Array ( [0] => 15480454 [id] => 15480454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Metr [uri] => Metr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Platinum-Iridium meter bar.jpg|náhled|[[Platina|Platino]]-[[Iridium|iridiová]] tyč – [[etalon]] metru]] [2] => '''Metr''' je základní jednotka [[délka|délky]], jeho standardní značka je '''m'''. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky [[poledník]]u). Na metru byla současně založena [[metrická soustava]] fyzikálních veličin. Nejčastěji používané odvozené jednotky jsou ''kilometr'' (km, 1000 m), ''centimetr'' (cm, setina metru), ''milimetr'' (mm, tisícina metru), ''mikrometr'' (miliontina metru – strojírenství, elektrotechnika), ''nanometr'' (miliardtina metru – vlnové délky, optika). [3] => [4] => Původní definice přestala vyhovovat, definice metru podle [[soustava SI|soustavy SI]] je: ''Metr je vzdálenost, kterou [[Rychlost světla|urazí světlo]] ve [[vakuum|vakuu]] za 1/299792458 [[sekunda|s]].''{{Citace elektronické monografie [5] => | url = http://www.bipm.org/jsp/en/ViewCGPMResolution.jsp?CGPM=17&RES=1 [6] => | titul = Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre [7] => | místo = Sèvres (Francie) [8] => | vydavatel = Bureau Internation des Poids et Mesures [9] => | jazyk = anglicky [10] => | datum přístupu = 2007-10-22}} [11] => [12] => == Násobky a díly == [13] => Z násobků a dílů metru se častěji používají následující (podle velikosti od nejmenších): [14] => [15] => === Díly metru === [16] => ;Yoktometr [17] => :[[Yoktometr]] (značka '''ym''') 10−24 neboli jedna kvadriliontina metru. Je o mnoho řádů menší než nejmenší známé [[částice]], stále je však o 11 řádů větší než [[Planckova délka]], jejíž řád udává teoreticky předpokládanou úroveň, při které dochází ke [[kvantování]] prostoru, a pod kterou by tak pojem [[vzdálenost]]i přestával mít dobrý fyzikální smysl.{{#tag:ref|Kosmická měření však naznačují, že kvantová "zrnitost" prostoru se možná projevuje až u rozměrů řádově 10−48 nebo menších, tedy o více než deset řádů menších než Planckova délka.[http://www.sciencedaily.com/releases/2011/06/110630111540.htm Quantum 'Graininess' of Space at Smaller Scales? Gamma-Ray Observatory Challenges Physics Beyond Einstein]. Science Daily, 1. 7. 2011 (anglicky)|group="pozn."}} [18] => ;Zeptometr [19] => :[[Zeptometr]] (značka '''zm''') 10−21 neboli jedna triliardtina metru. [20] => ;Attometr [21] => :[[Attometr]] (značka '''am''') 10−18 neboli jedna triliontina metru, řádem odpovídá velikosti [[kvark]]u. [22] => ;Femtometr [23] => :[[Femtometr]] (značka '''fm'''), 10−15 metru neboli 1 biliardtina metru je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]] používaná především v jaderné fyzice, neboť řádem odpovídá rozměrům [[Atomové jádro|atomového jádra]]. Jaderní fyzici ji na počest [[Enrico Fermi|Enrica Fermiho]] neoficiálně nazývají '''fermi''' (aniž by museli zavádět novou značku jednotky, protože „fm“ odpovídá oběma názvům). [24] => ;Pikometr [25] => :[[Pikometr]] (značka '''pm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−12 neboli biliontina metru. [26] => :Například [[poloměr]] [[atom]]u [[Helium|hélia]] je 31 pm. [27] => ;Nanometr [28] => :[[Nanometr]] (značka '''nm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−9 neboli 1 miliardtina metru. [29] => :Například vzdálenosti [[atom]]ů v [[pevná látka|pevných látkách]] jsou řádově zlomky (typicky čtvrtina až pětina) nanometru. V řádech nanometrů se pohybují [[nanotechnologie]]. [30] => :V nanometrech se vyjadřuje např. [[vlnová délka]] [[Světlo|viditelného]] a [[Ultrafialové záření|ultrafialového]] [[Elektromagnetické záření|záření]]. [31] => ;Mikrometr [32] => :[[Mikrometr]] (značka '''µm'''), také '''mikron''', je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−6 neboli 1 miliontina metru. [33] => :Užívá se v přesném strojírenství, optoelektronice, v klasické [[Mikroskop|mikroskopii]] apod. Například kapka mlhy má cca 10 µm, nebo jádro jednovidového optického vlákna má průměr 9 µm. [34] => ;Milimetr [35] => :[[Milimetr]] (značka '''mm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−3 neboli 1 tisícina metru. [36] => :Milimetr je nejmenší obecně použitelná délková jednotka. Udávání rozměrů v milimetrech je běžné ve [[strojnictví]], stavebnictví a téměř všech výrobních oborech. V milimetrech se vyjadřuje šířka [[Filmový pás|filmového pásu]] (16 mm, 35 mm atd.) a [[Rozchod koleje|rozchodu kolejnic]] (760 mm, 1435 mm apod.). [37] => :V milimetrech za určitou [[Čas|dobu]] se také udává množství [[Srážky|srážek]] v [[meteorologie|meteorologii]]; jeden ''milimetr srážek'' znamená, že na každý [[metr čtvereční]] napršel jeden [[litr]] [[srážky|srážek]] (neboť 1 mm × 1 m² = 1 dm³ = 1 l). [38] => ;Centimetr [39] => :[[Centimetr]] (značka '''cm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−2 neboli 1 setina metru. Hovorově se mu někdy říká „číslo“. [40] => :Jedná se o nejběžněji používanou malou délkovou jednotku. Udávají se v něm např. výšky hladin vodních toků, rozměry člověka, oděvů, nábytku a dalších předmětů denní potřeby. Dříve se užíval i ve stavebnictví, než se během [[20. století]] díky zdokonalení technologie přešlo na přesnější milimetry. [41] => ;Decimetr [42] => :[[Decimetr]] (značka '''dm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 10−1 neboli 1 desetina metru. Používá se spíše jen jako pomocná jednotka pro hrubé rozměry mezi 0,1 a 1 m, např. pro přibližné vyjádření hloubky vody. S přesností na decimetry (ovšem v metrech) se často uvádějí [[Nadmořská výška|výškové]] [[Kóta (kartografie)|kóty]] na turistických mapách. [43] => [44] => === Násobky metru === [45] => ;Hektometr [46] => :[[Hektometr]] (značka '''hm''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 102 neboli 100 metrů. [47] => :Běžně se nepoužívá. Jen na [[Železnice|železnici]] je zaveden jako vzdálenost dvou sousedních ''hektometrovníků'', což jsou kamenné (či betonové) patníky rozmístěné kolem trati, na nichž je vyznačeno [[staničení]] v kilometrech s přesností na desetiny (tedy na hektometry). Sama poloha bodu na trati se ale udává v kilometrech s přesností na tisíciny (fakticky tedy na metry), např. „silniční přejezd km 1,456“, případně „návěstidlo v km 44,500“. Projekční [[staničení]] se pak obvykle uvádí s přesností na centimetry (silnice) či milimetry (železnice). [48] => :Také ve [[Vodní turistika|vodáckých]] kilometrážích se body na toku obvykle uvádějí v [[Říční kilometr|kilometrech]] s přesností na hektometry. [49] => ;Kilometr [50] => :[[Kilometr]] (značka '''km''', někdy nesprávně '''Km''' nebo '''KM''') je délková [[Fyzikální jednotka|jednotka]], 103 neboli 1 tisíc metrů. [51] => :Kilometr je jediný běžně používaný vyšší násobek metru. Používá se pro vyjádření vzdáleností v [[Doprava|dopravě]] (zde často hovorově „kilák“) a obecně v [[Geografie|geografii]]. Vysoké násobky kilometrů (tisíce, miliony) se používají i v [[Astronomie|astronomii]] blízkého [[Vesmír|vesmíru]] (vzdálenost [[Měsíc|Měsíce]], [[Slunce]] apod.). [52] => :Při udávání polohy na silnicích se běžně hovoří o půltých kilometrech, např. „nehoda na 44. a půltém kilometru dálnice D1“, což souvisí s tím, že dálnice a hlavní silnice jsou osazeny [[Kilometrovník|kilometrovníky]] po půl km. [53] => ;Vyšší násobky [54] => :Vyšší násobky vyjádřené předponami, jako megametr, gigametr apod. se prakticky nepoužívají, pro takové větší rozměry a vzdálenosti se mluví o násobcích (tisících, milionech apod.) kilometrů, případně se vyjadřují jinými, zejména astronomickými délkovými jednotkami – [[parsek]], [[světelný rok]] apod. [55] => [56] => == Historie == [57] => === Kyvadlový metr === [58] => Roku 1668 anglický klerik a filozof [[John Wilkins]] navrhl v eseji desítkovou soustavu měření délek, inspirován [[Christopher Wren|Christopherem Wrenem]] k použití délky kyvadla, jehož půlperioda ([[kyv]], půl [[kmit]]u) trvá jednu [[vteřina|vteřinu]], známého jako ''sekundové kyvadlo''. [[Christiaan Huygens]] změřil tuto délku jako 38 královských (nizozemských) palců čili 39,26 anglických palců. Dnes se rovná 997 mm. Oficiálně na to nikdo nereagoval. [59] => [60] => V roce 1670 [[lyon]]ský biskup [[Gabriel Mouton]] rovněž navrhl univerzální délkovou jednotku opřenou o desítkovou číselnou soustavu založenou na zemské souřadnicové minutě resp. na délce kyvadla s periodou jedné vteřiny. A roku 1675 italský vědec [[Tito Livio Burattini]] ve svém díle ''Misura Universale'' (Univerzální míra) použil výraz „metro cattolico“ („obecná míra“), odvozené z řeckého μέτρον καθολικόν (métron katholikón) pro označení normové délky odvozené z kyvadla. [61] => [62] => === Poledníkový metr === [63] => Jako výsledek francouzské revoluce francouzská Akademie věd ustavila komisi pro stanovení prosté stupnice všech měr. 7. října 1790 komise doporučila desítkový číselný systém a 19. března 1791 doporučila přijetí termínu „mètre“ („míra“), základní jednotky délky definované jako desetimiliontina vzdálenosti severního pólu a rovníku po pařížském poledníku. Poledníkový [[obvod (geometrie)|obvod]] Země tedy činil přesně 40 000 km. Roku 1793 Národní shromáždění Francouzů přijalo tento návrh. Později metr začaly používat i jiné země, např. Anglie od roku 1797. V této podobě ''poledníkové definice'' se metr stal základem [[metrická soustava|metrické soustavy]]. [64] => [65] => === Tyčový metr === [66] => V sedmdesátých letech 19. století ve světle novodobé přesnosti se zabývala metrickým standardem řada mezinárodních konferencí. Metrická dohoda (Convention du Mètre) z roku 1875 pověřila správou Mezinárodní úřad vah a měr (BIPM: Bureau International des Poids et Mesures) v Sèvres ve Francii. Tato nově ustavená organizace uchovávala prvotní metrovou tyč, poskytovala národní prototypy a udržovala převody s nemetrickými normami. Tato organizace vytvořila tyčový etalon roku 1889 na první Všeobecné konferenci vah a měr (CGPM: Conférence Générale des Poids et Mesures), a tím ustavila mezinárodní prototyp metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami normové tyče ze slitiny 90 % platiny a 10 % iridia při teplotě tání ledu. Později se zjistilo, že tento první vzor byl o 200 mikrometrů kratší kvůli chybě výpočtu zploštění Země. Nicméně tato délka se stala normou, standardem. Prvotní vzor zůstává v definovaných podmínkách z roku 1889 nadále. [67] => [68] => === Vlnový metr === [69] => Pozdější fyzikální definice odstranily závislost na prototypu tím, že délku metru vyjádřily pomocí [[Fyzikální konstanty|fyzikálních konstant]]. První taková definice byla schválena roku [[1960]] a zněla: [70] => [71] => ''Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku [[vlnová délka|vlnové délky]] [[elektromagnetické záření|záření]] šířícího se ve [[vakuum|vakuu]], které přísluší přechodu mezi [[energetická hladina|energetickými hladinami]] 2p10 a 5d5 [[atom]]u [[krypton]]u 86.'' [72] => [73] => Nejnovější definice z roku [[1983]] svázala délku metru přes [[rychlost světla]] ve vakuu s velikostí [[sekunda|sekundy]]. [74] => Z toho vyplývá, že zpřesňováním měření času se zpřesňuje také velikost metru (praktická realizace měřením je však méně přesná), hodnota rychlosti světla ve vakuu je nadále neměnná konstanta. [75] => [76] => Z hlediska [[teorie relativity]] je metr definován jako jednotka [[vlastní délka|vlastní délky]],http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf – The International System of Units, SI units in the framework of general relativity tak jako je sekunda definována jako jednotka pro [[vlastní čas]]. [77] => [78] => == Vývoj definice v čase == [79] => {{Podrobně|Metrická soustava}} [80] => [81] => * 8. května 1790 – francouzské národní shromáždění rozhodlo, že délka nového metru by měla být stejná jako délka kyvadla, jehož doba půlkyvu je rovna jedné sekundě. [82] => * 30. března 1791 – francouzské národní shromáždění přijalo návrh francouzské akademie věd a to: metr = jedna desetimiliontina vzdálenosti od rovníku k severnímu pólu. [83] => * 1795 – zhotovena provizorní metrová tyč z mosazi. [84] => * 10. prosince 1799 – francouzské národní shromáždění určilo, že metrová tyč (etalon), jež byla vyrobena dne 23. června 1799, bude uložena v národním archivu jako finální podoba metru. [85] => * 28. září 1889 – první jednání o váhách a mírách (CGPM) definovalo délku jednoho metru jako vzdálenost mezi dvěma ryskami na standardizované tyči ze slitiny platiny a deseti procent iridia, měřeno při teplotě tání ledu. [86] => * 6. října 1927 – sedmé CGPM upřesnilo definici metru jako délku měřenou při teplotě 0 °C, mezi osami dvou linek vyznačených na prototypu metru ze slitiny platiny z 90 % a iridia 10 %, za normálního atmosférického tlaku a podepřeném dvěma válci o průměru nejméně jeden centimetr umístěnými symetricky ve stejné výšce a vzdálenosti 571 mm jeden od druhého. [87] => * 20. října 1960 – jedenácté CGPM definovalo metr jako 1 650 763,73 násobku vlnové délky radiace ve vakuu, která odpovídá přechodu mezi 2p10 a 5d5 kvantové úrovně atomu kryptonu-86. [88] => * 21. října 1983 – sedmnácté CGPM definovalo délku jako vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy (tj. světlo urazí ve vakuu za sekundu přesně 299 792 458 metrů).https://www.bipm.org/utils/common/pdf/CGPM/CGPM17.pdf#page=97 – 17. CGPM Oficiální francouzské znění je: ''Le mètre est la longueur du trajet parcouru dans le vide par la lumière pendant une durée de 1/299 792 458 de seconde''.https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8_fr.pdf {{Wayback|url=https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8_fr.pdf|date=20171010170957}} – Le Système international d’unitéshttps://www.bipm.org/utils/common/pdf/CC/CCU/CCU19.pdf – 19th meeting of the CCU [89] => [90] => == Zkratky == [91] => Kromě obvyklé značky '''m''' se lze např. v [[Itálie|Itálii]] setkat se značením '''mt'''. Rovněž v zemích užívajících míle je pro ni užívána zkratka „m“, a proto užívání zkratky „m“ bývá nahrazováno „mt“. [92] => [93] => == Nemetrické délkové jednotky == [94] => === Letectví === [95] => V letecké dopravě se celosvětově užívá pro určení výšky jednotka [[stopa (jednotka délky)|stopa]] místo metru; obdobně vodorovné vzdálenosti v námořnictvu a letectvu se určují v [[námořní míle|námořních mílích]] (její definice, byť byla původně odvozena z úhlového stupně na zemském poledníku, je nyní založena na jednotkách SI, a 1 NM je tedy přesně rovna 1 852 m). Byť [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]] sice hodlá v budoucnu přejít na jednotky SI, nebyl pro tuto změnu stanoven termín. Kvůli zachování bezpečnosti by se totiž jednalo o složitý a krajně nebezpečný proces.[http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dokumenty/L/L-5/data/effective/hl4.pdf ICAO Annex L 5 – ''Předpis pro používání měřicích jednotek v letovém a pozemním provozu'', hlava 4] Prakticky reálný je tento přechod patrně až po plné automatizaci řízení vzdušného provozu. [96] => [97] => === Ostatní nemetrické jednotky === [98] => * [[míle]] [99] => * [[sáh]] [100] => * [[Loket (délková míra)|loket]] [101] => * [[stopa (jednotka délky)|stopa]] [102] => * [[Palec (jednotka)|palec]] [103] => * [[yard]] [104] => * [[astronomická jednotka]] [105] => * [[parsek]] [106] => * [[světelný rok]] [107] => [108] => == Odkazy == [109] => === Poznámky === [110] => [111] => [112] => === Reference === [113] => [114] => [115] => === Související články === [116] => * [[Metr čtvereční]] (m2) [117] => * [[Metr krychlový]] (m3) [118] => * [[Metr na třetí]] (m3) [119] => * [[Metr na čtvrtou]] (m4) [120] => * [[Metr na pátou]] (m5) [121] => * [[Metr na šestou]] (m6) [122] => * [[Běžný metr]] (bm, m') [123] => * [[Prostorový metr sypaný|Plnometr]] [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{Commonscat|Metre}} [127] => * {{Wikicitáty|téma=Metr}} [128] => * {{Wikislovník|heslo=metr}} [129] => {{SI jednotky}} [130] => {{Autoritní data}} [131] => [132] => [[Kategorie:Jednotky délky]] [133] => [[Kategorie:Základní jednotky SI]] [] => )
good wiki

Metr

iridiová tyč - etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Fyzikální jednotka','atom','vlnová délka','sekunda','staničení','metrická soustava','světelný rok','stopa (jednotka délky)','parsek','vakuum','Tito Livio Burattini','Měsíc'

Atom

Měsíc

Parsek

Parsek je jednotkou používanou v astronomii a kosmonautice k vyjádření vzdálenosti.

Sekunda

Staničení

Vakuum

Vakuum se v technickém smyslu označuje jako prostředí, které je zbavené látek, tedy vlhkosti, plynu i prachu.