Array ( [0] => 15066558 [id] => 15066558 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Místodržitelství [uri] => Místodržitelství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Globalizovat}} [1] => '''Místodržitelství''' ({{vjazyce|de}} ''Statthalterei'') byl nejvyšší [[úřad]] jednotlivých rakouských [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunních zemí]], který zde pod vedením '''místodržitele''' (místodržícího) jmenovaného [[Rakouský císař|císařem]] vykonával státní správu. Výrazem samosprávy těchto zemí byly [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemské sněmy]] a z nich odvozené [[Zemský výbor|zemské výbory]]. Místodržitelství vznikla v roce 1850 jako nástupce [[gubernium|gubernií]] a existovala až do zániku monarchie, tedy do roku 1918. Zřízena byla ale jen ve větších zemích, jako byly [[Čechy]] nebo [[Morava]], např. ve [[Rakouské Slezsko|Slezsku]] působnost místodržitelství vykonávala [[zemská vláda]] v čele se [[zemský prezident|zemským prezidentem]].Karel Malý: ''Dějiny českého a československého práva do roku 1945'', Praha : Linde, 2003, str. 208-209. [2] => [3] => == Historie == [4] => V počátcích své existence byla místodržitelství spíše jen převodovým článkem mezi [[Historie krajů v Česku#Revoluční rok 1848|kraji]] a ústřední vládou, ačkoli místodržitelé alespoň stáli v čele zemských školských, finančních, zdravotních a stavebních úřadů. Teprve postupem času, s tím, jak se omezovaly pravomoce krajů, až byly nakonec zrušeny (na Moravě 1860, v Čechách v roce 1862), rostl význam jednotlivých místodržitelství. Tím se také rozšiřoval jejich aparát, např. české místodržitelství se sídlem v [[Praha|Praze]] zaměstnávalo 102 úředníků a dalších 132 praktikantů. Jejich pravomoci a postavení nakonec upravoval zákon z roku 1868,Zákon č. 44/1868 ř. z., o zřízení politických úřadů správních. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=141&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 místodržitelé především ve své zemi zastupovali císaře a hájili zájmy ústřední vlády vůči samosprávným orgánům země. Místodržitelství měla ve své kompetenci např. [[policie|policii]], veřejný pořádek, dopravu, dozor na tiskem, publikaci zemských zákonů, cizineckou agendu, církve, [[živnost]]i či spolky a divadla. Vykonávala také dozor nad nižšími správními úřady, byla druhou instancí vůči [[okresní hejtmanství|okresním hejtmanstvím]] a [[statutární město|statutárním městům]] (v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno, Olomouc, Jihlava, Znojmo, Uherské Hradiště a Kroměříž). Ačkoli za výkon těchto pravomocí byl každý místodržící odpovědný příslušnému [[ministr]]ovi, šlo o všemocné úřady kontrolující veškerý veřejný život v dané zemi. [5] => [6] => == Odkazy == [7] => === Reference === [8] => [9] => [10] => === Související články === [11] => * [[České místodržitelství]] [12] => * [[Moravské místodržitelství]] [13] => * [[Locum tenens]] [14] => [15] => {{Autoritní data}} [16] => [17] => [[Kategorie:Zaniklé úřady]] [18] => [[Kategorie:Dějiny správy v Česku]] [] => )
good wiki

Místodržitelství

Místodržitelství ( Statthalterei) byl nejvyšší úřad jednotlivých rakouských korunních zemí, který zde pod vedením místodržitele (místodržícího) jmenovaného císařem vykonával státní správu. Výrazem samosprávy těchto zemí byly zemské sněmy a z nich odvozené zemské výbory.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'úřad','Rakouské Slezsko','Kategorie:Zaniklé úřady','Moravské místodržitelství','ministr','okresní hejtmanství','živnost','policie','Praha','Historie krajů v Česku#Revoluční rok 1848','zemský prezident','zemská vláda'

Ministr

Policie

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Úřad

Živnost

Živnost je právní forma podnikání v České republice, kdy fyzická osoba vykonává samostatnou výdělečnou činnost bez potřeby zřizování obchodní společnosti.