Array ( [0] => 15508946 [id] => 15508946 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mícha [uri] => Mícha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Medulla spinalis - Section - czech.svg|náhled|250px|Příčný řez míchou]] [1] => [[Soubor:Medulla spinalis - tracts - Czech.svg|náhled|250px|vpravo|Míšní dráhy]] [2] => '''Mícha''' ([[latina|lat.]] ''medulla spinalis'') je dlouhá, tenká nervová trubice nervové tkáně a podpůrných buněk uvnitř [[páteř]]e, která navazuje na [[prodloužená mícha|prodlouženou míchu]] v [[mozkový kmen|mozkovém kmeni]], vede skrz [[Foramen magnum|velký týlní otvor]] a končí „nad“ druhým bederním obratlem v místě zvaném [[conus medullaris]], kde se definitivně rozpadá z tzv. [[filum terminale]] na jednotlivé [[míšní nervy]]. Mícha a [[mozek]] tvoří [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]]. Z míchy vycházejí [[nerv]]y a jejím prostřednictvím přenáší organismus informaci mezi mozkem a [[periferní nervová soustava|periferní nervovou soustavou]] a reaguje na změny venkovního prostředí. Mícha je také schopná některých autonomních funkcí (míšní reflexy) a koordinuje některé reflexy. Uprostřed míchy leží centrální kanálek míšní, který obsahuje [[mozkomíšní mok]]. [3] => [4] => == Morfologie míchy == [5] => Délka míchy člověka je cca 45 cm u mužů a 43 cm u žen a průměr se snižuje směrem dolů z 13 mm na 6,4 mm s tím, že na přechodu krční páteře v hrudní a v lumbální části je zesílena v místech, kde vystupují nervy pro [[Končetina|končetiny]]. Mícha je v průřezu oválná, vpředu je zářez, vzadu je žlábek a laterální (z boku) jsou dva žlábky – zadní žlábek postranní a přední žlábek postranní, ze kterých vycházejí přední a [[zadní míšní kořen]]y. Vlákna předního a zadního kořenu míšního se spojují v jeden nerv míšní, přičemž přední kořen obsahuje převážně vlákna motorická ([[eferentní]]) a zadní kořen obsahuje převážně vlákna senzitivní ([[aferentní]]). Některé smyslové signály jsou vedeny až do mozku, jiné vedou z mozku do míchy (sestupné motorické dráhy) a [[poranění míchy]] vede k porušení hybnosti, např. paréza, plegie. Mícha se topograficky dělí na 31 segmentů (tj. místa, kde na každé straně vystupuje jeden nerv) z toho je 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových a 1 kostrční. Podle místa výstupu rozlišujeme: [6] => * (C1–C8) [[krční nervy]] (''nervi cervicales'') – 8 párů; inervují kůži a svaly [[horní končetina|horních končetin]], hlavy a krku [7] => * (Th1–Th12) [[hrudní nervy]] (''nervi thoracici'') – 12 párů; inervují mezižeberní svaly, kůži a svaly zad a hrudníku [8] => * (L1–L5) [[bederní nervy]] (''nervi lumbales'') – 5 párů; inervují svaly a kůži [[břicho|břicha]], [[stehno|stehna]] a kůži pohlavních orgánů [9] => * (S1–S5) [[křížové nervy]] (''nervi sacrales'') – 5 párů; inervují kůži a svaly [[dolní končetina|dolních končetin]] a sedací svaly [10] => * (Co1–Co2) [[kostrční nervy]] (''nervus coccygeus'') – 1 pár; u člověka bez funkce [11] => {| class="wikitable" [12] => |+Míšní segmenty některých druhů {{cite web|url=http://vanat.cvm.umn.edu/neurLab2/SpCdGross.html|title=Spinal Cord Gross Anatomy|accessdate=December 27, 2015}} [13] => |- [14] => ! Druh !! krční !! hrudní !! bederní !! křížové !! kostrční/ocasní !! celek [15] => |- [16] => | pes || 8 || 13 || 7 || 3 || 5 || 36 [17] => |- [18] => | kočka || 8 || 13 || 7 || 3 || 5 || 36 [19] => |- [20] => | kráva || 8 || 13 || 6 || 5 || 5 || 37 [21] => |- [22] => | kůň || 8 || 18 || 6 || 5 || 5 || 42 [23] => |- [24] => | prase || 8 || 15/14 || 6/7 || 4 || 5 || 38 [25] => |- [26] => | člověk || 8 || 12 || 5 || 5 || 1 || 31 [27] => |} [28] => [29] => Shluky těl [[neuron]]ů uložená na zadních kořenech ([[spinální ganglion]]) a přední kořeny tvoří míšních nervy. Zatímco motorická vlákna vycházejí z buněk uložených v míše, senzitivní vlákna vycházejí z nervových buněk ležících mimo míchu ve vřetenovitých zduřeních na zadních míšních kořenech ([[spinální ganglion]]). Nervem smíšeným je míšní nerv, který obsahuje vlákna motorická i senzitivní. Kolem centrálního míšního kanálku se rozkládá [[šedá hmota]] míšní v podobě motýlích křídel – přední a zadní rohy (v hrudním úseku je ještě boční roh). Z předních rohů vystupují přední míšní kořeny a ze zadních rohů vystupují zadní kořeny. [[bílá hmota]] obklopuje hmotu šedou a obsahuje vlákna, která tvoří vodivý systém míšní. [30] => [31] => == Vsunuté buňky == [32] => Vsunuté buňky tvoří v šedé hmotě síť interneuronů, ve kterých se mohou vzruchy šířit všemi směry. [33] => [34] => == Buňky provazcové == [35] => Buňky provazcové jsou v zadních sloupcích a vysílají dlouhé neurity, které stoupají ve svazečcích v provazcích míšních a dostávají se do jednotlivých částí mozku. [36] => [37] => == Základní a vodivý systém míchy == [38] => [39] => === Základní systém míchy === [40] => Základní systém míchy vytváří nervová vlákna, uskutečňující inter a intra segmentální spojení, je přepojovací stanicí spinálních reflexů a podílí se i na přenosu bolesti. Impulsy přicházející od proprioreceptorů svalů a šlach se v tomto systému přepojují na motoneurony a tím udržují svaly v základním tonu (spinální svalový tonus). Poškození snižuje (hypotonie) nebo blokuje (atonie) svalové napětí. [41] => [42] => === Vodivý systém míchy === [43] => Vodivý systém míchy se skládá z ascendentních (vzestupných) drah a descendentních (sestupných) drah, zprostředkovává pro vyšší centra informace o změně vnějšího a vnitřního prostředí a o poloze a napětí pohybových ústrojí. Axony jsou rozvětvené, konce mohou přenášet [[impuls]]y na několik neuronů, jedna nervová buňka může přijímat impulsy z tisíců neuritů. [44] => [45] => == Zajímavosti == [46] => Nejdelší míchu měli pravděpodobně obří [[Sauropodi|sauropodní dinosauři]]https://svpow.com/2020/11/05/spinal-cord-blank-diagrams-and-the-field-museum-patagotitan/, kteří jsou zároveň nejdelšími známými živočichy všech dob. Například rody ''[[Argentinosaurus]]'' nebo ''[[Patagotitan mayorum|Patagotitan]]'' dosahovaly pravděpodobně délky kolem 37 metrů, jejich míšní provazce přitom byly rovněž takto dlouhé.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení = SOCHA [48] => | jméno = Vladimír [49] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [50] => | titul = Nejdelší obratlovec všech dob? [51] => | periodikum = OSEL.cz [52] => | rok vydání = 2018 [53] => | měsíc vydání = listopadu [54] => | den vydání = 15 [55] => | url = http://www.osel.cz/10210-nejdelsi-obratlovec-vsech-dob.html [56] => }} {{cs}} Největší známé velryby (zejména [[plejtvák obrovský]]) dorůstají do maximální délky asi 30 až 34 metrů (méně než nejdelší sauropodi), ačkoliv jsou celkově těžší.https://dinosaurusblog.com/2015/10/06/byl-vetsi-argentinosaurus-nebo-plejtvak-obrovsky/ [57] => [58] => Dlouhodobě tradovaná představa o „druhém mozku“ vycházejícím z míšního kanálu v oblasti bederní, je již zavržena. Rozšířené místo v páteřním kanálu nesloužilo pro uložení druhého nervového centra, ale spíše pro orgán, doplňující zásobní látku glykogen (který mají například i ptáci).https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-stegosaurus-mozek-micha-centrum-mysleni.A210521_133415_veda_vse [59] => [60] => == Odkazy == [61] => [62] => === Reference === [63] => [64] => [65] => === Literatura === [66] => * {{Citace monografie [67] => | příjmení = Sinělnikov [68] => | jméno = R. D. a kolektiv [69] => | titul = Atlas anatomie člověka [70] => | svazek = III [71] => | vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství [72] => | místo = Praha [73] => | rok = 1965 [74] => | kapitola = [75] => | počet stran = 400 [76] => }} [77] => [78] => === Související články === [79] => * [[Epiduroskopie]] [80] => [81] => === Externí odkazy === [82] => * {{Commonscat}} [83] => * {{Wikislovník|heslo=mícha}} [84] => * [http://portal.lf1.cuni.cz/clanek-565-micha-obaly-a-cevy-mozku-a-michy-cevni-zasobeni-mozku-a-michy portál 1. lékařské fakulty – pdf o míše] [85] => {{Varování - Medicína}} [86] => {{Nervová soustava}} [87] => [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Medicína}} [90] => [91] => [[Kategorie:Centrální nervová soustava]] [92] => [[Kategorie:Neurovědy]] [] => )
good wiki

Mícha

Příčný řez míchou Míšní dráhy Mícha (lat. medulla spinalis) je dlouhá, tenká nervová trubice nervové tkáně a podpůrných buněk uvnitř páteře, která navazuje na prodlouženou míchu v mozkovém kmeni, vede skrz velký týlní otvor a končí „nad“ druhým bederním obratlem v místě zvaném conus medullaris, kde se definitivně rozpadá z tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'spinální ganglion','Soubor:Medulla spinalis - Section - czech.svg','hrudní nervy','krční nervy','zadní míšní kořen','aferentní','páteř','prodloužená mícha','latina','Foramen magnum','mozkový kmen','Soubor:Medulla spinalis - tracts - Czech.svg'

Latina

Páteř