Array ( [0] => 14771719 [id] => 14771719 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lumírovci [uri] => Lumírovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Lumírovci byla česká literární a společenská skupina působící v letech 1858 až 1871. Název skupiny je odvozen od Lumírovy čítanky, která vycházela od roku 1851 a hájila vlastenecké a demokratické myšlenky. Skupina se zaměřovala na literaturu, žurnalistiku a divadlo a snažila se o revitalizaci českého jazyka a kultury. Mezi nejznámější členy skupiny patřili spisovatelé Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá a Karel Sabina. Lumírovci prosazovali moderní a umělecky hodnotnou literaturu, která byla napojena na aktuální témata a osudy obyčejných lidí. Skupina vydávala literární časopis Lumír, který se stal významným platformou pro publikování české literatury. Zároveň organizovali večery literatury a divadla, které pomáhaly popularizovat jejich díla a myšlenky. Lumírovci se zasazovali o rozvoj českého divadla a podporovali uměleckou tvorbu. Skupina měla vliv na další generace českých spisovatelů a stala se předchůdcem moderní české literatury. Po roce 1871 skupina Lumírovci prakticky zanikla, ale její odkaz a vliv přetrval až do současnosti. Jejich díla jsou považována za kulturní poklad a výrazně ovlivnila českou literaturu a kulturu. [oai] => Lumírovci byla česká literární a společenská skupina působící v letech 1858 až 1871. Název skupiny je odvozen od Lumírovy čítanky, která vycházela od roku 1851 a hájila vlastenecké a demokratické myšlenky. Skupina se zaměřovala na literaturu, žurnalistiku a divadlo a snažila se o revitalizaci českého jazyka a kultury. Mezi nejznámější členy skupiny patřili spisovatelé Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolina Světlá a Karel Sabina. Lumírovci prosazovali moderní a umělecky hodnotnou literaturu, která byla napojena na aktuální témata a osudy obyčejných lidí. Skupina vydávala literární časopis Lumír, který se stal významným platformou pro publikování české literatury. Zároveň organizovali večery literatury a divadla, které pomáhaly popularizovat jejich díla a myšlenky. Lumírovci se zasazovali o rozvoj českého divadla a podporovali uměleckou tvorbu. Skupina měla vliv na další generace českých spisovatelů a stala se předchůdcem moderní české literatury. Po roce 1871 skupina Lumírovci prakticky zanikla, ale její odkaz a vliv přetrval až do současnosti. Jejich díla jsou považována za kulturní poklad a výrazně ovlivnila českou literaturu a kulturu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Lumirovci.jpg|náhled|Lumírovci (1879)
J. Zeyer – J. V. Sládek – J. Vrchlický]] [1] => Jako '''lumírovci''' bývá označována skupina spisovatelů 70. a 80. let 19. století sdružující se okolo časopisu [[Lumír (časopis)|Lumír]]. Společně s [[ruchovci]] tvořili novou generaci spisovatelů, která přebírala vliv po odcházejících [[májovci|májovcích]]. Jejich největší snahou bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň. [2] => [3] => == Dobový kontext == [4] => Poslední třetina 19. století se vyznačovala aktivizací kulturního života v českých zemích. Roku 1881 (1883) bylo otevřeno [[Národní divadlo]], 1882 byla [[Univerzita Karlova]] rozdělena na část českou a německou, vznikala nová nakladatelství (např. roku 1871 nakladatelství [[Jan Otto]], roku 1872 [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|nakladatelství J. R. Vilímka]]) a vyšlo množství [[almanach]]ů (např. roku 1868 almanach [[Ruch (almanach)|Ruch]], roku 1871 [[Anemonky]], roku 1878 nový almanach [[Máj (almanach)|Máj]]). Do středu veřejného zájmu se opět dostaly [[Rukopis královédvorský]] a [[Rukopis zelenohorský]]. [5] => [6] => == Charakteristika == [7] => Cílem lumírovců bylo přiblížit české písemnictví vyspělým evropským literaturám. Prostřednictvím překladů (především z [[románské jazyky|románské]] literatury) uváděli do české literatury evropské trendy, jak tematické, tak formální. [8] => [9] => Literárně hodně experimentovali, objevují se u nich například dosud v české literatuře neobvyklé [[básnická forma|básnické formy]] – [[sonet]], [[gazel]], [[rondel (báseň)|rondel]]. Neztotožňovali se s požadavkem, že literatura má především sloužit národu. Filosofickým základem jejich tvorby se stala myšlenka, že lidstvo se neustále vyvíjí k humanitě. [10] => [11] => == Představitelé == [12] => Dělení spisovatelů na [[Májovci|májovce]], [[Ruchovci|ruchovce]] a lumírovce je pouze orientační a často zjednodušující. Kniha ''Panorama české literatury'' mezi lumírovce a jejich [[epigon]]y řadí následující spisovatele:{{Citace monografie [13] => | příjmení = Machala [14] => | jméno = Lubomír [15] => | odkaz na autora = Lubomír Machala [16] => | příjmení2 = Petrů [17] => | jméno2 = Eduard [18] => | odkaz na autora2 = Eduard Petrů [19] => | rok = 1994 [20] => | titul = Panorama české literatury [21] => | vydání = 1 [22] => | vydavatel = Rubico [23] => | místo = Olomouc [24] => | počet stran = 552 [25] => | stránky = 141–146 [26] => | isbn = 80-85839-04-0 [27] => }} [28] => * [[Jaroslav Vrchlický]] [29] => * [[Julius Zeyer]] [30] => * [[Bohdan Jelínek]] [31] => * [[Josef Thomayer]] [32] => * [[Otokar Mokrý]] [33] => * [[František Herites]] [34] => [35] => Částí své tvorby: [36] => * [[Josef Václav Sládek]] od sedmdesátých let [37] => [38] => == Spor mezi ruchovci a lumírovci == [39] => K vymezování obou skupin spisovatelů došlo na základě sporu, který zažehla [[Eliška Krásnohorská]] svou statí ''Obraz novějšího básnictví českého'' ([[Časopis Národního muzea]], 1877).{{Citace monografie [40] => | příjmení = Prokop [41] => | jméno = Vladimír [42] => | odkaz na autora = [43] => | rok = 2000 [44] => | titul = Literatura 19. a počátku 20. století (od romantiků po buřiče): pro výuku literatury na středních školách [45] => | vydání = 1 [46] => | vydavatel = O.K.-Soft [47] => | místo = Sokolov [48] => | počet stran = 72 [49] => | stránky = 40 [50] => | isbn = 80-238-5357-0 [51] => }} V ní se dovolává básníka ryze národního. Jeho opak pak vidí ve [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlickém]]. Malíř [[Soběslav Pinkas]] naopak o dva roky později kritizoval [[Vítězslav Hálek|Hálka]], české literatuře vytkl její uzavřenost a vyzdvihl lumírovce. V následných sporech se počala profilovat škola ''[[Kosmopolitismus|kosmopolitní]]'' (lumírovci) a škola ''národní'' (ruchovci). [52] => [53] => == Související články == [54] => * [[Májovci]] [55] => * [[Ruchovci]] [56] => [57] => == Reference == [58] => [59] => [60] => {{Autoritní data}} [61] => {{Portály|Česko|Literatura|}} [62] => [63] => [[Kategorie:Lumírovci| ]] [64] => [[Kategorie:Novoromantismus]] [65] => [[Kategorie:Organizace českých spisovatelů]] [66] => [[Kategorie:Organizace založené v 19. století]] [] => )
good wiki

Lumírovci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ruchovci','Májovci','Jaroslav Vrchlický','Julius Zeyer','Vítězslav Hálek','Časopis Národního muzea','Eliška Krásnohorská','František Herites','Josef Thomayer','epigon','románské jazyky','Anemonky'

Anemonky

Epigon

Epigon je román českého spisovatele Jiřího Karáska ze Lvovic.

Májovci

Ruchovci