Array ( [0] => 15486621 [id] => 15486621 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Montana [uri] => Montana [3] => Early Indian treaty territories in Montana.png [img] => Early Indian treaty territories in Montana.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=státu USA}} [1] => {{Infobox - stát USA [2] => | název = Montana [3] => | oficiální název = {{Cizojazyčně|en-us|State of Montana}} [4] => | vlajka = Flag of Montana.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Montany [6] => | pečeť = Seal of Montana.svg [7] => | článek o pečeti = Pečeť Montany [8] => | přezdívka = Treasure State [9] => | mapa = Montana in United States.svg [10] => | úřední jazyk = [[angličtina]] [11] => | hlavní město = [[Helena (Montana)|Helena]] [12] => | největší město = [[Billings]] [13] => | pořadí rozlohy = 4 [14] => | rozloha = 380 800 [15] => | rozloha souše = 376 992 [16] => | rozloha vodních ploch = 3 808 [17] => | podíl vodních ploch = 1 [18] => | pořadí počtu obyvatel = 44 [19] => | počet obyvatel = 1 042 520(odhad 2016{{Citace elektronické monografie | titul = Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) | url = http://www2.census.gov/programs-surveys/popest/tables/2010-2016/state/totals/nst-est2016-01.xlsx | datum vydání = 2016-12 | datum přístupu = 2017-03-22 | vydavatel = [[United States Census Bureau]], Population Division | jazyk = anglicky}}) [20] => | hustota zalidnění = 3 [21] => | pořadí hustoty zalidnění = 48 [22] => | počet okresů = 56 [23] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]]−7/−6 ''([[letní čas]])'' [24] => | zeměpisná šířka = 47.0 [25] => | zeměpisná délka = -109.7 [26] => | nejvyšší bod = 3904 [27] => | průměrná nadmořská výška = 1040 [28] => | nejnižší bod = 557 [29] => | guvernér = [[Greg Gianforte]] ([[Republikánská strana (USA)|R]]) [30] => | seznam guvernérů = Seznam guvernérů Montany [31] => | senátoři = [[Jon Tester]] (D)
[[Steve Daines]] ([[Republikánská strana (USA)|R]]) [32] => | seznam senátorů = Seznam senátorů Spojených států za Montanu [33] => | poštovní zkratka = MT [34] => | tradiční zkratka = Mont. [35] => | ISO = US-MT [36] => | datum přistoupení = 8. listopadu 1889 [37] => | pořadí vstupu = 41 [38] => | web = www.mt.gov [39] => }} [40] => '''Montana''' (anglická výslovnost {{Výslovnost|mɒnˈtænə|En-us-Montana.ogg}}, oficiálně '''{{Cizojazyčně|en-us|State of Montana}}''') je [[Administrativní dělení Spojených států amerických|stát]] nacházející se na severozápadě [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], v [[Horské státy|oblasti horských států]] v [[Západ Spojených států amerických|západním regionu USA]]. Montana hraničí na východě se [[Severní Dakota|Severní Dakotou]], na jihovýchodě s [[Jižní Dakota|Jižní Dakotou]], na jihu s [[Wyoming]]em, na jihozápadě a západě s [[Idaho|Idahem]] a na severu s [[Kanada|kanadskými]] provinciemi [[Britská Kolumbie]], [[Alberta]] a [[Saskatchewan]]. [41] => [42] => Se svou rozlohou 380 800 km² je Montana [[Seznam států a teritorií USA podle rozlohy|čtvrtým největším státem USA]], v počtu obyvatel (1 milion) je však v USA až na [[Seznam států a teritorií USA podle počtu obyvatel|44. místě]] a s hodnotou hustoty zalidnění 3 obyvatel na km² je dokonce na [[Seznam států USA podle hustoty zalidnění|48. místě]] (z 50). Hlavním městem je [[Helena (Montana)|Helena]] s 30 tisíci obyvateli. Největšími městy jsou [[Billings]] se 110 tisíci obyvateli, dále [[Missoula]] (70 tisíc obyv.), [[Great Falls (Montana)|Great Falls]] (60 tisíc obyv.), [[Bozeman]] (40 tisíc obyv.) a [[Butte (Montana)|Butte]] (30 tisíc obyv.). Nejvyšším bodem státu je vrchol [[Granite Peak]] s nadmořskou výškou 3904 m v pohoří [[Beartooth Mountains]]. Největšími toky jsou řeky [[Yellowstone (řeka)|Yellowstone]] a [[Missouri (řeka)|Missouri]]. [43] => [44] => Většina oblasti dnešní Montany byla od 17. století součástí [[Louisiana (Nová Francie)|Louisiany]] v rámci [[Nová Francie|Nové Francie]], kterou získali roku 1762 Španělé a přičlenili ji do [[místokrálovství Nové Španělsko]]. V roce 1800 se vrátila zpět Francii, od níž celou kolonii v roce 1803 [[Koupě Louisiany|odkoupily]] Spojené státy. Teprve následně se sem dostali první průzkumníci evropského původu. Západní oblast Montany byla součástí [[Oregon Country]], původně sporného území, které od roku 1819 spravovaly USA společně se Spojeným královstvím a které Spojené státy získaly roku 1846. První evropská osídlení se v Montaně objevila teprve ve 40. letech 19. století, v této době byla oblast také rozdělena několik různých amerických teritorií. V roce 1863 se celý region stal součástí nově vzniklého [[Idaho Territory|idažského teritoria]]. Díky nárůstu počtu obyvatel vzniklo roku 1864 vlastní [[Montana Territory|montanské teritorium]], jehož jméno bylo odvozeno ze španělského slova „montaña“ (tj. „hora“, případně odvozeně „hornatá země“), neboť první španělští průzkumníci označovali celý hornatý americký západ jako ''Montaña del Norte''. Montana se 8. listopadu 1889 stala [[Seznam států USA podle vstupu do Unie|41. státem USA]]. [45] => [46] => == Dějiny == [47] => [48] => === Dějiny do poloviny 19. století === [49] => Na území, které tvoří současnou Montanu, žily v minulosti různé domorodé [[Indiáni|indiánské]] skupiny. K historickým kmenům, zaznamenaným Evropany a osadníky ze Spojených států, patřili [[Vraní indiáni]] (Absarokové) ve středo-jižní oblasti, [[Šajeni]] na jihovýchodě, [[Černonožci]], [[Assiniboinové]] a [[Atsinové]] ve středu oblasti a na středo-severních územích, a [[Kutenajové]] a [[Ploskohlavci]] na západě. Poblíž jezera [[Flathead Lake]] a v horách na západě žily také malé skupiny [[Kalispelové|Kalispelů]]. [50] => [51] => Území Montany na východ od kontinentálního rozvodí získaly v roce 1803 Spojené státy jakožto součást [[koupě Louisiany]]. Během [[Lewisova a Clarkova expedice|Lewisovy a Clarkovy expedice]] a rovněž v následujících desetiletích zde působili američtí, britští a francouzští obchodníci s kožešinou, kteří po celém území budoucí Montany běžně jednali s domorodým obyvatelstvem. Spolupráce nebyla vždy mírumilovná, a i když obchod s kožešinami přinesl indiánským kmenům určitý materiální přínos, zároveň byli domorodci vystaveni evropským nemocem a jejich kultura a ekonomika se pod vlivem těchto kontaktů změnila. Až do [[Oregonská smlouva|Oregonské smlouvy]] (1846) probíhaly o oblast západně od kontinentálního rozvodí (tzv. [[Oregon Country]]) spory mezi Brity a Američany. První stálé euro-americké sídlo na území dnešní Montany, misie St. Mary's poblíž dnešního [[Stevensville (Montana)|Stevensville]], vzniklo v roce 1841. Roku 1847 byl založen [[Fort Benton]], který se stal výspou obchodníků s kožešinami na horním toku řeky [[Missouri (řeka)|Missouri]]. V 50. letech 19. století začali proudit osadníci z [[Oregonská stezka|Oregonské stezky]] do údolí řek [[Beaverhead]], [[Big Hole (přítok Jeffersonu)|Big Hole]] a do údolí Clark's Fork. [52] => [53] => V roce 1852 bylo v Gold Creeku u dnešního [[Garrison (Montana)|Garrisonu]] objeveno první montanské zlato. O deset let později začala série objevů, během kterých bylo v západní třetině území Montany nalezeno zlato, stříbro, měď, olovo, uhlí (a později též ropa), což do oblasti přilákalo tisíce prospektorů. Největší zásoby zlata byly objeveny v lokalitě Alder Gulch na místě pozdějšího městečka [[Virginia City (Montana)|Virginia City]]. Další bohatá naleziště v lokalitách Last Chance Gulch (dnešní město [[Helena (Montana)|Helena]]), Confederate Gulch, Silver Bow, Emigrant Gulch a Cooke City. Mezi lety 1862 a 1876 bylo získáno zlato v celkové hodnotě 144 milionů dolarů. V dalších letech se ale ještě důležitějším artiklem stalo stříbro. Největší doly se nacházely ve městě [[Butte]], které mělo významné zásoby stříbra a obrovské zásoby mědi. [54] => [55] => === Montanské teritorium === [56] => Od konce 40. let 19. století byly různé části pozdější Montany součástí teritorií [[Oregon Territory|oregonského]] (1848–1859), [[Teritorium Washington|washingtonského]] (1853–1863), [[Idaho Territory|idažského]] (1863–1864) a [[Dakota Territory|dakotského]] (1861–1864). Dne 26. května 1864 bylo v rámci Spojených států amerických zřízeno [[Montana Territory|montanské teritorium]], jehož hlavním městem se stal [[Bannack]] a prvním guvernérem [[Sidney Edgerton]]. Roku 1865 bylo hlavní město přesunuto do Virginia City a o deset let později do Heleny. Dne 2. února 1865 vznikla Montana Historical Society, která je nejstarší historickou společností v USA na západ od [[Mississippi (řeka)|Mississippi]] (nepočítaje [[Louisiana|Louisianu]]). V roce 1870 čítalo neindiánské obyvatelstvo Montany 20 595 lidí. V letech 1869 a 1870 vyrazily z Heleny směrem do horního Yellowstonu dvě expedice ([[Cook-Folsom-Petersonova expedice|Cook-Folsom-Petersonova]] a [[Washburn-Langford-Doaneova expedice|Washburn-Langford-Doaneova]]), což vyústilo v roce 1872 ve zřízení [[Yellowstonský národní park|Yellowstonského národního parku]]. [57] => [58] => === Konflikty === [59] => Bílí osadníci začali osídlovat Montanu od 50. do 70. let 19. století. S tím souvisely spory s indiány, které souvisely především ohledně vlastnictví půdy. V roce 1855 vyjednal [[Isaac Stevens]], guvernér washingtonského teritoria, mezi vládou Spojených států a [[Sališové|Sališi]], [[Kalispelové|Kalispely]] a [[Kutenajové|Kutenaji]] ze západní části Montany Hellgateskou smlouvu, která ustanovila hranice kmenů. Ratifikována byla o čtyři roky později. Během jednání o zřízení indiánské rezervace Flathead se vyskytly spory o interpretaci výsledků a podmínek smlouvy, které vedly bílé Američany k přesvědčení, že v údolí řeky [[Bitterroot (přítok Clark Fork)|Bitterroot]] je možné zakládat osady, i když si toto území nárokovaly indiánské kmeny. Sališové zde zůstali až do roku 1891. [60] => [61] => První montanskou základnou [[Armáda Spojených států amerických|Armády Spojených států]] se stal [[Camp Cooke (Montana)|Camp Cooke]], založený v roce 1866 na řece Missouri pro ochranu parních lodí mířících do Fort Bentonu. V následujících letech zde vzniklo více než 10 dalších armádních stanovišť. Ve druhé polovině 19. století se na území Montany odehrálo několik významných střetnutí s indiány. Patří k nim [[Mariaský masakr]] (1870), [[bitva u Little Bighornu]] (1876), [[bitva u Big Hole]] (1877) a [[bitva u Bear Paw]] (1877). Posledním zaznamenaným montanským konfliktem s domorodými Američany je [[bitva u Crow Agency]] (1887). Indiáni, kteří střety přežili a kteří podepsali mírové smlouvy, byli v převážné většině přesídleni do [[Indiánská rezervace|indiánských rezervací]], které zde během druhé poloviny 19. století a počátkem 20. století vznikly. [62] => [63] => Během těchto bitev a válek byli pozabíjeni i [[bizon americký|bizoni]], kteří byli klíčovým místním druhem a pro indiány primárním zdrojem [[bílkovina|bílkovin]]. V roce 1870 žilo v Montaně údajně více než 13 milionů bizonů. V roce 1875 žádal generál Philip Sheridan o jednání s [[Kongres Spojených států amerických|Kongresem]], od kterého chtěl povolit hromadné vybíjení bizoních stád, čímž by připravil domorodce o jejich zdroj potravy. Kolem roku 1884 přivedl komerční lov bizony na pokraj vyhynutí. V té době žilo po celých Spojených státech pouze 325 kusů. [64] => [65] => === Montana státem USA === [66] => Během vlády guvernéra montanského teritoria [[Thomas Meagher|Thomase Meaghera]] proběhl v roce 1866 [[ústavní konvent]], během kterého ale byla státnost odmítnuta. Druhý konvent se uskutečnil v roce 1884 v Heleně; tehdy byla ústava přijata a v listopadu téhož roku montanskými obyvateli ratifikována. Z politických důvodů však Kongres Spojených států schválil státnost Montany až o pět let později. Stalo se tak v únoru 1889 a jakmile byly vytvořeny náležité ústavy, podepsal prezident [[Grover Cleveland]] společný návrh zákona garantujícího státnost Montany, [[Severní Dakota|Severní Dakoty]], [[Jižní Dakota|Jižní Dakoty]] a [[Washington (stát)|Washingtonu]]. V červenci 1889 svolali Montaňané třetí ústavní konvent, na kterém byla vytvořena a lidmi i federální vládou odsouhlasena ústava. Dne 8. listopadu 1889 prohlásil prezident [[Benjamin Harrison]] Montanu za 44. stát Unie. Prvním guvernérem se stal [[Joseph K. Toole]]. V 80. letech 19. století měla Helena, tehdejší i současné hlavní město Montany, na jednoho obyvatele více milionářů než kterékoliv jiné město Spojených států. [67] => [68] => == Geografie == [69] => [[Soubor:St Mary Lake.jpg|náhled|vlevo|Jezero Saint Mary]] [70] => [[Soubor:MK02259 Belly River.jpg|náhled|[[Skalnaté hory]] v Montaně]] [71] => [72] => Severní hranici Montany tvoří [[Kanada]]. Na východě Montana hraničí se státy [[Jižní Dakota]] a [[Severní Dakota]], na jihu leží [[Wyoming]] a na jihozápadě stát [[Idaho]]. Montana je čtvrtý největší stát v USA. Západní Montana je země vysokých a drsných hor, zatímco východ země je tvořen pláněmi. Pramení zde řeka [[Missouri (řeka)|Missouri]]. [73] => [74] => V Montaně se nalézá [[Národní park Glacier (USA)|Národní park Glacier]] a část [[Yellowstonský národní park|Yellowstonského národního parku]]. Také se zde nachází bojiště u Little Bighornu, kde došlo ke slavné bitvě mezi indiány a armádou USA. Nyní je to národní rekreační oblast. Hlavní atrakcí jsou početná stáda bizonů. Národní parky v Montaně jsou tvořeny scenériemi, plnými špičatých vrcholků hor, zalesněných údolí a početných jezer a vodopádů. [75] => [76] => [[Soubor:Mt Grinnell Glacier NP1.jpg|náhled|Mount Grinnell a jezero Swiftcurrent Lake v [[Národní park Glacier (USA)|Národním parku Glacier]]]] [77] => [78] => * Nejvyšší bod Montany leží ve výšce 3 904 m nad mořem. [79] => * Nejnižší bod Montany leží ve výšce 557 m nad mořem. [80] => * Průměrná nadmořská výška činí 1 040 m. [81] => * Šířka státu je 450 km. [82] => * Délka státu je 1 015 km. [83] => [84] => == Ekonomika == [85] => HDP Montany činí 20 miliard dolarů, což ji řadí na 48. místo v Unii. Roční příjem na hlavu činí 22 569 dolarů (1 880 dolarů měsíčně), což je 46. místo v Unii. [86] => * Zemědělskými produkty jsou: chov skotu, [[mléko]], prasata, [[pšenice]], [[ječmen]], [[cukrová řepa]], [[seno]]. [87] => * Průmyslovými produkty jsou: těžba a zpracování nerostných surovin, [[Těžba dřeva|těžba]] a zpracování [[Dřevo|dřeva]], výrobky ze dřeva, zpracování potravin. [88] => * Významnou úlohu v ekonomice Montany hraje [[turistika]]. Tvoří až 30 % HDP. [89] => [90] => == Demografie == [91] => [[Soubor:Missoula Skyline.png|náhled|Pohled na město [[Missoula]]]] [92] => Podle [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání lidu z roku 2010]] zde žilo 989 415 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [93] => | titul = [[United States Census Bureau]], [[Sčítání lidu Spojených států amerických v roce 2010|sčítání z roku 2010]] [94] => | vydavatel = American FactFinder [95] => | url = http://factfinder2.census.gov/faces/nav/jsf/pages/index.xhtml [96] => }} Hustota zalidnění je 2,39 obyvatel na km čtvereční, což ji řadí k nejméně zalidněným státům [[Spojené státy americké|USA]]. [97] => * Hlavní město je [[Helena (Montana)|Helena]] (25 780 obyvatel). [98] => * Největší město je [[Billings]] (89 847 obyvatel). [99] => * Další důležité město je [[Missoula]] (57 053 obyvatel). [100] => [101] => === Rasové složení === [102] => * 89,4 % [[Bílí Američané]] [103] => * 0,4 % [[Afroameričané]] [104] => * 6,3 % [[Američtí indiáni]] [105] => * 0,6 % [[Asijští Američané]] [106] => * 0,1 % [[Pacifičtí ostrované]] [107] => * 0,6 % Jiná rasa [108] => * 2,5 % Dvě nebo více ras [109] => [110] => Obyvatelé [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánského nebo latinskoamerického]] původu, bez ohledu na rasu, tvořili 2,9 % populace. [111] => [112] => === Náboženská příslušnost obyvatelstva === [113] => * [[křesťanství|křesťané]] 79 % [114] => ** [[protestanti]] 55 % [115] => *** [[luteránství|luteráni]] 15 % [116] => *** [[metodisté]] 8 % [117] => *** [[baptisté]] 5 % [118] => *** [[presbyteriáni]] 4 % [119] => *** ostatní protestanti 23 % [120] => ** [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 24 % [121] => * [[Mormonismus|mormoni]] 3 % [122] => * bez vyznání 18 % [123] => [124] => == Paleontologické bohatství == [125] => Montana je v [[paleontologie|paleontologickém]] světě známa jako stát s jedněmi z nejlepších lokalit na objevování [[dinosauři|dinosauřích]] [[Fosilie|fosilií]]. Jedná se především o sedimenty geologických souvrství [[Hell Creek]] a [[Souvrství Two Medicine|Two medicine]], pocházejících z období pozdní [[křída|křídy]] (asi před 80 až 66 miliony let), zkoumaná zejména paleontology z ''[[Museum of the Rockies]]'' v [[Bozeman]]u. V souvrství Hell Creek byly objeveny fosilie posledních žijících druhohorních dinosaurů, kteří vyhynuli při katastrofě na konci křídy před 66,0 milionu let.{{Citace elektronického periodika [126] => | příjmení = SOCHA [127] => | jméno = Vladimír [128] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [129] => | titul = Dinosauři z pekla [130] => | periodikum = OSEL.cz [131] => | rok vydání = 2023 [132] => | měsíc vydání = prosince [133] => | den vydání = 7 [134] => | url = https://www.osel.cz/13214-dinosauri-z-pekla.html [135] => }} {{cs}} V Montaně byla například objevena vůbec první kostra populárního dravého dinosaura [[tyrannosaurus|tyranosaura]], tu odkryl paleontolog [[Barnum Brown]] v roce [[1902]].{{Citace elektronického periodika [136] => | příjmení = Socha [137] => | jméno = Vladimír [138] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [139] => | titul = Jak byl objeven ''Tyrannosaurus rex'' [140] => | periodikum = OSEL.cz [141] => | rok vydání = 2015 [142] => | měsíc vydání = dubna [143] => | den vydání = 21 [144] => | url = http://www.osel.cz/8202-jak-byl-objeven-tyrannosaurus-rex.html [145] => }}Osborn, H. F. (1905). ''Tyrannosaurus'' and other Cretaceous carnivorous dinosaurs. ''Bulletin of the AMNH''. '''21''' (14): 259–265. Vůbec nejvíc exemplářů tohoto populárního dinosaura známe právě z Montany.{{Citace elektronického periodika [146] => | příjmení = Socha [147] => | jméno = Vladimír [148] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [149] => | titul = Objeven zbrusu nový ''T. rex'' [150] => | periodikum = OSEL.cz [151] => | rok vydání = 2017 [152] => | měsíc vydání = dubna [153] => | den vydání = 10 [154] => | url = http://www.osel.cz/9341-objeven-zbrusu-novy-t-rex.html [155] => }} {{cs}} Z Montany pochází také první doklady o hnízdní péči dinosaurů (kachnozobý dinosaurus rodu ''[[Maiasaura]]''). Rovněž zde byly nalezeny skvěle zachované exempláře různých dinosaurů, jako jsou například tzv. "dinosauří duelanti", objevení v roce 2006.{{Citace elektronického periodika [156] => | příjmení = Socha [157] => | jméno = Vladimír [158] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [159] => | titul = Úžasní dinosauří duelanti z Montany [160] => | periodikum = OSEL.cz [161] => | rok vydání = 2016 [162] => | měsíc vydání = prosince [163] => | den vydání = 6 [164] => | url = http://www.osel.cz/9131-uzasni-dinosauri-duelanti-z-montany.html [165] => }} {{cs}} Místní paleontologickou kapacitou je zejména populární badatel [[Jack Horner]], který také působil jako poradce při natáčení filmové série ''[[Jurský park]]''. [166] => [167] => == Odkazy == [168] => [169] => === Reference === [170] => {{Překlad|en|Montana|787816199}} [171] => [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=Montana}} [176] => * {{en}} [http://www.mt.gov/ Oficiální stránky státu Montana] [177] => [178] => {{Pahýl}} [179] => {{Okresy státu Montana}} [180] => {{USA}} [181] => {{Autoritní data}} [182] => {{Portály|Spojené státy americké}} [183] => [184] => [[Kategorie:Montana| ]] [185] => [[Kategorie:Státy v USA]] [186] => [[Kategorie:Horské státy]] [187] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1889]] [] => )
good wiki

Montana

Montana (anglická výslovnost , oficiálně ) je stát nacházející se na severozápadě Spojených států amerických, v oblasti horských států v západním regionu USA. Montana hraničí na východě se Severní Dakotou, na jihovýchodě s Jižní Dakotou, na jihu s Wyomingem, na jihozápadě a západě s Idahem a na severu s kanadskými provinciemi Britská Kolumbie, Alberta a Saskatchewan.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Helena (Montana)','Billings','Missouri (řeka)','Severní Dakota','Jižní Dakota','Bozeman','Republikánská strana (USA)','Wyoming','Idaho','Oregon Country','Idaho Territory','Missoula'

Billings

Billings je město v jižní části státu Montana ve Spojených státech amerických.

Bozeman

Idaho

Missoula

Missoula je město v Montaně, ve Spojených státech.

Wyoming