Array ( [0] => 15486433 [id] => 15486433 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mokřad [uri] => Mokřad [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Koláž [1] => | size = 400 [2] => | position =right [3] => | color = white [4] => | border = 1 [5] => | color_border = rgb(200, 204, 209) [6] => | photo1a = USGS_image_cropped.jpg [7] => | photo1b = Freshwater swamp forest in Gowainghat Sylhet Bangladesh photo taken in July 2016.jpg [8] => | photo2a = Tourbière 03 - Parc de Frontenac - Juillet 2008.jpg [9] => | photo2b = Remediated wetlands at the Mount Polley mine.jpg [10] => | text = Mokřady se vyskytují v různých velikostech, typech a lokalitách. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Vrchoviště vs. mokřad vs. jezero; sladkovodní [[bažina|bažinný]] les v [[Bangladéš]]i; sladkovodní mokřad s [[orobinec|orobincem]], který se vyvíjí při stojaté vodě a vysoké úrodnosti půdy; [[rašeliniště]] jsou sladkovodní mokřady, které se vyvíjejí v oblastech se [[stojatá voda|stojatou vodou]] a nízkou [[úrodnost]]í. [11] => }} [12] => '''Mokřad''' je samostatný [[ekosystém]], který je [[Povodeň|zaplaven]] nebo nasycen [[Voda|vodou]], a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce). Při zaplavení převládají bezkyslíkaté ([[anaerobní]]) procesy, zejména v půdě.{{cite book|last=Keddy|first=P.A.|url=https://books.google.com/books?id=eVeaSqFy2VgC|title=Wetland ecology : principles and conservation|date=2010|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0521519403|edition=2nd|location=New York}} Hlavním faktorem, který mokřady odlišuje od suchozemských forem půdy nebo [[Vodní plocha|vodních ploch]], je charakteristická [[vegetace]] [[Hydrofyty|vodních rostlin]], přizpůsobená jedinečným anaerobním hydrickým půdám.{{cite web|title=Official page of the Ramsar Convention|url=http://www.ramsar.org/cda/en/ramsar-pubs/main/ramsar/1-30_4000_0__|access-date=2011-09-25}} Mokřady jsou považovány za jedny z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů, které slouží jako domov široké škále rostlinných a živočišných druhů. Pro mnoho oblastí světa byly vyvinuty metody hodnocení funkcí mokřadů, jejich ekologického zdraví a celkového stavu. Tyto metody přispěly k ochraně mokřadů částečně tím, že zvýšily povědomí veřejnosti o funkcích, které některé mokřady plní.{{Cite book|title=Wetland and Stream Rapid Assessments: Development, Validation, and Application|date=2018|publisher=Academic Press|isbn=978-0-12-805091-0|editor-last=Dorney|editor-first=J.|location=London; San Diego, CA|oclc=1017607532|editor-last2=Savage|editor-first2=R.|editor-last3=Adamus|editor-first3=P.|editor-last4=Tiner|editor-first4=R.}} [13] => [14] => Mokřady se přirozeně vyskytují na všech [[Kontinent|kontinentech]].{{cite journal|author=Davidson, N.C.|year=2014|title=How much wetland has the world lost? Long-term and recent trends in global wetland area|journal=Marine and Freshwater Research|volume=65|issue=10|pages=934–941|doi=10.1071/MF14173|s2cid=85617334}} Voda v mokřadech je buď [[Sladká voda|sladkovodní]], [[Brakická voda|brakická]], nebo [[Mořská voda|slaná]]. Hlavní typy mokřadů se klasifikují na základě převládajících [[Rostliny|rostlin]] a/nebo zdroje vody. Například [[Močál|močály]] jsou mokřady, v nichž převládá [[tvrdá vegetace]], jako je [[rákos]], [[ocún]] a [[ostřice]]; [[Bažina|bažiny]] jsou mokřady, v nichž převládá [[Dřevina|dřevinná]] vegetace, jako jsou [[Strom|stromy]] a [[Keř|keře]] (ačkoli v Evropě převládá [[rákos]], nikoli stromy). Příklady mokřadů klasifikovaných podle zdroje vody: [[Marše|přílivové mokřady]] (oceánský příliv), [[Estuár|estuáry]] (smíšené přílivové a říční vody), [[Záplavová oblast|záplavové oblasti]] (přebytečná voda z rozvodněných řek nebo jezer), [[prameniště]], průsaky a [[slatiniště]] ([[podzemní voda]] vytéká na povrch), [[rašeliniště]] a efemerní (jarní) tůně ([[Déšť|srážková voda]] nebo voda z tání).{{cite web|date=2015-09-18|title=US EPA|url=http://water.epa.gov/type/wetlands/what.cfm|access-date=2011-09-25}} V některé mokřadech se nachází více typů rostlin a jsou napájeny více zdroji vody, což znesnadňuje jejich klasifikaci. Mezi největší mokřady světa patří [[Amazonie|povodí Amazonky]], [[Západosibiřská rovina]],{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=tYeccNT_AsQC&pg=PP1|title=The World's Largest Wetlands: Their Ecology and Conservation|date=2005|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0521834049|editor-last=Fraser|editor-first=L.|location=Cambridge, UK|editor2-last=Keddy|editor2-first=P.A.}} [[Pantanal]] v Jižní Americe{{cite web|title=WWF Pantanal Programme|url=http://wwf.panda.org/who_we_are/wwf_offices/bolivia/our_work/pantanal_programme/|access-date=2011-09-25}} a [[Sundarbans]] v deltě [[Ganga|Gangy]] a [[Brahmaputra|Brahmaputry]].{{cite journal|author=Giri, C.|author2=Pengra, B.|author3=Zhu, Z.|author4=Singh, A.|author5=Tieszen, L.L.|year=2007|title=Monitoring mangrove forest dynamics of the Sundarbans in Bangladesh and India using multi-temporal satellite data from 1973 to 2000|journal=Estuarine, Coastal and Shelf Science|volume=73|issue=1–2|pages=91–100|bibcode=2007ECSS...73...91G|doi=10.1016/j.ecss.2006.12.019}} [15] => [16] => Mokřady plní řadu funkcí, z nichž má člověk užitek. Nazývají se [[ekosystémové služby]] a patří mezi ně [[čištění vody]], doplňování zásob podzemní vody, stabilizace pobřeží a ochrana před bouřemi, zadržování vody a [[Protipovodňová ochrana|ochrana před povodněmi]], zpracování uhlíku (fixace, [[Dekompozice|rozklad]] a [[Sekvestrace uhlíku|ukládání uhlíku]]), dalších živin a [[Znečišťující látky|znečišťujících látek]] a podpora rostlin a živočichů.{{cite web|title=Wetlands|url=https://www.nrcs.usda.gov/wps/portal/nrcs/main/national/water/wetlands/|website=USDA- Natural Resource Conservation Center}} Mokřady jsou zásobárnou [[Biodiverzita|biologické rozmanitosti]] a poskytují mokřadní produkty. Podle [[Millennium Ecosystem Assessment|Hodnocení ekosystémů k miléniu tisíciletí]] OSN jsou mokřady postiženy [[Ekologická újma|zhoršováním životního prostředí]] více než kterýkoli jiný ekosystém na Zemi{{cite book|last1=Davidson|first1=N.C.|url=https://www.millenniumassessment.org/documents/document.358.aspx.pdf|title=Ecosystems and Human Well-being: Wetlands and Water Synthesis: a report of the Millennium Ecosystem Assessment|last2=D'Cruz|first2=R.|last3=Finlayson|first3=C.M.|date=2005|publisher=World Resources Institute|isbn=978-1-56973-597-8|location=Washington, DC|name-list-style=amp}} a jedná se o světově nejohroženější [[ekosystém]].{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení = AOPK ČR [18] => | titul = Mokřady [19] => | url = http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/ [20] => | datum vydání = 2021 [21] => | datum přístupu = 2022-03-05 [22] => }} Mokřady mohou být významnými zdroji i propady uhlíku, v závislosti na konkrétním mokřadu, a proto budou hrát důležitou roli při [[Globální oteplování|globálním oteplování]] a je třeba je zohlednit při pokusech o [[zmírňování změny klimatu]]. Některé mokřady jsou však významným zdrojem emisí [[Methan|metanu]] a některé jsou také emitenty [[Oxid dusný|oxidu dusného]].{{Cite journal|last=Bange|first=Hermann W.|date=2006|title=Nitrous oxide and methane in European coastal waters|url=https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0272771406002496|journal=Estuarine, Coastal and Shelf Science|language=en|volume=70|issue=3|pages=361–374|doi=10.1016/j.ecss.2006.05.042|bibcode=2006ECSS...70..361B}}{{cite journal|last1=Thompson|first1=A. J.|last2=Giannopoulos|first2=G.|last3=Pretty|first3=J.|last4=Baggs|first4=E. M.|last5=Richardson|first5=D. J.|date=2012|title=Biological sources and sinks of nitrous oxide and strategies to mitigate emissions|journal=Philosophical Transactions of the Royal Society B|volume=367|issue=1593|pages=1157–1168|doi=10.1098/rstb.2011.0415|pmc=3306631|pmid=22451101}} [[Kořenová čistírna odpadních vod|Kořenové čistírny odpadních vod]] (vybudované mokřady) se navrhují a budují za účelem čištění komunálních a průmyslových [[Odpadní voda|odpadních vod]] a také k odvádění dešťových vod. Vybudované mokřady mohou hrát roli také při navrhování městských staveb citlivých k vodě. [23] => [24] => == Název == [25] => Termín mokřad pochází od [[Jan Květ (botanik)|Jana Květa]]{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = Květ Jan {{!}} Řádní členové Učené společnosti {{!}} Členové {{!}} Učená společnost České republiky [27] => | periodikum = www.learned.cz [28] => | url = https://www.learned.cz/cz/clenove-ucene-spolecnosti/radni-clenove-ucene-spolecnosti/kvet-jan.html [29] => | datum přístupu = 2022-01-22 [30] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220122134616/https://www.learned.cz/cz/clenove-ucene-spolecnosti/radni-clenove-ucene-spolecnosti/kvet-jan.html [31] => | datum archivace = 2022-01-22 [32] => }} z [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanického ústavu Akademie věd]] a z [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]], který jej v této formě zavedl v [[1970–1979|70. letech 20. století]] jako český ekvivalent k anglickému pojmu ''wetland''. Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.{{Citace monografie [33] => | korporace = Ústav pro jazyk český ČSAV [34] => | titul = Slovník spisovného jazyka českého I. (a-m) [35] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [36] => | místo = Praha [37] => | strany = 1270 [38] => | isbn = [39] => | rok = 1960 [40] => }} [41] => [42] => [43] => == Definice mokřadu == [44] => Podle definice mokřadů, která byla stanovena pro účely tzv. [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]], se jedná o „...území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, [[Brakická voda|brakickými]] nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů“.{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně. [46] => | url = https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech/$FILE/OZV-ramsar_cesky_text_umluvy-20120228.pdf [47] => | datum přístupu = 2022-03-05 [48] => }} [49] => [50] => [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]] (České republiky) pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: [[rašeliniště]] a [[slatiniště]], rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“.{{Citace elektronické monografie [51] => | příjmení = MŽP ČR [52] => | titul = Ramsarská úmluva o mokřadech [53] => | url = https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech [54] => | datum vydání = 2012 [55] => | datum přístupu = 2022-03-05 [56] => }} [57] => [58] => Takto široké pojetí umožňuje mezinárodní ochranu velkého rozsahu biotopů a ekosystémů, pro vědecké účely však není vhodné. Používají se spíše funkční definice. Např. definice používaná federální organizací [[U. S. Fish and Wildlife Service]], podle které je mokřad „území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)“, nebo definice, kterou předložil Keddy (2000), ta mokřad specifikuje jako „ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní procesy, což vyvolává vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) k zaplavení“.{{Citace monografie | příjmení1 = Čížková | jméno1 = Hana | příjmení2 = Vlasáková | jméno2 = Libuše | příjmení3 = Květ | jméno3 = Jan | titul = Mokřady: Ekologie, ochrana a udržitelné využívání| vydavatel = Episteme | místo = České Budějovice | rok = 2017 | isbn = 978-80-7394-658-6}} [59] => [60] => [61] => Ačkoli jsou mokřady dosti různorodé ekosystémy, všechny mají jeden společný rys: je pro ně typická vyšší hladina povrchové nebo podpovrchové vody. [62] => [63] => == Typy mokřadů == [64] => * [[Bažina]] – též močál, obecněji zamokřené bažinaté území [65] => * [[Rašeliniště]] – místa, kde se vytváří [[rašelina]] [66] => ** [[Vrchoviště]] – s nepropustným podložím zásobené [[Srážky|srážkami]] [67] => ** [[Slatiniště]] – zásobené [[Podzemní voda|podzemní vodou]] [68] => * [[Slanisko]] – mokřad s vyšším obsahem solí (z mořské vody nebo z minerálních pramenů) [69] => * [[Mangrovy]] – v místech s [[Brakická voda|brakickou vodou]], tedy kde se mísí mořská a sladká voda [70] => [71] => == Význam mokřadů == [72] => [73] => === Z hlediska biodiverzity === [74] => [[Biodiverzita|Biologická rozmanitost]] mokřadů je dána specifickými podmínkami, které zde panují. K těmto podmínkám patří určitá dynamická nestabilita, dlouhodobé bezlesí, a zároveň obtížná dostupnost pro spásače a predátory.{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = PATZELT [76] => | jméno = Zdeněk [77] => | titul = Pískovny a lomy jako příležitost  v ochraně přírody [78] => | periodikum = Ochrana přírody [79] => | url = https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/piskovny-a-lomy-jako-prilezitost-v-ochrane-prirody/ [80] => | datum vydání = 2021 [81] => | datum přístupu = 2022-03-12 [82] => }} Poskytují životní prostor rostlinám a živočichům, kteří by bez mokřadů vyhynuli, a často zde nalezneme druhy, které jsou nyní vzácné právě vinou výrazného úbytku těchto [[Biotop|biotopů]] v přírodě. Zbytky mokřadů tak představují důležitá útočiště v krajině plné pustých polí a monokulturních lesů. [83] => [84] => Jak vyplývá z plného názvu [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]], mokřady hrají důležitou roli v životních cyklech migrujících ptáků, a těší se tak velkému zájmu ornitologů. Ačkoli představují mokřadní oblasti jen malou část rozlohy naší krajiny, ptačí druhy, které se zde vyskytují, tvoří celých 30 % všech v Česku hnízdících ptáků.{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení = REIF [86] => | jméno = Jiří [87] => | titul = Naši mokřadní ptáci [88] => | periodikum = Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [89] => | vydavatel = Česká společnost ornitologická (ČSO) [90] => | url = http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2015_03.pdf [91] => | datum vydání = 2015 [92] => | ročník = XXII [93] => | číslo = 3/2015 [94] => | strany = 8–9 [95] => | datum přístupu = 2021-03-05 [96] => }} Řada z těchto druhů není vůči znečištění a změnám životního prostředí citlivá, jiné druhy se mu ale přizpůsobit neumí. Mezi druhy avifauny ohrožené destrukcí mokřadních biotopů patří například: [[čírka obecná]] a [[Čírka modrá|modrá]], [[lžičák pestrý]], [[břehouš černoocasý]], [[koliha velká]], nebo [[vodouš rudonohý]], kteří jsou vázáni na biotopy zaplavovaných luk. [97] => [98] => Mokřady hrají důležitou roli i v životě [[Obojživelníci|obojživelníků]], kteří v současnosti tvoří ve střední Evropě jednu z nejohroženějších skupin. V České republice je v různém stupni ohrožení odhadem až 90 % druhů.{{Citace monografie [99] => | příjmení = MIKÁTOVÁ [100] => | jméno = Blanka [101] => | příjmení2 = VLAŠÍN [102] => | jméno2 = Mojmír [103] => | titul = Ochrana obojživelníků: Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1 [104] => | url = https://www.veronica.cz/publikace-ke-stazeni?i=53 [105] => | vydání = Třetí, upravené vydání [106] => | vydavatel = Český svaz ochránců přírody [107] => | místo = Brno [108] => | rok vydání = 2002 [109] => | počet stran = 137 [110] => | strany = 7–12 [111] => }} Jejich zranitelnost je dána mimo jiné úzkou vazbou na vodní prostředí a jeho blízké okolí. Ze zástupců lze jmenovat [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], jehož biotopem jsou vlhké listnaté a smíšené lesy středních poloh. Pro rozmnožování potřebuje pomalu tekoucí potůčky, tůně a studánky s čistou vodou, ve kterých se vyvíjejí jeho larvy. Jako další známý (a také tzv. [[Deštníkový druh|deštníkový]]) druh je možné zmínit [[Rosnička zelená|rosničku zelenou]], často spojovanou s krajinou českého venkova, která z něj ale také dosti rychle mizí.{{Citace elektronického periodika [112] => | příjmení = DOMINIKOVÁ [113] => | jméno = Klára [114] => | titul = Malá žabka s velkým dopadem [115] => | periodikum = Sedmá generace [116] => | vydavatel = Hnutí DUHA - Sedmá generace [117] => | url = https://sedmagenerace.cz/mala-zabka-s-velkym-dopadem/ [118] => | datum vydání = 2021 [119] => | datum přístupu = 2022-03-05 [120] => }} [121] => [122] => Z hlediska [[Biodiverzita|biodiverzity]] jsou v kontextu střední Evropy velmi zajímavá [[rašeliniště]], ta zde totiž představují cenné [[Relikt (biologie)|reliktní]] [[Ekosystém|ekosystémy]], kde dosud žije mnoho vzácných druhů rostlin i živočichů vývojově z doby ledové nebo raných fází holocénu. Jako příklad lze zmínit [[Bříza trpasličí|břízu trpasličí]], [[Ostružiník moruška|ostružiník morušku]], [[Žluťásek borůvkový|žluťáska borůvkového]] nebo [[Střevlík Ménétriésův|střevlíka Menetriesova]].{{Citace monografie [123] => | příjmení = MACHAR [124] => | jméno = Ivo [125] => | příjmení3 = [126] => | spoluautoři = et al. [127] => | titul = Mokřadní ekosystémy [128] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/886606820 [129] => | vydání = 1 [130] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [131] => | místo = Olomouc [132] => | rok vydání = 2014 [133] => | počet stran = 137 [134] => | isbn = 978-80-244-3946-4 [135] => | isbn2 = 80-244-3946-8 [136] => | oclc = 886606820 [137] => }} V České republice jsou takovým jedinečným ostrovním ekosystémem např. [[Šumavská rašeliniště]], kde můžeme nalézt reliktní populace asi 25 druhů motýlů a také pozoruhodné populace vážek, brouků a chrostíků. Oblast je rovněž důležitým stanovištěm pro [[Tetřev hlušec|tetřeva hlušce]] a [[Tetřívek obecný|tetřívka]] obecného. [138] => [139] => V letech bohatších na srážky vznikají na polích efemérní polní mokřady. Ty představují v intenzivně obhospodařované krajině [[Refugium (ekologie)|refugium]] [[Biodiverzita|biodiverzity]] – při vhodných podmínkách se „probudí“ spící semena rostlin ze semenné banky v krajině, záhy se objeví [[Lupenonožci|lupenonozí]] korýši a obojživelníci, kteří přitáhnou zájem táhnoucích ptáků – např. [[Bahňáci|bahňáků]].{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = VALÁŠEK [141] => | jméno = Martin [142] => | příjmení2 = NĚMEC [143] => | jméno2 = Radomír [144] => | titul = Polní mokřady v zemědělské krajině – významná refugia biodiverzity [145] => | periodikum = Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [146] => | vydavatel = ČSO [147] => | url = http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2015_03.pdf [148] => | datum vydání = 2015 [149] => | ročník = XXII [150] => | číslo = 3/2015 [151] => | strany = 14 [152] => | datum přístupu = 2022-03-05 [153] => }} [154] => [155] => === Význam pro krajinu a klima === [156] => Mokřady plní důležité funkce v krajině – jinými slovy nám poskytují [[ekosystémové služby]]. Tou asi nejzřetelnější je schopnost zadržet v krajině vodu – kupříkladu mokřad o ploše pouhých 10 m2 dokáže zadržet až 9000 litrů vody. Díky postupnému výparu vody zpět do ovzduší {{Citace periodika [157] => | příjmení = Wan [158] => | jméno = Heng [159] => | příjmení2 = McLaughlin [160] => | jméno2 = Daniel [161] => | příjmení3 = Shao [162] => | jméno3 = Yang [163] => | titul = Remotely-sensed evapotranspiration for informed urban forest management [164] => | periodikum = Landscape and Urban Planning [165] => | datum vydání = 2021-06-01 [166] => | ročník = 210 [167] => | strany = 104069 [168] => | issn = 0169-2046 [169] => | doi = 10.1016/j.landurbplan.2021.104069 [170] => | jazyk = en [171] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0169204621000323 [172] => | datum přístupu = 2022-04-04 [173] => }} pak příznivě ovlivňují lokální [[Podnebí|klima]] – ve dne ochlazují vzduch, zvyšují vlhkost, a v noci pak při kondenzaci vodní páry zpět na vodu dochází k uvolňování skupenského tepla. [[Evapotranspirace]] takto snižuje amplitudu denního chodu teplot.{{Citace periodika [174] => | příjmení = Feng [175] => | jméno = Li [176] => | příjmení2 = Liu [177] => | jméno2 = Yanxia [178] => | příjmení3 = Zhou [179] => | jméno3 = Yanan [180] => | titul = A UAV-derived thermal infrared remote sensing three-temperature model and estimation of various vegetation evapotranspiration in urban micro-environments [181] => | periodikum = Urban Forestry & Urban Greening [182] => | datum vydání = 2022-03-01 [183] => | ročník = 69 [184] => | strany = 127495 [185] => | issn = 1618-8667 [186] => | doi = 10.1016/j.ufug.2022.127495 [187] => | jazyk = en [188] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1618866722000383 [189] => | datum přístupu = 2022-04-04 [190] => }} [191] => [192] => Ačkoli byly mnohé úpravy poříčních ekosystémů, regulace a ohrazování řek často motivované snahou zamezit záplavám, dnes už je známo, že nejlepší ochranou proti povodním je nechat řeku rozlévat ve volné krajině, do mrtvých ramen a [[Lužní les|lužních lesů]], a bránit rozlivům jen v sídlech. Záplavy v říčních nivách navíc zlepšují úrodnost půdy a biodiverzitu zdejších ekosystémů. Schopností zadržet přívalové deště a zmírnit povodňové vlny, vyrovnáváním průtoku v povodí řek a evapotranspirací se projevuje pozitivní efekt mokřadů na krajinu a klima.{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = PITHART [194] => | jméno = David [195] => | příjmení2 = KUČEROVÁ [196] => | jméno2 = Andrea [197] => | titul = Ekologický stav mokřadů v době klimatické změny [198] => | periodikum = Fórum ochrany přírody [199] => | url = http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/ekologicky-stav-mokradu-v-dobe-klimaticke-zmeny [200] => | datum vydání = 2019 [201] => | datum přístupu = 2022-03-08 [202] => }} [203] => [204] => Díky anoxickým podmínkám a vlhku, které zde panuje, dochází v mokřadech přirozeně k [[Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého|sekvestraci]] uhlíku. Světové mokřady proto představují významné [[Propad uhlíku|propady uhlíku]].{{Citace periodika [205] => | příjmení = Mitsch [206] => | jméno = William J. [207] => | příjmení2 = Bernal [208] => | jméno2 = Blanca [209] => | příjmení3 = Nahlik [210] => | jméno3 = Amanda M. [211] => | titul = Wetlands, carbon, and climate change [212] => | periodikum = Landscape Ecology [213] => | datum vydání = 2013 [214] => | ročník = 28 [215] => | číslo = 4 [216] => | strany = 583–597 [217] => | issn = 0921-2973 [218] => | doi = 10.1007/s10980-012-9758-8 [219] => | jazyk = en [220] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s10980-012-9758-8 [221] => | datum přístupu = 2022-03-16 [222] => }} Díky schopnosti filtrace také zlepšují kvalitu vody.{{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = RICHTER [224] => | jméno = Pavel [225] => | příjmení2 = SKALOŠ [226] => | jméno2 = Jan [227] => | titul = Sledování změn mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky 1843–2015 [228] => | periodikum = Vodní hospodářství [229] => | url = https://vodnihospodarstvi.cz/sledovani-zmen-mokradu/ [230] => | datum vydání = 2016 [231] => | datum přístupu = 2022-03-05 [232] => }} [233] => [234] => Obecně se dá říci, že mokřady přispívají ukládáním uhlíku ke zmírňování [[Globální oteplování|klimatické změny]] a vykazují tedy [[Mitigace|mitigační]] efekt.{{Citace periodika [235] => | příjmení = Were [236] => | jméno = David [237] => | příjmení2 = Kansiime [238] => | jméno2 = Frank [239] => | příjmení3 = Fetahi [240] => | jméno3 = Tadesse [241] => | titul = Carbon Sequestration by Wetlands: A Critical Review of Enhancement Measures for Climate Change Mitigation [242] => | periodikum = Earth Systems and Environment [243] => | datum vydání = 2019 [244] => | ročník = 3 [245] => | číslo = 2 [246] => | strany = 327–340 [247] => | issn = 2509-9434 [248] => | doi = 10.1007/s41748-019-00094-0 [249] => | jazyk = en [250] => | url = https://doi.org/10.1007/s41748-019-00094-0 [251] => | datum přístupu = 2022-03-17 [252] => }} Zároveň ale klimatická změna mokřady silně ovlivňuje a ohrožuje, v tomto kontextu se pak hovoří o jejich schopnosti [[Adaptace na globální oteplování|adaptace]] na změnu klimatu. Dopady klimatické změny na mokřadní ekosystémy jsou umocňovány jejich strukturálním poškozením. [253] => [254] => === Další funkce === [255] => Mnohé oblasti, jako rozkvetlé mokřadní louky, lužní lesy, nebo rozlité meandry řek jsou lákavým cílem pro turisty. [256] => [257] => Je vhodné zmínit také jejich hodnotu estetickou, či vzdělávací (naučné stezky, vzdělávání veřejnosti, probíhající vědecké výzkumy...).    [258] => [259] => Pro výše zmíněné důvody jsou mokřady považovány za jeden z nejvýznamnějších ekosystémů na světě. Současně se ale jedná o jeden z nejohroženějších. [260] => [261] => == Ubývání mokřadů == [262] => Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let 20. století jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním.[[Donella Meadowsová|Meadowsová, D.]]: ''Meze růstu'', Argo, 1992, str. 89 V České republice došlo mezi lety 1950 a 2018 ke ztrátě zhruba 950 tisíc ha mokřadů.{{Citace monografie [263] => | příjmení = JUST [264] => | jméno = Tomáš [265] => | příjmení2 = PEŠOUT [266] => | jméno2 = Pavel [267] => | titul = Ekologická obnova v České republice II. [268] => | url = https://www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace/ekologicka-obnova-v-ceske-republice-ii/ [269] => | editoři = Ivana JONGEPIEROVÁ, Pavel PEŠOUT a Karel PRACH [270] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [271] => | místo = Praha [272] => | rok vydání = 2018 [273] => | počet stran = 204 [274] => | kapitola = Vodní toky a mokřady - úvod [275] => | strany = 123–129 [276] => | isbn = 978-80-88076-83-4 [277] => }} {{Wayback|url=https://www.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace/ekologicka-obnova-v-ceske-republice-ii/ |date=20220331210817 }} [278] => [279] => Ve snaze upozornit veřejnost na význam mokřadů v krajině se Český svaz ochránců přírody rozhodl zahájit kampaň Naše mokřady, který si klade za úkol vyhledávání a mapování drobných mokřadů, jejich praktickou ochranu a popularizaci problematiky.{{Citace elektronické monografie [280] => | příjmení = ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY [281] => | titul = O mokřadech [282] => | url = http://nasemokrady.cz/o-mokradech/ [283] => | datum vydání = 2014 [284] => | datum přístupu = 2022-03-17 [285] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220331210813/http://nasemokrady.cz/o-mokradech/ [286] => | datum archivace = 2022-03-31 [287] => | nedostupné = ano [288] => }} [289] => [290] => == Ochrana mokřadů == [291] => Na mezinárodní úrovni zaštiťuje ochranu mokřadů tzv. [[Ramsarská úmluva]] (''Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva''). Vyhlášena byla v [[írán]]ském městě [[Rámsar]] 2. února 1971. Ramsarská úmluva je první celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, a zároveň jediná úmluva, chránící určitý typ biotopu.Tento den (2. únor) byl pak stanoven jako [[Světový den mokřadů]] a každoročně připomíná, proč je potřeba tyto ekosystémy chránit. Na plnění závazků z dohody plynoucí pro Českou republiku (přistoupila 1. ledna 1993) dohlíží [[Český ramsarský výbor]]. [292] => [293] => V České republice probíhal v letech 2014–2017 projekt Ministerstva životního prostředí „Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky“.{{Citace elektronické monografie [294] => | titul = Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky {{!}} projekt Ministerstva životního prostředí 2014 – 2017 [295] => | url = http://pdpmokrady.cz/ [296] => | datum přístupu = 2022-03-02 [297] => }} V rámci něj se uskutečnil rozsáhlý ekologický průzkum mokřadů. Jeho cílem bylo zmapovat současný stav českých ramsarských mokřadů a jejich biodiverzity, navrhnout opatření pro jejich vhodný management, a také vzdělávání a šíření povědomí o významu a fungování mokřadů.{{Citace elektronického periodika [298] => | příjmení = VLASÁKOVÁ [299] => | jméno = Libuše [300] => | titul = Ochrana, výzkum a udržitelné využívání mokřadů České republiky – projekt o mokřadech a pro mokřady [301] => | periodikum = Ptačí svět - časopis České společnosti ornitologické [302] => | url = http://bigfiles.birdlife.cz/PS/PS_2015_03.pdf [303] => | datum vydání = 2015 [304] => | ročník = XXII [305] => | číslo = 3/2015 [306] => | strany = 5–6 [307] => | datum přístupu = 2022-03-05 [308] => }} Výstupem je mimo jiné vznik online databáze mokřadů České republiky na portálu [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agentury ochrany přírody a krajiny ČR]], která umožňuje vyhledávat mokřady na interaktivní mapě a také zjišťovat výskyt druhů živočichů a rostlin.{{Citace elektronické monografie [309] => | příjmení = AOPK ČR [310] => | titul = Mokřady České republiky [311] => | url = http://mokrady.ochranaprirody.cz [312] => | datum přístupu = 2022-03-02 [313] => }} Databáze obsahuje (k roku 2022) 2073 mokřadů.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = Vyhledávání mokřadů [315] => | periodikum = mokrady.ochranaprirody.cz [316] => | url = https://mokrady.ochranaprirody.cz/vyhledavani-mokradu/ [317] => | datum přístupu = 2022-10-13 [318] => }} [319] => [320] => Agenda obnovy retenčních schopností krajiny se stává předmětem řady koncepčních dokumentů a strategií, přijímaných i na úrovni Vlády České republiky. Ekosystémové služby, které mokřady krajině poskytují, dochází většího pochopení a uznání, a jsou také již lépe vyčísleny. [321] => [322] => == České ramsarské mokřady == [323] => Mokřady, které jsou chráněny v rámci [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]] (a tudíž splňují kritéria z  hlediska biodiverzity, ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo hydrologie) se nazývají ramsarské mokřady. Česká republika má na Seznamu mokřadů mezinárodního významu zařazeno celkem 14 oblastí, a sice:{{Citace elektronického periodika [324] => | titul = Mokřady mezinárodního významu v České republice [325] => | periodikum = mokrady.ochranaprirody.cz [326] => | url = https://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady-mezinarodniho-vyznamu-v-ceske-republice/ [327] => | datum přístupu = 2022-10-13 [328] => }} [329] => * [[Šumavské slatě]] [330] => * [[Třeboňské rybníky]] [331] => * [[Novozámecký a Břehyňský rybník]] [332] => * [[Lednické rybníky]] [333] => * [[Krkonošská rašeliniště]] [334] => * [[Litovelské Pomoraví]] [335] => * [[Poodří]] [336] => * [[Mokřady dolního Podyjí]] [337] => * [[Mokřady Liběchovky a Pšovky]] [338] => * [[Podzemní Punkva]] [339] => * [[Třeboňská rašeliniště]] [340] => * [[Krušnohorská rašeliniště]] [341] => * [[Rašeliniště Jizery]] [342] => * Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa [343] => [344] => == Světové mokřady == [345] => {{Pahýl část}} [346] => Vysoký podíl mokřadů najdeme v boreální zóně a tundře či také v tropickém a subtropickém pásu v okolí velkých řek. [347] => [348] => Mezi největší světové mokřady patří mokřadní lesy v povodí řeky [[Amazonka|Amazonky]] a rašeliniště [[Západosibiřská nížina|Západosibiřské nížiny]], které svou rozlohou přesahují 1 milion km2.{{Citace monografie [349] => | příjmení = KEDDY [350] => | jméno = Paul A. [351] => | příjmení2 = FRASER [352] => | jméno2 = Lauchlan H. [353] => | titul = The World’s Largest Wetlands: Ecology and Conservation [354] => | url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=hxEjKjRMF9kC&oi=fnd&pg=PR9&dq=the+world%27s+largest+wetland&ots=KZl1Svz37z&sig=Iba1z_Xqttad9tJKgyIEp9dUC1s&redir_esc=y#v=onepage&q=the%20world's%20largest%20wetland&f=false [355] => | editoři = FRASER, Lauchlan H. a Paul A. KEDDY [356] => | vydavatel = Cambridge University Press [357] => | rok vydání = 2005 [358] => | počet stran = 488 [359] => | kapitola = Introduction – big is beautiful [360] => | isbn = 978-1-139-44395-1 [361] => }} První zmíněná oblast je rozlehlý aluviální mokřad, významný svou vysokou biodiverzitou. V [[Západosibiřská nížina|Západosibiřské nížině]] se pak nacházejí rozsáhlá rašeliniště, která jsou významná z hlediska sekvestrace uhlíku a regulace toku severských řek do Arktického oceánu. [362] => [363] => Z dalších větších mokřadních oblastí (rozloha 100 000 – 400 000 km2) lze zmínit například: nížinu [[Hudsonův záliv|Hudsonova]] zálivu, [[Pantanal]] v Jižní Americe, povodí řeky [[Mackenzie]], řeky [[Kongo (řeka)|Kongo]], řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], [[Nil|Nilu]] a kotlinu Čadského jezera. [364] => [365] => == Odkazy == [366] => === Reference === [367] => {{Překlad|en|Wetland|1115422998}} [368] => [369] => === Literatura === [370] => * Pithart, David; Přikryl, Ivo; Melichar, Vladimír; Křesina, Jiří; Vlasáková, Libuše. ''Ekologický stav mokřadů České republiky a trendy jejich vývoje''. Praha: Beleco; {{ISBN|978-80-270-3127-6}} [371] => [372] => === Související články === [373] => * [[Ramsarská úmluva]] [374] => *[[Ztráta biodiverzity|Ztráta biodivezity]] [375] => * [[Světový den mokřadů]] [376] => [377] => === Externí odkazy === [378] => * {{Commonscat}} [379] => * {{Wikislovník|heslo=mokřad}} [380] => * [https://mokrady.ochranaprirody.cz/ Mokřady České republiky], jejich ochrana, seznam a mapa (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) [381] => * [http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=447 Mokřady na www.priroda.cz] [382] => * [https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech Ramsarská úmluva] (odkaz na text v češtině - ze Sbírky zákonů) [383] => {{Autoritní data}} [384] => [385] => [[Kategorie:Mokřady| ]] [386] => [[Kategorie:Biotopy]] [387] => [[Kategorie:Ochrana proti suchu]] [] => )
good wiki

Mokřad

Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce). Při zaplavení převládají bezkyslíkaté (anaerobní) procesy, zejména v půdě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ramsarská úmluva','rašeliniště','Biodiverzita','Brakická voda','slatiniště','Pantanal','Globální oteplování','Bažina','rákos','Světový den mokřadů','ekosystém','ekosystémové služby'

Bažina

Biodiverzita

Ekosystém

Ekosystém je dynamický komplex vzájemně provázaných živých organismů a neživých faktorů prostředí, který vytváří stabilitu a autoregulaci.

Pantanal

Rákos

Rašeliniště

Slatiniště