Array ( [0] => 14717327 [id] => 14717327 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Medúzovci [uri] => Medúzovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Medúzovci [2] => | obrázek = Sea nettle (Chrysaora fuscescens).jpg [3] => | popisek = [[talířovky|Talířovka]] druhu ''[[Chrysaora fuscescens]]'' [4] => | velikost obrázku = 270px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | oddělení = [[Láčkovci|dvojlistí]] (Diblastica) [7] => | kmen = [[žahavci]] (Cnidaria) [8] => | třída = '''medúzovci''' (Scyphozoa) [9] => | druhotné dělení = [10] => | podřazené taxony = [11] => }} [12] => '''Medúzovci''' (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene [[žahavci|žahavců]], do níž je řazeno přibližně 220 [[Druh|druhů]] v 71 rodech.{{citace elektronické monografie| url = http://gladstone.uoregon.edu/~ghale/pdf/scyphozoa.pdf| titul = The Classification and Distribution of the Class Scyphozoa| jméno = Garron| příjmení = Hale| rok = 1999| datum přístupu = 2012-06-10| url archivu = https://web.archive.org/web/20120219193848/http://gladstone.uoregon.edu/~ghale/pdf/scyphozoa.pdf| datum archivace = 2012-02-19| nedostupné = ano}} Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních [[Kontinentální šelf|šelfech]], ale jsou známy i hlubinné druhy. V životním cyklu se vždy vyskytuje stadium „[[medúza]]“, volně plovoucí forma se zvonem a žahavými rameny, nicméně v případě medúzovců chybí [[plachetka]] (velum). Většina druhů má dále rovněž přisedlé stádium známé jako „[[polyp]]“, na jehož ústním konci se obvykle strobilací odštěpují nové mladé medúzy.{{citace monografie| titul=Kingdoms and Domains – An Illustrated Guide to the Phyla of Life on Earth| příjmení=Margulis| jméno= Lynn | jméno2= Michael J.| příjmení2= Chapman| isbn=0-7167-3026-X| rok=1998}} Ramena obsahují [[jed]]ovaté látky, které mohou při požahání vyvolat [[bolest]] a v některých případech jsou pro člověka dokonce životně nebezpečné (např. [[kořenoústka]] ''[[Lobonema]]''). [13] => [14] => == Popis == [15] => [[Soubor:Mizukurage.png|náhled|270px|vpravo|Schéma medúzy ''[[Aurelia aurita]]''
[16] => (1) [[Láčka (trávení)|Vnitřní dutina]]
[17] => (2) Okrajová chapadélka
[18] => (3) [[Chapadlo|Žahavá ramena]]
[19] => (4) [[Mezoglea]]
[20] => (5) [[Pohlavní orgán]]y
[21] => (6) [[Entoderm]]
[22] => (7) [[Ústní otvor]]]] [23] => [24] => === Polyp === [25] => [[Polyp]]y jsou zpravidla malé a nenápadné,{{citace monografie| titul=Invertebrates| url=https://archive.org/details/invertebrates0002brus| příjmení=Brusca| jméno=Richard C.| jméno2=Gary J.| příjmení2=Brusca| vydání=2| isbn=0878930973| vydavatel=Sinauer| rok=2003}} jsou koloniální nebo žijí jednotlivě, mají jeden tělní otvor a uvnitř těla se nachází relativně tenká vrstva gelovité tkáně, tzv. [[mezoglea]].{{citace monografie| titul = A functional biology of scyphozoa| příjmení=Arai| jméno= N. A. |rok=1997|vydavatel= Chapman & Hall|místo= New York| url = http://books.google.cz/books?id=sfEqXqiRjfgC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q&f=false}} [26] => [27] => === Medúza === [28] => [[Medúza|Medúzy]] představují čtyřstranně souměrné, volně plovoucí a samostatně žijící stadium. Tělo, složené z 97 % z vody, bývá zvonovité a poloprůhledné či mléčného vzhledu. Na povrchu se nachází pokožka (epidermis), pod ní [[mezoglea]] (tlustá želatinózní vrstva) a zcela uvnitř je [[Láčka (trávení)|gastrovaskulární dutina]] ([[trávicí soustava|trávicí]] a „[[Oběhová soustava|cévní]]“ soustava) s obalem zvaným [[gastrodermis]]. Na okrajích zvonu se tyto tři vrstvy spojují. Naspodu zvonu (v místě zvaném [[subumbrella]]) se nachází ústní otvor. V mezogleální vrstvě se nachází svalovina umožňující pohyb (vypuzováním vody pod [[zvon (medúza)|zvonem]] pomocí svaloviny po obvodě zvonu). Nervová soustava má síťovitou stavbu, u některých druhů se nachází nervový kruh kolem dokola zvonu. K důležitým smyslovým orgánům patří [[statocysta]] (orgán sloužící k určování polohy), obvykle i jednoduchá [[ocelli|očka]] umožňující vnímání světla a občas také speciální orgány [[hmat]]u. Koncentrují se v oblastech na obvodu zvonu, tzv. [[rhopalium|ropáliích]]. [29] => [30] => == Životní cyklus == [31] => [[Soubor:Schleiden-meduse-2.jpg|vpravo|náhled|[[vývoj]]ový [[cyklus]] medúzovců:
[32] => 1-8 proměna [[planula|planuly]] ve [[Polyp|scyfopolypa]],
[33] => 9-11 [[strobilace]],
[34] => 12-14 dospívání [[efyra|efyry]] ve [[medúza|scyfomedúzu]]]] [35] => Životní cyklus je vlastně [[rodozměna]] (metageneze) ve zvláštní podobě – dochází při ní k přechodu od přisedlé formy (vzniklé pohlavní cestou) k volně se pohybující (vzniklé nepohlavně).Obě formy jsou však '''[[diploidní]]'''. Nejedná se tedy o [[Haplo-diploidní životní cyklus|haplo-diploidní]] ([[Spora|sporický]]) [[životní cyklus]], tedy [[Rodozměna|rodozměnu]] typickou např. pro [[rostliny]], ale o '''[[Diploidní životní cyklus|diploidní]] ([[Pohlavní buňka|gametický]]) [[cyklus]]'''. Na dospělém [[polyp]]u se vytvoří nový jedinec (efyra), který se příčně odškrtí ([[Strobilace|strobiluje]]) a doroste do formy [[medúza|medúzy]], zvané [[scyfomedúza]] (nepohlavní část rozmnožování). Ta z gonád uvolní do gastrovaskulární soustavy pohlavní buňky a ústním otvorem vypustí do vody [[vajíčko|vajíčka]] nebo [[spermie]] (pohlavní část rozmnožování, medúzovci jsou odděleného pohlaví – [[gonochoristé]]{{citace monografie| titul=Biologie živočichů| příjmení=Zicháček| jméno=Vladimír| vydání=1| isbn=80-7182-020-2| vydavatel=Nakladatelství Olomouc| rok=1997}}). K oplození dojde ve vodě a rýhováním vzniká [[larva]] ([[planula]]), která přisedne a vytvoří se nový [[polyp]] ([[scyfopolyp]], [[scyphistoma]]). [36] => [37] => == Systém a zástupci == [38] => řád: [[Kalichovky]] ([[Stauromedusidae]])SEDLÁK, Edmund. ''Zoologie bezobratlých''. 2. přepracované vyd. Masarykova univerzita, přírodovědecká fakulta, 2005 [39] => :Medúzy jsou přisedlé [[hřbet (tělo)|hřbetní]] stranou k podkladu, tvarem a způsobem života se tedy podobají polypu. Jejich vývoj není dostatečně známý, nevytvářejí typickou [[planula|planulu]] ani typického [[polyp]]a. Vyskytují se hlavně v chladných mořích, [[Cirkumpolární rozšíření|cirkumpolárně]]. [40] => * [[kalichovka]] ([[Lucernaria]]) [41] => :obývá chladná moře na severní polokouli [42] => řád: [[Korunovky]], [[synonymum|syn.]] [[Kruhovky (medúzovci)|Kruhovky]] ([[Coronata]]) [43] => :[[Exumbrella]] vybíhá dolů v pás oddělený zářezem. Celá medúza pak může tvarem připomínat přilbici nebo korunu. Žijí v různých hloubkách téměř všech světových moří. [44] => * [[Korunovka purpurová]] ([[Periphylla periphylla]]) [45] => řád: [[Talířovky]] ([[Semaeostomea]]) [46] => :Medúzy mívají obvykle málo vyklenuté tělo a dorůstají větších rozměrů. Chobotovité [[manubrium]] ([[příústní val]]) bývá prodlouženo ve čtyři výrazné cípy sloužící také k lovu potravy. [47] => * [[Talířovka ušatá]] (''[[Aurelia aurita]]'') [48] => :Nachází se v evropských mořích, je 40 cm dlouhá, průměr zvonu ca 15 cm. Přes exumbrellu prosvítají čtyři modré podkovovité (ouškaté) pohlavní [[žláza|žlázy]]. Ramena manubria jsou dlouhá, početná chapadla na okraji zvonce jsou krátká. Může se živit jako [[mikrofág]] pomocí [[Řasinkový epitel|řasinkového]] [[Epitelová tkáň|epitelu]] na povrchu těla, který transportuje jemné částečky potravy do rýhy na obvodu zvonce, kde jsou vychytávány rameny manubria. [49] => * [[Talířovka svítivá]] (''[[Pelagia noctiluca]]'') [50] => :Má kromě dlouhých ramen manubria také dlouhá, ale málo početná chapadla na okraji zvonce. Nevytváří stádium polypa. Tělo bíle světélkuje díky [[zoochlorella|symbiotickým řasám]].{{Doplňte zdroj}} Žije v teplých mořích do 50° [[Zeměpisná šířka|z. š.]], na jednom místě se většinou vyskytuje více jedinců. [51] => * [[Talířovka obrovská]] (''[[Cyanea capillata]], syn. [[Cyanea arctica|C. arctica]]'') [52] => :Je to největší medúza na světě (a pravděpodobně také nejdelší živočich), má velmi početná chapadla dlouhá až 40 m a zvon o průměru až 2 m. Vyskytuje se v severních chladných mořích. [53] => řád: [[Kořenoústky]] ([[Rhizostomea]]) [54] => :Medúzy nemají chapadla, která jsou zde nahrazena složitou stavbou velkého manubria. Jeho původní přijímací otvor je zarostlý, sekundárně je vytvořena hustá síť kanálků zakončená savými rourkami na povrchu manubria. Trávící [[enzym]]y jsou tímto systémem dopravovány až na manubriem zachycenou potravu, která je tak [[mimotělní trávení|mimotělně]] [[Trávení|trávena]]. Většina druhů se živí jako [[mikrofág]]ové. [55] => * [[Kořenoústka plicnatá]] (''Rhizostoma pulmo'') [56] => :Průměr zvonu je ca 20 cm. Pomalé stahování těla při plavání připomíná dýchací pohyby. Je druhem evropských moří. [57] => * [[Kořenoústka hrbolatá]] (''[[Cotylorhiza tuberculata]]'') [58] => :poskytuje ochranu malým [[treska|treskám]]{{Doplňte zdroj}} [59] => [60] => == Odkazy == [61] => === Poznámky === [62] => [63] => [64] => === Reference === [65] => [66] => [67] => === Související články === [68] => * [[Žahavci]] [69] => * [[Rodozměna]] [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * {{commonscat|Scyphozoa}} [73] => {{Taxonbar|from=Q272388}} [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Medúzovci| ]] [77] => [[Kategorie:Žahavci]] [] => )
good wiki

Medúzovci

Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'polyp','planula','medúza','mezoglea','mikrofág','žahavci','Láčka (trávení)','Kořenoústky','Talířovka obrovská','Talířovka ušatá','scyphistoma','zoochlorella'

Medúza

Mezoglea

Polyp

Žahavci

Žahavci jsou malé druhohorní obratlovce, patřící do řádu plazů.