Array ( [0] => 15488705 [id] => 15488705 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neuron [uri] => Neuron [3] => Anatomy of a Neuron with Synapse.png [img] => Anatomy of a Neuron with Synapse.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|vědecké ocenění [[Cena Neuron|Neuron]] nebo [[neutron]]}} [1] => {{Neuron|Neuron}} [2] => V [[Nervová soustava|nervové soustavě]] je '''neuron''' nebo '''nervová buňka''' elektricky excitovatelná [[buňka]], která přes [[Neuronová síť (biologie)|neuronovou síť]] vysílá elektrické signály zvané [[Akční potenciál|akční potenciály]]. Neurony komunikují s jinými buňkami prostřednictvím [[Synapse|synapsí]], což jsou speciální spojení, která používají nepatrná množství chemických [[Neurotransmiter|neurotransmiterů]] k přenosu elektrického signálu z presynaptického neuronu do cílové buňky přes synaptickou mezeru.Kristina Kverková, Lucie Marhounová, Alexandra Polonyiová, Martin Kocourek, Yicheng Zhang, Seweryn Olkowicz, Barbora Straková, Zuzana Pavelková, Roman Vodička, Daniel Frynta, and Pavel Němec (2022). [https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2121624119 The evolution of brain neuron numbers in amniotes]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''119''' (11): e2121624119. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2121624119 [3] => [4] => Neurony jsou hlavními složkami [[Nervová tkáň|nervové tkáně]] u všech [[Zvíře|zvířat]] kromě [[Houbovci|houbovců]] a [[Vločkovci|vločkovců]]. [[Rostliny]] a [[houby]] nemají nervové buňky. Molekulární důkazy naznačují, že schopnost generovat elektrické signály se v evoluci poprvé objevila asi před 700 až 800 miliony let. Předchůdci neuronů byly peptidergní sekreční buňky. Neuron jako základní jednotku nervové tkáně popsal roku 1835 [[Jan Evangelista Purkyně]], i když někdy je tento objev připisován Španělovi [[Santiago Ramón y Cajal|Cajalovi]], který vysvětlil jeho funkci. [5] => [6] => Neurony jsou obvykle rozděleny do tří typů na základě jejich funkce. [[Smyslový neuron|Smyslové neurony]] reagují na [[Stimulace|podněty]], jako je dotyk, zvuk nebo světlo, a vysílají signály do [[Mícha|míchy]] nebo [[Mozek|mozku]]. [[Motorický neuron|Motorické neurony]] přijímají signály z mozku a míchy. [[Interneuron|Interneurony]] spojují neurony s jinými neurony ve stejné oblasti mozku nebo míchy. Když je více neuronů funkčně spojeno dohromady, tvoří to, co se nazývá [[nervový okruh]]. [7] => [8] => == Stavba neuronu == [9] => [10] => === Tělo neuronu === [11] => [[Soubor:Complete_neuron_cell_diagram_en.svg|vpravo|350px|náhled|Schematické znázornění neuronu a jeho funkcí]] [12] => [16] => Tělo neuronu (perikaryon, neurocyt, soma) je ta část nervové buňky, ve které je uloženo [[buněčné jádro|jádro]]. Velikost perikaryonu se pohybuje od 6 μm (malé zrnité buňky kůry [[mozeček|mozečku]]) do 100 μm (velké pyramidové neurony motorických oblastí [[mozková kůra|mozkové kůry]]). Jádro je poměrně velké, kulovité nebo oválné, bývá v něm zpravidla jedno velké [[jadérko]]. V cytoplasmě těla (neuroplasma) jsou [[organela|organely]] a struktury shodné s organelovou výbavou ostatních somatických buněk, zvláště vyniká granulární [[Endoplazmatické retikulum|endoplasmatické retikulum]], které v perikaryu tvoří dynamickou strukturu nazývanou '''Nisslova tigroidní substance''', a [[Golgiho aparát|Golgiho komplex]], který byl poprvé popsán právě v nervové buňce. V těle neuronu, stejně tak i v jeho výběžcích, se nacházejí početné [[mitochondrie]]. Ve všech neuronech jsou [[lysosom]]y, které mohou obsahovat zrna (granula) [[pigment]]ů, [[lipofuchsin]]u a [[neuromelanin]]u. [17] => [18] => Přestože se předpokládá, že plně diferencované neurony nemají schopnost [[mitóza|mitotického dělení]], v jejich cytoplasmě byly prokázány [[centriol]]y. V těle i výběžcích neuronu jsou specializovaná [[intermediální filamenta]], '''neurofilamenta''', a [[mikrotubuly]], nazývané '''neurotubuly'''. Agregací neurofilament a neurotubulů vznikají '''neurofibrily''', které se v histologických preparátech znázorňují impregnací těžkými kovy. Po mikrotubulech jsou ke vzdáleným zakončením dopravovány [[neuronální granule]] nesoucí [[mRNA|mediátorovou RNA]] kódující proteiny potřebné v [[nervové zakončení|nervovém zakončení]]; i když obsahují faktory potřebné pro [[translace (biologie)|překlad]] mRNA, překlad mRNA je po dobu transportu zastaven. Neuronální granule hrají roli v regeneraci axonů a poruchy v transportu mRNA jsou spojeny s neuronálními poruchami.{{Citace periodika | příjmení = Wang | jméno = W. | příjmení2 = van Niekerk | jméno2 = E. | příjmení3 = Willis | jméno3 = DE. | spoluautoři = et al. | titul = RNA transport and localized protein synthesis in neurological disorders and neural repair. | url = https://archive.org/details/sim_developmental-neurobiology_2007-08_67_9/page/1166 | periodikum = Dev Neurobiol | ročník = 67 | číslo = 9 | strany = 1166–82 | měsíc = Aug | rok = 2007 | doi = 10.1002/dneu.20511 | pmid = 17514714}} [19] => [20] => === Výběžky neuronu === [21] => Výběžky neuronů jsou dvou typů: [22] => * krátké – tzv. [[dendrit]]y a jsou dostředivé [23] => * dlouhé – tzv. [[neurit]]y neboli [[axon]]y a jsou odstředivé [24] => [25] => Výběžky jsou integrální součástí neuronu. Při zničení neurocytu výběžky degenerují a zanikají. Je-li výběžek přerušen, ta část, která ztratí kontakt s neurocytem zaniká (Wallerova degenerace). Pahýl výběžku je schopen se regenerovat (Wallerova regenerace), proto je i při poškození [[nerv]]u šance, že se jeho funkce časem plně obnoví. [26] => [27] => Dendrity mají stejnou strukturu a neuroplasmy jako tělo neuronu. V místě odstupu od těla jsou tlusté, postupně se větví. Dendrity jsou většinou krátké, větví se v blízkosti neurocytu a nemají myelinovou pochvu. Na povrchu dendritů bývají přítomné dendritické trny. [28] => [29] => Axon je vždy pouze jeden. V místě jeho odstupu na těle neuronu není patrná Nisslova substance, tato část těla se nazývá odstupový konus axonu. V cytoplasmě axonu (axoplasma) jsou podélně probíhající neurofilamenta, vyztužující axon. [30] => [31] => Může se větvit a vytvářet kolaterály. Konečné rozdělení axonu se nazývá telodendron (telodendrie). Na distálním konci axonu je axoterminála, specializovaná sekreční struktura, která při podráždění uvolňuje [[neurotransmiter]]y do [[synapse|synaptické štěrbiny]]. [32] => [33] => Axony jsou většinou obaleny [[myelinová pochva|myelinovou pochvou]]. Výjimku tvoří neurony CNS, kde je asi 40 % axonů bez obalů (holá vlákna). Axon obalený pochvou se nazývá [[nervové vlákno]]. Pochva je vytvářena [[neuroglie|gliovými buňkami]], [[Schwannova buňka|Schwannovými buňkami]] na periferních nervech a [[oligodendroglie]]mi v CNS. Myelinová pochva vytvářena Schwannovými buňkami není souvislá, vytváří asi 1mm dlouhé segmenty, ''internodia'', členěné [[Ranvierovy zářezy|Ranvierovými zářezy]]. V místech zářezu je na membráně axonu velké množství elektricky řízených iontových kanálů. [34] => [35] => Může být velmi dlouhý, i několik metrů u velkých zvířat. U člověka je nejdelší axon asi 1 m dlouhý. Vede od páteře až po konečky prstů na nohou. {{doplňte zdroj}} [36] => [37] => == Rozdělení neuronů == [38] => Podle počtu a způsobu odstupu výběžků rozdělujeme neurony na několik typů: [39] => * '''unipolární neurony''' [40] => * '''bipolární neurony''' [41] => * '''pseudounipolární neurony''' [42] => * '''multipolární neurony''' [43] => [44] => Unipolární neurony mají pouze jeden výběžek, a to axon. Dendrit je přeměněn na specializované zakončení (např. tyčinku), které nepřijímá aferenci od jiného neuronu (proto se nenazývá dendritem), ale samo vzruch tvoří na základě svého podráždění přijatou informací (např. světelným zářením o vhodné vlnové délce). Unipolární jsou [[smyslový neuron|smyslové neurony]] – primární smyslové buňky, tyčinky a čípky [[sítnice]]. [45] => [46] => Bipolární neurony jsou opatřené jedním neuritem a jedním dendritem, které obvykle odstupují na opačných pólech buněčného těla. Je to například druhý neuron zrakové dráhy nebo čichové buňky. [47] => [48] => Pseudounipolární neuron je zvláštní typ bipolárního neuronu. V blízkosti těla dendrit a axon splývají v jediný výběžek, dendraxon. Ten se po různě dlouhém průběhu ve tvaru písmene T opět rozděluje na výběžky dva. Pseudounipolární neurony jsou typické pro [[spinální ganglia]] a ganglia mozkových nervů. [49] => [50] => Multipolární neurony jsou nejpočetnější. Z buněčného těla vystupuje několik dendritů a jeden axon, takže buňka má hvězdicovitý tvar. Multipolární neurony jsou „typické“ neurony. [51] => [52] => Neurony můžeme rozdělit také podle délky axonu: [53] => * '''Golgiho I.typ''' – neurony s dlouhým neuritem [54] => * '''Golgiho II. typ''' – neurony s krátkým neuritem, který se rozvětvuje v blízkosti perikarya [55] => [56] => Z hlediska funkce se neurony dělí na tři skupiny: [57] => * '''[[Aferentní neuron]]y''' – přivádějí informaci z receptorů do CNS. [58] => * '''[[Eferentní neuron]]y''' – vedou povelový vzruch z CNS do efektorů. [59] => * '''[[Interneuron]]y''' – vložené mezi aferentní a eferentní neurony. [60] => [61] => == Funkce neuronu == [62] => [63] => === Neuronální membrána === [64] => Neurony jsou jedinečné v tom, že dokážou rychle přenášet informaci ve formě podráždění. Klíčovou strukturou k přenosu podráždění je specializovaná cytoplasmatická membrána neuronu, neuronální membrána. [65] => [66] => V neuronální membráně se nachází množství různých typů [[iontový kanál|iontových kanálů]]. Na membráně dendritů a těla, tam, kde nasedají synapse, převažují iontové kanály řízené chemicky, jinak převažují kanály řízené [[Elektrotonický potenciál|elektricky]]. [67] => [68] => Za fyziologických podmínek je ve všech buňkách jiná koncentrace různých iontů než v mezibuněčném prostoru. Velké množství energie, která se uvolní při buněčném [[katabolismus|katabolismu]], je použité k udržení tohoto stavu ([[ATPázová pumpa]]). U nervových buněk je nerovnováha mezi ionty uvnitř a vně buňky taková, že na membráně vzniká membránový potenciál, činící asi –50 až –90 mV. Vnitřní povrch membrány nese záporný náboj, vnější povrch má náboj kladný. [69] => [70] => Zdrojem potenciálu je náboj nesený ionty, zejména K+, Na+, Cl– a anionty bílkovin. Ionty mohou volně přecházet přes membránu, iontovými kanály, což jsou místa pro jejich průchod, pronikají dovnitř a vně buňky mnohem rychleji. Propustnost iontových kanálů pro jednotlivé ionty je významně ovlivňována koncentrací intracelulárního Ca+. [71] => [72] => V klidu je proto na membráně [[membránový potenciál]], membrána je tedy polarizována. [73] => [74] => === Akční potenciál === [75] => {{podrobně|akční potenciál}} [76] => [[Soubor:ActionPotential.png|náhled|Schematický graf časového průběhu vzruchu]] [77] => [78] => Membrána, na které převažují chemicky řízené iontové kanály (tj. postsynaptická membrána), je drážditelná chemickými podněty, především mediátorem. Odpověď na toto podráždění může být dvojí: [79] => [80] => * '''Depolarizace''' – zvýšení permeability pro sodné, draselné a chloridové ionty [81] => * '''Hyperpolarizace''' – zvýšení permeability pro draselné a chloridové ionty [82] => [83] => To způsobí lokální změnu membránového potenciálu (místní podráždění) membrány. Ještě ale nedochází k šíření podráždění. Depolarizace membrány působí excitačně, hyperpolarizace naopak inhibičně. Chemicky řízené iontové kanály jsou rozhodující pro vzrušivost neuronu, díky nim dochází k modulaci signálu. [84] => [85] => Membrána, na které převažují [[Elektrotonický potenciál|elektricky]] řízené iontové kanály, reaguje na podráždění podle zákona „vše nebo nic“. Buď reaguje vzruchem, nebo ne, a pokud ano, tak s nejvyšší možnou intenzitou. Ke vzniku vzruchu musí dojít k místní depolarizaci membrány, a náhlému rychlému poklesu membránového potenciálu. Prahová hodnota, při které dojde k otevření elektricky řízených iontových kanálů a ke vzniku vzruchu je –55 mV. Odstup od [[šum]]u neuronu je 3 až 30 dB.{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení1 = Czanner [87] => | jméno1 = Gabriela [88] => | příjmení2 = Sarma [89] => | jméno2 = Sridevi V. [90] => | příjmení3 = Ba [91] => | jméno3 = Demba [92] => | příjmení4 = Eden [93] => | jméno4 = Uri T. [94] => | příjmení5 = Wu [95] => | jméno5 = Wei [96] => | příjmení6 = Eskandar [97] => | jméno6 = Emad [98] => | příjmení7 = Lim [99] => | jméno7 = Hubert H. [100] => | příjmení8 = Temereanca [101] => | jméno8 = Simona [102] => | příjmení9 = Suzuki [103] => | jméno9 = Wendy A. [104] => | příjmení10 = Brown [105] => | jméno10 = Emery N. [106] => | titul = Measuring the signal-to-noise ratio of a neuron [107] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [108] => | ročník = 112 [109] => | číslo = 23 [110] => | datum_vydání = 2015-06-09 [111] => | strany = 7141–7146 [112] => | url = https://www.pnas.org/content/112/23/7141 [113] => | jazyk = anglicky [114] => | doi = 10.1073/pnas.1505545112 [115] => }} [116] => [117] => Rychlost šíření akčního potenciálu závisí na obalech nervového vlákna – nemyelinizovaná vlákna vedou vzruchy rychlostí max. 2 m/s, naproti tomu tlustá myelinizovaná vlákna dokážou vést vzruchy rychlostí až 120 m/s. [118] => [119] => Vlna depolarizace membrány, která nastává otevřením iontových kanálů, šířící se postupně po povrchu neuronu, se nazývá [[akční potenciál]] a je podstatou přenosu informací neurony. [120] => [121] => [[Roztroušená skleróza]] je autoimunitní onemocnění, které ničí gliové buňky vytvářející pochvu. Tím je narušeno vedení vzruchu. [122] => [123] => == Synapse == [124] => Neurony spolu komunikují pomocí vysoce specializovaných struktur zvaných [[synapse]]. [[Akční potenciál]] šířící se po povrchu neuronu způsobí uvolnění specifických látek, mediátorů ([[neurotransmiter]]ů), do synaptické štěrbiny, prostoru mezi dvěma neurony. Mediátor způsobí podráždění chemicky řízených iontových kanálů na membráně druhého neuronu, může tak dojít ke vzniku dalšího [[akční potenciál|akčního potenciálu]]. [125] => [126] => == Rekordní délka == [127] => U [[Velryby|velryb]] a [[Sauropodi|sauropodních dinosaurů]] mohly axony neuronů dosáhnout až milionkrát větší délky než samotné tělo buňky - v některých případech mohly být neurony dlouhé i přes 30 metrů.https://svpow.com/2022/09/30/new-article-max-growth-of-nerve-cells-in-big-mammals-and-dinos/ [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Literatura === [135] => * (2000) Histologie: Cytologie a obecná histologie – FVL [136] => * Trojan S. a kol. (2003) Lékařská fyziologie – Grada publishing [137] => [138] => === Související články === [139] => * [[nervová soustava]] [140] => * [[nervová zakončení]] [141] => * [[neuronová síť]] [142] => * [[neuroglie]] [143] => [144] => === Externí odkazy === [145] => * {{Commonscat|Neurons}} [146] => * {{wikislovník|heslo=neuron}} [147] => * {{Wikiknihy|kniha=Nervové buňky}} [148] => [149] => {{Nervová tkáň}} [150] => {{Mozek}} [151] => {{Autoritní data}} [152] => {{Portály|Medicína}} [153] => [[Kategorie:Neurony| ]] [154] => [[Kategorie:Typy buněk]] [155] => [[Kategorie:Nervová soustava]] [156] => [[Kategorie:Lékařská terminologie]] [] => )
good wiki

Neuron

V nervové soustavě je neuron nebo nervová buňka elektricky excitovatelná buňka, která přes neuronovou síť vysílá elektrické signály zvané akční potenciály. Neurony komunikují s jinými buňkami prostřednictvím synapsí, což jsou speciální spojení, která používají nepatrná množství chemických neurotransmiterů k přenosu elektrického signálu z presynaptického neuronu do cílové buňky přes synaptickou mezeru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Interneuron','akční potenciál','neurotransmiter','synapse','Akční potenciál','Elektrotonický potenciál','neuroglie','Motorický neuron','Endoplazmatické retikulum','mozeček','axon','nervový okruh'

Axon

Interneuron

Mozeček

Neuroglie

Neurotransmiter

Neurotransmitery jsou chemické látky v mozkové tkáni, které slouží k přenosu signálů mezi nervovými buňkami, tzv.

Synapse