Array ( [0] => 14671348 [id] => 14671348 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nezaměstnanost [uri] => Nezaměstnanost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:EU Unemployment.svg|náhled|Míra nezaměstnanosti v [[Evropský jednotný trh|Evropském jednotném trhu]] (aktualizováno červenec 2018)]] [1] => '''Nezaměstnanost''' je stav, kdy dochází k nerovnováze na [[Trh práce|trhu práce]], nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích. Obecně se (dle metodiky [[Mezinárodní organizace práce]]) za nezaměstnaného považuje osoba, která: [2] => * je starší patnácti let, [3] => * aktivně hledá práci, [4] => * je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. [5] => [6] => Za vážný ekonomický problém je považována ''dlouhodobá nezaměstnanost'', kdy nezaměstnaný nemá práci déle než jeden rok. Opětovné zaměstnání je v takovém případě velmi obtížné. [7] => [8] => == Historie == [9] => [[Soubor:Obydlí nezaměstnaných na pražské periférii.gif|náhled|[[Slum|Obydlí]] nezaměstnaných na pražské [[Periferie (geografie)|periférii]] za [[První republika|první republiky]]]] [10] => Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v [[Tržní ekonomika|tržních ekonomikách]]. Za [[feudalismus|feudalismu]] měli všichni [[Nevolník|nevolníci]] přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách [[otrokářství]] nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V [[Československá socialistická republika|ČSSR]] existovala pracovní povinnost a trestný čin [[příživnictví]], trestající osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci“§ 203 Trestního zákona z 29. listopadu 1961 [http://www.opcw.org/docs/la_natimpleg/CZ140-1961Col-Penal%20Code%20as%20amended%20-%20English.pdf na webu opcw.org] {{Wayback|url=http://www.opcw.org/docs/la_natimpleg/CZ140-1961Col-Penal%20Code%20as%20amended%20-%20English.pdf |date=20070927230418 }}. Nezaměstnanost tak byla nízká, ovšem za cenu umělé zaměstnanosti. [11] => [12] => Protože nezaměstnaní nejsou ve všech případech registrováni u vládních úřadů, oficiální statistiky nezaměstnanosti mohou být velmi nízké i v [[kapitalismus|kapitalistických]] státech. Většina chudších zemí postrádá moderní [[sociální zabezpečení]] včetně [[Podpora v nezaměstnanosti|podpory v nezaměstnanosti]], takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce, mezi nezaměstnané se tak nezapočítají. [13] => [14] => V posledních letech se vysoká nezaměstnanost velké části mladých lidí – historicky nový jev – stává v některých jižních státech Evropské unie ([[Španělsko]], [[Řecko]], [[Itálie]]) nejen hospodářským, ale i [[Sociální problém|sociálním problémem]]."[http://pravniradce.ihned.cz/c1-65407010-prestoze-maji-po-studiich-nemaji-praci-nezamestnanost-mladych-v-eu-roste-nejhure-je-na-tom-italie Nezaměstnanost mladých v EU roste, nejhůře se jim daří v Itálii]". Hospodářské noviny. 18. srpna 2016. [15] => [16] => == Příčiny == [17] => Příčiny nezaměstnanosti:{{Fakt/dne|20151104170713}} [18] => * zákon o minimální mzdě – pokud je [[minimální mzda]] umístěna nad [[Tržní cena|tržní cenou]], vzniká přebytek nabídky nad poptávkou a někteří nezaměstnaní nezískají pracovní místa [19] => * [[odbory]] a kolektivní vyjednávání (forma [[kartel]]u, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd) což může vést k propouštění některých zaměstnanců pro pokrytí zvýšených mezd [20] => * mzdová [[rigidita]] [21] => * mzdová [[renta]] – zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí (více nežli je [[transferový výdělek]]), z toho důvodu, že zaměstnanec je určitým způsobem důležitý pro firmu (jeho odchod z firmy by byl pro firmu ztrátou) [22] => * náhrada lidí za stroje - stroje jsou levnější a modernější. [23] => [24] => == Míra nezaměstnanosti == [25] => [[Soubor:Míra nezaměstnanosti, v %.jpg|náhled|Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice, 1993-2014]] [26] => '''Míra nezaměstnanosti''' je podílem nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným) u = \frac{U}{E+U} neboli u = \frac{U}{L}, kde: [27] => * u – míra nezaměstnanosti (v praxi se často uvádí v [[procento|procentech]], tedy hodnota u \cdot 100~\%), [28] => * U – počet lidí bez práce, [29] => * E – počet zaměstnaných lidí, [30] => * L – celkový počet pracovních sil (L = E + U). [31] => [32] => V praxi se přesnost takového měření těžko zajišťuje, každá metoda má své nedostatky. [33] => [34] => V České republice jsou zjišťovány dva ukazatelé míry nezaměstnanosti - obecná a registrovaná. [35] => [36] => === Obecná míra nezaměstnanosti === [37] => Jedná se o ukazatel míry nezaměstnanosti zjišťovaný [[Český statistický úřad|Českým statistickým úřadem]]. Tato míra je vypočítána na základě [[výběrové šetření|výběrového šetření]] pracovních sil - vychází tedy z reprezentativního vzorku společnosti. [38] => [39] => === Registrovaná míra nezaměstnanosti === [40] => Tento ukazatel je v kompetenci [[Ministerstvo práce a sociálních věcí|Ministerstva práce a sociálních věcí]]. Je vypočítáván na základě údajů [[úřad práce|úřadů práce]]. [41] => [42] => === Přirozená míra nezaměstnanosti === [43] => {{Neověřeno část}} [44] => Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající [[Potenciální produkt|potenciálnímu produktu]]. Její výše je pro každou [[Ekonomika|ekonomiku]] jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí – je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta [[cyklická nezaměstnanost]]. Míra nezaměstnanosti v ekonomice [[Fluktuace|fluktuuje]] okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky [[Hospodářský cyklus|hospodářským cyklům]] (v [[Recese|recesi]] je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti). [45] => [46] => [[Milton Friedman]] a [[Edmund S. Phelps|Edmund Phelps]], kteří se tímto problémem v [[Šedesátá léta 20. století|šedesátých letech]] zabývali, obdrželi za svou práci [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]], přičemž vývoj této koncepce je uváděn jako hlavní důvod jejich ocenění. Zjednodušený souhrn pojmu zní: “Přirozená míra nezaměstnanosti, když je ekonomika v ustáleném stavu plné zaměstnanosti, je podíl nezaměstnané pracovní síly.” Jinými slovy, tento koncept objasňuje, že ekonomický termín “plná zaměstnanost” neznačí nulovou nezaměstnanost. Představuje hypotetickou míru nezaměstnanosti odpovídající hospodářským cyklům na dlouhodobé úrovni. Tato úroveň je v souladu s hospodářskými cykly, pokud neexistují různé dočasné frikce, například neúplná úprava cen na [[Trh práce|trzích práce]] a zboží. Přirozená míra nezaměstnanosti tedy odpovídá míře nezaměstnanosti převládající v ''klasickém pohledu'' na definici pojmu. [47] => [48] => Přirozená míra nezaměstnanosti je určována hlavně ze strany nabídky ekonomiky, tedy výrobními možnostmi a ekonomickými institucemi. Pokud tyto institucionální rysy zahrnují trvalé nesoulady na trhu práce nebo skutečné [[Rigidita|rigidity]] mezd, může přirozená míra nezaměstnanosti představovat nedobrovolnou nezaměstnanost. Přirozená míra nezaměstnanosti je kombinací [[Frikční nezaměstnanost|frikční]] a [[Strukturální nezaměstnanost|strukturální]] nezaměstnanosti, která přetrvává v efektivní, rozvíjející se v ekonomice, když jsou trhy práce a zdrojů v rovnováze. [49] => [50] => Výskyt poruch (např. cyklické posuny v investičních náladách) způsobí, že se skutečná nezaměstnanost bude neustále lišit od přirozené míry, a bude částečně určována agregovanými poptávkovými faktory. Důsledkem politiky je, že přirozenou míru nezaměstnanosti nelze trvale snížit pomocí politik řízení [[Poptávka|poptávky]] (včetně [[Měnová politika|měnové politiky]]), ale že takové politiky mohou hrát roli při stabilizaci změn skutečné nezaměstnanosti. Snížení přirozené míry nezaměstnanosti musí být podle konceptu dosaženo [[strukturální politiky|strukturálními politikami]] zaměřenými na stranu nabídky [[hospodářství]]. Podle více průzkumů se dvě až tři čtvrtiny [[Ekonom|ekonomů]] obecně shodují na tvrzení: ”Existuje přirozená míra nezaměstnanosti, ke které má ekonomika v dlouhodobém horizontu tendenci.” [51] => [52] => ==== Vývoj ==== [53] => Zatímco [[Friedrich August von Hayek]] argumentoval tím, že pokus o vytvoření plné nezaměstnanosti může spustit nekontrolovatelnou [[Inflace|inflaci]], a [[David Hume|Hume]] poznamenal již v roce 1752, že zvyšování zdroje peněz by zvyšovalo cenu práce, objevilo se roku 1968 v prezidentském projevu [[Milton Friedman|Miltona Friedmana]], který byl již v této chvíli prezidentem Americké ekonomické asociace prohlášení týkající se přirozené míry: „V jakýkoliv moment je zde určitá úroveň nezaměstnanosti, která má vlastnost konzistence rovnováhy ve struktuře reálných mezd. Přirozená míra nezaměstnanosti je úroveň, která je založena na Walrianském systému obecné rovnovážné rovnice, za předpokladu, že tato rovnice zahrnuje aktuální strukturální charakteristiky práce a trhy s [[Komodita|komoditami]], včetně [[nedokonalosti trhu|nedokonalostí trhu]], stochastickou variabilitu v poptávce a nabídce, náklady na sběr informací o volných pracovních místech, pracovní síle, náklady na přesun/cestování atp." Nicméně, toto utvořilo vizi – Friedman nikdy nesepsal model, který by obsahoval všechny tyto vlastnosti. Když ilustroval myšlenku přirození míry, jednoduše použil standardní model pracovní nabídky a poptávky, který byl v podstatě stejný jako model plné nezaměstnanosti [[Don Patinkin|Dona Patinkinse]]. Zde je konkurenční pracovní trh, kde jak nabídka, tak poptávka závisí na reálné mzdě. Přirozená míra je jednoduše konkurenční rovnováha, kde se poptávka rovná nabídce. Zmínka, že přirozená míra je unikátní, je implicitní: Existuje pouze jedna úroveň celkové výroby a zaměstnanosti, která je konzistentní s rovnováhou. [54] => [55] => ==== Phillipsova křivka ==== [56] => Podle [[Milton Friedman|Miltona Friedmana]] přirozená míra inflace vyplývá z [[Phillipsova křivka|Phillipsovy křivky]]. Friedman ukazuje, že při nízké míře nezaměstnanosti mají platy tendenci se zvyšovat. Dodává, že [[inflace]] by byla stejná jako zvyšující se platy a svá tvrzení doložil na základě přesvědčení, že existuje stabilní vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Toto přesvědčení je důsledkem zásady, že nezaměstnanost by mohla být neustále redukována taktikou zvyšující se [[Poptávka|poptávky]], a tedy vyšší inflace. [57] => [58] => Friedman a [[Edmund S. Phelps|Phelps]] polemizovali nad tímto tvrzením, co se týče teoretického rozměru, tím, že zaznamenali, že pokud bude nezaměstnanost neustále nízká, některé reálné proměnné ekonomie, jako například konkrétní mzdy, by se neustále měnily. Což by muselo platit, jelikož inflace, která byla vyšší, souvisela se systematickou nestabilitou na trhu práce. Friedman také zaznamenal, že inflace mezd může eventuálně dohnat a vymezit se vůči reálným mzdám a zanechat nezaměstnanost netknutou. Proto můžeme dosáhnout nižší nezaměstnanosti pouze pokud inflace mezd a inflace očekávání je nižší než aktuální inflace. Avšak tato teorie je pouze dočasným závěrem. Eventuálně, nezaměstnanost by se vrátila do míry předurčené opravdovými faktory nezávisle na míře inflace. Soudě podle Friedmana a Phelpse, pokud je Phillipsova křivka dlouho dobu [[Svislá čára|svislá]], politiky zvyšující se poptávky by byly pouze příčinou inflace, ne příčinou neustále nízké nezaměstnanosti. [59] => [60] => Milton Friedman považuje chyby v předvídání za hlavní příčinu odchylek v nezaměstnanosti od její přirozené míry. Jeho dojem, že zde je unikátní Přirozená míra nezaměstnanosti, má stejnou váhu jako tvrzení, že existuje jen jediná její úroveň, u které lze plně očekávat inflaci (pokud aktuální a očekávaná inflace jsou si rovny). [[Edmund S. Phelps|Edmund Phelps]] se oproti tomu zaměřil více na detaily týkající se struktur trhu práce a frikce, které mohou zapříčinit soubor změn v poptávce a tím dopomáhat inflaci, v případě [[Stagnace|stagnujícího]] očekávání, do determinování míry nezaměstnanosti. Jeho teorie také vnesly světlo mezi příčiny příliš vysoké přirozené míry nezaměstnanosti (např. proč je nezaměstnanost strukturální či klasická). [61] => [62] => ==== Kritika ==== [63] => Hlavní kritika „přirozené míry“ je taková, že není žádný hodnověrný důkaz její existence. Jak sám Milton Friedman řekl „Nemůžeme vědět, co to ta přirozená míra je“. [[Hypotéza|Hypotézy]] vytvářejí [[fundamentální]] předpoklad, že zde existuje jedinečná rovnovážná úroveň nezaměstnanosti. Co je důležité, Milton Friedman nikdy nesepsal určitý model přirozené míry (používá pouze jednoduchý model pracovní nabídky a poptávky). Jiní zas argumentují tím, že může existovat více rovnovážných stavů: například v důsledku hledání vedlejších ekonomických podmínek jako v modelu diamantového kokosu, což je ekonomický model vytvořený americkým ekonomem a nositelem Nobelovy ceny za rok 2010 [[Peter A. Diamond|Peterem Diamondem]], nebo že by mohl spíše existovat „přirozený rozsah“ úrovně nezaměstnanosti než unikátní rovnováha. [64] => [65] => == Složky nezaměstnanosti == [66] => Nezaměstnanost může být také rozlišována jako: [67] => * [[Dobrovolný|dobrovolná]] – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízených podmínek (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných, viz výše) [68] => * [[Frikční nezaměstnanost|frikční (dočasná)]] – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou zpravidla s obdobím mezi ukončením [[Povolání|zaměstnání]] a nalezením nového zaměstnání; jedná se o nejčastější typ nezaměstnanosti, pro [[ekonomika|ekonomiku]] neznamená závažnější problém [69] => * [[Strukturální nezaměstnanost|systémová (strukturální)]] – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky; nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace. [70] => * [[Cyklická nezaměstnanost|cyklická]] – souvisí s průběhem [[hospodářský cyklus|hospodářského cyklu]]. V době, kdy se ekonomika nachází v [[recese|recesi]], je zaměstnáno méně lidí než v době [[konjunktura|konjunktury]]. [71] => * [[Sezónní nezaměstnanost|sezónní]] – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti. [72] => [73] => == Zaměstnanost == [74] => Jako další ukazatel se uvádí i '''zaměstnanost''' dané skupiny jako podíl zaměstnaných ku všem osobám z téže skupiny. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20 až 64 let je v roce 2012 v EU přibližně 68% (muži 74%, ženy 62%) s cílem dosáhnout 75%.http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=t2020_10 - Míra zaměstnanosti ve věkové skupině 20-64 let, v členění podle pohlaví V EU pro rok 2011 je zaměstnanost 84% při dokončeném [[Terciární vzdělávání|terciárním vzdělání]].http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Employment_statistics/cs - Statistika zaměstnanosti Zaměstnaných na [[plný pracovní úvazek]] či jen částečný je v ČR mírně přes 5 miliónů.http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ainformace/75AD00330B5D - [75] => [76] => == Odkazy == [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Literatura === [81] => * {{Citace monografie [82] => | příjmení1 = Boleloucký [83] => | jméno1 = Zdeněk [84] => | příjmení2 = Buchtová [85] => | jméno2 = Božena [86] => | příjmení3 = Šmajs [87] => | jméno3 = Josef [88] => | odkaz_na_autora3 = Josef Šmajs [89] => | titul = Nezaměstnanost [90] => | vydavatel = Grada [91] => | rok = 2012 [92] => | počet_stran = 250 [93] => | isbn = 978-80-247-4282-3 [94] => }} [95] => [96] => === Související články === [97] => * [[Ekonomická krize]] [98] => * [[Index mizerie]] [99] => * [[Inflace]] [100] => * [[Zákon o zaměstnanosti]] [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Wikicitáty|téma=Nezaměstnanost}} [104] => * {{Wikislovník|heslo=nezaměstnanost}} [105] => * {{Commonscat}} [106] => [107] => {{Makroekonomie}} [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Ekonomie}} [110] => [111] => [[Kategorie:Nezaměstnanost| ]] [112] => [[Kategorie:Ekonomické problémy]] [113] => [[Kategorie:Makroekonomie]] [114] => [[Kategorie:Práce]] [] => )
good wiki

Nezaměstnanost

Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích. Obecně se (dle metodiky Mezinárodní organizace práce) za nezaměstnaného považuje osoba, která: * je starší patnácti let, * aktivně hledá práci, * je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Edmund S. Phelps','Milton Friedman','Strukturální nezaměstnanost','Poptávka','Frikční nezaměstnanost','Trh práce','Inflace','kapitalismus','Rigidita','otrokářství','kartel','výběrové šetření'

Inflace

Inflace je ekonomický jev související s růstem cen zboží a služeb v čase.

Kapitalismus

Kartel

Kartel je označení pro organizovaný zločin, který působí jako sdružení nezávislých zločineckých skupin.

Otrokářství

Poptávka

Rigidita

Rigidita je fyzikální vlastnost tělesa, která udává jeho schopnost odolávat deformacím.