Array ( [0] => 14778400 [id] => 14778400 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Majkovití [uri] => Majkovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Majkovití [2] => | obrázek = black_blister_beetle.jpg [3] => | popisek = Majka ''[[Epicauta pennsylvanica]]'' [4] => | velikost obrázku = 300px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[členovci]] (Arthropoda) [7] => | třída = [[hmyz]] (Insecta) [8] => | řád = [[brouci]] (Coleoptera) [9] => | podřád = [[všežraví]] (Polyphaga) [10] => | infrařád = [[Cucujiformia]] [11] => | nadčeleď = [[Tenebrionoidea]] [12] => | čeleď = '''Meloidae''' [13] => | čeleď popsal = [[Leonard Gyllenhaal|Gyllenhal]], 1810 [14] => | druhotné dělení = [[rod (biologie)|Rod]]y [15] => | podřazené taxony = [16] => Viz článek'' [17] => '' [18] => }} [19] => [[Soubor:Mylabris quadripunctata.jpg|náhled|Mylabris quadripunctata]] [20] => [[Soubor:Meloid_talakaveri.jpg|náhled|Majkovitý brouk z Indie]] [21] => [[Soubor:Ab insect 014.jpg|náhled|[[Lytta vesicatoria]]]] [22] => [[Soubor:Horia sal.jpg |náhled|Brouk rodu ''Horia'' z Indie]] [23] => [[Soubor:Cysteodemus armatus031611.jpg|náhled|''Cysteodemus armatus'']] [24] => [25] => '''Majkovití''' (Meloidae) jsou [[čeleď]] [[brouci|brouků]] obecně známých jako '''majky'''. Celosvětově je popsáno asi 2500 [[druh]]ů. [26] => [27] => V České republice patří mezi hojnější druhy majkovitých (i když hojnější znamená velmi omezený počet současných lokalit) [[puchýřník lékařský]] (''Lytta vesicatoria''), [[majka obecná]] (''Meloe proscarabaeus''), [[majka svraštělá]] (''Meloe rugosus'', syn. ''Eurymeloe rugosus'') a [[majka fialová]] (''Meloe violaceus'', syn. ''Proscarabaeus violaceus''). [28] => [29] => Čeleď majkovití je charakteristická složitým parazitickým vývojem u [[blanokřídlí|blanokřídlých]] (Hymenoptera) či [[rovnokřídlí|rovnokřídlých]] (Orthoptera) hostitelů. Tento vývoj se kvůli přítomnosti dalšího klidového stadia kromě kukly označuje '''nadproměna''' (hypermetabolie). Samičky majkovitých brouků kladou po jediném oplození množství vajíček, obvykle v několika kupičkách. Vajíčka zahrabávají do důlků v zemi. Vývoj z vajíčka začíná tradičním způsobem – líhnutím larvy. První larvální stadium se výrazně liší od následujících. Je pohyblivé a díky přítomnosti tří drápků na chodidlech označované jako [[triungulin]]. Triungulini setrvávají několik hodin až dnů ve velkém shluku, v tzv. gregariózní fázi, a potom se čile rozbíhají po okolí, přičemž směr jejich pohybu je ovlivněn přicházejícím světlem. Část druhů reprezentovaná např. majkou obecnou (''Meloe proscarabaeus'') má triunguliny, kteří vylézají na květy a čekají na své [[hostitel]]e. Hostiteli jsou zástupci řádu blanokřídlých, na jejichž ochlupených tělech se triungulini zachycují a nechávají zanést do hnízda (fáze foreze), kde parazitují na jejich plodu. Množství triungulinů uhyne, protože se přichytí nesprávného hostitele (např. nevhodného druhu včely či motýla). U jiných majek (např. ''Meloe decorus'') se předpokládá, že triungulini na květy nevylézají a nevyužívají foreze, naopak sami vyhledávají hostitelská hnízda a aktivně do nich pronikají (Lückman a Scharf 2004). Na lokalitách v Polabí s výskytem druhu ''M. decorus'' jsem sice skutečně nenalezl žádné triunguliny přichycené na blanokřídlém hmyzu, nicméně pokud jsem v zajetí inkubovaným triungulinům po skončení gregariózní fáze nabídl dělnice včely medonosné (''Apis melifera''), ochotně se jich přichycovali, zejména v místech ohybu kloubů noh. Jiné rody majkovitých mají rozdílné strategie a hostitele. Některé druhy údajně parazitují na drobných sarančích, které nanosily a jako potravu pro své larvy v zemních hnízdech shromáždily kutilky. O tomto způsobu vývoje se spekuluje např. u některých korunorožců r. Cerocoma (Dvořák 1983), ale není jisté, zda byli nalezení triungulini správně určeni a jakým způsobem se do hnízda kutilky dostali. Další rody (např. Mylabris) parazitují na sarančích přímo, u některých afrických druhů majkovitých byly popsány foretické vztahy se střevlíkovitými brouky apod. V hnízdech hostitelů se triungulini nechovají právě přátelsky. Nejdříve pozřou vajíčko či larvičku v některé hnízdní buňce a poté se promění v krátkonohou larvu 2. stadia. Začnou konzumovat zásoby shromážděné v buňce. Když larva majky dostatečně vyroste, změní se v klidové stadium nazvané [[pseudochrysalis]], jež přezimuje a na jaře se z ní stává beznohá larva 3. stadia, která se teprve definitivně kuklí. Velikost vylíhnutého brouka (imaga) zjevně ovlivňuje kvalita a množství zásob shromážděných hostitelem, takže mezi majkami nacházíme výrazné individuální rozdíly ve velikosti. U některých druhů dokonce tak významné, že mají vliv na epigamní chování – někteří velmi malí samci pravděpodobně nejsou schopni kopulovat s velkými samicemi (vlastní pozorování). Celý průběh larválního vývoje není dosud u řady druhů dostatečně prozkoumán. Např. triungulini Meloe decorus byli vědecky popsáni teprve r. 1995, druhů M. brevicollis a M. rugosus r. 1997, M. rufiventris, M. uralensis a M. scabriusculus v r. 2004. Triungulini i z ČR historicky udávaného druhu M. hungarus a v Maďarsku žijící majky M. mediterraneus dosud známí nejsou. Larvy vyšších stadií uvedených druhů nebyly zatím pozorovány vůbec. [30] => [31] => == Zajímavosti == [32] => * Larvy majek byly vůbec poprvé nalezeny v ochlupení včel. [[Carl Linné]] je popsal jako zvláštní bezkřídlé parazity – vši včelí (''Pediculus apis''). Jako včelí parazity ''Triungulinus andrenatarum'' je popsal rovněž L. Dufour. Teprve později byli triungulini identifikováni jako larvy majek. Jejich chování zpopularizoval ve slavném díle Souvenirs Entomologiques (1879–1899) známý francouzský přírodovědec a entomolog J. H. Fabre, který navázal na pozorování anglického badatele G. Newporta. [33] => * Puchýřníci dostali své jméno proto, že vylučují jedovatou chemickou sloučeninu [[kantaridin]], která způsobuje bolestivé otoky a puchýře na pokožce. Kantaridin byl používán jako [[afrodisiakum]], zevně jako [[dermatologikum]] proti [[bradavice|bradavicím]], vnitřně jako [[abortivum]] a [[jed]]. Lidový název pro puchýřníky je [[španělské mušky]] a označuje se tak i droga získávaná z puchýřníků. Působí dráždivě na [[Vylučovací soustava|močovou]] a [[Rozmnožovací soustava|rozmnožovací soustavu]]. [34] => [35] => == Taxonomie == [36] => * Podčeleď [[Eleticinae]] [37] => ** Rod [[Derideini]] [38] => *** ''[[Anthicoxenus]]'' [39] => *** ''[[Deridea]]'' [40] => *** ''[[Iselma]]'' [41] => *** ''[[Iselmeletica]]'' [42] => ** Rod [[Eleticini]] [43] => *** ''[[Eletica]]'' [44] => ** Rod [[Morphozonitini]] [45] => *** ''[[Ceriselma]]'' [46] => *** ''[[Morphozonitis]]'' [47] => *** ''[[Steniselma]]'' [48] => ** Rod [[Spasticini]] [49] => *** ''[[Eospasta]]'' [50] => *** ''[[Protomeloe]]'' [51] => *** ''[[Spastica]]'' [52] => *** ''[[Xenospasta]]'' [53] => * Podčeleď [[Meloinae]] [54] => ** Rod [[Cerocomini]] [55] => *** ''[[Anisarthrocera]]'' [56] => *** ''[[Cerocoma]]'' [57] => *** ''[[Diaphorocera]]'' [58] => *** ''[[Rhampholyssa]]'' [59] => *** ''[[Rhampholyssodes]]'' [60] => ** Rod [[Epicautini]] [61] => *** ''[[Denierella]]'' [62] => *** ''[[Epicauta]]'' [63] => *** ''[[Linsleya]]'' [64] => *** ''[[Psalydolytta]]'' [65] => ** Rod [[Eupomphini]] [66] => *** ''[[Cordylospasta]]'' [67] => *** ''[[Cysteodemus]]'' [68] => *** ''[[Eupompha]]'' [69] => *** ''[[Megetra]]'' [70] => *** ''[[Phodaga]]'' [71] => *** ''[[Pleropasta]]'' [72] => *** ''[[Tegrodera]]'' [73] => ** Rod [[Lyttini]] [74] => *** ''[[Acrolytta]]'' [75] => *** ''[[Afrolytta]]'' [76] => *** ''[[Alosimus]]'' [77] => *** ''[[Berberomeloe]]'' [78] => *** ''[[Cabalia]]'' [79] => *** ''[[Dictyolytta]]'' [80] => *** ''[[Eolydus]]'' [81] => *** ''[[Epispasta]]'' [82] => *** ''[[Lagorina]]'' [83] => *** ''[[Lydomorphus]]'' [84] => *** ''[[Lydulus]]'' [85] => *** '' [[Lydus (genus)|Lydus]]'' [86] => *** ''[[Lytta]]'' [87] => *** ''[[Lyttolydulus]]'' [88] => *** ''[[Lyttonyx]]'' [89] => *** ''[[Megalytta]]'' [90] => *** ''[[Muzimes]]'' [91] => *** ''[[Oenas]]'' [92] => *** ''[[Parameloe]]'' [93] => *** ''[[Paroenas]]'' [94] => *** ''[[Physomeloe]]'' [95] => *** ''[[Prionotolytta]]'' [96] => *** ''[[Prolytta]]'' [97] => *** ''[[Pseudosybaris]]'' [98] => *** ''[[Sybaris (genus)|Sybaris]]'' [99] => *** ''[[Teratolytta]]'' [100] => *** ''[[Tetraolytta]]'' [101] => *** ''[[Trichomeloe]]'' [102] => ** Rod [[Meloini]] [103] => *** ''[[Cyaneolytta]]'' [104] => *** ''[[Lyttomeloe]]'' [105] => *** ''[[Meloe]]'' [106] => *** ''[[Spastomeloe]]'' [107] => *** ''[[Spastonyx]]'' [108] => ** Rod [[Mylabrini]] [109] => *** ''[[Actenodia]]'' [110] => *** ''[[Ceroctis]]'' [111] => *** ''[[Croscherichia]]'' [112] => *** ''[[Hycleus]]'' [113] => *** ''[[Lydoceras]]'' [114] => *** ''[[Mimesthes]]'' [115] => *** ''[[Mylabris]]'' [116] => *** ''[[Paractenodia]]'' [117] => *** ''[[Pseudabris]]'' [118] => *** ''[[Semenovilia]]'' [119] => *** ''[[Xanthabris]]'' [120] => ** Rod [[Pyrotini]] [121] => *** ''[[Bokermannia]]'' [122] => *** ''[[Brasiliota]]'' [123] => *** ''[[Denierota]]'' [124] => *** ''[[Glaphyrolytta]]'' [125] => *** ''[[Lyttamorpha]]'' [126] => *** ''[[Picnoseus]]'' [127] => *** ''[[Pseudopyrota]]'' [128] => *** ''[[Pyrota]]'' [129] => *** ''[[Wagneronota]]'' [130] => ** Neklasifikovaná skupina [131] => *** ''[[Australytta]]'' [132] => *** ''[[Calydus]]'' [133] => *** ''[[Gynapteryx]]'' [134] => ** Neklasifikovaná skupina [135] => *** ''[[Oreomeloe]]'' [136] => ** Neklasifikovaná skupina [137] => *** ''[[Pseudomeloe]]'' [138] => * Podčeleď [[Nemognathinae]] [139] => ** Rod [[Horiini]] [140] => *** ''[[Cissites]]'' [141] => *** ''[[Horia (genus)|Horia]]'' [142] => *** ''[[Synhoria]]'' [143] => ** Rod [[Nemognathini]] [144] => *** ''[[Cochliophorus]]'' [145] => *** ''[[Euzonitis]]'' [146] => *** ''[[Gnathium]]'' [147] => *** ''[[Gnathonemula]]'' [148] => *** ''[[Leptopalpus]]'' [149] => *** ''[[Megatrachelus]]'' [150] => *** ''[[Nemognatha]]'' [151] => *** ''[[Palaestra (genus)|Palaestra]]'' [152] => *** ''[[Palaestrida]]'' [153] => *** ''[[Pseudozonitis]]'' [154] => *** ''[[Rhyphonemognatha]]'' [155] => *** ''[[Stenodera]]'' [156] => *** ''[[Zonitis]]'' [157] => *** ''[[Zonitodema]]'' [158] => *** ''[[Zonitolytta]]'' [159] => *** ''[[Zonitomorpha]]'' [160] => *** ''[[Zonitoschema]]'' [161] => ** Rod [[Sitarini]] [162] => *** ''[[Allendeselazaria]]'' [163] => *** ''[[Apalus]]'' [164] => *** ''[[Ctenopus]]'' [165] => *** ''[[Glasunovia]]'' [166] => *** ''[[Nyadatus]]'' [167] => *** ''[[Sitaris]]'' [168] => *** ''[[Sitarobrachys]]'' [169] => *** ''[[Stenoria]]'' [170] => ** Neklasifikovaná skupina [171] => *** ''[[Hornia]]'' [172] => *** ''[[Tricrania]]'' [173] => ** Neklasifikovaná skupina [174] => *** ''[[Onyctenus]]'' [175] => *** ''[[Sitaromorpha]]'' [176] => * Podčeleď [[Tetraonycinae]] [177] => ** Rod [[Tetraonycini]] [178] => *** ''[[Meloetyphlus]]'' [179] => *** ''[[Opiomeloe]]'' [180] => *** ''[[Tetraonyx]]'' [181] => [182] => == Reference == [183] => {{Překlad|en|Blister beetle|207831676}} [184] => [185] => == Externí odkazy == [186] => * {{Commonscat}} [187] => * {{Wikidruhy|taxon=Meloidae}} [188] => * [https://web.archive.org/web/20080421233205/http://creatures.ifas.ufl.edu/urban/medical/blister_beetles.htm Blister beetles Richard B. Selander] [189] => * [https://web.archive.org/web/20080714094331/http://chemweb.calpoly.edu/cbailey/377/PapersSp2000/Meredith/ Meredith May. "Blister Beetle Intoxication: Cantharidin Poisoning" California Polytechnic State University, Spring 2000, Chemistry 377: Chemistry of Drugs and Poisons, Class Paper.] [190] => * [http://www.meloidae.com/ meloidae.com Stanislav Krejcik] [191] => * [http://www.cbc.ca/quirks/media/2006-2007/mp3/qq-2006-09-23a.mp3 Quirks and quarks Mp3 podcast about blister beetles] [192] => * [https://web.archive.org/web/20080513004116/http://www.faculty.ucr.edu/%7Elegneref/taxonomy/meloidae.htm Taxonomie ] [193] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id14452/ Majkovití na BioLib] [194] => * [http://dumka.info/pet02/0822pet.htm HANUŠ, Lumír Ondřej. BROUCI: Pohledný brouk aneb krása smrtelná I.] [195] => {{Taxonbar|from=Q297115}} [196] => {{Autoritní data}} [197] => [198] => {{Portály|Entomologie}} [199] => [200] => [[Kategorie:Majkovití| ]] [201] => [[Kategorie:Tenebrionoidea]] [] => )

good wiki

Majkovití

Mylabris quadripunctata Majkovitý brouk z Indie Lytta vesicatoria Brouk rodu Horia z Indie Cysteodemus armatus Majkovití (Meloidae) jsou čeleď brouků obecně známých jako majky. Celosvětově je popsáno asi 2500 druhů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Majkovití

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Brouci