Array ( [0] => 15481520 [id] => 15481520 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Molekula [uri] => Molekula [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Molecule_models.jpg|náhled|322x322pixelů|Modely různých molekul (atomy různých prvků zobrazeny jako barevné kuličky).]] [1] => '''Molekula''' ''(latinsky'' '''moles,''' ''česky'' '''malá jednotka hmotnosti''') je [[částice]] [[Látka|látky]] tvořená dvěma nebo více stejnými nebo různými [[Atom|atomy]], které jsou mezi sebou vázány [[Chemická vazba|chemickou vazbou]]. Poloha atomů v molekule a typ spojení mezi nimi je přesně definováno. Všechny molekuly téže látky mají stejné chemické vlastnosti. [2] => [3] => Molekula je nejmenší částice dané čisté látky a má stanovitelnou [[Molární hmotnost|molekulovou hmotnost]]. Určuje zároveň fyzikální vlastnosti látky obsažené v částici a představuje minimální množství dané látky, jež vstupuje do [[Chemická reakce|chemické reakce]]. Molekula je proto velmi důležitým pojmem v [[Chemie|chemii]]. [4] => [5] => Nejčastěji jsou molekuly definovány jako [[Elektrický náboj|elektricky neutrální částice]] složené ze dvou nebo více atomů. Mohou být složeny z atomů o stejném [[Protonové číslo|protonovém čísle]], potom se jedná o molekuly [[Chemický prvek|prvků]] a nazývají se homonukleární (molekuly kyslíku O2). Nebo jsou složeny z atomů o různém protonovém čísle a pak jsou to molekuly [[Chemická sloučenina|sloučenin]] a nazývají se heteronukleární (molekula vody H2O).[[Soubor:Atisane3.png|náhled|Modely různých molekul (včetně chemických vazeb mezi atomy)|323x323pixelů]]Molekuly jsou základní stavební kameny látek a většina z nich je příliš malá na to, aby byla vidět pouhým okem. Nejmenší je molekula vodíku H2 (0,15 nanometru nebo 1,5 Å). Makroskopické velikosti dosahují [[Makromolekula|makromolekuly]], které jsou důležitá pro biologické procesy (například [[Bílkovina|bílkoviny]], [[Nukleová kyselina|nukleové kyseliny]], [[polysacharidy]]). Příkladem uměle vyrobených makromolekul jsou [[syntetická vlákna]]. [6] => [7] => Jako první použil slovo ''molekula'' [[Amedeo Avogadro]]. Studiem molekul se zabývali i další vědci jako [[Robert Boyle]], Jean Perrin, [[Linus Pauling]] a další. V současnosti se molekulami zabývá [[molekulová fyzika]], molekulární chemie nebo [[Ideální plyn|kinetické teorie plynů]]. [8] => [9] => == Historie == [10] => * [[Soubor:Four_elements_representation.svg|náhled|186x186pixelů|Čtyři základní elementy (oheň, země, vzduch a voda) a jejich vlastnosti (suchý, chladný, mokrý a horký)]]Již od starověku řešili učenci, z čeho se látky skládají a jak se chovají. Jejich teorie odpovídaly tehdejšímu poznání. [11] => * [[Leukippos z Milétu|Leukippos]] (500–440 př. n. l.) a [[Démokritos]] (přibližně 460–370 př. n. l.) tvrdili, že celý vesmír se skládá z atomů a dutin. [12] => * [[Empedoklés]] (490–430 př. n. l.) si představoval čtyři základní prvky jako oheň, zemi, vzduch a vodu, mezi kterými působí síly přitažlivosti a odpuzování. Ty umožňují vzájemnou interakci těchto prvků, které nazývali [[Živel|živly]]. [13] => * [[Aristotelés|Aristoteles]] (384–322 př. n. l.) zavedl pátý prvek - pátou jsoucnost (latinsky ''quinta essentia).'' Nazýval se také neporušitelná [[Kvintesence|''kvintesence'']] nebo [[Éter (živel)|''éter'']], později zvaný též ''spiritus'' (duch) nebo ''pneuma.'' Byl považován za základní stavební kámen nebeských těles, měl mít látkovou povahu a být zároveň božskou, tvůrčí a pohybující se silou. [14] => * [[Soubor:Ritratto_di_Amedeo_Avogadro,_1800-1850_-_Accademia_delle_Scienze_di_Torino_-_Ritratti_0087_B.jpg|náhled|257x257pixelů|Amedeo Avogadro - první použil název molekula]][[Robert Boyle]] (1627– 1691) vyslovil již konkrétnější představu o molekulách v jeho slavném pojednání ''The Sceptical Chymist.'' Tvrdil, že hmota je složena ze ''shluků částic'' a že chemická změna je výsledkem přeskupení těchto ''shluků''. Domníval se, že základní prvky hmoty se skládají z částic různých druhů a velikostí (nazývaných ''tělíska''), které jsou schopny se uspořádat do skupin. [15] => * [[Amedeo Avogadro]] (1776–1856) jako první použil slovo ''molekula''. V roce 1811 ve svém článku ''Esej o určování relativních hmotností elementárních molekul těles'' uvádí: ''Nejmenší částice plynů nemusí být nutně jednoduché atomy, ale jsou tvořeny určitým počtem těchto atomů spojených přitažlivostí do jedné molekuly.'' Vysvětlil rozpor [[John Dalton|Daltonova]] atomového učení o hmotnostních slučovacích poměrech a [[Joseph Louis Gay-Lussac|Gay-Lussacem]] zjištěných objemových slučovacích poměrech. Na základě těchto zjištění formuloval [[Avogadrův zákon]]. [16] => * V roce 1926 obdržel francouzský fyzik [[Jean Baptiste Perrin]] (1870–1942) [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Dokázal teorii o atomové struktuře hmoty a podal přesvědčivý důkaz o existenci molekul na základě výsledků experimentálního zkoumání hustoty a viskozity kapalin, kinetické teorie a teorie [[Brownův pohyb|Brownova pohybu]].{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení = Houdek [18] => | jméno = František [19] => | titul = Molekula – tři jubilea [20] => | periodikum = Vesmír [21] => | odkaz na periodikum = Vesmír (časopis) [22] => | url = http://casopis.vesmir.cz/clanek/molekula-tri-jubilea [23] => | rok vydání = 2011 [24] => | měsíc vydání = únor [25] => | den vydání = [26] => | ročník = 90(141) [27] => | číslo = 2 [28] => | strany = 76–77 [29] => | issn = 0042-4544 [30] => }} [31] => * V roce 1927 fyzik [[Fritz Wolfgang London]] (1900–1954) vyvinul teorii [[Chemická vazba|chemické vazby]] homopolárních molekul. Jeho práce jsou považovány za milníky v moderní [[Chemie|chemii]] a jsou uváděny ve všech učebnicích [[fyzikální chemie]]. Je po něm pojmenována interakce mezi dočasnými [[Elektrický dipól|dipóly]] (multipóly) v molekule - Londonova [[disperzní síla]]. [32] => * V roce 1931 [[Linus Pauling]] (1901–1994) publikoval svůj průkopnický článek ''The Nature of the Chemical Bond,'' ve kterém použil [[Kvantová mechanika|kvantovou mechaniku]] k výpočtu vlastností a struktur molekul, jako jsou úhly mezi vazbami a rotace kolem vazeb. Na základě těchto konceptů Pauling vyvinul [[Hybridizace orbitalů|hybridizační teorii.]] [33] => * V roce 1954 byla udělena [[Nobelova cena za chemii]] Linu Paulingovi za práci na podstatě chemické vazby, jejíž vysvětlení pomocí kvantové mechaniky lze považovat za jeden z největších úspěchů této teorie. [34] => [35] => == Vznik molekul == [36] => Molekulu si můžeme představit jako systém interagujících částic. Celková [[energie]] takového systému [[Částice|částic]] může být vyšší nebo nižší než energie jednotlivých neinteragujících částic. To je ovlivňováno vzájemným působením mezi jednotlivými částicemi nebo skupinami částic: [37] => [38] => * Pokud interakce mezi částicemi snižuje celkovou energii, pak dochází ke vzájemnému přitahování částic, a ty mohou vytvořit [[Stabilita|stabilní]] systém. [39] => * Jestliže interakce mezi částicemi celkovou energii zvyšuje, jsou částice odpuzovány, a nemohou vytvořit stabilní systém. [40] => * Molekula tedy může vzniknout pouze tehdy, pokud jsou atomy, z nichž se bude skládat, vzájemně přitahovány tak, že celková energie molekuly je nižší než energie samostatných atomů. [41] => [42] => == Chemická vazba v molekulách == [43] => [[Soubor:Covalent bond hydrogen.svg|náhled|275x275pixelů|Vznik nepolární (kovalentní) vazby v molekule vodíku]] [44] => Molekula, která vznikne sloučením dvou nebo více [[Atom|atomů]] ([[Ion|iontů]]), je velmi stálé seskupení atomů. Pohromadě je drží síly, které nazýváme [[Chemická vazba|chemické vazby]] a jsou založeny na [[Elektromagnetická interakce|elektrické interakci]] nabitých částic (atomů, iontů). Můžeme je proto definovat podle rozdílu [[Elektronegativita|elektronegativit]] [[Ion|iontů]] na polární, nepolární a iontové. Základní chemické vazby dělíme na [[Kovalentní vazba|kovalentní]], [[Polární vazba|polární]], [[Iontová vazba|iontové]] nebo [[Kovová vazba|kovové vazby]] (ta však není vazbou „uvnitř jedné molekuly“, má smysl pouze pro rozsáhlejší strukturu kovového krystalu). Tyto vazby jsou natolik pevné, že molekuly pak vystupují jako samostatné částice. Elektronová struktura atomů vázaných v molekule se liší od elektronové struktury volných atomů. [45] => [[Soubor:NaF.gif|náhled|278x278pixelů|Vznik iontové vazby v molekule fluoridu sodného]] [46] => Vazby v molekulách je možné přerušit pouze chemickou reakcí. Při zániku chemických vazeb je nutné dodat molekule energii, aby došlo k jejímu rozpadu na jednotlivé atomy. Tato energie se nazývá disociační energie a rozpad molekuly se nazývá [[Disociace|disociací]]. [47] => [48] => Podle kvantové mechaniky se při vytváření chemických vazeb v molekulách uplatňují výměnné [[Síla|síly]]. Jsou to síly působící mezi atomy a umožňují nejenom vznik chemické vazby, ale určují i mnoho vlastností vznikající molekuly. Kvantová mechanika je popisuje jako specifické vzájemné působení stejných částic, které je výsledkem nějaké výměnné interakce. Souvisejí se symetrií nebo antisymetrií příslušné vlnové funkce vůči záměně libovolných dvou částic. Jde o kvantově mechanický jev, který nemá obdobu v klasické fyzice. [49] => [50] => == Definice == [51] => Pojem molekuly je v jednotlivých přírodovědných oborech definován podle účelu jeho použití, základní význam tak může být obsahově rozšířen, nebo naopak precizován z hlediska síly vnitřní vazby. [52] => [53] => Molekulová fyzika např. rozšiřuje pojem molekuly i o volné (či slabě vázané) částice tvořené jedním atomem, pro které používá pojem ''jednoatomová molekula''.{{Citace monografie [54] => | příjmení1 = Varady [55] => | jméno1 = Michal [56] => | titul = Termika [57] => | url = https://physics.ujep.cz/~mvarady/ter_pre_XI.pdf [58] => | datum přístupu = 2024-01-12 [59] => | vydavatel = [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem]] [60] => | místo = Ústí nad Labem [61] => | rok = 2005 [62] => | poznámka = Skripta UJEP [63] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace elektronické monografie [64] => | autor1 = MFF UK [65] => | titul = Kurz fyziky pro dálkové studium [66] => | url = https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta/kurz_fyziky_pro_DS/display.php/molekul/5_8 [67] => | datum přístupu = 2024-01-12 [68] => | vydavatel = [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy]] [69] => | místo = Praha [70] => | kapitola = 5.8 Ekvipartiční teorém [71] => | poznámka = Průvodce kurzy z fyziky (online) [72] => }} Příkladem jsou jednoatomové molekuly [[vzácné plyny|vzácných plynů]]. To umožňuje termínově jednotný popis při základním vysvětlení mechanických, termických a přenosových vlastností plynů (jako je jejich koeficient [[stlačitelnost]]i, [[molární tepelná kapacita]], [[Poissonova konstanta]], součinitelé [[difuze]] a [[tepelná vodivost|tepelné vodivosti]] apod.) pomocí [[Kinetická teorie látek|kinetické teorie plynů]]. Podobně je pro základní vysvětlení přenosových jevů v [[disociace|disociovaných]] sloučeninách (vedle součinitelů difuze a tepelné vodivosti např. [[Konduktivita|měrná elektrická vodivost]] elektrolytů) výhodné rozšířit pojem molekuly o ''molekulové [[Ion|ionty]]'', tedy o molekuly s nenulovým celkovým [[Elektrický náboj|elektrickým nábojem]]. Podle polarity náboje se pak hovoří o molekulových [[Kation|kationtech]] nebo molekulových [[Anion|aniontech]]. [73] => [74] => Pro pojem molekuly jako vázaného stavu více atomů (z kvantového pohledu soustava atomových jader sdílejících společný elektronový obal) je pak důležité odlišit, kdy se ještě jedná o vazbu atomů uvnitř molekuly a kdy už jde o [[molekulová interakce|mezimolekulové interakce]] v reálných kapalinách, molekulových krystalech a jiných kondenzovaných stavech látek. [75] => Moderní fyzikální chemie proto vymezuje pojem molekuly přísnější definicí, zahrnující i požadavek na minimální sílu vazby atomů v molekule: [76] => :''Molekula je elektricky neutrální entita sestávající z více než jednoho atomu, přičemž hladina jejího vazbového [[Potenciál (fyzika)|potenciálu]] musí vykazovat snížení umožňující obsáhnout alespoň jeden [[Molekulové spektrum#Vibrační spektra|vibrační stav]].''{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = Muller [78] => | jméno = P. [79] => | titul = Glossary of terms used in physical organic chemistry (IUPAC Recommendations 1994) [80] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [81] => | rok vydání = 1994 [82] => | měsíc vydání = květen [83] => | ročník = 66 [84] => | typ ročníku = svazek [85] => | číslo = 5 [86] => | strany = 1077–1184 [87] => | url = http://www.degruyter.com/view/j/pac.1994.66.issue-5/pac199466051077/pac199466051077.xml [88] => | dostupnost2 = PDF [89] => | url2 = http://www.degruyter.com/dg/viewarticle.fullcontentlink:pdfeventlink/$002fj$002fpac.1994.66.issue-5$002fpac199466051077$002fpac199466051077.pdf/pac199466051077.pdf?t:ac=j$002fpac.1994.66.issue-5$002fpac199466051077$002fpac199466051077.xml [90] => | issn = 1365-3075 [91] => | doi = 10.1351/pac199466051077 [92] => | jazyk = anglicky [93] => }} [94] => [95] => == Molekula v plynné, kapalné a pevné fázi == [96] => * Molekuly v [[Plyn|plynném stavu]] mohou existovat samostatně. Jsou relativně daleko od sebe, pohybují se v celém [[Objem|objemu]] a nepůsobí na sebe přitažlivou [[Síla|silou]]. [97] => * Molekuly v mnoha [[Kapalina|kapalinách]] lze ještě považovat za slabě vázané samostatné molekuly. Jsou relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu. [98] => * Molekuly v [[Pevná látka|pevných látkách]] mohou ztratit svůj smysl ve prospěch rozsáhlejší struktury. Je to u látek, jejichž struktura ([[Krystalická struktura|krystalická]], kvazikrystalická či [[Amorfní látka|amorfní]]) je založena na [[Chemická vazba#Dělení vazeb|kovalentních, koordinačně kovalentních, iontových či kovových vazbách.]] Pouze u látek založených na relativně slabých [[Mezimolekulové interakce|mezimolekulových interakcích]] můžeme mluvit o samostatných molekulách. [99] => [100] => == Chemický vzorec molekuly == [101] => V chemii jsou molekuly popsány svým názvem a [[Chemický vzorec|chemickým vzorcem]]: [102] => [103] => * Název může být triviální (vznikl historicky) nebo systematický (odpovídá [[České chemické názvosloví|českému chemickému názvosloví]]). [104] => * Molekulový vzorec určuje, jaké atomy a kolik jich je v molekule obsaženo. [105] => * Strukturní vzorec popisuje i propojení atomů a jejich uspořádání v prostoru. [106] => * Chemické vzorce ([[Chemický vzorec#Sumární vzorec|sumární]] i [[Chemický vzorec#Elektronový vzorec|elektronový]]) se používají i pro molekulové ionty. Sumárními molekulovými vzorci se běžně popisují i krystalické chemicky homogenní látky, u kterých pojem molekuly ztrácí smysl (tj. nejedná se o krystaly molekulové, ale [[Krystal#Krystalová vazba|kovalentní, kovové či iontové]]); vzorec pak charakterizuje chemické složení v [[Elementární buňka|elementární buňce]] struktury. [107] => * Chemické vzorce se používají nejenom k popisu molekuly, ale i v chemických rovnicích k popisu chemických reakcí. [108] => [109] => Systém zápisu chemických vzorců vypracoval v 19. století švédský chemik [[Jöns Jacob Berzelius]] (1779–1848). Zavedl moderní [[Symbol prvku|chemické značky prvků]], jejichž názvy odvodil z latiny a řečtiny. Kromě návrhu chemického názvosloví určil složení více než dvou tisíc [[Chemická sloučenina|chemických sloučenin]] a určil [[Relativní atomová hmotnost|relativní atomové hmotnosti]] 45 chemických prvků. Jeho symbolika se v chemii používá dodnes. [110] => {| class="wikitable" [111] => |+Příklady čtyř základních popisů molekuly [112] => !Název [113] => !Molekulový vzorec [114] => !Elektronový vzorec [115] => !Valenční vzorec [116] => |- [117] => |Voda [118] => |H2O [119] => |[[Soubor:Wasser_Elektronenformel.svg|střed|bezrámu|75x75pixelů]] [120] => |[[Soubor:WasserValenz.svg|střed|bezrámu|74x74pixelů]] [121] => |- [122] => |Metan [123] => |CH4 [124] => |[[Soubor:Methan_Elektronenformel.svg|střed|bezrámu|81x81pixelů]] [125] => |[[Soubor:Methan_Lewis.svg|střed|bezrámu|83x83pixelů]] [126] => |- [127] => |Propan [128] => |C3H8 [129] => |[[Soubor:Propan_Elektronenformel.svg|střed|bezrámu|113x113pixelů]] [130] => |[[Soubor:Propan_Lewis.svg|střed|bezrámu|148x148pixelů]] [131] => |- [132] => |Kyselina octová [133] => |C2H4O2 [134] => |[[Soubor:Essigsäure_Elektronenformel.svg|střed|bezrámu|116x116pixelů]] [135] => |[[Soubor:Essigsäure-Valenz-ohne-Winkel.svg|střed|bezrámu|150x150pixelů]] [136] => |} [137] => [138] => == Související články == [139] => * [[Atom]] [140] => * [[Editor molekul]] [141] => * [[Chemická vazba]] [142] => * [[Chemická reakce]] [143] => * [[Chemické názvosloví]] [144] => * [[Chemický vzorec]] [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Reference === [149] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Molekül|revize=240389044|článek2=Molecule|revize2=1187944845|jazyk2=en}} [150] => === Externí odkazy === [151] => * {{Commonscat|Molecules}} [152] => * {{Otto|Molekula}} [153] => * {{Wikislovník|heslo=molekula}} [154] => [155] => {{Částice}} [156] => {{Autoritní data}}{{Portály|Chemie}} [157] => [[Kategorie:Hmota]] [158] => [[Kategorie:Teoretická chemie]] [] => )
good wiki

Molekula

Modely různých molekul (atomy různých prvků zobrazeny jako barevné kuličky). Molekula (latinsky moles, česky malá jednotka hmotnosti) je částice látky tvořená dvěma nebo více stejnými nebo různými atomy, které jsou mezi sebou vázány chemickou vazbou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chemická vazba','Ion','Atom','Robert Boyle','Chemická sloučenina','Chemická reakce','Elektrický náboj','Chemický vzorec','Amedeo Avogadro','Síla','Linus Pauling','Chemie'

Atom

Chemie

Ion

Síla