Array ( [0] => 16550751 [id] => 16550751 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Montafon [uri] => Montafon [3] => View of Grappeskopf, Montafon.jpg [img] => View of Grappeskopf, Montafon.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - reliéf [1] => | název = Montafon [2] => | obrázek = SennigratMontafon.JPG [3] => | popisek = Pohled do údolí z hřebene Sennigrat [4] => | alt = [5] => | geomorfologický tvar = [[údolí]] [6] => | nejvyšší bod = [7] => | maximální výška = 979 [8] => | nejnižší bod = [9] => | minimální výška = 648 [10] => | délka = 39 [11] => | rozloha = [12] => | poznámka k rozloze = [13] => | střední výška = 793 [14] => | poznámka = [15] => | nadřazená jednotka = [[Východní Alpy]], [[Silvretta]], [[Verwall]], [[Rätikon]] [16] => | sousední jednotky = [[Klostertal]], [[Arlberský průsmyk]], [[Stanzer Tal]], [[Prättigau]], [[Bludenzská kotlina]], [[Walgau]] [17] => | podřazené jednotky = [18] => | světadíl = [[Evropa]] [19] => | stát = {{vlajka a název|Rakousko}} ''([[Vorarlbersko]])'' [20] => | mapa = [21] => | popisek mapy = [22] => | hornina = [23] => | podloží = [24] => | povodí = [[Ill (Rakousko)]], [[Alpský Rýn]], [[Rýn]] [25] => | zeměpisná šířka = 47.041944 [26] => | zeměpisná délka = 9.951667 [27] => }} [28] => '''Montafon''' ({{Audio|LL-Q188 (deu)-Frank C. Müller-Montafon.wav}}, v místním dialektu ''Muntafu'') je 39 km dlouhé údolí v [[Rakousko|západorakouské]] spolkové zemi [[Vorarlbersko]], kterým protéká řeka [[Ill (Rakousko)|Ill]]. Rozkládá od průsmyku [[Bielerhöhe]] (2037 m n. m.) po město [[Bludenz]] (570 m n. m.) přičemž překonává výškový rozdíl 1467 metrů. Údolí se nachází jihovýchodně od švýcarského regionu [[Prättigau]], a je ohraničeno pohořím [[Verwall]] na severu a pohořími [[Rätikon]] a [[Silvretta]] na jihu. Hlavní město [[Vídeň]] je vzdáleno přibližně 500 km. [29] => [30] => == Geografie == [31] => Nejvyšším bodem celé oblasti je vrchol hory [[Piz Buin]] (3312 m n. m.), která je zároveň nejvyšší horou celého Vorarlberska. [32] => [33] => === Popis === [34] => Ve směru od [[Bludenz]]u do údolí vede spolková silnice B188 kolem staré cementárny a dále přes obec [[Lorüns]]. Poté pokračuje skrze les zvaný ''Alma'' a podél potoka ''Tränabächle'' ("Potok slz"). Údolí se rozvine ve své plné kráse počínaje obcí [[Sankt Anton im Montafon]] (v místním dialektu: „''Santatöni''“) po levé straně, a osadou Vens po právě straně. [35] => [36] => Při příjezdu do osady Rodund je vidět hlavní závod firmy [[illwerke vkw AG]] vyrábějící vodní elektřinu. Silnice dále pokračujte přes osady Gantschier a Kaltenbrunnen do obcí [[Schruns]] a [[Tschagguns]] (v místním dialektu: "''Schru'' a ''Tschaggu''"). Na sever od Schruns leží horská obec [[Bartholomäberg]] se svými vysoko položenými osadami Jetzmunt a Lutt na severozápadě (s výhledem na Sankt Anton) a osadami Kristberg a Innerberg na severovýchodě (s výhledem na boční údolí Silbertal a stejnojmennou obec). Toto boční údolí se táhne severovýchodně od Schruns směrem k [[Arlberský průsmyk|Arlberskému průsmyku]] a prochází kolem horského výběžku Fellamendli. Na jihozápad o Schruns leží vesnička Latschau s vodní elektrárnou a také s hlavní budovou lyžařského střediska Golm, které se rozkládá nad obcí Tschagguns. [37] => [38] => Mezi obcemi [[Sankt Gallenkirch]] a [[Schruns]] se nachází zúžení zvané „Fratte“, které Montafon rozděluje na dvě hlavní části, ''Innerfratte'' (horní polovina údolí) a ''Außerfratte'' (dolní polovina údolí).Hermine und Walther Flaig: ''Alpenpark Montafon. Führer und kleine Heimatkunde der Talschaft Montafon in Vorarlberg/Österreich.'' Verkehrsverband Montafon, Schruns, 8., vermehrte und verbesserte Aufl. 1972, S. 134. [39] => [40] => Krátce za tímto zúžením se u osady Galgenul odděluje další členité boční údolí, které se vine jižním směrem, a končí u lyžařského střediska Gargellen. Směrem nahoru hlavním údolím prochází silnice B188 osadou Gortipohl a pokračuje dále do obce [[Gaschurn]] (v místním dialektu: „''Gaschorra''“), a do osady [[Partenen]]. Následně se silnice klikatí až k horskému průsmyku [[Bielerhöhe]], překonávajícímu pohoří [[Silvretta]], a pokračuje dále do [[Tyrolsko|Tyrolska]]. [41] => [42] => === Obce === [43] => [[Soubor:Gemeinden_im_Montafon.svg|náhled| Obce v Montafonu na mapě Vorarlberska]] [44] => Všechny obce v Montafonu patří do [[Okres Bludenz|okresu Bludenz]]. Ve směru dolů po proudu [[Ill (Rakousko)|Illu]] se jedná se o tyto obce (v závorce je uvedena jejich [[Jadranský výškový systém|nadmořská výška]]): [45] => [46] => * [[plynový kouřovod|Gaschrun]] (979 m) - skládá se z osad Gaschurn a [[partnery|Partenen]] (1051 m) [47] => * [[Sankt Gallenkirch]] (878 m) - včetně osad [[gargella|Gargellen]] (1423 m) a [[Gortipohl]] (950 m) [48] => * [[Schruns]] (690 m) - jediný [[městys]] a zároveň neoficiální "hlavní obec" údolí{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Impressum und Datenschutzerklärung {{!}} montafon.at [50] => | periodikum = www.montafon.at [51] => | url = https://www.montafon.at/de/Service/Impressum-Datenschutz [52] => | jazyk = de [53] => | datum přístupu = 2023-01-24 [54] => }} [55] => * [[Tschagguns]] (697 m) [56] => * [[stříbrné údolí|Silbertal]] (899 m) [57] => * [[Bartholomäberg]] (1087 m) [58] => * [[vandanové|Vandans]] (648 m) [59] => * [[Sankt Anton im Montafon]] (650 m) [60] => [61] => Těchto osm obcí má dohromady 16 421 obyvatel. (Stav k 1. lednu 2021) [62] => [63] => Obce [64] => [65] => * [[Lorüns]] (583 m) a [66] => * [[stabilní učitel|Stallehr]] (600 m) [67] => [68] => se z historických důvodů, které nelze jednoznačně interpretovat, řadí buď do údolí Montafon nebo údolí [[Walgau]].{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = Geschichte [70] => | periodikum = Lorüns [71] => | url = https://www.loruens.at/system/web/sonderseite.aspx?menuonr=223977610&detailonr=223977610 [72] => | jazyk = de-AT [73] => | datum přístupu = 2023-01-23 [74] => }}{{Citace elektronického periodika [75] => | titul = Stallehr [76] => | periodikum = Stallehr [77] => | url = https://www.stallehr.at/system/web/notvalid.aspx?code=404 [78] => | jazyk = de [79] => | datum přístupu = 2023-01-23 [80] => }} Vzhledem ke značnému výškovému rozdílu mezi obcemi Sankt Anton im Montafon a Lorüns, leží již Lorüns [[Orografie|orograficky]] mimo Montafon, konkrétně na vyvýšenině [[Bludenzská kotlina|Bludenzské kotliny]], stejně jako Stallehr. Z hlediska regionálního plánování tyto dvě obce také nepatří do Montafonu, ale spadají do širší oblasti města [[Bludenz]] ([[Alpská oblast Bludenz|Alpský region Bludenz]]). Navzdory těmto faktům se o obci Lorüns běžně tvrdí, že leží na vstupu do údolí Montafon. Podobně také obyvatelé Stallehru často vnímají svoji obec jako vstupní bránu do údolí [[Klostertal]]. [81] => [82] => Při započítání těchto dvou obcí má tak Montafon celkem 16 920 obyvatel. Hustota obyvatelstva v údolí je přibližně 47 obyvatel/km² {{Citace elektronického periodika [83] => | titul = Population Density {{!}} NASA [84] => | periodikum = web.archive.org [85] => | url = http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=SEDAC_POP [86] => | datum vydání = 2016-02-09 [87] => | datum přístupu = 2023-01-24 [88] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160209064446/http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=SEDAC_POP [89] => | datum archivace = 2016-02-09 [90] => }}(Stav k 1. lednu 2020) [91] => [92] => Všech deset výše zmíněných obcí sdružuje [[svazek obcí]] ''[[Stand Montafon]],'' který funguje jako veřejnoprávní zastoupení všech sdružených obcí a zastupuje region také v rámci územního plánování na zemské úrovni. [93] => [94] => Všechny obce v Montafonu (kromě Lorüns a Stallehr) jsou členy [[Turistika|turistického]] sdružení ''Turistický region Montafon,''{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Regionen in Vorarlberg - 6 Urlaubsregionen voller Vielfalt [96] => | periodikum = Urlaub in Vorarlberg [97] => | url = https://www.vorarlberg.travel/regionen/ [98] => | jazyk = de-DE [99] => | datum přístupu = 2023-01-23 [100] => }} což je společná organizace sdružující obce, elektrárenskou společnost [[Golm Silvretta Lünersee Tourismus GmbH|Illverke vkw]] a také provozovatele místních lanovek.{{Citace elektronického periodika [101] => | titul = Montafon Tourismus GmbH, Schruns, Vorarlberg [102] => | periodikum = FirmenABC.at [103] => | url = https://www.firmenabc.at/montafon-tourismus-gmbh_ErWE [104] => | datum přístupu = 2023-01-23 [105] => }} V rámci tohoto turistického regionu spolu tradičně velmi těsně spolupracují zejména obce Schruns a Tschagguns. Obec Gaschurn v rámci propagace turismu vždy zmiňuje také osadu Partenen. Osada Gargellen, součást obce Sankt Gallenkirch pak má dokonce svou vlastní turistickou kancelář. [106] => [107] => Tradičnímu propojení montafonských obcí odpovídala také existence ''soudního okresu Montafon'' sídlícího v obci Schruns. Tento původně nezávislý soudní okres byl v červenci 2017 zrušen a připojen k soudnímu okresu Bludenz, jehož obstarávaná oblast nyní odpovídá oblasti [[Okres Bludenz|politického okresu Bludenz]].{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Bezirksgericht Montafon: Schließung offiziell [109] => | periodikum = vorarlberg.orf.at [110] => | url = https://vorarlberg.orf.at/v2/news/stories/2814336/ [111] => | datum vydání = 2016-12-13 [112] => | jazyk = de [113] => | datum přístupu = 2023-01-23 [114] => }} [115] => [[Soubor:Gaschurn_Panorama.jpg|náhled|Panoramatický výhled na obec Gaschurn]] [116] => [117] => === Sousední regiony === [118] => : Uvedeny jsou od severu po směru hodinových ručiček. Pohoří jsou vyznačena kurzívou. [119] => * Údolí [[Klostertal]] (S) [120] => * [[Arlberský průsmyk]] (SV) [121] => * Údolí [[Stanzer Tal]] ([[Tyrolsko]]) (SV) [122] => * ''[[Verwall]]'' (SV) [123] => * ''[[Silvretta|Nordsilvretta]]'' - údolí [[Paznaun]] (Tyrolsko) (V) [124] => * ''[[Silvretta|Mittelsilvretta]]'' - údolí [[Unterengadin]] (kanton [[Graubünden]], [[Švýcarsko]]) (JV) [125] => * ''[[Silvretta|Westsilvretta]]'' (J) [126] => * ''[[Rätikon]]'' - údolí [[Prättigau]] (kanton Graubünden, Švýcarsko) (SZ) [127] => * ''Rätikon'' - údolí [[Brandnertal]] (Z) [128] => * Údolí [[Walgau]] - [[Bludenzská kotlina]] (SZ) [129] => [130] => === Děkanát Montafon === [131] => [[Soubor:StLaurentius1.JPG|náhled|Kostel svatého Vavřince v Bludenzu]] [132] => Děkanát Montafon je [[Děkanát a vikariát|děkanátem]] římskokatolické [[diecéze Feldkirch]], která patří do [[Salcburská církevní provincie|Salcburské církevní provincie]]. [133] => [134] => Zahrnuje 13 [[farnost]]í v údolí Montafon – s výjimkou farností [[Lorüns]] a [[Stallehr]], které historicky patří do děkanátu Bludenz-Sonnenberg. [[Kostel svatého Vavřince (Bludenz)|Kostel svatého Vavřince v Bludenzu]] (''Laurentiuskirche'') je považován za mateřský kostel veškeré pastorační péče v Montafonu. [135] => [136] => Sdružení farností v údolí Montafon původně existovalo jako jednotná ''Komunita Montafon'', ke které byly přidruženy i sousední [[Walserové|walserské]] obce [[Galtür]] a [[Ischgl]] v [[Tyrolsko|tyrolském]] údolí [[Paznaun]]. V roce 1816 byla tato církevní oblast definitivně oddělena od [[Diecéze churská|churské diecéze]] a umístěna pod [[Diecéze bolzansko-brixenská|diecézi brixenskou]]. Samotný děkanát existuje od roku 1821. Pod [[Diecéze innsbrucká|diecézi innsbruckou]] patřil až do 8. prosince 1968, kdy byla pro Vorarlbersko zřízena samostatná diecéze Feldkirch. [137] => [138] => === Doprava === [139] => Silnice ''[[Zemská silnice B188|Silvrettastrasse]]'' L/B 188 se zpoplatněným úsekem ''[[Silvretta-Hochalpenstraße]]'' (2037 m n. m.) spojuje Montafon s údolím [[Paznaun]] ve spolkové zemi [[Tyrolsko]]. Železniční trať Bludenz–Schruns, známá jako [[Montafonská železnice|Montafonerbahn]], a místními přezdívaná ''Mohbah'', vede z [[Bludenz]]u do [[Schruns]]. Plánuje se prodloužení této železniční trati do [[Partenen]]. Většina obcí a osad je napojena na veřejnou dopravu pomocí autobusů. Přímé silniční spojení se sousedním [[Švýcarsko|Švýcarskem]] neexistuje. [140] => [141] => === Podnebí === [142] => [[Soubor:Duerf_am_Montafon.jpg|náhled|Montafonská vesnice v zimě]] [143] => V oblasti převládá vnitrozemské klima. Průměrná roční teplota je −1 °C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy je průměrná teplota 11 °C, a nejchladnějším leden s −13 °C.{{Citace elektronického periodika [144] => | titul = Browse datasets {{!}} NASA Earth Observations (NEO) [145] => | periodikum = web.archive.org [146] => | url = http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/dataset_index.php [147] => | datum vydání = 2013-08-06 [148] => | datum přístupu = 2023-01-24 [149] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130806035941/http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/dataset_index.php [150] => | datum archivace = 2013-08-06 [151] => }} Průměrné roční srážky jsou 1 367 milimetrů. Nejmokřejší měsíc je srpen s průměrem 153 mm srážek a nejsušší březen s 66 mm srážek.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Rainfall (1 month - TRMM, 1998-2016) {{!}} NASA [153] => | periodikum = web.archive.org [154] => | url = https://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=TRMM_3B43M&year=2014 [155] => | datum vydání = 2019-04-19 [156] => | datum přístupu = 2023-01-24 [157] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170401060221/https://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=TRMM_3B43M&year=2014 [158] => | datum archivace = 2017-04-01 [159] => }} [160] => {{Klimagram [161] => | Montafon [162] => | -15| -11| 109 [163] => | -15| -9| 76 [164] => | -12| -3| 66 [165] => | -9| 2| 118 [166] => | -2| 14| 123 [167] => | 1| 15| 135 [168] => | 4| 18| 134 [169] => | 3| 16| 153 [170] => | 1| 13| 97 [171] => | -1| 8| 134 [172] => | -9| -4| 147 [173] => | -15| -9| 76 [174] => }} [175] => [176] => {{Panorama|Bartholomäberg Montafon Panorama.JPG|1000|Panoráma obce [[Bartholomäberg]], nazývané „Balkón Montafonu“|obrázek=Bartholomäberg Montafon Panorama.JPG}} [177] => [178] => == Historie == [179] => [[Soubor:Vorarlberg-oud2.jpg|náhled| Mapa Vorarlberska z roku 1783; ve spodní části je zeleně označené ''Panství Bludenz'']] [180] => Podle [[Archeologie|archeologických]] a [[Botanika|botanických]] studií, se lidé v Montafonu usadili přibližně před 5000 lety. V lese nazývaném ''Friaga'' poblíž obce [[Bartholomäberg]] se dochovaly pozůstatky asi 3500 let starého osídlení, které bylo součástí mohutného hradního komplexu z [[Doba bronzová|doby bronzové]]. [181] => [182] => Montafon byl původně osídlen [[Rétorománi|rétoromány]], kteří se přistěhovali z [[Walgau]] a [[Graubünden]]. Dodnes o tom svědčí velké množství [[Rétorománština|rétorománských]] názvů hor, řek, polí, a dalších místních názvů a dokonce i některá příjmení (např. Albona, Gafluna, Montjola, Silvretta, Tilisuna, atd.).Benedikt Bilgeri: ''Die Zeit der Rätoromanen im Montavon''. [183] => [184] => Již v době [[Doba bronzová|bronzové]] a [[Doba železná|železné]] a především po celý [[středověk]] byl Montafon [[Těžba|těžebním]] centrem: těžilo se zde [[železo]], [[měď]] a [[stříbro]]. V [[Pozdní středověk|pozdním středověku]] – kolem roku 1300 – se do Montafonu přistěhovali ''Silbererové'', kteří se později věnovali těžbě v obci [[stříbrné údolí|Silbertal]], a také [[walserové]], kteří následně [[Mýcení|mýtili]] vysokohorské [[Výsypka|výsypky]]. Románské a později německé osídlení organizoval především hraběcí [[poplužní dvůr]] patřící pod [[Klášter svatého Petra v Bludenzu]].[[Montafon#Literatur|Lit.]] ''Montafoner Heimatbuch.'' Dne 13. října 1319 potvrdil [[Fridrich I. Habsburský|Fridrich Sličný]] (fridericus rex romanorum) [[Rodokmen Habsburků|Albrechtu I. hraběti z Werdenbergu]], že smí převést vlastnictví stříbrného dolu a hory Mvntafúne na svého bratra ("''argentifodinam seu montem dictum'' ''Mvntafúne"'').Fürstliches Archiv in Donaueschingen 1885, 347; in der lateinischen Urkunde wird der Name Albertus anstelle von Albrecht verwendet. Tento historický pramen je důležitý v mnoha ohledech:Vergleiche Müller, 1925 mit Übersetzung der Urkunde Poprvé se zde objevuje jméno "Mvntafúne", tedy Montafon, a to v souvislosti s těžbou, která již v této době probíhala v osadě [[Kristberg]] (obec [[Silbertal]]), což je spolehlivě doloženo také datováním letokruhů stromů ([[dendrochronologie]]).[Pfeifer 2007, 93 ff] Slovo ''argentifodinam'', což znamená „stříbrný důl“, je jasným důkazem těžby stříbra.Ob im Sprachgebrauch des Mittelalters das Wort ''argentifodina'' im engeren Sinne „Silbergrube“ bedeutet oder aber allgemeiner für „Bergbau“ verwendet wurde lässt sich nicht zweifelsfrei feststellen. In Dasypodius’ Lexikon (Straßburg 1536 75 Spalte 3, Stichwort „Fodio“) heißt „Argentifodina“ zu Deutsch „ein sylberertz grub“. Der lateinische Name von Banská Štavnica in der Slowakei lautet im Jahre 1270 „Argentifodina“ und auch bei [[S-charl]] gab es im Jahre 1317 die Verleihung einer „argentifodinam in Valle dicta Scharla fita in Engandina“ (Sperges 1765, 279f). Es ist folglich naheliegend, von einem Zusammenhang zwischen Silberbergbau und „Mvntafúne“ ausgehen zu können. Weinzierl (1972, S. 13–14) glaubt die Silbergrube in der Flur „Kalandarsch“ in Bartholomäberg lokalisieren zu können, da er den Flurnamen von „Kalanda“ – Erzberg und „argient“ – Silber ableitet. Er schließt jedoch den Kristberg als mögliche Lokalität nicht aus [185] => [186] => V druhé polovině 14. století těžba v Montafonu pravděpodobně výrazně upadla, stejně jako tomu bylo na jiných místech. Jedním z důvodů mohly být tehdejší morové epidemie.Niederstätter 1996, S. 71; vgl. Suhling 1976, S. 73, der vom 14. Jahrhundert als Zeit der Stagnation spricht. [187] => [188] => Přibližně v letech 1258 až 1418/1420 patřil Montafon do kulturní a správní oblasti [[Churraetia]], konkrétně do panství [[Werdenbergové|hrabat z Werdenbergu]], kteří v letech 1259 až 1296 založili město [[Bludenz]]. Mír uzavřený v [[Kostnice (město)|Kostnici]], který rozpustil konfederaci ''„Spolek nad jezerem''“ („''Bund ob dem See''“) potvrdili v roce 1408 mimo jiné rolníci z Montafonu pečetí se dvěma zkříženými klíči (viz kapitola '''Znak a pečeť'''). [189] => [190] => Po předání moci do rukou [[Habsburkové|Habsburků]] se pro místní hornický průmysl zpočátku jen málo změnilo. Významní představitelé úřadů zůstali. Habsburkové pronajali celou oblast montafonskému hraběti [[Wilhelm z Tettnangu|Wilhelmu z Tettnangu]], který jmenoval správcem Junkera Hardegena von Rudberg, který tuto funkci zastával již v době Werdenbergů.Welti 1971, S. 7–8 Klidná situace v Montafonu byla v kontrastu se situací panující tehdy v Evropě. V 15.–16. století se rolníci a měšťané běžně bouřili proti stávajícím vládcům: bojovali za více práv, začínala reformační hnutí a zejména v jižním Německu propukla [[Německá selská válka|selská povstání]]. [191] => [192] => [[Bludenz]] a Montafon byly postupně začleněny do [[Habsburská říše|habsburské říše]] a zapojily se do jejích vojenských konfliktů, zejména se svým západním sousedem, [[Stará švýcarská konfederace|Starou švýcarskou konfederací]]. Rozhodující událostí byla [[bitva u Frastanzu]] v roce 1499 během [[Švábská válka|Švábské války]], ve které zahynulo kolem 500 obyvatel [[Walgau]] a montafonských horníků.Welti 1974a, S. 426; Burmeister 2009. [[Habsburkové]] ovládali jednotlivá místa ve Vorarlbersku, a tedy i Montafon, střídavě z [[Tyrolsko|Tyrolska]] a z [[Přední Rakousy|Předních Rakous]] ([[Freiburg im Breisgau]]). [193] => [194] => Do roku 1816 byl Montafon také součástí [[Diecéze churská|diecéze churské]]. Církevní, kulturní a obchodní kontakty se švýcarským kantonem [[Graubünden]] tak byly v Montafonu až do 19. století minimálně stejně silné jako kontakty se zbytkem [[Vorarlbersko|Vorarlberska]], i když veškerá doprava musela probíhat přes vysokohorské průsmyky, z nichž nejnižší, Schlappinský průsmyk, byl i tak 2202 m vysoko. Do Švýcarska se vyvážel montafonský sýr, máslo a také početná pracovní síla. [195] => [196] => Později patřilo údolí k Bludenzskému panství, správa Montafonu však nadále probíhala z [[Innsbruck]]u i po roce 1867, kdy se [[Vorarlbersko]] oficiálně stalo [[Korunní země|korunní zemí]]. V [[Napoleonské války|napoleonském období]] od roku 1805 do roku 1814 patřil Montafon [[Bavorské království|Bavorskému království]] a od roku 1814 zpět [[Rakouské císařství|Rakousku]]. K definitivnímu oddělení správy od Tyrolska tak došlo až se založením [[První Rakouská republika|republiky]] v roce 1918. [197] => [198] => Reorganizací vorarlberských [[Soudní okres|soudních okresů]] v roce 1806 byl celý Montafon podřízen nově zřízenému [[Zemský soud Sonnenberg|zemskému soudu Sonnenberg]] se sídlem v Bludenzu, z něhož se vyvinul dnešní [[Okres Bludenz|politický okres Bludenz]].{{Citace elektronického periodika [199] => | titul = Weiterführende Information [200] => | periodikum = www2.vobs.at [201] => | url = https://www2.vobs.at/dias/text.asp?Auswahl=696 [202] => | datum přístupu = 2022-12-08 [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210513144218/https://www2.vobs.at/dias/text.asp?Auswahl=696 [204] => | datum archivace = 2021-05-13 [205] => }} [206] => [207] => Od roku 1945 do roku 1955 byl Montafon součástí [[Okupační zóny Rakouska|francouzské okupační zóny]] v Rakousku. [208] => [209] => === Znak a pečeť === [210] => [[Soubor:Wappen Montafon.png|náhled|Znak Montafonu]] [211] => Ve [[Znak (heraldika)|znaku]] a [[Pečeť|pečeti]] [[Hermann Sander (Schriftsteller)|Hermann Sander]]: ''Geschichte des Montafoner Wappens''. 1903 Montafonu jsou zobrazeny dva černé zkřížené klíče na [[Tinktura (heraldika)|stříbrném]] [[Štít (heraldika)|štítě]]. Klíč ve znaku je symbolem otevřenosti a je také symbolem apoštola [[Petr (apoštol)|Petra]]. [212] => [213] => Symbol zkřížených klíčů byl převzat z [[Papežský znak|papežského znaku]], používá se od počátku 15. století, a vychází z tohoto příběhu: Během [[Appenzellské války|Appenzellský válek]] (1405-1408) lidé z Montafonu rozhodli sdružit a vytvořili vlastní samosprávnou „zemi“, pro kterou také vytvořili vlastní znak. V něm zobrazili dva zkřížené klíče, odvozené ze znaku Kláštera svatého Petra u Bludenzu. Tento znak později montafonští svévolně upravili do podoby papežského znaku přidáním trojité papežské [[Tiára|tiáry]]. Zdůvodňovali to tím, že papež [[Jan XXIII. (vzdoropapež)|Jan XXIII.]] byl cestou na [[kostnický koncil]] roku 1414 nesen na svých nosítkách z údolí Klostertal přes Kristberg do Montafonu, aby tak unikl morové nákaze a cestou místním udělil právo používat svůj znak. Oficiální právo používat tento znak nakonec Montafonu poskytl v roce 1700 papež [[Inocenc XII.]]''[http://kristberg.at/Sagen.html#Die%20Sage%20von%20den%20Petrusschl%C3%BCsseln Die Sage von den Petrusschlüsseln] {{Wayback|url=http://kristberg.at/Sagen.html#Die%20Sage%20von%20den%20Petrusschl%C3%BCsseln |date=20130924065557 }}'', kristberg.at [214] => [215] => Dnes znak používá především [[svazek obcí]] ''[[Stand Montafon]].'' [216] => [217] => === Název === [218] => Jméno ''Montafon'' je [[Rétorománština|rétorománského]] původu, protože až do 15. století se v Montafonu běžně mluvilo rétorománsky.{{Citace monografie [219] => | autor = Guntram A. Plangg. [220] => | doi = 10.5169/seals-235843 [221] => }} Odhaduje se, že název vznikl již kolem roku 1100. Existují různé teorie, pokud jde o přesný původ názvu: historické jméno „Montavon“ by mohlo pocházet ze slova ''mont'', „předhora, podhůří, přední hora“ (možná spojitost s názvem ''[[Vorarlbersko]]'' - viz etymologie [[Arlberský průsmyk|Arlberského průsmyku]]) nebo ze slovního spojení ''munt tovun'', „proděravělá hora" či "jámová hora".{{Citace monografie [222] => | autor = Johann Georg Haditsch, Helfried Mostler [223] => | url = [http://www2.uibk.ac.at/downloads/c715/gpm_13/13_277-296.pdf PDF] [224] => }} Dalšími pokusy o vysvětlení jsou „horská studna“, „tichá luční hora“, "alpské údolí s roklemi" či zdvojení výrazu „hora“.{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Das Montafon im Mittelalter: Muntavun - das Almgebiet mit Tobeln [226] => | periodikum = vorarlberg.naturfreunde.at [227] => | url = https://vorarlberg.naturfreunde.at/berichte-import/2010/das-montafon-im-mittelalter-muntavun-das-almgebiet-mit-tobeln/ [228] => | datum přístupu = 2022-12-08 [229] => }}{{Nedostupný zdroj}} [230] => [231] => Zemský ''amman'' (zkrácená verze slova amtmann, doslova úředník) Johann Ignaz Vonier a zemský písař Johann Theodor Fritz poněmčili dne 2. června 1806 v reakci na žádost nové bavorské vlády (viz kapitola '''Historie''') název jejich domovského údolí ''Muntafon,'' a překřtili ho na „Brunnenthal“, tato změna se však neujala. V letech 1956 a 1957 došlo také k prudkému sporu o pravopis jména Montafon, a to zda se má psát s „f“ nebo „v“, přičemž vítězně z něj vyšla varianta s „f“.{{Citace elektronického periodika [232] => | příjmení = browser [233] => | jméno = This site requires a frames-compliant [234] => | titul = Schruns [235] => | periodikum = Schruns [236] => | url = https://www.schruns.at/system/web/notvalid.aspx?code=404 [237] => | jazyk = de-AT [238] => | datum přístupu = 2023-01-23 [239] => }} [240] => [241] => == Ekonomika == [242] => Ekonomice Montafonu dominuje kombinace tradičních venkovských činností, jako je zemědělství, pastevectví, lesnictví, výroba vodní energie a služby a zboží související s cestovním ruchem. [243] => [244] => === Zemědělství === [245] => Zemědělství v Montafonu se řídí cykly tradičního alpského pastevectví. Jedná se o tzv. [[Transhumance|tříúrovňové pohybové zemědělství]] („Dreistufenwirtschaft“), které spočívá ve střídání pastvy hospodářských zvířat mezi údolími v zimě a horskými pastvinami v létě, což zajišťuje dostatečný přísun potravy pro hospodářská zvířata po celý rok. Přesto, že je cestovní ruch nejdůležitějším zdrojem příjmů, je tato sezónní migrace na vysokohorské pastviny pro část populace stále důležitým ekonomickým faktorem. [246] => [247] => Protože Montafon je obklopen vysokými horami, dostává se do něj relativně málo slunečního svitu, přičemž horní část údolí je ve stínu téměř nepřetržitě. Většina údolí je zalesněna a pouze malá část je tak zemědělsky obdělávána, důvodem není jenom nedostatek slunečního svitu, ale také prudký terén. [[Hranice lesa]] se v Montafonu nachází mezi 1800 a 2000 metry nad mořem,{{Citace elektronického periodika [248] => | titul = Wald in Vorarlberg - Zahlen, Daten, Fakten [249] => | periodikum = Land Vorarlberg [250] => | url = https://vorarlberg.at/-/wald-in-vorarlberg [251] => | jazyk = de-AT [252] => | datum přístupu = 2023-01-24 [253] => }} nad hranicí lesa se nachází divoké keře a porosty, v nejvyšších polohách je terén převážně kamenitý.[[Soubor:M_braunvieh.JPG|náhled| Montafonský hnědý skot]] [254] => [[Soubor:2008.07.24.MontafonerSteinschafBartholomaebergH.JPG|náhled| Montafonské horské ovce v [[Bartholomäberg]]u]] [255] => [256] => ==== Plemena dobytka pocházející z Montafonu ==== [257] => [258] => ===== Montafonský hnědý skot ===== [259] => ({{Vjazyce2|de|Montafoner Braunvieh}}). Tento [[hnědý horský skot]], někdy nazývaný jednoduše '''montafon''', je potomkem původního alpského skotu, zvaného [[torfrind]]. Ten vznikl křížením různých šedohnědých horských skotů ze [[Švýcarsko|Švýcarska]], [[Vorarlbersko|Vorarlberska]] a [[Allgäu]]. V žilách montafonského hnědého skotu tak mj. koluje také krev švýcarského plemene [[eringer]]. Aby se zlepšila produkce mléka, byl původní místní hnědý skot přibližně od roku 1960 křížen také s americkým hnědým skotem zvaným [[brown swiss]]. To vedlo ke stále většímu vytlačování původního plemene a dnes má rakouská populace skotu průměrný podíl plemene brown swiss již přes 75 %. [260] => [261] => Původní montafonský skot je rovnoměrně hnědý, střední hmotnosti, dobře osvalený se světlým [[Úhoří pruh|hřbetním pruhem]] a tmavým jazykem. Ve srovnání s plemenem brown swiss je menší a lehčí – proto je ideálním skotem pro [[třístupňové zemědělství]] v horských oblastech. [262] => [263] => Každý rok v září se v Montafonu koná tradiční vyhánění dobytka (tzv. ''Alpabtrieb''), při kterém se montafonský skot ozdobí a středem vesnice odvádí dolů z pastvin. ''Alpabtrieb'' má v Montafonu staletou tradici a představuje slavnostní vyvrcholení rolnického pracovního roku.{{Citace elektronického periodika [264] => | titul = Alpabtrieb im Montafon : Montafon [265] => | periodikum = www.montafon.at [266] => | url = https://www.montafon.at/de/Mein-Montafon/Bergkultur-Vorarlberg/Alpabtrieb [267] => | jazyk = de [268] => | datum přístupu = 2023-01-23 [269] => }} [270] => [271] => ===== Montafonská horská ovce ===== [272] => [[Montafonská horská ovce]] ({{Vjazyce2|de|Montafoner Steinschaf}}) je plemeno ovcí, které je ohroženo vyhynutím, jelikož bylo vytlačeno většími plemeny, která jsou lépe vykrmovatelná. Od roku 1989 je zřízena [[plemenná kniha]], aby se zabránilo příbuzenské plemenitbě. Od té doby se tato ovce opět chová po celém [[Vorarlbersko|Vorarlbersku]] a počet montafonských horských ovcí se mírně zvyšuje, i když jsou jejich stavy dodnes velmi malé. Studie provedená v roce 2002 odhalila velmi velkou genetickou vzdálenost od všech ostatních rakouských ovčích plemen. V rámci plemene se vyskytují jednobarevně bílé, černé, hnědé, béžové, šedé i strakaté kusy. Jedná se o skromné, robustní a přizpůsobivé zvíře. Plemeno je vhodné pro pastvu a udržování otevřených extenzivních travnatých porostů, jako jsou svahy a vysokohorské oblasti. Směsová [[ovčí vlna]] je sice kvalitní, ale dnes se většinou nezpracovává ani nerecykluje, ale rovnou likviduje.{{Citace elektronického periodika [273] => | titul = Montafoner Steinschaf - Steinschaf [274] => | periodikum = web.archive.org [275] => | url = http://www.montafoner-steinschaf.com/index.php/montafoner-steinschaf [276] => | datum vydání = 2016-10-11 [277] => | datum přístupu = 2022-12-08 [278] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161011102046/http://www.montafoner-steinschaf.com/index.php/montafoner-steinschaf [279] => | datum archivace = 2016-10-11 [280] => }}{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = Montafoner Steinschaf: Arche Austria - Verein zur Erhaltung seltener Nutztierrassen [282] => | periodikum = www.arche-austria.at [283] => | url = http://www.arche-austria.at/index.php?id=103 [284] => | datum přístupu = 2023-01-23 [285] => }} [286] => [287] => ==== Horské louky maisäß ==== [288] => Místní zvláštní druh horské louky ({{Vjazyce2|de|Alp}}) se nazývá [[plodiny kukuřice|''maisäß'']]: jedná se o vymýcenou oblast s chatrčemi a stájemi, přičemž na každé ''maisäß'' louce je alespoň jeden malý domek, chýše či stáj. ''Maisäß'' a podobné druhy krajin jsou výrazem tradiční formy využívání půdy v Montafonu, jejíž historie souvisí s třístupňovým zemědělstvím a alpskou [[Transhumance|transhumancí]]. Dnes se již většina těchto horských luk neobhospodařuje, protože často ztratily velkou část svého dřívějšího významu v důsledku strukturálních změn v zemědělství. [289] => [290] => === Dřevařský průmysl === [291] => Montafon má přibližně 14 000 hektarů [[les]]a, z nichž téměř polovinu vlastní [[svazek obcí]] ''[[Stand Montafon]]''. V průměru se ročně v Montafonu vytěží kolem 30 000 krychlových metrů [[Dřevo|dřeva]] (stav k roku 2008). Místní, převážně jehličnaté lesy{{Citace elektronického periodika [292] => | titul = Land Cover Classification (1 year) {{!}} NASA [293] => | periodikum = web.archive.org [294] => | url = http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=MCD12C1_T1 [295] => | datum vydání = 2016-02-28 [296] => | datum přístupu = 2023-01-24 [297] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160228161657/http://neo.sci.gsfc.nasa.gov/view.php?datasetId=MCD12C1_T1 [298] => | datum archivace = 2016-02-28 [299] => }} jsou páteří údolí a zajišťují životní a hospodářský prostor. Hodnota každého hektaru lesa v horách se neměří pouze výtěžností dřeva, ale také ochrannou funkcí pro zajištění životního prostoru, protože místní lesy chrání údolí při stále častějších sesuvech půdy, ke kterým dochází zejména při extrémních srážkách a [[Bouře (meteorologie)|bouřích]] o síle [[vichřice]] způsobených [[Skleníkový efekt|skleníkovým efektem]]. [300] => [301] => === Výroba elektřiny === [302] => [[Soubor:Kopsstausee_-_Staumauer_01.jpg|náhled| Vodní dílo [[Kopssee]]]] [303] => Firma [[illwerke vkw AG]] provozuje v Montafonu 10 [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]], které vyrábějí zejména [[Energetická špička|špičkovou energii]] pro rakouský i mezinárodní trh s elektřinou. Mezi pozoruhodná vodní díla patří např. [[Vermuntská elektrárna]], která se nachází v nadmořské výšce 1743 metrů, a která byla zprovozněna již v roce 1930. [304] => [305] => === Cestovní ruch === [306] => [[Turistika]] vstoupila do Montafonu kolem roku 1860.Alois Niederstätter, Elisabeth Fischer: ''Vorarlberger Illwerke AG.'' Vorarlberger Illwerke AG, Bregenz 1996, S. 15. Dnes je to nejdůležitější zdroj příjmů. Údolí je díky silnici ''[[Silvretta-Hochalpenstraße]]'' dobře přístupné a je to oblíbená prázdninová destinace v létě i v zimě. V [[Jadranský výškový systém|nadmořských výškách]] mezi 650 a 1430 metry se nachází celkem cca 20 000 lůžek pro hosty (1300 hostitelů), většinou s nádherným výhledem na okolní hory včetně 3312 metrů vysoké [[Piz Buin]]. Ročně zde proběhně přibližně 2 miliony přenocování. Extrémním příkladem je obec [[Sankt Gallenkirch]], ve které se nachází třikrát více lůžek, než kolik má obyvatel, aby uspokojila všechny svoje návštěvníky. [307] => [308] => K rozvoji turistiky přispěla také stavba [[Montafonská železnice|Montafonské železnice]] v roce 1905. Firma illwerke se již od začátku snažila využívat budovy svých elektráren také pro cestovní ruch a je stále aktivní v turistické infrastruktuře prostřednictvím své dceřiné společnosti ''Golm Silvretta Lünersee Tourismus''. Montafon se oficiálně skládá z 11 turistických osad a 8 turistických obcí. [309] => [310] => ==== Známé osobnosti ==== [311] => [[Soubor:Hemingway-Schruns.jpg|náhled|Ernest Hemingway (úplně vlevo) se spisovatelem Johnem Dos Passosem a malířem Geraldem Murphym na lyžích v Montafonu na přelomu let 1925/1926]]Pozdější nositel Nobelovy ceny [[Ernest Hemingway]] strávil ve [[Schruns]] dvě zimní dovolené trvající několik měsíců (zima 1924/1925 a zima 1925/1926). Americký autor ve svých dílech ''[[Sněhy na Kilimandžáru]]'' a ''[[Pohyblivý svátek]]'' o Montafonu obsáhle psal a učinil jej mezinárodně známým.{{Citace elektronické monografie [312] => | příjmení = Stock [313] => | jméno = Wolfgang [314] => | titul = Ernest Hemingway in Schruns [315] => | url = https://hemingwayswelt.de/ernest-hemingway-in-schruns/ [316] => | datum vydání = 2019-06-18 [317] => | datum přístupu = 2023-01-23 [318] => | jazyk = de-DE [319] => }} [320] => [321] => Údolí několikrát navštívil také slavný německý prozaik a básník [[Erich Kästner]] a bývalý německý kancléř [[Helmut Kohl]]. Slavná operní pěvkyně [[Elisabeth Schwarzkopfová|Elisabeth Schwarzkopf]] prožila poslední léta ve [[Schruns]], kde 3. srpna 2006 zemřela. [322] => [323] => ==== Zimní sporty ==== [324] => [[Soubor:Skigebiet Silvretta Montafon - panoramio (2).jpg|náhled|Skiareál Silvretta-Montafon]] [325] => V Montafonu je pět lyžařských areálů: [[Golm]], [[Silvretta Montafonová|Silvretta Montafon]], [[gargella|Gargellen]], [[Silbertal-Kristberg]] a [[Silvretta Bielerhöhe|Silvretta-Bielerhöhe]] s celkem 60 lanovkami a vleky a 225 kilometry značených sjezdovek (modrá: 93,6 km, červená: 66,8 km, černá: 11,5 km) včetně 53,2 km neznačených tras. K dispozici jsou také dvě kluziště a pět [[curling]]ových drah. [326] => [327] => V Montafonu lze také nalézt různé [[Freeride|freeridové]] oblasti, například Novatal, Hochjoch nebo Gargellen. Pro zimní pěší turistiku je k dispozici řada upravených, částečně osvětlených turistických tras o celkové délce 290 kilometrů, pro túry na [[Sněžnice|sněžnicích]] je k dispozici 150 kilometrů vyznačených sněžnicových tras. Stále populárnější je také [[skialpinismus]], který lze provozovat na téměř každé hoře v Montafonu.{{Citace elektronického periodika [328] => | titul = Skitouren und spektakuläre Abfahrten {{!}} Montafon, Vorarlberg [329] => | periodikum = www.montafon.at [330] => | url = https://www.montafon.at/de/Bergerlebnisse/Schnee/Skitouren [331] => | jazyk = de [332] => | datum přístupu = 2023-01-26 [333] => }} [334] => [335] => Také mezi freestylery je Montafon oblíbenou destinací s různými funparky, největší je v lyžařském areálu Silvretta Montafon: Snowpark Montafon u lyžařského vleku Fredakopf. [336] => [337] => V Montafonu je také celkem 121 kilometrů tratí pro klasické [[běžky]] a asi 33 kilometrů tras pro [[bruslení]], včetně nejvýše položených běžkařských tras ve [[Vorarlbersko|Vorarlbersku]] s různou obtížností. Nachází se zde deset horských chat spolku [[Alpenverein]].{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = Skiurlaub in den Bergen {{!}} Montafon, Vorarlberg [339] => | periodikum = www.montafon.at [340] => | url = https://www.montafon.at/de/Bergerlebnisse/Schnee [341] => | jazyk = de [342] => | datum přístupu = 2023-01-23 [343] => }} Místní provozovatelé jsou úzce spojeni s provozovateli z údolí [[Brandnertal]]. Pokud se započítají také jejich areály, je k dispozici celkem 74 lanovek a vleků a 289,5 km sjezdovek včetně 58,1 km neznačených tras (modrá: 115,6 km, červená: 96,8 km, černá: 19 km). [344] => [345] => ==== Léto ==== [346] => [[Soubor:Familienklettersteig.jpg|náhled|Via ferrata v Montafonu]] [347] => V létě nabízí Montafon přes 1130 kilometrů značených [[Turistická značka|turistických tras]], z nichž některé jsou vhodné zejména pro děti nebo dětské kočárky ("''Muntafuner Gagla Weg''"). Tři turistické stezky v Montafonu jsou certifikovány rakouskou turistickou pečetí (''Gauertaler AlpkulTour'', ''Pašerácká stezka'' a ''Kulturní a krajinná stezka Gaschurn Partenen Galtür''). Devět [[Lanová dráha|lanovek]] v Montafonu je v provozu i v létě a v kombinaci s údolím [[Brandnertal]] lze v létě využít až 17 lanovek. Mnohé z turistických tras jsou vhodné i pro [[nordic walking]]. [348] => [349] => Pro elektrokola, běžnou i horskou cyklistiku je k dispozici celkem 270 kilometrů tras. Všechny trasy jsou značené a zejména trasy pro horská kola jsou značeny podle náročnosti, podobně jako tříbarevný systém sjezdovek. Silnice [[Silvretta-Hochalpenstraße]] se sklonem až 14 % je oblíbenou trasou závodních cyklistů. Maraton horských kol ''M3 Montafon'' se koná každoročně v létě. Kromě toho je v Montafonu k dispozici obslužná síť pro elektrokola, s 28 nabíjecími a servisními stanicemi. [350] => [351] => V Montafonu se nachází 15 [[via ferrata]] tras a 8 [[Lanový park|lanových parků]]. Oblíbenými [[Rybářský revír|rybářskými revíry]] jsou především nádrže patřící firmě illwerke vkw - [[Lünersee]], [[Kops]] a [[Silvretta (přehradní nádrž)|Silvretta]] a také zatopený lom "Roter Stein". [352] => [353] => V létě je v Montafonu k dispozici na přespání či občerstvení turistů celkem 26 horských chat a také různé turistické autobusy.{{Citace elektronického periodika [354] => | titul = Wandern auf den schönsten Touren {{!}} Montafon, Vorarlberg [355] => | periodikum = www.montafon.at [356] => | url = https://www.montafon.at/de/Bergerlebnisse/Wandern [357] => | jazyk = de [358] => | datum přístupu = 2023-01-23 [359] => }} [360] => [361] => '''Rekreační zařízení''' [362] => [363] => * Golfové hřiště ve [[Schruns]]-[[Tschagguns]] ''Golfového klubu Montafon''. 9jamkové hřiště s nejdelší jamkou v západním [[Rakousko|Rakousku]] (552 m) [364] => * ''Golfclub Silvretta'': nejvýše položené golfové hřiště ve [[Vorarlbersko|Vorarlbersku]], 9jamkové hřiště [365] => * Minigolfové hřiště ''Aktivpark Montafon'': 18jamkové hřiště u dolní stanice lanové dráhy na horu [[Hochjoch]] ve [[Schruns]] [366] => * ''Minigolfové hřiště Gaschurn'' [367] => * Venkovní [[bazén]] ''Alpenbad Montafon'' v [[Tschagguns]] [368] => * Volnočasový park ''Mountain Beach Gaschurn'', 2 přírodní jezera ke koupání [369] => * [[Koupaliště]] ''Rätikonbad [[Vandans]]'' [370] => * ''Aquarena Sankt Gallenkirch'', otevřená za každého počasí [371] => * Venkovní bazén ''Partenen'' [372] => * Různé veřejné kryté bazény v místních hotelech [373] => * ''Alpine-Coaster-Golm'': letní a zimní sáňkařská dráha s dvousedačkovými saněmi, dráha vede z [[Latschau]] do [[Vandans]]. Řidiči si mohou nastavit vlastní tempo, součástí je 360° smyčka, čtrnáct 180° zatáček a velké množství „skoků“. [374] => * ''Flying-Fox-Golm'': Ocelové lano natažené nad nádrží Latschau umožňuje „let“ nad jezerem. Během letu je překonán výškový rozdíl 47,5 m při celkové délce 565 m a to při rychlosti až 70 km/h. Startovní plošina je u ''Lanového parku Golm'', lano vede na přistávací plošinu u sáňkařské dráhy ''Alpine-Coaster-Golm''. [375] => * ''Lanový park Golm'': Největší lesní lanový park ve Vorarlbersku s 11 dráhami a 79 překážkami ve 3 úrovních obtížnosti. [376] => * ''Aktivpark Montafon'' (vnitřní a venkovní sportovní zábavní park) [377] => {{Panorama|Silvretta Nova 2008.jpg|1300|Panorama oblíbené lyžařské oblasti v Montafonu|obrázek=Silvretta Nova 2008.jpg}} [378] => [379] => == Kultura == [380] => [381] => === Montafonský dům === [382] => [[Soubor:Agathweg 6a Vandans.JPG|náhled|Typický Montafonský dům (Vandans)]] [383] => Z Rétorománského a [[Walserský dům|Walserského domu]] se vyvinula architektonická podoba domů specifická pro toto údolí. Tato nová stavební forma vznikla jako smíšená konstrukce kamene a dřeva. Tento typ staveb je nyní znám pod názvem ''Montafonský dům'' ({{Vjazyce2|de|Montafonerhaus}}). V celém Rakousku a v celém alpském regionu není žádné jiné takto malé údolí, které by mělo svůj specifický typ domů. Montafonský dům je proto důležitou součástí montafonské kulturní krajiny. [384] => [385] => ''Montafoner Baukultur'' (Montafonská stavební kultura) je titul udělovaný domům, které byly odborně restaurovány a udržovány, a proto odpovídají směrnicím montafonské kulturní krajiny. Cena se uděluje od roku 2015 každý druhý rok, a to historickým objektům zvláštní hodnoty ze zemědělství, cestovního ruchu nebo vodohospodářství, které byly uchovány v dobrém stavebním stavu nebo odborně restaurovány. [386] => [387] => === Montafonský stůl === [388] => [[Soubor:Montafon_195_Gaschurn_Lukas-Tschofen-Stube_(fcm).jpg|náhled| Montafonský stůl v interiéru domu ''Lukas-Tschofen-Stube'' v obci [[Gaschurn]]]] [389] => ''Montafonský stůl'' má [[Intarzie|vykládanou]], čtvercovou nebo častěji osmihrannou desku stolu s [[Školní tabule|břidlicovou]] vykládkou uprostřed, obvykle je také vybaven zásuvkou a stojí na šikmých nohách. Břidlice zabraňovala poškození stolu od horkých pánví nebo hrnců a sloužila jako psací deska. Prkénka blízko podlahy, která spojují nohy těsně nad zemí, slouží k pohodlnějšímu postavení nohou a říká se jim ''faulenzer'' (''lenoši)'' nebo ''vergeltsgott'' (''boží odplata''). [390] => [391] => Ke stolu obvykle patří [[Lavice (nábytek)|rohová lavice]], dvě a více židlí a tzv. [[svatý kout]]{{Citace monografie [392] => | příjmení = Krčmář [393] => | jméno = Luděk [394] => | titul = Lidová zbožnost na Plzeňsku = Volksfrömmigkeit in der Region Pilsen = Popular piety in the Pilsen Region [395] => | vydání = 1 [396] => | vydavatel = Západočeské muzeum v Plzni [397] => | místo = Plzeň [398] => | rok vydání = 2017 [399] => | počet stran = 140 [400] => | isbn = 978-80-7247-139-3 [401] => | isbn2 = 80-7247-139-2 [402] => | oclc = 1031305537 [403] => | jazyk = cs,de,en [404] => }} ({{Vjazyce2|de|Herrgottswinkel}}), zákoutí s křížem a votivními obrázky. [405] => [406] => Nejstarší dochované ''Montafonské stoly'' pocházejí z doby kolem roku 1700. [407] => [408] => === Montafonský kroj === [409] => [[Soubor:MontafonTracht1.jpg|náhled| Montafonský kroj]] [410] => Typický montafonský ženský kroj tvoří černé [[šaty]] (''Juppa''), jejichž živůtek (''Miadr'') je vpředu šněrován. Přes něj je převázána zástěra (''Schoß'') v pastelových barvách. Na tomto kroji je zvláště ceněna výšivka zvaná ''Brosttuach'', která se zavazuje vpředu na živůtku (''ibresa''), ramínka zástěry (''Schoßbänder'') se zavazují vrchem přes zástěru samotnou. Kroj doplňuje červená spodnička, červené punčochy, střevíce s přezkami a mašle uvázaná kolem krku.{{Citace elektronické monografie [411] => | příjmení = Michaela [412] => | příjmení2 = Michaela [413] => | titul = Montafoner Tracht [414] => | url = https://www.silberbergmontafon.at/montafoner-tracht/ [415] => | datum vydání = 2020-01-08 [416] => | datum přístupu = 2023-01-26 [417] => | jazyk = de-DE [418] => }} [419] => [420] => Nejvýraznějším rysem montafonského kroje je jeho vyšívání, obvykle použité u dvou nebo více částí kroje, v závislosti na příležitosti a svrchním oděvu kostýmu. Veškeré výšivky jsou ruční práce, vyšívaná hedvábím na černém sametu. K výrobě kompletní výšivky potřebuje zručný krejčí kolem 500 pracovních hodin. [421] => [422] => Dalšími typickými prvky tradičního montafonského kroje jsou: [423] => * dva druhy [[Bunda|kabátků]] [424] => ** ''Glögglitschopa'', kudrnatě střižený kabátek, pojmenovaný podle červeně nebo zeleně lemovaného volánu na zádech, má dlouhé úzké rukávy s klopami z vyšívaného hedvábného atlasu. Charakteristickým znakem dobře padnoucího kabátku je ''Benkli'', záhyb táhnoucí se od středu náprsní látky až k volánu na zádech [425] => ** ''Schlutta'' je brokátový kabátek s jemným, bílým límečkem [426] => * bohatě vyšívaný prsní šátek, zvaný ''Libli'', typicky spolu s bílou zástěrou. Dříve byl nošen mladými dívkami, v dnešní době je oblíbený zejména jako svrchní oblečení při tancování [427] => * speciální pokrývky hlavy: [428] => ** ''Mäßli'', pokrývka hlavy ve tvaru válce, který se bez okraje rozšiřuje směrem nahoru. Pravděpodobně nejstarší ženská pokrývka hlavy v Montafonu, vyrobená z [[Plst|vlněné plsti]], obarvená na černo (pojmenovaná podle hrncovitého vzhledu obilné míry) [429] => ** ''Pelzkappa'' - kožešinová čepice, oválně kulatá s otvorem nahoře, vyrobená z kožešiny černé [[Vydra říční|říční vydry]] [430] => ** Čepice ''Schnelle'' dovezené z Francie, pro chladné zimní měsíce [431] => ** Kolem roku 1900 se objevil klobouk zvaný ''Sanderhut''. Byl pojmenován po svém tvůrci, výrobci klobouků ''Sanderovi'' ze [[Schruns]] [432] => ** ''Schäppele (Krönele)'' - ženská čelenka o průměru cca 8 cm, nošená zejména neprovdanými dívkami. Je umně vyrobena z jemného stříbra a zlata, stočených kovových nití a malých kovových květin a skleněných korálků, které jsou složeny do půlkruhové koruny. [433] => ** Nedílnou součástí kroje jsou i vlasy spletené do copu [434] => [435] => Kombinace zde uvedených krojových součástí podléhá přísným tradicím, které jsou na mnoha místech chápány zcela odlišně. Bohatost tvarů a materiálu je nápadná, což kontrastuje s tradičně hospodárným opětovným použitím použitých materiálů. [436] => [437] => Zvláštností montafonského tradičního kroje je dívčí kroj – tento kroj s dlouhými bílými rukávy smí nosit pouze neprovdané dívky. Stejně tak koruna ''(Schäppele)'' mohla být nošena pouze na církevních slavnostech a byla znakem neprovdaného stavu.{{Citace elektronického periodika [438] => | titul = Sonderausstellung der Montafoner Museen [439] => | periodikum = www.vorarlberg-netz.de [440] => | url = https://www.vorarlberg-netz.de/174/2008-0019/sonderausstellung-der-montafoner-museen.html [441] => | datum přístupu = 2023-01-23 [442] => }} [443] => [444] => Dne 5. listopadu 1948 vydala [[Österreichische Post|Rakouská pošta]] trvalou sérii poštovních známek „Trachten aus Österreich“ („''Kroje z Rakouska''“), ve které byl montafonský kroj vypodobněn na známce v ceně 20 [[groš]]ů. [445] => [446] => Tradiční montafonské kroje jsou dodnes vyráběny firmou [[Juppenwerkstatt Riefensberg]].{{Citace elektronické monografie [447] => | titul = [SCHAU-]Werkstatt & Verkauf – Juppenwerkstatt Riefensberg [448] => | url = http://www.juppenwerkstatt.at/sample-page/das-haus/aufgaben/aufgaben-2/ [449] => | datum přístupu = 2023-01-26 [450] => | jazyk = de-DE [451] => }} [452] => [453] => === Montafonský kyselý sýr === [454] => [[Soubor:Sura-Kees.JPG|náhled|Sýr Sura Kees]] [455] => ({{Vjazyce2|de|Montafoner Sauerkäse}})(v dialektu také ''Muntafunr Sura Kees'' či ''Sura Käs'') je sýr z kyselého (sýřeného) kravského mléka, který se v Montafonu vyrábí již od 12. století. Montafon má tak jednu z nejstarších tradic výroby sýra v [[Alpy|Alpách]]. [456] => [457] => Vzhledově je tento sýr mléčně bílý či slabě nažloutlý, zvenku rosolovitý až mazlavý, uvnitř někdy s bílým tvarohovitým jádrem. V závislosti na fázi zralosti se chuť pohybuje od svěže kořeněné až po silnou, lehce nakyslou se slaným podtónem. Další charakteristikou tohoto sýra je lehký až silný kyselý zápach v závislosti na délce skladování. Má velmi málo tuku (1-10 % tuku v sušině).{{Citace elektronické monografie [458] => | titul = Montafoner Maisäß - Teil 1 [459] => | url = https://huetten.wanderdoerfer.at/magazin/montafoner-maisas/ [460] => | datum vydání = 2014-04-08 [461] => | datum přístupu = 2023-01-26 [462] => | jazyk = de [463] => }} [464] => [465] => Pouze malá část produkce sýra, asi 10 000 kilogramů, se vyrábí na horských pastvinách, mnohem větší část je produkována v mlékárnách v údolí. Sýry vyrobené na horských pastvinách se téměř nevyskytují v normálních obchodech, prodávají se buď přímo na farmách nebo jsou dodávány do vybraných gastronomických zařízení. [466] => [467] => === Montafonský dialekt === [468] => Lokální nářečí němčiny, zvané ''Muntafunerisch'' bylo v roce 2017 zařazeno na seznam nehmotného [[Světové dědictví|kulturního dědictví UNESCO]]. Obyvatelé Montafonu jsou potomci [[Walserové|walserů]] a [[Rétorománi|rétorománů]], a jejich dialekt se nejvíce podobá právě walserovským dialektům z jiných částí Alp, zároveň je však obohacen o spoustu [[Rétorománština|rétorománských]] výrazů, zejména v případě místních zeměpisných názvů. Většina vesnic i osad má méně než 1000 obyvatel, mezi místními lidmi tak převládá [[tykání]] a přátelské vztahy. [469] => [470] => == Věda == [471] => Každé dva roky [[svazek obcí]] ''[[Stand Montafon]]'' uděluje ''Montafonskou vědeckou'' ''cenu'', kterou sponzoruje banka Sparkasse Bludenz. Cena se uděluje za akademickou práci významnou pro region. [472] => [473] => Cena za rok 2020 byla během online konference v únoru 2021 poprvé udělena ženě - [[Sandra Braumann|Sandře Braumann]], a to za ''výzkum o historii dvou ledovců v údolí [[Ochsental]]'' na Universität für Bodenkultur Wien. K datování uvolňování ledu použila [[izotop]] [[beryllium]] -10, který se tvoří v [[Křemen|křemenné hornině]] v důsledku kosmického záření. Druhou cenu získal [[Stefan Geiger]] za diplomovou práci na [[Univerzita Innsbruck|Univerzitě v Innsbrucku]] o ''železnici v silničním plánování'' včetně podkladů pro "prodloužení" Montafonské železnice pomocí navázání na silnice.{{Citace monografie [474] => | titul = Montafoner Wissenschaftspreis 2020 [475] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=fM96LPWJ7zg [476] => | jazyk = cs-CZ [477] => }}{{Citace elektronického periodika [478] => | příjmení = red [479] => | jméno = vorarlberg ORF at [480] => | titul = Ochsentaler Gletscher in wenigen Dekaden Geschichte? [481] => | periodikum = vorarlberg.ORF.at [482] => | url = https://vorarlberg.orf.at/stories/3116569/ [483] => | datum vydání = 2021-08-12 [484] => | jazyk = de [485] => | datum přístupu = 2023-01-23 [486] => }}{{Citace elektronické monografie [487] => | příjmení = Geiger [488] => | jméno = Stefan [489] => | titul = Eisenbahnen im Straßenplanum : rechtliche Aspekte, bestehende Strecken, zukünftige Einsatzmöglichkeiten [490] => | url = https://diglib.uibk.ac.at/ulbtirolhs/content/titleinfo/4469524 [491] => | místo = Innsbruck [492] => | datum vydání = 2019 [493] => | datum přístupu = 2023-01-23 [494] => }} [495] => [496] => == Pamětihodnosti == [497] => [[Spolek ochrany vlasti Montafon]] spravuje následující muzea:{{Citace periodika [498] => | příjmení = [499] => | jméno = Heimatschutzverein Montafon [500] => | titul = Museen und Ausstellungen [501] => | periodikum = [502] => | url = https://web.archive.org/web/20110727171301/http://www.montafon.at/Museen-und-Ausstellungen-358-de.html [503] => }} [504] => [[Soubor:HeimatmuseumSchruns.JPG|náhled|Vlastivědné muzeum ve Schruns]] [505] => * [[Montafonské vlastivědné muzeum ve Schruns]]: jedno z nejstarších vlastivědných muzeí v Alpách. Počátek sbírky se datuje na začátek 20. století. Vystaveny jsou folklorní předměty z celého údolí, montafonské tradiční kroje a lidové umění i prvky montafonské domácí výzdoby. [506] => * [[Montafonské turistické muzeum Gaschurn]]: Otevřeno v roce 1992. Muzeum se nachází ve staré budově původně určené pro ranní mše. Historie turistiky v Montafonu zde byla prezentována do roku 2009, od té doby je muzeum zaměřeno převážně na alpskou historii. [507] => * [[Montafonské hornické muzeum Silbertal]]: Otevřeno v roce 1996. Muzeum v budově Silbertalského obecního úřadu prezentuje historii hornictví v Montafonu od jejích počátků až do současnosti. [508] => * [[Muzeum Frühmesshaus Bartholomäberg]]: Dům, ve kterém se dříve konaly ranní mše ({{Vjazyce2|de|Frühmesse}}), byl postaven již roku 1657. Od roku 2009 se zde konají proměnlivé speciální výstavy týkající se Montafonu. [509] => [510] => Další muzea, výstavy a památky v Montafonu: [511] => [512] => * [[Historický důl Bartholomäberg]] (od roku 2010): Jediný veřejnosti přístupný důl ve Vorarlbersku. Návštěvníkům je zpřístupněno asi 115 metrů "štoly svaté Anny", jejíž skutečná délka není známa. [513] => * Vodní zážitková štola Vermunt (od roku 2004): V této štole o délce 1,5 kilometru se prezentuje historie vodní energie. [514] => * Technické muzeum Stará plavební komora Trominier: Od roku 2010 lze navštívit vyřazenou plavební komoru Vermuntské přehrady, která se dochovala v původním stavu spolu se všemi uzávěrovými tělesy. [515] => * energie.raum – informační centrum firmy [[illwerke vkw AG]] v [[Gaschurn]]-[[partnery|Partenen]]: V informačním centru je pomocí interaktivní výstavy představena historie firmy illwerke vkw, a návštěvníci se také dozvědí něco o přírodní a kulturní oblasti Montafon a tématech využití vodní energie k výrobě elektřiny a o výstavbě elektráren. [516] => * [[Hornická kaple svaté Agáty]] v Silbertalu: Nejstarší kaple v Montafonu. Původní kostel sv. Agáty byl postaven kolem roku 1400 a poprvé zmíněn v historických pramenech kolem roku 1450. Podle pověsti byl postaven na základě slibu zasypaných horníků prosících o záchranu, a údajně nyní stojí přímo na bývalém východu ze zasypané štoly. Kaple je zasvěcena patronce uměleckých kovářů a zvonařů [[Svatá Agáta|svaté Agátě]], což souvisí s těžbou mědi a stříbra na Kristbergu. [517] => * Výstava zimních sportů ''Dříve a nyní'' v [[Tschagguns]]: obce Schruns a Tschagguns patří mezi nejstarší střediska zimních sportů v [[Alpy|Alpách]]. Stálá expozice na obecním úřadě v Tschagguns ukazuje vývoj zimních sportů v Montafonu a prezentuje také nejúspěšnější závodníky pocházející z údolí. [518] => * Prohlídka elektrárny [[Kopswerk]] I: Elektrárna Kopswerk I firmy illwerke vkw v Partenenu je pro návštěvníky otevřena od července do září. [519] => * Umělecké fórum Montafon: Umístěno je v bývalé továrně na [[loden]] ve Schruns. Výstavní program prezentuje především současné rakouské výtvarné umění. [520] => [521] => * Gauertaler AlpkulTour - naučná stezka, představující kulturní a přírodní památky tohoto bočního údolí Montafonu. Téměř 13 km dlouhou stezku lemuje 13 soch z borového dřeva od místního umělce Rolanda Haase. Stezku doplňují brožury a naučné tabule s QR kódy. Jedná se o součást programu [[LEADER]] na podporu rozvoje venkova.{{Citace elektronického periodika [522] => | titul = Gauertaler AlpkulTour - Unique themed path for marvelling & learning [523] => | periodikum = www.golm.at [524] => | url = https://www.golm.at/en/active/Gauertaler-AlpkulTour [525] => | jazyk = en [526] => | datum přístupu = 2023-01-26 [527] => }} [528] => [529] => Další kulturní a přírodní památky v Montafonu: [530] => [[Soubor:Kristberg02.jpg|náhled|Hostinec v osadě Kristberg]] [531] => * [[Montafon Nordic]] (skokanské můstky v obci [[Tschagguns]]) [532] => * [[Ernest Hemingway|Hemingwayova]] expozice ve Schruns & Gaschurn [533] => * Osada [[Kristberg]] [534] => * Horský masiv [[Madrisa]] [535] => * Horský masiv Silvretta-Bielerhöhe s horou [[Piz Buin]] [536] => * [[Silvrettská vysokohorská silnice]] [537] => * Hora [[Zimba]] ("Vorarlberský [[Matterhorn]]") [538] => * Evropská chráněná oblast [[Verwall]] a evropská chráněná oblast [[Wiegensee]] [539] => * Údolí Gauertal s pohořím [[Tři věže (Rätikon)|Drei Türme]] v [[Rätikon]]u [540] => * Jezero [[Fritzensee]] v Bartholomäbergu [541] => * Chata [[Saarbruecker Hut|Saarbrücker Hütte]] s horou Litzner Seehorn [542] => * Hora Gantekopf [543] => * Barokní kostel v obci Bartholomäberg [544] => * Jezero Langsee v evropské přírodní rezervaci Verwall [545] => * Hora [[Kreuzjoch (Verwall)|Kreuzjoch]] [546] => * Horská louka maisäß Ganeu - jedna z nejstarších v Montafonu [547] => * Jezero [[Lünersee]] [548] => * Europatreppe 4000 - Nejdelší rovné evropské schodiště, název odkazuje na počet schodů [549] => [[Soubor:Kierch_zu_Partenen.jpg|náhled|Farní kostel v Partenen]] [550] => Kulturní památky: [551] => [552] => : Množství památkově chráněných objektů se nachází zejména v obcích [[Bartholomäberg]], [[Gaschurn]], [[Lorüns]], [[Sankt Anton im Montafon]], [[Sankt Gallenkirch]], [[Schruns]], [[Silbertal]], [[Stallehr]], [[Tschagguns]], [[Vandans]] [553] => [554] => == Pravidelné události == [555] => [556] => === Světový pohár ve freestyle lyžování Montafon (skicross, snowboardcross) === [557] => Je známý pod svým německým názvem ''FIS Weltcup Montafon''. Koná se každý prosinec v lyžařském areálu Silvretta Montafon. Trasy začínají pod vrcholem hory [[Hochjoch]] a končí u horní stanice lanovky. Výškový rozdíl mezi startem a cílem je asi 200 metrů. Sportovci závodí na 985 m dlouhé trati rychlostí až 65 km/h. Sjezd netrvá déle než 60 sekund. Trať paralelního slalomu je dlouhá pouze 280 m.{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Weltcup in Montafon – The world’s top-ranking ski- and snowboard-crossathletes [559] => | periodikum = Urlaub in Vorarlberg [560] => | url = https://www.vorarlberg.travel/en/weltcup-montafon/ [561] => | datum vydání = 2018-09-17 [562] => | jazyk = en-US [563] => | datum přístupu = 2023-01-26 [564] => }} [565] => [566] => Během Světového poháru mohou návštěvníci přes den sledovat snowboardisty a lyžaře a v noci si užít koncerty v obci [[Schruns]].{{Citace elektronického periodika [567] => | titul = Weltcup Montafon 14. - 17. Dezember 2017 [568] => | periodikum = web.archive.org [569] => | url = https://www.montafon.at/weltcup/de [570] => | datum vydání = 2018-04-27 [571] => | datum přístupu = 2023-01-24 [572] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180427115813/https://www.montafon.at/weltcup/de [573] => | datum archivace = 2018-04-27 [574] => }}{{Citace elektronického periodika [575] => | titul = Weltcup in Montafon – The world’s top-ranking ski- and snowboard-crossathletes [576] => | periodikum = web.archive.org [577] => | url = https://www.vorarlberg.travel/en/weltcup-montafon/ [578] => | datum vydání = 2019-03-06 [579] => | datum přístupu = 2023-01-24 [580] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190306044313/https://www.vorarlberg.travel/en/weltcup-montafon/ [581] => | datum archivace = 2019-03-06 [582] => }} [583] => [584] => === Montafoner Resonanzen === [585] => [[Soubor:Kristberg03.jpg|náhled|Panoramagasthof Kristberg je jedním z míst konání hudebního festivalu Montafoner Resonanzen]] [586] => [[Montafoner Resonanzen]] je hudební festival skládající se z řady akcí v celém regionu Montafon. Založil ho v roce 1977 Bernd-H. Becher, původně jako sérii nezávislých akcí pod společným názvem ''Montafoner Sommerkonzerte''. Tento zakladatel provázel festival více než 20 let. Od roku 2015 pořádá festival agentura Montafon Tourism, a Markus Felbermayer slouží jako organizační ředitel. [587] => [588] => Od roku 2017 nese festival své současné jméno a koná se každoročně o víkendech v srpnu a září. Každý víkend je věnován jinému žánru ([[klasická hudba]], [[jazz]], rakouská [[lidová hudba]], [[varhany]], [[Crossover (hudba)|crossover]]). Lokace se každý rok liší. Hosté mohou kombinovat pěší turistiku a kulinářské zážitky s koncerty, protože hudební vystoupení se konají i na neobvyklých místech, jako je horská chata Tübinger Hütte ve výšce 2 191 m ([[Gaschurn]]) nebo hostinec Panoramagasthof Kristberg. Na festival zavítá každý rok kolem 3000 návštěvníků.{{Citace elektronického periodika [589] => | titul = Montafoner Resonanzen 2022 [590] => | periodikum = www.montafon.at [591] => | url = https://www.montafon.at/montafoner-resonanzen/de [592] => | jazyk = de [593] => | datum přístupu = 2023-01-26 [594] => }}{{Citace elektronického periodika [595] => | titul = kultur-online - Jazz auf der Schutzhütte [596] => | periodikum = kultur-online [597] => | url = https://www.kultur-online.net/inhalt/jazz-auf-der-schutzh%C3%BCtte [598] => | datum vydání = 2018-08-10 [599] => | jazyk = de [600] => | datum přístupu = 2023-01-26 [601] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210524144222/https://www.kultur-online.net/inhalt/jazz-auf-der-schutzh%C3%BCtte [602] => | datum archivace = 2021-05-24 [603] => }}{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = kultur-online - Montafoner Resonanzen [605] => | periodikum = kultur-online [606] => | url = https://kultur-online.net/inhalt/montafoner-resonanzen [607] => | datum vydání = 2020-07-24 [608] => | jazyk = de [609] => | datum přístupu = 2023-01-26 [610] => }} [611] => [612] => === Montafon-Arlberg Marathon === [613] => [[Soubor:Montafon-arlberg-marathon-2005.jpg|náhled|Montafon-Arlberg Marathon v roce 2005]] [614] => Tento horský maraton se koná pravidelně od roku 2003. Závodníci musí uběhnout 42 195 metrů a překonat 1 500 metrů převýšení na území dvou spolkových zemích ([[Vorarlbersko]] a [[Tyrolsko]]).{{Citace elektronického periodika [615] => | titul = Montafon Arlberg Marathon 2022 - Der Berglauf in Vorarlberg und Tirol! [616] => | periodikum = www.montafon.at [617] => | url = https://www.montafon.at/montafon-arlberg-marathon/de [618] => | jazyk = de [619] => | datum přístupu = 2023-01-26 [620] => }}{{Citace elektronického periodika [621] => | příjmení = Arlberg [622] => | jméno = Tourismusverband St Anton am [623] => | titul = Montafon Arlberg Marathon [624] => | periodikum = www.stantonamarlberg.com [625] => | url = https://www.stantonamarlberg.com/de/events/sommer/montafon-arlberg-marathon [626] => | jazyk = de [627] => | datum přístupu = 2023-01-26 [628] => }} [629] => [630] => === Další události === [631] => * Světový pohár ve freestyle lyžování v severské kombinaci [632] => * M³ Montafonský maraton horských kol [633] => * Montafon Alpine Trophy (domácí fotbalový turnaj mládeže s 1200 účastníky) [634] => * Silvretta Classic Rallye Montafon (veteráni a elektromobily) [635] => * Bajkové divadlo Montafon [636] => * Open Faces Silvretta Montafon (freeride událost) [637] => [638] => Kromě podzimního shánění dobytka patří k tradičním akcím červnový [[slunovrat]] na oslavu nejdelšího dne v roce, se zapálenými ohni na vrcholcích hor a především vyhlášené Ohňové slavnosti ({{Vjazyce2|de|Funkenfeuer}}). Ty se konají každoročně na tzv. Ohňovou neděli, první neděli po Popeleční středě, kdy vyhání zimu a vítá jaro tradiční pálení ohňových čarodějnic, tlukot kovových kotoučů a mávání pochodněmi na horách i v údolích. [639] => [640] => == Reference == [641] => {{Překlad|de|Montafon|229535586}} [642] => [643] => [644] => == Literatura == [645] => * A. Nistler: ''Montafon.'' Mit 4 Abbildungen. In: ''Vom Fels zum Meer. Spemann’s Illustrierte Zeitschrift für das Deutsche Haus'', 22. Svazek 2, 1903, s. 1747-1750. [646] => * Hermann Sander: ''Beiträge zur Geschichte des Montafoner Wappen.'' Wagner, Innsbruck 1903 (Digitalisováno). [647] => * {{Citace monografie [648] => | autor = Hilda Heine, Jörg Heine [649] => | url = [http://www.rother.de/titpage/3244.php rother.de] [650] => | isbn = 978-3-7633-3244-1 [651] => }} {{Wayback|url=http://www.rother.de/titpage/3244.php |date=20161013151842 }} 978-3-7633-3244-1 [652] => * Hermine und Walther Flaig: ''Alpenpark Montafon. Führer und kleine Heimatkunde der Talschaft Montafon in Vorarlberg/Österreich.'' Russ, Schwarzach, 13., rozšířené a vylepšené vydání. 1998, ISBN 3-85258-012-9 . [653] => * Andreas Rudigier, Michael Kasper: ''Das Montafon in Geschichte und Gegenwart. (Montafoner Heimatbuch''). Vydáno pro Stand Montafon. [654] => * Jochen Hofmann, Christian Wolkersdorfer: ''Der historische Bergbau im Montafon''.{{Citace monografie [655] => | autor = Jochen Hofmann, Christian Wolkersdorfer [656] => | url = [http://www.wolkersdorfer.info/publication/pdf/Der%20historische%20Bergbau%20im%20Montafon.pdf Digitalisat] [657] => | isbn = 978-3-902225-51-1 [658] => }} [659] => [660] => == Externí odkazy == [661] => * {{Commonscat}} [662] => * [http://www.stand-montafon.at/ Svazek obcí Stand Montafon] [663] => * [http://www.montafon.at/ Portál Montafon Tourismus] [664] => * [http://www.vorarlberg.travel/at/xlayout/guide/188602sy,de,SCH1/_area,regionen,_lang,de,objectId,RGN112434at/home.html Montafon] {{Wayback|url=http://www.vorarlberg.travel/at/xlayout/guide/188602sy,de,SCH1/_area,regionen,_lang,de,objectId,RGN112434at/home.html |date=20160304093843 }} na stránkách Vorarlberg Tourismus [665] => * [http://www.pixeleye.com/ Digitální archiv obrázků z Montafonu] [666] => [667] => {{Autoritní data}} [668] => [669] => [[Kategorie:Silvretta]] [670] => [[Kategorie:Rätikon]] [671] => [[Kategorie:Verwall]] [672] => [[Kategorie:Údolí ve Vorarlbersku]] [673] => [[Kategorie:Regiony Evropy]] [674] => [[Kategorie:Údolí v Rakousku]] [675] => [[Kategorie:Geografie Vorarlberska]] [676] => [[Kategorie:Okres Bludenz]] [] => )
good wiki

Montafon

Montafon ( v místním dialektu Muntafu) je 39 km dlouhé údolí v západorakouské spolkové zemi Vorarlbersko, kterým protéká řeka Ill. Rozkládá od průsmyku Bielerhöhe (2037 m n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Schruns','Vorarlbersko','Tschagguns','Bludenz','Tyrolsko','Silvretta','Walgau','Bartholomäberg','Sankt Gallenkirch','Arlberský průsmyk','Gaschurn','Rätikon'

Bludenz

Rätikon

Silvretta

Tschagguns

Tyrolsko

Tyrolsko je region nacházející se na území Rakouska a Itálie, který je historicky a kulturně spojen s horskou oblastí Tyroly.

Vorarlbersko