Array ( [0] => 15481453 [id] => 15481453 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neon [uri] => Neon [3] => NeTube.jpg [img] => NeTube.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ne [3] => | protonové číslo = 10 [4] => | nukleonové číslo = 20 [5] => | název = Neon [6] => | latinsky = neonum [7] => | nad = [[Helium|He]] [8] => | pod = [[Argon|Ar]] [9] => | vlevo = [[Fluor]] [10] => | vpravo = [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Vzácné plyny [14] => | číslo CAS = 7440-01-9 [15] => | skupina = 18 [16] => | perioda = 2 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 0,005 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00014 mg/l [20] => | obrázek = Neon-glow.jpg [21] => | emisní spektrum = Neon_spectra.jpg [22] => | vzhled = Bezbarvý plyn [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 20,183 [25] => | atomový poloměr = 38 pm [26] => | kovalentní poloměr = 69 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 154 pm [28] => | elektronová konfigurace = [He] 2s2 2p6 [29] => | oxidační čísla = [30] => [31] => | skupenství = [[Plyn]]né [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 0,901 kg/m3 [34] => | tvrdost = [35] => | magnetické chování = Nemagnetický [36] => | teplota tání = −248,4 [37] => | teplota varu = −245,9 [38] => | molární objem = 13,23×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 0,326 kJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 1,84 kJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 15K [42] => | rychlost zvuku = 435 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 20,786 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = [45] => | měrný elektrický odpor = [46] => | tepelná vodivost = 49,1×10−3 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −2,71 V [49] => | elektronegativita = 4,0 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 2080,7 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 3952,3 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 6122,0 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 20 [59] => | značka = Ne [60] => | výskyt = 90,514% [61] => | počet neutronů = 10 [62] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [63] => | nukleonové číslo = 21 [64] => | značka = Ne [65] => | výskyt = 0,266% [66] => | počet neutronů = 11 [67] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [68] => | nukleonové číslo = 22 [69] => | značka = Ne [70] => | výskyt = 9,22% [71] => | počet neutronů = 12 [72] => }} [73] => | R-věty = [74] => | S-věty = [75] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Neon | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23935 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [76] => }} [77] => {{Různé významy|tento=plynném prvku|stránka=Neon (rozcestník)}} [78] => '''Neon''' (chemická značka '''Ne''', {{vjazyce|la}} ''Neonum'') je plynný [[chemický prvek]], patřící mezi [[vzácné plyny]]. Patří mezi [[prvky 2. periody]]. [79] => [80] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [81] => Bezbarvý [[plyn]], bez [[Chuť|chuti]] a [[zápach]]u, nereaktivní, naprosto [[Inertní plyny|inertní]]. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20 °C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]]. [82] => [83] => Neon se snadno [[Ionizace|ionizuje]] a v ionizovaném stavu intenzivně září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu. [84] => [85] => == Historický vývoj == [86] => Poté, co [[William Ramsay]] objevil [[helium]] a spolu s lordem [[John William Strutt, 3. baron Rayleigh|Rayleighem]] [[argon]] a správně oba plyny zařadil do [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]], zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl [[William Ramsay]] v roce [[1897]] neon a [[krypton]]. Neon byl objeven o rok později (tedy roku [[1898]]) [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] a [[Morris Travers|Morrisem Traversem]], kdy [[William Ramsay]] využil nové metody [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i [[krypton]] a [[xenon]]. [87] => [88] => Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako ''nový'' – neon. [89] => [90] => == Výskyt a získávání == [91] => Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0018 % (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu), je tedy po [[argon]]u druhým nejrozšířenějším vzácným plynem v zemské atmosféře a pátým nejrozšířenějším plynem v suchém vzduchu. Je proto získáván [[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu. [92] => [93] => Další možností získávání neonu je [[frakční adsorpce]] na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu. [94] => [95] => == Využití == [96] => [[Soubor:NeTube.jpg|vlevo|náhled|Neon]] [97] => Elektrickým výbojem v prostředí neonu o [[tlak]]u několik [[torr]]ů (okolo 1% atmosférického tlaku) vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá pří výrobě výbojek (tzv. [[neonová trubice|neonek]]), které slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné [[indikátor]]y. Spolu s [[helium|heliem]] lze neon využít i v obloukových [[oblouková lampa|lampách]] a [[Doutnavka|doutnavkách]]. [98] => [99] => Neonové svítící reklamy si získaly ve [[1930–1939|30. letech 20. století]] takovou popularitu, že neon dal jméno všem svítícím trubicím, i když kromě červených jsou plněné jinými plyny, navíc u mnoha barev světlo nevydává samotný plyn, ale [[luminofor]] nanesený na vnitřní stěně trubice. [100] => [101] => Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky ([[usměrňovač]]e, [[pojistky]], [[reduktor napětí|reduktory napětí]],…). [102] => [103] => Kapalný neon se využívá v [[kryogenika|kryogenní]] technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného [[helium|helia]]. [104] => [105] => Neon slouží i jako náplň do některých typů [[laser]]ů. [106] => [107] => == Odkazy == [108] => [109] => === Reference === [110] => [111] => [112] => === Literatura === [113] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [114] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [115] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [116] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [117] => [118] => === Externí odkazy === [119] => * {{Commonscat|Neon}} [120] => * {{Wikislovník|heslo=neon}} [121] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=10 Chemický vzdělávací portál] [122] => * {{en}} [http://education.jlab.org/itselemental/ele010.html It's Elemental – Neon] [123] => * [https://web.archive.org/web/20060923194636/http://wwwrcamnl.wr.usgs.gov/isoig/period/ne_iig.html USGS Periodic Table – Neon] [124] => * [http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/Hbase/quantum/atspect2.html Atomic Spectrum of Neon] [125] => [126] => {{Chladiva}} [127] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => {{Portály|Chemie}} [130] => [131] => [[Kategorie:Neon| ]] [132] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [133] => [[Kategorie:Vzácné plyny]] [134] => [[Kategorie:Objeveno 1898]] [] => )
good wiki

Neon

Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Patří mezi prvky 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'William Ramsay','argon','helium','frakční destilace','krypton','indikátor','reduktor napětí','usměrňovač','1897','luminofor','Morris Travers','Inertní plyny'