Array ( [0] => 14799974 [id] => 14799974 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mědiryt [uri] => Mědiryt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Mědiryt''' (''chalkografie''), ang. ''line engraving'', je nejstarší a zároveň nejobtížnější grafickou technikou [[Hlubotisk|tisku z hloubky]]. Byl vynalezen v Evropě v závěru [[gotika|gotiky]] a svého vrcholu dosáhl v období [[renesance]].Marco J, 1981, s. 158 [1] => [2] => == Historie == [3] => Nejstarší mědiryty pocházejí z poloviny 15. století a jsou většinou dílem umělců vyškolených ve zdobení kovu. Mědirytu zřejmě předcházela zkušenost zlatníků, kteří užívali techniku [[niello]] pro zvýraznění rytých linií ve zlatě, stříbře nebo jiných kovech a postup práce při rytí kontrolovali zkušebními otisky černou barvou.Blažíček O J., Kropáček J, 1991, s. 127 Podle Vasariho byl jedním z prvních mědirytců florentský zlatník Tommaso Finiguerra (r. 1452). O zavedení mědirytu v Itálii se zasloužil zejména [[Andrea Mantegna]].Krejča A, 1981, s. 67 [4] => [5] => Mědiryt se rozšířil z Německa. Prvním doloženým mědirytcem byl anonym označovaný jako [[Mistr hracích karet]] ("Meister der Spielkarten"), aktivní v jihozápadním Německu v letech 1425-1450, vyškolený spíše v malířství a kresbě než ve zlatnickém řemesle. Celkem je známo 106 jeho rytin, z nichž soubor karet pochází z doby před rokem 1440. Nejstarším datovaným mědirytem je ''Bičování Krista'' z roku 1446. Anonymní autor označovaný někdy jako "Mistr 1446" mohl být žákem Mistra hracích karet. [6] => [7] => Ve stejné době byl v jihozápadním Německu nebo Švýcarsku aktivní další mědirytec, původně zlatník, který svá díla označoval monogramem a je znám jako Mistr nebo [[Monogramista E.S.]]. V letech 1450-1468 vytvořil kolem 300 mědirytů, které byly užívány gotickými malíři jako kompoziční vzory. V jeho dílně se vyškolil [[Israhel van Meckenem mladší]]. V českých zemích pochází nejstarší mědiryt z roku 1481 (Václav z Olomouce). [8] => [9] => Prvním významným umělcem, který tvořil technikou mědirytu, byl [[Martin Schongauer]] (1448-1491), syn zlatníka Caspara Schogauera pocházejícího z Augsburgu. Ve své dílně v Colmaru založil významnou ryteckou školu. K jeho následovníkům patřil [[Albrecht Dürer]], který na počátku renesance techniku mědirytu dovedl k dokonalosti, a tzv. "Malí mistři" činní v Norimberku před polovinou 16. století. V Nizozemí byl počátkem 16. století nejvýznamnějším rytcem [[Lucas van Leyden]], který však neměl žádné pokračovatele. [10] => [11] => S rozšířením knihtisku nastal velký rozvoj mědirytu jako reprodukční techniky. V Německu vznikla řada dílen, které se specializovaly na mědirytinu, ale zároveň došlo k úpadku umělecké úrovně. Na přelomu 16. a 17. století se technika mědirytu rozšířila do dalších zemí. Významné rytecké školy vznikly v Nizozemí kolem Rubensovy malířské dílny (Pieter Soutman, Lucas Vosterman, Paul Pontius)Marco J, 1981, s. 163 nebo u dvora Rudolfa II. ([[Aegidius Sadeler]], [[Jan Harmensz. Muller]]). Ve Francii byla rytecká škola u královského dvora Ludvíka XIII a XIV., proslavená propracovanými portréty (Jean Morin, Gérard Edelinck, Robert Nanteuil, Antoine Masson). Významnou inovaci techniky mědirytu přinesl svou metodou rytí s proměnnou šířkou souvislé linie [[Hendrick Goltzius]] a k dokonalosti ji dovedl [[Claude Mellan]] ve svém grafickém listu [[Tvář Kristova na roušce Veroničině (Claude Mellan)|Tvář Kristova na roušce Veroničině]]. Kristova tvář je vytvořena jedinou souvislou linií která začíná na špičce nosu a odtud pokračuje ve spirále. [12] => [13] => V období [[renesance]] a [[baroko|baroka]] byl mědiryt užíván především jako reprodukční technika a sloužil ke kopírování děl starých mistrů. Jedním z nejlepších italských mědirytců byl [[Marcantonio Raimondi]], který zprvu kopíroval díla [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]] a [[Lucas van Leyden|Lucase van Leyden]], později zejména kresebné předlohy [[Raffael]]a. Dalším významným reprodukčním mědirytcem byl [[Agostino Carracci]], který kopíroval díla [[Veronese]] nebo [[Tintoretto|Tintoretta]]. V Německu působil významný nakladatel a zakladatel rytecké školy [[Matthäus Merian]]Marco J, 1981, s. 166 , u kterého v letech 1631-1632 pracoval [[Václav Hollar]]. Hollar a po něm další angličtí grafici pracovali smíšenou technikou mědirytu a leptu. V 18. století provozoval [[William Hogarth]] velkou ryteckou dílnu, která kopírovala jeho vlastní malby. V Anglii a v Německu vznikla na přelomu 18. a 19. století technika ''obrysové rytiny'', která měla být pokusem o záchranu uměleckého mědirytu (John Flaxman, Bonaventura Genelli).Marco J, 1981, s. 170 [14] => [15] => Jako volná grafická technika se udržel mědiryt až do 20. století ve Francii, díky podpoře sběratelů a znalců umění. Jinde byl mědiryt vytlačen zprvu [[čárový lept|čárovým leptem]] a od 30. let 19. století [[litografie|litografií]] a [[Dřevoryt|xylografií]]. V Československu tvořili technikou mědirytu mj. [[Cyril Bouda]], [[Karel Svolinský]], [[Bohdan Lacina]]. [16] => == Postup == [17] => [[Soubor:Stichel 2a.jpg|náhled|soubor rydel]] [18] => Pro mědiryt se užívají poměrně tenké desky (1–2 mm), které je třeba předem dokonale vyleštit, včetně faset podél okraje. Vhodnější jsou menší formáty desek, které rytec levou rukou pootáčí na koženém polštářku naplněném pískem a rydlo v pravé ruce udržuje ve stejném sklonu, téměř vodorovně. Práce vyžaduje soustředěnost, zručnost v zacházení s rydlem a dobrý zrak.Krejča A, 1981, s. 70 Opravy jsou velmi obtížné, protože vyryté linie nelze ničím zaplnit, ani vyříznout a nahradit novým materiálem. Chybné linie se musí škrábáním a jemným broušením odstranit, až je nahradí opět hladká plocha.Michálek O, 2014, s. 50 [19] => [20] => Hlavními nástroji jsou ocelová rydla zasazená do dřevěného držátka, z jedné strany seříznutého, dále jehla, hladítko a trojhranná škrabka. Rydla jsou dlouhá kolem 12 cm a na konci čepele mají šikmo zbroušený štítek, který brání hlubšímu proniknutí rycí špičky do kovu. Používají se nástroje různého tvaru a průřezu: jejich profil může být oválný, kapkovitý, trojúhelníkový, kosočtvercový nebo čtvercový. Některá rydla jsou prohnutá (šavlovitá), nebo mohou mít více hrotů k rytí paralelních linií (stužková). Stopy rydel jsou nejprve velmi jemné a až podle potřeby se prohlubují nebo rozšiřují, obvykle stejným rydlem nebo větším rydlem o stejném profilu.Michálek O, 2014, s. 49-50Krejča A, 1981, s. 71-72 [21] => [22] => Čáry mědirytu začínají ostrou špičkou a končí kratší špičkou nebo tupě. Tenký stočený drátek vyrytého materiálu odpadá a mírně zvednutý okraj kovu po stranách čáry (grátek) se obvykle odstraňuje škrabkou a sbroušením. Někdy se grátek ponechává a změkčuje čáru při několika prvních otiscích. Během práce se plochy dobrušují špalíčkem dřevěného uhlu namočeným v oleji. Drobná drť uhlu zároveň začerňuje vyryté linie.Odehnal A, 2005, s. 58 [23] => [24] => Kresbu je možno na desku přenést, zejména pokud obsahuje písmo, které se ryje stranově obráceně. Desku je třeba natřít slabou vrstvou damarového laku, ještě před zaschnutím na ni přiložit kresbu na průsvitném papíru pokreslenou stranou dolů a přejíždět kostkou tak dlouho, až se kresba přilepí. Podle Baleky je možné desku před rytím potáhnout tenkou vrstvou vosku, která se zabílí křídou a pak začerní sazemi. Pak se do ní ryje zrcadlově obrácená kresba.Baleka J, 1997, s. 218 [25] => [26] => K základním znakům mědirytu patří lineární systém zobrazení, ostrá čára, kresebná až geometrická přesnost, jasnost, vzdušnost a bohatost. Technika umožňuje podat objem, obrys, světlo, stín, plochu a prostor. U starých rytin lze pozorovat velmi živé obrysové a kresebné jemné čáry, které vybíhají ve světlech do ztracena řadou bodů, ve stínech se naopak prohlubují, rozšiřují a jsou překryty zkříženými šrafurami. Až manýrovitě jsou podány např. vlasy krouživými pohyby rydla.Jánská P, 2010, s. 44-45 [27] => == Reference == [28] => [29] => == Literatura == [30] => * Petra Jánská, Rozpoznání a optické porovnání grafických a polygrafických technik, bakalářská práce, Fakulta restaurování v Litomyšli, Univerzita Pardubice 2010 [31] => * Antonín Odehnal, Grafické techniky, nakl. ERA Brno 2005, {{ISBN|80-7366-006-7}} [32] => * Jan Baleka, Výtvarné umění. Výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika), Academia Praha 1997, {{ISBN|80-200-0609-5}} [33] => * Oldřich J. Blažíček, Jiří Kropáček, Slovník pojmů z dějin umění, Odeon Praha 1991, {{ISBN|80-207-0246-6}} [34] => * Martha Wolff: Meister der Spielkarten. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 16, Duncker & Humblot, Berlin 1990, {{ISBN|3-428-00197-4}}, S. 720 [https://www.deutsche-biographie.de/gnd129210005.html#ndbcontent On line] [35] => * Aleš Krejča, Techniky grafického umění, Artia Praha 1981 [36] => * Jindřich Marco, O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění, Mladá fronta Praha 1981 [37] => * {{Citace monografie [38] => | jméno = Zikmund [39] => | příjmení = Winter [40] => | odkaz na autora = Zikmund Winter [41] => | titul = Český průmysl a obchod v 16. věku [42] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:f8dcd5d0-8989-11dd-b018-0030487be43a?page=uuid:d39c9750-898a-11dd-86c9-0030487be43a [43] => | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 1913 [46] => | kapitola = Mědirytina [47] => | url kapitoly = http://www.digitalniknihovna.cz/mlp/view/uuid:f8dcd5d0-8989-11dd-b018-0030487be43a?page=uuid:ac935130-8a52-11dd-9178-0030487be43a [48] => | stránky = 563-568 [49] => }} [50] => [51] => == Vývoj techniky mědirytu == [52] => [53] => File:Martyrium des hl. Sebastian (Meister der Spielkarten).jpg|[[Mistr hracích karet]], Utrpení Sv. Šebestiána, kol. 1440 [54] => File:Vogel Drei (Meister der Spielkarten).jpg|[[Mistr hracích karet]], studie ptáků, kol. 1450 [55] => File:Christ as Man of Sorrows between Four Angels.jpg|[[Monogramista E.S.]], Bolestný Kristus s anděly, 1460 [56] => File:'Bacchanal with Wine Press' by Andrea Mantegna, c. 1470s, engraving, Honolulu Museum of Art, accession 13069.JPG|[[Andrea Mantegna]], Bakchanálie, c. 1470 [57] => File:Schongauer, Martin - St Antonius - hi res.jpg|[[Martin Schongauer]], Pokušení sv. Antonína, 1470 [58] => File:Martin Schongauer - Adoration of the Magi - WGA21023.jpg|[[Martin Schongauer]], Klanění tří králů, 1475 [59] => File:Lucas van Leyden 027.jpg|thumb|[[Lucas van Leyden]], Odpočnek na útěku do Egypta, 1506 [60] => File:Albrecht Dürer - Madonna by the Wall - WGA7319.jpg|[[Albrecht Dürer]], Madonna u hradeb, 1514 [61] => File:Albrecht Dürer - Melencolia I - Google Art Project (427760).jpg|[[Albrecht Dürer]], Melancolia I, 1514 – Google Art Project [62] => File:Lucas van Leyden 017.jpg|[[Lucas van Leyden]], Golgota, 1517 [63] => File:Christ flanked by the Virgin and St. John in the upper section, St. Paul and St. Catherine below MET DP852724.jpg|[[Marcantonio Raimondi]] (dle Raffaela), 1520-1525 [64] => File:Agostino Carracci - Titian - WGA04405.jpg|[[Agostino Carracci]], Titian, 1585 [65] => File:Hendrick Goltzius - Phaethon from the Four Disgracers series - Google Art Project.jpg|[[Hendrik Goltzius]], Phaethon, 1588 – Google Art Project [66] => File:Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny (Egidius Sadeler), Národní galerie v Praze.jpg|[[Aegidius Sadeler]], Alegorický dvojportrét Bartholomea Sprangera a jeho zesnulé choti Christiny, 1600, Národní galerie v Praze [67] => File:Breslau merian.JPG|[[Matthäus Merian]], Wroclav, 1642 [68] => File:Claude Mellan - Face of Christ - WGA14764.jpg|[[Claude Mellan]], Tvář Kristova na roušce Veroničině, 1649 [69] => File:Robert Nanteuil - Portrait of Louis XIV - Google Art Project.jpg|[[Robert Nanteuil]], Portrét Ludvíka XIV. (1664) – Google Art Project [70] => File:William Hogarth - A Rake's Progress, Plate 2, Surrounded by Artists and Professors - Google Art Project.jpg|[[William Hogarth]] – A Rake's Progress, mědiryt a lept, 1735 – Google Art Project [71] => File:John Flaxman - The Judgment of Paris, from the Iliad.jpg|[[John Flaxman]], Paridův soud, 1804 [72] => [73] => [74] => == Externí odkazy == [75] => * {{commonscat|Copper engravings}} [76] => * {{TDKIV}} [77] => * [http://kvv.upol.cz/images/upload/files/Kapitoly.pdf Ondřej Michálek: Kapitoly z černého umění. Přehled grafických technik a některých průmyslových technologií tisku. Rytina, s. 49-50, Univerzita Palackého v Olomouci, 2014] [78] => * [http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.C_71 Moravská galerie: Václav z Olomouce (činný 1481-1497), Smrt sv. Šebestiána] [79] => {{Autoritní data}} [80] => {{Portály|Umění}} [81] => [82] => [[Kategorie:Grafické techniky]] [] => )
good wiki

Mědiryt

Mědiryt (chalkografie), ang. line engraving, je nejstarší a zároveň nejobtížnější grafickou technikou tisku z hloubky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Albrecht Dürer','Lucas van Leyden','Martin Schongauer','Mistr hracích karet','renesance','Aegidius Sadeler','Claude Mellan','William Hogarth','Matthäus Merian','Agostino Carracci','Monogramista E.S.','Marcantonio Raimondi'

Renesance