Mapp v. Ohio

"Mapp v. Ohio" je významný rozsudek Nejvyššího soudu USA z roku 1961, který se týká použití důkazů v trestním řízení. Případ se zabýval otázkou, zda důkazy získané nelegálně, bez soudního příkazu, mohou být použity proti obžalovanému v rámci státního procesu. Žalobkyně Dollree Mapp byla obviněna z držení nezákonných předmětů po zásahu policie do jejího bytu, při kterém nebyl předložen platný soudní příkaz. Nejvyšší soud rozhodl, že důkazy získané touto metodou jsou nepřípustné v souladu s čtrnáctým dodatkem ústavy, který zaručuje ochranu osobních práv. Tento rozsudek významně rozšířil ochranu jednotlivce proti nepřiměřenému vyhledávání a zabavování a upevnil doktrínu „vyloučení“ důkazů na státní úrovni.