Array ( [0] => 14846748 [id] => 14846748 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Masíčko [uri] => Masíčko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[File:Pulmonaria mollis subsp. mollis sl33.jpg|náhled|Semeno [[Plicník měkký|plicníku měkkého]] se žlutavým elaiosomem]] [1] => '''Masíčko''', odborně '''elaiosom''' (starořecky: ἔλαιον élaion olej + σόμα sóma tělo, tedy tukové tělísko) je dužnatý [[přívěsek]] různého tvaru přisedlý na některých [[semeno|semenech]]. Obsahuje množství [[živina|živin]]. [2] => [3] => V literatuře se pro elaiosom používá více pojmů, například karuncula (caruncula) u čeledi Euphorbiaceae ([[pryšcovité]]), příp. ariloid. [4] => [5] => Elaiosom vznikl u jednoděložných i dvouděložných rostlin a vyvinul se z různých částí – květů, plodů, semen. Některé rostliny mají na jednom semeni více elaiosomů, například některé [[Lipnicovité|trávy]]. [[Trojzubec poléhavý]] (''Danthonia decumbens'') má na semeni párové elaiosomy. Na některých semenech [[Strdivka nicí|strdivky nicí]] (''Melica nutans'') je přítomen i třetí elaiosom, který vznikl přeměnou poupěte.KONEČNÁ, Marie. Po stopách mravenců: myrmekochorie z pohledu rostlin. ''Veronica: časopis pro ochranu přírody a krajiny'' [online]. 2015, č. 3, s. 27–28. Dostupné z: http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1251 [6] => [7] => Elaiosom je přítomen zejména na semenech [[symbiotické vztahy mravenců|myrmekochorních]] [[druh]]ů rostlin, které si s mravenci vytvořily [[symbióza|symbiotický]] vztah. Protože tvar a chemické složení elaiosomů jsou různé, lze podle nich myrmekochorní rostliny klasifikovat.KONEČNÁ, Marie. ''Mravenci jako roznašeči semen v luční vegetaci.'' České Budějovice, 2012, s. 3. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Jan Lepš, CSc. JČU PŘF. Dostupné také z: https://botanika.prf.jcu.cz/thesis/pdf/KonecnaM_Bc12.pdf Mravenci odnášejí semena do [[mraveniště]] a po oddělení nebo zkonzumování masíčka vynášejí semena zpět na povrch a roznášejí do okolí na tzv. odkladiště. Přispívají tím mj. k šíření rostlinného druhu. [8] => [9] => Po průchodu mraveništěm jsou semena odolnější vůči predaci myší a vůči houbové nákaze, protože ztratila výživný elaiosom, který láká i predátory. [10] => [11] => Nezanedbatelné množství semen v mraveništi zůstane. Pokud semeno zůstane v mraveništi, je chráněno před [[predátor]]y a zvyšuje se [[semenná banka]] daného druhu. Druhy rostlin, které rostou v ČR, však v aktivním mraveništi [[klíčení semene|neklíčí]], klíčí a rostou na okraji mraveniště, a to více než jinde.ŠTUDENT, Vojtěch. ''Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů rostlin České republiky a sezónní a denní dynamika odnosu diaspor všivce lesního (Pedicularis sylvatica) mravenci.'' České Budějovice, 2012, s. 12, 13. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Šuspa Lepš, CSc. JČU PŘF. Dostupné také z: https://theses.cz/id/svfp9x/Vojtech_Student_DP.pdf [12] => [13] => Elaiosom různých rostlin má různé složení. Elaiosomy rostlin v [[mírný podnebný pás|mírném podnebném pásmu]] se obvykle skládají z [[tuky|tuků]] (60 %) hlavně [[kyselina olejová|kyseliny olejové]], z na [[dusík]] bohatých [[aminokyselina|aminokyselin]] (22 %), [[sacharidy|sacharidů]] (11 %) a [[Bílkovina|bílkovin]] (7 %). Poměr jednotlivých složek se liší jednak u různých [[druh]]ů rostlin, jednak mezi populacemi téhož druhu v průběhu roku.ŠTUDENT, Vojtěch. ''Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů rostlin…'' České Budějovice, 2012, s. 5. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Šuspa Lepš, CSc. JČU PŘF. Dostupné také z: https://theses.cz/id/svfp9x/Vojtech_Student_DP.pdf [14] => [15] => Elaiosom ve zralém semeni zvolna zasychá. Semeno se zaschlým elaiosomem již mravence neláká. Po [[hydratace|hydrataci]] se však atraktivita semene zpravidla obnoví nebo zčásti obnoví, a tím se zvýší pravděpodobnost roznosu semen. (Roznosu naopak brání predace semen, na níž se podílejí ptáci, hlodavci i [[bezobratlí]] včetně predátorských mravenců, brouků aj. Někteří pozemní [[brouci]] konzumují elaiosom, ale na rozšiřování semen se nepodílejí.) [16] => [17] => Z [[experiment]]ů vyplynulo, že masíčkem jsou krmeny především mravenčí [[larva|larvy]]. Bylo možné pozorovat kladení více vajíček a vyšší přežívání potomstva. Masíčko pozitivně ovlivňovalo počet nových dělnic. Se zvyšující se dávkou masíčka [[Vlaštovičník větší|vlaštovičníku většího]] byla pozitivně ovlivněna produkce sexuálního potomstva, přičemž hmotnost [[Kukla|kukel]] samic byla vyšší než hmotnost kukel samců.ŠTUDENT, Vojtěch. ''Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů…'' České Budějovice, 2012, s. 12. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Šuspa Lepš. JČU PŘF. Dostupné také z: https://theses.cz/id/svfp9x/Vojtech_Student_DP.pdf [18] => [19] => Schopnost rostlin tvořit elaiosom je pro rostliny výhodná především v suchých oblastech chudých na živiny, protože tvorba elaiosomu není tak náročná na [[draslík]] jako například tvorba dužnatého plodu.KLÁROVÁ, Magdaléna. ''Myrmekochorie v primární sukcesi průmyslových deponií (problémy trofických vztahů: semena, extraflorální nektaria, mšice).'' Praha, 2015, s. 5. Bakalářská práce. Školitel prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/84021/BPTX_2014_1_11310_0_389922_0_154444.pdf?sequence=1&isAllowed=y [20] => [21] => V [[Česko|České republice]] roste množství druhů rostlin, jejichž semena obsahují elaiosom ve větším či menším množství. Patří většinou do těchto [[rod (biologie)|rodů]]: [22] => [[batolka]] (''Claytonia''), [[bažanka]] (''Mercurialis''), [[bika]] (''Luzula''), [[bledule]] (''Leucojum''), [[brambořík]] (''Cyclamen''), [[brčál]] (''Vinca''), [[brslen]] (''Euonymus''), [[bršlice]] (''Aegopodium''), [[čemeřice]] (''Helleborus''), [[Černýš (rod)|černýš]] (''Melampyrum''), [[čilimník]] (''Cytisus''), [[drnavec]] (''Parietaria''), [[dymnivka]] (''Corydalis''), [[hispanka]] (''Mantisalca''), [[hlaváček (rod)|hlaváček]] (''Adonis''), [[hlodáš]] (''Ulex''), [[hluchavka]] (''Lamium''), [[chrastavec]] (''Knautia''), [[chrpa]] (''Centaurea''), [[jaterník]] (''Hepatica''), [[kandík]] (''Erythronium''), [[kopytník]] (''Asarum''), [[kostival]] (''Symphytum''), [[kručinka]] (''Genista''), [[křivatec]] (''Gagea''), [[ladoňka]] (''Scilla''), [[lněnka]] (''Thesium''), [[mateřka]] (''Moehringia''), [[medovník]] (''Melittis''), [[mochna]] (''Potentilla''), [[ocún]] (''Colchicum''), [[opletka]] (''Fallopia''), [[orsej]] (''Ficaria''), [[ostřice]] (''Carex''), [[Pilát (rod)|pilát]] (''Anchusa''), [[pipla]] (''Nonea''), [[pitulník]] (''Galeobdolon''), [[plicník]] (''Pulmonaria''), [[podbílek]] (''Lathraea''), [[pomněnka]] (''Myosotis''), [[prlina]] (''Lycopsis''), [[prvosenka]] (''Primula''), [[pryšec]] (''Euphorbia''), [[pýr]] (''Elytrigia''), [[rozrazil]] (''Veronica''), [[rýt]] (''Reseda''), [[řepíček]] (''Aremonia''), [[sasanka]] (''Anemone''), [[skočec]] (''Ricinus''), [[snědek]] (''Ornithogalum''), [[sněženka]] (''Galanthus''), [[strdivka]] (''Melica''), [[šafrán]] (''Crocus''), [[šrucha]] (''Portulaca''), [[trojzubec]] (''trojzubec''), [[violka]] (''Viola''), [[vítod]] (''Polygala''), [[vlaštovičník]] (''Chelidonium''), [[všivec]] (''Pedicularis''), [[zběhovec]] (''Ajuga''), [[zemědým]] (''Fumaria''), [[zimostráz]] (''Buxus''){{Citace monografie | jméno = Albert | příjmení = Pilát | odkaz na autora = Albert Pilát | rok = 1953 | titul = Listnaté stromy a keře našich parků |místo = Praha | nakladatelství = Státní zemědělské nakladatelství}}{{Citace elektronické monografie | titul = Botanický slovník: Masíčko | url = http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?941 | datum přístupu = 22.10.2013 | vydavatel = Wendys, Zdeněk Pazdera}}ŠTUDENT, Vojtěch. ''Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů rostlin…'' České Budějovice, 2012. 56 s. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Šuspa Lepš, CSc. JČU PŘF. Dostupné také z: https://theses.cz/id/svfp9x/Vojtech_Student_DP.pdf{{Citace elektronického periodika |autor = SVOBODOVÁ, Irena | titul = Tři způsoby jak poslat semena do světa |periodikum = iDnes.cz | url = https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/tri-zpusoby-jak-poslat-semena-do-sveta.A080731_093801_hobby-zahrada_lud | datum vydání = 31. července 2008|datum přístupu = 7. 2. 2024}} [23] => [24] => == Galerie == [25] => '''Elaiosom na semenech rostlin:''' [26] => [27] => Soubor:Afzelia africana1.jpg|[[afzélie]] ''Afzelia africana'' [28] => Soubor:TrilliumRecurvatumSeeds.jpg|[[Trojčetka|trojčetky]] ''Trillium recurvatum'' [29] => Soubor:Castor beans.jpg|[[Skočec obecný|skočce obecného]] [30] => Soubor:Compilation of seeds with elaiosomes 1.jpg|[[Brutnák lékařský|brutnáku lékařského]] [31] => Soubor:Chelidonium majus seeds.jpg|[[Vlaštovičník větší|vlaštovičníku většího]] [32] => [33] => [34] => [35] => Soubor:Luzula pilosa sl18.jpg|[[bika|biky chlupaté]] [36] => Soubor:Corydalis pumila sl27.jpg|[[dymnivka|dymnivky nízké]] [37] => Soubor:Scilla drunensis sl53.jpg|[[ladoňka dvoulistá|ladoňky dvoulisté]] [38] => Soubor:Luzula multiflora s. str. sl41.jpg|[[bika mnohokvětá|biky mnohokvěté]] [39] => Soubor:Datura innoxia sl21.jpg|[[durman|durmanu neškodného]] [40] => [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => === Literatura === [47] => * KLÁROVÁ, Magdaléna. ''Myrmekochorie v primární sukcesi průmyslových deponií (problémy trofických vztahů: semena, extraflorální nektaria, mšice).'' Praha, 2015. 20 s. Bakalářská práce. Školitel prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., konzultant RNDr. Pavel Pech, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/84021/BPTX_2014_1_11310_0_389922_0_154444.pdf?sequence=1&isAllowed=y [48] => * KONEČNÁ, Marie. ''Mravenci jako roznašeči semen v luční vegetaci.'' České Budějovice, 2012. 43 s. Bakalářská práce. Ved. práce prof. RNDr. Jan Lepš, CSc. Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://botanika.prf.jcu.cz/thesis/pdf/KonecnaM_Bc12.pdf [49] => * KONEČNÁ, Marie. ''Myrmekochorie – evoluční a ekologické souvislosti.'' České Budějovice, 2015. 60 s. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Lepš, CSc. Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://botanika.prf.jcu.cz/thesis/pdf/myrmekochorie_-_evolucni_a_ekologicke_souvislosti.pdf [50] => * ŠTUDENT, Vojtěch. ''Společné funkční vlastnosti myrmekochorních druhů rostlin České republiky a sezónní a denní dynamika odnosu diaspor všivce lesního (Pedicularis sylvatica) mravenci.'' České Budějovice, 2012. 56 s. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Jan Šuspa Lepš, CSc., konzultant RNDr. Petr Klimeš, PhD. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Dostupné také z: https://theses.cz/id/svfp9x/Vojtech_Student_DP.pdf [51] => [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat}} [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => {{Portály|Rostliny}} [57] => [58] => [[Kategorie:Anatomie rostlin]] [] => )
good wiki

Masíčko

Masíčko, odborně elaiosom (starořecky: ἔλαιον élaion olej + σόμα sóma tělo, tedy tukové tělísko) je dužnatý přívěsek různého tvaru přisedlý na některých semenech. Obsahuje množství živin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'druh','bika','dymnivka','Vlaštovičník větší','hispanka','symbióza','Trojčetka','prvosenka','vlaštovičník','ladoňka','bršlice','kopytník'

Bika

Bika je oblast v etnickém regionu Bika ve východní části Afriky, rozkládající se především v Súdánu a Jižním Súdánu.

Bršlice

Bršlice je malá vesnice v okrese Znojmo na jihu Moravy v České republice.

Druh

Dymnivka

Kopytník

Ladoňka

Prvosenka

Symbióza

Symbióza je biologický fenomén, který popisuje interakci dvou různých organismů, kdy oba zúčastnění partneři si navzájem poskytují určité výhody a vzájemně spolupracují.

Trojčetka

Vlaštovičník