Array ( [0] => 14664693 [id] => 14664693 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nevědomí [uri] => Nevědomí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => '''Nevědomí''' je oblast lidské [[psychika|psychiky]], ležící mimo sféru vědomí. [[Psychologie]] rozlišuje osobní nevědomí a kolektivní nevědomí. Ve [[Filosofie|filosofii]] se mluví o nevědomí v souvislosti s přírodními procesy, které směřují k cílům nebo se projevují [[teleologie|účelně]], aniž by byla evidence o jejich důvodech a motivech. [2] => [3] => == Nevědomí ve filosofii == [4] => [[René Descartes|Descartovské]] pojetí přírody jako slepého mechanismu, řízeného neuvědomělými [[instinkt]]y a [[reflex]]y, narazilo na filosofický problém účelnosti mnoha přírodních procesů. [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] opustil půdu této přísné vědeckosti a přisoudil nevědomým procesům a jejich účelnosti vědoucnost. Tato vědoucnost má původ v duchu ([[logos|logu]]), který přesahuje [[empirismus|empirickou]] zkušenost. Před Hegelem promýšlel pojem nevědomí jako oblasti vrozených idejí [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Leibniz]] v opozici k [[John Locke|Lockově]] pojetí čistě zkušenostního poznání (''[[tabula rasa]]''). [5] => [6] => == Nevědomí v umění == [7] => Významný vliv měl pojem nevědomí pro rozvoj [[surrealismus|surrealismu]] jako uměleckého směru ve [[20. století]]. Nevědomí je považováno za původce [[imaginace]], [[kreativita|kreativity]] a [[intuice]]. Experimentálně pracovalo umění s tzv. [[automatické psaní|automatickým psaním]]. [8] => [9] => == Nevědomí v psychologii == [10] => O hlubších vrstvách osobnosti věděl již [[Sókratés]], když používal pojem ''daimonion'' pro vnitřní hlas. [[Arthur Schopenhauer]] rozvinul myšlenku skrytých sil, které se staví do protikladu s duševním povznesením člověka. Později [[Sigmund Freud]] zavádí pojem [[podvědomí]], jež má původ v [[percepce|percepci]], která je buď podprahová nebo byla [[vytěsnění|vytěsněna]] z vědomí. Typickými podprahovými zážitky jsou prožitky z dětství, které se v případném terapeutickém procesu berou za neuvědomované příčiny [[Duševní porucha|duševních poruch]]. [[Carl Gustav Jung]] významně pojem podvědomí rozšířil na celou oblast, která není člověku dána v jeho vědomí a s níž v případě kolektivního nevědomí nemohl mít jakoukoliv vědomou zkušenost. [11] => [12] => == Pojem nevědomí v Jungově analytické psychologii == [13] => V jádře nevědomých duševních procesů stojí [[libido]] – psychická energie. Jung odmítá považovat nevědomé obsahy výhradně jako fyziologické. Nevědomí patří k subjektu a má psychologickou povahu s tím rozdílem, že stojí za obzorem vědomé duše. V nevědomí, podobně jako ve vědomí, probíhají psychické procesy, jejichž dynamika ovlivňuje celou osobnost. Naše poznání je z tohoto hlediska neúplné, a to do značné hloubky. Nevědomé psychické procesy, které vystupují v protikladu k vědomému já autonomně, nazývá Jung [[komplex]]y. Jako soubor představ a tendencí mohou komplexy vystupovat jako druhé já disponující [[afekt]]ivní energií. [14] => [15] => Jung zavádí koncept integrace nevědomých obsahů s vědomým já člověka. Tento proces může být opět nevědomý a souvisí s [[individuace|individuací]], s životním cyklem zaměřeným na cíl v osobnostní [[celost]]i – [[Bytostné Já|Bytostném Já]] (''Self'', ''Selbst''). Vzhledem ke skutečnosti, že není možné poznat obsahy nevědomí bezprostředně, používá [[analytická psychologie]] řadu metod, jak s nevědomými obsahy udělat zkušenost. Vedle výkladu snů je to [[aktivní imaginace]]. Existuje také metoda [[projekce]] nevědomého obsahu na neživé předměty nebo osoby. Jung také zavedl pro odkrytí nevědomých komplexů tzv. [[asociační test]]. [16] => [17] => Podle Junga lze nevědomé obsahy pojmově kategorizovat na [[archetyp]]y – aspekty nevědomí. Jejich projevy nachází v mýtech, náboženství nebo filosofii či literatuře. Projevy korelují s představami duševně nemocných pacientů, ale objevují se i v nepatologické podobě v představách a jednání normálních lidí. Proto Jung zavádí pojem kolektivní nevědomí. [18] => [19] => === Kolektivní nevědomí === [20] => Empiricky můžeme kolektivní nevědomí považovat za již neuvědomovanou zkušenost dřívějších staletí a tisíciletí, avšak nevědomí nelze redukovat pouze na zkušenost. Duševno je podle Junga zároveň hluboce zakořeněné v „nepsychické přírodě“, a to již na úrovni [[percepce]], energetických účinků fyzikálního světa (např. [[světlo|světla]]). Atribut prchavosti a nestálosti duševních procesů se spíše váže na vědomí, zatímco nevědomí v tomto kontextu představuje setrvalejší a stabilnější část lidské osobnosti. Tento fakt znamená, že psychika člověka je trvale ovlivňována nevědomím, a to navzdory vědomému psychickému vývoji. V [[racionalismus|racionalismu]] moderní společnosti došlo k velikému rozvoji vědomí člověka, čímž se ignorované nevědomé složky psychiky mohou projevovat patologicky. Jung z tohoto hlediska hodnotí vznik zhoubných [[ideologie|ideologií]] 20. století. [21] => [22] => == Související články == [23] => * [[Podvědomí]] [24] => * [[Vědomí]] [25] => * [[Komplex (psychologie)]] [26] => * [[Sebevědomí]] [27] => {{Autoritní data}} [28] => [29] => == Externí odkazy == [30] => * {{Commonscat}} [31] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/209572231050001-zahada-nevedomi/ Nevědomí v pořadu Záhady duše na České televizi] [32] => [33] => [[Kategorie:Psychoanalýza]] [] => )
good wiki

Nevědomí

Nevědomí je oblast lidské psychiky, ležící mimo sféru vědomí. Psychologie rozlišuje osobní nevědomí a kolektivní nevědomí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'percepce','psychika','Sókratés','20. století','logos','tabula rasa','imaginace','Gottfried Wilhelm Leibniz','analytická psychologie','John Locke','projekce','celost'

Imaginace

Logos

Projekce

Psychika

Sókratés