Array ( [0] => 14662913 [id] => 14662913 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moldavsko [uri] => Moldavsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském. Nachází se asi 7 km severozápadně od Moravských Budějovic. Obec je rozdělena na dvě části – Horní Moldavsko a Dolní Moldavsko. V roce 2021 zde žilo celkem 344 obyvatel. Do roku 1961 byly obě části samostatnými obcemi, následně byly sloučeny do jednoho celku. Historie obce sahá až do 12. století, kdy bylo území osídleno. Od té doby prošlo obdobím několika majitelů a vrchností, včetně panství Doudleby, kde bylo Moldavsko dříve začleněno. V 19. století byla obec známá především díky svým pivovarům, které zde prosperovaly. Moldavsko se také vyznačuje svou přírodou a turistickým potenciálem. V blízkosti obce se nachází přírodní památka Pluhův bor, která je bohatá na vzácné druhy rostlin a živočichů. Turisté zde mohou využít různé cyklistické a pěší trasy, ať už procházky v okolí Moldavska nebo návštěvu nedalekých přírodních lokalit. V Moldavsku se také nachází několik historických památek, například kostel svatého Jakuba Staršího, který pochází z 13. století, nebo zámek, který slouží jako rezidence prezidenta České republiky. Obec Moldavsko je součástí mikroregionu Moravskobudějovicko a poskytuje obyvatelům základní občanskou vybavenost, jako je škola, mateřská škola, pošta, obchod či restaurace. [oai] => Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském. Nachází se asi 7 km severozápadně od Moravských Budějovic. Obec je rozdělena na dvě části – Horní Moldavsko a Dolní Moldavsko. V roce 2021 zde žilo celkem 344 obyvatel. Do roku 1961 byly obě části samostatnými obcemi, následně byly sloučeny do jednoho celku. Historie obce sahá až do 12. století, kdy bylo území osídleno. Od té doby prošlo obdobím několika majitelů a vrchností, včetně panství Doudleby, kde bylo Moldavsko dříve začleněno. V 19. století byla obec známá především díky svým pivovarům, které zde prosperovaly. Moldavsko se také vyznačuje svou přírodou a turistickým potenciálem. V blízkosti obce se nachází přírodní památka Pluhův bor, která je bohatá na vzácné druhy rostlin a živočichů. Turisté zde mohou využít různé cyklistické a pěší trasy, ať už procházky v okolí Moldavska nebo návštěvu nedalekých přírodních lokalit. V Moldavsku se také nachází několik historických památek, například kostel svatého Jakuba Staršího, který pochází z 13. století, nebo zámek, který slouží jako rezidence prezidenta České republiky. Obec Moldavsko je součástí mikroregionu Moravskobudějovicko a poskytuje obyvatelům základní občanskou vybavenost, jako je škola, mateřská škola, pošta, obchod či restaurace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=současném státu|jiné=historické území [[Moldávie]]}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Moldavska [3] => | úřední název česky = Moldavská republika [4] => | úřední název = Republica Moldova [5] => | vlajka = Flag of Moldova.svg [6] => | velikost vlajky = 150px [7] => | článek o vlajce = Moldavská vlajka [8] => | znak = Coat of arms of Moldova.svg [9] => | velikost znaku = 90px [10] => | článek o znaku = Státní znak Moldavska [11] => | hymna = Limba noastră [12] => | článek o hymně = Moldavská hymna [13] => | motto = Limba noastră-i o comoară [14] => | článek o mottu = [15] => | motto překlad = Náš jazyk je poklad [16] => | mapa umístění = Location Moldova Europe.png [17] => | velikost mapy = [18] => | hlavní město = [[Kišiněv]] [19] => | rozloha = 33 843 [20] => | rozlmisto = 135 [21] => | procent vody = 1,4 [22] => | nejvyšší hora = [[Dealul Bălănești]] [23] => | výška nejvyšší hory = 430 [24] => | čas = +2 [25] => | počet obyvatel = 3 250 532https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/#people-and-society [26] => | obyvmisto = 134 [27] => | obyvatelé aktuální k = 2023, včetně [[Podněstří]] [28] => | hustota = 96 [29] => | HDI = 0.763 [30] => | HDIvývoj = růst [31] => | HDI_ref = {{cite web|url=http://hdr.undp.org/en/content/2019-human-development-index-ranking|title=Human Development Report 2019|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=10 December 2019|accessdate=10 December 2019|format=PDF|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-02-25|url archivu=https://web.archive.org/web/20200516123624/http://hdr.undp.org/en/content/2019-human-development-index-ranking|datum archivace=2020-05-16|nedostupné=ano}} [32] => | HDIvýše = vysoký [33] => | HDI aktuální k = 2022 [34] => | HDImísto = 86 [35] => | jazyk = [[rumunština]] (moldavský dialekt), [[ruština]], [[ukrajinština]], [[gagauzština]] [36] => | národnosti = [[Moldavané]], [[Rumuni]], [[Ukrajinci]], [[Rusové]], [[Gagauzové]] [37] => | náboženství = [[Pravoslaví]] [38] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [39] => | datum vzniku = [[27. srpen|27. srpna]] [[1991]] [40] => | způsob vzniku = odtržením od [[Sovětský svaz|SSSR]] [41] => | funkce1 = Prezidentka [42] => | vládce1 = [[Maia Sanduová]] [43] => | funkce2 = Předseda vlády [44] => | vládce2 = [[Dorin Recean]] [45] => | měna = [[moldavský leu]] [46] => | kód měny = MDL [47] => | HDP/ob. = 15 710{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2022-01-14}} [48] => | HDP/ob.misto = 99 [49] => | HDP aktuální k = 2022 [50] => | ison = 498 [51] => | iso3 = MDA [52] => | iso2 = MD [53] => | mpz = MD [54] => | předvolba = +373 [55] => | doména = md [56] => | commonscat = Moldova [57] => | soubor hymny = Imnul Republicii Moldova US NAVY.ogg [58] => }} [59] => '''Moldavsko''', oficiálně '''Moldavská republika''' ({{Vjazyce2|ro|''Republica Moldova''}}{{Poznámka|Od roku 2023 je úředním jazykem rumunština.}}), je [[Východní Evropa|východoevropský]] [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] stát na severovýchodním okraji [[Balkán|Balkánu]].{{Cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|title=The World Factbook — Central Intelligence Agency|website=Cia.gov|language=en|access-date=14 December 2017|archive-date=5 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210105015457/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|url-status=live}} Rozkládá se na ploše 33 483 km2 a k lednu 2023 v něm žilo přibližně 2,5 milionu{{Poznámka|Nezahrnuje údaje pro [[Podněstří]].|name=pozn1}} obyvatel.{{Cite news|date=2012-04-03|title=Moldova country profile|language=en-GB|work=[[BBC News]]|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17601580|access-date=2023-07-06}} Moldavsko sousedí na západě s [[Rumunsko|Rumunskem]] a na severu, východě a jihu s [[Ukrajina|Ukrajinou]].{{cite web|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|title=Moldova|work=[[CIA World Factbook]]|access-date=2 September 2015|archive-date=5 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210105015457/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|url-status=live}} Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou [[Dněstr]] [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|neuznaný separatistický stát]] [[Podněstří]]. Moldavsko je [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní systém|parlamentní]] [[Zastupitelská demokracie|zastupitelská]] demokratická [[republika]] s [[Hlavní město|hlavním městem]] [[Kišiněv|Kišiněvem]], které je [[Seznam měst v Moldavsku|největším městem]] a hlavním kulturním a obchodním centrem země. Úředním jazykem je [[rumunština]], dříve nazývaná [[moldavština|moldavštinou]]. [60] => [61] => Většina moldavského území byla součástí [[Moldávie|Moldavského knížectví]] od 14. století až do roku 1812, kdy byla [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] (jejímž vazalem Moldávie byla) [[Bukurešťská smlouva (1812)|postoupena]] [[Ruské impérium|Ruské říši]] a stala se známou jako [[Besarábie]]. V roce 1856 byla jižní Besarábie vrácena Moldavsku, které se o tři roky později spojilo s [[Valašsko (Rumunsko)|Valašskem]] a vytvořilo [[Spojená knížectví|Rumunsko]], ale v roce 1878 byla nad celým regionem obnovena ruská vláda. Během [[Ruská revoluce (1917)|ruské revoluce]] v roce 1917 se Besarábie nakrátko stala [[Moldavská demokratická republika|autonomním státem]] v rámci [[Ruská republika|Ruské republiky.]] V únoru 1918 vyhlásila nezávislost a později téhož roku se na základě hlasování svého shromáždění začlenila do Rumunska. Toto rozhodnutí bylo zpochybněno [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|sovětským Ruskem]], které v roce 1924 zřídilo v rámci [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské sovětské socialistické republiky]] takzvanou [[Moldavská autonomní sovětská socialistická republika|Moldavskou autonomní republiku]] na územích částečně obývaných Moldavany na východ od Besarábie. V roce 1940 bylo Rumunsko v důsledku [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Molotov-Ribbentrop]] nuceno postoupit Besarábii a [[Severní Bukovina|severní Bukovinu]] [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], což vedlo ke vzniku [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavské sovětské socialistické republiky]] (Moldavská SSR). [62] => [63] => Dne 27. srpna 1991, kdy probíhal [[rozpad Sovětského svazu]], vyhlásila Moldavská SSR nezávislost a přijala název Moldavsko.{{cite web|url=http://www.natura2000oltenita-chiciu.ro/wp-content/uploads/2019/05/Moldova-Pitoreasca-Picturesque-Moldavia-pdf-Vladimir-Toncea.pdf|title="Wine Road" in Republic of Moldova|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518103311/http://www.natura2000oltenita-chiciu.ro/wp-content/uploads/2019/05/Moldova-Pitoreasca-Picturesque-Moldavia-pdf-Vladimir-Toncea.pdf|url-status=live}} Pás moldavského území na východním břehu Dněstru je však od roku 1990 [[De facto|pod faktickou]] kontrolou separatistické vlády Podněstří. V roce 1994 byla přijata moldavská ústava a země se stala [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]] s [[Prezident Moldavské republiky|prezidentem]] jako [[Hlava státu|hlavou státu]] a [[Předseda vlády Moldavské republiky|premiérem]] v [[Hlava vlády|čele vlády]]. Za prezidentství [[Maia Sanduová|Maii Sanduové]], [[Prezidentské volby v Moldavsku 2020|zvolené v roce 2020]] na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v [[Evropská unie|Evropské unii]] a v červnu 2022 získalo status [[Rozšiřování Evropské unie#Kandidátské země|kandidátské země]].{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status EU [65] => | periodikum = ČT24 [66] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3510816-ukrajina-a-moldavsko-ziskaly-kandidatsky-status-eu [67] => | datum přístupu = 2022-06-23 [68] => }}{{Cite news|date=2022-06-23|title=EU awards Ukraine and Moldova candidate status|language=en-GB|work=BBC News|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-61891467|access-date=2022-08-16|archive-date=23 June 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220623000924/https://www.bbc.com/news/world-europe-61891467|url-status=live}} Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s [[Severoatlantická aliance|NATO]] a důrazně odsoudila [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazi na sousední Ukrajinu]].{{Cite web|last=Lynch|first=Suzanne|date=2023-01-20|title=Time to join NATO? Moldova eyes joining 'a larger alliance'|url=https://www.politico.eu/article/maia-sandu-moldova-nato-alliance-joining-ukraine-war-russia-invasion/|access-date=2023-08-02|website=[[Politico]]|language=en}} [69] => [70] => Moldavsko je po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jeho hrubého domácího produktu tvoří [[Terciární sektor|sektor služeb]].{{Cite web|url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/April/weo-report?c=967,921,926,&s=PPPPC,&sy=2020&ey=2022&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1|title=GDP per capita, PPP (current international $)|access-date=27 July 2022|archive-date=27 July 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220727115351/https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/April/weo-report?c=967,921,926,&s=PPPPC,&sy=2020&ey=2022&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1|url-status=live}} Má jeden z nejnižších [[Index lidského rozvoje|indexů lidského rozvoje]] v Evropě a na světě je na 76. místě (2022).{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022|archive-date=8 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220908114232/http://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|url-status=live}} V globálním inovačním indexu je Moldavsko k roku 2023 na 60. místě na světě.{{Cite web|last=WIPO|title=Global Innovation Index 2023, 15th Edition|url=https://www.wipo.int/global_innovation_index/en/2023/index.html|access-date=2023-10-28|website=www.wipo.int|language=en}} Moldavsko je členským státem [[Organizace spojených národů]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[GUAM|GUAM – Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj]], [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce]] a Asociačního tria. [71] => [72] => == Název == [73] => Název Moldavsko je odvozen od řeky [[Moldova (řeka)|Moldova]] (německy ''Moldau''), jejíž údolí sloužilo jako politické centrum v době založení [[Moldávie|Moldavského knížectví]] v roce 1359.{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = History [75] => | periodikum = Republic Of Moldova, Official Website [76] => | url = https://moldova.md/en/content/history [77] => | datum vydání = 2016-10-12 [78] => | jazyk = en [79] => | datum přístupu = 2023-11-06 [80] => }} Původ názvu řeky zůstává nejasný. Podle legendy, kterou vyprávějí moldavští kronikáři [[Dimitrie Cantemir]] a [[Grigore Ureche]], pojmenoval řeku kníže Dragoș podle lovu na [[Pratur|pratury]]: po honbě se v řece utopil vyčerpaný knížecí ohař ''Molda'' (''Seva''). Jméno psa, které řeka získala, se rozšířilo na celé knížectví.{{cite book|last=King|first=Charles|author-link=Charles King (professor of international affairs)|title=The Moldovans: Romania, Russia, and the politics of culture|publisher=Hoover Press|year=2000|chapter=From Principality to Province|chapter-url=https://books.google.com/books?id=ldBFWtuv8DQC&pg=PA13|page=[https://archive.org/details/moldovansromania00king_0/page/13 13]|isbn=0-8179-9792-X|access-date=31 October 2010|url=https://archive.org/details/moldovansromania00king_0/page/13}} [81] => [82] => V 90. letech 20. století, při vzniku [[Společenství nezávislých států]], se název současné Moldavské republiky krátce psal také Moldávie,{{cite news|url=https://www.nytimes.com/1991/12/23/world/end-soviet-union-text-accords-former-soviet-republics-setting-up-commonwealth.html?pagewanted=all|date=23 December 1991|title=The End of the Soviet Union; Text of Accords by Former Soviet Republics Setting Up a Commonwealth|work=[[The New York Times]]|quote=...Republic of Kazakhstan, the Republic of Kirghizia, the Republic of Moldavia, the Russian Federation...|access-date=17 February 2017|archive-date=9 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210309042542/https://www.nytimes.com/1991/12/23/world/end-soviet-union-text-accords-former-soviet-republics-setting-up-commonwealth.html?pagewanted=all|url-status=live}} po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] se začal používat rumunský název ''Moldova''. Oficiálně název používaný v České republice je ''Moldavská republika'',{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Moldavsko [84] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/moldavsko-souhrnna-teritorialni-informace/ [85] => | datum přístupu = 2023-11-06 [86] => | jazyk = cs [87] => }} stejně je označována i [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]]. [88] => [89] => == Historie == [90] => {{Podrobně|Dějiny Moldavska}} [91] => Historie Moldavska sahá až do 50. let 13. století, kdy bylo založeno [[Moldavské knížectví]], středověký předchůdce dnešního Moldavska a Rumunska. Od roku 1538 až do 19. století bylo knížectví vazalem Osmanské říše. V roce 1812, po [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|jedné z několika rusko-tureckých válek]], byla východní polovina knížectví, [[Besarábie]], připojena k [[Ruské impérium|Ruské říši]]. V roce 1918 se Besarábie nakrátko osamostatnila jako [[Moldavská demokratická republika]] a na základě rozhodnutí parlamentu (''Sfatul Țării'') se spojila s Rumunskem. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla okupována [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], který ji od Rumunska získal zpět. Do [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] k němu byla připojena jako [[Moldavská sovětská socialistická republika]]. V roce 1991 země vyhlásila nezávislost pod názvem Moldavská republika. [92] => [93] => === Pravěk a starověk === [94] => [[Soubor:Tripolye 01.jpg|vlevo|náhled|Cucutensko-tripolská keramika nalezená v Moldavsku]] [95] => [[Soubor:Stamp of Moldova md066cvs.jpg|vlevo|náhled|Trajánův val na moldavské poštovní známce]] [96] => V roce 2010 byly na moldavském území objeveny [[oldovan]]ské [[Pazourek|pazourkové]] nástroje staré 800 000–1,2 milionu let.{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Geoarchaelogy of the Eaarliest Paleolithic Sites (Oldowan) in the North Caucasus and the East Europe [98] => | periodikum = web.archive.org [99] => | url = http://paleogeo.org/article3.html [100] => | datum vydání = 2013-05-20 [101] => | datum přístupu = 2021-05-26 [102] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130520090413/http://paleogeo.org/article3.html [103] => | datum archivace = 2013-05-20 [104] => }} ''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' se v oblasti objevil zhruba před 44 000 lety. [105] => [106] => V [[neolit]]u (asi 5500 až 2750 př. n. l.) se na moldavském území rozvíjela [[Tripolská kultura|cucutensko-tripolská kultura]].{{Citace monografie [107] => | příjmení = Schmidt [108] => | jméno = Hubert [109] => | titul = Cucuteni in der oberen Moldau, Rumänien: die befestigte Siedlung mit bemalter Keramik von der Steinkupferzeit bis in die vollentwickelte Bronzezeit [110] => | url = https://books.google.cz/books/about/Cucuteni_in_der_oberen_Moldau_Rum%C3%A4nien.html?id=TbkTAAAAQAAJ&redir_esc=y [111] => | vydavatel = W. de Gruyter [112] => | počet stran = 242 [113] => | isbn = 978-3-11-111257-2 [114] => | poznámka = Google-Books-ID: TbkTAAAAQAAJ [115] => | jazyk = de [116] => }}{{Citace periodika [117] => | příjmení = Constantinescu [118] => | jméno = Bogdan [119] => | příjmení2 = Bugoi [120] => | jméno2 = Roxana [121] => | příjmení3 = Pantos [122] => | jméno3 = Emmanuel [123] => | titul = Phase and chemical composition analysis of pigments used in Cucuteni Neolithic painted ceramics [124] => | periodikum = Documenta Praehistorica [125] => | datum vydání = 2007-12-31 [126] => | ročník = 34 [127] => | strany = 281–288 [128] => | issn = 1854-2492 [129] => | doi = 10.4312/dp.34.21 [130] => | jazyk = en [131] => | url = https://journals.uni-lj.si/DocumentaPraehistorica/article/view/34.21 [132] => | datum přístupu = 2023-04-10 [133] => }} V období [[Antika|antiky]] oblast obývali [[Dákové]] a [[Karpové]]. Mezi 1. a 7. stoletím se oblast dostala pod kontrolu [[Římská říše|Římské říše]]. Nejvýznamnější památkou na římské časy v Moldavsku jsou zbytky [[Trajánův val|Trajánova valu]].{{Citace periodika [134] => | příjmení = Teodor [135] => | jméno = Eugen [136] => | titul = Planimetry and topography of the Trajan’s Wall north of Danube’s Mouths. Early Statements. [137] => | periodikum = Tracing Linear Archaeological Sites, Symposium held in Pitești, 1st of July 2017, E.S. Teodor (ed.), 45-50, [138] => | url = https://www.academia.edu/34282868/Planimetry_and_topography_of_the_Trajan_s_Wall_north_of_Danube_s_Mouths_Early_Statements [139] => | datum přístupu = 2023-04-10 [140] => }} Po rozdělení Říma se oblast dostala pod kontrolu Východořímské, posléze tedy [[Byzantská říše|Byzantské říše]].{{Citace periodika [141] => | příjmení = Deletant [142] => | jméno = D. J. [143] => | titul = Some Aspects of the Byzantine Tradition in the Rumanian Principalities [144] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [145] => | datum vydání = 1981 [146] => | ročník = 59 [147] => | číslo = 1 [148] => | strany = 1–14 [149] => | issn = 0037-6795 [150] => | url = https://www.jstor.org/stable/4208189 [151] => | datum přístupu = 2021-05-26 [152] => }} [153] => [154] => V pozdním starověku a [[Raný středověk|raném středověku]] historikové zaznamenávají nesčetně invazí: [[Gótové|Gótů]], [[Hunové|Hunů]], [[Avaři|Avarů]], [[Bulhaři|Bulharů]], [[Maďaři|Maďarů]], [[Pečeněhové|Pečeněhů]], [[Kumáni|Kumánů]], [[Mongolové|Mongolů]], [[Tataři|Tatarů]]. Okolo 11. století se významným etnikem v oblasti stali [[Valaši (severní Karpaty)|Valaši]], kteří se etnicky zformovali z [[Dácie|dáckého]] (a možná [[Ilyrové|ilyrského]]) obyvatelstva, dlouho žili v archaických rodových společenstvích a obývali [[Karpaty|karpatské]] horské oblasti. Po sestupu z nich se pokoušeli odrazit byzantský vliv. V roce 1164 byl budoucí byzantský císař [[Andronikos I. Komnenos]] Valachy zajat právě na moldavském území. Valaši jsou dnes považováni za předky [[Moldavané|moldavského]] národa. Dostali se nejprve pod nadvládu [[Tataři|mongolsko-tatarských kmenů]] ([[13. století]]) a posléze [[Maďaři|Uher]] ([[14. století]]). [155] => [156] => [[Ipatěvský spis]] z 15. století hovoří rovněž o [[Slované|slovanském]] kmeni [[Bolochovci|Bolochovců]], který se měl v této oblasti v této éře pohybovat a snad mít i knížectví, někteří historikové ale jeho slovanský původ zpochybňují a domnívají se, že šlo o Valachy.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = The Bolohoveni, a Vlach population [158] => | periodikum = www.historyatlas.com [159] => | url = https://www.historyatlas.com/the-bolohoveni-a-vlach-population-is-mentio [160] => | datum přístupu = 2021-05-26 [161] => }} Další podobnou historickou záhadou je kmen [[Brodníci|Brodníků]], který se v oblasti také vyskytoval, a jehož název také svádí k tomu považovat ho za slovanský, avšak historických zdrojů je minimum. [162] => [163] => === Moldavské knížectví === [164] => [[Soubor:Constantin Lecca - Dragos Voda la vanatoarea zimbrului.jpg|náhled|211x211pixelů|Kníže [[Dragoș]] na obraze Constantina Leccy]] [165] => Prvním moldavským knížetem se roku 1359 (tradiční datace, dnes historici hovoří spíše o časnějším nástupu) stal [[Dragoș]], který byl ještě uherským [[vazal]]em.{{Citace periodika [166] => | příjmení = Carciumaru [167] => | jméno = Radu [168] => | titul = The Genesis of the Medieval State on the Romanian Territory: Moldavia [169] => | periodikum = Петербургские славянские и балканские исследования [170] => | datum vydání = 2012 [171] => | číslo = 2 [172] => | strany = 172–188 [173] => | issn = 1995-848X [174] => | jazyk = English [175] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=274646 [176] => | datum přístupu = 2021-05-26 [177] => }} Založil [[Moldavské knížectví]]. Hlavním městem se stal Siret, nechal ho postavit první významný kníže [[Bohdan I.]], který setřásl uherský vliv.{{Citace elektronického periodika [178] => | příjmení = [179] => | titul = About Bogdan I of Moldavia: (n/a - 1365) {{!}} Biography, Facts, Career, Wiki, Life [180] => | periodikum = peoplepill.com [181] => | url = https://peoplepill.com/people/bogdan-i-of-moldavia [182] => | jazyk = en [183] => | datum přístupu = 2021-05-26 [184] => }} Jeho syn a kníže [[Lațcu]] přestoupil na [[Katolicismus|katolictví]], aby si naklonil Poláky. Petru I. se stal roku 1387 přímo vazalem polského krále. [[Alexandr Dobrý]] je znám tím, že bojoval po boku Poláků v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]].{{Citace periodika [185] => | příjmení = Deletant [186] => | jméno = Dennis [187] => | titul = Moldavia between Hungary and Poland, 1347-1412 [188] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [189] => | datum vydání = 1986 [190] => | ročník = 64 [191] => | číslo = 2 [192] => | strany = 189–211 [193] => | issn = 0037-6795 [194] => | url = https://www.jstor.org/stable/4209262 [195] => | datum přístupu = 2021-05-26 [196] => }} Byl také prvním moldavským knížetem, který se dostal do konfliktu s [[Osmanská říše|Osmany]], suverenitu ještě uhájil. [197] => [198] => Jeho syn [[Petr III. Áron]] však již byl na podzim roku [[1455]] přinucen platit tureckému [[sultán]]ovi [[tribut]]. Jeho nástupce, nejvýznamnější moldavským vládce [[Štěpán III. Veliký]] ([[1457]]–[[1504]]), se proti tomu vzbouřil a svého předchůdce sesadil z trůnu. Sultán se odhodlal moldavského panovníka podřídit si silou, [[Štěpán III. Veliký|Štěpán III.]] ho však v bitvě u [[Vaslui]] porazil.{{Citace periodika [199] => | příjmení = Rosetti [200] => | jméno = R. [201] => | titul = Stephen the Great of Moldavia and the Turkish Invasion (1457-1504) [202] => | periodikum = The Slavonic Review [203] => | datum vydání = 1927 [204] => | ročník = 6 [205] => | číslo = 16 [206] => | strany = 86–103 [207] => | issn = 1471-7816 [208] => | url = https://www.jstor.org/stable/4202138 [209] => | datum přístupu = 2021-02-06 [210] => }} [211] => [212] => Podpisem smlouvy a manželským svazkem syna velkoknížete [[Ruské impérium|Ruského impéria]] [[Ivan III.|Ivana III. Velikého]] a dcery [[Štěpán III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] byly během jeho vlády upevněny zahraničněpolitické vztahy moldavského knížectví a [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. [213] => [214] => === Osmanská a ruská nadvláda === [215] => [[Soubor:Сорокская крепость Cetatea Soroca Soroca Fortress (42928890910).jpg|vlevo|náhled|Pevnost Soroca, moldavský kníže [[Petru Rareş]] jí dal roku 1546 dnešní tvar, [[Jan III. Sobieski]] se v ní bránil před Osmany, při rusko-tureckých válkách ji využívali Rusové]] [216] => Až Štěpánův nástupce uznal lenní závislost své země na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Moldavského panovníka na trůn schvaloval turecký sultán. Na znak věrnosti mu knížata posílala své syny a příbuzné, kteří se v [[Istanbul]]u zdržovali jako [[rukojmí]]. V průběhu [[16. století|16.]] a [[17. století]] se na trůnu moldavského knížectví vystřídalo více než 50 panovníků. Ústřední moc byla slabá, v zemi vládla [[bojar]]ská [[oligarchie]] - představitelé 75 nejvlivnějších šlechtických rodin.{{Citace periodika [217] => | příjmení = Taki [218] => | jméno = Victor [219] => | titul = Romanian Boyar Opposition to the Organic Statutes: Reasons, Manifestations, Outcomes1 [220] => | periodikum = Archiva Moldaviae [221] => | datum vydání = 2013 [222] => | ročník = V [223] => | číslo = 5 [224] => | strany = 199–232 [225] => | issn = 2067-3930 [226] => | jazyk = English [227] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=467979 [228] => | datum přístupu = 2023-04-04 [229] => }} [230] => [[Soubor:Dimitrie Cantemir - Portrait from Descriptio Moldaviae, 1716 (crop).jpg|náhled|258x258pixelů|[[Dimitrie Cantemir]]]] [231] => V roce [[1711]] se [[Dimitrie Cantemir]] s ruským carem [[Petr I. Veliký|Petrem I. Velikým]] dohodl na vazalském vztahu moldavského a ruského panovníka; ruský panovník navíc přislíbil obnovit hranice moldavského knížectví z doby před tureckým jařmem. Společný postup ruské a moldavské armády proti [[Turci|Osmanům]] však skončil neúspěchem a plán vazalského vztahu moldavského knížectví k ruskému nevyšel. V období [[Rusko-osmanské války|rusko-tureckých válek]] v [[18. století]] ruská armáda třikrát osvobozovala území Moldavska zpod nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Osmani přestali věřit místní šlechtě a na klíčové mocenské pozice počali dosazovat [[Fanarioti|fanarioty]], k Turkům loajální Řeky z [[Konstantinopol|Konstantinopole]].{{Citace elektronického periodika [232] => | příjmení = Burger [233] => | jméno = Kryštof [234] => | titul = Moldavská horká půda. O historii spjaté s Rumunskem, útrapách s mocnostmi i vzniku Podněstří [235] => | periodikum = Seznam Médium [236] => | url = https://medium.seznam.cz/clanek/moldavska-horka-puda-o-historii-spjate-s-rumunskem-utrapach-s-mocnostmi-i-vzniku-podnestri-3571 [237] => | jazyk = cs [238] => | datum přístupu = 2023-04-11 [239] => }} [240] => [241] => Podle mírové smlouvy z [[Smlouva z Küçük Kaynarca|Küçük Kaynarca]] z roku [[1774]], kterou podepsala [[Osmanská říše]] a [[Ruské impérium]], získalo Rusko právo chránit křesťany žijící v Osmanské říši a zasáhnout v případě špatného zacházení s nimi.{{cite book|last=Hurewitz|first=J. C.|title=The Middle East and North Africa in World Politics: A Documentary Record|year=1975|publisher=Yale University Press|location=New Haven|language=tr}} Osmanská říše musela moldavskému panovníkovi vrátit odebraná území a osvobodit podrobené obyvatelstvo od daní. Později od něj nemohla požadovat platbu daní během trvání [[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko-turecké války]] v letech [[1768]] až [[1774]]. Výsledkem těchto opatření bylo oslabení osmanského vlivu a posílení ekonomických vztahů s Ruským impériem. Na základě [[Bukurešťská smlouva (1812)|Bukurešťské smlouvy]] z roku 1812 bylo území Moldavska získáno Ruskem plně.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Taki [243] => | jméno = Victor [244] => | titul = Russia on the Danube: Empire, Elites, and Reform in Moldavia and Wallachia, 1812–1834 [245] => | url = https://books.google.cz/books/about/Russia_on_the_Danube.html?id=i9euzQEACAAJ&redir_esc=y [246] => | vydavatel = Central European University Press [247] => | počet stran = 388 [248] => | isbn = 978-963-386-382-4 [249] => | poznámka = Google-Books-ID: i9euzQEACAAJ [250] => | jazyk = en [251] => }}{{Citace periodika [252] => | příjmení = Ismail [253] => | jméno = F. [254] => | titul = The Making of the Treaty of Bucharest, 1811-1812 [255] => | periodikum = Middle Eastern Studies [256] => | datum vydání = 1979 [257] => | ročník = 15 [258] => | číslo = 2 [259] => | strany = 163–192 [260] => | issn = 0026-3206 [261] => | url = https://www.jstor.org/stable/4282743 [262] => | datum přístupu = 2023-04-04 [263] => }} Zprvu mělo velkou míru autonomie. Po roce 1828 byla tato autonomie omezována a v roce 1873 se země stala [[Besarabská gubernie|pouhou gubernií]]. V rámci [[Rusifikace|rusifikačního]] procesu carská administrativa postupně odstranila rumunštinu z úřadů i církevního života.{{Citace monografie [264] => | příjmení = Solchanyk [265] => | jméno = Roman [266] => | titul = Ukraine, Belorussia, and Moldavia: Imperial Integration, Russification, and the Struggle for National Survival [267] => | url = https://www.taylorfrancis.com/chapters/edit/10.4324/9780429313004-8/ukraine-belorussia-moldavia-imperial-integration-russification-struggle-national-survival-roman-solchanyk [268] => | vydavatel = Routledge [269] => | isbn = 978-0-429-31300-4 [270] => | doi = 10.4324/9780429313004-8 [271] => | poznámka = [272] => | jazyk = en [273] => }} [274] => [275] => === 19. století a 1. světová válka === [276] => [[Soubor:Moldavské historické území.png|náhled|vlevo|Moldavské historické území]] [277] => Území dnešního Moldavska zahrnuje převážnou část [[Besarábie]] – historické ruské [[gubernie]] mezi [[Dněstr]]em, [[Prut (řeka)|Prutem]] a [[Černé moře|Černým mořem]], vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k [[Ruské impérium|Ruskému impériu]] v roce [[1812]], zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí [[Rumunsko|Rumunska]]. [278] => [279] => V roce [[1856]], na základě rozhodnutí [[Pařížský kongres|kongresu v Paříži]], byla jihovýchodní část Besarábie s městy [[Bolhrad]], [[Izmajil|Izmajl]] a [[Cahul]] připojena k Moldavskému knížectví a v roce [[1859]] se v důsledku spojení Moldavska a [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]] stala součástí [[Spojená knížectví|Spojených knížectví Moldávie a Valašska]] ([[Rumunština|rumunsky]] ''Principatele Unite ale Moldovei și Țării Românești'', od roku [[1866]] ''Rumunské knížectví'').{{Citace periodika [280] => | příjmení = Riker [281] => | jméno = T. W. [282] => | titul = The Concert of Europe and Moldavia in 1857 [283] => | periodikum = The English Historical Review [284] => | datum vydání = 1927 [285] => | ročník = 42 [286] => | číslo = 166 [287] => | strany = 227–244 [288] => | issn = 0013-8266 [289] => | url = https://www.jstor.org/stable/551677 [290] => | datum přístupu = 2021-05-26 [291] => }}{{Citace monografie [292] => | příjmení = Jianu [293] => | jméno = A. [294] => | titul = 1858: The Congress Of Paris And The Union Of The Principalities [295] => | url = https://brill.com/display/book/9789004210233/Bej.9789004187795.i-384_039.xml [296] => | vydavatel = Brill [297] => | isbn = 978-90-04-21023-3 [298] => | jazyk = en [299] => }} V roce [[1878]], na základě rozhodnutí [[Berlínský kongres|kongresu v Berlíně]], byla opět přičleněna k Rusku. [300] => [301] => V průběhu 19. století podporovaly ruské úřady kolonizaci Besarábie [[Ukrajinci]], [[Němci]], [[Bulhaři|Bulhary]], [[Poláci|Poláky]], [[Gagauzové|Gagauzy]] a [[Židé|Židy]].{{Citace periodika [302] => | titul = Russian colonialism and Bessarabia: A confrontation of cultures [303] => | periodikum = Nationalities Papers [304] => | datum vydání = 1974-09-01 [305] => | ročník = 2 [306] => | číslo = 2 [307] => | strany = 19–38 [308] => | issn = 0090-5992 [309] => | doi = 10.1080/00905997408407757 [310] => | url = https://doi.org/10.1080/00905997408407757 [311] => | datum přístupu = 2023-04-10 [312] => }} Rumunský podíl populace se snížil z odhadovaných 86% v roce 1816 na přibližně 52% v roce 1905. Moldavci odpověděli útoky na nejzranitelnější skupinu - Židy. [[Antisemitismus|Antisemitské]] nepokoje vedly k exodu tisíců Židů do [[Spojené státy americké|Spojených států]].{{Citace periodika [313] => | příjmení = Penkower [314] => | jméno = Monty Noam [315] => | titul = The Kishinev Pogrom of 1903: A Turning Point in Jewish History [316] => | periodikum = Modern Judaism [317] => | datum vydání = 2004 [318] => | ročník = 24 [319] => | číslo = 3 [320] => | strany = 187–225 [321] => | issn = 0276-1114 [322] => | url = https://www.jstor.org/stable/1396539 [323] => | datum přístupu = 2021-05-26 [324] => }} [325] => [[Soubor:Sfatul Tarii, 10 December 1918.jpg|náhled|Představitelé Rady země roku 1917]] [326] => V říjnu 1917 vznikla Rada země (''Sfatul Țării''), která vyhlásila nejprve [[Autonomie|autonomii]] Moldavska a následně 2. prosince 1917 i nezávislou [[Moldavská demokratická republika|Moldavskou demokratickou republiku]]. Rada poté požádala rumunskou armádu, aby obsadila Besarábii. Když se tak stalo, vyhlásila Besarábie 6. února nezávislost na Rusku a připojení k Moldavské demokratické republice. 9. dubna 1918 se Rada země rozhodla o připojení celého státu k [[Rumunské království|Rumunskému království]].{{Citace elektronické monografie [327] => | příjmení = Scurtu [328] => | jméno = Ioan [329] => | titul = Sfatul Ţării, Alexandru Marghiloman și Unirea Basarabiei cu România [330] => | url = https://ioanscurtu.ro/sfatul-tarii-alexandru-marghiloman-si-unirea-basarabiei-cu-romania/ [331] => | datum přístupu = 2023-04-10 [332] => | jazyk = ro-RO [333] => }}{{Citace elektronického periodika [334] => | titul = 100 de ani de la unirea Basarabiei cu România. Manifestație de amploare la Chișinău [335] => | periodikum = www.digi24.ro [336] => | url = https://www.digi24.ro/stiri/externe/moldova/100-de-ani-de-la-unirea-basarabiei-cu-romania-manifestatie-de-amploare-la-chisinau-901455 [337] => | datum vydání = 2018-03-25 [338] => | jazyk = ro [339] => | datum přístupu = 2023-04-10 [340] => }} To potvrdila i [[Versailleská mírová smlouva]] ([[1919]]), jejíž rozhodnutí však [[Sovětský svaz]] neuznával.{{Citace monografie [341] => | příjmení = Cusco [342] => | jméno = Andrei [343] => | titul = A Contested Borderland: Competing Russian and Romanian Visions of Bessarabia in the Late Nineteenth and Early Twentieth Century [344] => | url = https://books.google.cz/books/about/A_Contested_Borderland.html?id=zWzQjwEACAAJ&redir_esc=y [345] => | vydavatel = Central European University Press [346] => | počet stran = 348 [347] => | isbn = 978-963-386-159-2 [348] => | poznámka = Google-Books-ID: zWzQjwEACAAJ [349] => | jazyk = en [350] => }}{{Citace periodika [351] => | titul = Treaty Between the Principal Allied Powers and Roumania Respecting Bessarabia [352] => | periodikum = The American Journal of International Law [353] => | datum vydání = 1923 [354] => | ročník = 17 [355] => | číslo = 1 [356] => | strany = 7–11 [357] => | issn = 0002-9300 [358] => | doi = 10.2307/2213218 [359] => | url = https://www.jstor.org/stable/2213218 [360] => | datum přístupu = 2023-04-10 [361] => }} [362] => [363] => V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 [[župa|žup]]. Hotin ([[Chotim]]), [[Soroca]], [[Bălți]], [[Orhei]], [[Lăpușna]], [[Tighina]], [[Cahul]], [[Cetatea Albă]], Ismail ([[Izmail]]), [[Fălciu]], Iași ([[Jasy]]), [[Botoșani]] a [[Dorohoi]]. [364] => [365] => === Sovětská nadvláda === [366] => [[Soubor:Greater Romania.svg|náhled|Mapa [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]] mezi lety 1920 a 1940.]] [367] => V roce [[1940]], na základě [[Pakt Ribbentrop–Molotov|dohody]] uzavřené s [[Německo|Německem]] v srpnu [[1939]], SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie ([[Budžak]]) připojena k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], centrální část byla sloučena s [[Moldavská autonomní sovětská socialistická republika|Moldavskou autonomní SSR]] ([[Podněstří]]m). Ze sloučených oblastí vznikla [[Moldavská SSR]]. Poté, co roku [[1941]] [[Německo]] a [[Rumunsko]] zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do roku [[1944]], kdy [[Rudá armáda]] vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR. [368] => [369] => Válka zemi těžce zasáhla. Do [[Rudá armáda|Rudé armády]] bylo naverbováno 256 800 Moldavanů, z nichž přes 40 procent padlo (asi 110 000).{{Citace elektronického periodika [370] => | příjmení = Šajtar [371] => | jméno = Jaroslav [372] => | titul = Hrozí v Moldavsku ukrajinský scénář? Jaká je jeho historie? [373] => | periodikum = Reflex.cz [374] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/113417/hrozi-v-moldavsku-ukrajinsky-scenar-jaka-je-jeho-historie.html [375] => | datum vydání = 2022-06-21 [376] => | jazyk = cs [377] => | datum přístupu = 2023-04-04 [378] => }} Další desetitisíce padly v řadách armády rumunské. Sovětský vůdce [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nechal přesídlit desetitisíce Moldavanů do [[Kazachstán|Kazachstánu]] a Ruska. Němečtí okupanti posléze zabili asi 60 000 civilistů, značná část z nich byli místní [[Židé]].{{Citace periodika [379] => | příjmení = Solonari [380] => | jméno = Vladimir [381] => | titul = From Silence to Justification?: Moldovan Historians on the Holocaust of Bessarabian and Transnistrian Jews [382] => | periodikum = Nationalities Papers [383] => | datum vydání = 2002-09 [384] => | ročník = 30 [385] => | číslo = 3 [386] => | strany = 435–457 [387] => | issn = 0090-5992 [388] => | doi = 10.1080/0090599022000011705 [389] => | jazyk = en [390] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/nationalities-papers/article/abs/from-silence-to-justification-moldovan-historians-on-the-holocaust-of-bessarabian-and-transnistrian-jews/9D87811F23F055FC16FB9693D3136824 [391] => | datum přístupu = 2023-04-04 [392] => }} Ve výsledku se tak po válce snížil počet obyvatel území z 2,7 milionu na 2 miliony. [393] => [[Soubor:Stamp of Moldova md394-6a.jpg|náhled|Velké národní shromáždění 27. srpna 1989|vlevo]] [394] => Od roku [[1944]] do roku [[1991]] bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako [[Moldavská sovětská socialistická republika|Moldavská SSR]], která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Hegemonní silou se stala [[Komunistická strana Moldavska]], kterou v 50. letech krátce vedl i budoucí vůdce SSSR [[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]]. Téměř dvě desetiletí stál v jejím čele jediný muž, [[Ivan Bodjul]]. Sověti po válce popravili přes 8000 Moldavanů v rámci "denacifikačního" procesu.{{Citace elektronického periodika [395] => | titul = The Tismaneanu Commission presents the final report on Romanian Communism {{!}} Wilson Center [396] => | periodikum = www.wilsoncenter.org [397] => | url = https://www.wilsoncenter.org/article/the-tismaneanu-commission-presents-the-final-report-romanian-communism [398] => | jazyk = en [399] => | datum přístupu = 2023-04-11 [400] => }} V letech 1946-1947 vypukl v důsledku sucha hladomor, jehož obětí bylo nejméně 216 000 Moldavanů (tedy asi 10 procent obyvatel).{{Citace elektronického periodika [401] => | titul = A Moldavian Holodomor? The Great Famine in Soviet Moldova, 1946-1947 {{!}} Global Studies [402] => | periodikum = sgs.stanford.edu [403] => | url = https://sgs.stanford.edu/events/moldavian-holodomor-great-famine-soviet-moldova-1946-1947 [404] => | jazyk = en [405] => | datum přístupu = 2023-04-10 [406] => }} Roku 1949 přišla největší vlna nucených deportací obyvatelstva, ty probíhaly ale kontinuálně od roku 1944 až do roku 1953. Naopak byli v Moldavsku usídlováni příslušníci jiných národů [[Sovětský svaz|SSSR]], zejména [[Ukrajinci]], proto má Moldavsko dnes velkou ukrajinskou menšinu.{{Citace monografie [407] => | příjmení = Kolstø [408] => | jméno = Pål [409] => | titul = National Integration and Violent Conflict in Post-Soviet Societies: The Cases of Estonia and Moldova [410] => | url = https://books.google.com/books?id=t-TaKayT7mcC&newbks=0&hl=cs [411] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [412] => | počet stran = 328 [413] => | isbn = 978-0-7425-1888-9 [414] => | jazyk = en [415] => }} Největší opoziční hnutí vzniklo roku 1969, kdy skupina studentů založila Moldavskou vlasteneckou frontu. Aktivisté byli roku 1971 pozatýkáni a odsouzeni k trestům 4-7 let.{{Citace periodika [416] => | příjmení = Casu [417] => | jméno = Igor [418] => | titul = Political Repressions in the Moldavian Soviet Socialist Republic after 1956: Towards a Typology Based on KGB files [419] => | periodikum = Dystopia. Journal of Totalitarian Ideologies and Regimes, vol. I, no. 1-2, 2012 [420] => | url = https://www.academia.edu/4921186/Igor_Ca%C8%99u_Political_Repressions_in_the_Moldavian_Soviet_Socialist_Republic_after_1956_Towards_a_Typology_Based_on_KGB_files [421] => | datum přístupu = 2023-04-10 [422] => }} V jakési kompenzaci a k uklidnění situace uvolnilo moskevské vedení právě v tom roce miliardu [[Sovětský rubl|rublů]] (přibližně 6,8 miliardy [[Americký dolar|amerických dolarů]] v hodnotě z roku 2018) k investičním projektům v Moldávii, zejména na výstavbu v Kišiněvě. Sověti se v ideologické rovině soustředili na zdůrazňování svébytné moldavské národnosti a "moldavštiny", údajně odlišné od rumunštiny.{{Citace periodika [423] => | příjmení = King [424] => | jméno = Charles [425] => | titul = The Ambivalence of Authenticity, or How the Moldovan Language Was Made [426] => | periodikum = Slavic Review [427] => | datum vydání = 1999 [428] => | ročník = 58 [429] => | číslo = 1 [430] => | strany = 117–142 [431] => | issn = 0037-6779 [432] => | doi = 10.2307/2672992 [433] => | url = https://www.jstor.org/stable/2672992 [434] => | datum přístupu = 2023-04-10 [435] => }} S tím souviselo i přijetí [[cyrilice]], kterou se Moldavanům podařilo odvrhnout až v roce 1989, mimo jiné díky tlaku velké demonstrace ze srpna 1989 nazývané obvykle "velké národní shromáždění" (''Marea Adunare Națională'').{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = Ciochină [437] => | jméno = Simion [438] => | titul = R. Moldova: 30 de ani de la Mişcarea de Eliberare Națională [439] => | periodikum = DW.com [440] => | url = https://www.dw.com/ro/30-de-ani-de-la-mi%C5%9Fcarea-de-eliberare-na%C8%9Bional%C4%83-din-basarabia/a-50238399 [441] => | datum vydání = 2019-08-31 [442] => | jazyk = ro [443] => | datum přístupu = 2023-04-11 [444] => }} Změny byly umožněny reformami [[Michail Gorbačov|Michaila Gorbačova]]. Jejich nezamýšleným důsledkem ale bylo také zdvižení vlny nacionalismu v Moldavsku.{{Citace periodika [445] => | příjmení = Crowther [446] => | jméno = William [447] => | titul = The Politics of Ethno-National Mobilization: Nationalism and Reform in Soviet Moldavia [448] => | periodikum = The Russian Review [449] => | datum vydání = 1991 [450] => | ročník = 50 [451] => | číslo = 2 [452] => | strany = 183–202 [453] => | issn = 0036-0341 [454] => | doi = 10.2307/131158 [455] => | url = https://www.jstor.org/stable/131158 [456] => | datum přístupu = 2023-04-04 [457] => }} [458] => [459] => === Samostatnost === [460] => [[Soubor:Gheorghe Ghimpu arboreaza Tricolorul.jpg|náhled|[[Gheorghe Ghimpu]] vyměnil sovětský prapor na budově parlamentu za rumunský, 27. dubna 1990|vlevo|235x235pixelů]] [461] => [462] => V únoru a březnu 1990 se v Moldavsku uskutečnily [[Volby do moldavského Nejvyššího sovětu 1990|první svobodné volby]], z nichž vzešel první demokratický premiér [[Mircea Druc]]. 23. června 1990 moldavský parlament vyhlásil "deklaraci suverenity", tedy nadřazenost moldavských zákonů nad sovětskými. 27. srpna 1991, v přímé reakci na [[srpnový puč]] konzervativních komunistů v Moskvě, vyhlásilo Moldavsko samostatnost a od Sovětského svazu se odtrhlo.{{Citace elektronického periodika [463] => | příjmení = Ciochina [464] => | jméno = Simion [465] => | příjmení2 = Schwartz [466] => | jméno2 = Robert [467] => | titul = Moldova: 25 years of independence [468] => | periodikum = Dw.com [469] => | url = https://www.dw.com/en/the-republic-of-moldova-25-years-of-independence/a-19508448 [470] => | datum vydání = 2016-08-27 [471] => | jazyk = en [472] => | datum přístupu = 2023-04-04 [473] => }} Vstoupilo poté do nově vzniklého [[Společenství nezávislých států]], odmítlo ale vstoupit do jeho vojenské části, s odkazem na svou neutralitu. Projekt Společenství ale nakonec stejně nesplnil naděje, které do něj Rusové vkládali, a brzy bylo zřejmé, že Moskva přes něj žádnou kontrolu nad bývalými koloniemi nezískala. [474] => [475] => První léta nezávislosti vyplnily spory mezi pan-romanismem a [[Moldovanismus|moldovanismem]], tedy spor, zda jsou Moldavci Rumuny nebo nezávislým národem. V roce [[1994]] se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem (viz též [[Sjednocení Rumunska a Moldavska]]).{{Citace periodika [476] => | příjmení = King [477] => | jméno = Charles [478] => | titul = Moldovan Identity and the Politics of Pan-Romanianism [479] => | periodikum = Slavic Review [480] => | datum vydání = 1994 [481] => | ročník = 53 [482] => | číslo = 2 [483] => | strany = 345–368 [484] => | issn = 0037-6779 [485] => | doi = 10.2307/2501297 [486] => | url = https://www.jstor.org/stable/2501297 [487] => | datum přístupu = 2021-05-26 [488] => }} Téma se ale neustále vrací a země je rozdělena na "proevropské" zastánce připojení k Rumunsku a "proruské" zastánce nezávislosti.{{Citace elektronického periodika [489] => | titul = Rumunsko nabízí Moldavsku znovusjednocení, Kišiněv je pro zachování nezávislosti [490] => | periodikum = iROZHLAS [491] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [492] => | vydavatel = Český rozhlas [493] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [494] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rumunsko-moldavsko-sjednoceni-rumuni-moldavane_1803272010_haf [495] => | jazyk = cs [496] => | datum přístupu = 2021-02-06 [497] => }}{{Citace periodika [498] => | příjmení = Ciurea [499] => | jméno = Corneliu [500] => | titul = Moldova between West and East: which comes first, Euro-integration or conflict settlement? [501] => | periodikum = International Issues & Slovak Foreign Policy Affairs [502] => | datum vydání = 2013 [503] => | ročník = 22 [504] => | číslo = 4 [505] => | strany = 71–83 [506] => | issn = 1337-5482 [507] => | url = https://www.jstor.org/stable/26583456 [508] => | datum přístupu = 2021-05-26 [509] => }} [510] => [511] => Dalším problémem současného Moldavska je [[Podněstří]] (moldavsky ''Nistreană'', rumunsky ''Transnistria''), oblast východního břehu řeky [[Dněstr]] s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce [[1990]] jako [[Podněstří|Podněsterská moldavská republika]] vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice. Nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.{{Citace elektronického periodika [512] => | příjmení = Stonišová [513] => | jméno = Tereza [514] => | titul = Podněstří, nostalgická černá díra Evropy. Vládne zde tíseň, chudoba a láska k Sovětskému svazu [515] => | periodikum = Reflex.cz [516] => | vydavatel = [517] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/78634/podnestri-nostalgicka-cerna-dira-evropy-vladne-zde-tisen-chudoba-a-laska-k-sovetskemu-svazu.html [518] => | datum vydání = [519] => | url archivu = [520] => | datum přístupu = 2021-02-06 [521] => }}{{Citace elektronického periodika [522] => | příjmení = Hosenseidlová [523] => | jméno = Petra [524] => | titul = Republika, která neexistuje. Nikým neuznané Podněstří přežívá už třicet let [525] => | periodikum = ČT24 [526] => | vydavatel = Česká televize [527] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3174522-republika-ktera-neexistuje-nikym-neuznane-podnestri-preziva-uz-tricet-let [528] => | datum vydání = 2. 9. 2020 [529] => | url archivu = [530] => | datum přístupu = 2021-02-06 [531] => }}{{Citace elektronického periodika [532] => | příjmení = Pavlíček [533] => | jméno = Tomáš [534] => | titul = Deset hodin v Podněstří. Státě, který neexistuje a kde vám změní jméno [535] => | periodikum = iDNES.cz [536] => | vydavatel = [537] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/podnestri.A121127_121107_kolem-sveta_tom [538] => | datum vydání = 2012-11-28 [539] => | url archivu = [540] => | datum přístupu = 2021-02-06 [541] => }} Rusko má v Podněstří 1500 svých vojáků.{{Citace elektronického periodika [542] => | příjmení = [543] => | titul = Moldauische Konfliktregion Transnistrien meldet Explosionen [544] => | periodikum = Tagesschau.de [545] => | url = https://www.tagesschau.de/ausland/europa/transnistrien-expolsionen-101.html [546] => | datum vydání = 2022-04-26 [547] => | jazyk = de [548] => | datum přístupu = 2023-04-10 [549] => }} [550] => [[Soubor:Vladimir Putin 4 September 2001-3.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Vladimir Voronin]] (vpravo) s [[Vladimir Putin|Vladimirem Putinem]]]] [551] => V roce 2001 se Moldavsko stalo první postkomunistickou zemí, kde se nereformovaní komunisté ([[Strana komunistů Moldavské republiky]]) demokratickou cestou znovu vrátili k moci. Osm let drželi post premiéra ([[Vasile Tarlev]], [[Zinaida Greceanîi]]), jejich předseda [[Vladimir Voronin]] navíc v letech 2001 až 2009 zastával funkci [[Seznam prezidentů Moldavska|prezidenta]].{{Citace elektronického periodika [552] => | příjmení = Socor [553] => | jméno = Vladimir [554] => | titul = Moldova's Communist Party Haunted by Its Past and Its Present [555] => | periodikum = Eurasia Daily Monitor Volume: 9 Issue: 135 [556] => | url = https://www.refworld.org/docid/5006b3312.html [557] => | datum vydání = 2012-07-17 [558] => | datum přístupu = 2023-04-11 [559] => }} Komunisté byli proruští, ale proruské postoje zastávaly i jiné strany, které víceméně držely moc [[Moldavské parlamentní volby 2021|do roku 2021]], kdy získali navrch prozápadní politici. [560] => [[Soubor:Obisk predsednika vlade dr. Roberta Goloba v Ukrajini, 31. 3. 2023 (52784154308).jpg|náhled|Prozápadní prezidentka [[Maia Sanduová]] na summitu připomínajícím osvobození ukrajinské [[Buča|Buče]]|vlevo]] [561] => [[Ruská invaze na Ukrajinu|Ruský vpád na Ukrajinu]] v roce 2022 ještě více posílil v Moldavsku proevropské tendence.{{Citace elektronického periodika [562] => | příjmení = Požár [563] => | jméno = Rudolf [564] => | titul = Moldavsko patří mezi nejohroženější sousedy Ukrajiny. Pomoc hledá na Západě [565] => | periodikum = ČT24 [566] => | vydavatel = Česká televize [567] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3550462-moldavsko-patri-mezi-nejohrozenejsi-sousedy-ukrajiny-pomoc-hleda-na-zapade [568] => | datum vydání = 2022-12-15 [569] => | jazyk = cs [570] => | datum přístupu = 2023-04-04 [571] => }}{{Citace elektronického periodika [572] => | příjmení = Václavíková [573] => | jméno = Jana [574] => | titul = Moldavsko chce do Evropské unie. Překážkou je ale korupce i separatistické Podněstří [575] => | periodikum = Aktuálně.cz [576] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [577] => | vydavatel = Economia [578] => | odkaz na vydavatele = Economia [579] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/moldavsko-chce-do-evropske-unie-prekazkou-je-vsak-korupce-i/r~07dddf60dc1a11eca9eeac1f6b220ee8/ [580] => | datum vydání = 2022-05-31 [581] => | jazyk = cs [582] => | datum přístupu = 2023-04-04 [583] => }} Krátce po invazi podalo Moldavsko přihlášku do [[Evropská unie|Evropské unie]] a stalo se její kandidátskou zemí.{{Citace elektronického periodika [584] => | příjmení = [585] => | jméno = [586] => | titul = Ukrajina a Moldavsko získaly kandidátský status EU [587] => | periodikum = ČT24 [588] => | vydavatel = Česká televize [589] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3510816-ukrajina-a-moldavsko-ziskaly-kandidatsky-status-eu [590] => | datum vydání = 2022-06-23 [591] => | jazyk = cs [592] => | datum přístupu = 2023-04-04 [593] => }} Dne 24. května 2022 byl zatčen bývalý prezident Moldavska [[Igor Dodon]], vůdce proruské opozice. Oficiálně byl obviněn z braní úplatků.{{Citace elektronického periodika [594] => | titul = Moldovan ex-president detained for alleged graft, treason [595] => | periodikum = DW.com [596] => | url = https://www.dw.com/en/moldovan-ex-president-detained-for-alleged-graft-treason/a-61913546 [597] => | datum vydání = 2022-05-24 [598] => | jazyk = en [599] => | datum přístupu = 2023-04-10 [600] => }} Ruský ideový vliv mělo oslabit též přejmenování úředního jazyka země v roce 2023, parlament oficiálně zrušil tzv. "[[Moldavština|moldavštinu]]" (sporný sovětský konstrukt) a vyhlásil za oficiální jazyk země [[Rumunština|rumunštinu]].{{Citace elektronického periodika [601] => | příjmení = Böhmer [602] => | jméno = Kristina [603] => | titul = Ne moldavština, ale rumunština. Moldavsko mění název oficiálního jazyka, chce se vzdálit Rusku [604] => | periodikum = Deník N [605] => | url = https://denikn.cz/1104209/ne-moldavstina-ale-rumunstina-moldavsko-meni-nazev-oficialniho-jazyka-chce-se-vzdalit-rusku/ [606] => | datum vydání = 2023-03-16 [607] => | jazyk = cs [608] => | datum přístupu = 2023-04-04 [609] => }} Nervozitu v zemi zvýšil fakt, že již několik ruských raket vypálených na Ukrajinu dopadlo na moldavské území, nebo přes jeho území přelétalo.{{Citace elektronického periodika [610] => | příjmení = Drake [611] => | jméno = Daniel [612] => | titul = Jedna z ruských raket dopadla v Moldavsku [613] => | periodikum = Novinky.cz [614] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [615] => | vydavatel = Borgis [616] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-jedna-z-ruskych-raket-dopadla-v-moldavsku-40413095 [617] => | datum vydání = 2022-10-31 [618] => | jazyk = cs [619] => | datum přístupu = 2023-04-11 [620] => }}{{Citace elektronického periodika [621] => | titul = Raketa dopadla za hranici Ukrajiny, úlomky se našly v moldavském sadu [622] => | periodikum = iDNES.cz [623] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/raketa-moldavsko-ukrajina-rusko-valka.A221205_172745_zahranicni_remy [624] => | datum vydání = 2022-12-05 [625] => | jazyk = cs [626] => | datum přístupu = 2023-04-11 [627] => }}{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = Kyjev hlásil let ruských raket přes území NATO. Minuly ho, upřesnili Rumuni [629] => | periodikum = iDNES.cz [630] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/moldavsko-rumunsko-rakety-strely-kalibr-rusko-ukrajina-zaluznyj.A230210_111922_zahranicni_bro [631] => | datum vydání = 2023-02-10 [632] => | jazyk = cs [633] => | datum přístupu = 2023-04-11 [634] => }} Příliv ukrajinských uprchlíků dostal Moldavsko rovněž do ekonomických potíží.{{Citace elektronického periodika [635] => | příjmení = [636] => | jméno = [637] => | titul = Státy EU včetně Česka pomáhají Moldavsku s uprchlíky i špatnou ekonomickou situací [638] => | periodikum = ČT24 [639] => | vydavatel = Česká televize [640] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3577714-staty-eu-vcetne-ceska-pomahaji-moldavsku-s-uprchliky-i-spatnou-ekonomickou-situaci [641] => | datum vydání = 2023-04-09 [642] => | jazyk = cs [643] => | datum přístupu = 2023-04-11 [644] => }} Moldavští prozápadní politici již několikrát od začátku ukrajinské krize vyjádřili obavy z toho, že se v zemi chystá proruský státní převrat.{{Citace elektronického periodika [645] => | příjmení = [646] => | jméno = [647] => | titul = Rusko chystá v Moldavsku násilný převrat, varovala prezidentka [648] => | periodikum = ČT24 [649] => | vydavatel = Česká televize [650] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3564658-rusko-chysta-v-moldavsku-nasilny-prevrat-varovala-prezidentka [651] => | datum vydání = 2023-02-13 [652] => | jazyk = cs [653] => | datum přístupu = 2023-04-11 [654] => }} Ovládnutí Moldavska je podle uniklých tajných dokumentů skutečně dlouhodobým strategickým cílem Ruska.{{Citace elektronického periodika [655] => | příjmení = Václavíková [656] => | jméno = Jana [657] => | titul = Moldavsko se mělo plně podřídit Rusku, tajný plán Moskvy ale nepočítal s invazí [658] => | periodikum = Aktuálně.cz [659] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [660] => | vydavatel = Economia [661] => | odkaz na vydavatele = Economia [662] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/moldavsko-se-melo-plne-podridit-rusku-tajny-plan-moskvy-ale/r~6e5f93bec4c211ed8b4e0cc47ab5f122/ [663] => | datum vydání = 2023-03-17 [664] => | jazyk = cs [665] => | datum přístupu = 2023-04-11 [666] => }}{{Citace elektronického periodika [667] => | příjmení = Machálková [668] => | jméno = Růžena [669] => | titul = Rusko chce v Moldavsku vyvolat převrat, naznačuje tajný spis [670] => | periodikum = Deník.cz [671] => | datum vydání = 2023-03-18 [672] => | jazyk = cs [673] => | url = https://www.denik.cz/staty-mimo-eu/rusky-dokument-o-moldavsku.html [674] => | datum přístupu = 2023-04-11 [675] => }} [676] => [677] => == Státní symboly == [678] => === Vlajka === [679] => [680] => {{Podrobně|Moldavská vlajka}} [681] => [682] => Moldavská vlajka tvořena listem o poměru stran 1:2, se třemi svislými pruhy v barvě modré, žluté a červené, uprostřed je umístěný moldavský státní znak. [683] => [684] => === Znak === [685] => [686] => {{Podrobně|Státní znak Moldavska}} [687] => [688] => Moldavský státní znak je tvořen heraldicky vpravo hledící zlatou [[Orlice (heraldika)|orlicí]] s červenou zbrojí, se zlatým křížem v zobáku a [[Olivovník|olivovou]] ratolestí a palcátem v pařátech. Srdeční štítek na prsou zobrazuje zlatou hlavu [[Zubr evropský|zubra]] na červeno-modrém štítu, hlava má vedle sebe stříbrnou růži a měsíc, nad sebou zlatou osmicípou hvězdu. [689] => [690] => === Hymna === [691] => [692] => {{Podrobně|Moldavská hymna}} [693] => [694] => Moldavská hymna je píseň ''Limba noastră'' ({{Vjazyce2|cs|''Náš jazyk''}}). Slova napsal rumunský pravoslavný kněz moldavského původu [[Alexei Mateevici]] a hudbu složil moldavský skladatel [[Alexandru Cristea]]. [695] => [696] => == Geografie == [697] => [[Soubor:Malul_abrupt_al_Nistrului_Naslavcea-Verejeni_Ocnita_(11).jpg|náhled|Krajina v Moldavsku s řekou [[Dněstr|Nistru]] (''Dněstr'')]] [698] => Moldavsko je vnitrozemský stát ležící ve východní Evropě, na severovýchodním okraji [[Balkán|Balkánu]] v [[Černé moře|povodí Černého moře]], mezi 45° a 49° severní šířky a převážně mezi poledníky 26° a 30° východní délky (malá oblast leží východně od 30°). Země leží východně od [[Karpaty|Karpat]] a na západě sousedí s [[Rumunsko|Rumunskem]] a na severu, východě a jihu s [[Ukrajina|Ukrajinou]]. Celková délka státních hranic je 1 389 km, z toho 939 km s Ukrajinou a 450 km s Rumunskem. Od Rumunska je země oddělena na západě řekou [[Prut (řeka)|Prut]] a na východě od Ukrajiny řekou [[Dněstr]]. Celková rozloha země je 33 843,5 km2, z toho 960 km2 tvoří vodní plochy. Největší část země (asi 88 % rozlohy) leží v [[Besarábie|Besarábii]], zatímco úzký pruh na východě se nachází v [[Seznam států s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním|neuznaném separatistickém státě]] [[Podněstří]] na východním břehu Dněstru. [699] => [[Soubor:Peisaj_din_raionul_Ungheni-2.jpg|náhled|Moldavská krajina v [[Okres Ungheni|okrese Ungheni]]]] [700] => Ačkoli je země technicky vnitrozemská, přístav [[Giurgiulești]] na krajním jihozápadě země leží na [[Soutok|soutoku]] řek [[Dunaj]] a Prut, což jí umožňuje přístup do [[Mezinárodní vody|mezinárodních vod]] prostřednictvím Dunaje, který se vlévá do [[Černé moře|Černého moře]]. Moldavskem protéká řeka [[Dněstr]], která pramení na Ukrajině u města [[Drohobyč]], odděluje hlavní území od neuznaného separatistického regionu Podněstří a ústí do Černého moře na Ukrajině. V nejbližším místě je Moldavsko od [[Dněsterský liman|Dněsterského limanu]], ústí Černého moře, odděleno pouhými 3 km ukrajinského území. [701] => [[Soubor:Rezervatia_„LaCastel_Gordinesti”_Edinet_(10).jpg|náhled|Krajinná rezervace La Castel u Gordinești v okrese Edineț]] [702] => [[Soubor:Moldova_Competitiveness_Project,_USAID_Moldova_(48121769796).jpg|náhled|Nistru (''Dněstr'') na jihu Moldavska]] [703] => Ačkoli je většina země kopcovitá, nadmořská výška nikdy nepřesahuje 430 m, nejvyšším bodem je vrch [[Dealul Bălănești]]. Moldavské pahorkatiny jsou součástí Moldavské plošiny, která geologicky vychází z Karpat. K jejím podcelkům v Moldavsku patří Dněsterská pahorkatina (Severní moldavská pahorkatina a Dněsterský hřbet), Moldavská rovina (Středoprutské údolí a Bălțská step) a Střední moldavská plošina (Ciulucko-Solonețská pahorkatina, Corneștijská pahorkatina - Codri Massive, "Codri" znamená "lesy" - Dolní dněsterská pahorkatina, Dolní prutské údolí a Tighecká pahorkatina). Na jihu země se rozkládá malá rovina, Bugeacká nížina. Typickými prvky reliéfu jsou četné úžlabiny a údolí – výsledek [[Eroze|erozní]] činnosti vody. [704] => [705] => Pozoruhodností reliéfu jsou vyvýšeniny nazývané ''tovtre'', které se nad okolím zvedají do výšky cca 100 m, ale nevznikly [[Tektonika|tektonickou činností]]. Jde o rify, podmořské útesy, vytvořené živočichy, kteří žili ve zdejších mořích před 20 miliony let. Oblast tovtrů leží na ukrajinsko-moldavském pomezí, na horním toku řeky [[Prut (řeka)|Prut]] (cca 200 km od [[Kišiněv]]a). Je protkána údolími a kaňony přítoků této řeky Prutu. Zvláštností reliéfu je i oblast Sto pahorků mezi Prutem a [[Dněstr]]em (asi 200 km od Kišiněva). Je zde asi 3500 pahorků, jejichž výše dosahuje od 1,5 do cca 30 m. [706] => [707] => Území Moldavska na východ od řeky Dněstr je rozděleno na část Podolské plošiny a část [[Eurasijská step|euroasijské stepi]]. Výjimečně bohatá [[Černozem|černozemní půda]] pokrývá přibližně tři čtvrtiny rozlohy Moldavska,{{Cite web|date=2016-08-26|title=Geography – Republic of Moldova|url=https://moldova.md/en/content/geography|access-date=2023-08-03|website=[[Republic of Moldova]]|language=en}} naopak lesy jsou v důsledku intenzivní zemědělské činnosti vykácené a tvoří pouze 11 %{{Citace elektronického periodika [708] => | příjmení = Vizzuality [709] => | titul = Moldova Deforestation Rates & Statistics {{!}} GFW [710] => | periodikum = www.globalforestwatch.org [711] => | url = https://www.globalforestwatch.org/country/MDA/ [712] => | jazyk = en [713] => | datum přístupu = 2023-11-07 [714] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170712035903/http://www.globalforestwatch.org/country/MDA [715] => | datum archivace = 2017-07-12 [716] => }} plochy. [717] => [718] => Hlavním a největším městem Moldavska je [[Kišiněv]], v jehož [[Metropolitní oblast|metropolitní oblasti]] žije přibližně třetina obyvatel země. Kišiněv je hlavním průmyslovým a obchodním centrem Moldavska a leží uprostřed země na řece [[Bîc]], přítoku Dněstru. Druhým největším moldavským městem je [[Tiraspol]], který leží na východním břehu Dněstru a je hlavním městem neuznaného separatistického regionu Podněstří. Třetím největším městem v zemi je [[Bălți]], často označované jako "hlavní město severu". Nachází se 127 km severně od hlavního města Kišiněva a leží na řece [[Răut]], přítoku Dněstru, v kopcovité krajině v bălțské stepi. [[Comrat]] je správním střediskem [[Gagauzsko|autonomní oblasti Gagauzie]]. [719] => [720] => === Podnebí === [721] => [[Soubor:Orhei_Vechi,_Moldova_-_Flickr_-_Dave_Proffer_(13).jpg|náhled|Jeskynní kostely v ''Orheiul Vechi'', které jsou součástí jediného národního parku v Moldavsku]] [722] => Moldavsko má mírně [[kontinentální podnebí]]; blízkost Černého moře způsobuje, že na podzim a v zimě je podnebí mírně chladné a na jaře a v létě poměrně chladné..{{cite web|url=http://www.weatheronline.co.uk/reports/climate/Moldova.htm|title=Moldova's Climate|publisher=Weatheronline.co.uk|access-date=9 October 2013|archive-date=14 October 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131014031249/http://www.weatheronline.co.uk/reports/climate/Moldova.htm|url-status=live}} [723] => [724] => Léta jsou teplá a dlouhá, průměrné teploty se pohybují kolem 20 °C, zimy jsou poměrně mírné a suché, průměrné lednové teploty dosahují -4 °C. Roční úhrn srážek, který se pohybuje od přibližně 600 mm na severu po 400 mm na jihu, se může značně lišit; dlouhá období sucha nejsou neobvyklá. Nejvíce srážek spadne na začátku léta a v říjnu; časté jsou silné přeháňky a bouřky. Vzhledem k nepravidelnému terénu způsobují silné letní deště často erozi a zanášení řek. [725] => [726] => Nejvyšší teplota, která kdy byla v Moldavsku zaznamenána, byla 41,5 °C 21. července 2007 v [[Kamenka (Podněstří)|Kamence]]{{cite web|author=Stînga Nistrului|url=http://www.weather-forecast.com/locations/Camenca|title=Camenca temperature|publisher=Weather-forecast.com|access-date=9 October 2013|archive-date=5 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140605051834/http://www.weather-forecast.com/locations/Camenca|url-status=live}}. Nejnižší teplota, která kdy byla zaznamenána, byla -35,5 °C 20. ledna 1963 v Brătușeni v okrese Edineț.{{cite web|url=http://www.worldweatheronline.com/Bratuseni-weather/Gagauzia/MD.aspx|title=Bratuseni temperature|publisher=Worldweatheronline.com|access-date=9 October 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020211429/http://www.worldweatheronline.com/Bratuseni-weather/Gagauzia/MD.aspx|archive-date=20 October 2013|url-status=dead}} Průměrná teplota v Kišiněvu v lednu -5 °C, v červenci 23 °C. [727] => [728] => === Biodiverzita === [729] => [730] => [[Fytogeografické členění Evropy|Fytogeograficky]] je Moldavsko rozděleno mezi [[Východoevropská rovina|Východoevropskou rovinu]] a [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspickou step]] v [[Cirkumboreální oblast|cirkumboreální oblasti]] v boreální říši. Nacházejí se zde tři terestrické [[Ekoregion|ekoregiony]]: Středoevropské smíšené lesy, východoevropské lesostepi a [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]].{{cite journal|last1=Dinerstein|first1=Eric|last2=Olson|first2=David|last3=Joshi|first3=Anup|last4=Vynne|first4=Carly|last5=Burgess|first5=Neil D.|last6=Wikramanayake|first6=Eric|last7=Hahn|first7=Nathan|last8=Palminteri|first8=Suzanne|last9=Hedao|first9=Prashant|last10=Noss|first10=Reed|last11=Hansen|first11=Matt|last12=Locke|first12=Harvey|last13=Ellis|first13=Erle C.|last14=Jones|first14=Benjamin|last15=Barber|first15=Charles Victor|last16=Hayes|first16=Randy|last17=Kormos|first17=Cyril|last18=Martin|first18=Vance|last19=Crist|first19=Eileen|last20=Sechrest|first20=Wes|last21=Price|first21=Lori|last22=Baillie|first22=Jonathan E.M.|last23=Weeden|first23=Don|last24=Suckling|first24=Kierán|last25=Davis|first25=Crystal|last26=Sizer|first26=Nigel|last27=Moore|first27=Rebecca|last28=Thau|first28=Davi|last29=Birch|first29=Tanya|last30=Potapov|first30=Peter|last31=Turubanova|first31=Svetlana|last32=Tyukavina|first32=Alexandra|last33=de Souza|first33=Nadia|last34=Pintea|first34=Lilian|last35=Brito|first35=José C.|last36=Llewellyn|first36=Othman A.|last37=Miller|first37=Anthony G.|last38=Patzelt|first38=Annette|last39=Ghazanfar|first39=Shahina A.|last40=Timberlake|first40=Jonathan|last41=Klöser|first41=Heinz|last42=Shennan-Farpón|first42=Yara|last43=Kindt|first43=Roeland|last44=Lillesø|first44=Jens-Peter Barnekow|last45=van Breugel|first45=Paulo|last46=Graudal|first46=Lars|last47=Voge|first47=Maianna|last48=Al-Shammari|first48=Khalaf F.|last49=Saleem|first49=Muhammad|display-authors=6|year=2017|title=An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm|journal=BioScience|volume=67|issue=6|pages=534–545|issn=0006-3568|doi=10.1093/biosci/bix014|doi-access=free|pmid=28608869|pmc=5451287|s2cid=13136188}} Lesy v současné době pokrývají pouze 11 % Moldavska, ačkoli se stát snaží jejich rozlohu zvýšit. Průměrná hodnota indexu integrity lesní krajiny v roce 2019 byla 2,2/10, což ji řadí na 158. místo na světě ze 172 zemí.{{cite journal|last1=Grantham|first1=H.S.|last2=Duncan|first2=A.|last3=Evans|first3=T.D.|last4=Jones|first4=K.R.|last5=Beyer|first5=H.L.|last6=Schuster|first6=R.|last7=Walston|first7=J.|last8=Ray|first8=J.C.|last9=Robinson|first9=J.G.|last10=Callow|first10=M.|last11=Clements|first11=T.|last12=Costa|first12=H.M.|last13=DeGemmis|first13=A.|last14=Elsen|first14=P.R.|last15=Ervin|first15=J.|last16=Franco|first16=P.|last17=Goldman|first17=E.|last18=Goetz|first18=S.|last19=Hansen|first19=A.|last20=Hofsvang|first20=E.|last21=Jantz|first21=P.|last22=Jupiter|first22=S.|last23=Kang|first23=A.|last24=Langhammer|first24=P.|last25=Laurance|first25=W.F.|last26=Lieberman|first26=S.|last27=Linkie|first27=M.|last28=Malhi|first28=Y.|last29=Maxwell|first29=S.|last30=Mendez|first30=M.|last31=Mittermeier|first31=R.|last32=Murray|first32=N.J.|last33=Possingham|first33=H.|last34=Radachowsky|first34=J.|last35=Saatchi|first35=S.|last36=Samper|first36=C.|last37=Silverman|first37=J.|last38=Shapiro|first38=A.|last39=Strassburg|first39=B.|last40=Stevens|first40=T.|last41=Stokes|first41=E.|last42=Taylor|first42=R.|last43=Tear|first43=T.|last44=Tizard|first44=R.|last45=Venter|first45=O.|last46=Visconti|first46=P.|last47=Wang|first47=S.|last48=Watson|first48=J.E.M.|display-authors=6|year=2020|title=Anthropogenic modification of forests means only 40% of remaining forests have high ecosystem integrity|type=Supplementary material|journal=Nature Communications|volume=11|issue=1|page=5978|issn=2041-1723|doi=10.1038/s41467-020-19493-3|doi-access=free|pmid=33293507|pmc=7723057|bibcode=2020NatCo..11.5978G|s2cid=228082162}} V těchto zalesněných oblastech se vyskytuje lovná zvěř, jako jsou [[jeleni]], [[Srnec obecný|srnci]] a [[Prase divoké|divoká prasata]].{{cite web|title=Environmental issues in Moldova|url=https://naturvernforbundet.no/international/environmental-issues-in-moldova/category940.html|archive-url=https://web.archive.org/web/20150409044105/http://naturvernforbundet.no/international/environmental-issues-in-moldova/category940.html|url-status=dead|archive-date=9 April 2015|website=Naturvernforbundet|date=7 October 2009|access-date=30 May 2020}} [731] => [[Soubor:Saiga_antelope_at_the_Stepnoi_Sanctuary.jpg|náhled|Román [[Henryk Sienkiewicz|Henryka Sienkiewicze]] [[Ohněm a mečem]], který je známý svým barvitým líčením dolního toku Dněstru, začíná popisem sajgy, který má zdůraznit exotické prostředí příběhu..{{cite book|last=Sienkiewicz|first=Henryk|trans-title=With Fire and Sword|title=Ogniem i Mieczem|volume=1|url=https://wolnelektury.pl/katalog/lektura/ogniem-i-mieczem-tom-pierwszy.html|access-date=7 May 2020|archive-date=4 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200604162834/https://wolnelektury.pl/katalog/lektura/ogniem-i-mieczem-tom-pierwszy.html|url-status=live}}{{cite web|title=O suhaku, który z suchych stepów przybył|trans-title=On the Suhaku of the arid steppes|date=6 October 2017|website=Menażeria Etymologiczna|language=pl|via=wordpress.com|url=https://etymologicznamenazeria.wordpress.com/2017/10/06/o-suhaku-ktory-z-suchych-stepow-przybyl/|access-date=7 May 2020|archive-date=4 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200604162835/https://etymologicznamenazeria.wordpress.com/2017/10/06/o-suhaku-ktory-z-suchych-stepow-przybyl/|url-status=live}} Sajgy jsou [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženým druhem]], který v Moldavsku již vyhynul.]] [732] => Jediný [[národní park Orhei]] (rumunsky ''Parcul Național Orhei'') leží v centrální části Moldavska, 46 km severně od Kišiněva, vyhlášen byl v roce 2013. Krajina parku je kopcovitá, zčásti pokrytá lesem. Území protínají údolí a parkem protéká řeka Răut.{{Cite web|title=Orheiul Vechi Archaeological Landscape|url=http://whc.unesco.org/en/tentativelists/6220/|access-date=2021-08-29|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}} [733] => {| class="wikitable sortable" style="margin:auto;" [734] => ! colspan="4" |Vědecké rezervace v Moldavsku [735] => |- [736] => !Jméno [737] => !Okres [738] => !Založeno [739] => !Plocha [740] => |- [741] => |''Codru'' [742] => |[[Okres Strășeni|Strășeni]] [743] => |1971 [744] => |52 km2 [745] => |- [746] => |''Iagorlîc'' [747] => |[[Okres Dubăsari|Dubăsari]] [748] => |1988 [749] => |8 km2 [750] => |- [751] => |''Prutul de Jos'' [752] => |[[Okres Cahul|Cahul]] [753] => |1991 [754] => |17 km2 [755] => |- [756] => |''Plaiul Fagului'' [757] => |[[Okres Ungheni|Ungheni]] [758] => |1992 [759] => |56 km2 [760] => |- [761] => |''Pădurea Domnească'' [762] => |[[Okres Glodeni|Glodeni]] [763] => |1993 [764] => |60 km2 [765] => |} [766] => Životní prostředí v Moldavsku utrpělo extrémní degradaci během sovětského období, kdy průmyslový a zemědělský rozvoj probíhal bez ohledu na ochranu životního prostředí. Nadměrné používání pesticidů vedlo k silnému znečištění horní vrstvy půdy a v průmyslu chyběly kontroly emisí. O obnovu poškozeného životního prostředí v Moldavsku usiluje ''Ekologické hnutí Moldavska'', národní [[Nestátní nezisková organizace|nevládní nezisková organizace]] založená v roce 1990, která je členem [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodního svazu ochrany přírody]]. Hnutí je národním zástupcem centra "Naturopa" u [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a u [[Program OSN pro životní prostředí|Programu OSN pro životní prostředí]].{{cite conference|title=Moldova participants & European participants|conference=European Partnership Fair for Civil Society Organizations in Moldova|date=15–16 June 2010|place=Republican Palace, Chisinau, Moldova|page=25|publisher=[[European Partnership for Democracy]]|url=http://www.epd.eu/uploads/7a30d35a4a1fb6420184b7cdb9871f5a.pdf|access-date=24 July 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110720161119/http://www.epd.eu/uploads/7a30d35a4a1fb6420184b7cdb9871f5a.pdf|archive-date=20 July 2011}} {{Wayback|url=http://www.epd.eu/uploads/7a30d35a4a1fb6420184b7cdb9871f5a.pdf |date=20110720161119 }} [767] => [768] => [[Sajga tatarská|Sajgy]], které kdysi měly areál od [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] přes [[Střední Asie|Střední Asii]] přes [[Beringův průliv]] až na [[Aljaška|Aljašku]] a kanadský [[Yukon]] a také do [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritorií]], přežívaly v Moldavsku a Rumunsku až do konce 18. století. Odlesňování, demografický tlak a nadměrný lov vyhubily původní stáda sajgy, která je v současnosti ohrožena vyhynutím. Ve starověku byli považováni za charakteristické zvíře [[Skýtie]]. Historik [[Strabón]] označil sajgu jako ''kolos'' a popsal ji jako "něco mezi jelenem a beranem co do velikosti", o níž se (pochopitelně, ale mylně) věřilo, že pije nosem.{{cite book|last=Strabo|title=[[Geographica]]|trans-title=Geography|section=book VII, chapter 4, paragraph 8|section-url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Strabo/7D*.html#4.7.9|access-date=19 December 2012}}{{dead link|date=August 2023|bot=medic}} [769] => [770] => Dalším zvířetem, které bylo v Moldavsku od 18. století až donedávna vyhubeno, byl [[zubr evropský]]. Tento druh byl [[Reintrodukce|reintrodukován]] díky příjezdu tří zubrů z [[Bělověžský prales|Bělověžského pralesa]] v [[Polsko|Polsku]] několik dní před Dnem nezávislosti Moldavska 27. srpna 2005.{{cite news|author=Autor invitat|date=27 August 2005|title=The bison come back to Moldova|language=en|url=https://www.moldova.org/en/the-bison-come-back-to-moldova-4123-eng/|access-date=30 May 2020|publisher=Moldova.org|archive-date=16 June 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200616162621/https://www.moldova.org/en/the-bison-come-back-to-moldova-4123-eng/|url-status=live}} Moldavsko má v současné době zájem o rozšíření své populace zubrů a v roce 2019 zahájilo jednání s [[Bělorusko|Běloruskem]] o programu výměny zubrů mezi oběma zeměmi.{{cite press release|title=Belarus, Moldova discuss bison exchange program|date=17 February 2019|publisher=Ministry of Forestry of the Republic of Belarus|url=http://www.mlh.by/en/press-service/news/2584/|access-date=30 May 2020|archive-date=28 July 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200728032233/http://www.mlh.by/en/press-service/news/2584/|url-status=dead}} {{Wayback|url=http://www.mlh.by/en/press-service/news/2584/ |date=20200728032233 }}[[Soubor:Republica Moldova.png|náhled|Mapa Moldavska]] [771] => [772] => == Politika == [773] => [[Soubor:Parliament Building in Chișinău.jpg|náhled|Budova moldavského parlamentu]] [774] => Moldavská republika je ústavní [[Republika|republikou]] s [[Unikameralismus|jednokomorovým]] [[Parlamentní systém|parlamentním systémem]] vlády a volbami, v nichž se účastní více stran. Ústava stanoví [[Výkonná moc|výkonnou]] a [[Zákonodárná moc|zákonodárnou moc]], jakož i nezávislé [[soudnictví]] a jasnou dělbu moci. Hlavou státu je [[Prezident Moldavské republiky|prezident]], který je volen každé čtyři roky a jednou může být zvolen znovu. V čele vlády stojí [[Předseda vlády Moldavské republiky|předseda vlády]], kterého jmenuje prezident s podporou parlamentu. Šéf vlády zase sestavuje kabinet, který podléhá schválení parlamentem. Zákonodárnou moc má jednokomorový [[Parlament Moldavské republiky|moldavský parlament]], který má 101 křesel a jehož členové jsou každé čtyři roky voleni všelidovým hlasováním na [[Kandidátní listina|stranických kandidátkách]]. Oficiálním sídlem prezidenta je prezidentský palác v Kišiněvě. [775] => [776] => Poté, co v roce 2020 odstoupil premiér a vláda a prezidentovi a parlamentu se nepodařilo sestavit novou vládu, se v červenci 2021 konaly předčasné parlamentní volby. Podle pozorovatelů [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] byly parlamentní volby v roce 2021 dobře administrované a soutěživé a základní svobody byly do značné míry dodržovány.{{Cite web|date=2021-12-22|title=Moldova early parliamentary elections 2021: OSCE/ODIHR election observation mission final report|url=https://www.osce.org/odihr/elections/508976|access-date=2023-08-02|website=[[Organization for Security and Co-operation in Europe]]|language=en}} [[Strana akce a solidarity]] získala 63 křesel ve 101členném parlamentu, což ji stačilo na vytvoření většiny jedné strany.{{Cite web|title=2022 Country Reports on Human Rights Practices: Moldova|url=https://www.state.gov/reports/2022-country-reports-on-human-rights-practices/moldova/|access-date=2023-08-02|website=[[United States Department of State]]}} [777] => [778] => Moldavská ústava z roku 1994 stanoví rámec vlády v zemi. Ke změně moldavské ústavy, kterou nelze revidovat v době války nebo výjimečného stavu, je zapotřebí nejméně dvoutřetinové parlamentní většiny. Změny ústavy, které se dotýkají suverenity, nezávislosti nebo jednoty státu, mohou být provedeny pouze poté, co návrh podpoří většina voličů v referendu. Kromě toho nelze provést žádnou revizi, která by omezila základní práva lidí vyjmenovaná v ústavě.{{cite web |title=The Constitution of the Republic of Moldova, 2000 |url=http://www.e-democracy.md/en/legislation/constitution/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20200425182448/http://www.e-democracy.md/en/legislation/constitution/ |archive-date=25 April 2020 |access-date=9 October 2013 |publisher=E-democracy.md}} Ústava z roku 1994 rovněž zřizuje nezávislý [[Ústavní soud]], který se skládá ze šesti soudců (dva jmenuje prezident, dva parlament a dva Nejvyšší rada soudnictví), jejichž funkční období je šestileté, během něhož jsou neodvolatelní a nepodléhají žádné moci. Soudu je svěřena pravomoc soudního přezkumu všech [[Zákon|aktů parlamentu]], prezidentských [[Dekret|dekretů]] a [[Mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]] podepsaných zemí. [779] => [780] => Hlavou státu je [[Prezident Moldavské republiky|moldavský prezident]], který byl v letech 2001 až 2015 volen moldavským parlamentem, k čemuž byla zapotřebí podpora tří pětin poslanců (nejméně 61 hlasů). Tento systém byl navržen tak, aby snížil výkonnou moc ve prospěch zákonodárného sboru. Ústavní soud nicméně 4. března 2016 rozhodl, že tato ústavní změna přijatá v roce 2000 týkající se volby prezidenta je protiústavní, a vrátil tak způsob volby prezidenta k [[Přímé volby|přímé volbě]] [[Dvoukolový volební systém|dvoukolovým systémem]].{{cite news|date=4 March 2016|title=DECIS: Şeful statului va fi ales de popor; Modificarea din 2000 a Constituţiei privind alegerea preşedintelui de Parlament, NECONSTITUŢIONALĂ|language=ro|trans-title=DECIDED: The president will be elected by the people; The 2000 amendment of the Constitution concerning the election of the President by Parliament unconstitutional|newspaper=[[Jurnalul Național]]|url=http://jurnal.md/ro/justitie/2016/3/4/decis-seful-statului-va-fi-ales-de-popor-modificarea-din-2000-a-constitutiei-privind-alegerea-presedintelui-de-parlament-neconstitutionala/|url-status=live|access-date=4 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20210225044414/https://www.jurnal.md/ro/justitie/2016/3/4/decis-seful-statului-va-fi-ales-de-popor-modificarea-din-2000-a-constitutiei-privind-alegerea-presedintelui-de-parlament-neconstitutionala/|archive-date=25 February 2021}} [781] => [782] => === Zahraniční vztahy === [783] => Po získání nezávislosti na Sovětském svazu byla zahraniční politika Moldavska koncipována s ohledem na navázání vztahů s ostatními evropskými zeměmi, neutralitu a integraci do Evropské unie. V květnu 1995 země podepsala dohodu o Meziparlamentním shromáždění [[Společenství nezávislých států]] a stala se jeho členem (v roce 2023 dohodu vypověděla) a v červenci 1995 byla také přijata do [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. [784] => [785] => V roce 1992 se Moldavsko stalo členským státem [[Organizace spojených národů]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Euroatlantická rada partnerství|Euroatlantické rady partnerství]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] a [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj|Evropské banky pro obnovu a rozvoj]]. V roce 1994 se Moldavsko stalo účastníkem programu [[Severoatlantická aliance|NATO]] [[Partnerství pro mír]]. V roce 1996 se připojilo k [[Mezinárodní organizace frankofonie|Frankofonii]] a v roce 2001 se stalo členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] a v roce 2002 [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu]]. [786] => [787] => V roce 2005 Moldavsko a Evropská unie vypracovaly akční plán, jehož cílem bylo zlepšit spolupráci mezi Moldavskem a Unií. Na konci roku 2005 byla na společnou žádost prezidentů Moldavska a Ukrajiny zřízena mise Evropské unie pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM). EUBAM pomáhá moldavské a ukrajinské vládě při sbližování jejich hraničních a celních postupů se standardy EU a nabízí oběma zemím podporu v boji proti přeshraniční trestné činnosti. [788] => [[Soubor:Batumi International Conference, on 19 July 2021 05 (cropped).jpg|náhled|Prezidentka Gruzie [[Salome Zurabišviliová]], prezidentka Moldavska [[Maia Sanduová]], prezident Ukrajiny [[Volodymyr Zelenskyj]] a předseda Evropské rady [[Charles Michel]] během mezinárodní konference v Batumi v roce 2021. V roce 2014 podepsala EU s těmito třemi státy dohody o přidružení.]] [789] => Po [[Válka v Podněstří|válce v Podněstří]] v letech 1990-1992 usilovalo Moldavsko o mírové řešení konfliktu v [[Podněstří]], a to prostřednictvím spolupráce s Rumunskem, Ukrajinou a Ruskem, výzvou k mezinárodnímu zprostředkování a spoluprací s OBSE a vyšetřovacími a pozorovatelskými misemi OSN. Moldavský ministr zahraničí Andrej Stratan opakovaně prohlásil, že ruské jednotky umístěné v separatistickém regionu jsou tam proti vůli moldavské vlády, a vyzval je k "úplnému a bezpodmínečnému odchodu".{{Cite web|url=http://www.easybourse.com/bourse-actualite/marches/moldova-calls-on-russian-troops-to-leave-transdniestr-574221|title=Moldova Calls on Russian Troops To Leave Transdniestr}}{{Dead link|date=March 2021|bot=InternetArchiveBot|fix-attempted=yes}} V roce 2012 došlo v bezpečnostní zóně k incidentu, při němž zemřel jeden civilista, což zvýšilo napětí ve vztazích s Ruskem.{{cite news|first=Ellen|last=Barry|url=https://www.nytimes.com/2012/01/04/world/europe/shooting-raises-tensions-between-moldova-and-russia.html|title=Shooting at Checkpoint Raises Tensions in a Disputed Region Claimed by Moldova|work=The New York Times|date=3 January 2012|access-date=2 September 2015|archive-date=4 January 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20120104091047/http://www.nytimes.com/2012/01/04/world/europe/shooting-raises-tensions-between-moldova-and-russia.html|url-status=live}} [790] => [791] => ==== Rusko ==== [792] => Dokument sepsaný v roce 2021 Ředitelstvím pro přeshraniční spolupráci ruské [[Federální služba bezpečnosti|Federální služby bezpečnosti]] s názvem "Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice" stanoví desetiletý plán destabilizace Moldavska. S využitím energetického vydírání, politických a elitních zdrojů v Moldavsku, které jsou nakloněny Rusku a [[Pravoslavná církev|pravoslavné církvi]]. Rusko jakýkoli takový plán popírá.{{cite web|title=Secret document reveals Russia's 10-year plan to destabilize Moldova|url=https://edition.cnn.com/2023/03/16/europe/russia-moldova-secret-document-intl-cmd/index.html|date=16 March 2023|publisher=[[CNN]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20230912123518/https://edition.cnn.com/2023/03/16/europe/russia-moldova-secret-document-intl-cmd/index.html|archive-date=September 12, 2023}}{{cite web|title=How Russia Torpedoed Its Own Influence in Moldova|url=https://carnegieendowment.org/politika/89731|date=11 March 2023|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace]]|archiveurl=https://web.archive.org/web/20230921170846/https://carnegieendowment.org/politika/89731|archive-date=September 21, 2023}} [793] => [794] => Náboženští představitelé hrají roli při utváření zahraniční politiky. Od [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] ruská vláda často využívala svých vazeb na [[Ruská pravoslavná církev|ruskou pravoslavnou církev]], aby blokovala a brzdila integraci bývalých sovětských států, jako je Moldavsko, se Západem.Andrew Higgins, "In Expanding Russian Influence, Faith Combines With Firepower," [https://www.nytimes.com/2016/09/14/world/europe/russia-orthodox-church.html ''The New York Times'', 13 September 2016] {{Wayback|url=https://www.nytimes.com/2016/09/14/world/europe/russia-orthodox-church.html |date=20191110000000 }} [795] => [796] => V únoru 2023 Rusko zrušilo dekret z roku 2012, který podpořil suverenitu Moldavska. V květnu 2023 moldavská vláda oznámila záměr vystoupit ze [[Společenství nezávislých států]] (SNS) a okamžité pozastavení své účasti.{{Cite web|last=Scotto di Santolo|first=Alessandra|date=2023-05-15|title=Major blow for Putin as Moldova withdraws from Russia-led alliance|url=https://www.express.co.uk/news/world/1770254/putin-blow-maldova-cis-asembly-russia|access-date=2023-07-06|website=[[The Daily Express]]|language=en}}{{Cite news|last=Popusoi|first=Cristina|date=2023-05-18|title=Moldova Is Distancing Itself From The CIS, But Leaving Might Not Be So Easy|language=en|work=Radio Free Europe/Radio Liberty|url=https://www.rferl.org/a/moldova-leaving-cis-russia/32417644.html|access-date=2023-07-06}}{{Cite news|last=Goble|first=Paul|date=2022-11-10|title=Moscow Working to Block Moldova from Leaving CIS|language=en-US|work=[[The Jamestown Foundation]]|url=https://jamestown.org/program/moscow-working-to-block-moldova-from-leaving-cis/|access-date=2023-07-06}} V červenci 2023 Moldavsko přijalo zákon o vypovězení dohody o členství Moldavska v Meziparlamentním shromáždění SNS.{{cite web|title=PARLIAMENT ADOPTS IN FINAL READING LAW ON MOLDOVA'S WITHDRAWAL FROM CIS INTERPARLIAMENTARY ASSEMBLY|url=https://www.infotag.md/politics-en/309245/|date=20 July 2023}} [797] => [798] => Dne 25. července 2023 si moldavská vláda předvolala ruského velvyslance v Moldavsku Olega Vasněcova poté, co média informovala o údajném špionážním zařízení na střeše jejich velvyslanectví v Kišiněvě.{{Cite web|last=Pokharel|first=Josh Pennington,Sugam|date=2023-07-25|title=Moldova summons Russian ambassador after media reporting on alleged spy devices on embassy's rooftop|url=https://www.cnn.com/2023/07/25/europe/moldova-spying-allegations-intl/index.html|access-date=2023-08-01|website=[[CNN]]|language=en}}{{Cite news|date=2023-07-26|title=Moldova expels 45 Russian diplomatic staff in spy row|language=en-GB|work=[[BBC News]]|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-66320894|access-date=2023-08-01}} V 26. července 2023 moldavská vláda vyhostila 45 ruských diplomatů a zaměstnanců velvyslanectví kvůli "nepřátelským akcím", jejichž cílem je podle ministra zahraničí Nicu Popescua destabilizovat Moldavskou republiku.{{Cite news|last=Bennetts|first=Marc|date=2023-08-01|title=Moldova expels 45 Russian diplomats and embassy staff|language=en|work=[[The Times]]|url=https://www.thetimes.co.uk/article/moldova-expels-russian-diplomats-embassy-staff-5hjf56qjk|access-date=2023-08-01|issn=0140-0460}} Následně 30. července ruské velvyslanectví oznámilo, že "z technických důvodů" pozastavuje konzulární schůzky.{{Cite news|last=Tanas|first=Alexander|date=2023-07-30|title=Russian embassy in Moldova to suspend consular appointments|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/world/europe/russian-embassy-moldova-suspend-consular-appointments-2023-07-30/|access-date=2023-08-01}} [799] => [800] => Moldavská Bezpečnostní a zpravodajská služba rovněž ukončila všechny dohody o partnerství s ruskou [[Federální služba bezpečnosti|Federální službou bezpečnosti]] poté, co zaslala oficiální oznámení orgánům v Moskvě.{{Cite news|last=Necșuțu|first=Mădălin|date=2023-08-01|title=Moldovan Secret Services Cancel Agreements with Russian Intelligence|work=Balkan Insight|url=https://balkaninsight.com/2023/08/01/moldovan-secret-services-cancel-agreements-with-russian-intelligence/|access-date=2023-08-02}} [801] => [802] => ==== Vstup do Evropské unie ==== [803] => [[Soubor:European Union Moldova Locator.svg|vlevo|náhled|V červnu 2022 se Moldavsko stalo uznaným kandidátem na členství v Evropské unii.]] [804] => Jako cílové datum vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU) si Moldavsko stanovilo rok 2030.{{cite web|title=Moldova sets 2030 as EU accession target at massive pro-EU rally in Chisinau|url=https://www.romania-insider.com/moldova-rally-eu-accession-may-2023|date=22 May 2023}} [805] => [806] => Moldavsko podepsalo dohodu o přidružení s Evropskou unií v [[Brusel|Bruselu]] v červnu 2014. K podpisu došlo poté, co byl návrh dohody vypracován v listopadu 2013 ve Vilniusu.{{cite web|url=http://eeas.europa.eu/top_stories/2014/270614_association_agreement_en.htm|title=European Union – EEAS (European External Action Service) – EU forges closer ties with Ukraine, Georgia and Moldova|website=Eeas.europa.eu|access-date=27 June 2014|archive-date=6 July 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160706211949/http://eeas.europa.eu/top_stories/2014/270614_association_agreement_en.htm|url-status=live}}{{cite web|url=http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-14-511_en.htm|title=European Commission – PRESS RELEASES – Press release – Remarks by President Barroso at the signing of the Association Agreements with Georgia, the Republic of Moldova and Ukraine|website=Europa.eu|access-date=27 June 2014|archive-date=30 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140630041046/http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-14-511_en.htm|url-status=live}} [807] => [808] => Moldavsko podepsalo žádost o členství v EU v březnu 2022{{Cite web|last=Tanas|first=Alexander|date=3 March 2022|title=With war on its doorstep, Moldova applies for EU membership|website=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/world/europe/moldovan-president-says-moldova-applies-eu-membership-2022-03-03/|access-date=3 March 2022|archive-date=25 June 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220625000916/https://www.reuters.com/world/europe/moldovan-president-says-moldova-applies-eu-membership-2022-03-03/|url-status=live}} a v červnu 2022 mu byl oficiálně udělen status kandidátské země.{{cite web|url=https://www.euractiv.com/section/europe-s-east/news/eu-leaders-grant-candidate-status-to-ukraine-and-moldova/|title=EU leaders grant candidate status to Ukraine and Moldova|last=Brzozowski|first=Alexandra|date=23 June 2022|website=euractiv.com|publisher=[[Euractiv]]|access-date=24 June 2022|archive-date=23 June 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220623214851/https://www.euractiv.com/section/europe-s-east/news/eu-leaders-grant-candidate-status-to-ukraine-and-moldova|url-status=live}} [[Rozvojový program OSN]] rovněž poskytuje Moldavsku pomoc při provádění nezbytných reforem pro plné přistoupení do roku 2030.{{Cite web|title=UNDP to support the Republic of Moldova to implement key reforms on its EU accession path {{!}} United Nations Development Programme|url=https://www.undp.org/moldova/press-releases/undp-support-republic-moldova-implement-key-reforms-its-eu-accession-path|access-date=2023-08-02|website=UNDP|language=en}} [[Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku|Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku]] [[Josep Borrell]] potvrdil, že cesta k přistoupení nezávisí na vyřešení konfliktu v Podněstří.{{Cite news|date=2023-06-01|title=Moldova's EU Path Independent Of Transdniester Developments, Says Borrell|language=en|work=[[Svobodná Evropa|RadioFreeEurope/RadioLiberty]]|url=https://www.rferl.org/a/moldova-eu-path-transdniester-borrell/32438431.html|access-date=2023-08-02}} [809] => [810] => Dne 27. června 2023 podepsalo Moldavsko komplexní dohodu o volném obchodu s [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropským sdružením volného obchodu]].{{Cite web|date=2023-06-27|title=EFTA and Moldova sign a Free Trade Agreement {{!}} European Free Trade Association|url=https://www.efta.int/Free-Trade/news/EFTA-and-Moldova-sign-Free-Trade-Agreement-536291#:~:text=At%20the%20meeting,%20the%20EFTA,investment%20between%20the%20two%20sides.|access-date=2023-07-05|website=[[European Free Trade Association]]}} Dne 28. června 2023 oznámila Evropská unie program podpory a investic pro Moldavsko ve výši 1,6 miliardy eur a potvrdila snížení cen mobilních datových a hlasových [[Roaming|roamingových]] poplatků v Moldavsku ze strany evropských a moldavských telekomunikačních operátorů, jakož i připojení Moldavska ke společné platformě EU pro nákup plynu.{{Cite web|date=2023-06-28|title=The EU presents a Support Package for the Republic of Moldova|url=https://ec.europa.eu/commission/presscorner/home/en|access-date=2023-08-01|website=[[European Commission]]|language=en}} [811] => [[Soubor:Moldovan_embassy_Prague_6080.JPG|náhled|Velvyslanectví Moldavské republiky v Praze]] [812] => [813] => ==== Moldavsko-české vztahy ==== [814] => Moldavsko je zařazeno mezi prioritní země české zahraniční [[Rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]]. Česká republika zde působí především v sektorech [[Ochrana životního prostředí|ochrany životního prostředí]], [[zásobování vodou]] a sanitace, státní správy a [[Občanská společnost|občanské společnosti]], vzdělávání, sociální infrastruktury, zemědělství, lesnictví a rybolovu. Humanitární organizace [[Člověk v tísni]] se v oblasti mimo to soustředí zejména na předávání zkušeností představitelům samosprávy a rozvoj občanské společnosti, organizace [[ADRA|Adra]] se zaměřuje na děti žijící na ulici.http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/moldavsko Dále jsou v zemi realizovány projekty Aid for Trade a moldavským studentům jsou nabízena česká vládní stipendia. Ve školním roce 2012/2013 v ČR studovalo celkem 36 moldavských vládních stipendistů.{{Citace elektronického periodika [815] => | titul = Archivovaná kopie [816] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/programove_zeme/moldavsko/ [817] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304221349/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/programove_zeme/moldavsko/ [818] => | datum archivace = 2016-03-04 [819] => | datum přístupu = 2013-12-17 [820] => }} [821] => [822] => === Bezpečnost === [823] => Evropská unie zřídila v dubnu 2023 prostřednictvím [[Společná bezpečnostní a obranná politika|Společné bezpečnostní a obranné politiky]] partnerskou misi v Moldavsku. Cílem mise je podpořit moldavskou vládu v boji proti hybridním hrozbám, kterým země čelí v důsledku [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] v roce 2022.{{cite web|url=https://censor.net/en/news/3407322/eu_is_preparing_mission_to_moldova_to_make_it_more_resistant_to_hybrid_threats_borrell|title=EU is preparing mission to Moldova to make it more resistant to hybrid threats, – Borrell|date=22 March 2023}} [824] => [825] => V memorandu z března 2023 se uvádí, že cílem mise je "zvýšit odolnost moldavského bezpečnostního sektoru v oblasti krizového řízení, jakož i posílit odolnost vůči hybridním hrozbám, včetně kybernetické bezpečnosti, a čelit zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování".{{Cite web|last=Swaton|first=Chiara|date=2023-06-08|title=Austria sends police officers, soldiers to EU Moldova mission|url=https://www.euractiv.com/section/politics/news/austria-sends-police-officers-soldiers-to-eu-moldova-mission/|access-date=2023-08-01|website=[[Euractiv]]|language=en-GB}} Předpokládá se, že počáteční mandát mise bude dvouletý a bude ji tvořit až 40 policistů, celníků a soudních úředníků.{{Cite web|last=Rettman|first=Andrew|date=2023-03-31|title=EU sending anti-coup mission to Moldova in May|url=https://euobserver.com/world/156884|access-date=2023-08-01|website=[[EUobserver]]|language=en}}{{Cite web|url=https://www.thebriefing.eu/welt-eu-to-send-mission-to-moldova-to-consult-on-countrys-security/|title=Welt: EU to Send Mission to Moldova to Consult on Country's Security – the Briefing|access-date=6 July 2023|archive-date=5 April 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230405061021/https://www.thebriefing.eu/welt-eu-to-send-mission-to-moldova-to-consult-on-countrys-security/|url-status=dead}}{{cite web|date=2023-04-25|title=EU members look to support Moldova, send muntions to Ukraine to offset Russian expansionism|url=https://www.rfi.fr/en/international/20230425-eu-members-look-to-support-moldova-send-muntions-to-ukraine-to-offset-russian-expansionism|access-date=2023-08-01|website=[[Radio France Internationale]]}} Podporu misi vyjádřily [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Litva]], [[Německo]], [[Polsko]], [[Švédsko]], Česká republika, [[Portugalsko]], Rumunsko a [[Dánsko]]. [826] => [827] => V únoru 2023 Moldavsko přijalo zákon, který zavádí trestní postihy za [[separatismus]], včetně trestu odnětí svobody. Zákon pokračuje tresty za financování a podněcování separatismu, spiknutí proti Moldavsku a shromažďování a krádež informací, které by mohly poškodit svrchovanost, nezávislost a celistvost země.{{cite web|last=Necșuțu|first=Mădălin|date=2023-02-08|title=Moldova 'Separatism Law' Sparks Tensions With Breakaway Transnistria|url=https://balkaninsight.com/2023/02/08/moldova-separatism-law-sparks-tensions-with-breakaway-transnistria/|access-date=2023-08-01|website=Balkan Insight}} [828] => [829] => === Armáda === [830] => {{Viz též| Moldavská armáda}} [831] => [[Soubor:Moldovan army Capt. Deli Ianec, left, role-playing as an Afghan National Army officer, and U.S. Army Capt. Trey Marsh, with Iron Troop, 3rd Squadron, 2nd Cavalry Regiment, review pictures taken after a search 130311-A-PU716-004.jpg|náhled|Voják moldavské armády ve Společném mnohonárodním centru připravenosti v Hohenfelsu v Německu]] [832] => Moldavské [[ozbrojené síly]] se skládají z pozemních sil a letectva. Moldavsko udržuje stálou malou armádu čítající 6 500 vojáků a na obranu ročně vynakládá pouze 0,4 % [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]], což je daleko za jeho regionálními sousedy. [833] => [834] => Moldavsko přijalo všechny příslušné závazky bývalého Sovětského svazu v oblasti kontroly zbrojení. Dne 30. října 1992 Moldavsko ratifikovalo [[Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě|Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě]], která stanoví komplexní limity pro klíčové kategorie konvenčního vojenského vybavení a zajišťuje zničení zbraní překračujících tyto limity. V říjnu 1994 přistoupilo Moldavsko ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] k ustanovením [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní|Smlouvy o nešíření jaderných zbraní]] a nevlastní jaderné, biologické, chemické ani radiologické zbraně. Moldavsko se 16. března 1994 připojilo k [[Partnerství pro mír|Partnerství pro mír NATO]]. [835] => [836] => Moldavsko se zavázalo dodržovat řadu mezinárodních a regionálních předpisů o kontrole zbraní, jako je protokol OSN o střelných zbraních, regionální prováděcí plán Paktu stability, akční program OSN a dokumenty OBSE o zásobách konvenční munice.{{Cite web|date=2003-11-19|title=OSCE Document on Stockpiles of Conventional Ammunition|url=https://www.osce.org/fsc/15792|access-date=2023-07-07|website=[[OSCE]]|language=en}} Od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 se Moldavsko účastnilo mírových misí OSN v [[Libérie|Libérii]], [[Pobřeží slonoviny]], [[Súdán|Súdánu]] a [[Gruzie|Gruzii]].{{Cite web|title=Ministry of Defense of Republic of Moldova|url=https://www.army.md/?lng=3&action=show&cat=163|access-date=2023-07-07|website=www.army.md}}{{Cite web|title=UNMIL|url=https://peacekeeping.un.org/en/mission/unmil|access-date=2023-07-07|website=United Nations Peacekeeping|language=en}} Moldavsko podepsalo v roce 2015 vojenskou dohodu s Rumunskem o posílení regionální bezpečnosti. Dohoda je součástí moldavské strategie reformy armády a spolupráce se sousedy.{{cite web|title=Moldova's military agreements to help strengthen regional security|url=http://www.turkishweekly.net/2013/12/21/news/moldovas-military-agreements-to-help-strengthen-regional-security/|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904002008/http://www.turkishweekly.net/2013/12/21/news/moldovas-military-agreements-to-help-strengthen-regional-security/|url-status=dead|archive-date=4 September 2015|access-date=21 December 2013}} [837] => [838] => Od roku 2022 zahájila armáda proces modernizace a prostřednictvím Evropského mírového nástroje jí byla poskytnuta podpora ve výši více než 87 milionů eur na modernizaci obranného sektoru a posílení bezpečnosti.{{Cite web|last=Necșuțu|first=Mădălin|date=2022-07-13|title=Moldova Weighs Mobility and Firepower in Military Overhaul|url=https://balkaninsight.com/2022/07/13/moldova-weighs-mobility-and-firepower-in-military-overhaul/|access-date=2023-07-06|website=Balkan Insight|language=en-US}}{{Cite web|date=2023-06-01|title=EU hands over first batch of modern equipment to Moldovan armed forces – EU NEIGHBOURS east|url=https://euneighbourseast.eu/news/latest-news/eu-hands-over-first-batch-of-modern-equipment-to-moldovan-armed-forces/|access-date=2023-07-06|website=euneighbourseast.eu|language=en-GB}} V říjnu 2022 ministr obrany Anatolie Nosatii prohlásil, že 90 % vojenského vybavení země je zastaralé a sovětského původu, pocházející z 60. a 80. let 20. století.{{Cite news|title=Defense Minister Says 90 Percent Of Moldova's Military Equipment Is Outdated|language=en|work=[[Radio Free Europe/Radio Liberty]]|url=https://www.rferl.org/a/moldova-military-defense-outdated-underfunded/32095231.html|access-date=2023-07-06}} V dubnu 2023 Valeriu Mija, státní tajemník pro obrannou politiku a reformu národní armády na ministerstvu obrany, prohlásil, že Moldavsko potřebuje 275 milionů dolarů na modernizaci svých ozbrojených sil, zejména s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a přítomnost 1 500 ruských vojáků v Podněstří.{{Cite news|last=Tanas|first=Alexander|date=2023-04-13|title=Moldova needs $275 million to modernise armed forces, defence official says|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/world/europe/moldova-needs-275-mln-modernise-armed-forces-defence-official-2023-04-13/|access-date=2023-07-06}} V červnu 2023 poslalo Polsko moldavské policii také transport vojenského vybavení v hodnotě 8 milionů eur (včetně [[Bezpilotní letadlo|dronů]], výpočetní techniky, zařízení na likvidaci výbušnin a ultrazvukového vybavení), aby zvýšilo vnitřní bezpečnost země.{{Cite web|title=Poland sends military equipment to Moldovan police|url=https://www.thefirstnews.com/article/poland-sends-military-equipment-to-moldovan-police-38861|access-date=2023-07-06|website=www.thefirstnews.com|language=en}}{{Cite web|title=Poland hands over weapons and ammunition to the Moldovan police – Militarnyi|url=https://mil.in.ua/en/news/poland-hands-over-weapons-and-ammunition-to-the-moldovan-police/|access-date=2023-07-06|website=mil.in.ua}} Analytici z Centra pro analýzu evropské politiky vyzvali k dalším darům západních zbraní.{{Cite web|last=Kirichenko|first=David|date=2023-06-12|title=Moldova Needs Western Weapons|url=https://cepa.org/article/moldova-needs-western-weapons/|access-date=2023-07-06|website=Center for European Policy Analysis|language=en-US}} [839] => [840] => === Lidská práva === [841] => Organizace [[Freedom House]] zařadila Moldavsko v roce 2023 mezi "částečně svobodné" země se skóre 62 ze 100. Své závěry shrnuli následovně: "Moldavsko má konkurenční volební prostředí a [[Svoboda shromažďovací|svobody shromažďování]], [[Svoboda projevu|projevu]] a [[Náboženská svoboda|náboženského vyznání]] jsou většinou chráněny. Nicméně všudypřítomná [[korupce]], vazby mezi významnými politickými představiteli a mocnými ekonomickými zájmy a kritické nedostatky v oblasti justice a právního státu nadále brání demokratickému vládnutí."{{Cite web|title=Moldova: Freedom in the World 2023 Country Report|url=https://freedomhouse.org/country/moldova/freedom-world/2023|access-date=2023-07-06|website=[[Freedom House]]|language=en}} Podle [[Transparency International]] se moldavský [[index vnímání korupce]] v roce 2022 zlepšil z 34 bodů v roce 2020 na 39 bodů.{{Cite web|date=2023-01-31|title=2022 Corruption Perceptions Index – Explore Moldova's results|url=https://www.transparency.org/en/cpi/2022|access-date=2023-07-06|website=[[Transparency International]]|language=en}} Organizace [[Reportéři bez hranic]] zlepšila hodnocení moldavského indexu svobody tisku z 89. místa v roce 2020 na 40. místo v roce 2022, přičemž upozornila, že "moldavská média jsou různorodá, ale extrémně polarizovaná, stejně jako samotná země, která je poznamenána politickou nestabilitou a nadměrným vlivem oligarchů".{{Cite web|date=2021-04-13|title=Moldova {{!}} Free Press Unlimited|url=https://www.freepressunlimited.org/en/countries/moldova|access-date=2023-07-05|website=Free Press Unlimited|language=en}}{{Cite web|date=2020-07-23|title=Moldova {{!}} RSF|url=https://rsf.org/en/country/moldova|access-date=2023-07-05|website=[[Reporters Without Borders]]|language=en}} [842] => [843] => Podle zprávy [[Amnesty International]] z roku 2022/23 "nebylo dosaženo žádného viditelného pokroku ve snižování případů mučení a jiného špatného zacházení ve vazbě. Nadále přetrvávala beztrestnost za porušování lidských práv v minulosti ze strany orgánů činných v trestním řízení. Byla zavedena nová "dočasná" omezení veřejných shromáždění. Práva [[LGBT|LGBTI]] osob nebyla plně realizována, což vedlo k případům obtěžování, diskriminace a násilí. Některá přijímací střediska pro uprchlíky odmítala uprchlíky z náboženských a etnických menšin. V separatistickém Podněstří pokračovalo stíhání a věznění za pokojný nesouhlas."{{Cite web|title=Human rights in Moldova|url=https://www.amnesty.org/en/location/europe-and-central-asia/moldova/report-moldova/|access-date=2023-08-02|website=Amnesty International|language=en}} V červnu 2023 uspořádalo asi 500 aktivistů a příznivců LGBT v hlavním městě Kišiněvě [[Gay Pride|průvod hrdosti]], který poprvé nepotřeboval těžké policejní kordony na ochranu před protestujícími, z velké části spojenými s pravoslavnou církví.{{Cite news|last=Tanas|first=Alexander|date=2023-06-18|title=LGBT activists in Moldova hold march without police protection|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/world/europe/lgbt-activists-moldova-hold-march-without-police-protection-2023-06-18/|access-date=2023-08-02}} [844] => [845] => Podle Zprávy o lidských právech [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických|Ministerstva zahraničí Spojených států amerických]], vydané v roce 2022, "úřady sice vyšetřovaly zprávy o porušování lidských práv a korupci, které se dopouštěli úředníci, ale proces byl pomalý a zatěžující. V průběhu roku úřady obvinily a zadržely několik bývalých vysoce postavených úředníků, včetně bývalého prezidenta [[Igor Dodon|Igora Dodona]], bývalého poslance parlamentu Vladimira Andronachiho, poslankyně strany Shor Mariny Tauberové a bývalého ředitele moldavských železnic Anatolie Topaly. V žádném z těchto případů nebyl na konci roku vynesen soudní rozsudek. Úřady podnikly některé kroky k identifikaci, vyšetřování a stíhání úředníků za porušování lidských práv, ale pokrok byl pomalý."{{cite web|url=https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2010/eur/154439.htm|title=2010 Human Rights Report: Moldova|publisher=United States Department of State|access-date=9 October 2013|archive-date=13 October 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191013183110/https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2010/eur/154439.htm|url-status=live}} [846] => [847] => Na setkání s Evropskou unií v říjnu 2022 zástupci EU "uvítali pozitivní vývoj v Moldavsku, jako je ratifikace [[Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí|Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách]], přijetí právních předpisů o trestných činech z nenávisti a pokračující práce na reformě volebního zákoníku. Vyzvali moldavské orgány, aby se zabývaly nedostatky zjištěnými [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]/[[ODIHR]] a [[Benátská komise|Benátskou komisí]] ve všech oblastech a zajistily účinné a průběžné provádění právních předpisů v oblasti lidských práv."{{Cite web|date=2022-10-20|title=Moldova: 13th EU-Moldova Human Rights Dialogue in Brussels {{!}} EEAS|url=https://www.eeas.europa.eu/eeas/moldova-13th-eu-moldova-human-rights-dialogue-brussels_en|access-date=2023-08-02|website=Diplomatic Service of the European Union}} Doporučení [[Úřad pro demokratické instituce a lidská práva|Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva]] (ODIHR) z roku 2016 týkající se trestných činů z nenávisti byla "z velké části zohledněna ve změnách trestního zákoníku přijatých moldavským parlamentem a zveřejněných 3. června 2022", ale zpráva konstatuje, že moldavští policisté často nezaznamenávají předsudečné motivy trestných činů z nenávisti, a navíc doporučuje "rozvíjet svůj systém podpory obětí, aby byl zajištěn účinný přístup ke spravedlnosti, pomoci a ochranným službám pro oběti trestných činů z nenávisti".{{Cite web|title=Moldova {{!}} HCRW|url=https://hatecrime.osce.org/moldova|access-date=2023-08-02|website=hatecrime.[[osce.org]]}} V roce 2021 bylo zaznamenáno 8 trestných činů z nenávisti, z nichž 7 dosáhlo úspěšného odsouzení, přičemž jeden se dostal k trestnímu stíhání, ale bez odsouzení. [848] => [849] => === Administrativní dělení === [850] => {{Podrobně|Administrativní dělení Moldavska}} [851] => [[Soubor:Moldova harta administrativa.svg|náhled|upright=2|Mapa regionů, moldavských okresů, obcí a autonomních oblastí ]] [852] => Moldavsko je rozděleno na 32 okresů (''raioane'', v jednotném čísle ''raion''), tři obce a dvě autonomní oblasti ([[Gagauzsko]] a [[Autonomní územně správní jednotka se zvláštním statusem Podněstří|Levý břeh Dněstru]]).{{cite web|url=http://descentralizare.gov.md/regionmap.php?l=ro&idc=310|title=Autorități publice locale|publisher=Government of Moldova|access-date=12 October 2010|archive-date=28 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100828065811/http://www.descentralizare.gov.md/regionmap.php?l=ro&idc=310|url-status=live}} Konečný status Podněstří je sporný, protože centrální vláda toto území nekontroluje. Statut obce má také 10 dalších měst, včetně [[Comrat|Comratu]] a [[Tiraspol|Tiraspolu]], správních sídel dvou autonomních oblastí. [853] => [854] => Moldavsko má 66 měst, z toho 13 se statusem obce, a 916 celkem obcí. Dalších 700 obcí je příliš malých na to, aby měly samostatnou správu, a jsou administrativně součástí buď měst (41 z nich), nebo obcí (659). Celkem je tedy v Moldavsku 1 682 obcí, z nichž dvě jsou neobydlené.{{Cite web|url=http://www.statistica.md/public/files/Clasificatoare/CUATM_rom.zip|title=Clasificatorul unităţilor administrativ-teritoriale (CUATM)|access-date=20 May 2017|archive-date=8 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190508230025/http://www.statistica.md/public/files/Clasificatoare/CUATM_rom.zip|url-status=live}} [855] => [856] => Největším moldavským městem je [[Kišiněv]] s přibližně 695 400 obyvateli. Druhým největším městem je [[Tiraspol]] s 129 500 obyvateli, který je součástí neuznaného separatistického regionu Podněstří, následuje [[Bălți]] (146 900) a [[Tighina|Bender]] (91 000), ležící též Podněstří. [857] => [858] => === Vymáhání práva a pohotovostní služby === [859] => Moldavská policie (Generální policejní inspekce) podléhá ministerstvu vnitra a je hlavním donucovacím orgánem odpovědným za vnitřní bezpečnost, veřejný pořádek, dopravu a vyšetřování trestných činů. Ministerstvu podléhá také několik agentur odpovědných za správu hranic, mimořádné situace, migraci a azyl. Civilní orgány si udržely účinnou kontrolu nad bezpečnostními složkami. Moldavská policie se dělí na státní a městské organizace. Státní policie zajišťuje vymáhání práva na celém území Moldavska, zatímco obecní policie působí na místní [[Administrativní dělení Moldavska|správní]] úrovni. Státní a městské policejní složky často úzce spolupracují za účelem vymáhání práva. Brigáda speciálních sil "Fulger" je specializovanou policejní jednotkou připravenou k boji, která je primárně zodpovědná za řešení organizovaného zločinu, závažné násilné trestné činnosti a situací s rukojmími. Jsou podřízeny Generální policejní inspekci, a proto podléhají přísné civilní kontrole. [860] => [861] => Existuje také řada specializovanějších policejních institucí, včetně policejního oddělení Kišiněvského magistrátu a Generálního ředitelství kriminálního vyšetřování. Moldavská pohraniční policie je zodpovědná za ochranu hranic. Až do roku 2012, kdy přešla pod kontrolu ministerstva vnitra, byla vojenským útvarem. Podle zákona o použití policejní síly ve světě "Moldavsko nereguluje a neomezuje použití střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů, jak to vyžaduje mezinárodní právo. Použití střelné zbraně policií může být zákonné pouze v případě, že je nezbytné čelit bezprostřední hrozbě smrti nebo vážného zranění nebo vážnému a bezprostřednímu ohrožení života".{{Cite web|date=2021-05-10|title=Law on police use of force in Moldova|url=https://www.policinglaw.info/country/moldova|access-date=2023-08-02|website=The Law on Police Use of Force|language=en}} [862] => [863] => Bezpečnostní a zpravodajská služba (SIS) je moldavský státní orgán specializovaný na zajišťování národní bezpečnosti uplatňováním všech vhodných zpravodajských a [[Kontrarozvědka|kontrarozvědných]] opatření, jako např: shromažďování, zpracovávání, prověřování a kapitalizace informací potřebných k identifikaci, prevenci a potírání jakýchkoli akcí, které podle zákona představují vnitřní nebo vnější ohrožení [[Nezávislost|nezávislosti]], [[Svrchovanost|svrchovanosti]], jednoty, územní celistvosti, ústavního pořádku, demokratického vývoje, vnitřní bezpečnosti státu, společnosti a občanů, státnosti Moldavské republiky, stabilního fungování životně důležitých odvětví národního hospodářství, a to jak na území Moldavské republiky, tak v zahraničí. [864] => [865] => Pohotovostní služby v Moldavsku tvoří zdravotnická záchranná služba, pátrací a záchranné jednotky a státní hasičská služba. V hlavním městě Kišiněvě jsou dvě nemocnice, z nichž hlavní je ''Spitalul Internaţional Medpark'', a všeobecné nemocnice v [[Bălți]], [[Briceni]], [[Cahul|Cahulu]] a [[Călărași]].{{Cite web|title=Medical Assistance|url=https://md.usembassy.gov/u-s-citizen-services/doctors/|access-date=2023-08-02|website=U.S. Embassy in Moldova|language=en-US}}{{Cite web|date=2023-01-24|title=List of medical facilities in Moldova|url=https://www.gov.uk/government/publications/moldova-list-of-medical-facilities-and-practitioners/list-of-medical-facilities-in-moldova|access-date=2023-08-02|website=[[Government of the United Kingdom]]|language=en}} Moldavsko má všeobecný systém zdravotní péče prostřednictvím systému [[povinného zdravotního pojištění]]. Casa Mariorei, založená v roce 2002, je [[azylový dům]] pro ženy s [[Domácí násilí|domácím násilím]] v Kišiněvě, který poskytuje přístřeší, zdravotní péči, právní poradenství a psychosociální podporu rodilým Moldavankám, imigrantkám a uprchlicím.{{Cite news|last=Burks|first=Roger|date=2022-08-02|title=Moldovan GBV shelter offers safety and a community for refugees from Ukraine|work=[[UNHCR]]|url=https://www.unhcr.org/uk/news/stories/moldovan-gbv-shelter-offers-safety-and-community-refugees-ukraine|access-date=2023-08-02}} [866] => == Ekonomika == [867] => {{Podrobně|Ekonomika Moldavska}} [868] => [869] => === Přehled === [870] => [[Soubor:Annual growth of GDP for Moldova, Romania, and Ukraine, 1980 to 2028 CS.svg|náhled|Roční růst hrubého domácího produktu Moldavska, Rumunska a Ukrajiny v letech 1980 až 2028]] [871] => Moldavsko je [[Rozvojový trh|rozvíjející se ekonomikou]] s vyššími středními příjmy a vysokým [[Index lidského rozvoje|indexem lidského rozvoje]]. Od získání nezávislosti na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] v roce 1992 země postupně přešla na [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiku]]. Podle [[Světová banka|Světové banky]] patří Moldavsko navzdory silnému hospodářskému výkonu v posledních dvou desetiletích stále mezi nejchudší země Evropy. Růst zůstává od 90. let 20. století relativně vysoký, nezaměstnanost nízká a míra chudoby klesá, ale kombinace demografických faktorů, zejména [[stárnutí populace]] a značná míra [[emigrace]], a nedávné regionální události, zejména [[ruská invaze na Ukrajinu]], představují pro moldavskou ekonomiku vážné hospodářské problémy, zejména v důsledku inflace a rostoucích cen energií. Růst [[Produktivita práce|produktivity]] zůstal nízký a značná část obyvatelstva je závislá na státních důchodech a sociální pomoci.{{Cite web|date=2023-04-07|title=The World Bank in Moldova|url=https://www.worldbank.org/en/country/moldova/overview|access-date=2023-08-01|website=[[World Bank]]|language=en}} Vzhledem k historické závislosti Moldavska na ruské ropě a zemním plynu představuje energetický sektor pro ekonomiku země obzvláštní výzvu. [872] => [873] => Ač je [[index lidského rozvoje]] vysoký (0,77), má v rámci Evropy třetí nejnižší hodnotu (za [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánem]] a [[Arménie|Arménii]], které se občas řadí do Evropy). Nejvyšší index mají Švýcarsko, Norsko a Island, 0,96. [874] => [[Soubor:GDP_Per_Capita_North_Balkan_Region.svg|náhled|Vývoj reálného HDP na obyvatele v Moldavsku, Rumunsku a na Ukrajině.]] [875] => [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele]] se téměř zdvojnásobil z 2749 $ v roce 2015 na 5 562 $ v roce 2022.{{Cite web|title=GDP Per Capita (current US$) – Moldova {{!}} Data|url=https://data.worldbank.org/|access-date=2023-08-01|website=[[World Bank]]}} Po pandemii covidu-19 a následných výlukách se roční růst HDP v roce 2021 opět zvýšil na 13,9 %, než ruská invaze na Ukrajinu, energetická a [[Evropská migrační krize 2015|uprchlická krize]] způsobily propad růstu na -5,9 %. V roce 2022 zůstala [[nezaměstnanost]] na nízké úrovni 2,3 %, ale [[inflace]] dramaticky vzrostla na 28,7 % v důsledku energetické krize způsobené invazí.{{Cite web|title=Moldova {{!}} Data|url=https://data.worldbank.org/|access-date=2023-08-01|website=[[World Bank]]}} V posledních letech země obdržela významnou hospodářskou pomoc od [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] a [[Světová banka|Světové banky]], zejména po ruské invazi na Ukrajinu. Mezinárodní měnový fond předpovídá, že v roce 2023 se ekonomika zlepší z 1,5 % poklesu na 1,5 % růst.{{Cite web|date=2023-01-09|title=IMF Executive Board Concludes Second Reviews Under the Extended Credit Facility and Extended Fund Facility Arrangements for the Republic of Moldova|url=https://www.imf.org/en/News/Articles/2023/01/09/pr2301-imf-executive-board-concludes-second-reviews-under-ecf-and-eff-for-moldova|access-date=2023-08-01|website=[[IMF]]|language=en}} [876] => [877] => Moldavsko zůstává velmi zranitelné vůči výkyvům v [[Remitence|převodech peněz od pracovníků ze zahraničí]] (remitance), které tvoří 25 % HDP), vývozu do [[Společenství nezávislých států]] (SNS) a Evropské unie (88 % celkového vývozu) a dárcovské podpoře (asi 10 % vládních výdajů). Hlavními transmisními kanály, jimiž mohou nepříznivé exogenní šoky ovlivnit moldavskou ekonomiku, jsou převody peněz (také kvůli potenciálně se vracejícím migrantům), zahraniční obchod a kapitálové toky.{{Cite news|last1=Walker|first1=Shaun|last2=Nardelli|first2=Alberto|date=2015-01-18|title=Russia's rouble crisis poses threat to nine countries relying on remittances|language=en-GB|work=[[The Guardian]]|url=https://www.theguardian.com/world/2015/jan/18/russia-rouble-threat-nine-countries-remittances|access-date=2023-08-01|issn=0261-3077}} [878] => [879] => Hlavním vývozním artiklem ekonomiky je [[zemědělství]], [[Oděv|oděvy]] a sportovní vybavení.{{Cite web|date=2022-09-08|title=Moldova – Market Overview|url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/moldova-market-overview|access-date=2023-08-01|website=[[International Trade Administration]]|language=en}} V roce 2021 Moldavsko vyvezlo víno v hodnotě 140 milionů dolarů a je 21. největším vývozcem vína na světě, přičemž vývoz vína je pátým největším vývozním artiklem země.{{Cite web|title=Wine in Moldova {{!}} OEC|url=https://oec.world/en/profile/bilateral-product/wine/reporter/mda|access-date=2023-08-01|website=OEC – The Observatory of Economic Complexity|language=en}} Díky 300 slunečným dnům v roce je klima v Moldavsku ideální pro zemědělství a zejména vinice. Vinařství je významným hospodářským odvětvím, které podle vládních údajů představuje tři procenta moldavského HDP a osm procent celkového vývozu země.{{Cite web|date=2023-06-01|title=Five Things To Know About Moldova|url=https://www.barrons.com/news/five-things-to-know-about-moldova-d767674|access-date=2023-07-06|website=[[Barron's (newspaper)|Barron's]]|language=en-US}} V roce 2021 se hlavním odběratelem moldavských vín stala EU. [[Informační a komunikační technologie]] jsou v Moldavsku jedním z nejperspektivnějších hospodářských odvětví, které se na HDP podílí více než 10 procenty. Více než 2 000 studentů ročně absolvuje studium v oboru [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] nebo příbuzných oborech.{{Cite web|date=2022-09-08|title=Moldova – Information and Communication Technology|url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/moldova-information-and-communication-technology|access-date=2023-08-02|website=[[International Trade Administration]]|language=en}} [[Informační technologie|IT]] společnosti vyvážejí přibližně 80 % své celkové produkce do Spojených států, Spojeného království, Francie, Německa, Nizozemska a Rumunska. [880] => [881] => === Energie === [882] => Moldavsko má jen málo přírodních zdrojů energie, a proto téměř všechny své dodávky energie dováží. Padesát procent národní energetické společnosti Moldovagaz vlastní ruský dodavatel ropy a zemního plynu [[Gazprom]], zbylých 36 % si rozdělila moldavská vláda (36,6 %) a neuznaná vláda [[Podněstří]] (13,4 %).{{Cite web|last=Yafimava|first=Katja|date=2021-11-05|title=Moldova's Gas Crisis and Its Lessons for Europe|url=https://carnegiemoscow.org/commentary/85721|access-date=2023-08-02|website=[[Carnegie Endowment for International Peace]]}}{{Cite news|last=Necșuțu|first=Mădălin|date=2022-04-12|title=Moldovagaz Asks Gazprom for More Time on Debt Audit|work=Balkan Insight|url=https://balkaninsight.com/2022/04/12/moldovagaz-asks-gazprom-for-more-time-on-debt-audit/|access-date=2023-08-02}} Historickou závislost Moldavska na ruské energii podtrhuje dluh vůči Gazpromu ve výši více než 709 milionů dolarů a také dalších 7 miliard dolarů ze strany Podněstří. Rusko dodává separatistickému proruskému regionu ropu a zemní plyn, aniž by po něm požadovalo zaplacení, přičemž náklady jsou účtovány jako dluh vůči moldavskému státu jako forma ekonomické války.{{Cite web|last=Jack|first=Victor|date=2022-11-21|title=Putin puts the energy squeeze on pro-EU Moldova|url=https://www.politico.eu/article/moldova-energy-crisis-inflation-russia-ukraine-war/|access-date=2023-08-02|website=[[Politico]]|language=en}}{{Cite web|date=2023-05-19|title=Gazprom dealt fresh blow as Moldova ditches Russian gas entirely|url=https://news.yahoo.com/gazprom-dealt-fresh-blow-moldova-090200903.html|access-date=2023-08-02|website=Yahoo News|language=en-US}} Moldavská vláda tyto údaje zpochybňuje a identifikovala více než 100 milionů USD v podvodných pohledávkách Gazpromu.{{Cite news|last=Necșuțu|first=Mădălin|date=2023-01-26|title=Moldova Audit Reveals Fraud Worth 100 Million Euros at Moldovagaz|work=Balkan Insight|url=https://balkaninsight.com/2023/01/26/moldova-audit-reveals-fraud-worth-100-million-euros-at-moldovagaz/|access-date=2023-08-02}} [883] => [884] => V srpnu 2013 byly zahájeny práce na novém plynovodu mezi Moldavskem a Rumunskem, který byl nyní dokončen a prolomil ruský monopol na dodávky plynu do Moldavska.{{cite web|title=Moldova Economy Profile 2014|url=http://www.indexmundi.com/moldova/economy_profile.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180704182811/https://www.indexmundi.com/moldova/economy_profile.html|archive-date=4 July 2018|access-date=26 November 2014|website=Indexmundi.com}} V roce 2022 se začala dovážet elektřina z Rumunska, čímž odpadla nutnost nakupovat elektřinu vyrobenou z ruského plynu v Podněstří. Zlepšené propojení má být dokončeno do roku 2025.{{cite web|title=How Moldova Getting Ready to Cut off Gas to Transnistria and Consequences for Region|url=https://www.eurointegration.com.ua/eng/news/2023/06/26/7164403/|date=26 June 2023}} Od června 2023 již Moldavsko nedováží ropu ani zemní plyn z Ruska a získalo přístup ke společné nákupní platformě Evropské unie pro plyn. Finanční pomoc na urychlení tohoto přechodu poskytla Evropská unie, Světová banka a MMF.{{cite news|date=30 January 2010|title=Moldova to get $570 million in IMF loans|publisher=RIA Novosti|url=http://en.rian.ru/exsoviet/20100130/157721106.html|url-status=dead|access-date=25 November 2012|archive-url=https://web.archive.org/web/20121019012333/http://en.rian.ru/exsoviet/20100130/157721106.html|archive-date=19 October 2012}}{{cite web|author=Marian Chiriac|date=27 April 2010|title=Romania, Moldova to Boost Relations|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/romania-moldova-to-boost-relations|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130728223227/http://www.balkaninsight.com/en/article/romania-moldova-to-boost-relations|archive-date=28 July 2013|access-date=9 October 2013|publisher=Balkaninsight.com}} [885] => [886] => === Cestovní ruch === [887] => [[Soubor:Orhei_Vechi,_Moldova_-_Flickr_-_Dave_Proffer_(13).jpg|náhled|Jeskynní kostely v ''Orheiul Vechii'', které jsou součástí jediného národního parku v zemi]] [888] => Moldavsko patří mezi nejméně navštěvované země v Evropě, a cestovní ruch proto hraje v celkové ekonomice země poměrně malou roli.{{Cite web|last=Petterson|first=Leif|date=2013-07-02|title=Moldova: embracing its status as Europe's least-visited country|url=https://www.lonelyplanet.com/articles/moldova-embracing-its-status-as-europes-least-visited-country|access-date=2023-08-02|website=[[Lonely Planet]]}} Navzdory dopadům ruské invaze na sousední Ukrajinu zaznamenalo Moldavsko v prvním čtvrtletí roku 2022 více zahraničních návštěvníků než před pandemií, a to z 31 000 nerezidentních turistů v roce 2019 na 36 100 v roce 2022.{{Cite web|last=Buckley|first=Julia|date=2022-08-06|title=How the Ukraine invasion flattened Eastern European tourism|url=https://www.cnn.com/travel/article/ukraine-invasion-tourism-eastern-europe/index.html|access-date=2023-08-02|website=CNN|language=en}} Stále se tak jedná o jednu z nejméně navštěvovaných zemí v Evropě, nicméně v posledních letech začala řada západních médií vyzdvihovat Moldavsko a jeho hlavní město Kišiněv jako atraktivní turistickou destinaci díky malebným přírodním scenériím, 300 slunečným dnům v roce, nízkým cenám, starobylé vinařské kultuře a směsici regionálních kulturních vlivů.{{Cite news|last=Erizanu|first=Paula|date=2023-06-01|title=I've come to love Chișinău: my home city in Moldova deserves the spotlight|language=en-GB|work=[[The Guardian]]|url=https://www.theguardian.com/travel/2023/jun/01/ive-come-to-love-chisinau-my-home-city-moldova-deserves-the-spotlight|access-date=2023-08-02|issn=0261-3077}}{{Cite web|last=Cooper|first=Tim|date=2021-09-30|title=Chisinau city guide: Where to eat, drink and stay in Moldova's capital|url=https://www.independent.co.uk/travel/europe/moldova/chisinau-travel-guide-best-hotels-city-restaurants-things-to-do-b1926513.html|access-date=2023-08-02|website=[[The Independent]]|language=en}}{{Cite web|last=Smith|first=Jen Rose|date=2019-05-08|title=Why you should go to the world's least-visited countries|url=https://www.cnn.com/travel/article/least-visited-countries-travel/index.html|access-date=2023-08-02|website=[[CNN]]|language=en}}{{Cite news|date=2016-08-27|title=25 quirky facts about Europe's least touristy country|language=en-GB|work=[[The Daily Telegraph]]|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/articles/amazing-facts-about-moldova/|access-date=2023-08-02|issn=0307-1235}}{{Cite web|last=Suri|first=Charu|date=2018-02-12|title=This Enchanting Country May Be Eastern Europe's Best-Kept Secret|url=https://www.architecturaldigest.com/story/moldova-design-travel-guide|access-date=2023-08-02|website=[[Architectural Digest]]|language=en-US}}{{Cite web|last=Taylor|first=Chris|date=2019-02-28|title=Moldova: exploring Europe's poorest and least visited nation|url=https://www.scmp.com/magazines/post-magazine/travel/article/2187876/exploring-moldova-europes-poorest-country-and-its|access-date=2023-08-02|website=[[South China Morning Post]]|language=en}} Cestovní ruch v Moldavsku se zaměřuje na přírodní scenérie, historické památky a historickou vinařskou tradici země. Vláda podporuje mezinárodní cestovní ruch v zemi prostřednictvím své značky Moldova Travel.{{Cite web|title=Moldova.travel – the official tourist portal of Moldova|url=https://moldova.travel/en/|access-date=2023-08-02|website=Moldova Travel|language=en-US}} Moldavsko má mezinárodní letecké spojení přes [[Letiště Kišiněv|mezinárodní letiště v Kišiněvě]], odkud létají přímé lety do mnoha evropských destinací, včetně amsterdamského letiště Schiphol, berlínského letiště Brandenburg, londýnského letiště Stansted, letiště Charlese de Gaulla v Paříži, letiště Ben Gurion v Tel Avivu, letiště Řím-Fiumicino, istanbulského letiště a mezinárodního letiště v Dubaji. Železniční spojení zajišťují přímé noční vlaky do sousední Bukurešti, Kyjeva, Oděsy a dříve i do Moskvy.{{Cite web|title=How to travel by train from London to Moldova|url=https://www.seat61.com/Moldova.htm|access-date=2023-08-02|website=www.seat61.com}} Moldavští občané také mohou cestovat bez víz po celém schengenském prostoru.{{Cite web|last=R|first=Bleona|date=2022-04-30|title=Moldova Marks 8 Years of Visa-Free Travel to EU|url=https://www.schengenvisainfo.com/news/moldova-marks-8-years-of-visa-free-travel-to-eu/|access-date=2023-08-02|website=SchengenVisaInfo.com|language=en}} [889] => [890] => Jako významný vývozce vína s více než 142 vinařstvími a největším vinným sklepem na světě nabízí turistům po celé zemi prohlídky vinic. K významným místům patří vinařství Cricova, jehož vinný sklep měří více než 120 kilometrů, zámek Castel Mimi z 19. století s vinicemi, muzeem, uměleckou galerií, lázněmi, hotelem a restaurací a Mileștii Mici, který se pyšní největší sbírkou vína na světě. Jako země s hlubokou historií východního [[pravoslaví]] má země také více než 50 klášterů a 700 kostelů.{{Cite web|date=2019-10-29|title=The world's least visited countries – have you been to any of them?|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/galleries/least-visited-countries-in-the-world/|access-date=2023-08-02|website=The Telegraph|language=en}} Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří jeskynní klášter ''Orheiul Vechi'', vytesaný ve 13. století do skalní stěny a dodnes používaný, a [[Katedrála Narození Páně (Kišiněv)|katedrála Narození Páně]] z 19. století v centru Kišiněva. [[UNESCO]] zařadilo na svůj předběžný [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] jak archeologickou krajinu Starý Orhei s doklady osídlení nejméně z 12. století, tak typickou [[černozem]] na moldavské stepi Bălți (nejobdělávanější půda na světě).{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=Orheiul Vechi Archaeological Landscape|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/6220/|access-date=2023-08-02|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}}{{Cite web|last=Centre|first=UNESCO World Heritage|title=The Typical Chernozem Soils of the Balti Steppe|url=https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5647/|access-date=2023-08-02|website=UNESCO World Heritage Centre|language=en}} V hlavním městě Kišiněvě se nachází většina národních muzeí, včetně Národního muzea výtvarných umění, [[Moldavská státní univerzita|Moldavské státní univerzity,]] Brancusiho galerie, Národního muzea historie Moldavska s více než 236 000 exponáty, a také rušné trhy na severu města, včetně domu, kde kdysi pobýval [[Alexandr Sergejevič Puškin|Alexandr Puškin]] v exilu před ruským [[Car|carem]] a který byl později přeměněn na muzeum. Každý rok 3.-4. října se v zemi slaví Národní den vína, kdy vinaři otevírají svá vinařství široké veřejnosti a zajišťují kyvadlovou dopravu mezi jednotlivými místy.{{Cite web|last=Waller|first=John|date=2022-10-09|title=Travel: Exploring Moldova – Europe's 'least known country'|url=https://www.thetelegraphandargus.co.uk/news/23034228.travel-exploring-moldova---europes-least-known-country/|access-date=2023-08-02|website=[[Bradford Telegraph and Argus]]|language=en}} [891] => [892] => === Vinařský průmysl === [893] => [[Soubor:Mileştii_Mici_(3944427747).jpg|náhled|V Mileștii Mici se nachází největší [[vinný sklep]] na světě]] [894] => Díky 300 slunečným dnům v roce je podnebí v Moldavsku ideální pro zemědělství a zejména pro pěstování vinné révy. Vinařský průmysl je významným hospodářským odvětvím, které podle vládních údajů představuje tři procenta moldavského HDP a osm procent celkového vývozu země. Moldavské víno se vyváží do více než 70 států světa. Ačkoli je Moldavsko sotva větší než [[Belgie]], má země 122 000 hektarů vinic a podle zprávy Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) patří mezi 20 největších producentů na světě. [895] => [896] => Před ruskou invazí na Ukrajinu a obratem Moldavska k Evropě směřovala většina jeho vývozu vína do Ruska, ale to se nyní změnilo: "Podle údajů moldavského ministerstva zemědělství se Rusko v roce 2021 podílelo na vývozu moldavského vína pouze 10 %, což je pokles oproti 80 % na počátku roku 2000."{{Cite web|date=2022-05-22|title=Moldova wine industry's EU focus pays off|url=https://www.france24.com/en/live-news/20220522-moldova-wine-industry-s-eu-focus-pays-off|access-date=2023-07-06|website=[[France 24]]|language=en}} EU liberalizovala svůj trh s moldavskými víny a podepsala s Moldavskem dvoustrannou dohodu o volném obchodu, v důsledku čehož země v roce 2021 vyvezla do evropských zemí více než 120 milionů litrů vína, zatímco do Ruska 8,6 milionu litrů. [897] => [898] => Mnoho rodin má své vlastní recepty a odrůdy hroznů, které se dědí z generace na generaci. Existují 3 historické vinařské oblasti: Valul lui Traian (jihozápad), Stefan Voda (jihovýchod) a Codru (střed). V Mileștii Mici se nachází největší vinný sklep na světě, který je určen pro výrobu vín s chráněným zeměpisným označením. Táhne se v délce 200 km (i když v provozu je pouze 55 km a uchovává asi 2 miliony i více lahví vína.{{Cite web|url=https://www.nationalgeographic.com/travel/article/worlds-largest-wine-cellar|title=This Massive Underground City is Filled With Wine|last=Bednarz|first=Christine|website=nationalgeographic.com|date=November 29, 2017|access-date=31 October 2022|archive-date=1 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221101043548/https://www.nationalgeographic.com/travel/article/worlds-largest-wine-cellar|url-status=live}} Od roku 2005 drží [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessův rekord]] v kategorii největší vinný sklep podle počtu lahví.{{Cite web|title=Largest wine cellar by number of bottles|url=https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/largest-wine-cellar-by-number-of-bottles|access-date=2023-07-06|website=Guinness World Records|language=en-gb}} Nejstarší vína v jeho sbírce pocházejí z roku 1969. Mimi Castle na jihovýchodě je vinařství a architektonická památka, která byla postavena na konci 19. století ve vesnici Bulboaca v okrese Anenii Noi a je považována za první vinařství v Besarábii. Od té doby se z něj stal také turistický komplex s muzeem, uměleckou galerií, hotelem, lázněmi a degustačními místnostmi. [899] => [900] => === Zemědělství === [901] => [[Soubor:Dniester_in_Moldova,_2004.jpg|náhled|Zemědělská půda u Dněstru (rok 2004)]] [902] => Moldavsko je agrárně-průmyslový stát, jehož zemědělská půda zabírá 24 990 km2 z celkové rozlohy 33 846 km2. Odhaduje se, že 18 105 km2 z této rozlohy je orná půda.{{Cite web|last1=Gerciu|first1=Viorel|last2=Rundgren|first2=Gunnar|date=2017|title=The Status and Potential of Organic Agriculture in the Republic of Moldova|url=https://wedocs.unep.org/bitstream/handle/20.500.11822/22962/The%20Status%20and%20Potential%20of%20Organic%20Agriculture%20in%20the%20Republic%20of%20Moldova.pdf?sequence=1&isAllowed=y|website=UN Environment Programme}} Patří k nejúrodnějším zemím v Evropě, přičemž [[Černozem|černozemě]] na území Bălți stepi patří k nejúrodnějším půdám na světě.{{Cite web|title=Moldova|url=https://www.fao.org/3/y2722e/y2722e0x.htm#:~:text=Arable%20land%20and%20permanent%20crops,about%200.4%20million%20ha%20each.|access-date=2023-08-02|website=www.fao.org}} Díky více než 300 slunečním dnům v roce, které podporují pěstování vinné révy, je Moldavsko také jedním z největších producentů vína na světě. Moldavský zemědělský sektor těží z geografické blízkosti velkých trhů, zejména Evropské unie. 280] V roce 2021 tvořilo zemědělství 12 % celkového moldavského vývozu a 21 % celkové zaměstnanosti.{{Cite web|title=REPUBLIC OF MOLDOVA – Statistical Database – United Nations Economic Commission for Europe|url=https://w3.unece.org/CountriesInFigures/en/Home/Index?countryCode=498|access-date=2023-08-02|website=w3.unece.org}} Mezi nejvyváženější potraviny patří kukuřice, pšenice, slunečnicová semínka, hrozny, jablka, cukrová řepa, mléko, brambory, [[ječmen]], švestky/slané ovoce, zatímco mezi relevantní a důležitá domácí odvětví patří zpracování cukru, rostlinného oleje, potravinářství a zemědělské stroje.{{Citation|title=Moldova|date=2023-07-25|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|work=[[The World Factbook]]|access-date=2023-08-02|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|language=en}} Mezi lety 2015 a 2022 se zemědělská produkce téměř zdvojnásobila, zejména v produkci zeleniny a ovoce.{{Cite web|date=2022-11-01|title=Statistical Yearbook of the Republic of Moldova, editions 2002–2022|url=https://statistica.gov.md/en/buletin-statistic-trimestrial-editiile-2005-2021-9877_59482.html|access-date=2023-08-02|website=Statistical Yearbook of the Republic of Moldova, editions 2002–2022}} V červenci 2023 byla po celém Moldavsku za pomoci [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstva zahraničních věcí České republiky]], nevládních organizací a [[Rozvojový program OSN|Rozvojového programu OSN]] vytvořena síť 20 semenných knihoven zahrnující více než 1 000 semen, jejímž cílem je zlepšit místní zemědělskou biodiverzitu, odolnost vůči klimatu a schopnost místní samosprávy a zemědělců účinně reagovat na měnící se environmentální podmínky.{{Cite web|date=2023-07-27|title=Seed libraries were created as a first in Moldova, thanks to transfer Czech know-how|url=https://www.undp.org/moldova/press-releases/seed-libraries-were-created-first-moldova-thanks-transfer-czech-know-how|access-date=2023-08-02|website=[[United Nations Development Programme]]}} [903] => [904] => Zemědělský sektor v zemi nicméně čelí vážným dlouhodobým výzvám. Přestože má Moldavsko relativně nízké emise skleníkových plynů na obyvatele a nižší, než je světový průměr, je velmi zranitelné vůči [[Globální oteplování|změně klimatu]] a souvisejícím ekologickým katastrofám, které zemi již nyní stojí 2,13 % ročního HDP."{{Cite web|title=Climate change, environment & energy {{!}} Moldova|url=https://www.undp.org/moldova/climate-change-environment-energy|access-date=2023-08-02|website=[[United Nations Development Programme]]|language=en}} Podle Climate-KIC, který provozuje Evropský inovační a technologický institut, "může stejný region v Moldavsku během několika měsíců zažít intenzivní sucha a ničivé povodně, což je hlavní obava místních lidí, když mluví o klimatu. Kvůli nepravidelnosti těchto událostí je však obtížné udržet dlouhodobý zájem Moldavanů nebo nasměrovat peníze od dárců."{{Cite web|date=2021-05-07|title=Embracing a new approach to climate change in Moldova|url=https://www.climate-kic.org/news/moldova-climate-change-sida-undp/|access-date=2023-08-02|website=Climate-KIC|language=en}} [905] => [906] => === Doprava === [907] => [[Soubor:Chisinau_Airport_KIV.jpg|náhled|Letiště Kišiněv]] [908] => Hlavními dopravními prostředky v Moldavsku jsou [[železnice]] v délce 1 138 km a síť silnic (celkem 12 730 km, z toho 10 937 km asfaltových povrchů). [[Železnice|Železniční]] spojení zajišťují přímé noční vlaky do sousední Bukurešti, Kyjeva, Oděsy a dříve také do Moskvy. [909] => [910] => Terminál v [[Giurgiulești]] na Dunaji je vyhovující pro malá námořní plavidla. [[Vodní doprava|Lodní doprava]] na dolním toku [[Prut (řeka)|Prutu]] a [[Dněstr|Dněstru]] hraje v dopravním systému země jen malou roli. Nejdůležitějšími vnitrozemskými [[Přístav|přístavy]] jsou [[Tighina]] a [[Rybnica]] na Dněstru a [[Ungheni]] na Prutu. [911] => [912] => Jedinou mezinárodní leteckou bránou Moldavska je [[Letiště Kišiněv|Mezinárodní kišiněvské letiště]], odkud létají přímé lety do mnoha evropských destinací. [913] => [914] => [[Soubor:1000 cupon. Moldova, 1993 a.jpg|náhled|Moldavský kupón – provizorní měna, nahrazující po odtržení od SSSR [[Sovětský rubl]]]] [915] => [[Soubor:Daniel Presberger - Republik Moldau - Anteile d. Wirtschaftssektoren am BiP.png|náhled| [916] => Podíl hospodářských odvětví na [[Hrubý domácí produkt|HDP]]]] [917] => [918] => === Telekomunikace === [919] => [[Internet]] v Moldavsku patří od roku 2023 k nejrychlejším a nejlevnějším na světě.{{Cite web|title=Worldwide Broadband Price Research 2023|url=https://www.cable.co.uk/broadband/pricing/worldwide-comparison/|access-date=2023-08-02|website=Cable.co.uk|language=en}} Země se řadí na 3. místo na světě podle gigabitového pokrytí, přičemž přibližně 90 % obyvatel má možnost objednat si širokopásmový tarif s [[Gigabitový Ethernet|gigabitovou rychlostí]] [[Optické vlákno|optických vláken]].{{Cite web|date=2022-09-08|title=Moldova – Information and Communication Technology|url=https://www.trade.gov/country-commercial-guides/moldova-information-and-communication-technology|access-date=2023-08-02|website=[[International Trade Administration]]|language=en}} [[Rozvojový program OSN]] ho vyhodnotil jako zemi s vysoce rozvinutou digitální infrastrukturou, jejíž území je z 98 % pokryto [[4G|sítí 4G]].{{Cite web|last=Botezatu|first=Serghei|date=2021-10-04|title=Digital Transformation of Moldova: there is no way back|url=https://www.undp.org/moldova/blog/digital-transformation-moldova-there-no-way-back|access-date=2023-07-06|website=[[UNDP]]|language=en}} K červenci 2022 byly v Moldavsku více než 3 miliony uživatelů internetu, což představuje přibližně 76 % obyvatelstva.{{Cite news|date=2023-05-22|title=Moldova media guide – BBC News|language=en-GB|work=[[BBC News]]|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17602346|access-date=2023-08-02}} Moldavsko zvažuje nabídku na zahájení zavádění [[5G]] v roce 2024, přičemž testování by mělo začít v roce 2019. Satelitní internet [[Starlink]] byl v Moldavsku spuštěn v srpnu 2022.{{Cite tweet|number=1554975109907066880|user=SpaceX|title=Starlink is now live in Moldova → http://starlink.com/map|author-link=SpaceX|date=3 August 2022|access-date=3 August 2022}} [[Informační a komunikační technologie]] jsou v Moldavsku jedním z nejperspektivnějších hospodářských odvětví, které se na HDP podílí více než 10 %. Více než 2 000 moldavských studentů ročně absolvuje studium v oboru výpočetní techniky nebo příbuzném oboru. [920] => [921] => Globální index kybernetické bezpečnosti [[Mezinárodní telekomunikační unie]] řadí Moldavsko na 33. místo v Evropě a 63. místo na světě. Připojení země k [[Úmluva o počítačové kriminalitě|Úmluvě o počítačové kriminalitě]] v roce 2009 a přijetí Národního programu kybernetické bezpečnosti na období 2016-2020 stanovilo legislativní parametry pro bezpečnější digitální prostředí. Od ruské invaze na sousední Ukrajinu a její kampaně kybernetické války proti Moldavsku investovala moldavská vláda s pomocí Evropské unie a Spojených států amerických značné finanční prostředky a zdroje do rozvoje silnějších postupů a předpisů v oblasti [[Počítačová bezpečnost|počítačové bezpečnosti]].{{Cite web|last=Stupp|first=Catherine|date=2022-07-27|title=Moldova Plans Cyber Overhauls Amid War in Neighboring Ukraine|url=https://www.wsj.com/articles/moldova-plans-cyber-overhauls-amid-war-in-neighboring-ukraine-11658914202|access-date=2023-08-02|website=[[The Wall Street Journal]]|language=en-US}}{{Cite news|last=Gallagher|first=Ryan|date=2023-04-20|title=Cyberwar Descends on an Unprepared Moldova|language=en|work=[[Bloomberg News]]|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2023-04-20/russian-cyberattacks-target-moldova-amid-ukraine-war|access-date=2023-08-02}} [[Evropská unie]] rovněž zřídila a financovala moldavskou jednotku rychlé pomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem zlepšit kybernetickou odolnost moldavských organizací veřejného sektoru a klíčových odvětví kritické infrastruktury. Moldavsko přijalo nové právní předpisy částečně vypracované touto jednotkou, které vstoupí v platnost 1. ledna 2025.{{Cite web|title=Moldova Cybersecurity Rapid Assistance|url=https://eufordigital.eu/discover-eu/moldova-cybersecurity-rapid-assistance/|access-date=2023-08-02|website=EU4Digital|language=en-US}}{{Cite web|date=2023-05-17|title=Moldova adopts EU-backed Cybersecurity Law – EU NEIGHBOURS east|url=https://euneighbourseast.eu/news/latest-news/moldova-adopts-eu-backed-cybersecurity-law/|access-date=2023-08-02|website=euneighbourseast.eu|language=en-GB}} Země rovněž přijala právní předpisy, aby se více přizpůsobila předpisům Evropské unie o [[Obecné nařízení o ochraně osobních údajů|GDPR]], a v současné době je s nimi převážně v souladu.{{Cite web|date=2022-10-02|title={{!}} Ministry of Foreign Affairs and European Integration of the Republic of Moldova|url=https://mfa.gov.md/en/content/new-data-protection-law-line-european-standards-provides-transparent-rules-benefitting|access-date=2023-08-02|website=[[Government of Moldova]]}} [922] => [923] => Průměrná mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100 USD.{{Citace elektronického periodika |titul=businessinfo.cz |url=http://www.businessinfo.cz/cz/sti/moldavsko-investicni-klima/9/1001087/ |datum přístupu=2008-01-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080106064148/http://www.businessinfo.cz/cz/sti/moldavsko-investicni-klima/9/1001087/ |datum archivace=2008-01-06 |nedostupné=ano }} V roce 2018 byl průměrný plat v zemi 3,2krát nižší než v sousedním Rumunsku. Odhadem až 25 % práceschopného obyvatelstva pracuje v zahraničí. Proto je oficiální nezaměstnanost pouhé 2,3 %. [924] => [925] => Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční [[rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]]. Česká republika se tak podílí na řešení některých problémů země, především v oblasti životního prostředí, [[vzdělání]] a prevence [[Lidská migrace|migrace]]. [926] => [927] => == Obyvatelstvo == [928] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Moldavska}}Nejaktuálnější a nejspolehlivější informace o obyvatelstvu jsou k dispozici na internetových stránkách Národního statistického úřadu Moldavské republiky, které jsou průběžně měsíčně a ročně aktualizovány. Poslední celostátní [[sčítání lidu]] v Moldavsku proběhlo v roce 2014 (bez Podněstří). Další celostátní sčítání lidu by se mělo uskutečnit v roce 2024.{{Cite web|title=Recensământul Populației și Locuințelor 2024|url=https://statistica.gov.md/ro/recensamantul-populatiei-si-al-locuintelor-2024-9940.html|access-date=2023-08-03|website=[[National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova]]|language=ro}} [929] => [930] => === Demografie === [931] => {{Koláčový diagram|value1=75|value2=7|value3=6.57|value4=4.57|value5=4.06|value6=1.88|value7=0.34|value8=0.10|value9=0.06|value10=0.05|value11=0.03|value12=0.26|label1=[[Moldavané]]|label2=[[Rumuni]]|label3=[[Ukrajinci]]|label4=[[Gagauzové]]|label5=[[Rusové]]|label6=[[Bulhaři]]|label7=[[Romové]]|label8=[[Bělorusové]]|label9=[[Židé]]|label10=[[Poláci]]|label11=[[Němci]]|label12=Ostatní|caption=Obyvatelstvo Moldavska podle etnických skupinSčítání lidu v Moldavsku v roce 2014|footer=Zdroj: [[2014 Moldovan census]].}} [932] => Odhadovaný počet obyvatel Moldavska k 1. lednu 2023 je přibližně 2 512 800 osob, což je o 52 300 osob méně než na začátku roku 2022, čímž se Moldavsko řadí mezi nejméně lidnaté země v [[Evropa|Evropě]].{{Cite web|date=|title=Moldova in Figures, Statistical Summary: 2023 Edition|url=https://statistica.gov.md/files/files/publicatii_electronice/Moldova_in_cifre/2023/Moldova_cifre_eng_2023.pdf|access-date=2023-08-03|website=[[National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova]]|language=en}} Moldavsko je poměrně [[Urbanizace|urbanizované]], v roce 2022 žilo 43,4 % Moldavanů ve městech a míra urbanizace činila 0,09 %.{{Citation|title=Moldova|date=2023-07-31|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|work=[[The World Factbook]]|access-date=2023-08-03|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|language=en}}{{Cite web|title=World Bank Open Data|url=https://data.worldbank.org/|access-date=2023-08-03|website=World Bank Open Data}}Přibližně třetina moldavské populace žije v metropolitní oblasti hlavního města [[Kišiněv|Kišiněva]]. Hustota zalidnění v zemi k roku 2022 činila 82,8 obyvatel na 1 km2 a průměrná délka života byla 71,5 roku (67,2 roku u mužů a 75,7 roku u žen). V Moldavsku připadá na 90 mužů 100 žen a zaměstnané ženy mají výrazně vyšší úroveň vzdělání, přestože ženy nadále vydělávají v průměru o 13,6 % méně než muži. Počet starších osob (60 let a více) na 100 obyvatel Moldavska se meziročně zvýšil. Státním jazykem je [[rumunština]], románský jazyk, ačkoli přibližně 15 % moldavské populace hovoří k roku 2014 také [[Ruština|rusky]]. [933] => [934] => Země dlouhodobě trpí úbytkem obyvatelstva v důsledku vysoké míry emigrace (v roce 2022 zemi opustilo o 43 000 lidí více, než kolik jich přišlo) a také nízké porodnosti. Podle ''Balkan Insight'' se počet obyvatel od roku 1990 snížil o téměř 33 % a v roce 2035 může být celkový počet obyvatel poloviční oproti roku 1990.{{Cite web|last=Judah|first=Tim|date=2020-01-16|title=Moldova Faces 'Existential' Population Crisis|url=https://balkaninsight.com/2020/01/16/moldova-faces-existential-population-crisis/|access-date=2023-07-06|website=Balkan Insight|language=en-US}} Od roku 2018 počet zemřelých převyšuje počet živě [[Porod|narozených dětí]], i když od roku 2021 se tento rozdíl snižuje. V roce 2022 byl průměrný počet dětí na jednu ženu v [[Plodnost|plodném věku]] 1,69, což je výrazně pod mírou reprodukce 2,1, oproti 1,78 v roce 2019. Celkový počet zemřelých se v roce 2022 oproti roku 2019 snížil o 20,5 %. [[Nezaměstnanost]] zůstala nízká a v roce 2022 činila přibližně 3 %. [935] => [936] => Podle celostátního sčítání lidu z roku 2014 tvořili etničtí Moldavané přibližně 75 % obyvatel země, zatímco nejvýznamnější etnické menšiny tvořili Rumuni (7 %), Ukrajinci (6,6 %), Gagauzové (4,6 %) a Rusové (4,1 %). K menším patří Bulhaři (1,9 %), Romové (0,3 %), Bělorusové (0,1 %), Židé (0,06 %) a Poláci (0,05 %). [937] => [938] => Nedaleko [[Cahul]]u na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, [[Huluboaia]] ({{vjazyce|cs}} ''Holubinka''). [939] => {| class="infobox" style="text-align:center; width:97%; margin-right:10px; font-size:90%" [940] => ! colspan="7" style="background:#e9e9e9; padding:0.3em;" |Největší města v Moldavsku dle sčítání 2014 (nezahrnuje Podněstří){{Citace elektronického periodika [941] => | titul = Population and Housing Census in the Republic of Moldova, May 12-25, 2014 [942] => | periodikum = Population and Housing Census in the Republic of Moldova, May 12-25, 2014 [943] => | url = https://statistica.gov.md/en/population-and-housing-census-in-2014-122.html [944] => | datum vydání = 2013-08-02 [945] => | jazyk = en [946] => | datum přístupu = 2023-11-09 [947] => }} [948] => |- [949] => ! rowspan="21" |[[Soubor:Riscani_panorama_02.jpg|150x150pixelů]] [950] => [[Kišiněv]] [951] => [952] => [[Soubor:Bălți-vedere_dinspre_sud-vest.jpg|okraj|150x150pixelů]] [953] => [954] => [[Bălți]] [955] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |# [956] => ! style="text-align:left; background:#f5f5f5;" |Obec [957] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |Admin. jednotka [958] => ! style="text-align:center; background:#f5f5f5;" |Obyvatelstvo [959] => ! rowspan="21" |[[Soubor:Ungheni._Aleea_de_castani_de_dimineata.jpg|okraj|150x150pixelů]] [960] => [[Ungheni]] [961] => [962] => [[Soubor:Cahul_Pascua_06_015.jpg|okraj|150x150pixelů]] [963] => [964] => [[Cahul]] [965] => |- [966] => | style="background:#f0f0f0" |1 [967] => | align="left" |[[Kišiněv]] [968] => |[[Sermersooq]] [969] => |469 402 [970] => | [971] => |- [972] => | style="background:#f0f0f0" |2 [973] => | align="left" |[[Bălți]] [974] => |obec Bălți [975] => |97 930 [976] => | [977] => |- [978] => | style="background:#f0f0f0" |3 [979] => | align="left" |[[Ungheni]] [980] => |[[Okres Ungheni|Okr. Ungheni]] [981] => |30 804 [982] => | [983] => |- [984] => | style="background:#f0f0f0" |4 [985] => | align="left" |[[Cahul]] [986] => |[[Okres Cahul|Okr. Cahul]] [987] => |30 018 [988] => |- [989] => | style="background:#f0f0f0" |5 [990] => | align="left" |[[Soroca]] [991] => |[[Okres Soroca|Okr. Soroca]] [992] => |22 196 [993] => |- [994] => | style="background:#f0f0f0" |6 [995] => | align="left" |[[Orhei]] [996] => |[[Okres Orhei|Okr. Orhei]] [997] => |21 065 [998] => |- [999] => | style="background:#f0f0f0" |7 [1000] => | align="left" |[[Comrat]] [1001] => |[[Gagauzsko]] [1002] => |18 376 [1003] => |- [1004] => | style="background:#f0f0f0" |8 [1005] => | align="left" |[[Strășeni]] [1006] => |[[Okres Strășeni|Okr. Strășeni]] [1007] => |18 376 [1008] => | [1009] => |- [1010] => | style="background:#f0f0f0" |9 [1011] => | align="left" |[[Ceadâr-Lunga]] [1012] => |[[Gagauzsko]] [1013] => |16 605 [1014] => |- [1015] => | style="background:#f0f0f0" |10 [1016] => | align="left" |Căușeni [1017] => |[[Okres Căușeni|Okr. Căușeni]] [1018] => |15 939 [1019] => |} [1020] => {{Clear}} [1021] => [1022] => === Jazyk === [1023] => Od března 2023 je jediným [[Úřední jazyk|úředním jazykem]] Moldavska [[rumunština]] a všechny odkazy na [[Moldavština|moldavštinu]] v ústavě a zákonech byly změněny na rumunštinu.{{Cite web|last=Fremer|first=Iana|date=2023-04-24|title=Moldova: New Law Establishes Romanian as the State Language of the Country|url=https://www.loc.gov/item/global-legal-monitor/2023-04-23/moldova-new-law-establishes-romanian-as-the-state-language-of-the-country/|access-date=2023-08-03|website=[[Library of Congress]]}}{{Cite news|date=2023-03-17|title=Moldovan Parliament Approves Final Reading Of Romanian Language Bill|language=en|work=[[Svobodná Evropa|RadioFreeEurope/RadioLiberty]]|url=https://www.rferl.org/a/moldova-parliament-approves-final-reading-romanian-language-bill/32321571.html|access-date=2023-08-03}} Při sčítání lidu v Moldavsku v roce 2014 byly poprvé shromážděny informace o jazycích, kterými obyvatelé země hovoří. Vedou se spory o to, zda by moldavština a rumunština měly být považovány za samostatné jazyky, moldavská vláda jakékoli rozlišování odmítá, nicméně sčítání umožnilo respondentům odpovědět preferovaným označením. Výsledky byly následující: moldavština (54,6 %), rumunština (24,0 %), [[ruština]] (14,5 %), [[ukrajinština]] (2,7 %), [[gagauzština]] (2,7 %), [[bulharština]] (1,7 %) a jiné (0,5 %). [1024] => [1025] => === Diaspora a emigrace === [1026] => [[Soubor:Narodnostni slozeni Moldavska 1989.JPG|náhled|Mapa složení obyvatelstva (z roku 1989)]][[Emigrace]] je v Moldavsku masovým jevem a má zásadní vliv na [[Demografie|demografický]] a hospodářský vývoj země. Odhaduje se, že v zahraničí žije a pracuje více než 1,2 až 2 miliony moldavských občanů (více než 25 % populace).{{Cite web|last=Bunguri|first=Ernest|date=2020-11-15|title=Moldova: How the diaspora keeps Europe's poorest nation afloat|url=https://www.euronews.com/2020/11/15/moldova-how-the-diaspora-of-europe-s-poorest-nation-keeps-its-economy-afloat|access-date=2023-08-03|website=[[Euronews]]|language=en}}{{cite web|date=2023-05-17|title=Moldova: unleashing diaspora potential|url=https://www.mieux-initiative.eu/en/news-events/news/313-moldova-unlocking-diaspora-potential#:~:text=Furthermore%2C%20Moldova%20has%20some%20of,high%20priority%20for%20the%20government.|access-date=2023-08-03|website=Mieux Initiative}} Moldavská ekonomika je stále do značné míry závislá na [[Remitence|převodech jejich peněz]]. Moldavané žijí na celém [[Balkán|Balkáně]], v západní Evropě a Severní Americe. Mezi nejvýznamnější moldavské diaspory patří např: 285 000 osob v Rumunsku (2020), 258 600 osob na Ukrajině (2002), 156 400 osob v Rusku (2010), 188 923 osob v [[Itálie|Itálii]] (2019), 122 000 osob v [[Německo|Německu]] (2022), 26 300 osob ve [[Francie|Francii]] (2019) a 20 470 osob v [[Kanada|Kanadě]] (2021). [1027] => [1028] => Současné trendy naznačují, že počet obyvatel Moldavska bude i nadále klesat, přičemž emigrace zůstává dlouhodobá a je vyšší než [[imigrace]] nebo přirozená [[porodnost]]. V roce 2020 klesla čistá emigrace na minimum 7 000 osob, ale k roku 2022 zemi opustilo o 43 000 osob více, než se do ní přistěhovalo, i když oproti čisté emigraci 45 000 osob v roce 2021 došlo k mírnému poklesu. K nárůstu v letech 2020 až 2022 mohla přispět [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruská invaze na sousední Ukrajinu]] a její ekonomický dopad na Moldavsko. Existují však náznaky, že invaze na Ukrajinu a kroky země směřující ke vstupu do Evropské unie mohly vést k nárůstu počtu moldavských emigrantů, kteří se vracejí do země svého narození a snaží se pomoci zemi vstoupit do EU.{{Cite web|last1=Ceapai|first1=Alla|last2=Jankowiak|first2=Celine|date=2023-05-31|title=Returning Young Moldovan Diaspora Powers EU Membership Dream|url=https://www.barrons.com/news/returning-young-moldovan-diaspora-powers-eu-membership-dream-ac5f9935|access-date=2023-08-03|website=[[Barron's (newspaper)|Barron's]]|language=en-US}} Moldavská [[diaspora]] měla také významný vliv na nedávné moldavské volby, když v roce 2020 hlasovala v drtivé většině pro prezidentku [[Maia Sanduová|Maiu Sanduovou]] a v parlamentních volbách v roce 2021 pro její [[Strana akce a solidarity|Stranu akce a solidarity]].{{Cite web|last=Wemer|first=David|date=2020-12-04|title=Moldova's diaspora flexes its political muscles|url=https://www.atlanticcouncil.org/blogs/new-atlanticist/moldovas-diaspora-flexes-its-political-muscles/|access-date=2023-08-03|website=[[Atlantic Council]]|language=en-US}} [1029] => [1030] => === Náboženství === [1031] => [[Soubor:Nativity_Cathedral_-_Moldova_(by_David_Stanley).jpg|náhled|[[Katedrála Narození Páně (Kišiněv)|Katedrála Narození Páně]], Kišiněv. [[Moldavská pravoslavná církev]]]] [1032] => Moldavská ústava stanoví svobodu náboženského vyznání a úplnou odluku církve od státu, ačkoli ústava zmiňuje "výjimečný význam" [[Pravoslaví|východního pravoslavného křesťanství]].{{Cite web|title=2022 Report on International Religious Freedom: Moldova|url=https://www.state.gov/reports/2022-report-on-international-religious-freedom/moldova/|access-date=2023-08-03|website=[[United States Department of State]]|language=en-US}} Diskriminace na základě náboženské příslušnosti je nezákonná a [[Hate speech|podněcování k náboženské a etnické nenávisti]] bylo v květnu 2022 prohlášeno za nezákonné. Náboženství v Moldavsku dominuje východní [[Pravoslavná církev|pravoslavná větev]] [[křesťanství]]. Podle moldavského sčítání lidu z roku 2014 se 90 % obyvatel země hlásilo k východní pravoslavné větvi křesťanství.{{Cite web|date=|title=Population and Housing Census in the Republic of Moldova, May 12–25, 2014|url=https://statistica.gov.md/en/population-and-housing-census-in-2014-122.html|access-date=2023-08-03|website=[[National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova]]|language=en}} Z tohoto počtu přibližně 80-90 % pravoslavných Moldavanů patří k [[Moldavská pravoslavná církev|Moldavské pravoslavné církvi]], která je podřízena [[Ruská pravoslavná církev|Ruské pravoslavné církvi]] a hraje silnou roli v prohlubování vlivu [[Rusko|Ruska]] v Moldavsku.{{Cite web|last=Luchenko|first=Ksenia|date=2023-01-31|title=Why the Russian Orthodox Church Supports the War in Ukraine|url=https://carnegieendowment.org/politika/88916|access-date=2023-08-03|website=[[Carnegie Endowment for International Peace]]}} Zbývajících 10-20 % pravoslavných Moldavanů patří k metropolii Besarábie, která je podřízena [[Rumunská pravoslavná církev|rumunské pravoslavné církvi]]. [1033] => [1034] => [[Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických]] odhaduje, že v roce 2022 se k žádnému náboženství nepřihlásilo přibližně 7 % obyvatel Moldavska. Počet [[Baptismus|baptistů]], [[Svědkové Jehovovi|svědků Jehovových]] a [[Letniční hnutí|letničních]] se pohybuje mezi 15 000 a 30 000; organizace Židovská obec Moldavské republiky odhaduje počet [[Židé|židovské populace]] na přibližně 20 000; a Islámská liga Moldavska (nevládní organizace, kterou moldavské ministerstvo spravedlnosti v roce 2011 uznalo jako organizaci zastupující moldavské muslimy{{Cite news|date=2011-04-28|title=Moldovan Muslim Leader 'Disappointed' By Anti-Islamic Remarks|language=en|work=[[Radio Free Europe/Radio Liberty]]|url=https://www.rferl.org/a/moldovan_muslims_orthodox_church/16797096.html|access-date=2023-08-03}}) odhaduje počet [[Muslim|muslimů]] na přibližně 15 000–17 000. V [[Kišiněv|Kišiněvě]] se nachází šest [[Synagoga|synagog]], dále jedna v Orhei, jedna v [[Soroca|Soroce]] a jedna v [[Tiraspol|Tiraspolu]] a jedna mešita v Kišiněvě. Zbývajících necelých 5 % moldavského obyvatelstva tvoří [[adventisté sedmého dne]], [[Evangelická církev|evangelíci]], [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], [[Luteránství|luteráni]] a [[Ateismus|ateisté]]. [[Podněstří|Podněsterské]] úřady odhadují, že 80 % tamějšího obyvatelstva se hlásí k moldavské pravoslavné církvi. [1035] => [1036] => === Zdraví a plodnost === [1037] => {{Koláčový diagram|value1=58|value2=15.8|value3=13.9|value4=7.5|value5=4.8|label1=[[Kardiovaskulární onemocnění|nemoci oběhové soustavy]]|label2=[[rakovina|rakovinné nádory]]|label3=Ostatní případy|label4=[[Trávicí soustava|onemocnění trávicího traktu]]|label5=vnější příčiny|caption=Struktura úmrtí podle hlavních skupin příčin smrti v roce 2022}} [1038] => Moldavsko poskytuje [[Všeobecná zdravotní péče|všeobecnou zdravotní péči]] prostřednictvím systému povinného zdravotního pojištění. Podle posledních oficiálních údajů z roku 2022 připadá na 10 000 obyvatel 48,4 lékaře a 91 jednotek středního zdravotnického personálu. Přibližně 53 % osob starších 16 let ve městech označilo svůj zdravotní stav za "dobrý" nebo "velmi dobrý", zatímco na venkově je to přibližně 33 % osob stejného věku. V zemi je 86 [[Nemocnice|nemocnic]], 1 524 [[Lékárna|lékáren]] a poboček, 12 600 [[Lékařství|lékařů]], 23 687 [[Zdravotník|zdravotníků]] a 17 293 nemocničních lůžek. Moldavsko vydává na zdravotní péči 6 % svého ročního HDP, v roce 2019 to bylo 4,9 %. [1039] => [1040] => K roku 2022 byla [[střední délka života]] 71,5 roku (67,2 roku u mužů a 75,7 roku u žen), což je o něco méně než ve srovnatelných zemích, jako je [[Albánie]], [[Bulharsko]], [[Lotyšsko]] a [[Ukrajina]]. Počet starších osob (ve věku 60 let a více) v přepočtu na 100 obyvatel v Moldavsku meziročně vzrostl. [[Plodnost#Úhrnná plodnost|Úhrnná plodnost]] na jednu ženu v roce 2022 činila 1,69, což představuje pokles z 1,78 v roce 2019 a je nižší než míra reprodukce 2,1. Na 1 000 obyvatel připadalo v roce 2022 10,6 živě narozených dětí, což je pokles z 12,2 v roce 2019, a 14,2 zemřelých na 1 000 obyvatel, což je nárůst z 13,7 v roce 2019, ale výrazný pokles ze 17,5 v roce 2019. [[Úmrtnost#Kojenecká úmrtnost|Kojenecká úmrtnost]] na 1 000 živě narozených byla 9,0, což představuje mírný nárůst oproti 8,7 v roce 2020. [1041] => [1042] => Celkový počet zemřelých se oproti roku 2021 snížil o 20,5 %. Podle Národní agentury pro veřejné zdraví byly v roce 2022 hlavními příčinami úmrtí [[Kardiovaskulární onemocnění|nemoci oběhové soustavy]] (58 %), [[Rakovina|rakovinné nádory]] (15,8 %), [[Trávicí soustava|onemocnění trávicího traktu]] (7,8 %), vnější příčiny (4,8 %) a ostatní příčiny (13,9 %). Konkrétně byly v roce 2019 hlavními příčinami úmrtí [[ischemická choroba srdeční]], [[cévní mozková příhoda]], hypertenzní choroba srdeční, [[Jaterní cirhóza|cirhóza jater]] a rakovina průdušnice, průdušek a [[Karcinom plic|plic]]."{{Cite web|date=2020-12-09|title=Republic of Moldova data {{!}} World Health Organization|url=https://data.who.int/countries/498|access-date=2023-07-06|website=[[World Health Organization]]|language=en}} [1043] => [1044] => Moldavský parlament 19. prosince 2016 schválil zvýšení věku odchodu do důchodu na 63 let[{{cite web|last=CNBC|date=19 December 2016|title=Europe's poorest nation passes IMF-backed retirement age increase|url=https://www.cnbc.com/2016/12/19/europes-poorest-nation-passes-imf-backed-retirement-age-increase.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170803132504/https://www.cnbc.com/2016/12/19/europes-poorest-nation-passes-imf-backed-retirement-age-increase.html|archive-date=3 August 2017|access-date=3 August 2017|website=Cnbc.com}} ze stávajících 57 let pro ženy a 62 let pro muže, což bylo součástí tři roky starého programu pomoci dohodnutého s [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodním měnovým fondem]]. Věk odchodu do důchodu se postupně zvyšuje o několik měsíců každý rok, až do roku 2028, kdy bude plně platit.{{Cite news|date=2016-12-19|title=Moldovan MPs approve IMF-backed retirement age increase|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/article/us-moldova-pensions-idUSKBN1481PE|access-date=2023-08-03}} [1045] => [1046] => === Vzdělávání === [1047] => Ve školním roce 2022/23 fungovalo v Moldavsku 1 218 [[Základní škola|základních]] a [[Střední škola|středních škol]], 90 [[Střední odborné učiliště|odborných škol]] a 21 [[Vysoká škola|vysokých škol]] a 12 soukromých vysokých škol,{{Cite web|title=Studying in Moldova|url=https://moldova-consulate.km.ua/en/about-moldova/studying-in-moldova/|access-date=2023-08-03|website=Honorary Consulate of the Republic of Moldova in Khmelnytsky|language=en-GB}} které navštěvovalo celkem 437 000 žáků a studentů. Od roku 2015 Rumunsko přiděluje moldavským studentům 5 000 stipendijních míst na středních a vysokých školách.{{cite web|date=22 June 2015|title=România oferă tinerilor moldoveni 5.000 de burse în licee și universități|url=http://www.publika.md/romania-ofera-tinerilor-moldoveni-5000-de-burse-in-licee-si-universitati-_2337811.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150708164835/http://www.publika.md/romania-ofera-tinerilor-moldoveni-5000-de-burse-in-licee-si-universitati-_2337811.html|archive-date=8 July 2015|access-date=7 July 2015|work=PUBLIKA.MD|language=ro}} Stejně tak více než polovina předškolních dětí v Moldavsku využívá program na rekonstrukci a vybavení [[Mateřská škola|mateřských škol]] financovaný Rumunskem.{{cite web|date=7 July 2015|title=Presedintele Klaus Iohannis l-a primit, la Suceava, pe Nicolae Timofti: "Republica Moldova isi poate implini destinul doar in Uniunea Europeana. Combaterea coruptiei, stabilitatea economica si intarirea institutiilor, singura cale catre succes"|url=http://www.hotnews.ro/stiri-esential-20282257-presedintele-klaus-iohannis-primit-suceava-nicolae-timofti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150708175341/http://www.hotnews.ro/stiri-esential-20282257-presedintele-klaus-iohannis-primit-suceava-nicolae-timofti.htm|archive-date=8 July 2015|access-date=7 July 2015|work=HotNews.ro|language=ro}} Téměř všichni obyvatelé jsou gramotní: míra [[Gramotnost|gramotnosti]] obyvatelstva staršího 15 let se odhaduje na 99,6 %.{{Citation|title=Moldova – The World Factbook|date=2023-07-31|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/moldova/|work=[[The World Factbook]]|access-date=2023-08-03|publisher=[[Central Intelligence Agency]]|language=en}} [1048] => [[Soubor:State_University_of_Moldova_main_building_entrance.jpg|náhled|Hlavní vchod do budovy [[Moldavská státní univerzita|Moldavské státní univerzity]]]] [1049] => Hlavními vysokoškolskými institucemi v Moldavsku jsou [[Moldavská státní univerzita]] (založena v roce 1946) a Moldavská akademie věd (založena v roce 1961), které se nacházejí v Kišiněvě. Moldavská akademie ekonomických studií (založena v roce 1991) se umístila na žebříčku ''Times Higher Education World University Rankings'' a vychovala řadu národních představitelů včetně současné moldavské prezidentky Maiy Sandu a vůdce opozice [[Igor Dodon|Igora Dodona]].{{Cite web|date=2021-10-21|title=Academy of Economic Studies of Moldova|url=https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/academy-economic-studies-moldova|access-date=2023-08-03|website=Times Higher Education (THE)|language=en}} Mezi další významné univerzity patří Státní pedagogická univerzita Iona Creangă v Kišiněvě (založena v roce 1940), Státní lékařská a farmaceutická univerzita Nicolae Testemițanu (založena v roce 1945) a Moldavská technická univerzita (založena v roce 1964). Ženy tvoří 59,1 % studentů vysokých škol a 70,1 % všech zahraničních studentů doktorských programů v Moldavsku. Vysokoškolské vzdělání má v Moldavsku 32,3 % zaměstnaných žen oproti 24,5 % mužů a 16,9 % středoškolské specializované vzdělání oproti 11,3 % mužů. [1050] => [1051] => === Regionální rozdíly a napětí === [1052] => {{Podrobně|Gagauzsko|Sjednocení Rumunska a Moldavska}} [1053] => [[Soubor:Transnistria_Tank_Bender.JPG|náhled|Tank v [[Tighina|Benderu]]]] [1054] => Moldavsko se od získání nezávislosti vyznačuje značným rozsahem hlubokých regionálních rozdílů na svém mezinárodně uznaném území. Od získání nezávislosti se země potýká s otázkami [[Národní identita|národní identity]], [[Geopolitika|geopolitické]] strategie a spojenectví, přičemž je často rozpolcena mezi Rumunskem a Evropskou unií na západě a [[Rusko|Ruskou federací]] na východě. Na východě Moldavska se nachází neuznaný separatistický stát [[Podněstří]], který leží na východním břehu Dněstru a sousedí s Ukrajinou, který od roku 1992 udržuje úzké diplomatické, vojenské a hospodářské vztahy s Ruskem a v regionu je rozmístěno více než tisíc ruských vojáků. To se ukázalo jako obzvláště obtížné po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu]] v roce 2022, neboť poloha Podněstří na jihozápadním křídle Ukrajiny a hostování více než tisíce ruských vojáků představuje potenciální hrozbu pro ukrajinské válečné operace. [[Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku|Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku]] [[Josep Borrell]] potvrdil, že cesta k přistoupení nezávisí na vyřešení podněsterského konfliktu. [1055] => [1056] => Dále je zde otázka autonomní územní jednotky [[Gagauzsko]]. [[Gagauzové]] jsou [[Turkické jazyky|turkicky]] mluvící národ žijící na jihu Moldavska a jihozápadě Ukrajiny. Ačkoli je jejich přesný původ  nejasný, mají silný pocit etnické identity odlišné od Moldavska, Rumunska a Ukrajiny, s osobitým jazykem a kulturními tradicemi. Přesto jsou silně [[Rusifikace|rusifikovanou]] skupinou. Podpora integrace s Rumunskem a Evropskou unií je mezi Gagauzci podstatně nižší než mezi širší moldavskou populací. V roce 2014, krátce předtím, než Moldavská republika podepsala asociační dohodu s EU, hlasovalo téměř 99 % Gagauzů v referendu "pro odmítnutí užších vazeb s Evropou ve prospěch vstupu do [[Eurasijský ekonomický svaz|Euroasijského ekonomického svazu]] vedené Ruskem."{{Cite news|last=Harrington|first=Keith|date=2022-08-19|title=On 'Republic' Anniversary, Moldova's Gagauz Look to Moscow, and Chisinau|work=Balkan Insight|url=https://balkaninsight.com/2022/08/19/on-republic-anniversary-moldovas-gagauz-look-to-moscow-and-chisinau/|access-date=2023-08-03}} V roce 2015 "jen o něco více než polovina Gagauzů hlasovala pro Ruskem podporovanou socialistickou kandidátku Irinu Vlachovou na post guvernérky." Gagauzsko nadále představuje vážnou výzvu jak pro územní suverenitu Moldavska, tak pro jeho politickou stabilitu, a to kvůli systémovému zapojení Ruska v regionu, zejména podporou proruských místních stran a kandidátů na vedení.{{Cite web|last=Harrington|first=Keith|date=2023-04-06|title=ECMI Minorities Blog. Gagauzia's Response to Russia's Invasion of Ukraine|url=https://www.ecmi.de/infochannel/detail/gagauzias-response-to-russias-invasion-of-ukraine|access-date=2023-08-03|website=[[European Centre for Minority Issues]]|language=en}}{{Cite news|last=Chapple|first=Amos|date=2023-03-24|title=In Moldova's Pro-Russian Gagauzia Region, Old Loyalties Die Hard|language=en|work=[[Radio Free Europe/Radio Liberty]]|url=https://www.rferl.org/a/gagauzia-moldova-war-russia-ukraine/32329617.html|access-date=2023-08-03}} Evropské centrum pro otázky menšin rovněž upozornilo na roli údajně neutrálních nevládních skupin v Gagauzsku jako nové složky [[Hybridní válka|hybridní války]] Ruska proti Moldavsku i Ukrajině. Současná místní vůdkyně Evghenia Guțulová v červenci 2023 poděkovala uprchlému moldavskému [[Východoevropský oligarcha|oligarchovi]] [[Ilan Șor|Ilanu Șorovi]], vůdci zakázané moldavské proruské opoziční strany [[Strana Șora|Șora]], za jeho osobní a finanční podporu a "ochotu udělat vše pro to, abychom mohli splnit naše volební sliby", a vyjádřila přání prohloubit diplomatické vztahy s Ruskem.{{Cite news|last=Tanas|first=Alexander|date=2023-07-20|title=New head of Moldovan region thanks exiled patron, backs Russia ties|language=en|work=Reuters|url=https://www.reuters.com/world/europe/new-leader-moldovan-region-thanks-exiled-patron-backs-ties-with-russia-2023-07-20/|access-date=2023-08-03}} [1057] => [1058] => V Moldavsku se také vedou značné spory o etnickou a jazykovou identitu, zda [[moldavština]] a [[Moldavané]] tvoří samostatné jazykové a [[Etnikum|etnické]] skupiny vedle [[Rumunština|rumunštiny]] a [[Rumuni|Rumunů]]. Možnost [[Sjednocení Rumunska a Moldavska|sjednocení Moldavska a Rumunska]] zůstává v obou zemích populárním tématem od vyhlášení nezávislosti Moldavska v roce 1991. Rumunsko a Moldavsko udržují mimořádně silné diplomatické vztahy. Rumunsko podporuje rychlý vstup Moldavska do Evropské unie a poskytuje rozsáhlou hospodářskou pomoc moldavské ekonomice, která se potýká s problémy, a poskytovalo až 90 % moldavských energetických potřeb prostřednictvím zvýhodněných limitovaných cen, protože Moldavsko se snažilo snížit svou závislost na ruské ropě a zemním plynu.{{Cite news|date=2022-11-21|title=Romania provides 80%–90% of Moldova's energy needs- minister|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/business/energy/romania-provides-80-90-moldovas-energy-needs-minister-2022-11-21/|access-date=2023-08-03}}{{Cite web|last=Spaic-Kovacic|first=David|date=2023-06-21|title=Romania supports Moldova's EU accession talks, expects 2023 start|url=https://www.euractiv.com/section/politics/news/romania-supports-moldovas-eu-accession-talks-expects-2023-start/|access-date=2023-08-03|website=[[Euractiv]]|language=en-GB}} Vztahy se ještě více upevnily po ruské invazi na Ukrajinu.{{Cite news|date=2023-03-01|title=Moldova and Romania vow to boost ties amid war in Ukraine|language=en|work=[[Reuters]]|url=https://www.reuters.com/world/europe/moldova-romania-vow-boost-ties-amid-war-ukraine-2023-03-01/|access-date=2023-08-03}} Až 74 % rumunské veřejnosti a více než 40 % moldavské veřejnosti by podpořilo začlenění Moldavska do Rumunska v té či oné formě, ačkoli většina obyvatel obou zemí se domnívá, že "nyní není ta správná chvíle".{{Cite web|last=Sánchez|first=Wilder Alejandro|date=2023-02-12|title=Opinion – Moldova and Romania's Unification is Not on the Horizon|url=https://www.e-ir.info/2023/02/12/opinion-moldova-and-romanias-unification-is-not-on-the-horizon/|access-date=2023-08-03|website=E-International Relations|language=en-US}} Průzkum z roku 2022 během ruské invaze na Ukrajinu ukázal, že pouze 11 % obyvatel Rumunska podporuje okamžitou unii, zatímco více než 42 % si myslí, že není vhodná chvíle.{{cite news|last1=Nahoi|first1=Ovidiu|date=24 March 2022|title=Sondaj: patriotismul românilor în context de război|language=ro|work=RFI România: Actualitate, informaţii, ştiri în direct|url=https://www.rfi.ro/social-143799-sondaj-patriotism-romani-context-razboi|access-date=28 March 2022}} [1059] => [1060] => Podle údajů sčítání lidu z roku 2014 žije v Moldavsku (v oblastech kontrolovaných ústřední vládou) 2 998 235 obyvatel, což je pokles o 11,3 % oproti údajům zjištěným při sčítání lidu v roce 2004. Míra urbanizace je 45 %. V Podněstří (k říjnu 2015) žilo 475 665 obyvatel, což je rovněž pokles, o 14,3 %, oproti číslu zaznamenanému při sčítání lidu v roce 2004. Míra [[urbanizace]] v Podněstří byla 69,9 %. [[Emigrace]] je v Moldavsku masový jev a má zásadní dopad na demografickou situaci a ekonomiku země. Moldavská zpravodajská a bezpečnostní služba odhaduje, že 600 000 až 1 milion moldavských občanů (téměř 25 % obyvatel) pracuje v zahraničí.{{Citace elektronického periodika [1061] => | příjmení = [1062] => | jméno = [1063] => | titul = Understanding Migration, Emigration from Moldova [1064] => | periodikum = [1065] => | vydavatel = [1066] => | url = http://www.outreachworld.org/Files/u_texas/Decision-Activity_Russia.pdf [1067] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110514225142/http://www.outreachworld.org/Files/u_texas/Decision-Activity_Russia.pdf [1068] => | datum vydání = 2011-05-14 [1069] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1070] => }} [1071] => [1072] => == Věda == [1073] => [[Soubor:Spafarii trip stamp.jpg|náhled|[[Nikolaj Gavrilovič Spafarij]] na moldavské poštovní známce]] [1074] => Zakladatelem moldavské vzdělanosti byl v 16. století [[Grigore Ureche]], který ve své kronice ''Letopisețul Țării Moldovei'' poprvé zaznamenal existenci moldavského jazyka a jeho románského původu.{{Citace elektronického periodika [1075] => | titul = Grigore Ureche {{!}} Historians of the Ottoman Empire [1076] => | periodikum = ottomanhistorians.uchicago.edu [1077] => | url = https://ottomanhistorians.uchicago.edu/en/historian/grigore-ureche [1078] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1079] => }} Urecheho kronikářské dílo dokončil [[Miron Costin]]. Moldavci se hrdě hlásí také k dalšímu významnému historikovi, [[Dimitrie Cantemir|Dimitrie Cantemirovi]], který byl chvíli i moldavským knížetem (1710-1711). Připravil první vědeckou zprávu o Moldávii, ''Descriptio Moldaviae'', v níž popsal její zeměpisné, etnografické a ekonomické podmínky. V 17. století byl významným vědcem [[Nikolaj Gavrilovič Spafarij]], největší význam mají jeho zápisky z cesty do [[Čína|Číny]], které obsahují cenné informace o tehdejších poměrech na [[Sibiř]]i i v Číně.{{Citace elektronického periodika [1080] => | titul = Spafarij, Nikolaj Gavrilovič nell'Enciclopedia Treccani [1081] => | periodikum = www.treccani.it [1082] => | url = https://www.treccani.it/enciclopedia/nikolaj-gavrilovic-spafarij [1083] => | jazyk = it-IT [1084] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1085] => }} [1086] => [[Soubor:Берг 1901 г.jpg|vlevo|náhled|287x287pixelů|[[Lev Berg]]]] [1087] => Rumunskou filologii 19. století povýšil [[Bogdan Petriceicu Hasdeu]] (rodák ze severní Besarábie, o niž Moldavsko přišlo). [[Lev Berg]] byl významným geografem a prezidentem Ruské geografické společnosti.{{Citace elektronického periodika [1088] => | titul = Lev Simonovich Berg {{!}} Russian zoologist [1089] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [1090] => | url = https://www.britannica.com/biography/Lev-Simonovich-Berg [1091] => | jazyk = en [1092] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1093] => }} V Moldavsku se narodil také slavný polský statistik [[Jerzy Neyman]], jazykovědec a odborník na [[románské jazyky]] [[Eugenio Coșeriu]] či chemik a otec teorie organické katalýzy [[Nikolaj Zelinskij]], mj. vynálezce první účinné filtrační [[Ochranná maska|plynové masky]] s [[Aktivní uhlí|aktivním uhlím]] na světě.{{Citace elektronického periodika [1094] => | titul = Zelinsky, Nikolay Dmitrievich {{!}} Encyclopedia.com [1095] => | periodikum = www.encyclopedia.com [1096] => | url = https://www.encyclopedia.com/science/dictionaries-thesauruses-pictures-and-press-releases/zelinsky-nikolay-dmitrievich [1097] => | datum přístupu = 2021-02-26 [1098] => }} K nejlepším vojenským teoretikům Rudé armády patřil [[Jona Jakir]], který se však nakonec stal obětí zinscenovaného soudního procesu s okruhem kolem maršála [[Michail Tuchačevskij|Tuchačevského]].{{Citace elektronického periodika [1099] => | titul = Iakir, Iona Emmanuilovich [1100] => | periodikum = yivoencyclopedia.org [1101] => | url = https://yivoencyclopedia.org/article.aspx/Iakir_Iona_Emmanuilovich [1102] => | datum přístupu = 2023-04-11 [1103] => }} Politologem a odborníkem na geopolitiku je [[Oleg Serebrian]]. [1104] => [[Soubor:Biblioteca Nationala Vasile Alecsandri, Chisinau, Republica Moldova Vasile Alecsandri National Library, Chisinau, Republic of Moldova (51171201087).jpg|náhled|Národní knihovna]] [1105] => Nejvýznamnějším vědeckými institucemi v zemi jsou [[Národní knihovna Moldavska]] (''Biblioteca Națională a Republicii Moldova'') založená roku 1832{{Citace periodika [1106] => | titul = Biblioteca Naţională a Republicii Moldova (BNRM) [1107] => | periodikum = Chisinau, orasul meu [1108] => | datum vydání = 2011-11-16 [1109] => | jazyk = en-US [1110] => | url = https://orasulmeuchisinau.wordpress.com/2011/11/16/biblioteca-nationala-a-republicii-moldova-bnrm/ [1111] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1112] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181119173719/https://orasulmeuchisinau.wordpress.com/2011/11/16/biblioteca-nationala-a-republicii-moldova-bnrm/ [1113] => | datum archivace = 2018-11-19 [1114] => | nedostupné = ano [1115] => }} {{Wayback|url=https://orasulmeuchisinau.wordpress.com/2011/11/16/biblioteca-nationala-a-republicii-moldova-bnrm/ |date=20181119173719 }}, [[Moldavská státní univerzita]] v Kišiněvě (''Universitatea de Stat din Moldova'') a Moldavská akademie věd (''Academia de Științe a Moldovei''), obě posledně jmenované byly založeny roku 1946. Na Moldavské státní univerzitě studuje zhruba 20 000 studentů, mnoho Moldavců ale studuje také v Rumunsku, které v roce 2015 připravilo velkorysý projekt přijetí 5000 moldavských vysokoškolských studentů.{{Citace elektronického periodika [1116] => | příjmení = [1117] => | jméno = [1118] => | titul = România oferă tinerilor moldoveni 5.000 de burse în licee şi universităţi [1119] => | periodikum = www.publika.md [1120] => | url = https://www.publika.md/romania-ofera-tinerilor-moldoveni-5000-de-burse-in-licee-si-universitati-_2337811.html [1121] => | datum vydání = 2015-06-22 [1122] => | jazyk = ro [1123] => | datum přístupu = 2023-04-10 [1124] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200601193941/https://www.publika.md/romania-ofera-tinerilor-moldoveni-5000-de-burse-in-licee-si-universitati-_2337811.html [1125] => | datum archivace = 2020-06-01 [1126] => }} [1127] => [1128] => [1129] => == Kultura == [1130] => {{Více obrázků|zarovnání=vpravo|velikost obrázků=150px|obrázek1=Eminescu.jpg|alt1=Eminescu|popisek1=[[Mihai Eminescu]], národní básník Moldavska a Rumunska|obrázek2=Dimitrie Cantemir - portrait from Descriptio Moldaviae, 1716.jpg|alt2=Cantemir|popisek2=[[Dimitrie Cantemir]], moldavský učenec raného osvícenství}}Kulturní tradice Moldavska je ovlivněna především rumunským původem většinového obyvatelstva, jehož kořeny sahají až do 2. století našeho letopočtu, do období římské kolonizace [[Dácie]].{{cite web|url=http://countrystudies.us/moldova/18.htm|title=Moldova – Culture|website=Countrystudies.us|access-date=27 July 2018|archive-date=14 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171014093821/http://countrystudies.us/moldova/18.htm|url-status=live}} Moldavsko, které se geograficky nachází na křižovatce [[Italikové|latinské]], [[Slované|slovanské]] a dalších kultur, obohatilo svou vlastní kulturu přejímáním a udržováním tradic sousedních regionů a dalších vlivných zdrojů.{{cite web|author=Octavian Sofransky|url=http://www.bundesheer.at/pdf_pool/publikationen/wg3-sofransky.pdf|title=Ethno-Political Conflict in Moldova|publisher=European Centre in Moldova|access-date=2 September 2015|archive-date=23 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923195357/http://www.bundesheer.at/pdf_pool/publikationen/wg3-sofransky.pdf|url-status=live}} Nejpočetnější etnická skupina, která se ve 14. století začala široce identifikovat jako "moldavská", sehrála významnou roli při utváření klasické rumunské kultury. Kultura byla ovlivněna také byzantskou kulturou, sousedním uherským a slovanským obyvatelstvem a později osmanskými Turky. V 19. století převládal v moldavské literatuře a umění silný západoevropský vliv. V období 1812 až 1917 a 1944 až 1989 byli Moldavané ovlivněni také ruskou a sovětskou nadvládou a etnickou ruskou imigrací. [1131] => [[Soubor:International_Children's_Day_Celebrations_in_Chisinau,_Moldova_(7688594362_cropped).jpg|vlevo|náhled|Moldavané v národních krojích v Kišiněvě]] [1132] => Kulturní dědictví země představují četnými kostely a kláštery, které nechal postavit moldavský panovník [[Štěpán III. Veliký]] v 15. století, díla pozdějších renesančních metropolitů Varlaama a [[Dosoftei|Dosofteie]] a učenců, jako byli [[Grigore Ureche]], [[Miron Costin]], [[Nikolaj Gavrilovič Spafarij]], [[Dimitrie Cantemir]][f] a Ion Neculce. V 19. století se na formování moderní rumunské kultury významně podíleli Moldavané z území středověkého [[Moldavské knížectví|Moldavského knížectví]], rozděleného na [[Besarábie|Besarábii]], [[Bukovina (země)|Bukovinu]] a Západní Moldávii (po roce 1859 Rumunsko). Patřila k nim řada Besarabů, například Alexandru Donici, Alexandru Hâjdeu, Bogdan Petriceicu Hasdeu, Constantin Stamati, Constantin Stamati-Ciurea, Costache Negruzzi, Alecu Russo a Constantin Stere. [1133] => [1134] => Pozdně romatický básník [[Mihai Eminescu]] a spisovatel [[Ion Creangă]] jsou nejvlivnějšími rumunsky píšící umělci, kteří jsou považováni za národní spisovatele jak v Rumunsku, tak v Moldavsku.{{cite journal|author=Catherine Lovatt|url=http://www.ce-review.org/00/3/lovatt3.html|title=2000: Year of Eminescu|journal=Central Europe Review|volume=2|issue=3|date=24 January 2000|access-date=10 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923201420/http://www.ce-review.org/00/3/lovatt3.html|archive-date=23 September 2015|url-status=dead}} [1135] => [1136] => === Svátky === [1137] => Většina maloobchodních podniků má na [[Nový rok]] a Den nezávislosti zavřeno, ale o všech ostatních svátcích zůstává otevřeno. [[Vánoce]] se slaví buď 7. ledna, což je tradiční datum ve starokalendářních [[Pravoslavná církev|pravoslavných církvích]], nebo 25. prosince, přičemž obě data jsou vyhlášena za státní svátky.{{cite news|title=Moldova Declares Western Christmas Day Official Holiday|newspaper=Radio Free Europe/Radio Liberty|date=19 December 2013|url=http://www.rferl.org/content/moldova-celebrates-western-christmas/25206410.html|access-date=20 December 2013|archive-date=19 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219232059/http://www.rferl.org/content/moldova-celebrates-western-christmas/25206410.html|url-status=live}} [1138] => [1139] => Na 1. března připadá obdarovávání ''mărțișor'', což je tradice, kdy jsou ženy obdarovávány druhem talismanu, který se dává pro štěstí.{{Cite web|date=12 August 2014|title=Martisor, a Spring celebration for Eastern Europeans – FOREIGNERS IN UK|url=http://www.foreignersinuk.co.uk/community_news-community-martisor_a_spring_celebration_for_eastern_europeans_3823.html|access-date=29 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20140812210746/http://www.foreignersinuk.co.uk/community_news-community-martisor_a_spring_celebration_for_eastern_europeans_3823.html|archive-date=12 August 2014}} [1140] => [1141] => === Architektura a umění === [1142] => V Moldavsku se narodil významný ruský architekt [[Alexej Ščusev]]. Byl klíčovým představitelem architektury stalinské éry, která je někdy nazývána stalinský imperiální styl či stalinský klasicismus.{{Citace monografie [1143] => | příjmení = Chmelnizki [1144] => | jméno = Dmitrij [1145] => | titul = Alexey Shchusev: Architect of Stalin's Empire Style [1146] => | url = https://books.google.cz/books/about/Alexey_Shchusev.html?id=XnX-zQEACAAJ&redir_esc=y [1147] => | vydavatel = DOM Publishers [1148] => | počet stran = 144 [1149] => | isbn = 978-3-86922-474-9 [1150] => | jazyk = en [1151] => }} Jeho nejznámější stavbou je [[Leninovo mauzoleum]] v [[Moskva|Moskvě]]. Na území Moldavska se nachází jedna památka zapsaná na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]]. Jde o [[Struveho geodetický oblouk]], jenž byl řetězcem [[Trigonometrický bod|triangulačních bodů]] vybudovaných napříč deseti státy, od norského [[Hammerfest|Hammerfestu]] až k Černému moři. 2820 kilometrů dlouhý systém byl vybudován ruským astronomem [[Friedrich Georg Wilhelm von Struve|Friedrichem Georgem Wilhelmem von Struve]] v letech 1816–1855. Moldavsko tento zápis sdílí s [[Bělorusko|Běloruskem]], [[Estonsko|Estonskem]], [[Finsko|Finskem]], [[Lotyšsko|Lotyšskem]], [[Litva|Litvou]], [[Norsko|Norskem]], [[Rusko|Ruskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]].{{Citace elektronického periodika [1152] => | titul = Moldavsko - dědictví UNESCO: Moldavsko: Můj průvodce [1153] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [1154] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1381&p1=1229&cookiesAllowed=1 [1155] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1156] => }}{{Nedostupný zdroj}} [1157] => [[Soubor:Ansamblul_Catedralei_„Nașterea_Domnului”_8.jpg|náhled|[[Katedrála Narození Páně (Kišiněv)|Katedrála Narození Páně]]]] [1158] => [[Soubor:Hancu_Monastery.jpg|vlevo|náhled|[[Klášter Hâncu]]]] [1159] => K dalším významným historickým a architektonickým památkám patří jeskynní klášter ve vesnici Țipova. Jde o největší ortodoxní klášter celé východní Evropy.{{Citace elektronického periodika [1160] => | titul = Ukryté kláštery Moldavska jsou cílem mnoha poutníků i milovníků panenské přírody - Lidé a Země [1161] => | periodikum = Lideazeme.cz [1162] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/92310/ukryte-klastery-moldavska-jsou-cilem-mnoha-poutniku-i-milovniku-panenske-prirody.html [1163] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1164] => }} Další důležitý klášter se nachází ve vesnici Cipriana, v něm sídlí [[moldavská pravoslavná církev]]. Pověstmi je opředen klášter Svaté Trojice v Saharna.{{Citace periodika [1165] => | titul = Další místa a pamětihodnosti Moldávie [1166] => | periodikum = HedvabnaStezka.cz [1167] => | url = https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/moldavsko/zajimavosti-moldavie/ [1168] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1169] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181119132656/https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/moldavsko/zajimavosti-moldavie/ [1170] => | datum archivace = 2018-11-19 [1171] => | nedostupné = ano [1172] => }} {{Wayback|url=https://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/moldavsko/zajimavosti-moldavie/|date=20181119132656}} Klášter Japca je jediným klášterem, který sovětská moc nikdy neuzavřela. Pozoruhodným dokladem střídání kultur a mísení vlivů na území Rumunska je město [[Orhei]], v němž se dochovalo nejvíce historických budov, od muslimských mešit až po pravoslavné kláštery. Z novějších staveb se symbolem Moldavska stala [[Katedrála Narození Páně (Kišiněv)|Katedrála Narození Páně v Kišiněvě]] z 19. století nebo [[klášter Hâncu]] v Bursucu. [1173] => [1174] => === Hudba === [1175] => [[Soubor:Moldova_at_ESC_2011.jpg|náhled|[[Zdob și Zdub]] vystupuje na soutěži [[Eurovision Song Contest 2011]]]] [1176] => Moldavským rodákem je také jeden z nejslavnějších klavíristů historie [[Anton Rubinstein]]. Pěvkyní milánské [[La Scala|La Scaly]] se stala [[Maria Bieșu]], meziválečnou operní hvězdou byla [[Maria Cebotari]]. Autorem hudby k zahajovacímu i závěrečnému ceremoniálu [[Letní olympijské hry 1980|olympijských her v Moskvě roku 1980]] byl [[Eugen Doga]]. Skladatelem vážné hudby byli i Gavriil Musicescu, Ștefan Neaga a[[Alexander Goldenweiser]], známou houslistkou je [[Patricia Kopatchinskaja]]. [1177] => [1178] => V populární hudbě se proslavila [[disco]] kapela [[O-Zone]].{{Citace periodika [1179] => | příjmení = [1180] => | jméno = [1181] => | titul = O-Zone udělali hit, dobyli hitparády, vydělali prachy a skončili [1182] => | periodikum = Koule.cz [1183] => | datum vydání = 2009-07-29 [1184] => | ročník = [1185] => | číslo = [1186] => | strany = [1187] => | url = https://www.koule.cz/novinky/o-zone-udelali-hit-dobyli-hitparady-vydelali-prachy-a-skoncili-1065-shtml/ [1188] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1189] => }} V oblasti elektronické hudby se prosadil kišiněvský rodák [[Andrew Rayel]]. Dětskou pěveckou hvězdou je [[Cleopatra Stratan|Cleopatra Stratanová]]. Další populární moldavskou skupinou je [[Zdob și Zdub]], která zemi reprezentovala v soutěži [[Eurovision Song Contest]] v roce 2005 a skončila šestá, rovněž v roce 2021 s podobným výsledkem. [1190] => [1191] => V roce 2007 reprezentovala zemi na pěvecké soutěži ''[[Eurovision Song Contest 2007|Eurovision Song Contest]]'' [[Natalia Barbuová]] se svou písní "Fight" a obsadila desáté místo, podobně se zúčastnilo v roce 2011, kdy skončila na 12. místě. Skupina [[SunStroke Project]] reprezentovala zemi [[Eurovision Song Contest 2010|v ročníku 2010]] s písní "Run Away". Kapela se znovu objevilia v [[Eurovision Song Contest 2017|ročníku 2017]] s písní "Hey Mama", který získal třetí místo.{{cite web|title=2017 Grand Final Scoreboard|url=https://eurovision.tv/event/kyiv-2017/grand-final/scoreboard|website=Eurovision.tv|publisher=European Broadcasting Union|access-date=14 May 2016|archive-date=27 March 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190327152129/https://eurovision.tv/event/kyiv-2017/grand-final/scoreboard|url-status=dead}} V [[Eurovision Song Contest 2022|ročníku 2022]] se do finále dostalo folkové duo ''[[Frații Advahov]]'' spolu ''s'' Zdob și Zdub''.''{{Citace elektronického periodika [1192] => | titul = Grand Final of Turin 2022 - Eurovision Song Contest [1193] => | periodikum = eurovision.tv [1194] => | url = https://eurovision.tv/event/turin-2022/grand-final [1195] => | datum přístupu = 2023-11-10 [1196] => }} [1197] => [1198] => V roce 2015 vzrostla popularita nového hudebního projektu s názvem Carla's Dreams v okolí Moldavska. V roce 2016 se Carla's Dreams s písní "Sub Pielea Mea" dostali na přední příčky hitparád v několika zemích Evropy. Píseň byla hojně vysílána a dostala se na první místo hitparád v Moldavsku i v Rusku. Skupina je stále aktivní a v roce 2017 vydala své poslední album. Tématem hudební skupiny jsou "[[Anonymous (skupina)|Anonymous]]", protože vystupují s pomalovanými obličeji, mikinami a slunečními brýlemi. Identita členů skupiny je zatím neznámá. [1199] => [1200] => Mezi nejvýznamnější moldavské hudebníky klasické hudby patří [[Maria Bieșu]], jedna z předních světových sopranistek a operních pěvkyň; klavírista Mark Zeltser, vítěz Národní soutěže SSSR, soutěže Long-Thibaud-Crespin v Paříži a soutěže Busoni v italském Bolzanu. [1201] => [1202] => V Moldavsku se narodil také raper [[Calin]], který žije v České republice.{{Citace periodika [1203] => | příjmení = [1204] => | jméno = [1205] => | titul = Raper: Hip hop je nový rock 'n' roll! [1206] => | periodikum = TÝDEN.cz [1207] => | datum vydání = 2018-08-10 [1208] => | ročník = [1209] => | číslo = [1210] => | strany = [1211] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/raper-hip-hop-je-novy-rock-n-roll_491729.html [1212] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1213] => }} Další významnou moldavskou emigrantkou do Česka je baletka [[Alina Nanu]], která se stala nejmladší primabalerínou [[Národní divadlo|Národního divadla v Praze]] a je držitelkou dvou [[Cena Thálie|Cen Thálie]]. [1214] => [1215] => === Média === [1216] => Moldavská ústava zaručuje právo na [[Svoboda projevu|svobodu projevu]] a [[právo na informace]]. Organizace [[Reportéři bez hranic]] zlepšila umístění Moldavska v žebříčku svobody tisku z 89. místa v roce 2020 na 28. místo v roce 2023, částečně díky vládním právním reformám, které novinářům usnadnily přístup k oficiálním informacím,{{Cite web|date=23 July 2020|title=Moldova {{!}} RSF|url=https://rsf.org/en/country/moldova|access-date=2023-07-07|website=[[Reporters Without Borders]]|language=en}}{{Cite web|last=Cojocari|first=Vitalie|title=Why Moldova is ahead of Romania in Media freedom|url=https://www.thomsonfoundation.org/latest/why-moldova-is-ahead-of-romania-in-media-freedom/|access-date=2023-07-07|website=[[Thomson Foundation]]|language=en}} nicméně upozornila, že "moldavská média jsou různorodá, ale extrémně polarizovaná, stejně jako samotná země, která je poznamenána politickou nestabilitou a nadměrným vlivem oligarchů". Moldavská média jsou rozdělena na proruské a prozápadní tábory a podle stranicko-politických linií,{{Cite news|date=July 2022|title=Moldova media guide|language=en-GB|work=BBC News|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17602346|access-date=2023-07-07}} přičemž [[Východoevropský oligarcha|oligarchové]] a političtí představitelé silně ovlivňují jejich redakční postoje. [1217] => [1218] => Nejoblíbenějším a nejdůvěryhodnějším médiem zůstává [[televize]], na druhou stranu stále větší vliv mají online [[sociální média]]. Většina soukromých rozhlasových stanic přebírá produkci ruských a rumunských stanic. První [[Veřejnoprávní médium|veřejně financovaný národní rozhlasový vysílač]], Radio Moldova, vysílá od roku 1939 z hlavního města Kišiněva. Rozhlasová stanice [[Svobodná Evropa]] je rovněž široce dostupná. Moldavským státním národním rozhlasovým a televizním vysílatelem je [[Teleradio-Moldova]], které provozuje dva televizní kanály ([[Moldova 1]] a [[Moldova 2]]) a dále tři rozhlasové stanice. [1219] => [1220] => V červenci 2022 bylo v Moldavsku 3 miliony uživatelů [[Internet|internetu]], což je přibližně 76 % obyvatel, digitální infrastruktura je dobře rozvinutá a území je z 98 % pokryto sítí [[4G]]. V Moldavsku vychází řada deníků a týdeníků, mezi nejpopulárnější patří ''Timpul de dimineață'' a ''Moldova Suverană'', ale tištěná média mají v Moldavsku celkově malou čtenost. Nezávislá média se snaží zajistit finanční udržitelnost vzhledem ke klesajícím příjmům z reklamy v důsledku inflace, hospodářské stagnace a nejistoty způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. [1221] => [1222] => V roce 2022 vláda odebrala vysílací licence šesti [[Televizní společnost|televizním stanicím]] za vysílání proruské propagandy a [[Dezinformace|dezinformací]] o ruské invazi na Ukrajinu v rozporu s kodexem audiovizuálních služeb v zemi.{{Cite web|date=2022-12-19|title=Six TV channels suspended amid 'misinformation' allegations|url=https://www.euronews.com/2022/12/19/six-tv-channels-suspended-in-moldova-amid-misinformation-allegations|access-date=2023-07-07|website=euronews|language=en}} Vláda uvedla, že tak učinila s cílem "zabránit riziku dezinformací nebo pokusů o manipulaci s veřejným míněním".{{Cite web|date=2022-12-17|title=Moldova suspends six channels over Ukraine 'disinformation' – DW – 12/17/2022|url=https://www.dw.com/en/moldova-suspends-six-channels-over-ukraine-disinformation/a-64137437|access-date=2023-07-07|website=[[Deutsche Welle]]|language=en}} Všech šest společností bylo buď vlastněno, nebo napojeno na [[Ilan Șor|Ilana Șhora]], uprchlého proruského politika a podnikatele, který v roce 2019 utekl do Izraele poté, co byl odsouzen za podvody a [[praní špinavých peněz]] a v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení.{{Cite news|date=2022-12-17|title=Moldovan Government Suspends Licenses Of Six TV Stations To 'Eliminate Propaganda'|language=en|work=[[Svobodná Evropa|RadioFreeEurope/RadioLiberty]]|url=https://www.rferl.org/a/moldova-ilan-shor-tv-stations-licenses-suspended-russia-war/32180842.html|access-date=2023-07-07}} V říjnu 2023 byly také zakázány televize Orizont, ITV, Prime, Publika TV, Canal 2 a Canal 3 za podkopávání místních voleb a také zablokována řada ruských médií, mezi něž patří zpravodajské agentury [[TASS]] a [[Interfax]].{{cite web|title=Moldova blocks more Russian media outlets|url=https://www.broadbandtvnews.com/2023/10/31/moldova-blocks-more-russian-media-outlets/|date=31 October 2023}} [1223] => [1224] => Moldavská kinematografie se rozvíjela v 60. letech 20. století za sovětské éry, kdy vznikl malý, ale vitální filmový průmysl.{{Cite web|last=Johnson|first=Glen|date=2018-08-05|title=Tiny Moldova was once a movie-making capital. A few diehards are trying to keep the tradition alive|url=https://www.latimes.com/world/europe/la-fg-moldova-film-20180805-story.html|access-date=2023-07-07|website=Los Angeles Times|language=en-US}} Po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti Moldavska se moldavský filmový průmysl ocitl v hospodářské stagnaci a chudobě.{{Cite web|last=Clark|first=Marcus|date=2012-11-08|title=Learn About Moldova's Brave Little Film Industry|url=https://theculturetrip.com/europe/moldova/articles/beyond-the-eastern-bloc-the-best-of-moldovan-film/|access-date=2023-07-07|website=Culture Trip|language=en}} I přesto se některé filmy dočkaly mezinárodního úspěchu. Asi nejznámějšími jsou ''Šumaři'' (rumunsky Lăutarii, 1972), který napsal a režíroval moldavský filmař [[Emil Loteanu]], a ''Svatba v Besarábii'' (2009), která vznikla v [[Koprodukce|koprodukci]] Rumunska, Moldavska a [[Lucembursko|Lucemburska]]. Loteanu v roce 1975 natočil i další slavný film ''[[Cikáni jdou do nebe]]'' (''Tabor uchodit v nebo''). Tento film proslavil i moldavskou herečku [[Svetlana Toma|Svetlanu Tomu]]. Kišiněvským rodákem je americký režisér [[Lewis Milestone]], držitel dvou [[Oscar za nejlepší režii|Oscarů za nejlepší režii]]. [1225] => [1226] => V posledních letech si moldavská kinematografie získala větší mezinárodní pozornost. Film Carbon (2022) režiséra Iona Borşe získal pozitivní ohlasy časopisů, jako je [[Variety]],{{Cite web|last=Vourlias|first=Christopher|date=2023-06-15|title=Echoes of the Ukraine War Haunt the Moldovan Tragicomedy 'Carbon,' About a Post-Soviet Conflict Lost to History|url=https://variety.com/2023/film/global/urkaine-war-moldova-carbon-1235645182/|access-date=2023-07-07|website=Variety|language=en-US}} a získal Cenu diváků na Mezinárodním filmovém festivalu Transilvania,{{Citation|title=Carbon|url=https://mubi.com/films/carbon-2022|access-date=2023-07-07|language=en}} na 37. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve Fribourgu bylo Moldavsko uvedeno v sekci "Nové území", která oslavuje málo známé kultury filmové tvorby.{{Cite web|title=Between irony and poetry: the Republic of Moldova at FIFF {{!}} Festival International de Films de Fribourg|url=https://www.fiff.ch/en/between-irony-and-poetry-republic-moldova-fiff|access-date=2023-07-07|website=www.fiff.ch|language=en}} V červenci 2022 oznámil [[Rozvojový program OSN]], že pomocí nejmodernějšího vybavení převede více než 1 600 filmů z archivu Moldova-Film pro zachování potomků a kultury. Spojené státy americké pomohly tím, že v roce 2021 vybavily [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|digitalizační]] laboratoř pro restaurování a uchování archivních hraných a dokumentárních filmů, které představují důležitou součást historického, kulturního a uměleckého dědictví Moldavska, a mnoho filmů bylo odvysíláno ve státní televizi s rumunskými titulky.{{Cite web|title=More than 1,600 films from Moldova Film archive will be digitized, with the support of the European Union and the U.S. Government {{!}} United Nations Development Programme|url=https://www.undp.org/moldova/press-releases/more-1600-films-moldova-film-archive-will-be-digitized-support-european-union-and-us-government|access-date=2023-07-07|website=UNDP|language=en}}{{Cite web|title=Technical Difficulties|url=https://md.usembassy.gov/rediscovering-moldovas-cinema-heritage/|access-date=2023-07-07|website=md.usembassy.gov|date=25 February 2021}} [1227] => === Kuchyně === [1228] => {{Podrobně|Moldavská kuchyně}} [1229] => Úrodná [[černozem]] poskytuje hojnost [[Réva vinná|vinné révy]], ovoce, zeleniny, [[Obilovina|obilovin]], masa a mléčných výrobků, které našly své uplatnění v [[Moldavská kuchyně|národní kuchyni]]. Moldavská kuchyně je podobná sousednímu [[Rumunská kuchyně|Rumunsku]], [[Ukrajinská kuchyně|Ukrajině]] a [[Polská kuchyně|Polsku]] a regiony mají mnoho společných tradičních jídel, často s regionálními obměnami. Moldavská kuchyně byla v minulosti ovlivněna zejména prvky [[Ruská kuchyně|ruské]], [[Turecká kuchyně|turecké]] a [[Ukrajinská kuchyně|ukrajinské kuchyně]]. Mezi hlavní jídla často patří hovězí a vepřové maso, brambory, zelí a různé obiloviny. Oblíbenými alkoholickými nápoji jsou moldavská pálenka ''divin'', pivo a víno, které je v zemi známé svou vysokou kvalitou.[https://www.sommeliers-international.com/en/breakaways-in-the-vineyards/wine-of-moldova Wine of Moldova] {{Wayback|url=https://www.sommeliers-international.com/en/breakaways-in-the-vineyards/wine-of-moldova |date=20220912000000 }} – Sommeliers International[https://vidawines.co.uk/moldovan-red-wines-the-best-red-wine-on-the-planet-you-have-never-heard-of/ Moldovan Red Wines: The Best Red Wine on the Planet You Have Never Heard Of] {{Wayback|url=https://vidawines.co.uk/moldovan-red-wines-the-best-red-wine-on-the-planet-you-have-never-heard-of/ |date=20220912000000 }} – Vida Wines & Spirits [1230] => [[Soubor:Mămăligă2020-02-12.jpg|alt=Mămăligă|náhled|300x300pixelů|Mămăligă]] [1231] => Existuje několik tradičních moldavských jídel. [[Plačinta]] je plněné a smažené pečivo s náplní, jako je měkký sýr (často Urdă), zelí, brambory, jablka, višně a další, buď sladké, nebo slané.{{Cite web|last=Kieff|first=Leah|date=2015-12-10|title=4 foods you must try in Moldova|url=https://www.peacecorps.gov/stories/4-foods-you-must-try-in-moldova/|access-date=2023-07-07|website=[[Peace Corps]]|language=en}} [[Sarma|Sarmale]] je typické moldavské jídlo, které se obvykle skládá ze zelných listů plněných rýží, paprikou, mrkví, masem a zapečených v oleji. Regionální varianty lze nalézt i v dalších bývalých částech [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [[Mămăligă]] je dalším základním jídlem, druhem kaše ze žluté [[Kukuřice setá|kukuřičné]] mouky, která je oblíbená i v jiných zemích, ale často se jmenuje [[polenta]] a která se často podává s ovčím sýrem a [[Zakysaná smetana|zakysanou smetanou]]. ''Plachyndy'' je druh plochého chleba, často připravovaného z [[Kefír|kefíru]] nebo [[podmáslí]], obaleného do bylinek a smaženého na oleji.{{Cite news|last=Steafel|first=Eleanor|date=2021-07-02|title=You need this easy flatbread recipe in your culinary arsenal|language=en-GB|work=The Telegraph|url=https://www.telegraph.co.uk/food-and-drink/features/need-easy-flatbread-recipe-culinary-arsenal/|access-date=2023-07-07|issn=0307-1235}} ''Zeamă'' je řídká kuřecí [[polévka]], obvykle se skládá z domácího kuřecího vývaru, který se připravuje z menšího celého kuřete, vody, tenkých domácích vaječných nudlí (''tăiței de casă'') a různé jemně nakrájené zeleniny a bylinek.{{Cite web|title=Zeama {{!}} Traditional Chicken Soup From Moldova {{!}} TasteAtlas|url=https://www.tasteatlas.com/zeama|access-date=2023-07-07|website=www.tasteatlas.com}} [[Brynza]] je měkký ovčí/kozí sýr s drobivou strukturou a pikantní chutí, který se vyrábí a je oblíbený hlavně na [[Slovenská kuchyně|Slovensku]], v Rumunsku a Moldavsku a často se používá do salátů, [[Koláč|koláčů]] a [[Knedlík|knedlíků]].{{Cite web|last=Sikorsky|first=Dmytro|date=2016-05-30|title=The Secret Of Bessarabia's Cuisine|url=http://odessareview.com/secret-bessarabias-cuisine/|access-date=2023-07-07|website=Odessa Review|language=en-US}} [1232] => [1233] => [[Boršč]], kyselá východoevropská polévka z [[Řepa červená|červené řepy]] a zeleniny, je také oblíbený a běžně se podává v Moldavsku. Stejně jako v jiných částech regionu jsou další tradiční pochoutkou [[pirohy]] (v Moldavsku známé jako ''chiroște''), které se v Moldavsku často plní měkkým sýrem. Těsto se připravuje z pšeničné mouky a vaří se v osolené vodě, smaží se na pánvi na oleji nebo se pečou v troubě.{{Cite web|last=Johnson|first=Doina|date=2019-11-13|title=Moldovan Food – 14 Best Traditional Dishes as Recommended by a Local (with Recipes) – Nomad Paradise|url=https://nomadparadise.com/moldovan-food/|access-date=2023-07-07|language=en-US}}{{cite web|date=7 October 2009|title=Hai la masa!: Coltunasi|url=https://kathrynannew.wordpress.com/2009/10/07/hai-la-masa-coltunasi/|access-date=24 August 2016}} Ruského původu [[Medovník|Medovik]] (v Moldavsku se mu říká ''tort smetanik'') je oblíbený vrstvený dort s [[Med|medem]] a [[Smetana|smetanou]] (zakysanou smetanou) nebo kondenzovaným mlékem.{{cite book|last1=Goldstein|first1=Darra|title=The Oxford Companion to Sugar and Sweets|date=2015|publisher=Oxford University Press}} [1234] => [1235] => Celková evidovaná spotřeba [[Alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]] u dospělých je přibližně rovnoměrně rozdělena mezi lihoviny, pivo a víno. Pozoruhodné je, že Moldavsko patří k [[Seznam států světa podle spotřeby alkoholu|zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu]] na obyvatele na světě - v roce 2016 se zde vypilo 15,2 litru čistého alkoholu (nejvíce na světě),{{Cite magazine|title=How This Tiny European Country Got the World's Worst Drinking Problem|url=https://time.com/5654052/moldova-drinking-problem/|url-status=live|magazine=Time|language=en|archive-url=https://web.archive.org/web/20211221152612/https://time.com/5654052/moldova-drinking-problem/|archive-date=21 December 2021|access-date=21 December 2021}} což se v posledních letech poněkud snížilo, ale stále to představuje [[Alkoholismus|vážný zdravotní problém]].{{Cite web|date=2023-06-30|title=Europeans are the world's heaviest drinkers: How do countries compare?|url=https://www.euronews.com/next/2023/06/30/so-long-dry-january-which-country-drinks-the-most-alcohol-in-europe|access-date=2023-07-07|website=euronews|language=en}} [1236] => [1237] => === Sport === [1238] => [[Soubor:AUT_vs._MDA_2015-09-05_(006).jpg|náhled| [[Moldavská fotbalová reprezentace|Moldavská mužská fotbalová reprezentace]] v roce 2015]] [1239] => Nejpopulárnějším kolektivním sportem v Moldavsku je [[fotbal]]. Řídícím orgánem je Moldavská fotbalová federace, která je součástí [[UEFA]]. [[Moldavská fotbalová reprezentace|Moldavská mužská fotbalová reprezentace]] odehrála svůj první zápas v roce 1994, ale nikdy se nekvalifikovala na [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]]. Nejúspěšnějším fotbalovým klubem je [[FC Šeriff Tiraspol]], první a jediný moldavský klub, který se kvalifikoval do skupinové fáze Ligy mistrů (v roce 2021) a Evropské ligy. Mezi další vítěze moldavské národní divize patří [[FC Zimbru Chișinău|Zimbru Kišiněv]], [[FC Dacia Chișinău|Dacia Kišiněv]], [[FC Tiraspol]] a [[FC Milsami Orhei|Milsami Orhei]]. [1240] => [1241] => Moldavští sportovci získali evropské medaile v atletice, biatlonu, fotbale a gymnastice, světové medaile v [[Lukostřelba|lukostřelbě]], [[Judo|judu]], [[plavání]] a [[Taekwondo|taekwondu]] a olympijské medaile v [[Box|boxu]], [[Kanoistika|kanoistice]], [[Sportovní střelba|střelbě]], [[vzpírání]] a [[Zápas řecko-římský|zápase]]. Samostatné Moldavsko se na olympijských hrách prvně představilo na [[Zimní olympijské hry 1994|Zimním olympijských hrách v roce 1994]] v Lillehameru. Následně v [[Letní olympijské hry 1996|Atlantě v roce 1996]], kde získalo dvě medaile. Dvojice kanoistů Nicolae Juravschi a Viktor Reneysky vybojovala stříbro (jinak má na svém kontě dvě zlata ze sovětské éry) a zápasník [[Sergej Murejko]] přivezl bronz.{{Citace elektronického periodika [1242] => | titul = Gojan to get the bronze at Beijing [1243] => | periodikum = IPN [1244] => | url = https://www.ipn.md/en/gojan-to-get-the-bronze-at-beijing-7967_971161.html [1245] => | datum vydání = 2008-08-22 [1246] => | jazyk = en [1247] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1248] => }} Za čtyři roky na [[Letní olympijské hry 2000|olympiádě v Sydney]] Moldavané tuto bilanci zopakovali, když stříbrnou medaili získal střelec Oleg Moldovan a bronzovou boxer Vitalie Grușac. Další medaili, z [[Letní olympijské hry 2008|olympijských her v Pekingu]], přivezl opět boxer, [[Veaceslav Gojan]], a byl to znovu bronz. Gojan je i mistrem Evropy z roku 2011.{{Citace elektronického periodika [1249] => | titul = Moldova's Veaceslav Gojan wins European boxing gold [1250] => | periodikum = IPN [1251] => | url = https://www.ipn.md/en/moldovas-veaceslav-gojan-wins-european-boxing-gold-7967_991112.html [1252] => | datum vydání = 2011-06-24 [1253] => | jazyk = en [1254] => | datum přístupu = 2021-02-06 [1255] => }} Také na hrách v Tokiu konaných roku 2021 Moldavané rozšířili svou medailovou sbírku, a to díky bronzu kanoisty [[Serghei Tarnovschi|Sergheie Tarnovschiho]].{{Citace elektronického periodika [1256] => | titul = Serghei Tarnovschi: The YOG canoeist making waves for Moldova [1257] => | periodikum = Olympics.com [1258] => | url = https://olympics.com/en/news/serghei-tarnovschi-the-yog-canoeist-making-waves-for-moldova [1259] => | datum vydání = 2021-03-31 [1260] => | datum přístupu = 2023-04-10 [1261] => }} Ještě před vznikem samostatného Moldavska vybojoval olympijské zlato vzpěrač [[Tudor Casapu]].{{Citace monografie [1262] => | příjmení = Brezianu [1263] => | jméno = Andrei [1264] => | příjmení2 = Spânu [1265] => | jméno2 = Vlad [1266] => | titul = The A to Z of Moldova [1267] => | url = https://books.google.cz/books?id=SsF94kyuHs4C&pg=PA72&lpg=PA72&dq=Tudor+Casapu&source=bl&ots=9C1JRz8lI3&sig=3TLFvsOUiNtnPIurDFs0mOPlVWM&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjnyon6quDeAhUrxosKHaOyAx04ChDoATANegQIBxAB#v=onepage&q=Tudor%20Casapu&f=false [1268] => | vydavatel = Scarecrow Press [1269] => | počet stran = 500 [1270] => | isbn = 9781461672036 [1271] => | poznámka = Google-Books-ID: SsF94kyuHs4C [1272] => | jazyk = en [1273] => }} [1274] => [[Soubor:Rulon_Gardner_Athens_2004f.jpg|vlevo|náhled|[[Sergej Murejko]] (v modrém) na [[Letní olympijské hry 2004|olympiádě v Athénách roku 2004]]]] [1275] => Lukostřelkyně [[Natalia Valeeva]] je mistryní světa, roku 1995 tento titul získala pro samostatné Moldavsko, další tři tituly už ovšem pro [[Itálie|Itálii]], kam odešla. Má i dva bronzy z [[Letní olympijské hry 1992|olympijských her v Barceloně 1992]], kde Moldavané startovali ještě za tzv. [[Sjednocený tým na Letních olympijských hrách 1992|Sjednocený tým]] zemí právě rozpadlého Sovětského svazu. Také zápasník [[Lukman Džabrajilov]] má titul mistra světa, který získal v roce 1994 na istanbulském šampionátu. Jeho kolega [[Ghenadie Tulbea]] je dvojnásobným mistrem Evropy (2001, 2005). Zápas má v Moldavsku velkou tradici, lidovou verzí zápasu v Moldavsku je ''trânta.{{Citace periodika [1276] => | příjmení = [1277] => | jméno = [1278] => | titul = Trânta sportul național al moldovenilor care ne-a unit timp de sute de ani [1279] => | periodikum = Telegraph Moldova [1280] => | datum vydání = 2017-10-03 [1281] => | ročník = [1282] => | číslo = [1283] => | strany = [1284] => | jazyk = ro-RO [1285] => | url = https://telegraph.md/tranta-sportul-national-al-moldovenilor-care-ne-a-unit-timp-de-sute-de-ani/ [1286] => | datum přístupu = 2018-11-19 [1287] => }}'' Také další bojový sport, [[judo]], má v Moldavsku slušnou základnu, [[Viktor Floresku]] kupříkladu bral stříbro z mistrovství světa v roce 1997. [[Taekwondo|Taekwondista]] [[Stepan Dimitrov]] je mistrem Evropy z roku 2014.{{Citace elektronického periodika [1288] => | titul = Stepan Dimitrov becomes European taekwondo champion [1289] => | periodikum = IPN Press Agency [1290] => | url = https://www.ipn.md/en/stepan-dimitrov-becomes-european-taekwondo-champion-7979_1012446.html [1291] => | datum vydání = 2014-05-02 [1292] => | datum přístupu = 2023-04-10 [1293] => }} Moldavsko jistý čas reprezentoval i cyklista [[Andrei Tchmil]], později byl jmenován i moldavským ministrem sportu. [1294] => [1295] => Dalším sportem, v němž dosáhli Moldavané již řadu úspěchů, je [[vzpírání]], [[Oleg Sîrghi]] je trojnásobným mistrem Evropy (2011, 2013, 2015). Titul evropských vzpěračských šampionů mají rovněž [[Igor Bour]] (2007), [[Anatolie Cîrîcu]] (2012) a [[Cristina Iovu]] (2012), jež druhý titul (2016) získala již za Rumunsko. [1296] => [1297] => Zimní sporty nemají v Moldavsku velké zázemí, ale naturalizovaná [[Natalija Levčenková]] pro něj v roce 2008 vybojovala titul [[Mistrovství Evropy v biatlonu|mistryně Evropy v biatlonu]], ve vytrvalostním závodě.{{Citace periodika [1298] => | příjmení = [1299] => | jméno = [1300] => | titul = Moldavka Levčenková si vystřílela titul, Češky propadly [1301] => | periodikum = Žďárský deník [1302] => | datum vydání = 2008-02-21 [1303] => | jazyk = cs [1304] => | url = https://zdarsky.denik.cz/ostatni_region/moldavka-levcenkova-se-vystrilela-k-titulu-mistryn.html [1305] => | datum přístupu = 2023-04-10 [1306] => }}V roce 2021 se moldavský fotbalový klub [[FC Šeriff Tiraspol]] probojoval jako první zástupce své země do základní skupiny [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]], když v závěrečném předkole překvapivě přehrál [[GNK Dinamo Záhřeb|Dinamo Záhřeb]]. Jeho zázemí v neuznaném Podněstří však budí rozpaky. [[Moldavská fotbalová reprezentace]] na svůj velký úspěch teprve čeká. Jejím domácím stánkem je [[stadion Zimbru]] v Kišiněvě, kde jinak hraje hlavně klub [[FC Zimbru Chișinău|Zimbru Kišiněv]] [1307] => [1308] => Lukostřelkyně [[Natalia Valeeva]] je mistryní světa, roku 1995 tento titul získala pro samostatné Moldavsko, další tři tituly už ovšem pro [[Itálie|Itálii]], kam odešla. Má i dva bronzy z [[Letní olympijské hry 1992|olympijských her v Barceloně 1992]], kde Moldavané startovali ještě za tzv. [[Sjednocený tým na Letních olympijských hrách 1992|Sjednocený tým]] zemí právě rozpadlého Sovětského svazu. Také zápasník [[Lukman Džabrajilov]] má titul mistra světa, který získal v roce 1994 na istanbulském šampionátu. Jeho kolega [[Ghenadie Tulbea]] je dvojnásobným mistrem Evropy (2001, 2005). Zápas má v Moldavsku velkou tradici, lidovou verzí zápasu v Moldavsku je ''trânta.'' Také další bojový sport, [[judo]], má v Moldavsku slušnou základnu, [[Viktor Floresku]] kupříkladu bral stříbro z mistrovství světa v roce 1997. [[Taekwondo|Taekwondista]] [[Stepan Dimitrov]] je mistrem Evropy z roku 2014. Moldavsko jistý čas reprezentoval i cyklista [[Andrei Tchmil]], později byl jmenován i moldavským ministrem sportu. [1309] => [1310] => Zimní sporty nemají v Moldavsku velké zázemí, ale naturalizovaná [[Natalija Levčenková]] pro něj v roce 2008 vybojovala titul [[Mistrovství Evropy v biatlonu|mistryně Evropy v biatlonu]], ve vytrvalostním závodě. [1311] => [1312] => == Odkazy == [1313] => [1314] => === Poznámky === [1315] => [1316] => [1317] => === Reference === [1318] => {{Překlad|en|Moldova|1183518815}} [1319] => [1320] => {{Cite news |date=2023-05-18 |title=Moldova no longer using Russian natural gas, PM says |language=en |work=Reuters |url=https://www.reuters.com/article/ukraine-crisis-moldova-primeminister-idINS8N37D05X |access-date=2023-08-01}} [1321] => {{Cite web |title=How to travel by train from London to Moldova |url=https://www.seat61.com/Moldova.htm |access-date=2023-08-02 |website=www.seat61.com}} [1322] => {{Cite web |last=Harrington |first=Keith |date=2023-04-06 |title=ECMI Minorities Blog. Gagauzia's Response to Russia's Invasion of Ukraine |url=https://www.ecmi.de/infochannel/detail/gagauzias-response-to-russias-invasion-of-ukraine |access-date=2023-08-03 |website=[[European Centre for Minority Issues]] |language=en}} [1323] => [1324] => [1325] => === Související články === [1326] => * [[Besarábie]] [1327] => * [[Gagauzsko]] [1328] => * [[Moldávie]] [1329] => * [[Podněstří]] [1330] => [1331] => === Externí odkazy === [1332] => * {{Commonscat}} [1333] => * {{Wikislovník|heslo=Moldavsko}} [1334] => * {{ro}} {{ru}} {{en}} [http://gov.md/index.php?lng=ro Oficiální stránky moldavské vlády] [1335] => * {{Citace elektronické monografie [1336] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1337] => | titul = Background Note: Moldova [1338] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5357.htm [1339] => | datum vydání = 2011-07-01 [1340] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1341] => | vydavatel = U.S. Department of State [1342] => | jazyk = anglicky [1343] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120712184541/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5357.htm [1344] => | datum archivace = 2012-07-12 [1345] => | nedostupné = ano [1346] => }} [1347] => * {{Citace elektronické monografie [1348] => | příjmení = Buckmaster [1349] => | jméno = Barbara [1350] => | spoluautoři = a kol. [1351] => | titul = Moldova [1352] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/388005/Moldova [1353] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1354] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1355] => | jazyk = anglicky [1356] => }} [1357] => [1358] => {{Moldavsko}} [1359] => {{Evropa}} [1360] => {{Společenství nezávislých států}} [1361] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1362] => {{Autoritní data}} [1363] => {{Portály|Geografie}} [1364] => [1365] => [[Kategorie:Moldavsko| ]] [1366] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1367] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1368] => [[Kategorie:Moldávie]] [1369] => [[Kategorie:Besarábie]] [1370] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1371] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [1372] => [[Kategorie:Republiky]] [] => )
good wiki

Moldavsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Reuters','Podněstří','Kišiněv','Sovětský svaz','Dněstr','Bălți','The World Factbook','Euractiv','National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova','Radio Free Europe/Radio Liberty','World Bank','Carnegie Endowment for International Peace'

Baltí

Dněstr

Kišiněv

Podněstří

Podněstří je území v Moldavské republice, které se nachází na východě země.

Reuters