Array ( [0] => 15482010 [id] => 15482010 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Molière [uri] => Molière [3] => Pierre Mignard - Portrait de Jean-Baptiste Poquelin dit Molière (1622-1673) - Google Art Project (cropped).jpg [img] => Pierre Mignard - Portrait de Jean-Baptiste Poquelin dit Molière (1622-1673) - Google Art Project (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - spisovatel [1] => | choť = Armande Béjartová [2] => | díla = ''[[Tartuffe]]'',
''[[Don Juan]]'',
''[[Misantrop]]'',
''[[Lakomec]]'',
''[[Měšťák šlechticem ]]'',
''[[Zdravý nemocný]]'' [3] => }} [4] => '''Molière''', vlastním jménem '''Jean-Baptiste Poquelin''', ([[15. leden|15. ledna]] [[1622]] [[Paříž]] – [[17. únor]]a [[1673]] Paříž) byl [[Francie|francouzský]] [[herec]], [[spisovatel]] a [[dramatik]] období francouzského [[Klasicismus|klasicismu]], tzv. [[Velké století|Velkého století]], během vlády krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]][[Josef Kopal|KOPAL, Josef]]. ''Dějiny francouzské literatury.'' 1. vyd. V Praze: Melantrich, 1949. 472 s. [Viz str. 181–191.] Patří k nejslavnějším dramatikům v historii divadla, jeho hry se dodnes objevují na jevištích, především pak ''[[Tartuffe]], [[Misantrop]], [[Lakomec]]'' a ''[[Zdravý nemocný]]'', jež byla jeho poslední hrou, a při ztvárňování jejíhož hlavního hrdiny také zemřel. [5] => [6] => Byl synem měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl hercem kočovné divadelní společnosti, později si založil svoji vlastní a cestoval s ní třináct let po francouzském venkově. Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou. Nakonec, díky přízni aristokratů, včetně [[Filip I. Orleánský|Filipa I. Orleánského]], bratra Ludvíka XIV., účinkoval také na královském dvoře, kde často spolupracoval s hudebním skladatelem [[Jean-Baptiste Lully|Jeanem-Baptistem Lullym]]. Králova přízeň mu zajistila důchod a jeho družině titul oficiálních královských divadelníků (''troupe du Roi''). [7] => [8] => Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především [[komedie|komedií]] a [[fraška|fraškou]], ale také [[Bajka|bajkou]], [[Tragikomedie|tragikomedií]], komediálními balety{{Citace monografie [9] => | příjmení = Fleck [10] => | jméno = Stephen Harlan [11] => | titul = Molière's Comedy-ballets: A Dramatic and Musical Analysis [12] => | url = https://books.google.cz/books?id=NMYyB2e8PaEC&q=Moli%C3%A8re&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjrvNrXx-ryAhXLAGMBHY6OAUw4FBDoATAGegQIBRAC [13] => | vydavatel = University of California, Davis [14] => | počet stran = 674 [15] => | poznámka = Google-Books-ID: NMYyB2e8PaEC [16] => | jazyk = en [17] => }} a [[Satira|satirou]]. V jeho díle je také zřetelná inspirace [[Commedia dell'arte|komedií dell'arte]].{{Citace periodika [18] => | příjmení = Andrews [19] => | jméno = Richard [20] => | titul = Molière, commedia dell'arte, and the Question of Influence in Early Modern European Theatre [21] => | periodikum = The Modern Language Review [22] => | datum vydání = 2005 [23] => | ročník = 100 [24] => | číslo = 2 [25] => | strany = 444–463 [26] => | issn = 0026-7937 [27] => | url = https://www.jstor.org/stable/3737608 [28] => | datum přístupu = 2021-09-06 [29] => }}{{Citace monografie [30] => | příjmení = Wadsworth [31] => | jméno = Philip A. [32] => | titul = Molière and the Italian Theatrical Tradition [33] => | url = https://books.google.cz/books?id=h7FU4h_7fYkC&pg=PA41&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjrvNrXx-ryAhXLAGMBHY6OAUw4FBDoATABegQIBhAC#v=onepage&q=Moli%C3%A8re&f=false [34] => | vydavatel = Summa Publications, Inc. [35] => | počet stran = 154 [36] => | isbn = 978-0-917786-70-9 [37] => | poznámka = Google-Books-ID: h7FU4h_7fYkC [38] => | jazyk = en [39] => }} Jeho hry byly velmi odvážné zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě církev, která proti autorovi nejvíce brojila a prosadila zákaz některých jeho her, především pak ''Tartuffa'', v němž Molière útočil na náboženský fanatismus.{{Citace periodika [40] => | příjmení = Phillips [41] => | jméno = Henry [42] => | titul = Molière and Tartuffe: Recrimination and Reconciliation [43] => | periodikum = The French Review [44] => | datum vydání = 1989 [45] => | ročník = 62 [46] => | číslo = 5 [47] => | strany = 749–763 [48] => | issn = 0016-111X [49] => | url = https://www.jstor.org/stable/395031 [50] => | datum přístupu = 2021-09-06 [51] => }} Společenský dopad jeho děl byl mimořádný a v čase rostl. Podle některých badatelů například Molièrova díla v 18. století podkopala legitimitu tradičních institucí a předpřipravila půdu [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]].{{Citace monografie [52] => | příjmení = Leon [53] => | jméno = Mechele [54] => | titul = Molière, the French Revolution, and the Theatrical Afterlife [55] => | url = https://books.google.cz/books?id=QGYl5O43g48C&pg=PA153&dq=Moli%C3%A8re&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwivs7XCxeryAhUOjhQKHSoWAbAQ6AEwBXoECAsQAg#v=onepage&q=Moli%C3%A8re&f=false [56] => | vydavatel = University of Iowa Press [57] => | počet stran = 198 [58] => | isbn = 978-1-58729-891-2 [59] => | poznámka = Google-Books-ID: QGYl5O43g48C [60] => | jazyk = en [61] => }} Tematika Molièrova díla je ale velmi rozsáhlá (lakota, pokrytectví, zištnost, cynismus, postavení žen ve společnosti atd.). [62] => [63] => Kvalita Molièrových her v kombinaci s jeho nejasným vzděláním vedla v minulosti mnohé badatele k názoru, že Molière není jejich skutečným autorem (a že je jím nejspíše [[Pierre Corneille]]). Tyto názory jsou však dnes považovány za víceméně vyvrácené.{{Citace elektronického periodika [64] => | příjmení = Flood [65] => | jméno = Alison [66] => | titul = Research overturns consensus that Molière did not write his own plays [67] => | periodikum = the Guardian [68] => | url = http://www.theguardian.com/books/2019/nov/27/research-overturns-consensus-that-moliere-did-not-write-his-own-plays [69] => | datum vydání = 2019-11-27 [70] => | jazyk = en [71] => | datum přístupu = 2021-09-06 [72] => }}{{Citace elektronického periodika [73] => | příjmení = [74] => | jméno = [75] => | titul = Corneille n'a pas écrit les pièces de Molière, assure une étude [76] => | periodikum = leparisien.fr [77] => | url = https://www.leparisien.fr/culture-loisirs/corneille-n-a-pas-ecrit-les-pieces-de-moliere-assure-une-etude-28-11-2019-8203911.php [78] => | datum vydání = 2019-11-28 [79] => | jazyk = fr-FR [80] => | datum přístupu = 2021-09-06 [81] => }} [82] => [83] => == Život == [84] => Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, se narodil 15. ledna 1622 v [[Paříž]]i. Jeho otec byl dvorní čalouník. Moliére studoval na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v [[Orléans]]u. V roce 1643 vytvořil za patronace dramatika [[Pierre Corneille|Pierra Corneille]] spolu s Madeleine Béjátrovu a dalšími herci divadelní soubor zvaný ''Skvělé divadlo'' (''Illustre théâtre''). Tehdy, aby nekompromitoval svou rodinu, začal používat jméno Molière. Pokoušel se dobýt Paříž, ale to se nedařilo, divadlo zaniklo a on skončil ve vězení pro dlužníky. Později s divadelními společnostmi kočoval převážně po jihu Francie. [85] => [86] => Roku 1658, poté, co v [[Rouen]]u společnost pod jeho vedením složila hold P. Corneillovi uváděním jeho díla, získal podporu králova bratra a získal tak možnost hrát v Malém Bourbonském paláci, kde se střídal s italskými herci, od roku 1660 pak v [[Palais Royal]]. Brzy získal přízeň krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a stal se spolu s Lullym organizátorem královských slavností, byl mu přiznán královský důchod a od roku 1665 jeho soubor nesl označení „divadelní společnost králova“.[[Otakar Novák|NOVÁK, Otakar]], ed. et al. ''Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. [Viz str. 457.] [87] => [88] => Jeho úspěch na divadle, jeho novátorství, společenská angažovanost a konečně i úspěch u diváků ho nutily bojovat celé roky proti intrikám, osočování a pronásledování jeho odpůrců, mimo jiné i mezi jeho konkurenty z oblasti divadla.[[Anatole France|FRANCE, Anatole]]. ''Z francouzské literatury.'' 1. vyd. Praha: SNDK, 1964. 402, [3] s. Spisy / Anatole France; sv. 12. Knihovna klasiků. [Viz str. 187.] Zemřel 17. února 1673 po konci čtvrtého představeníNOVÁK, Otakar, ed. et al. ''Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. [Viz str. 457.] své poslední hry ''[[Zdravý nemocný]]'', kde hrál titulní roli. [89] => [90] => Před tímto představením Molière řekl: „''Dnes se mi bude špatně hrát''“. Chvěl se po celém těle, hlava mu hořela, ale ruce měl studené. Ale rozhodně odmítl návrh kolegů, aby se představení zrušilo. Nechtěl zklamat početné publikum. Ve vysoké horečce sváděl zoufalý boj s přívaly kašle a krvavými hleny, které překrýval smíchem, aby vše vypadalo tak jako ve scénáři. Když hra skončila, diváci (mezi ně se ke konci přidal i [[Jean-Baptiste Lully|de Lully]], král Ludvík XIV. se však nedostavil) začali nadšeně tleskat. Nikdo však neměl tušení, že Molière svedl poslední boj o svůj život. Jakmile zmizel z jeviště, spadl na zem. Začal silně kašlat a na rtech se mu objevily krvavé sraženiny. Jeho kolegové nevěděli, jak Molièrovi pomoci, a odvezli ho domů. Pak ale dostal další záchvat a v deset hodin večer zemřel. [91] => [92] => Molière nestačil přijmout svátost umírajících a odříci se „hříšné“ herecké profese (zemřel dříve, než se kněz dostavil) a kněžstvo jeho farnosti se zdráhalo jej křesťansky pohřbít.ŠALDA, F. X. a BLAHYNKA, Milan, ed. ''Šaldův slovník naučný: výběr z hesel F.X. Šaldy v Ottově slovníku naučném 1894–1908.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. 353 s. [Viz str. 191.] Na příkaz krále však byl v úterý 21. února 1673 ve večerních hodinách pochován podle církevních obřadů (ale bez zádušních bohoslužeb) na Svatojosefském hřbitově v ulici Montmartre, a to v části hřbitova určené pro sebevrahy a nekřtěňátka.[[Otokar Šimek|ŠIMEK, Otokar]]. ''Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl 3., Klasický věk.'' 2., dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1949. 362 s. [Viz str. 212.]FRANCE, Anatole. ''Z francouzské literatury.'' 1. vyd. Praha: SNDK, 1964. 402, [3] s. Spisy / Anatole France; sv. 12. Knihovna klasiků. [Viz str. 200.] V roce 1792 byly jeho ostatky exhumovány a od roku 1817 spočívají na pařížském [[Hřbitov Père-Lachaise|hřbitově Père-Lachaise]]. [93] => [94] => == Dílo == [95] => [[Soubor:Perelachaise-Moliere-p1000403.jpg|225px|náhled|Molièrův hrob na hřbitově [[Hřbitov Père-Lachaise|Père Lachaise]]]] [96] => Molièrovo dílo tvoří převážně [[satira|satirické]] [[komedie]], [[verš]]ované ([[Misantrop]]) i [[próza|prozaické]] ([[Lakomec]]), tematicky se zaměřující na nešvary francouzské vyšší společnosti (lakota, naivita, pokrytectví, hypochondři a především snobství). Zápletka komedií nebývá příliš důmyslná, většinou se točí kolem sbližování milenců nebo nevěry. Používá ovšem velmi důmyslný jazyk a [[humor]] – zde vždy činí rozdíl mezi cílovou skupinou, pro niž je ta která hra určena – a břitkou a výstižnou satiru. Některé postavy a fráze z jeho her jsou natolik známé, že přešly i do běžné řeči (např. slovo ''harpagon'' označuje lakomce). [97] => [98] => * ''Létavý lékař'' (1645, Le Médecin volant), fraška Molièrovy kočovné společnosti, česky též jako ''Podvodný lékař'' nebo ''Příležitost dělá lékaře'', [99] => * ''Žárlivý Petřík'' (1650, La Jalousie du barbouillé), fraška Molièrovy kočovné společnosti, [100] => * ''Potřeštěnec'' (1655, L'Étourdi ou les Contretemps), premiéra v [[Lyon]]u, česky též jako ''Ztřeštěnec'' nebo jako ''Popleta aneb láska s překážkami'', též jako ''Janek'', [101] => * ''Hoře lásky'' (1656, Le Dépit amoureux), premiéra v [[Béziers]]u, česky též jako ''Trampoty zamilovaných'', [102] => * ''Zamilovaný doktor'' (1658, Le Docteur amoureux), fraška, inspirovaná komedií dell'arte, úspěšně sehraná v [[Louvre]] před králem [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]], počátek Molièrova působení v [[Paříž]]i a u královského dvora, [103] => * ''Směšné preciózky'' (1659, Les Précieuses ridicules), úspěšná [[Jednoaktovka|jednoaktová]] [[komedie]] v próze, smělý satirický útok na aristokracii, která si ve svých salónech vytvořila vyumělkované nepřirozené prostředí a mluvila v něm stejně nepřirozenou a vyumělkovanou řečí o konvenčních a banálních problémech. [104] => * ''Sganarelle aneb Domnělý paroháč'' (1660, Sganarelle ou le Cocu imaginaire), jednoaktová komedie řešící otázku svobody citů, česky též jako ''Skoroměl čili Domnělý rohoun'', [105] => * ''Don Garcia Navarrský aneb Žárlivý princ'' (1661, Dom Garcie de Navarre ou le Prince jaloux), ne příliš úspěšná heroická komedie z prostředí vysoké šlechty, [106] => * ''Škola pro muže'' (1661, L'École des maris), mravoličná veršovaná komedie o třech dějstvích ze života měšťanské společnosti, [107] => * ''Protivové'' (1661, Les Fâcheux), [[komedie]]-[[balet]], hudba [[Pierre Beauchamp]] a Jean-Baptiste Lully, satirické obrázky členů dvorské společnosti, česky též jako ''Lidé obtížní'', [108] => * ''Škola pro ženy'' (1662, L'École des femmes), mravoličná veršovaná komedie o pěti dějstvích řešící problém výchovy dětí a postavení ženy v rodině, [109] => * ''Kritika školy pro ženy'' (1663, La Critique de l'école des femmes), jednoaktovka, kterou Molière napsal jako obranu svých her, autorův literární a estetický manifest, [110] => * ''Versaillská improvizace'' (1663, L'Impromptu de Versailles), další polemická komedie o jednom dějství, ve které zobrazuje Molière sebe a své herce při divadelní zkoušce ve [[Versailles (zámek)|Versailles]], která je neustále rušena nepřátelsky naladěnými příslušníky dvorské šlechty, [111] => * ''Sňatek z donucení'' (1664, Le Mariage forcé), komedie-balet s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho přepracovaná do jednoaktové frašky, česky též jako ''Manžel z donucení'', [112] => * ''Princezna z Ellidy'' (1664, La Princesse d'Élide), pastorální komedie s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho napsaná na příkaz krále Ludvíka XIV. pro několikadenní slavnost ve [[Versailles (zámek)|Versailles]], [113] => * ''[[Tartuffe|Tartuffe neboli Pokrytec]]'' (1664, [[Tartuffe|Le Tartuffe ou l'Imposteur]]), ostře satirická veršovaná komedie o pěti jednáních spjatá s politickou situací [[Francouzské království|Francie]] v polovině 17. století. Titulní hrdina, svatoušek Tartuffe, se vetře do přízně zámožného měšťana Orgona a postupně ovládne celou jeho rodinu. Orgon mu věří a dá mu svou dceru i majetek, jeho odhalení přichází pozdě. Tartuffe Orgona vyhání z domu a dostává ho do vězení. Nakonec je Tartuffe odhalen a zatčen. Hra míří na církev a byla až do roku 1669 zakázána. Jde pravděpodobně o nejvýznamnější Molièrovo dílo. [114] => * ''[[Don Juan|Don Juan aneb Kamenná hostina]]'' (1665, [[Don Juan|Dom Juan ou le Festin de pierre]]), jedno z Molièrových vrcholných děl, v podstatě tragikomedie o pěti dějstvích, útočící opět na církev a pokrytectví, ve které autor svérázným způsobem zpracoval starý oblíbený námět o španělském svůdci žen. I tato hra byla dlouho zakázána, Molièrův text byl vydán až roku 1682. [115] => * ''Láska lékařem'' (1665, L'Amour médecin), komedie-balet, hudba Jean-Baptiste Lully, česky též jako ''Doktor Láska'', [116] => * ''Lékařem proti své vůli'' (1666, Le Médecin malgré lui), komedie v próze o třech dějstvích, [117] => * ''[[Misantrop|Misantrop aneb Zamilovaný mrzout]]'' (1666, [[Misantrop|Le Misanthrope ou l'Atrabilaire amoureux]]), veršovaná komedie o pěti dějstvích, jedno z vrcholných autorových děl, nabízí stále aktuální téma: má se člověk přizpůsobit pragmatickému politikaření a profitovat z toho, nebo má vyjádřit svůj protest tak, že se stáhne do ústraní, přičemž se zdá, že ani jeden z těchto postojů není lidsky důstojné řešení. [118] => * ''Mélicerte'' (1666), pastorální heroická komedie ve verších, [119] => * ''Komická pastorála'' (1667, Pastorale comique), pastorální komedie, [120] => * ''Sicilián aneb láska malířem'' (1667, Le Sicilien ou l'Amour peintre), jednoaktová komedie v próze, [121] => * ''Amfitryon'' (1668, Amphitryon), jinotajná veršovaná komedie o třech jednáních na [[Starověk|antický]] námět, ve které Molière zesměšnil mravy dvořanů, opět jedno z vrcholných autorových děl. [122] => * ''[[Jiří Dudek aneb Napálený manžel]]'' (1668, George Dandin ou le Mari confondu), komedie v próze o třech dějstvích uvedená nejprve jako komedie-balet s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho o typickém měšťákovi, který si myslí, že si za své peníze může koupit vše, česky též jako ''Jíra Danda aneb Chudák manžel'' nebo jako ''Žorž Dandin aneb Nerovný manžel.'' [123] => * ''[[Lakomec]]'' (1668, [[Lakomec|L'Avare ou l'École du mensonge]]), snad nejznámější Molièrova komedie, jejímž titulním hrdinou je vdovec, lichvář a necitelný lakomec Harpagon, který je pro peníze schopen obětovat vše, i rodinu a děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Molièrův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Molière si vzal silnou inspiraci z [[Titus Maccius Plautus|Plautovy]] antické Komedie o hrnci ([[Aulularia]]). [124] => * ''[[Pán z Prasečkova]]'' (1669, Monsieur de Pourceaugnac), komedie-balet v próze o třech jednáních s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho napsaná pro královské slavnosti na [[Chambord (zámek)|zámku Chambord]], ve které autor vytvořil živý typ přihlouplého pošlechtěného měšťana, [125] => * ''[[Skvělí milenci]]'' (1670, Les Amants magnifiques), pětiaktová pastorální komedie v próze, [126] => * ''[[Měšťák šlechticem]]'' (1670, Le Bourgeois gentilhomme), česky též jako ''Jeho Urozenost pan měšťák'',V roce 1926 hráno v Národním divadle v Praze pod názvem ''Bařtipán'' s hudbou [[Ervín Schulhoff|Ervína Schulhoffa]] a v režii [[Karel Dostal|Karla Dostala]]. komedie-balet v próze o pěti jednáních napsaná rovněž pro královské slavnosti na [[Chambord (zámek)|zámku Chambord]] s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho, satira na chudnoucí šlechtu, která je nucena obracet se bez ohledu na pojem šlechtické cti na bohatnoucí měšťáky s žádostmi o finanční pomoc, [127] => * ''[[Psyché (divadelní hra)|Psyché]]'' (1671), [[Mytologie|mytologická]] baletní tragikomedie napsaná ve spolupráci s [[Pierre Corneille|Pierrem Corneillem]] a [[Philippe Quinault|Philippem Quinaultem]], hudba Jean-Baptiste Lully, [128] => * ''Skapinova šibalství'' (1671, Les Fourberies de Scapin), tříaktová komedie v próze s ústřední postavu všemi mastmi mazaného taškáře, [129] => * ''Hraběnka z Nouzova'' (1671, La Comtesse d'Escarbagnas), [[jednoaktovka]] v próze, morální a psychologická karikatura venkovské preciosky, snažící se napodobovat styl pařížské aristokratické společnosti, [130] => * ''Učené ženy'' (1672, Les Femmes Savantes), komedie ve verších o pěti jednáních, ve které autor zesměšňuje preciózky, zabývající se amatérsky a povrchně podle dobové módy různými vědami, [131] => * ''[[Zdravý nemocný]]'' (1673, [[Zdravý nemocný|Le Malade imaginaire]]), komedie-balet o třech jednáních v próze (hudba [[Marc-Antoine Charpentier]]) s titulní postavou měšťáckého sobce a hloupého hypochondra. Když v hlavní roli Argana dohrál čtvrté představení této komedie, Molière zemřel. [132] => [133] => == Česká vydání == [134] => Seznam českých vydání neobsahuje pro svou rozsáhlost divadelní programy s texty her a také různá přepracování původních autorových textů. [135] => [136] => * ''Bezděčný lékař'', Jan Host. Pospíšil, Hradec Králové 1825, přeložil [[Matěj Jozef Sychra]] [137] => * ''Lakomec'', J. Pospíšil, Praha 1852, znovu 1868 [138] => * ''Tartuffe'', J. Pospíšil, Praha 1866, přeložil [[Emanuel František Züngel]] [139] => * ''Skoroměl čili Domnělý rohoun'', J. Pospíšil, Praha 1875 [140] => * ''Misanthrop'', [[Ignác Leopold Kober]], Praha 1884, přeložil [[Jaroslav Preininger]] [141] => * ''Šibalství Skapinova'', [[Jan Otto]], Praha 1898, přeložil [[Julius Zeyer]], znovu 1900 a 1905 [142] => * ''Lakomec'', Jan Otto, Praha 1899, přeložil [[Jaroslav Vrchlický]], znovu 1900, 1905 a 1922 [143] => * ''Tartuffe'', Jan Otto, Praha 1904, přeložil [[Bohdan Kaminský]], znovu 1922 [144] => * ''Misantrop'', Jan Otto, Praha 1912, přeložil Bohdan Kaminský [145] => * ''Jiří Dandin čili Ošálený manžel'', [[Kamilla Neumannová]], Praha 1914, přeložil [[Arnošt Procházka]] [146] => * ''Don Juan aneb Kamenný kvas'', [[Bedřich Kočí|B. Kočí]], Praha 1918, přeložil [[Hanuš Jelínek]] [147] => * ''Amfitryon'', [[Břetislav Maria Klika|B. M. Klika]], Praha 1918, přeložil [[Petr Křička]] [148] => * ''Létavý lékař'', [[Springer]], Praha 1919, přeložil [[Karel M. Klos]] [149] => * ''Směšné precieusy'', B. M. Klika, Praha 1920, přeložil Hanuš Jelínek [150] => * ''Versailleské impromptu'', B. M. Klika, Praha 1922, přeložil [[Zdeněk Gintl]] [151] => * ''Škola žen'', [[Zora (nakladatelství)|Zora]], Praha 1922, přeložil Zdeněk Gintl [152] => * ''Sganarelle čili Domnělý paroháč'', B. M. Klika, Praha 1922, přeložil [[Otokar Fischer]] a [[Karel Čapek]] [153] => * ''Lékařem proti své vůli'', B. M. Klika, Praha 1924, přeložil [[Karel Toman|Antonín Bernášek]] [154] => * ''Zdravý nemocný'', B. M. Klika, Praha 1924, přeložil [[Bedřich Frida]] a Zdeněk Gintl [155] => * ''Janek'', [[Česká akademie věd a umění]], Praha 1925, přeložil [[Bohdan Kaminský]] [156] => * ''Lidé obtížní'', Česká akademie věd a umění, Praha 1925, přeložil Bohdan Kaminský [157] => * ''Tramopty zamilovaných'', Česká akademie věd a umění, Praha 1925, přeložil Bohdan Kaminský [158] => * ''Učené ženy'', Česká akademie věd a umění, Praha 1925, přeložil Bohdan Kaminský [159] => * ''Melicerta: Heroická pastorála'', Česká akademie věd a umění, Praha 1926, přeložil Bohdan Kaminský [160] => * ''Škola manželů'', Česká akademie věd a umění, Praha 1926, přeložil Bohdan Kaminský [161] => * ''Škola žen'', Česká akademie věd a umění, Praha 1926, přeložil Bohdan Kaminský [162] => * ''Amphitryon'', Česká akademie věd a umění, Praha 1926, přeložil Bohdan Kaminský [163] => * ''Lakomec'', Česká akademie věd a umění, Praha 1927, přeložil Bohdan Kaminský [164] => * ''Sganarel čili Domnělý paroháč'', Česká akademie věd a umění, Praha 1927, přeložil Bohdan Kaminský [165] => * ''Skapinova šibalství'', Česká akademie věd a umění, Praha 1927, přeložil Bohdan Kaminský [166] => * ''Don Garcia Navarrský, čili, Žárlivý princ'', Česká akademie věd a umění, Praha 1927, přeložil Bohdan Kaminský [167] => * ''Kritika Školy žen'', Česká akademie věd a umění, Praha 1928, přeložil Bohdan Kaminský [168] => * ''Tartuffe'', Česká akademie věd a umění, Praha 1928, přeložil Bohdan Kaminský [169] => * ''Versailleská improvisace'', Česká akademie věd a umění, Praha 1928, přeložil Bohdan Kaminský [170] => * ''Žorž Dandin aneb Nerovný manžel'', Česká akademie věd a umění, Praha 1928, přeložil Bohdan Kaminský [171] => * ''Misantrop'', Česká akademie věd a umění, Praha 1929, přeložil Hanuš Jelínek [172] => * ''Don Juan aneb Kamenný kvas'', Česká akademie věd a umění, Praha 1930, přeložil Hanuš Jelínek [173] => * ''Příležitost dělá lékaře'', [[Václav Lácha]], Praha 1932, přeložil [[Jindřich Hořejší]] [174] => * ''Směšné précieusy'', ''Manžel z donucení'', ''Doktor Láska'', Česká akademie věd a umění, Praha 1935, přeložil Hanuš Jelínek [175] => * ''Lékařem proti své vůli'', Česká akademie věd a umění, Praha 1936, přeložil Hanuš Jelínek [176] => * ''Amfitryon'', B. M. Klika, Praha 1939, přeložil Petr Křička [177] => * ''Božská láska [Amphitryon].'' Českomoravský kompas, Praha 1944, (''společně s hrou Rozbitý džbán v jednom svazku “KLEISTOVY VESELOHRY“),'' přebásnil Miloš Hlávka [178] => * ''Tartuffe'', [[Českomoravský kompas]], Praha 1944, přeložil [[Svatopluk Kadlec]] [179] => * ''Misantrop'', Československý kompas, Praha 1948, přeložil Svatopluk Kadlec [180] => * ''Lakomec'', Československý kompas, Praha 1949, přeložil Svatopluk Kadlec [181] => * ''Jíra Danda aneb Chudák manžel'', Československý kompas, Praha 1949, přeložil [[Erik Adolf Saudek]] [182] => * ''Tartuffe'', [[Osvěta]], Praha 1952, přeložil Svatopluk Kadlec [183] => * ''Zdravý nemocný'', Osvěta, Praha 1952, přeložil Svatopluk Kadlec [184] => * ''Učené ženy'', [[ČLDJ]], Praha 1953, přeložil Svatopluk Kadlec [185] => * ''Misantrop'', Československý kompas, Praha 1953, přeložil Svatopluk Kadlec [186] => * ''Lakomec'', [[Orbis]], Praha 1953, přeložil Svatopluk Kadlec [187] => * ''Hry I.'', [[Odeon (nakladatelství)|SNKLHU]], Praha 1953, přeložil Svatopluk Kadlec, svazek obsahuje hry ''Žárlivý Petřík'', ''Směšné preciosky'', ''Škola pro muže'', ''Škola pro ženy'', ''Kritika Školy pro ženy'' a ''Versailleská improvisace'' [188] => * ''Hry II.'', SNKLHU, Praha 1954, přeložil Svatopluk Kadlec, svazek obsahuje hry ''Tartuffe'', ''Don Juan'', ''Misantrop'' a ''Amfitryon'' [189] => * ''Škola pro muže'', [[ČDLJ]], Praha 1954, přeložil Svatopluk Kadlec [190] => * ''Tartuffe'', ČDLJ, Praha 1954, přeložil Svatopluk Kadlec [191] => * ''Don Juan'', Orbis, Praha 1954, přeložil [[Karel Kraus]] [192] => * ''Pán z Prasečkova'', ČDLJ, Praha 1955, přeložil Svatopluk Kadlec [193] => * ''Misantrop'', ČDLJ, Praha 1955, přeložil [[J. Z. Novák]] [194] => * ''Hry III.'', [[Odeon (nakladatelství)|SNKLHU]], Praha 1955, přeložil Svatopluk Kadlec, svazek obsahuje hry ''Jiří Dudek'', ''Lakomec'', ''Pán z Prasečkova'' a ''Měšťák šlechticem'' [195] => * ''Hry IV.'', SNKLHU, Praha 1956, přeložil Svatopluk Kadlec, svazek obsahuje hry ''Skapinova šibalství'', ''Hraběnka z Nouzova'', ''Učené ženy'' a ''Zdravý nemocný'' [196] => * ''Škola pro ženy'', ČDLJ, Praha 1956, přeložil Svatopluk Kadlec [197] => * ''Skapinova šibalství'', Orbis, Praha 1956, přeložil Svatopluk Kadlec [198] => * ''Lakomec'', Orbis, Praha 1959, přeložil [[Erik Adolf Saudek]] [199] => * ''Zdravý nemocný'', [[DILIA]], Praha 1960, přeložil Svatopluk Kadlec [200] => * ''Jíra Danda aneb Chudák manžel'', Orbis, Praha 1960, přeložil Erik Adolf Saudek [201] => * ''Don Juan'', DILIA, Praha 1960, přeložil Karel Kraus [202] => * ''Amfitryon'', DILIA, Praha 1962, přeložil Svatoplu Kadlec [203] => * ''Lakomec'', ''Misantrop'', ''Tartuffe'', [[Mladá fronta]], Praha 1966, přeložil J. Z. Novák a [[František Vrba]] [204] => * ''Škola pro ženy'', DILIA, Praha 1969, přeložil J. Z. Novák [205] => * ''Don Juan, Lakomec'', [[Odeon (nakladatelství)|Odeon]], Praha 1973, přeložil Svatopluk Kadlec a Erik Adolf Saudek [206] => * ''Tartuffe'', DILIA, Praha 1974, přeložila [[Eva Bezděková]] [207] => * ''Don Juan'', DILIA, Praha 1978, přeložil [[Jaroslav Konečný]] [208] => * ''Ztřeštěnec'', DILIA, Praha 1981, přeložil František Vrba [209] => * ''Tartuffe'', DILIA, Praha 1981, přeložil [[Antonín Přidal]] [210] => * ''Jeho Urozenost pan měšťák'', DILIA, Praha 1981, přeložil J. Z. Novák [211] => * ''Tartuffe'', Mladá fronta, Praha 1985, přeložil František Vrba [212] => * ''Tartuffe'', [[Artur (nakladatelství)|Artur]], Praha 2006, přeložil [[Vladimír Mikeš]] [213] => * ''Tartuffe'', [[Větrné mlýny (nakladatelství)|Větrné mlýny]], Brno 2006, přeložil [[Antonín Přidal]] [214] => * ''Don Juan'', [[Artur (nakladatelství)|Artur]], Praha 2007, přeložil [[Jaroslav Konečný]] a [[Karel Kraus]] [215] => * ''Misantrop'', Artur, Praha 2007, přeložil Vladimír Mikeš [216] => * ''Amfitryon'', Artur, Praha 2007, přeložil Vladimír Mikeš [217] => * ''Lakomec'', Artur, Praha 2008, přeložil Vladimír Mikeš [218] => [219] => == Odkazy == [220] => [221] => === Poznámky === [222] => [223] => [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Literatura === [228] => * KUČERA, Jan Pavel. ''Molière: moralista a posměváček.'' Vyd. 1. Praha: Paseka, 2006. 307 s., [16] s. barev. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 12. {{ISBN|80-7185-758-0}}. [229] => ** Nová monografie chce českému čtenáři nejen zprostředkovat výsledky posledních desetiletí molièrovského bádání, ale především být tradiční monografií o umělcově životě a díle a zasadit Molièra do širokých dobových souvislostí. Nabízí obraz slavné epochy evropské kultury, které říkáme „doba krále Slunce“, tedy doba [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] [230] => * BRETT, Vladimír. ''Molière.'' 2., rozš. vyd. Praha: Odeon, 1975. 236, [2] s. [231] => ** Monografie o době, životě a díle největšího francouzského dramatika je utříděna do tematických kapitol, které nastiňují Molièrovu dobu a počátky jeho tvorby, všímají si Molièrových pařížských prvotin, období bojů (od Tartuffa k Amfitryonovi) a věnují pozornost Molièrovi herci, režisérovi a dramaturgovi i uvádění jeho komedií na českém jevišti (kapitola „Český Molière“). [232] => * [[Anatole France|FRANCE, Anatole]]. ''Z francouzské literatury.'' 1. vyd. Praha: SNDK, 1964. 402, [3] s. Spisy / Anatole France; sv. 12. Knihovna klasiků. [Studie ''„Molière“'' je otištěna na str.175–200.] [233] => * ŠIMEK, Otokar. ''Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl 3., Klasický věk.'' 2., dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1949. 362 s. [„Molière“ na str. 192–225.] [234] => * KOPAL, Josef. ''Dějiny francouzské literatury''. 1. vyd. V Praze: Melantrich, 1949. 472 s. [Viz str. 181–191.] [235] => * [[František Xaver Šalda|ŠALDA, František Xaver]] a BLAHYNKA, Milan, ed. ''Šaldův slovník naučný: výběr z hesel F.X. Šaldy v Ottově slovníku naučném 1894–1908.'' 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1986. 353 s. [Viz str. 188–192.] [236] => * TESAŘ, Jaromír. ''J.B. Molière: Molière a lékaři.'' Vyd. 1. Praha: Spolek českých bibliofilů, 1999. 25 s. {{ISBN|80-238-5367-8}}. [237] => [238] => === Související články === [239] => * [[Seznam francouzských spisovatelů]] [240] => [241] => === Externí odkazy === [242] => * {{Commonscat}} [243] => * {{Wikizdroje|autor=Molière}} [244] => * {{Wikizdroje2|jazyk=fr|autor=Molière}} [245] => * {{NK ČR|jn19981001860}} [246] => * {{Gutenberg autor}} [247] => * {{Wikicitáty|osoba=Molière}} [248] => * [http://www.toutmoliere.net Molièrova díla online] {{Wayback|url=http://www.toutmoliere.net/ |date=20200906013530 }} {{fr}} [249] => * [https://web.archive.org/web/20080421142607/http://www.comedie-francaise.fr/histoire/moliere1.php Molière na stránkách Comédie-Française] [250] => * [https://web.archive.org/web/20170614125331/http://www.pourquoicomment.fr/pourquoi-jean-baptiste-poquelin-est-surnomme-moliere/ Pourquoi Jean-Baptiste Poquelin est surnommé Molière ?] [251] => [252] => {{Autoritní data}} [253] => {{Portály|Francie|Lidé|Literatura}} [254] => [255] => [[Kategorie:Molière| ]] [256] => [[Kategorie:Francouzští dramatici]] [257] => [[Kategorie:Francouzští barokní spisovatelé]] [258] => [[Kategorie:Francouzští spisovatelé 17. století]] [259] => [[Kategorie:Francouzští divadelní herci]] [260] => [[Kategorie:Osobnosti na francouzských bankovkách]] [261] => [[Kategorie:Narození v roce 1622]] [262] => [[Kategorie:Narození 15. ledna]] [263] => [[Kategorie:Narození v Paříži]] [264] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1673]] [265] => [[Kategorie:Úmrtí 17. února]] [266] => [[Kategorie:Úmrtí v Paříži]] [267] => [[Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise]] [268] => [[Kategorie:Muži]] [269] => [[Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách]] [] => )
good wiki

Molière

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, (15. ledna 1622 Paříž - 17.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lakomec','Zdravý nemocný','Misantrop','Tartuffe','Ludvík XIV.','komedie','Paříž','Pierre Corneille','Odeon (nakladatelství)','Don Juan','Bohdan Kaminský','Artur (nakladatelství)'

Komedie

Lakomec

Lakomec je divadelní hra, kterou napsal český dramatik a spisovatel Miloš Macourek.

Misantrop

Paříž

Tartuffe