinum Press [735] => | isbn = 9788024624792 [736] => | počet stran = 162 [737] => | jazyk = cs [738] => | poznámka = Google-Books-ID: HYtUBAAAQBAJ [739] => | jméno = Kubát [740] => | příjmení = Michal [741] => | jméno2 = Lebeda, Tomáš a [742] => | příjmení2 = kol [743] => }} ({{Cizojazyčně|sl|''Lista Zorana Jankovića''}}). V říjnu 2010 získala Jankovićova Lista 25 z 45 míst v městském zastupitelstvu. Od prosince 2011, kdy Jankovićova Lista vyhrála předčasné parlamentní volby, byl pověřen vedením města náměstek župana Aleš Čerin, který ale funkci starosty neudržel.{{Citace periodika |url=http://www.dnevnik.si/novice/slovenija/1042506738 |titul=Čerin ljubljansko občino trenutno vodi v neskladju s statutom |jazyk=sl |periodikum=Dnevnik.si |datum vydání=2012-02-01}} Poté, co Janković nebyl zvolen předsedou vlády v Národním shromáždění, se v březnu 2012 zúčastnil obecních voleb a byl zvolen již potřetí s 61 % hlasy. Přijal znovu vedení městské rady v dubnu 2012.{{Citace periodika |url=http://www.sta.si/en/vest.php?s=a&id=1746295 |titul=Janković Sworn In as Ljubljana Mayor Again |datum vydání=2012-04-11|vydavatel=Slovenian Press Agency |periodikum=English Service: News|jazyk=anglicky}} V letech 2014 a 2018 svůj mandát župana obhájil.{{Citace elektronického periodika [744] => | titul = Janković pometel s konkurenco, v mestnem svetu ima absolutno večino #foto #video [745] => | periodikum = siol.net [746] => | url = https://siol.net/novice/lokalne-volitve/bo-jankovic-ze-petic-zmagal-v-prvem-krogu-vzivo-483271 [747] => | jazyk = sl [748] => | datum přístupu = 2019-04-05 [749] => }} [750] => [751] => Dodržování veřejného pořádku v Lublani hlídá policejní ředitelství v Lublani ({{Cizojazyčně|sl|''Policijska uprava Ljubljana''}}).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.policija.si/portal_en/organiziranost/pu/lj/index.php |url archivu=https://archive.today/20080620143121/http://www.policija.si/portal_en/organiziranost/pu/lj/index.php | nedostupné = ano |datum archivace=2008-06-20 |titul=Police directorate Ljubljana |datum přístupu=2012-02-01 |jazyk=anglicky}} Lublaň se dělí na pět správních policejních okrsků.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/assets/Seje/15438/9.-toka---predstavitev-varnostnih-razmer.pdf |titul=Predstavitev varnostnih razmer na območju Mestne občine Ljubljana v obdobju 2005 -2010 |jazyk=sl |vydavatel=POLICIJSKA UPRAVA LJUBLJANA |datum vydání=2011-03 }} Veřejný pořádek a městská doprava jsou také pod dohledem městské dopravní policie ({{Cizojazyčně|sl|''Mestno redarstvo''}}).{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/en/municipality/administration/offences-departments/wardens/ |titul=City traffic wardens |datum přístupu=2010-09-14 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20100318073834/http://www.ljubljana.si/en/municipality/administration/offences-departments/wardens/ |datum archivace=2010-03-18 |jazyk=anglicky}} Lublaň má pověst klidného a bezpečného města.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.var.fr/dispatch.do?sectionId=site/page_d_accueil_10772717277503/le_var_10772717703904/les_varois_dans_le_monde_1191224486801284/conseils___bons_plans_1191224797342285/slov_nie_1191225455611299&showSection=site/page_d_accueil_10772717277503/le_var_10772717703904/les_varois_dans_le_monde_1191224486801284/conseils___bons_plans_1191224797342285/slov_nie_1191225455611299 |titul=Precautions to take |datum přístupu=2008-07-31 |jazyk=fr | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20081118052528/http://www.var.fr/dispatch.do?sectionId=site%2Fpage_d_accueil_10772717277503%2Fle_var_10772717703904%2Fles_varois_dans_le_monde_1191224486801284%2Fconseils___bons_plans_1191224797342285%2Fslov_nie_1191225455611299&showSection=site%2Fpage_d_accueil_10772717277503%2Fle_var_10772717703904%2Fles_varois_dans_le_monde_1191224486801284%2Fconseils___bons_plans_1191224797342285%2Fslov_nie_1191225455611299 |datum archivace=2008-11-18}} [752] => [753] => == Demografie == [754] => [[Soubor:Ljubljana CetrtneSkupnosti.png|náhled|Městské částí Lublaně]] [755] => [756] =>  roce 1869 měla Lublaň přibližně 22 600 obyvatel,{{Citace periodika|url=http://www.dlib.si/stream/URN:NBN:SI:DOC-0GBMI71V/7473cdee-a0c0-405b-aed2-39786b347805/PDF |titul=Razvoj števila prebivalstva Ljubljane in bivše vojvodine Kranjske |jazyk=sl |jméno=Lojze |příjmení=Pipp |rok=1935 |periodikum=Kronika slovenskih mest |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |ročník=2 |číslo=1}} toto číslo vzrostlo téměř na 60 000 do roku 1931 a na 293 000 k roku 2019{{Citace elektronického periodika [757] => | titul = Ljubljana v številkah [758] => | url = https://www.ljubljana.si/sl/o-ljubljani/ljubljana-v-stevilkah/ [759] => | periodikum = www.ljubljana.si [760] => | datum přístupu = 2019-05-21 [761] => | jazyk = sl [762] => }}. [763] => [764] => Lublaň je rozdělena na [[Městská občina Lublaň#Městské čtvrti|17 městských částí]] neboli čtvrtí ({{Cizojazyčně|sl|''četrtna skupnost''}}). Městské části jsou: [[Bežigrad]], [[Center (Lublaň)|Center]], [[Črnuče]], [[Dravlje]], [[Golovec]], [[Jarše]], [[Moste]], [[Polje (Lublaň)|Polje]], [[Posavje]], [[Rožnik]], [[Rudnik (Lublaň)|Rudnik]], [[Sostro]], [[Šentvid]], [[Šiška (Lublaň)|Šiška]], [[Šmarna gora (Lublaň)|Šmarna gora]], [[Trnovo (Lublaň)|Trnovo]] a [[Vič]].{{Citace elektronické monografie [765] => | příjmení = [766] => | jméno = [767] => | titul = Osebna izkaznica MOL / City of Ljubljana–Profile [768] => | url = https://www.ljubljana.si/assets/Uploads/publication/18704/Osebna-izkaznica-MOL.pdf [769] => | vydavatel = Mestna občina Ljubljana [770] => | místo = Ljubljana [771] => | datum vydání = 2011 [772] => | datum přístupu = 2019-04-07 [773] => | jazyk = sl [774] => | editoři = Natalija Božič [775] => }} [776] => [777] => Při sčítání lidu v roce 2002 bylo mezi obyvateli Lublaně (přesněji [[Městská občina Lublaň|stejnojmenné městské občiny]], kde žije přibližně o 2–3 % více obyvatel; údaje za obec nejsou k dispozici) 39 % – katolíků; 30 % neuvedlo žádné náboženství, neznámé náboženství nebo neodpovědělo; 19 % bylo ateistů; 6 % uvedlo východně ortodoxní; 5 % – [[Islám|muslimské]]; a zbývající 0,7 % protestantské nebo jiné náboženství.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.stat.si/popis2002/en/rezultati/rezultati_red.asp?ter=OBC&st=6 |titul=Population by religion, municipalities, Slovenia, Census 2002 |datum přístupu=2008-08-05 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20110607171653/http://www.stat.si/popis2002/en/rezultati/rezultati_red.asp?ter=OBC&st=6 |datum archivace=2011-06-07 |nedostupné=ano }} [778] => [779] => Přibližně 91 % obyvatel má slovinštinu jako svůj primární mateřský jazyk. Druhým nejčastěji používaným jazykem je [[bosenština]] a třetí nejrozšířenější je [[srbochorvatština]] (údaje opět za celou občinu).{{Citace elektronické monografie |url=http://www.stat.si/popis2002/en/rezultati/rezultati_red.asp?ter=OBC&st=92 Statistični urad RS |titul=Population by language usually spoken in the household (family), municipalities, Slovenia, 2002 Census |datum přístupu=2011-09-04|jazyk=anglicky}} [780] => [781] =>
[782] => '''Demografický vývoj{{Citace monografie |url=https://repozitorij.uni-lj.si/Dokument.php?id=108517&lang=slv |titul=Raba tal in spreminjanje meje Mestne občine Ljubljana |jazyk=sl |jméno=Maja |příjmení=Bohnec Kogoj |rok=2011 |vydavatel=UNIVERZA V LJUBLJANI, FILOZOFSKA FAKULTETA, ODDELEK ZA GEOGRAFIJO }}{{Citace monografie|url=http://www.sistory.si/publikacije/prenos/?urn=SISTORY:ID:1555 |titul=Življenje Ljubljančanov med drugo svetovno vojno |jazyk=sl |jméno=Mojca |příjmení=Šorn |vydavatel=Inštitut za novejšo zgodovino |rok=2007 |isbn=978-961-6386-12-8}}{{Citace monografie |url=http://www.stat.si/doc/pub/mestna_naselja_slo_03.pdf |titul=Mestna naselja v Republiki Sloveniji = Urban Settlement in the Republic of Slovenia, 2003 |jazyk=slovinsky, anglicky |vydavatel=Statistical Office of the Republic of Slovenia |rok=2004 |strany=53}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.stat.si/krajevnaimena/pregledi_naselja_najvecja_prebivalci.asp?tlist=off&txtIme=LJUBLJANA&selNacin=celo&selTip=naselja&ID=2370 |titul=Največja naselja po številu prebivalcev = Largest settlements by number of residents |jazyk=slovinsky, anglicky |vydavatel=stat.si |datum přístupu=2014-01-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110607203541/http://www.stat.si/krajevnaimena/pregledi_naselja_najvecja_prebivalci.asp?tlist=off&txtIme=LJUBLJANA&selNacin=celo&selTip=naselja&ID=2370 |datum archivace=2011-06-07 |nedostupné=ano }}''' [783] => {| class="wikitable" style="font-size:90%;width:80%;border:0;text-align:center;line-height:120%" [784] => |- [785] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1600 [786] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1700 [787] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1754 [788] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1800 [789] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1846 [790] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1869 [791] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1880 [792] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1890 [793] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1900 [794] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1910 [795] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1921 [796] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1931 [797] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1948 [798] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1953 [799] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1961 [800] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1971 [801] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1981 [802] => ! style="background:#f5f5f5;width:11%;color:black"|1991 [803] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2002 [804] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2010 [805] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2013 [806] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2014 [807] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2015 [808] => ! style="background:#f5f5f5;width:12%;color:black"|2018 [809] => !2019 [810] => |- style="color:black;background:#d1e8ff;background:#d1e8ff" [811] => || 6 000 [812] => || 7 500 [813] => || 9 400 [814] => || 10 000 [815] => || 18 000 [816] => || 22 593 [817] => || 26 284 [818] => || 30 505 [819] => || 36 547 [820] => || 41 727 [821] => || 53 294 [822] => || 59 768 [823] => || 98 599 [824] => || 113 340 [825] => || 135 366 [826] => || 173 853 [827] => || 224 817 [828] => || 258 873 [829] => || 267 008 [830] => || 271 885 [831] => || 282 994 [832] => || 277 554 [833] => || 278 789 [834] => || 280 940 [835] => |292 988 [836] => |} [837] =>
[838] => [839] => == Vzdělávání == [840] => === Základní vzdělávání === [841] => V Lublani v současnosti existuje více než 50 veřejných základních škol s více než 20 000 žáky, jednou z nich je i mezinárodní základní škola pro zahraniční žáky. Mimo to existují dvě soukromé základní školy: [[Waldorfská škola|Waldorfská]] a katolická. Kromě toho existuje několik základních hudebních škol. [842] => [843] => První škola v Lublani byla založena ve 13. století [[Řád německých rytířů|německými rytíři]]. Původně přijímala pouze chlapce; dívky byly přijímány od počátku 16. století. Farní školy jsou doloženy v 13. století, v kostele sv. Petra a [[Katedrála svatého Mikuláše (Lublaň)|kostele sv. Mikuláše]], pozdější Lublaňské katedrále. Od roku 1291 se v Lublani nacházely také soukromě zaměřené obchodní školy. Na počátku 17. století bylo v Lublani šest škol a později tři školy. Dívčí škola byla založena [[Chudé sestry svaté Kláry|Chudými sestrami svaté Kláry]], následována v roce 1703 Voršilkami. Jejich škola byla asi 170 let jedinou veřejnou dívčí školou v Kraňsku. Tyto školy byly většinou soukromé nebo založené městem.{{Citace periodika |url=http://www.dlib.si/details/URN:NBN:SI:DOC-5MPOYPTA/ |titul=Ljubljansko ljudsko šolstvo v terezijanski in jožefinski dobi |jazyk=sl |periodikum=Kronika slovenskih mest [The Chronicle of Slovenian Cities] |jméno=Dostal |příjmení=Rudolf |rok=1939 |ročník=6 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |strany=21–28; 33–41}} [844] => [845] => V roce 1775 rakouská císařovna Marie Terezie zavedla povinné základní vzdělání a Lublaň měla svůj Učitelský ústav, určený jako učební místo pro učitele. V roce 1807 byla v Lublani založena první státní hudební škola.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Academy of Music - Culture of Slovenia [847] => | periodikum = www.culture.si [848] => | url = https://www.culture.si/en/Academy_of_Music [849] => | jazyk = en [850] => | datum přístupu = 2018-10-19 [851] => }} V době Ilyrských provincií (1809–1813) byla založena ''école primaire'', jednotný čtyřletý program základních škol s větším důrazem na slovinštinu.{{Citace elektronické monografie [852] => | příjmení = [853] => | jméno = [854] => | titul = SLOVENIJA (SI) [855] => | url = http://www.arhiv.gov.si/fileadmin/arhiv.gov.si/pageuploads/publikacije/slovenia.pdf [856] => | editoři = Janez Šumrada, Adrijan Kopitar [857] => | vydavatel = [858] => | místo = [859] => | datum vydání = [860] => | datum přístupu = 2018-10-19 [861] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020095018/http://www.arhiv.gov.si/fileadmin/arhiv.gov.si/pageuploads/publikacije/slovenia.pdf [862] => | datum archivace = 2018-10-20 [863] => | nedostupné = ano [864] => }} [865] => [866] => === Střední vzdělání === [867] => [[Soubor:Ljubljana (18147310994).jpg|náhled|vlevo|V roce 1871 byla v Lublani založena první úplná [[reálka]] (technická střední škola)|alt=Fotografie průčelí historizující široké třípatrové budovy]] [868] => Jako historicky první střední škola byla na základě návrhu [[Primož Trubar|Primože Trubara]] v období [[Slovinská reformace|slovinské reformace]] založena [[Kraňská škola]] (1563–1598).{{Citace elektronického periodika [869] => | titul = Timeline - Chronology of Ljubljana [870] => | url = https://www.lahistoriaconmapas.com/timeline-width.php?width=300&page=countries/timeline-chronology-Ljubljana.html [871] => | periodikum = www.lahistoriaconmapas.com [872] => | datum přístupu = 2019-05-25 [873] => | příjmení = [874] => | jméno = [875] => | vydavatel = [876] => | datum vydání = [877] => | url archivu = [878] => | jazyk = en [879] => }} Vyučovala převážně v latině a řečtině, ale také v němčině a slovinštině a byla otevřená pro obě pohlaví a všechny společenské vrstvy. V roce 1597 jezuité založili jezuitskou kolej (1597–1773), jejímž cílem bylo předat všeobecné vzdělání. V roce 1773 se střední vzdělávání dostalo pod kontrolu státu.{{Citace elektronického periodika [880] => | příjmení = Periskop [881] => | jméno = Kolektiv [882] => | titul = 450 let klasično-humanističnega izobraževanja na Slovenskem (1563 - 2013) - Društvo klasikov [883] => | periodikum = www.drustvoklasikov.com [884] => | url = http://www.drustvoklasikov.com/si/dejavnosti/147 [885] => | jazyk = en [886] => | datum přístupu = 2018-10-19 [887] => }} V 19. století bylo provedeno několik reforem; byl kladen větší důraz na všeobecné znalosti a ze středních škol byla odstraněna náboženská výchova. V roce 1910 bylo v Lublani 29 středních škol, mezi nimi klasická a reálná gymnázia a [[Reálka|reálky]] (technické střední školy). [888] => [889] => K roku 2017 bylo v Lublani 32 [[Střední škola|středních škol]] ({{Cizojazyčně|sl|''srednja šola''}}).{{Citace elektronického periodika [890] => | titul = Ljubljana v številkah [891] => | url = https://www.ljubljana.si/sl/o-ljubljani/ljubljana-v-stevilkah/ [892] => | periodikum = www.ljubljana.si [893] => | datum přístupu = 2019-05-25 [894] => | jazyk = sl [895] => }} Středoškolské vzdělávání trvá dva roky až pět let, typický věk studentů je 15 až 19 let. Vzdělávací programy jsou odborné ({{Cizojazyčně|sl|''poklicni''}}), technické ({{Cizojazyčně|sl|''strokovni''}}) a [[Gymnázium|gymnaziální]], které poskytují všeobecné vzdělání.{{Citace elektronického periodika [896] => | titul = Slovenia [897] => | url = https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/slovenia_en [898] => | periodikum = Eurydice - European Commission [899] => | datum vydání = 2017-10-10 [900] => | datum přístupu = 2019-05-25 [901] => | jazyk = en [902] => | příjmení = Anonymous [903] => }} [904] => [905] => === Terciární vzdělávání === [906] => [[Soubor:University of Ljubljana Palace.jpg|náhled|vlevo|Hlavní budova Lublaňské univerzity, bývalé sídlo Kraňského parlamentu|alt=Průčelí honosné budovy]] [907] => K roku 2019 měla [[Univerzita v Lublani]] 23 fakult a tři akademie, které se nacházejí v různých částech Lublaně. Ve slovinštině nabízejí kurzy lékařství, aplikované vědy, umění, práva, administrativy, přírodních věd a dalších předmětů.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.uni-lj.si/en/about_university_of_ljubljana/statues_of_ul.aspx |titul=Statutes of UL |datum přístupu=2008-07-31 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20090223021942/http://www.uni-lj.si/en/about_university_of_ljubljana/statues_of_ul.aspx |datum archivace=2009-02-23 |nedostupné=ano }} Univerzita má více než 38 000 studentů a asi 5 900 pedagogických pracovníků. Studenti této univerzity tvoří jednu sedminu obyvatel Lublaně a dávají městu mladistvý charakter.{{Citace elektronické monografie [908] => | url = http://www.uni-lj.si/university/university_in_numbers/ [909] => | titul = University in numbers [910] => | jméno = [911] => | příjmení = University of Ljubljana [912] => | periodikum = uni-lj.si [913] => | rok = 2011 [914] => | datum přístupu = 2019-04-09 [915] => | jazyk = anglicky [916] => | vydavatel = University of Ljubljana [917] => | místo = [918] => | datum vydání = [919] => }}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.uni-lj.si/en/about_university_of_ljubljana/ul_history.aspx |titul=UL history |datum přístupu=2008-07-31 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20090223021942/http://www.uni-lj.si/en/about_university_of_ljubljana/ul_history.aspx |datum archivace=2009-02-23 |nedostupné=ano }} [920] => [921] => Historicky v Lublani byly během francouzské okupace slovinských zemí v letech 1810–1811 otevřeny vyšší školy nabízející studium obecné medicíny, chirurgie, architektury, práva a teologie. Rakousko-Uhersko nikdy nepovolilo Slovinsku založit svou univerzitu v Lublani, takže Lublaňská univerzita, dnes nejvýznamnější slovinská univerzita, byla založena až v roce 1919 poté, co se Slovinci stali součástí Jugoslávie. Při založení byla tvořena pěti fakultami: práva, filozofie, technika, teologie a medicíny. Od počátku bylo sídlo univerzity na Kongresovém náměstím, v budově, která sloužila jako sídlo [[Kraňský parlament|Kraňského parlamentu]] od roku 1902 do roku 1918.{{Citace elektronického periodika [922] => | titul = Univerza v Ljubljani Archives - Zgodovina na dlani [923] => | periodikum = Zgodovina na dlani [924] => | url = https://zgodovinanadlani.si/tag/univerza-v-ljubljani/ [925] => | jazyk = sl [926] => | datum přístupu = 2018-10-19 [927] => }} [928] => [929] => === Knihovny === [930] => Nejstarší knihovny v Lublani byly umístěny v klášterech. V roce 1707 byla založena [[Seminární knihovna]] ({{Cizojazyčně|sl|''Semeniška knjižnica''}}), která je první a nejstarší veřejnou vědeckou knihovnou ve Slovinsku.{{Citace elektronického periodika [931] => | titul = Seminary Library, Ljubljana [932] => | url = https://www.culture.si/en/Seminary_Library,_Ljubljana [933] => | periodikum = Culture.si [934] => | datum přístupu = 2019-05-21 [935] => | jazyk = en [936] => }} Kolem roku 1774 po zrušení Jezuitů byla ze zbytků jezuitské knihovny a několika klášterních knihoven vytvořena knihovna Lycea.{{Citace elektronického periodika [937] => | titul = History {{!}} Narodna in univerzitetna knjižnica - spletna stran [938] => | periodikum = www.nuk.uni-lj.si [939] => | url = http://www.nuk.uni-lj.si/eng/node/455 [940] => | jazyk = en [941] => | datum přístupu = 2018-10-19 [942] => }} [943] => [944] => [[Slovinská národní a univerzitní knihovna]] ({{Cizojazyčně|sl|''Narodna in univerzitetna knjižnica''}}) je konstruktivistická budova z let 1930-1931, kterou projektoval [[Jože Plečnik]].[https://www.nuk.uni-lj.si/nuk/zgodovina-nuk Archivní fotografie] Knihovna měla na konci roku 2018 přibližně 2 900 000 inventárních položek, z toho 1 400 000 monografií, 12 300 rukopisů a řadu dalších textových, vizuálních a multimediálních zdrojů.{{Citace monografie|url=https://www.nuk.uni-lj.si/sites/default/files/dokumenti/2019/NUK_Porocilo_2018_20190228_NSKD.pdf |titul=LETNO POROČILO2018 |jazyk=sl |strany=18,119 |datum vydání=2019-02-18 |vydavatel=Narodna in univerzitetna knjižnica }} Druhou největší univerzitní knihovnou v Lublani je Centrální technická knihovna ({{Cizojazyčně|sl|''Centralna tehniška knjižnica Univerze v Ljubljani''}}), je hlavním knihovní centrum v oblasti přírodních věd a techniky.{{Citace elektronického periodika [945] => | titul = CTK - elektronske revije [946] => | url = http://www.ctk.uni-lj.si/english/index.html [947] => | periodikum = www.ctk.uni-lj.si [948] => | datum přístupu = 2019-05-21 [949] => | příjmení = [950] => | jméno = [951] => | vydavatel = [952] => | datum vydání = [953] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121111000720/http://www.ctk.uni-lj.si/english/index.html [954] => | jazyk = en [955] => | datum archivace = 2012-11-11 [956] => }} [957] => [958] => Vedle dvou největších univerzitních knihoven existuje řada knihoven na jednotlivých fakultách, odděleních a institucích Lublaňské univerzity. Největší z nich je Centrální humanistická knihovna v oblasti humanitních věd, Centrální společenskovědní knihovna, Centrální ekonomická knihovna v oboru ekonomie, Ústřední lékařská knihovna v oboru lékařských věd a Knihovny biotechnické fakulty v oboru biologie a biotechnologie.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.uni-lj.si/en/en/libraries/libraries_at_ul/the_organisation_and_activities_of_the_ul_libraries.aspx |titul=The Organisation and Activities of the UL Libraries |datum přístupu=2012-05-13 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20120424064032/http://www.uni-lj.si/en/en/libraries/libraries_at_ul/the_organisation_and_activities_of_the_ul_libraries.aspx |datum archivace=2012-04-24 |nedostupné=ano }} [959] => [960] => Městská knihovna v Lublani ({{Cizojazyčně|sl|''Mestna knjižnica Ljubljana''}}) byla založena v roce 2008 a je ústřední regionální knihovnou a největší slovinskou veřejnou knihovnou. K roku 2016 měla 1 722 000 svazků, z toho 1 475 000 knih a řadu dalších zdrojů ve 34 pobočkách.{{Citace elektronického periodika [961] => | titul = Statistics [962] => | url = https://eng.mklj.si/index.php/about-eng/statistics?highlight=YToxOntpOjA7czoxMDoic3RhdGlzdGljcyI7fQ== [963] => | periodikum = [964] => | datum přístupu = 2019-04-08 [965] => | příjmení = [966] => | jméno = [967] => | vydavatel = Mestna knjižnica Ljubljana [968] => | datum vydání = [969] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200630095426/https://eng.mklj.si/index.php/about-eng/statistics?highlight=YToxOntpOjA7czoxMDoic3RhdGlzdGljcyI7fQ%3D%3D [970] => | jazyk = sl [971] => | datum archivace = 2020-06-30 [972] => }} Celkem se v Lublani nachází 5 všeobecných veřejných knihoven a více než 140 specializovaných knihoven. [973] => [974] => == Věda == [975] => První společnost předních vědců a veřejných pracovníků v Kraňsku bylo [[Dismasovo bratrství]] ({{Vjazyce2|la|''Societas Unitorum''}}), které se v Lublani zformovalo v roce 1688.{{Citace elektronické monografie|url=http://umzg.zrc-sazu.si/?q=/node/264 |titul=Lavric AHAS 6 | Umetnostnozgodovinski inštitut Franceta Steleta |vydavatel=Umzg.zrc-sazu.si |datum přístupu=2011-06-01|jazyk=anglicky}} V roce 1693 byla založena ''Academia Operosorum Labacensium'', která existovala s přerušením až do konce 18. století. Další akademie v Lublani, [[Slovinská akademie věd a umění]] ({{Cizojazyčně|sl|''Slovenska akademija znanosti in umetnosti''}}), byla založena až v roce 1938.{{Citace elektronické monografie [976] => | titul = O SAZU [977] => | url = http://www.sazu.si/o-sazu [978] => | datum přístupu = 2019-05-26 [979] => | jazyk = slovinsky [980] => }} [981] => [982] => == Doprava == [983] => [[Soubor:Železniška postaja Ljubljana (avgust 2021).jpg|náhled|Autobusové nádraží v Lublani a budova [[Železniční stanice Lublaň|hlavního lublaňského vlakového nádraží]] v pozadí|alt=Několik autobusů na nádraží, vzadu široká budova železniční stanice]] [984] => [[Soubor:Trains pic by Praktica.JPG|náhled|Železnice poblíž centrální dílny v Moste|alt=Pohled na železniční kolejiště, vzadu stojící soupravy vlaků]] [985] => [986] => === Letecká doprava === [987] => Z [[Letiště Lublaň|Mezinárodního letiště Jože Pučnika]] (IATA kód LJU), ležícího 26 km severozápadně od města (na území města [[Zgornji Brnik]], u města [[Kranj]], létají např. společnosti [[Adria Airways]], [[Air France]], [[Air Serbia]], [[easyJet]], [[Finnair]], [[Montenegro Airlines]], [[Turkish Airlines]] a [[Wizz Air]]. Cíle jsou většinou evropské.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.lju-airport.si/eng/airliner.asp?IDD=12&IDM=209 |titul=Aerodrom Ljubljana, d.d. |datum přístupu=2008-07-31 | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20080916003831/http://www.lju-airport.si/eng/airliner.asp?IDM=209&IDD=12 |datum archivace=2008-09-16 |jazyk=anglicky}} [988] => [989] => Toto letiště nahradilo původní letiště v Lublani, které fungovalo od roku 1933 do roku 1963.{{Citace elektronické monografie |url=http://giskd2s.situla.org/rkd/Opis.asp?Esd=7622 |titul=7622: Ljubljana - Staro letališče |jazyk=sl |periodikum=Register of the Cultural Heritage of Slovenia |vydavatel=Ministry of Culture, Slovenia |datum přístupu=2011-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120706190023/http://giskd2s.situla.org/rkd/Opis.asp?Esd=7622 |datum archivace=2012-07-06 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronické monografie |url=https://sites.google.com/site/staroljubljanskoletalisce/home |titul=Staro Ljubljansko letališče: Zgodovina |jazyk=sl |datum přístupu=2012-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140412130124/https://sites.google.com/site/staroljubljanskoletalisce/home |datum archivace=2014-04-12 |nedostupné=ano }} Bylo umístěna v obci Polje (dnes čtvrť [[Moste]]), na rovině mezi řekami Lublaňka a Sáva, vedle železnice v Moste. Mezi roky 1918 a 1929 fungovalo v [[Šiška (Lublaň)|Šišce]] vojenské letiště.{{Citace monografie |url=http://www.bb.si/doc/diplome/Zajec_Anja-Sprejem_in_odprava_potnikov_na_Letaliscu_Jozeta_Pucnika_Ljubljana.pdf |titul=Sprejem in odprava potnikov na Letališču Jožeta Pučnika Ljubljana |jméno=Anja |příjmení=Zajec |datum vydání=2010-05 |vydavatel=B&B education and training |strany=8–9}} [990] => [991] => === Kolejová doprava === [992] => V železničním uzlu se v Lublani protínají [[Panevropské koridory|panevropské železniční koridory]] číslo V (nejrychlejší spojení mezi severním Jadranem a střední a východní Evropou){{Citace elektronické monografie |url=http://www.ukom.gov.si/en/media_room/background_information/transport/slovenia_a_country_at_the_crossroads_of_transport_links/ |titul=Slovenia, a Country at the Crossroads of Transport Links |vydavatel=Government Communication Office, Republic of Slovenia |datum vydání=2000-11 |jazyk=anglicky |datum přístupu=2019-05-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190527221458/http://www.ukom.gov.si/en/media_room/background_information/transport/slovenia_a_country_at_the_crossroads_of_transport_links/ |datum archivace=2019-05-27 |nedostupné=ano }} a X (spojující střední Evropu s Balkánem){{Citace periodika |url=http://www.iccr-international.org/code-ten/docs/codeten-corridor10.pdf |titul=Corridor X - Case Study |ročník=1 |vydavatel=CODE-TEN |autor=Siarov, Veselin. Ahmed, Moustafa |datum vydání=1999-02 |periodikum=— |datum přístupu=7 February 2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130524182242/http://www.iccr-international.org/code-ten/docs/codeten-corridor10.pdf |datum archivace=2013-05-24 |nedostupné=ano |jazyk=anglicky }} {{Wayback|url=http://www.iccr-international.org/code-ten/docs/codeten-corridor10.pdf |date=20130524182242 }} a hlavní evropské tratě E 65, E 69, E 70.{{Citace monografie |url=http://www.slo-zeleznice.si/uploads/SZ/program_omrezja_2009_EN/Prva_verzija/Network_Statement_RS_2009.doc |kapitola=Extent of PRI |strany=25 |titul=Network Statement of the Republic of Slovenia 2009 |datum vydání=2007-12 |editoři=Peter Pšenica, Jože Pangerc |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120208102330/http://www.slo-zeleznice.si/en/passengers/slovenia/across-slovenia/city-pass |datum archivace=2012-02-08 }} {{Wayback|url=http://www.slo-zeleznice.si/uploads/SZ/program_omrezja_2009_EN/Prva_verzija/Network_Statement_RS_2009.doc |date=20120208102330 }} Veškeré mezinárodní tranzitní vlaky ve Slovinsku jezdí přes Lublaň a zastavují zde všechny osobní mezinárodní vlaky.{{Citace monografie |url=http://arhiv.mm.gov.si/mop/javno/zeleznisko_vozlisce_ljubljana/1_tekstualni_del/12_uredba/oDPN_Zeleznica_100323.pdf |titul=Državni prostorski načrt za Ljubljansko železniško vozlišče |jazyk=sl |datum vydání=2010-03 |autor=LUZ, d. d. |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120708094000/http://arhiv.mm.gov.si/mop/javno/zeleznisko_vozlisce_ljubljana/1_tekstualni_del/12_uredba/oDPN_Zeleznica_100323.pdf |datum archivace=2012-07-08 }} {{Wayback|url=http://arhiv.mm.gov.si/mop/javno/zeleznisko_vozlisce_ljubljana/1_tekstualni_del/12_uredba/oDPN_Zeleznica_100323.pdf |date=20120708094000 }} [993] => [994] => V oblasti Lublaně je šest železničních stanic a devět zastávek.{{Citace periodika |url=http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/1042289357 |jméno=Tanja |příjmení=Brkić |titul=SŽ: Železniška postajališča niso zadovoljivo opremljena |jazyk=sl |periodikum=Dnevnik.si |datum vydání=2008-08-07}} Společnost [[Slovenske železnice]] nabízí pro využití železnice na území města denní i měsíční jízdenky.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.slo-zeleznice.si/en/passengers/slovenia/across-slovenia/city-pass |titul=City pass |vydavatel=Slovenian Railways | nedostupné = ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20120208102330/http://www.slo-zeleznice.si/en/passengers/slovenia/across-slovenia/city-pass |datum archivace=2012-02-08|jazyk=anglicky}} Ústředním nádražím je [[Železniční stanice Lublaň]] ({{Cizojazyčně|sl|''Železniška postaja Ljubljana''}}). Železniční stanice [[Lublaň Moste]] je největším slovinským nádražím pro nakládku a vykládku zboží. Železniční stanice [[Lublaň Zalog]] má největší kolejiště ve Slovinsku. V Lublani existuje také řada [[vlečka (železnice)|vleček]].{{Citace elektronické monografie |url=http://ice.slo-zeleznice.si/Predpisi/TAR080003(01022019).pdf |titul=0800.03: IMENIK SLUŽBENIH MESTSŽ -TOVORNI PROMET, D.O.O.DALJINAR IN KAŽIPOT ZA PREVOZ BLAGA |jazyk=sl |vydavatel=SŽ – Tovorni promet|datum vydání=2018-11-21 |datum přístupu=2019-04-14 }} [995] => [996] => Na konci roku 2006 začala fungovat [[pozemní lanová dráha]].{{Citace elektronické monografie |url=http://ljubljana-slovenia.blogspot.com/2007/01/ljubljanas-funicular-tram.html |autor=Urban Rail |titul=Ljubljana's funicular tram |datum vydání=2007-01-30 |datum přístupu=2009-09-13|jazyk=anglicky}} Vede z [[Krekovo náměstí|Krekova náměstí]] ({{Cizojazyčně|sl|''Krekov trg''}}) poblíž [[Lublaňská ústřední tržnice|Lublaňské ústřední tržnice]] na [[Lublaňský hrad]]. Je zvláště populární mezi turisty. Celá cesta trvá 60 sekund. [997] => [998] => Historický tramvajový systém v Lublani byl vytvořen v roce 1901 a v roce 1928 byl nahrazen autobusy,{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/si/zivljenje-v-ljubljani/v-srediscu/73744/detail.html |titul=110 let mestnega potniškega prometa |jazyk=sl |vydavatel=Municipality of Ljubljana |datum vydání=2011-09-06}} které byly v roce 1931 zrušeny a nahrazeny opět tramvajemi. Délka tramvajových kolejí dosáhla v roce 1940 celkem 18,5 km.{{Citace periodika|url= https://books.google.si/books?id=-WhWAAAAMAAJ |rok=1959 |jazyk=sl |titul=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino |vydavatel=Zgodovinsko društvo za Slovenijo (Historical Association of Slovenia) |ročník=8–9 |strany=64|periodikum=Kronika: časopis za slovensko krajevno zgodovino}} V roce 1959 byl systém tramvají zrušen ve prospěch automobilů; koleje byly demontovány a tramvaje převezeny do [[Osijek]]u a [[Subotica|Subotice]].{{Citace periodika |url=http://www.business.hr/vijesti/potencijalni-gradonacelnici-obecali-tramvaj-stadion-i-dzamiju |titul=Potencijalni gradonačelnici obećali tramvaj, stadion i džamiju |periodikum=Business.hr |autor=Business.hr Editorial Office |jazyk=anglicky |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://archive.today/20120803160957/http://www.business.hr/vijesti/potencijalni-gradonacelnici-obecali-tramvaj-stadion-i-dzamiju |datum archivace=2012-08-03 |nedostupné=ano }} Opětovné zavedení moderního tramvajového systému v Lublani bylo opakovaně navrhováno v nultých letech 21. století.{{Citace elektronické monografie|titul=Tramvaj ponovno v Ljubljani? Zares želi, da odločitev o tirnem prometu pade že zdaj|url= http://www.dnevnik.si/novice/slovenija/1042328241 |periodikum=STA|vydavatel=dnevnik.si|datum přístupu=2011-12-30|jazyk=sl}}{{Citace elektronické monografie|titul=Vozilo, ki bi zanimanje vzbujalo še danes|url= http://www.rtvslo.si/slovenija/vozilo-ki-bi-zanimanje-vzbujalo-se-danes/211642 |periodikum=MMC|vydavatel=rtvslo.si |datum přístupu=2011-12-30|jazyk=anglicky}} [999] => [1000] => === Silniční doprava === [1001] => Lublaň se nachází v místě, kde se protínají dvě hlavní slovinské dálnice,{{Citace periodika|url= http://www.dlib.si/stream/URN:NBN:SI:DOC-ZI1JYEAE/84c57c1c-3b35-4014-860c-812032a6bfb0/PDF|titul=Pomen prometa za ljubljansko mestno aglomeracijo |jazyk=slovinsky, anglicky |jméno=Černe |příjmení=Andrej |periodikum=Dela |číslo=22 |rok=2004 |strany=78 |vydavatel=Oddelek za geografijo, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani |issn=0354-0596 }} dálnice z východu na západ v linii s celoevropským koridorem V a dálnice sever-jih v linii celoevropského koridoru X.{{Citace sborníku |url=http://dinamico2.unibg.it/highways/paper/oplotnik.pdf |titul=National motorway construction program (NMCP) in Slovenia (financing, impact on national economy and realisation) |příjmení=Oplotnik |jméno=Žan |příjmení2=Križanič |jméno2=France |sborník=Highways: cost and regulation in Europe |datum vydání=2004-11 |datum přístupu=2018-09-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121120161909/http://dinamico2.unibg.it/highways/paper/oplotnik.pdf |datum archivace=2012-11-20 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://dinamico2.unibg.it/highways/paper/oplotnik.pdf |date=20121120161909 }} Město je spojeno k jihozápadu dálnicí [[Dálnice A1 (Slovinsko)|A1]] ([[Evropská silnice E70|E70]]) s italskými městy [[Terst]] a [[Benátky]] a s chorvatským přístavem [[Rijeka]]. Michelin, ''Slovénie, Croatie, Bosnie-Herzégovine, Serbie, Monténégro, Macédoine'', Cartes et manuály n ° 736, Michelin Zellik, Belgium, 2007 {{ISBN|978-2-06-712627-5}} Na sever vede A1 ([[Evropská silnice E57|E57]]) do [[Maribor]]u, Grazu a do Vídně. Na východ ji spojuje [[Dálnice A2 (Slovinsko)|A2]] (E70) s chorvatským hlavním městem [[Záhřeb]], odkud lze pokračovat do Maďarska nebo do důležitých měst bývalé Jugoslávie, např. do [[Bělehrad]]u. K severozápadu vede dálnice A2 ([[Evropská silnice E61|E61]]) do rakouských měst [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurt]] a [[Salcburk]], která jsou důležitými výchozími body pro turisty ze severní Evropy. [1002] => [1003] => Od roku 2008 se na [[Obchvat Lublaně|lublaňském obchvatu]] používá systém dálničních nálepek.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.voyage.gc.ca/countries_pays/report_rapport-eng.asp?id=267000 |titul=Travel Report: Slovenia |vydavatel=Foreign Affairs and International Trade Canada |datum vydání=2012-01-17|jazyk=anglicky}} Centrum města je obtížněji přístupné zejména ve špičkách kvůli dlouhým kolonám na silnicích se semafory a velkému množstvím denně dojíždějících osob.{{Citace monografie |jazyk=sl |titul=Prometna dostopnost v Sloveniji |jméno=Jani |příjmení=Kozina |rok=2010 |vydavatel=ZRC Publishing House |isbn=978-961-254-235-1 |strany=69–71}} Jádro centra města je od roku 2007 uzavřeno pro provoz motorových vozidel (s výjimkou obyvatel s povolením) a tvoří tak pěší zónu kolem [[Prešerenovo náměstí|Prešerenova náměstí]].{{Citace elektronické monografie |url=http://citiscope.org/story/2016/how-ljubljana-turned-itself-europes-green-capital |titul=How Ljubljana turned itself into Europe's ‘green capital’ - Citiscope |periodikum=citiscope.org |jméno=Simone |příjmení=d'Antonio |datum vydání=2016-01-29 |datum přístupu=2017-09-30 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20171001031622/http://citiscope.org/story/2016/how-ljubljana-turned-itself-europes-green-capital |datum archivace=2017-10-01 |nedostupné=ano }} [1004] => [1005] => ==== Veřejná silniční doprava ==== [1006] => [[Soubor:MAN Lion's City G CNG in Ljubljana owned by LPP.jpg|náhled|Městský autobus v ulicích Lublaně|alt=Kloubový městský autobus]] [1007] => Hlavní [[Autobusové nádraží Lublaň]] ({{Cizojazyčně|sl|''Avtobusna postaja Ljubljana''}}) se nachází hned vedle hlavního lublaňského vlakového nádraží. Městská autobusová síť, provozovaná společností [[Ljubljanski potniški promet]], je nejrozšířenějším prostředkem veřejné dopravy v Lublani. Flotila autobusů má průměrné stáří 8 let, v podstatě všechny autobusy z celkových více než 200 jsou klimatizované.{{Citace elektronického periodika [1008] => | titul = Vozni park in statistični podatki [1009] => | url = https://www.lpp.si/ljubljanski-potniski-promet/o-druzbi/vozni-park-statisticni-podatki [1010] => | periodikum = Ljubljanski potniški promet [1011] => | datum vydání = 2017-10-30 [1012] => | datum přístupu = 2019-05-27 [1013] => | jazyk = sl [1014] => }} Počet vyhrazených jizdních pruhů pro autobusy je omezen, což může způsobit problémy ve špičkách, kdy dochází k přetížení dopravy.{{Citace monografie |url=http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/pdf/evasltrat_tran/slovenia.pdf |kapitola=Situation per mode of transport |titul=Study on Strategic Evaluation on Transport Investment Priorities under Structural and Cohesion funds for the Programming Period 2007-2013 |datum vydání=2006-08 |vydavatel=ECORYS Nederland BV}} [1015] => [1016] => Jízdu autobusem lze platit pomocí karty [[Urbana]] (platí i na lanovce) nebo mobilním telefonem. Autobusy se někdy nazývají „trole“ (s odkazem na trolejové vedení), jehož vznik se datuje do let 1951–71, kdy v Lublani právě trolejbusy jezdily.{{Citace periodika |url=http://www.dnevnik.si/tiskane_izdaje/dnevnik/1042403604 |titul=Izgubljena Ljubljana |jazyk=sl |jméno=Nenad |příjmení=Pataky |periodikum=Dnevnik |datum vydání=2010-11-17}} V Lublani bylo pět trolejbusových linek, až do roku 1958 spolu s tramvajemi.{{Citace monografie |url=https://www.bb.si/doc/diplome/Nebec_Damjan-Analiza_placilnega_sistema_v_LPP.pdf |titul=Analiza plačilnega sistema v LPP |jazyk=slovinsky |jméno=Damjan |příjmení=Nebec |vydavatel=B&B VIŠJA STROKOVNA ŠOLA |datum vydání=2010-03 |strany=10–11 |datum přístupu=2019-05-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201126152654/https://www.bb.si/doc/diplome/Nebec_Damjan-Analiza_placilnega_sistema_v_LPP.pdf |datum archivace=2020-11-26 |nedostupné=ano }} [1017] => [1018] => V městě existuje mnoho společností poskytujících taxislužby. V Lublani jezdí také traktor s vozíky ozdobenými jako vlak pro turisty, který spojuje náměstí Cyrila a Metoděje v centru města s Lublaňským hradem.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.slovenia.info/?ogledi=466&lng=1 |titul=Turistični vlakec na Ljubljanski grad |jazyk=sl |periodikum=Slovenia.info |datum přístupu=2012-04-24}} [1019] => [1020] => Posledním prostředkem veřejné silniční dopravy v centru města je Kavalír ({{Cizojazyčně|sl|''Kavalir''}}), elektrické vozidlo od května 2009 provozované společností LPP. V Lublani existují tři takové vozy. Jízda je zadarmo a neexistují stanice, protože je možné si ho nechat zastavit kdekoli. Pojme až pět cestujících; většina z nich jsou starší lidé a turisté.{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/en/news/the-cavalier-on-the-streets-of-ljubljana/ |titul='The Cavalier' on the Streets of Ljubljana |datum vydání=2011-03-30 |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |periodikum=Ljubljana.si |datum přístupu=2012-04-24|jazyk=anglicky}} Kavalír jezdí po pěší zóně v centru Lublaně. První trasa spojuje [[Čopova ulice|Čopovu ulici]], Wolfovu ulici a Hribarovo nábřeží ({{Cizojazyčně|sl|''Hribarjevo nabrežje''}}), zatímco druhá trasa spojuje Městské náměstí, Horní náměstí a Staré náměstí.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ljubljana.si/si/mol/novice/2106/detail.html |titul=Naj vas zapelje Kavalir |jazyk=sl |datum vydání=2009-05-13|vydavatel=City Municipality of Ljubljana |periodikum=Ljubljana.si}} [1021] => [1022] => ==== Jízdní kola ==== [1023] => [[Soubor:BicikeLJ Ljubljana-Prešernov trg.JPG|náhled|[[BicikeLJ]], samoobslužná cyklistická síť založená v Lublani, první hodina použití je zdarma|alt=Řada zaparkovaných jízdních kol, všechna stejného typu]] [1024] => V Lublani je silná cyklistická doprava, obzvláště v teplejších měsících roku. Je také možnost si kolo vypůjčit. Od května 2011 nabízí [[BicikeLJ]], samoobslužný systém půjčování jízdních kol, obyvatelům a návštěvníkům Lublaně 510 kol a více než 600 parkovacích míst na 51 místech v širším centru města. Denní počet pronájmů činí přibližně 2 500 osob.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sta.si/vest.php?s=a&id=1659068 |titul=Ljubljana Rent-a-Bike Network Gaining in Popularity |datum vydání=2011-07-24 |vydavatel=STA|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sta.si/en/vest.php?id=1635721 |titul=Ljubljana Launches Public Bike Project |datum vydání=2011-05-14 |vydavatel=STA|jazyk=anglicky}} I před zavedením systému BicikeLJ nabízelo město možnost pronajmutí kola.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ljubljana.si/en/tourist_services/lj-bike/default.html |url archivu=https://web.archive.org/web/20071009205059/http://www.ljubljana.si/en/tourist_services/lj-bike/default.html |datum archivace=9 October 2007 |titul=Ljubljana Bike |datum přístupu=2008-07-31 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}} [1025] => [1026] => Některé okolnosti cyklodopravy jsou dodnes kritizovány. To se týká cyklostezek ve špatném stavu a konstruovaných tak, že je motorizovaná doprava privilegovaná. Existuje také mnoho jednosměrných ulic, které nelze použít jako alternativní trasu, takže je na kole obtížné legálně cestovat přes centrum města.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.delo.si/novice/slovenija/razvajati-kolesarje-ne-avtomobiliste.html/ |autor= Mateja Gruden |titul=Delo (17. julij 2000): Razvajati kolesarje, ne avtomobiliste |vydavatel=delo.si |datum vydání=2012-03-25|datum přístupu=2012-08-24|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|url=https://ipop.si/2012/07/03/peticija-za-fabianijev-most/ |autor=|titul=Peticija za Fabianijev most |vydavatel= Inštitut za politike prostora |datum vydání=2012-07-03 |datum přístupu=2012-08-24 |jazyk=sl}} Během let byly některé zákazy částečně zrušeny vyznačením cyklistického pruhu na chodníku.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mladina.si/tednik/200029/clanek/i-kuscer/ |url archivu=https://web.archive.org/web/20010504065527/http://www.mladina.si/tednik/200029/clanek/i-kuscer/ |datum archivace=2001-05-04 |titul=Mladina (17. julij 2000): Kolesarski zmaji |vydavatel=Web.archive.org |datum vydání=2008-01-09 |datum přístupu=2011-12-10 | nedostupné = ano |jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie |url=http://lkm.kolesarji.org/besedila/LKM pobude za prijazno kolesarsko infrastrukturo.pdf |titul=Ljubljanska kolesarska mreža (okt. 2010): Pobude za izboljšave v Ljubljanski kolesarski infrastrukturi, str. 2 |formát=PDF |datum přístupu=2011-12-10 | nedostupné =ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20110820050256/http://lkm.kolesarji.org/besedila/LKM |datum archivace=2011-08-20 |jazyk=anglicky }} Situace se neustále zlepšuje a v roce 2015 se Lublaň umístila na 13. místě v žebříčku nejvíce cyklopřátelských měst na světě.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.sloveniatimes.com/survey-ranks-ljubljana-world-s-13th-most-bicycle-friendly-city |titul=Survey Ranks Ljubljana World's 13th Most Bicycle-Friendly City |datum přístupu=2015-06-30 |datum vydání=2015-06-30 |periodikum=Slovenia Times |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20150703065353/http://www.sloveniatimes.com/survey-ranks-ljubljana-world-s-13th-most-bicycle-friendly-city |nedostupné=ano }} O rok později byla Lublaň na seznamu již osmá za vitěznou Kodaní.{{Citace elektronické monografie |url=http://copenhagenizeindex.eu/08_ljubljana.html |titul=copenhagenizeindex |vydavatel=copenhagenizeindex.eu |datum vydání=2018-06-21 |datum přístupu=2018-06-21 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20180716072259/http://copenhagenizeindex.eu/08_ljubljana.html |datum archivace=2018-07-16 |nedostupné=ano }} [1027] => [1028] => === Vodní doprava === [1029] => Říční doprava na Lublaňce a na Sávě byla hlavním prostředkem nákladní dopravy do města a z města až do poloviny 19. století, kdy se začala budovat železnice. Dnes je Lublaňka využívána množstvím turistických lodí, jejich přístaviště jsou mj. pod Řeznickým mostem, Rybářským náměstím, Dvorským náměstím, Bregem a Poljanským nábřežím ({{Cizojazyčně|sl|''Poljanski nasip''}}).{{Citace elektronického periodika [1030] => | titul = Ljubljana City Walk and Boat Cruise along the Ljubljanica [1031] => | periodikum = www.lonelyplanet.com [1032] => | url = https://www.lonelyplanet.com/slovenia/ljubljana/activities/ljubljana-city-walk-and-boat-cruise-along-the-ljubljanica/a/pa-act/v-40095P2/360721 [1033] => | jazyk = en [1034] => | datum přístupu = 2018-10-19 [1035] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020053137/https://www.lonelyplanet.com/slovenia/ljubljana/activities/ljubljana-city-walk-and-boat-cruise-along-the-ljubljanica/a/pa-act/v-40095P2/360721 [1036] => | datum archivace = 2018-10-20 [1037] => }} [1038] => [1039] => === Geografie === [1040] => Větší města v okolí Lublaně: [1041] => [1042] => {{Geografické okolí [1043] => |Střed = Lublaň [1044] => |Sever = {{flagicon|Rakousko}} [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurt]] (~84 km) [1045] => |Severovýchod = {{flagicon|Slovinsko}} [[Maribor]] (~128 km) [1046] => |Východ = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]] (~139 km) [1047] => |Jihovýchod = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Karlovac]] (~145 km) [1048] => |Jih = {{flagicon|Chorvatsko}} [[Rijeka]] (~116 km) [1049] => |Jihozápad = {{flagicon|Itálie}} [[Terst]] (~94 km) [1050] => |Západ = {{flagicon|Itálie}} [[Gorizia]] (~90 km) [1051] => |Severozápad = {{flagicon|Slovinsko}} [[Kranj]] (~27 km) [1052] => }} [1053] => [1054] => == Zdravotnictví == [1055] => Lublaň má bohatou historii objevů v oblasti medicíny a v inovacích v lékařských technologiích. Většina sekundární a terciární péče se ve Slovinsku odehrává v Lublani. [[Lékařské centrum Lublaňské university]] ({{Cizojazyčně|sl|''Univerzitetni klinični center Ljubljana''}}) je největším nemocničním centrem ve Slovinsku. [[Lékařská fakulta Lublaňské univerzity]] a [[Lublaňský onkologický institut]] jsou dalšími dvěma hlavními léčebnými zařízeními ve Slovinsku. [[Komunitní zdravotní středisko]] v Lublani je největším zdravotním střediskem ve Slovinsku: má sedm poboček na 11 místech. Od roku 1986 je Lublaň součástí sítě [[Zdravé město|Zdravých měst]] (pod [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]]).{{Citace elektronické monografie |url=https://www.ljubljana.si/sl/mestna-obcina/mestna-uprava-mu-mol/oddelki/oddelek-za-zdravje-in-socialno-varstvo// |titul=Organizacijske enote v sestavi: Odsek za zdravje |jazyk=sl |vydavatel=City Municipality of Ljubljana |rok=2009 |datum přístupu=2011-12-08}} [1056] => [1057] => == Mezinárodní vztahy == [1058] => Lublaň má následující [[partnerská města]]:{{Citace elektronické monografie|url=https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/relationship-with-other-cities/|titul=Relationship with other cities|datum přístupu=2019-05-27|periodikum=Mestna občina Ljubljana|jazyk=anglicky|vydavatel=City of Ljubljana|url archivu=https://web.archive.org/web/20190509082302/https://www.ljubljana.si/en/about-ljubljana/relationship-with-other-cities/|datum archivace=2019-05-09|nedostupné=ano}} [1059] => {{sloupce|2| [1060] => * {{partnerské město|Ankara|rok=2015}} [1061] => * {{partnerské město|Athény|rok=2000}} [1062] => * {{partnerské město|Baku|rok=2013}} [1063] => * {{partnerské město|Bělehrad|rok=2003}} [1064] => * {{partnerské město|Bratislava|rok=1967}} [1065] => * {{partnerské město|Brusel|rok=2004}} [1066] => * {{partnerské město|Čcheng-tu|rok=1981}} [1067] => * {{partnerské město|Cleveland|rok=1975}} [1068] => * {{partnerské město|Fudžajra|rok=2014}} [1069] => * {{partnerské město|Leverkusen|rok=1979}} [1070] => * {{partnerské město|Moskva|rok=2000}} [1071] => * {{Vlajka a název|Moskevská oblast}}, Rusko (2001) [1072] => * {{partnerské město|Parma|rok=1964}} [1073] => * {{partnerské město|Pesaro|rok=1964}} [1074] => * {{partnerské město|Ploče|rok=1982}} [1075] => * {{partnerské město|Rijeka|rok=1979}} [1076] => * {{partnerské město|Sarajevo|rok=2002}} [1077] => * {{partnerské město|Saská Kamenice|rok=1966}} [1078] => * {{partnerské město|Skopje|rok=2007}} [1079] => * {{partnerské město|Súsa|rok=1969}} [1080] => * {{partnerské město|Štýrský Hradec|rok=2001}} [1081] => * {{partnerské město|Tbilisi|rok=1977}} [1082] => * {{partnerské město|Wiesbaden|rok=1977}} [1083] => * {{partnerské město|Záhřeb|rok=2001}} [1084] => }} [1085] => [1086] => == Rodáci == [1087] => {{Sloupce|2| [1088] => * [[Janez Vajkard Valvasor]] (1641–1693), slovinský přírodopisec, nakladatel a učenec [1089] => * [[Francesco Pollini]] (1762–1846), zpěvák, klavírista, hudební skladatel a pedagog [1090] => * [[Anastasius Grün]] (1806–1876), básník, epický básník a překladatel rakouské národnosti [1091] => * [[Carl Wurzbach-Tannenberg]] (1809–1886), politik, poslanec Říšské rady, zemský hejtman [[Kraňsko|Kraňska]], kraňský zemský prezident rakouské národnosti [1092] => * [[Constantin von Wurzbach]] (1818–1893), [[Bibliografie|bibliograf]], lexikograf a spisovatel rakouské národnosti [1093] => * [[Vinzenz Ferrer Klun]] (1823–1875), rakouský historik, geograf, pedagog a politik z Kraňska, poslanec Říšské rady. [1094] => * [[Zeno Welsersheimb]] (1835–1921), rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic, generál a politik, ministr zeměbrany Předlitavska. [1095] => * [[Heinrich von Pitreich]] (1841–1920), rakousko-uherský generál, politik a ministr války [1096] => * [[Ivana Kobilca]] (1861–1926), slovinská [[malíř]]ka, především portrétistka období realismu [1097] => * [[Rihard Jakopič]] (1869–1943), slovinský a jugoslávský [[Malířství|malíř]], průkopník [[Neoimpresionismus|neoimpresionismu]] ve své vlasti [1098] => * [[Fritz Pregl]] (1869–1930), chemik rakouské národnosti [1099] => * [[Waldemar Titzenthaler]] (1869–1937), fotograf německé národnosti [1100] => * [[Rado Murnik]] (1870–1932), slovinský [[Próza|prozaik]], [[novinář]], [[humor]]ista, [[Satira|satirik]] a [[dramatik]] [1101] => * [[Jože Plečnik]] (1872–1957), slovinský [[architekt]] a [[urbanista]] [1102] => * [[Zofka Kveder]] (1878–1926), slovinská spisovatelka a publicistka [1103] => * [[Fran Vesel]] (1884–1944), slovinský fotograf [1104] => * [[Milan Vidmar]] (1885–1962), slovinský elektroinženýr, šachista, šachový teoretik, filosof a spisovatel [1105] => * [[Ferdo Kozak]] (1894–1957), slovinský [[spisovatel]], [[dramatik]] a [[politik]] [1106] => * [[Svatopluk Innemann]] (1896–1945), český [[režisér]], [[Scénář|scenárista]], [[kameraman]] a [[herec]], jeden z průkopníků české [[kinematografie]]. [1107] => * [[Edvard Kardelj]] (1910–1979), slovinský [[marxismus|marxistický]] teoretik, [[politik]] a [[státník]], blízký spolupracovník maršála [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]] [1108] => * [[Vida Tomšič]] (1913–1998), slovinská politička a právnička [1109] => * [[Pepca Kardelj]] (1914–1990), slovinská [[Jugoslávští partyzáni|národněosvobozeneckého boje]] boje za druhé světové války a manželka vysokého stranického funkcionáře a jugoslávského politika Edvarda Kardelje [1110] => * [[Karel Lewit]] (1916–2014), [[neurolog]], zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie [1111] => * [[Stane Kavčič]] (1919–1987), slovinský politik [1112] => * [[Libuše Rogozová-Kocourková]] (1921–2016), bývalá česká herečka [1113] => * [[Janez Stanovnik]] (1922–2020), slovinský politik, právník a ekonom [1114] => * [[Vid Pečjak]] (1929–2016), slovinský [[spisovatel]], [[psycholog]] a vysokoškolský [[Učitel|pedagog]] [1115] => * [[Franc Rodé]] (* 1934), slovinský [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]], kardinál [1116] => * [[Majda Sepe]] (* 1937–2006), slovinská zpěvačka [1117] => * [[Miroslav Cerar]] (* 1939), bývalý slovinský gymnasta [1118] => * [[Niko Grafenauer]] (* 1940), slovinský [[básník]], [[esejista]], literární historik a [[překladatel]] [1119] => * [[Peter Jambrek]] (* 1940), slovinský [[právník]], [[politik]], [[Publicistika|publicista]] a [[sociolog]] [1120] => * [[Andrej Bajuk]] (1943–2011), slovinský ekonom a politik [1121] => * [[Damjan Prelovšek]] (* 1945), slovinský historik umění, bývalý diplomat a [[Slalom na divoké vodě|vodní slalomář]] [1122] => * [[Branko Oblak]] (* 1947), bývalý slovinský fotbalista [1123] => * [[Ciril Ribičič]] (* 1947), bývalý slovinský politik [1124] => * [[Dragica Wedam Lukić]] (* 1949), slovinská právnička [1125] => * [[Slavoj Žižek]] (* 1949), slovinský [[filosofie|filosof]] a kulturní teoretik [1126] => * [[Mitja Gaspari]] (* 1951), slovinský [[ekonom]], [[bankéř]] a politik. [1127] => * [[Viktor Grošelj]] (* 1952), slovinský [[horolezec]] [1128] => * [[Barbara Brezigar]] (* 1953), slovinská právnička a politička [1129] => * [[Franc Križanič]] (* 1954), slovinský [[ekonom]] a politik [1130] => * [[Peter Lovšin]] (* 1954), slovinský zpěvák populární hudby [1131] => * [[Željko Ivanek]] (* 1957), slovinsko americký herec [1132] => * [[Janez Janša]] (* 1958), slovinský politik, předseda [[Vláda Republiky Slovinsko|vlády Slovinska]] [1133] => * [[Marko Elsner]] (1960–2020), bývalý slovinský fotbalista [1134] => * [[Anton Rop]] (* 1960), slovinský politik [1135] => * [[Aleš Debeljak]] (1961–2016), slovinský spisovatel [1136] => * [[Aleš Hojs]] (* 1961), slovinský politik [1137] => * [[Vasja Bajc]] (* 1962), slovinský skokan na lyžích, reprezentant [[Jugoslávie]] a skokanský trenér [1138] => * [[Žiga Turk]] (* 1962), slovinský politik [1139] => * [[Primož Ulaga]] (* 1962), bývalý slovinský [[skoky na lyžích|skokan na lyžích]] [1140] => * [[Andrej Blatnik]] (* 1963), slovinský spisovatel, překladatel a editor [1141] => * [[Miro Cerar]] (* 1963), slovinský politik, právník a univerzitní profesor [1142] => * [[Alenka Ermencová]] (* 1963), slovinská [[voják|vojačka]], [[generálmajor]]ka Slovinské armády, náčelnice Generálního štábu Slovinské armády [1143] => * [[Violeta Bulcová]] (* 1964), slovinská podnikatelka a politička [1144] => * [[Janez Šušteršič]] (* 1966), slovinský ekonom a politik [1145] => * [[Alenka Župančičová]] (* 1966), slovinská filozofka [1146] => * [[Aleksander Čeferin]] (* 1967), fotbalový funkcionář [1147] => * [[Andrej E. Skubic|Andrej Ermenc Skubic]] (* 1967), slovinský [[spisovatel]] a [[překladatel]] [1148] => * [[Željko Milinovič]] (* 1969), bývalý slovinský fotbalista [1149] => * [[Gregor Virant]] (* 1969), slovinský politik [1150] => * [[Brigita Bukovecová]] (* 1970), bývalá slovinská reprezentantka v [[Běh na 100 metrů překážek|běhu na 100 metrů překážek]] [1151] => * [[Andraž Vehovar]] (* 1972), bývalý slovinský [[Slalom na divoké vodě|vodní slalomář]] a [[kajak]]ář [1152] => * [[Katarina Kresal]] (* 1973), slovinská politička [1153] => * [[Umek|Uroš Umek]] (* 1976), slovinský hudebník, producent a [[diskžokej]] elektronické [[Taneční hudba|taneční hudby]] [1154] => * [[Milenko Ačimovič]] (* 1977), bývalý slovinský fotbalista [1155] => * [[Marjan Šarec]] (* 1977), slovinský herec a politik [1156] => * [[Jasmin Handanović]] (* 1978), je slovinský [[fotbalový brankář]] a reprezentant [1157] => * [[Milivoje Novakovič]] (*1979), slovinský fotbalový útočník a reprezentant [1158] => * [[Primož Peterka]] (*1979), bývalý slovinský skokan na lyžích [1159] => * [[Raša Sraková]] (*1979), slovinská reprezentantka v [[judo|judu]] [1160] => * [[Teja Gregorinová]] (* 1980), slovinská [[biatlon]]istka a bývalá [[běh na lyžích|běžkyně na lyžích]] [1161] => * [[Boštjan Cesar]] (* 1982), slovinský [[fotbalový obránce]] a reprezentant [1162] => * [[Zlatan Ljubijankić]] (* 1983), slovinský [[fotbalový útočník]] a reprezentant [1163] => * [[Samir Handanović]] (* 1984), je slovinský [[fotbalový brankář]] a reprezentant [1164] => * [[Andrej Hočevar]] (* 1984), slovinský [[Lední hokej|hokejový]] [[Brankář (lední hokej)|brankář]] [1165] => * [[Olmo Omerzu]] (* 1984), slovinský režisér [1166] => * [[Andraž Kirm]] (* 1984), slovinský [[fotbalový záložník]] a reprezentant [1167] => * [[Klemen Bauer]] (* 1986), slovinský reprezentant v [[biatlon]]u [1168] => * [[Goran Dragić]] (* 1986), slovinský profesiolnální [[basketbal]]ista [1169] => * [[Blaž Kavčič (tenista)|Blaž Kavčič]] (* 1987), slovinský profesionální tenista [1170] => * [[Aljaž Bedene]] (* 1989), slovinský profesionální [[tenis]]ta [1171] => * [[Žiga Pance]] (* 1989), profesionální lední hokejista [1172] => * [[Matevž Vukotič]] (* 1990), slovinský horolezec a horský vůdce, bývalý reprezentant v ledolezení a ve sportovním lezení [1173] => * [[Kenan Bajrić]] (* 1994), slovinský fotbalový obránce či záložník a bývalý mládežnický reprezentant [1174] => * [[Žiga Smrtnik]] (* 1994), slovinský fotbalový útočník a mládežnický reprezentant [1175] => * [[Domen Škofic]] (* 1994), slovinský reprezentant ve [[Sportovní lezení|sportovním lezení]] a první slovinský vítěz [[světový pohár ve sportovním lezení|světového poháru]] (v [[lezení na obtížnost]]) [1176] => * [[Andraž Šporar]] (* 1994), slovinský fotbalový útočník a reprezentant [1177] => * [[Katja Kadič]] (* 1995), slovinská reprezentantka ve sportovním lezení [1178] => * [[Anamarija Lampičová]] (* 1995), slovinská [[běh na lyžích|běžkyně na lyžích]] [1179] => * [[Maruša Štangarová]] (* 1998), slovinská [[zápas]]nice–[[judo|judistka]] [1180] => * [[Luka Dončić]] (* 1999), slovinský basketbalista [1181] => }} [1182] => [1183] => == Odkazy == [1184] => === Reference === [1185] => {{Překlad|en|Ljubljana|860441849|sl|Ljubljana|5042605}} [1186] => [1187] => [1188] => === Literatura === [1189] => * {{Citace monografie|příjmení=Jarrett|jméno=Mark|titul=The Congress of Vienna and its Legacy: War and Great Power Diplomacy after Napoleon|vydavatel=I. B. Tauris & Company, Limited|rok=2013|místo=London|isbn=978-1780761169}} [1190] => * {{Citace monografie [1191] => | editoři = Emily Gunzburger Makas, Tanja Damljanovic Conley [1192] => | titul = Capital Cities in the Aftermath of Empires: Planning in Central and Southeastern Europe [1193] => | rok = 2009 [1194] => | vydavatel = Routledge [1195] => | isbn = 978-1-135-16725-7 [1196] => | kapitola = Ljubljana [1197] => | url kapitoly = https://books.google.com/books?id=M_aMAgAAQBAJ&pg=PA223 [1198] => | strany = 223–240 [1199] => | autor = Jörg Stabenow [1200] => }} [1201] => * Velušček, Anton (ed.) (2009). [https://books.google.com/books?id=KyG1YVVFDJIC Stare Gmajne Pile-Dwelling Settlement and its Era (dvojjazyčné anglické a slovinské vydání).] Vydavatel Založba ZRC. {{ISBN|978-961-254-155-2}}. [1202] => [1203] => === Externí odkazy === [1204] => * {{Commonscat}} [1205] => * {{Wikislovník|heslo=Lublaň}} [1206] => * {{en}}{{sl}} [http://www.ljubljana.si Oficiální městské stránky] [1207] => * {{en}} [http://www.visitljubljana.com Oficiální turistické stránky] [1208] => * {{sl}} [http://www.burger.si/Ljubljana/2007/seznam.html Virtuální prohlídky města] [1209] => [1210] => {{Dobrý článek}} [1211] => {{Města ve Slovinsku}} [1212] => {{Občiny ve Slovinsku}} [1213] => {{Hlavní města Evropy}} [1214] => {{Autoritní data}} [1215] => {{Portály|Geografie|Slovinsko}} [1216] => [1217] => [[Kategorie:Lublaň| ]] [1218] => [[Kategorie:Městská občina Lublaň]] [1219] => [[Kategorie:Města ve Středoslovinském regionu]] [1220] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [1221] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1222] => [[Kategorie:Drak ve znaku]] [] => )
good wiki

Lublaň

Lublaň je hlavní město Slovinska, sídlo stejnojmenné městské občiny a je zároveň největší obcí ve Slovinsku. Je zeměpisným, kulturním, vědeckým, ekonomickým, politickým a administrativním centrem státu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lublaňský hrad','Jože Plečnik','Lublaňka','Kraňsko','Trojmostí','Emona','Království Srbů, Chorvatů a Slovinců','Prešerenovo náměstí','Dračí most','Univerzita v Lublani','Vláda Republiky Slovinsko','Terst'

Emona

Kraňsko

Lublaňka

Terst

Terst (italsky Trieste) je město ležící na severu Itálie poblíž hranice s Rakouskem a Slovinskem.

Trojmostí