Array ( [0] => 14674057 [id] => 14674057 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Magnetit [uri] => Magnetit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů. Je to jedna z nejběžnějších forem železa ve vesmíru a na Zemi. Jeho chemický vzorec je Fe3O4 a krystaluje v krychlové soustavě. Magnetit je velmi magnetický a využívá se v široké škále aplikací, jako je výroba magnetů, elektronika, magnetická terapie a místa pro uchovávání informací v magnetických páskách a disků. Je také důležitým průmyslovým minerálem pro výrobu železa a oceli. Magnetit se vyskytuje převážně jako příměs v horninách nebo vzniká přeměnou magnetických minerálů v důsledku geologických procesů. [oai] => Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů. Je to jedna z nejběžnějších forem železa ve vesmíru a na Zemi. Jeho chemický vzorec je Fe3O4 a krystaluje v krychlové soustavě. Magnetit je velmi magnetický a využívá se v široké škále aplikací, jako je výroba magnetů, elektronika, magnetická terapie a místa pro uchovávání informací v magnetických páskách a disků. Je také důležitým průmyslovým minerálem pro výrobu železa a oceli. Magnetit se vyskytuje převážně jako příměs v horninách nebo vzniká přeměnou magnetických minerálů v důsledku geologických procesů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Magnetit [2] => | obrázek = Magnetite.jpg [3] => | popisek = Vzorek magnetitu z [[Itálie|italského]] regionu [[Tridentsko-Horní Adiže|Trentino-Alto Adige]]. [4] => | kategorie = [[Minerál]] [5] => | vzorec = Fe3O4 [6] => | barva = černý, lesk polokovový [7] => | vzhled = krystaly tvaru osmistěnu [8] => | soustava = krychlová [9] => | tvrdost = 6 [10] => | lesk = kovový [11] => | štěpnost = neštěpný [12] => | index lomu = neprůhledný [13] => | vryp = černý [14] => | hustota = 5 [15] => | rozpustnost = 2,8 [16] => | ostatní = [[Ferrimagnetismus|ferimagnetický]] [17] => }} [18] => '''Magnetit''' ([[Wilhelm Karl Ritter von Haidinger|Haidinger]], 1845), chemický vzorec [[železo|Fe]]3[[kyslík|O]]4 ([[oxid železnato-železitý]]), je kubický nerost.{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Magnetit [20] => | url = https://mineraly.sci.muni.cz/oxidy/magnetit.html [21] => | datum přístupu = 2023-10-23 [22] => }} Český název je '''magnetovec'''. Tato ruda [[železo|železa]] byla první známou látkou s [[magnetizace|magnetickými]] vlastnostmi. [23] => [24] => == Vznik == [25] => Nerost může vzniknout několika způsoby: [26] => * Magmaticky – krystalovaný minerál dává hornině tmavou barvu (hlavně [[čedič]]). Působením snadno těkavých složek vzniklo největší nahromadění železných rud na Zemi, a to ve Švédsku v [[Kiruna|Kiruně]]. Rudní těleso má délku přibližně 15 km a mocnost 1 km. Představuje zásoby zhruba 1,5 miliardy tun železa. Jde o vulkano-sedimentární komplexy typu Lahn-Dill. [27] => [28] => * Kontaktně pneumatoloticky – působením magmatických plynů na uhličitanové horniny s obsahem sulfidů a křemičitanů. [29] => [30] => * [[Regionální metamorfóza|Regionální metamorfózou]] – z prekambrických sedimentů bohatých oxidy Fe za vzniku páskovaných železných rud (BIF, z anglického Banded Iron Formation). Z dříve pravděpodobně usazeného magnetitu: Sydvaranger/Norsko; naleziště železných rud ve středním Švédsku. [31] => [32] => * [[Kontaktní metamorfóza|Kontaktní metamorfózou]] – v německém Siegerlandu ze [[siderit]]u při kontaktu s čedičem. [33] => [34] => * Usazováním – velmi vzácně vzniká magnetit usazováním (železná ruda zvaná [[mineta]]). [35] => == Vlastnosti == [36] => V přírodě tvoří černé kovově lesklé krystalky. Má magnetické vlastnosti. Ve většině případů se nachází jako jemně krystalický, zrnitý nerost se strukturou kubického [[spinel]]u. [[Teplota tání]]: asi 1 550 °C. [37] => [38] => Magnetit byl také prokázán v [[meteorit]]ech.{{Citace periodika [39] => | příjmení = Barber [40] => | jméno = David J. [41] => | příjmení2 = Scott [42] => | jméno2 = Edward R. D. [43] => | titul = Origin of supposedly biogenic magnetite in the Martian meteorite Allan Hills 84001 [44] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [45] => | datum vydání = 2002-05-14 [46] => | ročník = 99 [47] => | číslo = 10 [48] => | strany = 6556–6561 [49] => | issn = 0027-8424 [50] => | pmid = 12011420 [51] => | doi = 10.1073/pnas.102045799 [52] => | jazyk = en [53] => | url = https://pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.102045799 [54] => | datum přístupu = 2023-10-23 [55] => }}{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = Quartz, calcite, magnetite, and hematite in meteorites [57] => | periodikum = sites.wustl.edu [58] => | url = https://sites.wustl.edu/meteoritesite/items/quartz-calcite-magnetite-hematite-micas/ [59] => | datum přístupu = 2023-10-23 [60] => }} [61] => [62] => Krystalky magnetitu jsou součástí některých živých organismů, jako např. magnetocitlivých [[bakterie|bakterií]], [[včela|včel]], [[holub]]ů aj. Považuje se za pravděpodobné, že jim slouží k orientaci podle magnetického pole [[Země]]. [63] => [64] => == Naleziště == [65] => [[Soubor:Magnetity.jpg|náhled|Krystaly magnetitu z naleziště na Smrčině u [[Sobotín]]a.]] [66] => * V [[Česko|České republice]] se vyskytuje v [[Krušné hory|Krušných horách]] ([[Měděnec]]{{Citace monografie [67] => | příjmení = Kratochvíl [68] => | jméno = Josef [69] => | příjmení2 = [70] => | jméno2 = [71] => | titul = Topografická mineralogie Čech IV [72] => | vydání = 2 [73] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [74] => | místo = Praha [75] => | rok vydání = 1961 [76] => | počet stran = 386 [77] => | strany = 228 [78] => | isbn = [79] => }}), u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] ([[Malešov]]{{Citace monografie [80] => | příjmení = Kratochvíl [81] => | jméno = Josef [82] => | příjmení2 = [83] => | jméno2 = [84] => | titul = Topografická mineralogie Čech IV [85] => | vydání = 2 [86] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [87] => | místo = Praha [88] => | rok vydání = 1961 [89] => | počet stran = 386 [90] => | strany = 186 [91] => | isbn = [92] => }}, [[Vlastějovice]]{{Citace monografie [93] => | příjmení = Kratochvíl [94] => | jméno = Josef [95] => | příjmení2 = [96] => | jméno2 = [97] => | titul = Topografická mineralogie Čech VII [98] => | vydání = 2 [99] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [100] => | místo = Praha [101] => | rok vydání = 1964 [102] => | počet stran = 358 [103] => | strany = 157 [104] => | isbn = [105] => }}) a na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]] (např. u [[Budeč (okres Žďár nad Sázavou)|Budče]], kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961Informace o lokalitě na stránkách státního podniku DIAMO [https://www.diamo.cz/cs/spravovane-lokality#/all/all/8], nebo bývalé skarnové lomy na železo Železinka u Bystřice nad Pernštejnem a [[Pernštejn (Nedvědice)|Pernštejn]]). Těžil se rovněž v [[Krkonoše|Krkonoších]] ([[Herlíkovické štoly]]{{Citace monografie [106] => | příjmení = Kratochvíl [107] => | jméno = Josef [108] => | příjmení2 = [109] => | jméno2 = [110] => | titul = Topografická mineralogie Čech II [111] => | vydání = 2 [112] => | vydavatel = Nakladatelství ČSAV [113] => | místo = Praha [114] => | rok vydání = 1958 [115] => | počet stran = 380 [116] => | strany = 57–58 [117] => | isbn = [118] => }}). V [[čedič]]ových kopcích (např. [[Říp]]) je obsaženo takové množství, které vychyluje magnetickou střelku. Rudy typu Lahn-Dill se vyskytují v Jeseníkách u Malé Morávky, [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]] a na Malém Dědu. Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických [[břidlice|břidlicích]] na Smrčině u [[Sobotín]]a a u [[Vernířovice|Vernířovic]].Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. {{ISBN|80-200-1317-2}} [119] => * Významné světové naleziště magnetitu je v [[Rusko|ruském]] městě [[Magnitogorsk]] na [[Ural (pohoří)|Uralu]]. Další významné naleziště se nachází v severním [[Švédsko|Švédsku]] u měst [[Kiruna]] a [[Gällivare]]. [120] => [121] => == Odkazy == [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{Commonscat|Magnetite}} [127] => * {{Wikislovník|heslo=magnetit}} [128] => * [http://webmineral.com/data/Magnetite.shtml Magnetit na webu Webmineral (anglicky)] [129] => * [http://www.mindat.org/min-2538.html Magnetit na webu mindat.org (anglicky)] [130] => * [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Magnetit Magnetit v Atlasu minerálů (německy)] [131] => * [http://rruff.geo.arizona.edu/doclib/hom/magnetite.pdf Mineral data publishing (PDF)] [132] => * [http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_5_oxidy/kap_7_5_oxidy.htm#7.5.3.3. Online učebnice mineralogie PřF MU (česky)] [133] => [134] => {{Spinelidy}} [135] => {{Autoritní data}} [136] => [137] => [[Kategorie:Minerály]] [138] => [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] [139] => [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] [140] => [[Kategorie:Minerály železa]] [141] => [[Kategorie:Spinelidy]] [142] => [[Kategorie:Železné rudy]] [] => )
good wiki

Magnetit

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'čedič','Kiruna','železo','Vlastějovice','Budeč (okres Žďár nad Sázavou)','Krušné hory','magnetizace','oxid železnato-železitý','kyslík','holub','Soubor:Magnetity.jpg','Wilhelm Karl Ritter von Haidinger'

Čedič

Holub

Kiruna

Kyslík

Magnetizace

Vlastějovice

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.