Array ( [0] => 15481122 [id] => 15481122 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Myanmar [uri] => Myanmar [3] => Bagan, Burma.jpg [img] => Bagan, Burma.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Myanmar, dříve známý jako Barma, je fascinující země v jihovýchodní Asii, která je bohatá na kulturu, historii a přírodní krásy. Místní obyvatelé, zvaní Barmánci, jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Země se může pochlubit ohromujícími budhistickými chrámy, malebnými krajinami a pestrými tradicemi. Hlavním městem je Naypyidaw, které bylo postaveno v roce 2005 a je známé svými širokými ulicemi a moderními vládními budovami. Nejvýznamnějším městem je však Yangon, kde se nachází slavná pagoda Schwedagon, považována za jednu z nejkrásnějších na světě. Myanmar je zemí plnou různorodosti. Žije zde mnoho etnických skupin, které přispívají k bohaté kultuře a tradicím. Každá z těchto skupin má své zvyky, jazyk a zvláštní způsoby oslavy. Tato jedinečnost vytváří mozaiku komunit, které se navzájem doplňují. Přírodní krása Myanmaru je ohromující, od majestátních hor přes úrodné nížiny až po nádherné pláže. Oblast Inle Lake, obklopená horským masivem, je známá svými plovoucími zahradami a tradičním rybařením. Národní parky v zemi chrání unikátní flóru a faunu, což zajišťuje, že přírodní dědictví je zachováno pro budoucí generace. Země prochází různými změnami a výzvami, ale její obyvatelé mají neochvějnou sílu a schopnost přizpůsobit se. V posledních letech se Myanmar otevřel světu, což přináší nové příležitosti pro rozvoj a vzájemné porozumění. Tato pozitivní dynamika je povzbudivým znakem pro budoucnost země. Myanmar je tak místem s obrovským potenciálem, kde tradice koexistují s modernizací, a obyvatelé pracují na vytvoření lepšího zítřka. [oai_cs_optimisticky] => Myanmar, dříve známý jako Barma, je fascinující země v jihovýchodní Asii, která je bohatá na kulturu, historii a přírodní krásy. Místní obyvatelé, zvaní Barmánci, jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Země se může pochlubit ohromujícími budhistickými chrámy, malebnými krajinami a pestrými tradicemi. Hlavním městem je Naypyidaw, které bylo postaveno v roce 2005 a je známé svými širokými ulicemi a moderními vládními budovami. Nejvýznamnějším městem je však Yangon, kde se nachází slavná pagoda Schwedagon, považována za jednu z nejkrásnějších na světě. Myanmar je zemí plnou různorodosti. Žije zde mnoho etnických skupin, které přispívají k bohaté kultuře a tradicím. Každá z těchto skupin má své zvyky, jazyk a zvláštní způsoby oslavy. Tato jedinečnost vytváří mozaiku komunit, které se navzájem doplňují. Přírodní krása Myanmaru je ohromující, od majestátních hor přes úrodné nížiny až po nádherné pláže. Oblast Inle Lake, obklopená horským masivem, je známá svými plovoucími zahradami a tradičním rybařením. Národní parky v zemi chrání unikátní flóru a faunu, což zajišťuje, že přírodní dědictví je zachováno pro budoucí generace. Země prochází různými změnami a výzvami, ale její obyvatelé mají neochvějnou sílu a schopnost přizpůsobit se. V posledních letech se Myanmar otevřel světu, což přináší nové příležitosti pro rozvoj a vzájemné porozumění. Tato pozitivní dynamika je povzbudivým znakem pro budoucnost země. Myanmar je tak místem s obrovským potenciálem, kde tradice koexistují s modernizací, a obyvatelé pracují na vytvoření lepšího zítřka. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Myanmaru [2] => | úřední název česky = Republika Myanmarský svaz [3] => | úřední název = {{Cizojazyčně|my|ပြည်ထောင်စု သမ္မတ မြန်မာနိုင်ငံတော်}}
Pyidaunzu Thanmăda Myăma Nainngandaw [4] => | vlajka = Flag of Myanmar.svg [5] => | článek o vlajce = Myanmarská vlajka [6] => | znak = State seal of Myanmar.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Myanmaru [8] => | mapa umístění = Myanmar (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = 676 578 [10] => | rozlmisto = 39 [11] => | procent vody = 3,06 [12] => | počet obyvatel = 55 123 814 [13] => | obyvmisto = 24 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [15] => | hustota = 74 [16] => | hustmisto = 127 [17] => | hustota aktuální k = [[2009]] odhad [18] => | HDI = 0,585 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = střední [21] => | HDI aktuální k = 2007 [22] => | HDImísto = 135 [23] => | jazyk = [[barmština]] (úřední) a další jazyky etnických skupin [24] => | náboženství = [[buddhismus]] (89 % obyv.), [[křesťanství]] (5 %), [[islám]] (4 %) [25] => | nejvyšší hora = [[Hkakabo Razi|Kchakabhouyazi]] ({{Cizojazyčně|my|ခါကာဘိုရာဇီ}}) [26] => | výška nejvyšší hory = 5 881 [27] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] pod vládou [[vojenská junta|vojenské junty]] [28] => | hlavní město = [[Neipyijto]] ({{Cizojazyčně|my|နေပြည်တော်}}) [29] => | funkce1 = Úřadující prezident [30] => | vládce1 = [[Myint Swe]] [31] => | funkce2 = Premiér [32] => | vládce2 = [[Min Aun Hlain]]{{Citace elektronického periodika [33] => | titul = A teď povládnu já. Šéf barmské junty se stal premiérem a slíbil volby do srpna 2023 [34] => | periodikum = Aktuálně.cz [35] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [36] => | vydavatel = Economia [37] => | odkaz na vydavatele = Economia [38] => | issn = 1213-0702 [39] => | datum_vydání = 2021-08-01 [40] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/a-ted-povladnu-ja-sef-barmske-junty-se-stal-premierem-a-slib/r~f0410646f2bf11eba1070cc47ab5f122/ [41] => | datum_přístupu = 2021-08-01 [42] => }} [43] => | článek o hymně = Barmská hymna [44] => | hymna = Gba Majay Bma [45] => | datum vzniku = [[4. leden|4. ledna]] [[1948]] [46] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] [47] => | měna = [[myanmarský kyat]] (1 K = 100 pya) [48] => | kód měny = MMK [49] => | HDP/ob. = 5 250{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [50] => | HDP/ob.misto = 130 [51] => | HDP aktuální k = 2015 [52] => | ison = 104 [53] => | iso3 = MMR [54] => | iso2 = MM [55] => | mpz = MYA [56] => | doména = mm [57] => | předvolba = +95 [58] => | čas = +6,5 [59] => | commonscat = Myanmar [60] => }} [61] => '''Myanmar''' (česky také '''Myanma''', do roku 1989 '''Barma'''{{Poznámka|V Myanmaru jsou největším etnikem Barmánci a úředním jazykem je barmština.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Za horami.cz [63] => | url = https://zahorami.cz/2018/01/myanmar-barma-doprava-ceny-ubytovani-a-vubec-vse-co-chcete-znat-pred-cestou/ [64] => | datum vydání = 2018-01-25 [65] => | datum přístupu = 2019-04-14 [66] => | jazyk = cs-CZ [67] => }} Některé státy (USA, Spojené království a další) používají pro komunikaci s Myanmarem starší název Barma. Používání názvu státu není jednotné.}}, barmsky မြန်မာ, /mjanmá/ [mjəmà]), plným názvem '''Republika Myanmarský svaz''', je jedna ze zemí [[jihovýchodní Asie]]. Nachází se na západní straně poloostrova [[Zadní Indie]] při pobřeží [[Bengálský záliv|Bengálského zálivu]] a [[Andamanské moře|Andamanského moře]] v [[Indický oceán|Indickém oceánu]]. Sousedními státy jsou [[Bangladéš]], [[Indie]], [[Čína]], [[Laos]] a [[Thajsko]]. Počet obyvatel země je odhadován kolem 50 milionů. Novým hlavním městem je od konce roku 2005 [[Neipyijto]]. Úředním jazykem je [[barmština]]. Převážná většina obyvatel se hlásí k [[buddhismus|buddhismu]]. [68] => [69] => == Historie == [70] => {{Podrobně|Dějiny Myanmaru}} [71] => [[Soubor:Bagan, Burma.jpg|náhled|vlevo|[[Pagoda|Pagody]] a chrámy v dnešním [[Pagan (Myanmar)|Pagan]] (Bagan), hlavním městě paganského království ([[Pugam (království)|království Pugam]])]] [72] => [[Soubor:British 3-inch mortar detachments support the 19th Indian Division's advance along the Mawchi Road, east of Toungoo, Burma.jpg|náhled|vlevo|Britské jednotky pálí z [[minomet]]u, červenec 1944.]] [73] => Prvním barmským státem bylo [[Pugam (království)|království Pugam]] (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešního Myanmaru a nakonec podlehlo vpádům [[Mongolsko|Mongolů]]. Před Pugamským královstvím na území Myanmaru existovalo několik různých civilizací a kultur (např. [[městské státy Pyu]]{{Poznámka|Archeologická naleziště [[Městské státy Pyu|Puyských měst]] Halin, Beikthano a Sri Ksetra jsou od roku 2016 součástí [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].}} a království Mon). Země byla znovu sjednocena až v [[17. století]]. Po řadu staletí spolu jednotlivé etnické skupiny sváděly boje o moc a nadvládu. [[Barmánci]] získali převahu až v polovině [[18. století]]. Během následující vlády barmských králů získal Myanmar své stávající hranice. [74] => [75] => === Britská Barma (1824–1948) === [76] => Roku [[1824]] přerostlo napětí na hranicích [[královská Barma|královské Barmy]] a [[Britská Indie|Britské Indie]] v [[anglo-barmské války|první britsko-barmskou válku]]. Další válka propukla v letech [[1852]]–[[1853]] a k poslední válce pak došlo roku [[1885]]. V průběhu těchto tří [[anglo-barmské války|britsko-barmských válek]] se postupně celé území Barmy dostalo pod britskou kontrolu, a tím skončilo období vlády barmských králů. Roku [[1866]] byla Barma připojena jako provincie k Britské Indii. V roce [[1937]] se Barma stala britskou [[Britská Barma|korunní kolonií]]. [77] => [78] => Britská správa výrazně změnila charakter Barmy. Přinesla rozvoj průmyslu a infrastruktury a rozšíření těžby nerostných surovin i zemědělské produkce. Do Barmy začaly pronikat zahraniční kulturní prvky a [[křesťanství]]. Do země přicházelo také mnoho imigrantů z jiných oblastí [[britské impérium|britské říše]]. Britskou nadvládu v zemi od počátku provázely hlasy řady obyvatel po nezávislosti Barmy a toto protikoloniální úsilí postupem času dále sílilo. Roku [[1939]] byla založena [[Komunistická strana Barmy]]. [79] => [80] => Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] ([[1942]]–[[1945]]) byla Barma okupována [[Japonsko|Japonskem]]. Na konci roku [[1941]] zahájilo Japonsko svou invazi v Barmě. Do boje se na straně japonské armády zapojily také dobrovolnické jednotky Barmánců, kteří japonský vpád vnímali jako příležitost k ukončení britské koloniální nadvlády. Do poloviny roku [[1942]] japonské vojsko obsadilo celé území Barmy a zavedlo zde vojenskou správu. [[1. srpen|1. srpna]] [[1943]] Barma získala formální nezávislost, ale vliv v zemi si i nadále udrželo japonské velení. V důsledku pokračující okupace se v Barmě začalo rozvíjet protijaponské odbojové hnutí a přední barmští političtí představitelé se přiklonili na stranu spojenců. V průběhu roku [[1944]] byla založena odbojová fronta [[Liga proti fašismu a za svobodu lidu]] (též jen Liga). Na konci roku [[1944]] zahájila spojenecká vojska ofenzivu podporovanou místním obyvatelstvem a postupně vytlačila japonské jednotky z Barmy. V Barmě byla obnovena britská správa a země se tak znovu stala součástí britského impéria. [81] => [82] => === Nezávislost (1948–1962) === [83] => [[Soubor:MysticalMraukU.jpg|náhled|Chrámy v Mrauk U]] [84] => Zpočátku nebyla koloniální správa ochotna přenechat barmským politikům podíl na vládě. Do čela boje za nezávislost se postavila Liga, která měla podporu velké části obyvatel Barmy. Liga vedená [[Aun Schan]]em začala jednat s vládou [[Spojené království|Velké Británie]] o širším zastoupení barmských politiků ve správě země. Postupně se Lize podařilo vyjednat vznik většinové barmské vlády a vyhlášení voleb do ústavodárného shromáždění, ve kterých také Liga s výraznou většinou zvítězila. V červenci roku [[1947]] byl Aun Schan zastřelen. Nedlouho poté bylo úsilí o získání samostatnosti završeno oficiální dohodou s vládou Velké Británie. Barmská nezávislost byla vyhlášena [[4. leden|4. ledna]] [[1948]]. Země nesla nový oficiální název Barmský svaz (v letech [[1974]]–[[1989]] s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). [85] => [86] => Krátce poté, co Barma získala nezávislost, se prudce zhoršily vztahy mezi vedením Ligy, kterou po smrti Aun Schana vedl [[U Nu]], a komunistickou stranou. Komunistická strana přistoupila na násilnou cestu k převzetí moci a zahájila proti barmské vládě ozbrojený odpor. Do nastalého konfliktu se záhy zapojily také některé ozbrojené organizace etnických menšin, které usilovaly o větší míru samosprávy. Země se tak ponořila do [[Konflikt v Barmě|vleklé občanské války]], která se po počátečních letech nejprudších bojů přesunula do pohraničních oblastí. Zde pak probíhala po několik dalších desetiletí. Na důležitosti tak nabyla barmská armáda, která se stala nezbytnou pro zachování autority vlády. [87] => [88] => Liga si i nadále udržela pozici nejsilnější strany v zemi. Navzdory pokračující občanské válce Liga neztratila podporu barmských obyvatel a zvítězila v řadě parlamentních voleb za sebou. Názorové spory se časem objevily také uvnitř samotné Ligy, která se rozštěpila na několik proudů. Rozkol v Lize vyústil ve vyostření vztahů s velením armády, které se obávalo ztráty stability v zemi. Napětí vyvrcholilo roku [[1958]], kdy armádní velení převzalo vládu v zemi. Do čela se dostal generál [[Nei Win]], jehož vláda měla obnovit pořádek v zemi a připravit konání nových parlamentních voleb. V následujících volbách, které se konaly roku [[1960]], vyhrála jedna ze stran vzniknuvších rozpadem Ligy. V čele této strany stál U Nu. Ani po volbách ale nedošlo k výraznějšímu obratu v občanské válce ani posílení stability vlády. [89] => [90] => === Vojenská vláda (1962–2011) === [91] => [[Soubor:Shwedagon-Pano.jpg|náhled|[[Šweitigoumská pagoda]]]] [92] => [[Soubor:Ruins of Bagan, 1999.jpg|náhled|vlevo|Bagan]] [93] => [[Soubor:Cyclone Nargis -Myanmar-3May2008.jpg|náhled|[[Cyklón Nargis]], 2.–3. května 2008 zničil jih Barmy]] [94] => Roku [[1962]] došlo k opětovnému vojenskému převratu. Vládu v zemi uchopila [[Revoluční rada]], vedená Nei Winem, který se postavil do čela země. Byla zrušena platnost ústavy a rozpuštěn parlament i vláda a veškerou zákonodárnou moc i výkonnou moc převzala Revoluční rada, složená z armádních velitelů. Revoluční rada vyhlásila program [[Barmská cesta k socialismu|Barmské cesty k socialismu]], zrušila stávající administrativní rozdělení země a pozměnila i celý aparát státní správy, v němž začala nově působit řada příslušníků ozbrojených sil. Revoluční rada zahájila rozhovory se zástupci protivládních sil. Jednání ale nepřinesla žádný výsledek a občanská válka tak byla opět obnovena. Zpočátku vedla Revoluční rada jednání o spolupráci také s dalšími politickými stranami, které ale nabízenou účast odmítly. Posléze si Revoluční rada založila vlastní [[Strana barmského socialistického programu|Stranu barmského socialistického programu]], která se po zákazu činnosti všech politických stran stala jedinou povolenou politickou stranou v zemi. Čím dál častěji zaznívala otevřená kritika vojenské vlády. Revoluční rada reagovala rozsáhlým zatýkáním studentů, opozičních politiků, novinářů i spisovatelů. V celé zemi byla zavedena cenzura. Revoluční rada upevňovala centralizovanou státní správu a posilovala svou kontrolu nad oblastmi etnických menšin. [95] => [96] => Roku [[1974]] vstoupila v Barmě v platnost nová ústava. Dle této ústavy byla země nově přejmenována na Socialistickou republiku Barmský svaz. Ústava potvrdila existenci jen jediné politické strany v zemi – vládní Strany barmského socialistického programu. Území Barmy bylo administrativně rozděleno do čtrnácti správních celků – sedmi oblastí a sedmi států. V oblastech i státech byl zaveden obdobný správní aparát plně podřízený vládě Barmského svazu. Státy na území hlavních etnických menšin ([[Kačjinský stát|Kačjinský]], [[Šanský stát|Šanský]], [[Čjinský stát|Čjinský]], [[Rakhinský stát|Rakhinský]], [[Karenský stát|Karenský]], [[Kajaský stát|Kajaský]] a [[Monský stát|Monský]]) byly částečně mimo vládní kontrolu, protože okrajová území Barmy ovládaly povstalecké skupiny etnických menšin bojující s centrální vládou a rovněž producenti [[Opium|opia]] v oblasti tzv. [[Zlatý trojúhelník|Zlatého trojúhelníku]]. [97] => [98] => Roku [[1988]] vyvrcholila nespokojenost barmských obyvatel s vojenskou vládou a situací v zemi. V létě roku 1988 zemi zachvátily mohutné demonstrace. Lidé vyšli do ulic a požadovali odstoupení režimu, který uvrhl zemi do bídy. Proti demonstracím byly nasazeny jednotky barmské policie a armády, jejichž tvrdé zásahy si vyžádaly přes 3000 obětí.{{Citace periodika [99] => | titul = Was Burma's 1988 uprising worth it? [100] => | datum vydání = 2008-08-06 [101] => | jazyk = en-GB [102] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7543347.stm [103] => | datum přístupu = 2020-01-01 [104] => }} Generál New Win odstoupil ze své funkce, ale i poté protesty pokračovaly. Na popularitě nabývala především [[Aun Schan Su Ťij]], která se po letech vrátila do Barmy, aby se starala o nemocnou matku. Náhle v zemi došlo k vojenskému převratu a vládu v zemi uchopila nová [[vojenská junta]]. [105] => [106] => [[Junta]] přislíbila konání voleb do zákonodárného shromáždění a povolila zakládání nových politických stran. Aun Schan Su Ťij spolu s dalšími představiteli opozičního hnutí založila stranu [[Národní liga pro demokracii]]. Nedlouho poté ale byla Aun Schan Su Ťij internována v domácím vězení. Junta také změnila oficiální název státu na Myanmarský svaz. Myanmar je česká transkripce jména země v barmštině. Volby se konaly roku [[1990]] a jejich jednoznačným vítězem se stala Národní liga pro demokracii. Následná reakce junty byla překvapující – junta odmítla uznat výsledky voleb a předat vládu do rukou zvolených zástupců. Roku [[1991]] byla Aun Schan Su Ťij udělena [[Nobelova cena za mír]]. Aun Schan Su Ťij strávila v domácím vězení většinu z posledních dvaceti let. [107] => [108] => Roku [[2007]] vypukly v Barmě lidové protesty, jejichž bezprostřední příčinou bylo skokové zvýšení cen pohonných hmot. Lidé vyšli do ulic a posléze se do protestů zapojili také buddhističtí mniši. Právě podle šafránové barvy oděvů buddhistických mnichů získaly tyto demonstrace označení [[šafránová revoluce]]. Po tvrdém zásahu jednotek barmské policie a armády byly protesty potlačeny. [109] => [110] => V květnu [[2008]] zasáhl a zdevastoval deltu řeky [[Iravádí]] [[cyklón Nargis]], který si vyžádal více než 100 tisíc obětí a připravil přes milion lidí o domov. Junta zpočátku bránila vstupu zahraničních humanitárních pracovníků do země a blokovala distribuci materiální humanitární pomoci. České humanitární organizace ([[Člověk v tísni]], [[ADRA]]) na místě působily skrze své lokální partnery.http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/barma-myanmar/humanitarni-pomoc-a-obnova-9 [111] => [112] => === Demokratické reformy === [113] => [[Soubor:Old Bagan, Myanmar, Bagan plains at sunset.jpg|náhled|Bagan]] [114] => V zemi došlo prostřednictvím voleb k formální změně státního zřízení na prezidentskou republiku. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament, výkonná moc náleží vládě složené ze 30 ministrů. [[Strana svazové solidarity a rozvoje]], která byla vyhlášena jednoznačným vítězem voleb, je úzce spjata s armádou a do pozadí odstupující juntou. Po volbách se svých funkcí ujalo 30 ministrů, z nichž pouze 4 nemají vojenskou minulost a rovná polovina působila i v předešlé vojenské vládě. [115] => Novým prezidentem země byl zvolen [[Thein Sein]], který zastával funkci premiéra v předchozí "loutkové" vládě. [116] => [117] => Boj mezi myanmarskou armádou a ozbrojenými organizacemi [[Karenové|Karenů]] pokračuje. Tyto karenské organizace (jako je např. [[Karenský národní svaz]]) dosud nepřestaly bojovat za větší míru samosprávy, případně až vyhlášení nezávislosti. Boje probíhají v odlehlých oblastech [[Karenský stát|Karenského státu]], hraničícího s Thajskem. Postup myanmarských vojáků proti karenským civilistům bývá nekompromisní (někdy se hovoří až o [[etnická čistka|etnické čistce]]).[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=153355 Barmu svírá genocida a zapomenutá válka], Aktuálně.cz Útoky myanmarské armády jsou provázeny vypalováním vesnic, znásilňováním a zabíjením civilistů.[https://archive.today/20120529004256/hrw.org/doc/?t=asia&c=burma Human Rights Watch o barmské diktatuře] [118] => [119] => Z důvodu velmi tvrdého potlačování politické opozice i zmíněného vojenského postupu v Karenském státě je barmská junta kritizována za systematické porušování [[Lidská práva|základních lidských práv]].[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2006/ce280/ce28020061118cs04730475.pdf Usnesení Evropského parlamentu o Barmě] (formát [[Portable Document Format|PDF]]) V roce 2011 byl obnoven [[kačjinský konflikt]] a v lednu 2015 zahájila barmská armáda další ofenzivu na území [[Kačjinský stát|Kačjinského státu]].{{Citace elektronického periodika [120] => | titul = Thousands Displaced as Fighting Flares in Myanmar’s Kachin State [121] => | periodikum = [[Radio Free Asia]] [122] => | odkaz na periodikum = [123] => | datum vydání = 2015-01-15 [124] => | datum aktualizace = [125] => | datum přístupu = 2015-01-16 [126] => | ročník = [127] => | číslo = [128] => | strany = [129] => | url = http://www.rfa.org/english/news/myanmar/fighting-01152015154352.html [130] => | issn = [131] => }} Od roku 2012 došlo k několika pogromům proti menšině muslimských [[Rohingyové|Rohingyů]].[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/orgie-nabozenskeho-nasili-v-barme-buddhiste-lyncuji-muslimy_265148.html Orgie náboženského násilí v Barmě. Buddhisté lynčují muslimy]. Týden. 25. března 2013. [132] => [133] => Vojenská junta měla politickou podporu [[Čína|Číny]],http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/781088http://www.rozhlas.cz/zpravy/asieaustralie/_zprava/780308 přesto v roce 2015 došlo k pohraničním incidentům a Myanmar obvinil Čínu z podpory čínských etnických rebelů v oblasti Kokang.http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/barma-nas-bombardovala-protestuje-cina-vzletly-stihacky_336311.html Spolupracovala také s některými západními koncerny, vládami a společnostmi.{{Citace elektronického periodika |titul=Su Ťij je na svobodě, ale západní korporace s barmskou juntou spolupracují nerušeně dál |url=http://www.blisty.cz/2010/11/19/art55552.html |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101119065825/http://blisty.cz/2010/11/19/art55552.html |datum archivace=2010-11-19 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.burmacampaign.org.uk/index.php/burma/dirty-and-clean-list/dirty-list/contact-details |datum přístupu=2010-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101118003635/http://www.burmacampaign.org.uk/index.php/burma/dirty-and-clean-list/dirty-list/contact-details |datum archivace=2010-11-18 |nedostupné=ano }} Země má naleziště ropy a zemního plynu. Na těžbě se podílely americké ropné koncerny [[Unocal]] a [[Chevron Texaco]] a francouzský [[Total Oil]].{{Citace elektronického periodika |titul=Barma je nicotným pěšákem na šachovnici velmocenských třenic |url=http://www.blisty.cz/2007/10/26/art36888.html |datum přístupu=2008-05-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080530054512/http://blisty.cz/2007/10/26/art36888.html |datum archivace=2008-05-30 |nedostupné=ano }} Chevron Texaco však již od roku 1997 na těžbě v zemi neparticipuje.http://www.burmalibrary.org/reg.burma/archives/199710/msg00022.html V květnu 2007 podepsal Myanmar smlouvu s Ruskem o vybudování [[jaderný reaktor|jaderného reaktoru]] a jaderného výzkumného střediska, což bylo kritizováno vládou USA.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html Ruský atomový reaktor pro barmskou vojenskou diktaturu] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/3222/Rusky-atomovy-reaktor-pro-barmskou-vojenskou-diktaturu.html |date=20070526113606 }}, respekt.cz Poté, co [[Rusko]] utlumilo jadernou spolupráci, začal režim v této oblasti spolupracovat se [[Severní Korea|Severní Koreou]].http://zpravy.idnes.cz/armadni-zbeh-vynesl-z-barmy-dukazy-o-jadernem-programu-osnuje-ho-s-kldr-130-/zahranicni.asp?c=A100604_123620_zahranicni_stfhttp://zpravy.idnes.cz/tajne-budovy-uprostred-dzungle-i-vedci-z-kldr-barma-usiluje-o-jadro-1fk-/zahranicni.asp?c=A100420_104847_zahranicni_stf [134] => [135] => V zemi je zavedena [[Cenzura na internetu|cenzura internetu]] – přístup k němu má jen 1 % obyvatelstva, legálně lze prohlížet jen stránky z předem schváleného seznamu a všechny internetové kavárny jsou z nařízení vlády monitorovány.[http://www.good.is/post/internet-censorship/ GOOD magazine: Internet censorship] [136] => [137] => V listopadu 2015 vyhrála volby bojovnice za lidská práva a nositelka Nobelovy ceny za mír [[Aun Schan Su Ťij]] a stala se neoficiální hlavou státu. V září 2017 Su Ťij obhajovala postup myanmarské armády, která prováděla [[Etnická čistka|etnické čistky]] vůči muslimské menšině [[Rohingyové|Rohingyů]]. Podle Su Ťij se jednalo o protiteroristickou operaci.[https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/asijsky-vaclav-havel-na-pranyri-su-tij-driv-zive-svedomi-planety-prihlizi-genocide-37044?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp Asijský Václav Havel na pranýři. Su Ťij, dřív živé svědomí planety, přihlíží genocidě] {{Wayback|url=https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/asijsky-vaclav-havel-na-pranyri-su-tij-driv-zive-svedomi-planety-prihlizi-genocide-37044?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp |date=20170914173107 }}. Seznam.cz. 14. září 2017. Více než 700 000 lidí bylo nuceno utéct do sousední Bangladéše.{{Citace elektronického periodika [138] => | titul = Svět lituje muslimské Rohingy, v Myanmaru ale zuří boje i s křesťany. Kačjinové mluví o čistkách [139] => | periodikum = Česká televize [140] => | datum_vydání = 26. dubna 2018 [141] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2461387-svet-lituje-muslimske-rohingy-v-myanmaru-ale-zuri-boje-i-s-krestany-kacjinove-mluvi-o [142] => }} Zpráva vyšetřovatele OSN z roku 2018 obvinila Myanmar z [[genocida|genocidy]] muslimské menšiny.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Barmská armáda spáchala genocidu. OSN vyzvala ke stíhání šesti generálů, ke zločinům podle vyšetřovatelů přispěla i vláda Su Ťij [144] => | periodikum = Hospodářské noviny [145] => | datum_vydání = 27. srpna 2018 [146] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-66226680-barmska-armada-spachala-genocidu-osn-vyzvala-ke-stihani-sesti-generalu-ke-zlocinum-podle-vysetrovatelu-prispela-i-vlada-su-tij [147] => }} [148] => [149] => === Vojenský převrat (2021) === [150] => {{Podrobně|Vojenský převrat v Myanmaru 2021}} [151] => Dne 1. února [[2021]] byla myanmarskou armádou při [[Vojenský převrat v Myanmaru 2021|vojenském převratu]] zatčena státní poradkyně (faktická premiérka) [[Aun Schan Su Ťij]], prezident [[Win Myin]] a někteří další politici. Nad zemí převzala kontrolu armáda v čele s generálem [[Min Aun Hlain]]em. Armáda rovněž v zemi vyhlásila [[výjimečný stav]], který měl trvat jeden rok, ale trvá nadále. Důvodem převratu byly volby konané v listopadu 2020, kdy většinu křesel získala strana [[Národní liga pro demokracii]] premiérky Su Ťij a armáda výsledky neuznala.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Od té doby probíhají masivní protesty proti vojenskému převratu, který armáda brutálně potlačuje. Česko odsoudilo vojenský převrat v Barmě. Podpořilo vedoucí představitele vzešlé z voleb [153] => | periodikum = iROZHLAS [154] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [155] => | vydavatel = Český rozhlas [156] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [157] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/barma-myanmar-prevrat-armada-cesko_2102011216_ako [158] => | jazyk = cs [159] => | datum přístupu = 2021-02-02 [160] => }}{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Su Ťij je v domácím vězení. Barmská armáda oznámila změny v kabinetu [162] => | periodikum = Aktuálně.cz [163] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [164] => | vydavatel = Economia [165] => | odkaz na vydavatele = Economia [166] => | issn = 1213-0702 [167] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/barmska-armada-zadrzela-tamni-premierku-su-tij-v-zemi-zacal/r~8ba97fec644e11eb8972ac1f6b220ee8/ [168] => | datum vydání = 2021-02-01 [169] => | jazyk = cs [170] => | datum přístupu = 2021-02-02 [171] => }} Od té doby probíhají v zemi demonstrace proti vojenskému převratu, které armáda brutálně potlačuje. [172] => [173] => == Státní symboly == [174] => === Vlajka === [175] => [176] => {{Podrobně|Myanmarská vlajka}} [177] => [178] => Myanmarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: žlutým, zeleným a červeným, s bílou pěticípou hvězdou uprostřed. Pomyslná kružnice, do které je hvězda vepsána, má průměr 6/7 šířky listu. [179] => [180] => === Znak === [181] => [182] => {{Podrobně|Státní znak Myanmaru}} [183] => [184] => Myanmarský státní znak je zároveň [[Státní pečeť|státní pečetí]]. Je tvořen červeným podkladem, na kterém je ve středu zlatá mapa země, obklopená dvěma zlatými, rýžovými stvoly se čtrnácti lístky. Okolo je tradiční, zlatá, květinová [[Arabeska (architektura)|arabeska]], strážená dvěma zlatými, mytickými lvy. V horní části je zlatá, pěticípá hvězda, v dolní zlatá, dvakrát přeložená stuha s názvem státu: ပြည်ထောင်စု သမ္မတ မြန်မာနိုင်ငံတော် (PYIDAUNZU THANMĂDA MYĂMA NAINNGANDAW) ({{Vjazyce2|cs|Republika Myanmarský svaz}}). [185] => [186] => == Geografie == [187] => [188] => [[Soubor:Burma topo en.jpg|náhled|Topografie]] [189] => [[Soubor:Inle Lake, Fisherman on the boat, Myanmar.jpg|náhled|vlevo|Jezero Inle]] [190] => [[Soubor:MonStateMudon.jpg|náhled|vlevo|Krajina v Monském státě]] [191] => Na severu do území státu zasahuje [[Himálaj]], na západě horská pásma zakončená [[Arakanské pohoří|Arakanským pohořím]]. Na východě se nachází [[Šanská plošina]], ve středu pak [[nížina]] řeky [[Iravádí]]. [[Podnebí]] je tu vlhké, teplé, [[monzun]]ové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají [[Tropický deštný les|deštné pralesy]] s cennými dřevinami a opadavé lesy. Myanmar je společně s [[Kambodža|Kambodžou]] a [[Laos]]em jeden z nejchudších států v Asii. [192] => [193] => V severní a severovýchodní části Myanmaru se rozkládá vysoké horské pásmo, které je součástí předhůří tibetsko-himálajské horské soustavy. Nejvyšším vrcholem Myanmaru je hora [[Hkakabo Razi|Kchakabhouyazi]] s 5881 metry, nacházející se na myanmarsko-čínské hranici. Směrem k jihu a východu země se nadmořská výška postupně snižuje a severní horské pásmo přechází v nižší [[Čjinské]], [[Arakanské]], [[Peguské]] a [[Tenaserimské]] pohoří a [[Šanská náhorní plošina|Šanskou náhorní plošinu]]. Centrální převážně nížinatou částí země protékají mohutné řeky [[Iravádí]], [[Čjintwin]], [[Sistaun]] a [[Salwin]]. [194] => [195] => Území Myanmaru leží ze dvou třetin v tropické [[monzun]]ové oblasti. Každoročně se zde střídají období suchého severozápadního a teplého jihovýchodního monzunu. Suché severozápadní proudění, které přináší sušší a chladnější počasí, nastává od prosince do dubna. Teplé jihovýchodní proudění převažuje od června do září a přináší převážnou část srážek. Průměrné roční srážky v zemi se v závislosti na vzdálenosti od moře a nadmořské výšce pohybují mezi 750 až 5 000 milimetry. Přibližně polovinu celkové rozlohy Myanmaru pokrývají lesy. [196] => [197] => === Administrativní dělení === [198] => [[Soubor:Subdivisionsmyanmar.png|náhled|Administrativní rozdělení Barmy]] [199] => Do současné doby zůstalo nezměněno správní rozdělení země, které bylo zavedeno novou ústavou roku [[1974]]. Tehdejší Barma byla administrativně rozdělena na sedm oblastí a sedm států. V sedmi oblastech tvoří převážnou většinu Barmánci a sedm států, ležících v příhraničních oblastech Myanmaru, obývají většinově národní etnické rasy. Míra [[urbanizace]] je uváděna přes 33 %. Hlavní městem Myanmaru je od roku 2005 [[Neipyijto]] a nespadá pod správu žádného státu či regionu. Obchodní a průmyslové centrum Myanmaru ale představuje největší město [[Rangún]] s 5 miliony obyvatel. Dalšími velikými městy jsou [[Mandalaj]], [[Moulmein]], [[Basein]], [[Pegu]] a [[Sistwei]]. [200] => [201] => {{Sloupce|2| [202] => * Státy [203] => ** [[Kačjinský stát]] [204] => ** [[Karenský stát]] [205] => ** [[Kajaský stát]] [206] => ** [[Monský stát]] [207] => ** [[Rakhinský stát]] [208] => ** [[Šanský stát]] [209] => ** [[Čjinský stát]] [210] => * Oblasti [211] => ** [[Iravadi (oblast)|Iravadi]] [212] => ** [[Makwei (oblast)|Makwei]] [213] => ** [[Mandalaj (oblast)|Mandalaj]] [214] => ** [[Pegu (oblast)|Pegu]] [215] => ** [[Yangon (oblast)|Yangon]] [216] => ** [[Sakain (oblast)|Sakain]] [217] => ** [[Tanintharyi (oblast)|Tanintharyi]] [218] => }} [219] => [220] => == Politika == [221] => {{Pahýl část}} [222] => [223] => === Zahraniční vztahy === [224] => [[Soubor:Barack Obama and Hillary Clinton at home of Aung San Suu Kyi.jpg|náhled|Americký prezident [[Barack Obama|Obama]] s bojovnicí za lidská práva [[Aun Schan Su Ťij]] v jejím domě v Rangúnu]] [225] => V červenci 2012 se při své návštěvě Myanmaru setkal s opoziční vůdkyní [[Aun Schan Su Ťij]] český ministr zahraničí [[Karel Schwarzenberg]] a předal jí růži z hrobu [[Václav Havel|Václava Havla]].{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Schwarzenberg předal Su Ťij Havlovu růži. Zesnulému prezidentovi splnil staré přání [227] => | periodikum = Hospodářské noviny [228] => | datum_vydání = 17. července 2012 [229] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-56607430-schwarzenberg-predal-su-tij-havlovu-ruzi-zesnulemu-prezidentovi-splnil-stare-prani [230] => }} [231] => [232] => Faktická šéfka myanmarské vlády Aun Schan Su Ťij navštívila počátkem června 2019 Prahu, kde se setkala s premiérem [[Andrej Babiš|Babišem]], prezidentem [[Miloš Zeman|Zemanem]] a ministrem zahraničí [[Tomáš Petříček|Petříčkem]], se kterými mluvila o posílení ekonomické spolupráce mezi Myanmarem a Českou republikou.{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = Havlíček s Babišem by mohli na podzim navštívit Barmu [234] => | periodikum = ČTK [235] => | datum_vydání = 4. června 2019 [236] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/havlicek-s-babisem-by-mohli-na-podzim-navstivit-barmu/1763676 [237] => }} S ohledem na probíhající [[Genocida|genocidu]] muslimské menšiny v Myanmaru kritizoval návštěvu jako nevhodnou ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = KOMENTÁŘ: Nevhodná návštěva z Barmy v Česku [239] => | periodikum = iDNES.cz [240] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [241] => | vydavatel = MAFRA [242] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [243] => | datum_vydání = 9. června 2019 [244] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/komentar-barma-navsteva-aun-schan-su-tij-rohingove-komentare-nazory-glosy.A190607_480774_domaci_zaz [245] => }} [246] => [247] => {{Pahýl část}} [248] => [249] => == Ekonomika == [250] => {{Viz též|Ekonomika Myanmaru}} [251] => [[Soubor:Rijstvelden Myanmar 2006.jpg|náhled|Práce na rýžovém poli]] [252] => Ekonomika Myanmaru je v přepočtu k [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele jedna z nejslabších v celém regionu. Velice se na tom podepsala vládní politika od dosažení nezávislosti v roce 1948, protože pod britskou správou to byla druhá nejbohatší země v [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]]. Po roce 1948 premiér [[U Nu]] vyhlásil politiku [[Znárodnění|znárodňování]] a stát byl prohlášen vlastníkem veškeré půdy. Byly také vyhlášeny osmiletky. V 50. letech se export rýže propadl o dvě třetiny a export minerálů o 96% ve srovnání s předchozí úrovní. Plány byly částečně financovány tištěním peněz, což vedlo k inflaci. Po puči v roce 1962 byl vyhlášen program Barmské cesty k [[Socialismus|socialismu]], který znárodnil všechny sektory s výjimkou zemědělství. Tento program skončil katastrofou a zemi zcela ekonomicky zbídačil. V roce 1987 byla Barma zařazena mezi [[nejméně rozvinuté země]] světa. Ještě v roce 2009 byl Myanmar hodnocen společně se [[Severní Korea|Severní Koreou]] jako nejméně svobodná ekonomika v Asii.{{Citace monografie [253] => | příjmení = Codrington [254] => | jméno = Stephen [255] => | titul = Planet Geography [256] => | url = https://books.google.cz/books?id=CP0xZFM7ftoC&printsec=frontcover&dq=isbn:0957981937&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjR2MzaoKftAhUtmYsKHf_aCCMQ6AEwAHoECAAQAg#v=onepage&q&f=false [257] => | vydavatel = Solid Star Press [258] => | počet stran = 781 [259] => | isbn = 978-0-9579819-3-5 [260] => | poznámka = Google-Books-ID: CP0xZFM7ftoC [261] => | jazyk = en [262] => }} [263] => [264] => === Od roku 2011 === [265] => Od roku 2011 nicméně civilní vláda [[Thein Sein|Theina Seina]] provádí některé [[Ekonomická liberalizace|liberalizační]] ekonomické a politické reformy, v důsledku čehož se zvýšily zahraniční investice a byly zrušeny mezinárodní sankce. V současnosti je Myanmar rozvíjející se ekonomika, která měla v roce 2017 nominální HDP 69,322 miliardy amerických dolarů a odhadované HDP 327,629 miliardy dolarů upravené [[Parita kupní síly|podle kupní síly]] v roce 2017 podle [[Světová banka|Světové banky]].{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = GDP per capita (current US$) - Myanmar {{!}} Data [267] => | periodikum = data.worldbank.org [268] => | url = https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=MM [269] => | datum přístupu = 2020-11-29 [270] => }} [[Mezinárodní měnový fond]] k roku 2020 označil ekonomiku Myanmaru za 55. největší na světě, což zhruba odpovídá velikosti ekonomiky [[Řecko|Řecka]] nebo [[Finsko|Finska]]. Podle zprávy vydané institutem McKinsey Global ze 30. května 2013 se ekonomika Myanmaru může do roku 2030 zčtyřnásobit, pokud bude investovat do správných odvětví. Dalším nutným předpokladem však je, že vývoj nenaruší problémy s drogami, nebo pokračující válka vlády s některými etnickými skupinami.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Investvine » Myanmar’s economy to quadruple by 2030 [272] => | periodikum = web.archive.org [273] => | url = http://investvine.com/myanmars-economy-to-quadruple-by-2030/ [274] => | datum vydání = 2014-01-02 [275] => | datum přístupu = 2020-11-29 [276] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140102191843/http://investvine.com/myanmars-economy-to-quadruple-by-2030/ [277] => | datum archivace = 2014-01-02 [278] => }} [279] => [280] => Národní měnou je [[kyat]]. Od reforem Thein Seina však funguje duální směnný systém podobný [[Kuba|Kubě]]: tržní sazba byla zhruba dvěstěkrát nižší než sazba stanovená vládou v roce 2006. Systém duálního směnného kurzu umožňuje vládě a státním podnikům odklonit prostředky a příjmy, ale také dává vládě větší kontrolu nad místní ekonomikou a dočasně potlačuje [[Inflace|inflaci]], která v roce 2007 dosahovala 30 procent a podkopávala možnost růstu.{{Citace periodika [281] => | příjmení = [282] => | jméno = [283] => | titul = Myanmar Considers Foreign-Exchange Overhaul [284] => | periodikum = Wall Street Journal [285] => | datum vydání = 2011-08-08 [286] => | ročník = [287] => | číslo = [288] => | strany = [289] => | issn = 0099-9660 [290] => | jazyk = en-US [291] => | url = https://online.wsj.com/article/SB10001424053111904007304576493940226278686.html [292] => | datum přístupu = 2020-11-29 [293] => }} Hlavními ekonomickými partnery země jsou Čína a Indie. Zahraniční investice pocházejí především z [[Čína|Čínské lidové republiky]], [[Singapur]]u, [[Jižní Korea|Jižní Koreje]], [[Indie]] a [[Thajsko|Thajska]]. Po dokončení hlubokomořského přístavu Dawei v hodnotě 58 miliard dolarů se očekává, že Barma bude hlavním článkem obchodně spojujícím jihovýchodní Asii a Jihočínské moře přes Andamanské moře s Indickým oceánem a bude přijímat zboží ze zemí na Středním východě, v Evropě a Africe a urychlí se růst v regionu [[ASEAN]]. [294] => [295] => === Průmysl a zemědělství === [296] => V současnosti výrazněji převládá zemědělství nad průmyslovou výrobou. Nejvýznamnější zemědělskou oblastí země je delta řeky [[Iravádí]], kde převažuje pěstitelství [[rýže]], která pokrývá přibližně 60 % celkové plochy obdělávané půdy. V nížinných centrální částech země se pěstuje i [[cukrová třtina]], [[bavlna]], [[proso]], [[sezam]], [[podzemnice olejná]], [[kukuřice]] a [[tabák]]. V nejjižnějších přímořských oblastech rostou různé druhy tropického ovoce. Myanmar je také druhým největším světovým producentem [[opium|opia]], což představuje 25 % celé světové produkce a je hlavním zdrojem nelegálních drog včetně [[amfetamin]]ů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.unodc.org/pdf/myanmar/myanmar_country_profile_2005.pdf |titul=Office on Drugs and Crime: Myanmar Country Profile |datum přístupu=9 July 2006 |datum vydání=December 2005 |druh nosiče=PDF | strany=5–6 | vydavatel=United Nations}} Zákazy opia jsou realizovány od roku 2002 poté, co mezinárodní tlak přestal působit na zemědělce původně pěstující mák bez trvale udržitelných zdrojů příjmu v regionech Kokang a Wa. Příjem těchto bývalých producentů opia nyní závisí na příležitostných pracích.[http://www.tni.org/briefing/golden-triangle-rubber-belt Drug Policy Briefing nr.29] of the [[Transnational Institute]]. [297] => [298] => Významná je také těžba některých nerostných surovin, drahokamů a tropického dřeva. Z nerostných surovin to je především [[ropa]], [[zemní plyn]] a rudy [[cín]]u, [[zinek|zinku]], [[nikl]]u, [[wolfram]]u a [[olovo|olova]], z drahokamů a polodrahokamů pak [[rubín]]y a [[jadeit]]y. 90 % světových rubínů pochází právě z Myanmaru.{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = How A Beloved Gemstone Became A Symbol Of Environmental Tragedy In Myanmar [300] => | periodikum = NPR.org [301] => | url = https://www.npr.org/sections/goatsandsoda/2020/09/29/915604532/how-a-beloved-gemstone-became-a-symbol-of-environmental-tragedy-in-myanmar [302] => | jazyk = en [303] => | datum přístupu = 2020-11-29 [304] => }} Z tropických dřev se těží zejména [[teak]]. [305] => [306] => Nejvíce rozvíjejícím se průmyslem od reforem z roku 2011 je textilní. V březnu 2012 oznámilo šest největších thajských výrobců oděvů, že přesunou výrobu do Barmy, hlavně do oblasti [[Rangún]]u kvůli nižším mzdovým nákladům. V polovině roku 2015 bylo známo, že přibližně 55 % oficiálně registrovaných oděvních firem v Myanmaru je plně nebo částečně vlastněno zahraničními podniky, přičemž přibližně 25 % zahraničních firem pochází z Číny a 17 % z Hongkongu. Podniky se zahraniční účastí se podílejí na téměř celém vývozu oděvů a zejména po zrušení sankcí EU v roce 2012 tento vývoz prudce roste. Myanmar v roce 2016 vyvezl oděvy a textil v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. [307] => [308] => === Doprava a energetika === [309] => [[Železnice]] jsou zastaralé a pocházejí z konce 19. století. Od té doby došlo jen k několika opravám. V současné době poskytuje Myanmaru pomoc při modernizaci železniční dopravy Čína a Japonsko. Dálnice jsou obvykle zpevněné, výjimku tvoří odlehlé pohraniční regiony. Nedostatek energie je běžný v celé zemi včetně Rangúnu. Asi 30 procent obyvatel země je bez elektřiny, přičemž 70 procent lidí žije ve venkovských oblastech. Civilní vláda uvedla, že k uspokojení poptávky po elektřině bude dovážena ze sousedního [[Laos]]u.{{Citace elektronického periodika [310] => | titul = Investvine » Energy: Myanmar’s greatest challenge [311] => | periodikum = web.archive.org [312] => | url = http://investvine.com/energy-myanmars-greatest-challenge/ [313] => | datum vydání = 2014-02-14 [314] => | datum přístupu = 2020-11-29 [315] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140214112154/http://investvine.com/energy-myanmars-greatest-challenge/ [316] => | datum archivace = 2014-02-14 [317] => }} [318] => [319] => === Měna === [320] => Současná oficiální měna je myanmarský [[kyat]] (MMK); dělí se na 100 pyas (menší hodnoty než kyat se ale vyskytují jen vzácně). Poprvé byl burmský kyat zaveden v roce 1859, v historii byl střídán indickou rupií. Moderní kyat je vydáván od roku 1991 (mince) a 1994 (bankovky).{{Citace elektronické monografie [321] => | titul = Myanmar Currrency Spotlight [322] => | url = https://blog.continentalcurrency.ca/burmese-kyat/ [323] => | vydavatel = The Current [324] => | datum_přístupu = 2021-05-08 [325] => | jazyk = anglicky [326] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210413010039/https://blog.continentalcurrency.ca/burmese-kyat/ [327] => | datum archivace = 2021-04-13 [328] => | nedostupné = ano [329] => }} V současnosti se v Myanmaru mince nevyskytují, bankovkou s nejnižší hodnotou je 50 MMK (2022). [330] => [331] => == Obyvatelstvo == [332] => {{Viz též|Demografie Myanmaru}} [333] => [[Soubor:Karen Padaung Girl Portrait.jpg|náhled|Dívka z etnické skupiny Padaung]] [334] => Celkový počet obyvatel Myanmaru bývá uváděn mezi 48 a 55 miliony. V červenci roku 2009 odhadovala [[Organizace spojených národů]] počet obyvatel země na 50 milionů. Průměrný roční [[přirozený přírůstek]] obyvatelstva je udáván okolo 0,8 % a [[střední délka života]] asi 63 let. [335] => [336] => Antropologicky patří obyvatelstvo Myanmaru z 98% k [[Mongoloidní rasa|mongolskému typu]]. V současné době junta v Myanmaru oficiálně uznává 135 etnických skupin. Osm z těchto 135 etnických skupin tvoří hlavní národnosti označované také jako tzv. „národní etnické rasy“. Za národní etnické rasy jsou považováni [[Barmánci]], [[Šanové]], [[Kačjinové]], [[Čjinové]], [[Rakhinové]], [[Karenové]], [[Monové]] a [[Kajaové]]. Z celkového počtu obyvatel země představují Barmánci asi 68 %, Šanové 9 %, Karenové 7 %, Rakhinové 4 %, Čjinové 2 %, Monové 2 % a Kačjinové 1,5 %. Zbylou část obyvatel tvoří menší etnické skupiny. [[Indové]] tvoří asi 2 % a [[Číňané]] 3 % z celkového počtu obyvatel, ale mezi samostatné etnické skupiny se neřadí a jsou oficiálně pokládáni za nepůvodní a naturalizovaná etnika. [337] => [338] => === Jazyky === [339] => Úředním a zároveň nejrozšířenějším jazykem v zemi je [[barmština]], která je mateřským jazykem přibližně pro 60 % populace. Největší etnické skupiny hovoří vlastními jazyky, které se dále rozvětvují v řadu dialektů. Barmánci, Karenové, Šanové a Monové používají písmo založené na slabičném písmu indického původu. Kačjinové a Čjinové píší [[latinka|latinkou]]. Mnohé dialekty vlastní písmo nemají. Míra gramotnosti je odhadována asi na 80–90 %. [340] => [341] => === Náboženství === [342] => {{bar box [343] => |title=Náboženství v Myanmaruu (Pew Research)[http://www.globalreligiousfutures.org/countries/burma-myanmar/religious_demography#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2010 Pew Research Center's Religion & Public Life Project: Burma]. [[Pew Research Center]]. 2010. [344] => |float=right [345] => |bars= [346] => {{bar percent|[[Buddhismus]]|Gold|80}} [347] => {{bar percent|[[Křesťanství]]|GreenYellow|7}} [348] => {{bar percent|Lidová náboženství|DodgerBlue|6}} [349] => {{bar percent|[[Islám]]|Green|4}} [350] => {{bar percent|[[Hinduismus]]|OrangeRed|2}} [351] => {{bar percent|Ostatní|Grey|1}} [352] => }} [353] => [[Soubor:Tradition of Buddhism.jpg|náhled|Je zvykem, že každý chlapec z buddhistické rodiny stráví nějaký čas v klášteře]] [354] => Nejrozšířenějším a převažujícím náboženstvím v Myanmaru je [[Théraváda|théravádský buddhismus]], který vyznává 80-89 % populace. Z hlediska počtu buddhistických [[mnich]]ů a výdajů na náboženství je Myanmar nejbuddhističtější země. Mniši jsou váženými členy myanmarské společnosti. [355] => [356] => Nejstarším náboženstvím uznávaným na území Myanmaru je hinduismus, ke kterému se v dnešní době hlásí zhruba 2 % populace. [357] => Během 19. a 20. století Britští kolonisté odvedli miliony [[Indové|indických]] hinduistů na práci v Barmě, kde pracovali především na plantážích a v dolech, ale prosadili se také v obchodě. [358] => Po vyhlášení nezávislosti na Británii xenofobní politika hlavy státu [[Nei Win]]a vykázala ze země mezi léty [[1963]] a [[1967]] na [359] => 300 000 myanmarských etnických obyvatel a přibližně 100 000 čínských obyvatel. [360] => Indická politika podporující demokratické protesty v Myanmaru zvýšila perzekuci hinduistů a vedla k podpoře Myanmaru zbývajících skupin rebelů, kteří se usídlili v severovýchodní Indii. [361] => Situace se mění od roku [[1990]], kdy otevření se myanmarského trhu a navázání nových ekonomických vztahů vede k větší toleranci hinduistů a menších náboženských skupin. [362] => [363] => Ke křesťanství se podle výzkumu hlásí 4-7 % obyvatelstva. Čtyři pětiny jsou protestanti, zbylá jedna pětina je tvořena [[Katolicismus|katolíky]]. [364] => Křesťané čelí náboženským perzekucím a je pro ně velmi těžké až nemožné navázat pracovní poměr v armádě, či státní správě, což je v Myanmaru hlavní cesta k úspěchu ve společnosti. V jihovýchodní části země docházelo k vypalování křesťanských kostelů. [365] => [366] => Dle sčítání lidu provedeného vládou Myanmaru [[islám]] na území země vyznávají 4 % populace. Výzkumy Spojených států amerických uvádí, že na území Myanmaru žije až 10 % muslimské populace. Většina muslimů jsou sunnité a žijí v malých komunitách napříč celou zemí. Indičtí muslimové se soustřeďují hlavně ve městě Rangún. Nejvýraznější muslimskou menšinou jsou tzv. [[Rohingyové]], hlavně na severu východního [[Arakanský stát|státu Rakhin]], kde od roku 1940 bojovali za vlastní stát. Tyto boje jsou známé pod pojmem Rohingyjský konflikt. [367] => Od vyhlášení nezávislosti vláda neposkytuje občanství Rohingyjským muslimům, zároveň byla na jejich menšinu vyhlášena perzekuce, což přinutilo velkou část Rohingyů prchnout do Bangladéše nebo jiných muslimských zemí. Muslimové jsou často oběťmi etnického násilí ze strany většinových buddhistů."[http://zpravy.idnes.cz/rohingove-a-uprchlicka-krize-v-barme-d7v-/zahranicni.aspx?c=A150526_134343_zahranicni_ert Barma staví koncentráky pro muslimy, jedinou nadějí je pro ně útěk]". ''iDnes.'' 28. května 2015. Ve volbách v roce 2015 většina muslimů nemohla volit ani kandidovat."[http://zpravy.idnes.cz/v-barme-volili-do-parlamentu-favoritkou-je-drzitelka-nobelovy-ceny-su-tij-1r8-/zahranicni.aspx?c=A151108_134146_zahranicni_kha Barma po čtvrtstoletí svobodně volí, muslimové však hlasovat nesmí]". ''iDnes.'' 8. listopadu 2015. [368] => [369] => Z původních tisíců obyvatel vyznávajících [[judaismus]] zbylo posledních 20 obyvatel, kteří sídlí v největším městě Myanmaru Rangún, v blízkosti jediné synagogy v celé zemi. Odchod židů způsobila druhá světová válka. [370] => [371] => Zbylá procenta věřících tvoří menšiny vyznávající tradiční východoasijská či animistická náboženství. [372] => [373] => == Paleontologie == [374] => V Myanmaru se nachází nesmírně bohatá naleziště [[jantar]]u (zkamenělé pryskyřice), obsahující velké množství unikátních nálezů z doby před 99 miliony lety ([[Mezozoikum|druhohory]], počátek [[Křída|pozdní křídy]]). Nálezy v "barmském" [[jantar]]u pocházejí z věku [[cenoman]] a zahrnují převážně bezobratlé živočichy, ale také rostliny a obratlovce).{{Citace elektronického periodika [375] => | příjmení = SOCHA [376] => | jméno = Vladimír [377] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [378] => | titul = Včely a mravenci v éře dinosaurů [379] => | periodikum = OSEL.cz [380] => | rok vydání = 2021 [381] => | měsíc vydání = srpna [382] => | den vydání = 10 [383] => | url = https://www.osel.cz/11880-vcely-a-mravenci-v-ere-dinosauru.html [384] => }} {{cs}} [385] => [386] => == Odkazy == [387] => === Poznámky === [388] => {{Poznámky}} [389] => [390] => === Reference === [391] => [392] => === Literatura === [393] => * {{Citace monografie [394] => | příjmení = Bečka [395] => | jméno = Jan [396] => | titul = Dějiny Barmy [397] => | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny]] [398] => | místo = Praha [399] => | rok = 2007 [400] => | isbn = 978-80-7106-520-3 [401] => }} [402] => * {{Citace monografie [403] => | příjmení = Slavický [404] => | jméno = Stanislav [405] => | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie [406] => | vydavatel = [[KANT]] [407] => | místo = Praha [408] => | rok = 2015 [409] => | isbn = 978-80-7437-175-2 [410] => }} [411] => [412] => === Související články === [413] => * [[Iravádí]] [414] => * [[Aun Schan Su Ťij]] [415] => * [[Than Šwei]] [416] => * [[Karenové]] [417] => * [[Cyklón Nargis]] [418] => * [[Rohingyové]] [419] => * [[Barmské centrum Praha]] [420] => * [https://zahorami.cz/2018/01/myanmar-barma-doprava-ceny-ubytovani-a-vubec-vse-co-chcete-znat-pred-cestou/ Praktické informace pro cestovatele] [421] => [422] => === Externí odkazy === [423] => * {{Commonscat|Myanmar}} [424] => * {{Wikislovník|heslo=Myanmar}} [425] => * {{Wikizprávy|kategorie=Myanmar}} [426] => * {{NK ČR|ge128718|věc=ano}} [427] => * [http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/384000 Barma nebo Mjanmarsko?] [428] => * [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=630201 Barmská junta oznámila, že propustí šest tisíc vězňů] [429] => * [http://www.burma-center.org/cs/ Barmské centrum Praha] [430] => * {{Citace elektronické monografie [431] => | titul = Myanmar - Amnesty International Report 2011 [432] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/myanmar/report-2011 [433] => | datum přístupu = 2011-08-16 [434] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [435] => | jazyk = anglicky [436] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110817120659/http://www.amnesty.org/en/region/myanmar/report-2011 [437] => | datum archivace = 2011-08-17 [438] => | nedostupné = ano [439] => }} [440] => * {{Citace elektronické monografie [441] => | titul = Burma (Myanmar) (2011) [442] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8007 [443] => | datum přístupu = 2011-08-16 [444] => | vydavatel = [[Freedom House]] [445] => | jazyk = anglicky [446] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823232406/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8007 [447] => | datum archivace = 2011-08-23 [448] => | nedostupné = ano [449] => }} [450] => * {{citace elektronické monografie [451] => | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/burma1/report-0611.pdf?view=Binary [452] => | titul = Country of Origin Information Report - Burma (Myanmar) [453] => | vydavatel = UK Border Agency [454] => | datum vydání = 2011-07-17 [455] => | datum přístupu = 2011-12-10 [456] => | jazyk = anglicky [457] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141649/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/burma1/report-0611.pdf?view=Binary [458] => | datum archivace = 2011-12-08 [459] => | nedostupné = ano [460] => }} [461] => * {{Citace elektronické monografie [462] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [463] => | titul = BTI 2010 — Myanmar Country Report [464] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Myanmar.pdf [465] => | datum vydání = 2009 [466] => | datum přístupu = 2011-08-16 [467] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [468] => | místo = Gütersloh [469] => | jazyk = anglicky [470] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521052935/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Myanmar.pdf [471] => | datum archivace = 2011-05-21 [472] => | nedostupné = ano [473] => }} [474] => * {{Citace elektronické monografie [475] => | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs [476] => | titul = Background Note: Burma [477] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35910.htm [478] => | datum vydání = 2011-08-03 [479] => | datum přístupu = 2011-08-16 [480] => | vydavatel = U.S. Department of State [481] => | jazyk = anglicky [482] => }} [483] => * {{Citace elektronické monografie [484] => | korporace = CIA [485] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [486] => | titul = The World Factbook - Burma [487] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bm.html [488] => | datum aktualizace = 2011-07-04 [489] => | datum přístupu = 2011-08-16 [490] => | jazyk = anglicky [491] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101006115241/https://cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bm.html [492] => | datum archivace = 2010-10-06 [493] => | nedostupné = ano [494] => }} [495] => * {{Citace elektronické monografie [496] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bangkoku [497] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Myanmar [498] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/myanmar-2010-11-23.pdf [499] => | datum vydání = 2010-11-23 [500] => | datum přístupu = 2011-08-16 [501] => | vydavatel = Businessinfo.cz [502] => | jazyk = česky [503] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120306202705/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/myanmar-2010-11-23.pdf [504] => | datum archivace = 2012-03-06 [505] => | nedostupné = ano [506] => }} [507] => [508] => * {{Citace elektronické monografie [509] => | příjmení = Aung-Thwin [510] => | jméno = Michael Arthur [511] => | spoluautoři = a kol. [512] => | titul = Myanmar [513] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/400119/Myanmar [514] => | datum přístupu = 2011-08-16 [515] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [516] => | jazyk = anglicky [517] => }} [518] => [519] => * Vojenský převrat v Barmě. ''BBC News: Myanmar Report'' [online]. bbc.com, 2021-02-02 [cit. 2021-02-02]. [https://www.bbc.com/news/world-asia-55882489 Dostupné online]. (anglicky) [520] => {{Myanmar}} [521] => {{ASEAN}} [522] => {{Asie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Autoritní data}} [523] => [524] => [[Kategorie:Myanmar| ]] [525] => [[Kategorie:Státy Asie]] [526] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1948]] [527] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [] => )
good wiki

Myanmar

Myanmar (česky také Myanma, do roku 1989 Barma, barmsky မြန်မာ, /mjanmá/ [mjəmà]), plným názvem Republika Myanmarský svaz, je jedna ze zemí jihovýchodní Asie. Nachází se na západní straně poloostrova Zadní Indie při pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře v Indickém oceánu.

More about us

About

Místní obyvatelé, zvaní Barmánci, jsou známí svou pohostinností a přátelským přístupem. Země se může pochlubit ohromujícími budhistickými chrámy, malebnými krajinami a pestrými tradicemi. Hlavním městem je Naypyidaw, které bylo postaveno v roce 2005 a je známé svými širokými ulicemi a moderními vládními budovami. Nejvýznamnějším městem je však Yangon, kde se nachází slavná pagoda Schwedagon, považována za jednu z nejkrásnějších na světě. Myanmar je zemí plnou různorodosti. Žije zde mnoho etnických skupin, které přispívají k bohaté kultuře a tradicím. Každá z těchto skupin má své zvyky, jazyk a zvláštní způsoby oslavy. Tato jedinečnost vytváří mozaiku komunit, které se navzájem doplňují. Přírodní krása Myanmaru je ohromující, od majestátních hor přes úrodné nížiny až po nádherné pláže. Oblast Inle Lake, obklopená horským masivem, je známá svými plovoucími zahradami a tradičním rybařením. Národní parky v zemi chrání unikátní flóru a faunu, což zajišťuje, že přírodní dědictví je zachováno pro budoucí generace. Země prochází různými změnami a výzvami, ale její obyvatelé mají neochvějnou sílu a schopnost přizpůsobit se. V posledních letech se Myanmar otevřel světu, což přináší nové příležitosti pro rozvoj a vzájemné porozumění. Tato pozitivní dynamika je povzbudivým znakem pro budoucnost země. Myanmar je tak místem s obrovským potenciálem, kde tradice koexistují s modernizací, a obyvatelé pracují na vytvoření lepšího zítřka.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Iravádí','Aun Schan Su Ťij','Rohingyové','barmština','Karenský stát','Laos','Kačjinský stát','Neipyijto','Čína','1974','Karenové','4. leden'

1974

Barmština

Čína

Iravádí

Karenové

Laos

Neipyijto

Rohingyové