Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15481552 [id] => 15481552 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Norsko [uri] => Norsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Norska [2] => | úřední název = Kongeriket Norge
Kongeriket Noreg [3] => | úřední název česky = Norské království [4] => | vlajka = Flag of Norway.svg [5] => | článek o vlajce = Norská vlajka [6] => | znak = Coat of Arms of Norway.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Norska [8] => | mapa umístění = Europe-Norway.svg [9] => | rozloha = 385 207 km² z toho pevnina 323 808 [10] => | rozlmisto = 61 [11] => | procent vody = 5,3 [12] => | počet obyvatel = 5 550 203{{Cite web|url=https://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/folkemengde/aar-per-1-januar|title=Population, 2024-01-01|publisher=Statistics Norway|date=2024-02-21|accessdate=2024-02-24|language=en}} [13] => | obyvmisto = 118 [14] => | obyvatelé aktuální k = (2024) [15] => | hustota = 14 [16] => | hustmisto = 213 [17] => | HDI = 0,966{{Cite web|url=https://hdr.undp.org/data-center/human-development-indexindicies/HDI|title=2022 Human Development Index Ranking|publisher=United Nations Development Programme|date=2023-03-13|accessdate=2024-03-17|language=en}} [18] => | HDIvývoj = stálost [19] => | HDIvýše = velmi vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2022 [21] => | HDImísto = 2 [22] => | jazyk = [[norština]] ([[bokmål]] a [[nynorsk]]), [[sámština]] (v šesti komunách), [[kvenština]], [[romština]], [[skandinávská romština]], [[norská znaková řeč]] [23] => | náboženství = [[Norská církev|luteráni]] 68 %
jiní křesťané 7 %
muslimové 3,1 %
bez vyznání 21 %{{Citace elektronického periodika |titul= Religious communities and life stance communities |url=https://www.ssb.no/en/kultur-og-fritid/religion-og-livssyn/statistikk/trus-og-livssynssamfunn-utanfor-den-norske-kyrkja |datum vydání =2023-06-05|datum přístupu=2023-11-18 }} [24] => | nejvyšší hora = [[Galdhøpiggen]] [25] => | výška nejvyšší hory = 2 469 [26] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [27] => | hlavní město = [[Oslo]] [28] => | funkce1 = Král [29] => | vládce1 = [[Harald V.]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Jonas Gahr Støre]] [32] => | článek o hymně = Norská hymna [33] => | hymna = Ja, vi elsker dette landet [34] => | datum vzniku = [[7. červen|7. června]] [[1905]], uznáno [[26. říjen|26. října]] [[1905]] [35] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Švédsko|Švédsku]] [36] => | měna = [[norská koruna|koruna]] [37] => | kód měny = NOK [38] => | HDP/ob. = 82 236{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 (Norway) | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=142,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2023-11-18|jazyk=en}}, nominální 99 266 [39] => | HDP/ob.misto = 6 [40] => | HDP aktuální k = 2023 [41] => | Gini = 25.3 [42] => | Gini aktuální k = 2020 [43] => | ison = 578 [44] => | iso3 = NOR [45] => | iso2 = NO [46] => | mpz = N [47] => | doména = no [48] => | předvolba = +47 [49] => | čas = +1 [50] => | commonscat = Norway [51] => | soubor hymny = Norway (National Anthem).ogg [52] => }} [53] => '''Norsko''' ({{Vjazyce2|nb|{{Audio|No-Norge.oga|''Norge''}}}}, {{Vjazyce2|nn|{{Audio|No-Noreg.oga|''Noreg''}}}}), oficiálně '''Norské království''',{{Poznámka|Názvy v úředních a uznávaných jazycích: [[bokmål]]: {{Audio|Norge (country).ogg|''Norge''}}; [[nynorsk]]: {{audio|No-Noreg.oga|''Noreg''}}. Oficiální názvy v menšinových jazycích: [[severní sámština]]: ''Norga''; [[lulejská sámština]]: ''Vuodna''; [[jižní sámština]]: ''Nöörje''; [[kvenština]] ''Norja''.}} je [[Severské státy|severský stát]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]], jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]]. Součástí Norska je také vzdálený [[Arktida|arktický]] ostrov [[Jan Mayen]] a souostroví [[Špicberky]],{{Poznámka|[[Špicberská dohoda|Špicberská dohoda]] z 9. února 1920 uznává plnou a absolutní svrchovanost Norska nad arktickým souostrovím Špicberky (nyní nazývaným Svalbard).{{cite book |author=National Research Council (U.S.). Polar Research Board|title=Antarctic treaty system: an assessment |journal=Science of the Total Environment|volume=61|publisher=National Academies Press|url=https://books.google.com/books?id=gNxjxfm4cSgC&pg=PA370|access-date=24 July 2011|year=1986|isbn=978-0309036405|pages=260–261|bibcode=1987ScTEn..61..260B|doi=10.1016/0048-9697(87)90375-5}}}} závislým územím je [[Bouvetův ostrov]] ležící v subantarktické oblasti. Pevninské Norsko sousedí na východě se [[Švédsko|Švédskem]] a na severovýchodě s [[Finsko|Finskem]] a [[Rusko|Ruskem]]. Norsko má rozsáhlé pobřeží obrácené k severnímu [[Atlantský oceán|Atlantskému oceánu]] a [[Barentsovo moře|Barentsovu moři]]. Norsko je [[unitární stát]] a [[Konstituční monarchie|parlamentní monarchie]]. Rozkládá se na celkové ploše 385 207 km² a žije v něm 5,5 mil. obyvatel,{{cite web|url=https://www.kartverket.no/Kunnskap/Fakta-om-Norge/Arealstatistikk/Arealstatistikk-Norge/|title=Arealstatistics for Norway 2019|publisher=Kartverket, mapping directory for Norway|date=20 December 2019|access-date=1 March 2020|archive-date=8 June 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608034913/https://www.kartverket.no/Kunnskap/Fakta-om-Norge/Arealstatistikk/Arealstatistikk-Norge/|url-status=dead}}{{Cite web|url=https://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/folkemengde/aar-per-1-januar|title=Population, 2023-01-01|publisher=Statistics Norway|date=1 January 2023|accessdate=27 February 2023|language=en}} má tak jednu z nejnižších [[Hustota zalidnění|hustot zalidnění]] v Evropě. Hlavním a [[Seznam měst v Norsku|největším městem]] Norska je [[Oslo]]. [54] => [55] => První norský otisk do světových dějin přišel v době [[Vikingové|vikingské]], kdy lidé z Norska a ostatních [[Severské státy|severských zemí]] [[Vikingská expanze|procestovali velkou část Evropy]] a vydali se na sever a západ. Vikingové byli obchodníci i nájezdníci a dostali se mimo jiné do [[Grónsko|Grónska]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením [[Norská drobná království|drobných království]]. Dobu Vikingů postupně vystřídalo [[křesťanství]] a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13. století, postupně slábl. Na konci 14. století se spojilo s [[Dánsko|Dánskem]] a Švédskem do [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]], v letech 1537 až 1814 bylo součástí [[Dánsko-Norsko|Dánsko-Norska]] a v letech 1814 až 1905 bylo v [[Personální unie|personální unii]] se Švédskem, než se zcela osamostatnilo. [56] => [57] => Během [[První světová válka|první světové války]] zůstalo Norsko [[Neutralita|neutrální]], ale přesto utrpělo velké ztráty, především ve svém velkém obchodním loďstvu. Na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Norsko opět snažilo zůstat neutrální, ale v roce 1940 bylo napadeno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko neutralitu opustilo a stalo se zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. Objevení velkých [[Severomořská ropa|zásob ropy na mořském dně u Norska]] koncem 60. let 20. století vedlo k velké [[Prosperita|prosperitě]]. V referendech v letech 1972 a 1994 se norské obyvatelstvo vyslovilo proti členství země v [[Evropská unie|Evropské unii]]. [[Sámové]], žijící převážně na severu, mají určitou míru sebeurčení a vlivu na tradiční území prostřednictvím Sámského parlamentu a zákona o Finnmarku. [58] => [59] => Norsko je [[vyspělá země]], s vyspělou [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokopříjmovou ekonomikou]] s vysokou [[Životní úroveň|životní úrovní]], má 2. nejvyšší [[index lidského rozvoje]] na světě{{Citace monografie [60] => | příjmení = Nations [61] => | jméno = United [62] => | titul = Human Development Index [63] => | url = https://hdr.undp.org/data-center/human-development-index [64] => | jazyk = en [65] => }} a [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|osmý nejvyšší příjem na obyvatele]] na světě. Norsko zachovává severský model blahobytu se všeobecnou zdravotní péčí a komplexním systémem sociálního zabezpečení a jeho hodnoty jsou zakořeněny v rovnostářských ideálech.{{cite web|url=https://www.studyinnorway.no/living-in-norway/norwegian-society|title=Norwegian Society / Living in Norway / StudyinNorway / Home – Study in Norway|first=Study in|last=Norway|website=www.studyinnorway.no|access-date=21 March 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321131146/https://www.studyinnorway.no/living-in-norway/norwegian-society|archive-date=21 March 2018|url-status=dead}} Norský stát má rozsáhlé vlastnické podíly v klíčových průmyslových odvětvích, disponuje rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu, nerostných surovin, dřeva. [[Petrochemický průmysl|Ropný průmysl]] tvoří přibližně čtvrtinu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] země.{{cite news|url=http://uk.reuters.com/article/oilRpt/idUKL0674675920070906|title=Statistics Norway raises '07 GDP outlook, cuts '08|work=Reuters|date=6 September 2007|access-date=8 March 2009}} Má největší státní investiční fond na světě, jehož hodnota činí 15,7 bilionu norských korun (k 11/2023).{{Cite news|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-09-19/norway-wealth-fund-says-reached-1-trillion-in-value|title=The World's Biggest Wealth Fund Hits $1 Trillion|last=Holter|first=Mikael|date=27 June 2017|work=Bloomberg L.P.|access-date=19 September 2017}}{{cite web|last=Meredith|first=Sam|title=Norway's gigantic sovereign wealth fund loses a record $164 billion, citing 'very unusual' year|website=CNBC|date=31 January 2023|url=https://www.cnbc.com/2023/01/31/norways-sovereign-wealth-fund-loses-164-billion-in-2022.html|access-date=26 April 2023}} Norsko je zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropského sdružení volného obchodu]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Antarktický smluvní systém|Smlouvy o Antarktidě]] a [[Severská rada|Severské rady]], členem [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] a [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. [66] => [67] => == Etymologie == [68] => Jméno dali Norsku zřejmě staří [[Gótové]] nebo [[Dánové|Dáni]] a znamenalo v jejich jazyce „cesta na sever“. V historickém záznamu řeči vikingského náčelníka [[Ohthere z Hålogalandu|Ottara]] k anglickému králi Alfrédovi zhruba v roce 880 je dnešní území Norska nazýváno Norðvegr. Teprve ve 14. století se začaly používat formy jména země Noreg(h)e, Norig(h)e, Norg(h)e nebo Norie. Oficiální název ''Noreg'' v jazyce [[nynorsk]] byl přijat teprve po jazykové reformě z roku 1938, zatímco název ''Norge'' v jazykové verzi [[bokmål]] je používán zhruba již od roku 1450. [69] => [70] => == Dějiny Norska == [71] => {{Podrobně|Dějiny Norska}} [72] => === Pravěk === [73] => Stopy po prvním lidském osídlení archeologové dávají do souvislosti s kulturou zvanou [[Ahrensburgien]] (pojmenovanou po vesnici [[Ahrensburg]], ležící 25 km severovýchodně od [[Hamburk]]u, v pozdějším německém státě [[Šlesvicko-Holštýnsko]]). Tato kultura je lokalizována do severoevropských nížin v období 9–7 tisíc let př. n. l. Příslušníci této kultury byly především lovci [[Sob polární|sobů]], kteří žili ve stanech, nebo mírně zahloubených chatách. Užívali štípané hroty s řapíkem, oštěpy a luky. Tyto nejstarší stopy lidského osídlení v Norsku se nacházejí podél pobřeží, kde se po poslední [[Doba ledová|době ledové]], mezi léty 11 000 a 8 000 př. n. l., stáhl ledovec.{{Citace periodika [74] => | příjmení = Wygal [75] => | jméno = Brian T. [76] => | příjmení2 = Heidenreich [77] => | jméno2 = Stephan M. [78] => | titul = Deglaciation and Human Colonization of Northern Europe [79] => | periodikum = Journal of World Prehistory [80] => | datum vydání = 2014 [81] => | ročník = 27 [82] => | číslo = 2 [83] => | strany = 111–144 [84] => | issn = 0892-7537 [85] => | url = https://www.jstor.org/stable/24766162 [86] => | datum přístupu = 2021-02-07 [87] => }}[[Soubor:Alta helleristninger 2018-07-26-9535.jpg|vlevo|náhled|[[Skalní rytiny v Altě|Pravěké malby v Altě]]]]K nejcennějším nálezům patří ty z doby okolo roku 5000 př. n. l. ze severu Norska, z [[Finnmark]]u, zejména z obce [[Alta (Norsko)|Alta]], kde byly objeveny [[Skalní rytiny v Altě|pozoruhodné skalní rytiny]], znázorňující především lov (dnes součást [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]).{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = [89] => | jméno = [90] => | titul = Rock Art of Alta [91] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [92] => | vydavatel = [93] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/352/ [94] => | datum vydání = [95] => | jazyk = en [96] => | url archivu = [97] => | datum přístupu = 2021-02-07 [98] => }} Archeologové v souvislosti s těmito nálezy někdy hovoří o [[Kultura Komsa|kultuře Komsa]].{{Citace periodika [99] => | příjmení = Helskog [100] => | jméno = Ericka [101] => | titul = The Komsa Culture: Past and Present [102] => | periodikum = Arctic Anthropology [103] => | datum vydání = 1974 [104] => | ročník = 11 [105] => | strany = 261–265 [106] => | issn = 0066-6939 [107] => | url = https://www.jstor.org/stable/40315822 [108] => | datum přístupu = 2021-02-07 [109] => }} Druhé centrum nálezů z této doby se nachází na jihozápadě země, v [[Rogaland]]u ([[Kultura Fosna–Hensbacka|kultura Fosna]]).{{Citace monografie [110] => | příjmení = Clark [111] => | jméno = Grahame [112] => | titul = The Mesolithic Settlement of Northern Europe [113] => | url = https://books.google.cz/books?id=2ic9AAAAIAAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Fosna+culture&source=bl&ots=RfvREaXkcZ&sig=ACfU3U0A0eIdm68pFLRmJq62_XYqxwz68w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjmpNCZr9fuAhURxosKHdQcBbQ4ChDoATAHegQIBRAC#v=onepage&q=Fosna%20culture&f=false [114] => | vydavatel = CUP Archive [115] => | počet stran = 324 [116] => | poznámka = Google-Books-ID: 2ic9AAAAIAAJ [117] => | jazyk = en [118] => }} Velká vzdálenost těchto nálezů dlouho vedla k přesvědčení, že šlo o dvě různé kultury, to však bývá od 70. let 20. století zpochybňováno.{{kým}} Dnes{{kdy?}} většina historiků{{kdo?}} předpokládá, že jižní centrum bylo starší a sever byl z tohoto centra osídlen pochodem po pobřeží. Nálezy z Alty jsou nejrozsáhlejšími skalními kresbami v celé Skandinávii. Prozrazují, že místní obyvatelé [[Doba kamenná|doby kamenné]] byli především lovci a rybáři.[[Soubor:Bronze Age boats.png|vlevo|náhled|218x218pixelů|Petroglyfy [[Hjortspringská loď|lodí typu hjortspring]] z doby bronzové]]Mezi lety 3000 až 2500 př. n. l. dorazili do východního Norska noví osadníci, řazení k tzv. [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultuře se šňůrovou keramikou]]. Byli to [[Indoevropané|indoevropští]] [[Zemědělství|zemědělci]], kteří již pěstovali obilí a chovali krávy a ovce. Lov a rybolov se stal u nich až sekundárním zdrojem obživy. Od roku 1500 př. n. l. archeologové hovoří o [[Severská doba bronzová|severské době bronzové]]. Zaznamenány stopy po užití [[bronz]]u, ovšem bronzové nástroje se zřejmě omezovaly jen na náčelníky. Na skalních rytinách se objevují nové motivy, především sluneční kotouč, který byl patrně uctíván.{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Scandinavian Society for Prehistoric Art - Sun symbols [120] => | periodikum = www.rockartscandinavia.com [121] => | url = https://www.rockartscandinavia.com/rock-art-motives-sun-symbols-vv34.php [122] => | datum přístupu = 2021-02-07 [123] => }} Výrazným motivem jsou také lodě, zejména typu [[Hjortspringská loď|hjortspring]].{{Citace periodika [124] => | příjmení = Ostmo [125] => | jméno = Einar [126] => | titul = A Local Ship Picture Tradition of the Bronze and Early Iron Ages in South-East Norway: New Evidence from Rock Carvings at Dalbo [127] => | periodikum = World Archaeology [128] => | datum vydání = 1991 [129] => | ročník = 23 [130] => | číslo = 2 [131] => | strany = 220–232 [132] => | issn = 0043-8243 [133] => | url = https://www.jstor.org/stable/124745 [134] => | datum přístupu = 2021-02-07 [135] => }} Také vztyčené kamenné monumenty jsou uspořádány do tvaru, který připomíná loď. [136] => [137] => Na počátku [[Doba železná|doby železné]] (posledních 500 let před naším letopočtem) došlo zřejmě k populační krizi, neboť archeologové nacházejí jen málo pozůstatků. Oživení nastalo zhruba po začátku našeho letopočtu, kdy se obyvatelé Norska dostali do kontaktu s římskou [[Galie v pozdní antice|Galií]]. Bylo nalezeno asi 70 římských bronzových kotlů, často používaných jako pohřební urny. [138] => [139] => === Středověk === [140] => ==== Raný středověk ==== [141] => [[Soubor:Vikings-Voyages.png|náhled|240px|Mapa vikinských cest a objevů]] [142] => Z kontinentu se také do Norska dostalo patrně [[Runy|runové písmo]]. Nejstarší známý norský runový nápis pochází ze 3. století. K nejstarším užívaným slovům patří „vik“ označující [[fjord]] či záliv. Právě toto slovo se stalo také kořenem pojmu [[Vikingové|Viking]]. O Vikinzích historici hovoří od [[8. století]], kdy začaly jejich výboje. Za mezník je obvykle pokládáno vikingské přepadení kláštera v [[Lindisfarne]] na severovýchodě Anglie v roce 793.{{Citace elektronického periodika [143] => | titul = Lindisfarne raid I Facts, Summary, & Significance [144] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [145] => | url = https://www.britannica.com/event/Lindisfarne-Raid [146] => | jazyk = en [147] => | datum přístupu = 2021-02-07 [148] => }} Vikingové pak pronikli takřka do všech částí Evropy a také na pobřeží dnešní [[Kanada|Kanady]]. Vikingové z území dnešního Norska byli nejvíce aktivní na [[Britské ostrovy|britských ostrovech]] a východních ostrovech Severní Ameriky. Dnešní irská města [[Dublin]], [[Limerick]] a [[Waterford]] byla pravděpodobně založena právě osadníky z Norska.{{Citace elektronického periodika [149] => | titul = How the Vikings forever changed Ireland [150] => | periodikum = IrishCentral.com [151] => | url = https://www.irishcentral.com/roots/genealogy/how-the-vikings-changed-ireland [152] => | datum vydání = 2019-08-07 [153] => | jazyk = en [154] => | datum přístupu = 2021-02-07 [155] => }} Norští Vikingové v 9. století osídlili také [[Faerské ostrovy]], [[Orkneje]] a [[Island]].{{Citace elektronického periodika [156] => | titul = The Vikings in Iceland [157] => | periodikum = Ancient History Encyclopedia [158] => | url = https://www.ancient.eu/article/1310/the-vikings-in-iceland/ [159] => | datum přístupu = 2021-02-07 [160] => }} Roku [[985]] založili první osady v [[Grónsko|Grónsku]].{{Citace elektronického periodika [161] => | titul = Viking Age Greenland [162] => | periodikum = Ancient History Encyclopedia [163] => | url = https://www.ancient.eu/article/1208/viking-age-greenland/ [164] => | datum přístupu = 2021-02-07 [165] => }} [166] => [[Soubor:Ole Peter Hansen Balling Harald Hårfagre i slaget ved Hafrsfjord.jpg|vlevo|náhled|[[Bitva u Hafrsfjordu|Bitva u Hafrsfjordu]]]] [167] => V norském národním povědomí je klíčovým rok 872, kdy [[Harald I. Krásnovlasý]], po [[Bitva u Hafrsfjordu|bitvě u Hafrsfjordu]] (nedaleko [[Stavanger]]u), jako první sjednotil [[norská drobná království]] (''smårike'') a stal se prvním norským králem.{{Citace elektronického periodika [168] => | příjmení = Vučković [169] => | jméno = Aleksa [170] => | titul = The Story of Harald Fairhair, First King of Norway [171] => | periodikum = www.ancient-origins.net [172] => | url = https://www.ancient-origins.net/history-famous-people/harald-fairhair-0012999 [173] => | jazyk = en [174] => | datum přístupu = 2021-02-07 [175] => }} Centrum Haraldovy říše bylo na jižním pobřeží. Po Haraldovi se moci chopil jeho syn [[Erik Krvavá sekyra]], po jeho sesazení pak další z Haraldových synů [[Haakon I. Norský]]. Ten již začal koketovat s [[křesťanství]]m. [[Christianizace|Christianizaci]] však zabránilo to, že se moci po Haakonově smrti ujali velcí ctitelé severských tradic [[Harald II. Norský]] a [[Haakon Sigurdsson]]. Až [[Olaf I. Tryggvason]] znovu začal v zemi prosazovat křesťanství, a to často velmi násilně.{{Citace elektronického periodika [176] => | titul = Norway - Christianization [177] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [178] => | url = https://www.britannica.com/place/Norway [179] => | jazyk = en [180] => | datum přístupu = 2021-02-07 [181] => }} Postavil také první kostel, roku 995 v Mosteru.{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení = [183] => | jméno = [184] => | titul = Moster old church: Moster’s place in Norwegian church history [185] => | periodikum = Fortidsminneforeningen [186] => | vydavatel = [187] => | url = https://fortidsminneforeningen.no/en/museum/moster-old-church/ [188] => | datum vydání = [189] => | jazyk = en [190] => | url archivu = [191] => | datum přístupu = 2021-02-07 [192] => }} Olaf I. Tryggvason proslul též jako vikingský dobyvatel, když s 390 loděmi napadl Anglii a oblehl [[Londýn]].{{Citace elektronického periodika [193] => | titul = How The King Of Norway Pulled Down London Bridge [194] => | periodikum = Londonist [195] => | url = https://londonist.com/2013/02/how-the-king-of-norway-pulled-down-london-bridge [196] => | datum vydání = 2013-02-19 [197] => | jazyk = en [198] => | datum přístupu = 2021-02-07 [199] => }} V jeho christianizačním díle pokračoval jinak poměrně neúspěšný panovník [[Olaf II. Norský]], později prohlášený za [[Svatý|svatého]]. Jeho nástupce [[Knut Veliký]] pak Norsko prvně v jeho historii zapojil do vícenárodní říše, tzv. [[Severská říše|Severské říše]], avšak jen nakrátko.{{Citace elektronického periodika [200] => | příjmení = [201] => | jméno = [202] => | titul = King Cnut and the rise and fall of the North Sea Empire [203] => | periodikum = CPHPost.dk [204] => | vydavatel = [205] => | url = https://cphpost.dk/?p=4537 [206] => | datum vydání = [207] => | url archivu = [208] => | datum přístupu = 2021-02-07 [209] => }} Po něm se znovu prosadili lokální vůdci. [210] => [211] => ==== Vrcholný středověk ==== [212] => [[Soubor:Birkebeinerne ski01.jpg|náhled|Březonozí (či ''birkebeinerové'') zachraňují budoucího krále [[Haakon IV. Norský|Haakona]]]] [213] => Velkým problémem norského státu bylo nástupnictví. Tradice dávala právo nastoupit na trůn všem královým synům, což vedlo k mnoha bojům a také posilovalo církev, která si činila nárok do otázky nástupnictví mluvit. Sérii norských občanských válek ukončil až roku 1217 [[Haakon IV. Norský]], který nastolil jasný nástupnický řád. Jeho vláda byla ve znamení míru, konsolidace monarchie a definitivního sjednocení země. Období jeho panování je považováno za vrcholné období středověkého Norska. [214] => [215] => Rozvoj pokračoval i ve 14. století, ačkoli třeba epidemie [[mor]]u v roce 1349 vyhubila třetinu obyvatelstva.{{Citace periodika [216] => | příjmení = BROTHEN [217] => | jméno = James A. [218] => | titul = POPULATION DECLINE AND PLAGUE IN LATE MEDIEVAL NORWAY [219] => | periodikum = Annales de démographie historique [220] => | datum vydání = 1996 [221] => | strany = 137–149 [222] => | issn = 0066-2062 [223] => | url = https://www.jstor.org/stable/44385663 [224] => | datum přístupu = 2021-02-07 [225] => }} Společenská struktura, která se během vrcholného středověku v Norsku vytvořila, nebyla typicky [[Feudalismus|feudální]] (jako i v jiných skandinávských zemích). Král a šlechta sice získali mnoho pozemků a původně nezávislí zemědělci se stali jejich nájemci, avšak zůstali v mnohem svobodnějším postavení než poddaní na kontinentě. Vzhledem k nízké hustotě zalidnění (posilované i decimací obyvatelstva epidemiemi) byl půdy stále dostatek, což činilo vyjednávací pozici nájemců mnohem silnější. Tento rys zformoval rovnostářskou tradici Norska (i celé Skandinávie), která v jisté transformaci přetrvává dosud.[[Soubor:Kalmar Union ca. 1400.svg|náhled|[[Kalmarská unie]] kolem roku 1500|180x180pixelů]] [226] => [[Soubor:Bryggen, Bergen, Noruega, 2019-09-08, DD 115-117 PAN.jpg|vlevo|náhled|Hansovní čtvrť v [[Bergen|Bergenu]]]] [227] => Velkou roli začal ve 14. století sehrávat [[Hanza|hanzovní obchod]], jeho centrem se stal [[Bergen]]. Delší čas byl Bergen v důsledku toho tak trochu „státem ve státě“.{{Citace monografie [228] => | příjmení = Nedkvitne [229] => | jméno = Arnved [230] => | titul = The German Hansa and Bergen 1100-1600 [231] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_German_Hansa_and_Bergen_1100_1600.html?id=SE9CngEACAAJ&redir_esc=y [232] => | vydavatel = Böhlau Verlag [233] => | počet stran = 785 [234] => | isbn = 978-3-412-22202-4 [235] => | poznámka = Google-Books-ID: SE9CngEACAAJ [236] => | jazyk = en [237] => }} [238] => Roku 1380 [[Olaf II. Dánský]] spojil Norsko a [[Dánsko]] do [[personální unie]], roku 1397 královna [[Markéta I. Dánská|Markéta I.]] připojila i [[Švédsko]] (sňatkovou politikou) a vznikla [[Kalmarská unie]]. Jádro této říše bylo ovšem v Dánsku a Norsko tak začalo být poněkud [[Periferie (geografie)|periferizováno]]. [239] => [240] => Nadvláda Dánů trvala dalších 434 let, proto norští nacionalisté v 19. století hovořili o „čtyřsetleté noci“.{{Citace elektronického periodika [241] => | příjmení = Amundsen [242] => | jméno = Bård [243] => | titul = Norway was controlled from the pulpit [244] => | periodikum = sciencenorway.no [245] => | url = https://sciencenorway.no/a/1410497 [246] => | datum vydání = 2014-11-27 [247] => | jazyk = no [248] => | datum přístupu = 2021-02-07 [249] => }} [250] => [251] => === Novověk === [252] => [[Soubor:Christian II of Denmark.jpg|vlevo|náhled|[[Kristián II. Dánský|Kristián II.]]]] [253] => Po nárůstu daňového zatížení Norů také již krátce po vzniku unie vypuklo proti dánské nadvládě první povstání, ale neuspělo. Ekonomicky Norsko pod Dány skutečně chřadlo, což ještě zhoršily silné [[pirát]]ské útoky. Periferizace ještě zesílila s nástupem [[Oldenburkové|oldenburské dynastie]] na trůn. Norové se roku 1502 pokusili o vzpouru vedenou šlechticem [[Knut Alvsson|Knutem Alvssonem]], ale ta byla znovu rozdrcena.{{Citace monografie [254] => | příjmení = Koskinen [255] => | jméno = Ulla [256] => | titul = Aggressive and Violent Peasant Elites in the Nordic Countries, C. 1500-1700 [257] => | url = https://books.google.cz/books?id=jk_ODQAAQBAJ&pg=PA44&lpg=PA44&dq=Knut+Alvsson+uprising+1502&source=bl&ots=0BaFpP6jzP&sig=ACfU3U0f2hqOLukulUozXT0j5LU_Hp5OmQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjPgs6n0eL0AhXC6aQKHfiuCt4Q6AF6BAgPEAM#v=onepage&q=Knut%20Alvsson%20&f=false [258] => | vydavatel = Springer [259] => | počet stran = 320 [260] => | isbn = 978-3-319-40688-6 [261] => | poznámka = Google-Books-ID: jk_ODQAAQBAJ [262] => | jazyk = en [263] => }} Norové si z Oldeburků oblíbili jen krále [[Kristián II. Dánský|Kristiána II. Dánského]], který si v Norsku našel milenku a nějaký čas tam žil. Právě Kristián však začal čelit švédské vzpouře a Švédsko také ztratil. Norové se švédsko-dánského sporu neúčastnili. Když však Švédové získali roku 1521 nezávislost, pokusili se znovu o vzpouru i oni, ale znovu byli neúspěšní. Nový stát bez Švédů se nazýval [[Dánsko-Norsko]]. [264] => [265] => Poté, co dánský panovník přijal roku 1536 [[Luteránství|luterství]] jako státní náboženství, bylo zrušeno arcibiskupství v norském [[Trondheim]]u, což ještě snížilo míru norské samostatnosti, protože církevní příjmy z pozemků od té doby mířily do [[Kodaň|Kodaně]]. Pád [[Katolicismus|katolicismu]] také znamenal konec poutí ke [[Nidaroský dóm|svatyni sv. Olafa v Nidaru]], což snížilo kulturní výměnu Norska s Evropou. Ústupkem Dánů bylo, že roku 1661 formálně obnovili norské království (při zachování personální unie), ovšem Norové neustále platili za dánské katastrofální porážky od Švédů ztrátou svých tradičních území ([[Bohuslän|Båhuslen]], [[Jämtland]], [[Härjedalen]]). O nedobré kondici Norska svědčí i hladomory z let 1695–1696, které zabily asi 10 procent obyvatel. [266] => [[Soubor:Eidsvoll riksraad 1814.jpeg|náhled|Přijímání ústavy roku 1814]] [267] => Velkým přelomem v norských dějinách se staly [[napoleonské války]]. Do nich se dánský král nešťastně zapletl a Dánsko bylo následně pokořeno Brity. Norové této situace využili a vyhlásili nezávislost – vzniklo tak krátkodobé [[Norské království (1814)|Norské království]].{{Citace monografie [268] => | příjmení = Glenthøj [269] => | jméno = R. [270] => | příjmení2 = Ottosen [271] => | jméno2 = M. Nordhagen [272] => | titul = Experiences of War and Nationality in Denmark and Norway, 1807-1815 [273] => | url = https://books.google.cz/books?id=2inFAgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Experiences+of+War+and+Nationality+in+Denmark+and+Norway+1807-1815&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Experiences%20of%20War%20and%20Nationality%20in%20Denmark%20and%20Norway%201807-1815&f=false [274] => | vydavatel = Springer [275] => | počet stran = 376 [276] => | isbn = 978-1-137-31389-8 [277] => | poznámka = Google-Books-ID: 2inFAgAAQBAJ [278] => | jazyk = en [279] => }} To 17. května 1814 přijalo ústavu založenou na [[Ústava Spojených států amerických|americkém]] a [[Ústava z roku III|francouzském]] vzoru.{{Citace elektronického periodika [280] => | příjmení = Boas [281] => | jméno = Anders [282] => | titul = 1814: Denmark lost Norway but gained democracy [283] => | periodikum = sciencenordic.com [284] => | vydavatel = [285] => | url = https://sciencenordic.com/a/1401527 [286] => | datum vydání = 2014-05-19 [287] => | jazyk = no [288] => | url archivu = [289] => | datum přístupu = 2021-02-07 [290] => }} ''[[Den ústavy (Norsko)|Syttende Mai]]'', 17. květen, je dodnes pro Nory velký státní svátek, Den norské ústavy.{{Citace elektronického periodika [291] => | příjmení = Nikel [292] => | jméno = David [293] => | titul = Syttende Mai: How Norway Celebrates Its National Day [294] => | periodikum = Forbes [295] => | url = https://www.forbes.com/sites/davidnikel/2019/05/15/syttende-mai-how-norway-celebrates-its-national-day/ [296] => | jazyk = en [297] => | datum přístupu = 2021-02-07 [298] => }} Jenomže události nezávislosti nepřály. Švédové, spojenci Britů v napoleonských válkách, Norsko získali podle mírové [[Kielská smlouva|smlouvy z Kielu]]. Navíc podle této smlouvy Norsko ve prospěch Dánska ztrácelo své tradiční zámořské oblasti, tedy Island, Grónsko a Faerské ostrovy. To se Norům nelíbilo, avšak vyčerpaní britskou námořní blokádou se do vojenského konfliktu se Švédy pouštět nechtěli. Po složitých politických jednáních 4. listopadu 1814 nově zřízený norský parlament (''[[Storting]]'') zvolil švédského krále [[Karel XIII.|Karla XIII.]] i králem norským, čímž posvětil novou personální unii – [[Švédsko-norská unie|Švédsko-norskou unii]]. Panovník naproti tomu Norům ponechal jejich liberální ústavu i řadu správních pravomocí. Umění politického kompromisu, neunáhlenost a mírnost se pak staly trvalejším rysem norské politické kultury. [299] => [300] => Od 30. let 19. století se začal rozvíjet moderní norský [[nacionalismus]], kterým Norové vymezovali svou identitu v rámci říše se sídlem ve Švédsku. Důraz kladli na jazyk (výsledkem jazykových třenic jsou také dvě spisovné norštiny – [[bokmål]] a [[nynorsk]]{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = Michl [302] => | jméno = Josef B. [303] => | titul = K problémům dvou spisovných jazyků v Norsku [304] => | periodikum = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1955, roč. 4, č. A3, s. [49]-62 [305] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/100232/A_Linguistica_03-1955-1_7.pdf?sequence=1 [306] => | datum přístupu = 2021-12-14 [307] => }}) a kulturu. Tyto tendence se příliš nelíbily novému králi [[Karel XIV.|Karlovi XIV.]], který vůči národnímu hnutí začal uplatňovat represe (které ovšem nešlo srovnat například s [[Klemens Wenzel von Metternich|Metternichovými]] postupy v Rakouské říši). Po Karlově smrti v roce 1844 však tlak povolil a národně-liberální hnutí protlačilo řadu reforem, zejména týkajících se žen: již v roce 1854 získaly ženy právo na dědictví, roku 1863 byly neprovdané ženy osvobozeny z područí otců, brzy také středostavovské ženy začaly pracovat, typicky jako učitelky. Toto na evropské poměry časné osvobození žen dalo norské společnosti [[Feminismus|feministický]] rys, který je znatelný dosud. [308] => [[Soubor:Johan Sverdrup, byste av Gustav Lærum på gravminnet på Vår Frelsers gravlund, Oslo, bilde 1.JPG|náhled|[[Johan Sverdrup]]]] [309] => Úspěšné postupné reformy způsobily, že Norsko roku 1848 minula revoluční vlna. Druhou příčinou bylo, že v Norsku byla slabá měšťanská vrstva, politiku i ekonomiku do značné míry stále kontrolovali šlechtici, byť [[Liberalismus|liberálně]] naladění. Roku 1884 byl král přinucen respektovat parlament při výběru premiéra a prosadil se tak reálný [[Parlamentní systém|parlamentarismus]]. Prvním demokraticky zvoleným premiérem byl [[Johan Sverdrup]] ze strany [[Venstre (Norsko)|Venstre]]. Roku 1898 bylo zavedeno všeobecné volební právo (pro muže, na ženy se rozšířilo až roku 1913), čímž vyvrcholil nenásilný a postupný proces demokratizace Norska. [[Soubor:Christian Michelsen taler på Akershus festning 17. mai 1905 OB.F03949.jpg|vlevo|náhled|[[Christian Michelsen]] roku 1905]] [310] => Rozhodující politickou postavou počátku [[20. století]] se stal [[Christian Michelsen]]. Roku 1903 založil stranu ''Samlingspartiet'', která začala prosazovat odchod Norska ze švédsko-norské unie. V roce 1905 se stal premiérem a začal takticky na separaci pracovat. Když král [[Oskar II.]] odmítl podepsat zákon, který by umožňoval norské části federace zakládat vlastní konzuláty v zahraničí, Michelsenova vláda na protest podala demisi. Král nového premiéra nejmenoval, neboť se domníval, že demise je jen prázdným politickým gestem. Toho však Michelsen využil a prosadil v norském parlamentu usnesení konstatující, že tím, že král nejmenoval novou norskou vládu, zpronevěřil se svému základnímu úkolu a nemá již právo v Norsku vládnout, čímž Norsko z personální unie vystupuje. Tento závěr si Michelsen nechal ještě potvrdit v referendu. [[Norské referendum o monarchii (1905)|První referendum v samostatném státě]] pak rozhodlo, že si Norové ponechají monarchistické zřízení, což Michelsena, věřícího v republiku a prezidentský post, zklamalo, nicméně to respektoval. Datum vzniku moderního norského státu je tudíž 7. červen 1905, byť formálně byla jen vyměněna dynastie.{{Citace elektronického periodika [311] => | příjmení = Falls [312] => | jméno = Cyril [313] => | titul = The Independence of Norway {{!}} History Today [314] => | periodikum = www.historytoday.com [315] => | vydavatel = [316] => | url = https://www.historytoday.com/archive/independence-norway [317] => | datum vydání = [318] => | url archivu = [319] => | datum přístupu = 2021-02-07 [320] => }} Nenásilné rozbití švédsko-norské federace bývá uváděno jako ukázkový příklad takové možnosti (další byl až rozpad [[Československo|Československa]] roku 1993). Sebevědomí mladého státu ilustroval i pozdvihoval úspěch [[Amundsenova expedice na jižní pól|expedice]] [[Roald Amundsen|Roalda Amundsena]] a její dobytí [[Jižní pól|jižního pólu]] v roce 1911.{{Citace elektronického periodika [321] => | příjmení = [322] => | jméno = [323] => | titul = Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil [324] => | periodikum = ČT24 [325] => | vydavatel = Česká televize [326] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1430031-jizni-pol-dobyt-hlasi-roald-amundsen-scott-neprezil [327] => | datum vydání = 2011-12-14 [328] => | jazyk = cs [329] => | datum přístupu = 2022-01-04 [330] => }} [331] => [332] => [[Soubor:Den Norske Legion. Vidkun Quisling sender nordmenn til østfronten. (8615082787).jpg|náhled|[[Vidkun Quisling]] a norští dobrovolníci [[Waffen-SS]] v dubnu 1943]] [333] => Za [[První světová válka|první světové války]] bylo Norsko neutrální. V roce [[1940]] bylo [[Operace Weserübung|přepadeno Německem]] a přes odpor (o významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V tzv. [[Říšský komisariát Norsko|Říšském komisariátu Norsko]] se poté zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]] a jeho strana [[Nasjonal Samling]].{{Citace elektronického periodika [334] => | příjmení = Kadeřávek [335] => | jméno = Šimon [336] => | titul = Norská loutka v Hitlerových rukách. Před 75 lety byl popraven kolaborant Vidkun Quisling [337] => | periodikum = Reflex.cz [338] => | vydavatel = [339] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/103631/norska-loutka-v-hitlerovych-rukach-pred-75-lety-byl-popraven-kolaborant-vidkun-quisling.html [340] => | datum vydání = [341] => | jazyk = cs [342] => | url archivu = [343] => | datum přístupu = 2021-02-07 [344] => }} Norský odboj předvedl několik výjimečných operací, jako bylo zničení vodní elektrárny [[Vemork]] společnosti [[Norsk Hydro]] a jejích zásob tzv. [[Těžká voda|těžké vody]] ([[Operace Telemark]]), čímž byl paralyzován [[Uranverein|německý jaderný program]].{{Citace elektronického periodika [345] => | příjmení = Pigula [346] => | jméno = Topi [347] => | titul = Kdo může za to, že Hitler neměl atomovou bombu? [348] => | periodikum = Zoom magazin [349] => | vydavatel = [350] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/kdo-muze-za-to-ze-hitler-nemel-atomovou-bombu [351] => | datum vydání = [352] => | jazyk = cs [353] => | url archivu = [354] => | datum přístupu = 2021-02-07 [355] => }} Důležité rovněž bylo, že na stranu Spojenců se dostalo takřka celé norské obchodní loďstvo, před válkou čtvrté největší na světě. To se zapojilo do mnoha operací, včetně [[Operace Dynamo|evakuace v Dunquerke]] a [[Bitva o Normandii|vylodění v Normandii]]. Země byla okupována až do roku [[1945]]. [356] => [[Soubor:President John F. Kennedy Attends Luncheon for Prime Minister of Norway, Einar Gerhardsen (04).jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Einar Gerhardsen]] (vlevo) s americkým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedym]]]] [357] => Po válce začali norské politice dominovat sociální demokraté, jejich [[Strana práce (Norsko)|Norská strana práce]] měla v parlamentu většinu od roku 1945 do roku 1962. Jejich klíčovou osobností byl [[Einar Gerhardsen]]. Navzdory socialistické politice, norští labouristé se jasně distancovali od [[Východní blok|sovětského bloku]] a stali se v roce 1949 zakladateli [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Položili také základy norského [[Sociální stát|sociálního státu]] s velkou rolí státní kontroly nad ekonomikou.{{Citace periodika [358] => | příjmení = Botten [359] => | jméno = Grete [360] => | příjmení2 = Elvbakken [361] => | jméno2 = Kari Tove [362] => | příjmení3 = Kildal [363] => | jméno3 = Nanna [364] => | titul = The Norwegian welfare state on the threshold of a new century [365] => | periodikum = Scandinavian Journal of Public Health [366] => | datum vydání = 2003 [367] => | ročník = 31 [368] => | číslo = 2 [369] => | strany = 81–84 [370] => | issn = 1403-4948 [371] => | url = https://www.jstor.org/stable/45137592 [372] => | datum přístupu = 2021-02-07 [373] => }} Například cenová kontrola a státní příděl bydlení a automobilů trvaly v Norsku až do roku 1960. Životní úroveň však prudce rostla. V 70. letech začal stát těžit ropu (její nález je datován k roku 1967) a norské bohatství se tak ještě znásobilo.{{Citace elektronické monografie [374] => | příjmení = McKay [375] => | jméno = Andrew [376] => | titul = Black Gold: Norway’s Oil Story [377] => | url = https://www.lifeinnorway.net/norway-oil-history/ [378] => | vydavatel = Life in Norway [379] => | místo = [380] => | datum vydání = 2019-10-02 [381] => | datum přístupu = 2021-02-07 [382] => | jazyk = en-US [383] => }} Koncem devadesátých let Norsko splatilo státní dluh a přebytky rozpočtů začalo hromadit ve státním investičním fondu, který je dnes největším na světě.{{Citace elektronického periodika [384] => | příjmení = [385] => | jméno = [386] => | titul = Norský ropný fond slaví 25 bilionů. Každý občan v něm má v přepočtu 4,6 milionu korun [387] => | periodikum = Aktuálně.cz [388] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [389] => | vydavatel = Economia [390] => | odkaz na vydavatele = Economia [391] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/norska-investice-se-vyplaci-ropny-fond-zajistil-norum-rekord/r~326cdb16f73211e99b40ac1f6b220ee8/ [392] => | datum vydání = 2019-10-25 [393] => | jazyk = cs [394] => | datum přístupu = 2021-02-07 [395] => }} [396] => [397] => Norsko bylo dvakrát vyzváno, aby se připojilo k [[Evropská unie|Evropské unii]], ale občané vstup vždy odmítli, v referendech z let 1972 a 1994.{{Citace elektronického periodika [398] => | příjmení = Balcar [399] => | jméno = Jan [400] => | titul = Proč Norové nechtějí do Evropské unie [401] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [402] => | vydavatel = [403] => | url = https://ihned.cz/c1-12939390-jan-balcar-proc-norove-nechteji-do-evropske-unie [404] => | datum vydání = 2003-06-12 [405] => | jazyk = cs [406] => | url archivu = [407] => | datum přístupu = 2021-02-07 [408] => }} [409] => [410] => Sociální demokraté již několikráte přepustili vládu konzervativně-liberálním stranám, přesto je norský politický systém poměrně konsensualistický a zaměření na sociální stát, nízké mzdové rozdíly, tolerance vůči všem menšinám a [[multikulturalismus]] prostupují politikou většiny vlád. Konsensus je atakován jen výjimečně, jako v roce 2011, kdy pravicový extremista [[Anders Behring Breivik|Anders Breivik]] [[Útoky v Norsku v červenci 2011|napadl automatickou puškou]] letní tábor sociálnědemokratické mládeže na ostrově [[Utøya]] a umístil bombu před vládní budovu v Oslu, což mělo za následek 77 mrtvých a 319 zraněných.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Norský masakr zasáhl celý svět, lidé volají po smrti pro Breivika [412] => | periodikum = iDNES.cz [413] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/norsky-masakr-zasahl-cely-svet-lide-volaji-po-smrti-pro-breivika.A110724_174504_zahranicni_brm [414] => | datum vydání = 2011-07-24 [415] => | datum přístupu = 2021-02-07 [416] => }} [417] => [418] => == Státní symboly == [419] => === Vlajka === [420] => [421] => {{Podrobně|Norská vlajka}} [422] => [423] => Norská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 8:11 s tmavě modrým [[Skandinávský kříž|skandinávským křížem]] s bílým lemem. [424] => [425] => Státní vlajka má vzhled odvozený z národní, má však poměr stran 16:27 a je zakončená třemi plameny. [426] => [427] => === Znak === [428] => [429] => {{Podrobně|Státní znak Norska}} [430] => [431] => Norský státní znak tvoří na červeném trojúhelníkovém [[štít]]u zlatý korunovaný [[Lev (heraldika)|lev]] ve skoku, držící sekeru stejné barvy, se stříbrnou čepelí. Nad štítem je norská královská koruna. [432] => [433] => === Hymna === [434] => [435] => {{Podrobně|Norská hymna}} [436] => [437] => Norská hymna je píseň ''Ja, vi elsker dette landet'' ({{Vjazyce2|cs|''Ano, milujeme tuto zemi''}}). Slova napsal [[Bjørnstjerne Bjørnson]], hudbu složil jeho bratranec [[Rikard Nordraak]]. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka. [438] => [439] => == Geografie == [440] => {{LocMap vícenásobně | Norsko | relief=1 | width=400 | float={{{float|right}}} | caption= | places= [441] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=59.91 | long=10.75 | region=NO | label='''[[Oslo|Oslo]]'''}} [442] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=60.38 | long=5.34 | region=NO | label=[[Bergen|Bergen]]}} [443] => {{LocMap~ | Norsko | position=right | lat=63.44 | long=10.4 | region=NO | label=[[Trondheim|Trondheim]]}} [444] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=58.969444 | long=5.731944 | region=NO | label=[[Stavanger|Stavanger]]}} [445] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=58.17 | long=8.006111 | region=NO | label=[[Kristiansand|Kristiansand]]}} [446] => {{LocMap~ | Norsko | position=right | lat=59.216667 | long=10.95 | region=NO | label=[[Fredrikstad|Fredrikstad]]}} [447] => {{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=69.651944 | long=18.975 | region=NO | label=[[Tromsø|Tromsø]]}} [448] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=59.208056 | long=9.552778 | region=NO | label=[[Skien|Skien]] }} [449] => {{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=67.283333 | long=14.383333 | region=NO | label=[[Bodø|Bodø]]}} [450] => {{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=62.466667 | long=6.166667 | region=NO | label=[[Ålesund|Ålesund]]}} [451] => {{LocMap~ | Norsko | position=bottom | lat=68.438485 | long=17.427235 | region=NO | label=[[Narvik|Narvik]]}} [452] => {{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=70.663607 | long=23.68103 | region=NO | label=[[Hammerfest|Hammerfest]]}} [453] => [454] => {{LocMap~ | Norsko | mark=RedMountain.svg | marksize=12 | position=right | lat=61.636389 | long=8.3125 | region=NO | label=[[Galdhøpiggen|Galdhøpiggen]]}} [455] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=65 | long=18.5| position=bottom | label=[[Švédsko|'''ŠVÉDSKO''']]}} [456] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=64 | long=26| position=bottom | label=[[Finsko|'''FINSKO''']]}} [457] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=59 | long=25| position=bottom | label=[[Estonsko|'''ESTONSKO''']]}} [458] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=67.5 | long=8| position=bottom | label=[[Atlantský oceán|'''''A T L A N T I K''''']]}} [459] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=59 | long=19.5| position=bottom | label=[[Baltské moře|'''''BALT''''']]}} [460] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=71 | long=8.5| position=bottom | label=[[Norské moře|'''''NORSKÉ MOŘE''''']]}} [461] => {{LocMap~ | Norsko |marksize=1| lat=70.8| long=28| position=top | label=[[Barentsovo moře|'''''BARENTSOVO M.''''']]}} [462] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62 | long=19.2| position=bottom | label=[[Botnický záliv|'''''BOTNICKÝ
ZÁLIV''''']]}} [463] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=58.2 | long=7.5| position=bottom | label=[[Skagerrak|'''''SKAGERRAK''''']]}} [464] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=64.7 | long=10.5| position=bottom | label=[[Trondheimsfjord|''Trondheimsfjord'']]}} [465] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.70 | long=6| position=bottom | label=[[Sognefjord|''Sognefjord'']]}} [466] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62.3 | long=5.65| position=bottom | label=[[Nordfjord|''Nordfjord'']]}} [467] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=60.43 | long=6.62| position=bottom | label=[[Hardangerfjord|''Hardangerfjord'']]}} [468] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.6 | long=23.66| position=bottom | label=[[Altafjord|''Alta-
fjord'']]}} [469] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.6 | long=29| position=bottom | label=[[Varangerfjord|''Varangerfjord'']]}} [470] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62.5 | long=10.75 | position=bottom | label=[[Femunden|''Femunden'']]}} [471] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.5 | long=10.0| position=bottom | label=[[Mjøsa|''Mjøsa'']]}} [472] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=66 | long=14| position=bottom | label=[[Røssvatnet|''Røssvatn'']]}} [473] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=68.7 | long=12.0| position=bottom | label=[[Lofoty|''Lofoty'']]}} [474] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=69.35 | long=12.3| position=bottom | label=[[Vesterály|''Vesterály'']]}} [475] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.4 | long=25.00| position=top | label=[[Knivskjellodden|''Knivskjel-
lodden'']]}} [476] => {{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=67 | long=10| position=bottom | label={{nowrap|····················································'''[[Polární kruh]]'''··········································}}}} [477] => }} [478] => {{Podrobně|Geografie Norska}} [479] => Norsko se rozkládá v severní [[Evropa|Evropě]] na západní straně [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] a na mnoha ostrůvcích v [[Severní moře|Severním moři]], [[Norské moře|Norském moři]], [[Barentsovo moře|Barentsově moři]] a [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Pevninskými ostrovy jsou [[Lofoty]] a severněji ležící [[Vesterály]]. [480] => [481] => K Norsku také patří: [482] => [483] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [484] => |- [485] => ! Ostrov či souostroví [486] => ! Rozloha (km²) [487] => ! Zeměpisné souřadnice [488] => ! Geodata ([[OpenStreetMap|OSM]]) [489] => |- [490] => ! [[Špicberky]] (Svalbard) [491] => | {{formatnum:62049}} [492] => | {{Souřadnice seznam|78|34|00|N|s|18|00|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Špicberky}} [493] => | {{Geodata-seznam|id=Q25231}} [494] => |- [495] => ! [[Jan Mayen]] [496] => | 373 [497] => | {{Souřadnice seznam|70|58|59|N|s|08|30|00|W|z|scale:25000000_region:NO|název=Jan Mayen}} [498] => | {{Geodata-seznam|id=Q14056}} [499] => |- [500] => ! [[Medvědí ostrov]] [501] => | 178 [502] => | {{Souřadnice seznam|74|31|00|N|s|19|01|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Medvědí ostrov}} [503] => | {{Geodata-seznam|id=Q194364}} [504] => |- [505] => ! [[Bouvetův ostrov]] [506] => | 49 [507] => | {{Souřadnice seznam|54|26|00|S|j|03|24|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Bouvetův ostrov}} [508] => | {{Geodata-seznam|id=Q23408}} [509] => |} [510] => Kromě toho si Norsko [[Územní nároky na Antarktidu|nárokuje část území Antarktidy]] – [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]] a [[ostrov Petra I.]] [511] => [512] => === Pevninská část === [513] => Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják {{Souřadnice|57.9833333|7.05|název=Lindesneský maják|měřítko=25000000}}) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské [[Evropa|Evropy]] na [[Kinnarodden|Nordkinnu]] {{Souřadnice|71.1333333|27.6666667|název=Nordkinn|měřítko=25000000}}. Tato místa jsou od sebe vzdálená 1700 km. [514] => [515] => Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné [[fjord]]y, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží jsou členitá, příkrá a fjordová s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží méně členité a pozvolné, ale přemodelování [[ledovec|ledovci]] je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne [[Skandinávské pohoří]] s recentním zaledněním. Nejvyšší horou je [[Galdhøpiggen]] s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší [[ledovec]] kontinentální Evropy [[Jostedalsbreen]]. [516] => [517] => Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem [[Golfský proud|Golfského proudu]]. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově [[Klasifikace podnebí|klasifikaci podnebí]] označovaného Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně od [[Ålesund]]u až k 70° s. š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem (Cfc). Na východ od [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s chladným létem (Dfc). Oblast jižního [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] je pod vlivem horského podnebí (H). Za [[Polární kruh|polárním kruhem]] panuje podnebí tundry (ET). [518] => [519] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [520] => ! místo !! nadmořská výška
(m) !! teplota v lednu
(°C) !! teplota v červenci
(°C) !! teplota v roce
(°C) !! srážky v roce
(mm) [521] => |- [522] => ! Blindern ([[Oslo]]) [523] => | 94 || −4,3 || 16,4 || 5,7 || 763 [524] => |- [525] => ! Florida ([[Bergen]]) [526] => | 12 || 1,3 || 14,3 || 7,6 || 2250 [527] => |- [528] => ! Værnes ([[Trondheim]]) [529] => | 12 || −3,4 || 13,7 || 5,0 || 892 [530] => |- [531] => ! Langnes ([[Tromsø]]) [532] => | 8 || −3,8 || 11,8 || 2,9 || 1000 [533] => |} [534] => [535] => [[Soubor:View from a ridge between Segla and Hesten, Senja, Norway, 2014 August.jpg|náhled|800px|střed|Ostrov [[Senja]] v kraji [[Troms]] na severu Norska]] [536] => [[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg|náhled|střed|800px|Fjord [[Hardangerfjord]]]] [537] => Z tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a vodné řeky s velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: [[Glomma]] a [[Gudbrandsdalslågen]] (Lågen, [[Vorma]]), [[Dramselv]], [[Numedalslågen]] (Lågen), [[Otra]], [[Sira (řeka)|Sira]], [[Namsen]], [[Vefsna]], [[Altelv]], [[Tana (řeka v Norsku)|Tana]], [[Lundeelv]], [[Songa]], [[Kvenna]]. [538] => [539] => V Norsku jsou četná jezera a silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako [[Finsko]], nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K největším jezerům patří jezero [[Mjøsa]], [[Røssvatnet]], [[Femunden]], [[Randsfjorden]], [[Tyrifjorden]], [[Snåsavatnet]], [[Tunnsjøen]], [[Limingen]], [[Øyeren]] a [[Blåsjø]] (všechna jezera přesahují 80 km²). [[Hornindalsvatnet]] je nejhlubší norské a evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514 metrů. [540] => [541] => Půdy jsou v nižších polohách [[podzol]]ované, ve větších nadmořských výškách [[Skandinávské pohoří|Skand]] jsou půdy slabě vyvinuté. V teplejších částech Norska jsou i [[luvisoly]]. Četné je i zastoupení [[histosoly|histosolů]]. [542] => [543] => == Vláda a politika == [544] => [[Soubor:Medvedev in Norway (img12).jpeg|náhled|Norský premiér [[Jens Stoltenberg|Stoltenberg]] a ruský prezident [[Dmitrij Medveděv|Medveděv]], Norsko, 2010]] [545] => Norsko je konstituční monarchií, jejíž oficiální hlavou je [[Norská monarchie|král]]. Současným panovníkem je od roku 1991 král [[Harald V.]] (narozen 21. února 1937), současným následníkem trůnu je jeho syn [[Haakon Magnus]] (nar. 20. července 1973). Moc zákonodárná je v rukou jednokomorového parlamentu – [[Storting|''Stortingu'']], který je volen na čtyři roky a nemůže být rozpuštěn. Moc výkonná je v rukou [[Norská vláda|norské vlády]] v čele s [[Předseda vlády Norska|ministerským předsedou]]. [546] => [547] => Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v čele [[Norská církev|Norské církve]], je vrchním velitelem Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem [[Norský královský řád svatého Olafa|Norského královského řádu svatého Olafa]]. [548] => [549] => Norský parlament sídlí v [[Oslo|Oslu]]. ''Storting'' se do roku 2009 dělil na ''Lagting'' (horní komora) a ''Odelsting'' (dolní komora). V roce 2007 ''Storting'' schválil ústavní změnu a roku 2009 vznikl jednokomorový systém. Počet křesel ve ''Stortingu'' se měnil: v roce [[1882]] měl 114 křesel, v roce [[1903]] 117, v roce [[1906]] 123, v roce [[1918]] 126, v roce [[1921]] 150, v roce [[1973]] 155, v roce [[1985]] 157, v roce [[1989]] 165 a od roku [[2005]] má 169 křesel. [550] => [551] => === Politické strany === [552] => * [[Strana práce (Norsko)|Norská strana práce]] – ''Det norske Arbeiderparti (DNA)'' též ''Arbeiderpartiet (AP)'' [553] => * Pravice, Norská konzervativní strana – ''[[Høyre]] (H)'' [554] => * Strana rozvoje – ''[[Pokroková strana (Norsko)|Fremskrittspartiet]] (FrP)''[[Soubor:Lite7.JPG|náhled|Stoltenberg jako premiér „rudozelené“ vládní koalice během [[Svátek práce|oslav 1. máje]] v Oslu]] [555] => * Křesťanská lidová strana – ''[[Křesťanská lidová strana (Norsko)|Kristelig Folkeparti]] (KrF)'' [556] => * Středová strana – ''[[Senterpartiet]] (Sp)'' [557] => * Socialistická levicová strana – ''[[Sosialistisk Venstreparti]] (SV)'' [558] => * Levice, Norská liberální strana – ''[[Venstre (Norsko)|Venstre]] (V)'' [559] => [560] => === Ekologická politika === [561] => Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. V poslední době zavedlo např. zákonné restrikce týkající se [[rtuť|rtuti]] nebo [[bromované zpomalovače hoření|bromovaných zpomalovačů hoření]], opatření pro snížení emisí oxidů dusíku nebo projekt [[zachycování a ukládání oxidu uhličitého]].[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/c4-10041240-25469730-000000_d-norsko-zakazuje-rtut-a-chce-skladovat-co-sub-2-sub Norsko zakazuje rtuť a chce skladovat CO₂] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-25469730-000000_d-norsko-zakazuje-rtut-a-chce-skladovat-co-sub-2-sub |date=20110524125403 }}, Odpady, 17. 6. 2008 Norsko také navrhlo zařazení [[hexabromcyklododekan]]u (HBCD), který se v řadě zemí používá jako [[Bromované zpomalovače hoření|bromovaný zpomalovač hoření]], na černou listinu [[Perzistentní organická látka|perzistentních organických látek]] regulovaných [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/79200/Stockholmska-umluva-Tucet-spinavcu-dostal-9-novych-partaku.html Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/79200/Stockholmska-umluva-Tucet-spinavcu-dostal-9-novych-partaku.html |date=20090512095655 }}, respekt.cz, 10. 5. 2009 [562] => [563] => Spory vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu [[Velryba|velryb]], který v roce [[1986]] vyhlásila [[Mezinárodní velrybářská komise]]. Norsko od roku [[1993]] pravidelně velryby loví a například pro rok [[2009]] úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885 [[plejtvák malý|plejtváků malých]] (''Balaenoptera acutorostrata''), kteří patří mezi ohrožené druhy.{{Citace elektronického periodika |titul=Norsko v příštím roce sníží kvótu pro komerční lov velryb |url=http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2135805 |datum přístupu=2008-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090129131307/http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2135805 |datum archivace=2009-01-29 |nedostupné=ano }} [564] => [565] => === Problematika ochrany dětí === [566] => {{Viz též|Barnevernet}} [567] => Ochrana dětí a jejich práv v Norsku je zdrojem velkých kontroverzí – někteří ji chválí a mluví o její vysoké úrovni,{{Citace periodika|příjmení = Kojan|jméno = Bente Heggem|titul = Norwegian Child Welfare Services: A [568] => Successful Program for Protecting and Supporting Vulnerable Children and Parents?|periodikum = Australian Social Work|datum = 2011-03-18|ročník = 64|číslo = 4|strany = 443–458|doi = 10.1080/0312407X.2010.538069|jazyk = angličtina|url = http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/0312407X.2010.538069}}{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Child Protection Systems|url =https://archive.org/details/childprotections0000unse|vydání = 1|vydavatel = Oxford University Press|místo = New York|rok = 2011|počet stran = 288|strany = [https://archive.org/details/childprotections0000unse/page/154 154]–182|isbn = 978-0-19-979335-8|editoři = Neil Gilbert, Nigel Parton, Marit Skivenes|jazyk = angličtina}} jiní ji naopak odsuzují a mluví o hrubém porušování práv dětí i rodičů. Kvůli mezinárodně známým sporným případům je země obviňována, že v ní dochází k plánovitému odebírání dětí kvůli finančnímu zabezpečení osvojitelů, které v Norsku činí až 30 000 [[Euro|eur]] ročně.{{Citace elektronické monografie [569] => | titul = The Nordic Page [570] => | url = https://www.tnp.no/norway/panorama/2704-an-unfinished-debate-on-barnevernet [571] => | datum vydání = 2012-02-19 [572] => | datum přístupu = 2019-06-08 [573] => | jazyk = en-US [574] => | příjmení = TNP [575] => }} [576] => [577] => V roce 2007 [[Evropský soud pro lidská práva]] konstatoval, že Norsko v případu pana Sancheze Cardenase porušilo [[lidská práva]], když mu na základě neprokázaných obvinění zakázalo vídat jeho děti. Kritizovanou praxi však norský úřad na ochranu dětí (''[[Barnevernet]]'') v reakci na soudní rozhodnutí výrazněji nezměnil.{{Citace elektronického periodika [578] => | titul = Právník: Odebírání dětí v Norsku? Především velký byznys - Echo24.cz [579] => | url = https://echo24.cz/a/wJytC/pravnik-odebirani-deti-v-norsku-predevsim-velky-byznys [580] => | periodikum = echo24.cz [581] => | datum vydání = 2014-06-01 [582] => | datum přístupu = 2019-06-08 [583] => | jméno = Vladimír [584] => | příjmení = Ševela [585] => }} Rozličné sporné případy odebrání dětí zahraničním občanům vzbudily pozornost v zahraničních médiích či vyústily v diplomatické a soudní spory Norska a jeho úřadů s řadou států, jako jsou [[Švédsko]],{{Citace elektronického periodika [586] => | titul = Nevděční Švédové?! Barnevernet bere i švédské děti v Norsku - Blog iDNES.cz [587] => | url = https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=458923 [588] => | periodikum = iDNES.cz [589] => | datum přístupu = 2019-06-08 [590] => | jméno = [591] => | příjmení = [592] => }} [[Rusko]], [[Polsko]]{{Citace elektronického periodika [593] => | titul = Poliakom v Nórsku štát ukradol dieťa - bolo smutné {{!}} nadhľad [594] => | url = http://nadhlad.com/content/poliakom-v-norsku-stat-ukradol-dieta-bolo-smutne [595] => | periodikum = nadhlad.com [596] => | datum přístupu = 2019-06-08 [597] => }} a [[Indie]].http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/post/indian-government-media-backtrack-as-norway-child-custody-case-unravels/2012/03/22/gIQAHaOdTS_blog.html{{Citace periodika [598] => | titul = Norway row children back in India [599] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-india-17821841 [600] => | datum vydání = 2012-04-24 [601] => | datum přístupu = 2019-06-08 [602] => | jazyk = en-GB [603] => }}{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = After year-long tussle, Norway kids are home {{!}} India News - Times of India [605] => | url = https://timesofindia.indiatimes.com/india/After-year-long-tussle-Norway-kids-are-home/articleshow/12860396.cms [606] => | periodikum = The Times of India [607] => | datum přístupu = 2019-06-08 [608] => | jazyk = en [609] => | jméno = Jayashree [610] => | příjmení = N [611] => | jméno2 = i {{!}} TNN {{!}} Updated: [612] => | příjmení2 = Apr 25 [613] => | příjmení3 = 2012 [614] => }} [615] => [616] => [[Kauza rodiny Michalákových|Případ konfiskovaných dětí české matky]] vyvolal pozornost i v České republice a vedl k tomu, že Norsko bylo kritizováno i na půdě Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]].{{Citace elektronického periodika [617] => | titul = V europarlamentu zazněla kritika Norska kvůli českým dětem [618] => | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-europarlamentu-zaznela-kritika-norska-kvuli-cesky-detem/1143696 [619] => | periodikum = www.ceskenoviny.cz [620] => | datum přístupu = 2019-06-08 [621] => }} [622] => [623] => == Administrativní dělení == [624] => [625] => {{Podrobně|Kraje v Norsku}} [626] => [627] => [[Soubor:Fylkesinndeling2024_original.webp|alt=|náhled|upright=1.8|Mapa administrativního členění Norska znázorňuje 15 krajů (od ledna 2024)]] [628] => Od 1. ledna 2024 je Norsko rozděleno na 15[[Kraje v Norsku| krajů]]{{Citace elektronického periodika [629] => | titul = Fylkesinndelingen fra 2024 [630] => | periodikum = Regjeringen.no [631] => | url = https://www.regjeringen.no/no/tema/kommuner-og-regioner/kommunestruktur/fylkesinndelingen-fra-2024/id2922222/ [632] => | datum vydání = 2022-07-05 [633] => | jazyk = nb-NO [634] => | datum přístupu = 2024-01-29 [635] => }} ({{Vjazyce2|no|''fylke''}}) a 356 samosprávných obcí (''kommune'').{{Citace elektronického periodika [636] => | titul = Startskudd for nye Sandefjord kommune [637] => | url = https://www.regjeringen.no/no/aktuelt/startskudd-for-nye-sandefjord-kommune/id2525378/ [638] => | periodikum = Regjeringen.no [639] => | datum vydání = 2016-12-31 [640] => | datum přístupu = 2019-06-08 [641] => | jazyk = no [642] => | jméno = Kommunal-og [643] => | příjmení = moderniseringsdepartementet [644] => }} Hlavní město [[Oslo]] je považováno za kraj a samosprávné město. V každém kraji je král reprezentován guvernérem (''fylkesmann''). [645] => [646] => Norskými kraji jsou: [647] => [648] => * [[Agder]] – vznikl spojením krajů [[Aust-Agder]] a [[Vest-Agder]] [649] => * [[Innlandet]] – vznikl spojením krajů [[Oppland]] a [[Hordaland]] (obce Jevnaker a Lunner byly přičleněny do sousedního kraje Viken) [650] => * [[Møre a Romsdal]] [651] => * [[Nordland]] [652] => * [[Oslo]] [653] => * [[Rogaland]] [654] => * [[Troms]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [655] => * [[Finnmark]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [656] => * [[Trøndelag]] – vznikl v roce 2018 spojením krajů [[Sør-Trøndelag]] a [[Nord-Trøndelag]] [657] => * [[Vestfold]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [658] => * [[Telemark]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [659] => * [[Vestland]] – vznikl spojením krajů [[Hordaland]] a [[Sogn a Fjordane]] [660] => * [[Østfold]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [661] => * [[Akershus]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [662] => * [[Buskerud]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024 [663] => [664] => V Norsku existuje celkem 96 sídel se statusem města. Mezi devět největších z nich patří k 1. červenci 2009:{{citace elektronické monografie [665] => | titul = Kvartalsvise befolkningsendringer [666] => | vydavatel = Statistics Norway [667] => | url = http://www.ssb.no/folkendrkv/ [668] => | datum přístupu = 2008-09-10 [669] => | jazyk = norsky [670] => }} [671] => [672] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right" [673] => |+ Deset nejlidnatějších měst v Norsku [674] => |- [675] => ! Město !! Počet obyvatel !! Rozloha
(km²) !! Hustota zalidnění
(obyv./km²) [676] => |- [677] => | style="text-align:left" | [[Oslo]] || {{formatnum:580229}} || 453 || 1280 [678] => |- [679] => | style="text-align:left" | [[Bergen]] || {{formatnum:253600}} || 465 || 545 [680] => |- [681] => | style="text-align:left" | [[Stavanger]]/[[Sandnes]] || {{formatnum:122602}} || 71 || 1726 [682] => |- [683] => | style="text-align:left" | [[Trondheim]] || {{formatnum:169343}} || 341 || 496 [684] => |- [685] => | style="text-align:left" | [[Kristiansand]] || {{formatnum:80748}} || 276 || 292 [686] => |- [687] => | style="text-align:left" | [[Fredrikstad]] || {{formatnum:73175}} || 290 || 252 [688] => |- [689] => | style="text-align:left" | [[Tromsø]] || {{formatnum:66901}} || 2557 || 26 [690] => |- [691] => | style="text-align:left" | [[Sandnes]] || {{formatnum:64034}} || 302 || 212 [692] => |- [693] => | style="text-align:left" | [[Drammen]] || {{formatnum:61958}} || 137 || 452 [694] => |} [695] => Norsko má rovněž dvě integrální zámořská teritoria, a to ostrovy [[Jan Mayen]] a [[Špicberky]]. Dále má tři [[Antarktida|antarktická]] a subantarktická [[Seznam závislých území|závislá území]]: [[Bouvetův ostrov]], [[Ostrov Petra I.]] a [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]]. [696] => [697] => == Ekonomika == [698] => {{Podrobně|Ekonomika Norska}} [699] => Norsko je rozvinutý průmyslový stát s výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje [[rybolov]], těžba dřeva, těžba [[Ropa|ropy]] a [[Zemní plyn|zemního plynu]], a dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do [[Evropská unie|EU]]. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z více než 99 % vyrábí v [[Vodní elektrárna|hydroelektrárnách]]. [700] => [701] => === Před průmyslovou revolucí === [702] => [[Soubor:Lofoten, Nikolaj Bock (3).jpg|náhled|Rybářská vesnice na [[Lofoty|Lofotech]]]] [703] => Před [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norové žili v nedostatku, ale [[hladomor]]y byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v [[Hedemarken]] a [[Østfold]] se zemědělská výroba omezovala na obiloviny – [[oves]], [[žito]] a [[ječmen]], a hospodářská zvířata – [[ovce]], [[koza|kozy]], [[Tur domácí|skot]], [[prase domácí|prasata]] a [[Domácí drůbež|drůbež]]. Na některých místech bylo zemědělství doplněno [[lov]]em. [704] => [705] => V severním Norsku (Finnmarka) žije národnostní menšina [[Sámové]], jejíž příslušníci kočovali a kočují se stády [[Sob polární|sobů]], jiní Sámové soby chovají a věnují se rybolovu. Sámové mají právo používat vlastní jazyk [[sámegiella]], velmi podobný [[Finština|finštině]] a postavený na roveň norštině. [706] => [707] => Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se [[Sleď obecný|sledi]], [[Treska obecná|tresky]], [[platýsi]] a další spíše chladnomilnější druhy. S příchodem [[Lilek brambor|brambor]] se [[Norové|Norům]] značně ulevilo. [708] => [709] => Hospodářská situace v Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj [[Feudalismus|feudálního]] zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své poddané. [710] => [711] => Samostatně hospodařící zemědělci měli a stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy. [712] => [713] => Na počátku [[19. století|19. století]] byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a mnoho rodin pracovalo v nájmu [[pacht]]ýřů, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a [[Kanada|Kanady]]. [714] => [715] => Třída obchodníků a úředníků byla v Norsku jen málo vyvinuta. Jen v některých městech, zejména v [[Bergen]]u, vzrůstal obchod s různým zbožím. První skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci. [716] => [717] => === Průmyslová revoluce === [718] => [[Soubor:StatfjordA(Jarvin1982).jpg|náhled|Od 70. let je pilířem norské ekonomiky ropný průmysl]] [719] => Kromě dolů v [[Kongsberg]]u a [[Røros]]u přicházela [[industrializace]] v podobě prvních textilních továren, které byly v Norsku budovány v polovině 19. století. [720] => [721] => První velké průmyslové podniky byly budovány kolem vodních zdrojů. [[Sam Eyde|Samem Eydem]] bylo roku [[1905]] založeno [[Norsk Hydro]] a průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je [[Rjukan]], [[Odda]] a jinde. [722] => [723] => V roce [[1910]] norská [[průmysl]]ová výroba přesáhla výrobu [[zemědělství|zemědělskou]]. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva atd. Rozvoj průmyslu měnil i politiku, vedl k zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu. [724] => [725] => Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v průmyslu začaly přesahovat výdělky v zemědělství. V tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a politiku. [726] => [727] => == Demografie == [728] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Norska}} [729] => [[Soubor:Søndre Åmot gård Sørkedalen Nordmarka Oslo Norway (2022.10.08).jpg|náhled|Typické venkovské domy v Norsku]] [730] => Etnicky jsou obyvatelé Norska hlavně [[Norové]], ale na severu země žije i původní komunita [[Sámové|Sámů]] (Laponců). V lednu roku 2015 překročil počet obyvatel 5 milionů, z nichž má zhruba 16 % (805 000) zahraniční původ.{{Citace elektronické monografie|autor=Questions about immigrant-related statistics |url=http://www.ssb.no/en/innvandring-og-innvandrere/nokkeltall |titul=Key figures Immigration and immigrants – SSB |vydavatel=Ssb.no |datum vydání=20 June 2013 }} Na počátku roku 2015 žilo v Norsku 92 000 [[Poláci|Poláků]], kteří tak vytvořili nejsilnější přistěhovaleckou skupinu. V Norsku žije přibližně 450 000 lidí neevropského původu, včetně 36 000 [[Pákistán]]ců, 38 000 [[Somálci|Somálců]] a 30 000 [[Irák|Iráčanů]]. Mimo velkou skupinu Afričanů a Asiatů žije dnes v Norsku ještě 40 000 [[Litevci|Litevců]] a 39 000 [[Švédové|Švédů]].[http://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/innvbef/aar/2015-03-04?fane=tabell&sort=nummer&tabell=219754 Immigrants and Norwegian-born to immigrant parents, 1 January 2015]. [731] => [732] => V zemi existují dvě oficiální spisovné varianty [[norština|norštiny]]. Zatímco [[bokmål]], jazyk více než 80 % obyvatel Norska, je velkou měrou ovlivněn [[dánština|dánštinou]], která byla více než 400 let úředním jazykem, [[nynorsk]] vychází z venkovských nářečí, která si uchovala [[stará severština|staronorské]] prvky. [733] => [734] => Norská vláda podporuje politiku [[Multikulturalismus|multikulturalismu]],"[http://www.lidovky.cz/islam-v-svoboda-rouhani-0sc-/nazory.aspx?c=A060202_094242_ln_nazory_jel Islám v. svoboda rouhání]". Lidovky. 2. února 2006. která zdůrazňuje prospěšnost kulturní, etnické a náboženské rozmanitosti pro společnost a stát. Vládní koalice premiéra [[Jens Stoltenberg|Jense Stoltenberga]] zahrnula do svého vládního programu prosazování multikulturní společnosti a deklarovala, že „diverzita obohacuje norskou společnost“."''[https://books.google.cz/books?id=LOpQBQAAQBAJ&pg=PT39 Child Welfare Systems and Migrant Children: A Cross Country Study of Policies and Practice]''". Marit Skivenes, Ravinder Barn, Katrin Kriz, Tarja Pösö (2014). p.39. {{ISBN|0190205318}} [735] => [[Soubor:Den norske kirkes våpen.svg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Znak [[Norská církev|Norské církve]]]] [736] => Norsko má dlouhou tradici [[Státní náboženství|státní církve]] a pozice [[Norská církev|Norské církve]] ([[Protestantismus|protestantské]]-[[Luteránství|luteránské]]), která byla jakožto státní již založena, je dosud výjimečná (má zákonný status „lidové církve“). K částečné odluce církve od státu došlo v roce 2012, kdy norský parlament odhlasoval udělení větší autonomie Norské církvi, což potvrdil ústavní dodatek ze dne 21. května 2012.{{Citace elektronického periodika [737] => | titul = Norway abolishes state-sponsored Church of Norway [738] => | periodikum = web.archive.org [739] => | url = http://digitaljournal.com/article/324906 [740] => | datum vydání = 2013-06-14 [741] => | datum přístupu = 2021-12-14 [742] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130614144414/http://digitaljournal.com/article/324906 [743] => | datum archivace = 2013-06-14 [744] => }} Do té doby museli být parlamentní úředníci členy Norské církve, stejně jako nejméně polovina všech ministrů vlády a všichni členové královské rodiny. Duchovní norské církve byli považováni za státní zaměstnance a ústřední a regionální církevní správy byly součástí státní správy. Odluka se prohloubila od 1. ledna 2017. Ústava však nadále vyžaduje, aby členem Norské církve byl vládnoucí panovník. V roce 2020 bylo asi 68 % Norů členy této církve.{{Citace elektronického periodika [745] => | titul = Church of Norway [746] => | periodikum = SSB [747] => | url = https://www.ssb.no/en/kultur-og-fritid/religion-og-livssyn/statistikk/den-norske-kirke [748] => | jazyk = en [749] => | datum přístupu = 2021-12-14 [750] => }} I rituály jsou dosud oblíbeny, v roce 2017 bylo [[křest|pokřtěno]] asi 53,6 % všech novorozenců a 57,9 % všech 15letých osob bylo v církvi [[Biřmování|biřmováno]]. Na druhou stranu, kostely pravidelně navštěvuje jen okolo 2 % populace. [751] => [[Soubor:Oslo Cathedral - 2013.08 - panoramio.jpg|náhled|[[Katedrála v Oslu]]]] [752] => Ostatní křesťanské [[denominace]] tvoří podle vládních statistik z roku 2009 asi 4,9 % populace. Největší je [[římskokatolická církev]] s 83 000 členy. Od roku 2006 do roku 2011 byly nejrychleji rostoucími náboženskými komunitami v Norsku [[východní křesťanství|východní ortodoxní křesťanství]], jejichž členská základna vzrostla o 80 %. Souviselo to s obrovskou imigrací z [[Eritrea|Eritreje]] a [[Etiopie]]. Bez vyznání je asi 10 procent obyvatel, zhruba stejně připadá na nekřesťanská náboženství. Mezi nimi je největší [[islám]], muslimské organizace mají 166 861 registrovaných členů (2018), ale vyznavačů bude reálně více, jejich počet rychle roste, například v letech 2006-2010 vzrostl o 48,1 %. Islám vyznávají především somálští, arabští, bosenští, kurdští, pákistánští a turečtí imigranti a jejich potomci. Ostatní náboženství jsou zanedbatelná, [[buddhismus]] vyznává 14 000 Norů, [[hinduismus]] 5 900, [[sikhismus]] 3000, vyznavačů [[Judaismus|judaismu]] je jen 819. Existují i pokusy obnovit staré norské [[pohanství]] pod názvem [[Germánské novopohanství|Åsatru]]. Sámská menšina si udržela své [[Šamanismus|šamanistické]] náboženství až do 18. století, kdy většina konvertovala ke křesťanství pod vlivem dánsko-norských luteránských misionářů. V současnosti se pokus o obnovení této tradice nazývá Noaidevuohta. Norská média informovala již o několika místních celebritách, které navštěvují sámské šamany s prosbou o radu a duchovní vedení. [753] => [754] => == Kultura == [755] => {{Podrobně|Kultura Norska}} [756] => === Literatura === [757] => {{Podrobně|Norská literatura}}[[Soubor:Henrik Ibsen, ca 1898.jpg|vlevo|náhled|[[Henrik Ibsen]]]] [758] => Norská literární věda hovoří o „Velké čtyřce“ (''de fire store'') klasických norských spisovatelů.{{Citace elektronického periodika [759] => | příjmení = Ekle [760] => | jméno = Leif [761] => | titul = "De fire store" [762] => | periodikum = NRK [763] => | url = https://www.nrk.no/kultur/_de-fire-store_-1.4101609 [764] => | datum vydání = 2007-11-21 [765] => | jazyk = nb-NO [766] => | datum přístupu = 2021-12-14 [767] => }} Patří do ní [[Henrik Ibsen]], [[Bjørnstjerne Bjørnson]], [[Jonas Lie]] a [[Alexander Kielland]]. Bjørnson získal i [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], stejně jako [[Sigrid Undsetová]] a [[Knut Hamsun]]. [768] => [[Soubor:Jo Nesbo.jpg|náhled|232x232pixelů|[[Jo Nesbø]]]] [769] => [[Peter Christen Asbjørnsen]] a [[Jørgen Engebretsen Moe]] ovlivnili v 19. století norskou literaturu sesbíráním a vydáním starých norských pohádek a pověstí. Zakladatelem moderní norské literatury je [[Ludvig Holberg]]. K průkopníkům moderní literatury patřil též jazykovědec a historik [[Henrik Wergeland]] či [[Arne Garborg]], který mimo jiné přeložil do norštiny ''[[Odysseia|Odysseu]]''. Vlastenecká sbírka básní ''Friheten'' z doby druhé světové války, jejímž autorem byl [[Nordahl Grieg]], se stala se nejprodávanější norskou sbírkou poezie všech dob. Po druhé světové válce se prosadil [[Tarjei Vesaas]]. V současnosti jsou to [[Lars Saabye Christensen]], [[Ari Behn]] nebo [[Karl Ove Knausgård]]. Nejuznávanějším současným dramatikem je [[Jon Fosse]].{{Citace elektronického periodika [770] => | příjmení = Stehlíková [771] => | jméno = Karolína [772] => | titul = Fosse, Jon [773] => | periodikum = www.iliteratura.cz [774] => | url = https://www.iliteratura.cz/Clanek/14029/fosse-jon [775] => | datum přístupu = 2021-12-14 [776] => }} [777] => [778] => Nejvýznamnějším představitelem rozmachu skandinávské detektivky z počátku 21. století je [[Jo Nesbø]].{{Citace elektronického periodika [779] => | příjmení = Krištůfková [780] => | jméno = Kateřina [781] => | titul = Nesbø, Jo [782] => | periodikum = www.iliteratura.cz [783] => | url = https://www.iliteratura.cz/Clanek/27703/nesb248-jo [784] => | datum přístupu = 2021-12-14 [785] => }} Velmi oceňovaným současným autorem dětské literatury je [[Jostein Gaarder]], v humoristické literatuře je to [[Erlend Loe]]. Novinářka [[Åsne Seierstadová]] se stala známá díky svým knižním reportážím mapujícím každodenní život ve válečných zónách – v [[Kosovo|Kosovu]], [[Afghánistán]]u, [[Irák]]u či [[Čečensko|Čečensku]]. [786] => [787] => === Výtvarné umění === [788] => [[Soubor:The Scream.jpg|náhled|upright|''[[Výkřik]]'' [[Edvard Munch|Edvarda Muncha]]]] [789] => Prehistorii norského výtvarného umění lze vysledovat až ke [[Skalní rytiny v Altě|Skalním rytinám v Altě]]. Objeveny byly až roku 1973, což způsobilo senzaci, neboť v Norsku mnoho jiných prehistorických památek nalezeno nebylo. Stáří nejstarších rytin bylo určeno na 4200 let př. n. l. V roce 1985 byly rytiny zapsány na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [790] => | titul = Rock Art of Alta [791] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/352/ [792] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [793] => | datum přístupu = 2019-10-26 [794] => | jazyk = en [795] => | jméno = [796] => | příjmení = [797] => | vydavatel = [798] => | datum vydání = [799] => | url archivu = [800] => }} Nejslavnějším norským malířem je bezpochyby [[Edvard Munch]]. Jeho obraz ''[[Výkřik]]'' patří nejen k hlavním symbolům [[Moderní umění|modernistického]] umění (v tomto případě [[Expresionismus|expresionistického]]), ale i k nejznámějším obrazům světa vůbec. K vidění je dnes v [[Munchovo muzeum|Munchově muzeu]] v Oslu. Munch byl žákem významného [[Naturalismus (umění)|naturalistického]] malíře [[Christian Krohg|Christiana Krohga]]. [[Peter Nicolai Arbo]] se specializoval na motivy z [[Dějiny Norska|norské historie]] a ze [[Severská mytologie|severské mytologie]], [[Hans Gude]] byl mistrem romantické krajinomalby. [[Theodor Kittelsen]] se proslavil v Norsku jako ilustrátor starých bájí a lidových pověstí. [801] => [802] => Nejznámějším sochařem je [[Gustav Vigeland]], proslul především svou instalací 212 [[bronz]]ových a [[Žula|žulových]] soch v parku ''Frognerparken'' v [[Oslo|Oslu]] (''Vigelandsanlegget'') a vytvořením medaile [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]]. Originálním výtvarným dílem je též ''[[Sverd i fjell]]'' na okraji [[Stavanger]]u ve tvaru tří mečů zabodnutých do země. Od roku 1983 připomíná bitvu u Hafrsfjordu z roku 872. [803] => [[Soubor:Nye Nasjonalmuseet (2022) (2).jpg|vlevo|náhled|[[Národní muzeum umění, architektury a designu]]]] [804] => Vedle Munchova muzea je nejvýznamnějším výstavním prostorem v zemi [[Národní muzeum umění, architektury a designu]] v Oslu. Vzniklo roku 2003 sloučením Muzea architektury, Muzea lidového umění, Norské národní galerie a Norského státního muzea. Jeho kořeny sahají k roku 1837. V roce 2022 bude otevřena nová budova muzea, čímž se z něj stane největší umělecké muzeum v severských zemích.{{Citace elektronického periodika [805] => | titul = The new National Museum [806] => | periodikum = Nasjonalmuseet [807] => | url = https://www.nasjonalmuseet.no/en/visit/locations/the-national-museum/ [808] => | jazyk = en [809] => | datum přístupu = 2021-12-11 [810] => }} [811] => [812] => První norská fotografie je datována rokem 1839, kdy [[Hans Thøger Winther]] přivezl svůj první [[fotoaparát]]. Nejstarší dochovaná fotografie je jeden z jeho prvních snímků z roku 1840. [[Daguerrotypie]] se rozšířila ve čtyřicátých letech, kdy si mnoho [[Pionýři fotografické techniky|pionýrských fotografů]] otevíralo ve větších městech ateliéry zaměřené především na [[portrétní fotografie|portrétní fotografii]]. Do menších obcí fotografové přicházeli s mobilním zařízením. Mezi fotografy byl významný podíl žen. Thøger Winther publikoval množství novinových článků na téma fotografie a nakonec v roce 1845 i knihu fotografických návodů. Významnou pozici zaujímá v norské fotografii také [[fotografie krajiny|krajinářská fotografie]], která zde zapustila kořeny okolo roku 1860. [[Marcus Selmer]] je považován za jednoho z prvních krajinářů, ale nejsystematičtější úsilí cestování a fotografování krajiny věnovali [[Knud Knudsen (fotograf)|Knud Knudsen]] a Švéd [[Axel Lindahl]]. Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Norsku mimo jiné důsledkem změn technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání [[fotografie]] jako svéprávné formy [[umění]]. [813] => [814] => === Památky === [815] => [[Soubor:Nidarosdomen Trondheim Norge.jpg|vlevo|náhled|[[Nidaroský dóm]]]] [816] => [[Roubený kostel v Urnesu]], postavený ve 12. století, se dostal na seznam [[Světové dědictví]]. Tradičním severským druhem roubených kostelů byly tzv. sloupové. Typickou ukázkou takové stavby je [[sloupový kostel v Borgundu]]. Nejvýznamnější sakrální stavbou Norska je ovšem [[Nidaroský dóm]] v [[Trondheim]]u, největší gotický chrám v celé [[Skandinávie|Skandinávii]], kde byli korunováni norští králové. Ke slavnostním účelům dnes královská rodina a vláda používá zejména [[Katedrála v Oslu|katedrálu v Oslu]], postavenou v 17. století. Významnou středověkou gotickou památkou je i [[katedrála ve Stavangeru]] a hrad [[Akershus (hrad)|Akershus]] v Oslu, kde původně sídlili norští králové, ale k tomuto účelu od 19. století slouží [[Klasicistní architektura|klasicistní]] [[Královský palác v Oslu]]. Typická městská severská architektura je k vidění na proslulém nábřeží v bergenské přístavní čtvrti [[Bryggen]]. I tato čtvrť se roku 1979 dostala na seznam Světového dědictví. [[Soubor:Full Opera by night.jpg|náhled|Budova Opery v Oslu|300x300pixelů]] [817] => K modernistických chloubám Norska patří [[radnice v Oslu]] postavená v roce 1950 a z pozdního modernismu pak koncertní hala [[Grieghallen]] v Bergenu dokončená roku 1978 nebo [[Arktická katedrála]] z roku 1965. Éra ropného blahobytu posledních let pak přinesla řadu odvážných staveb, k nejznámějším patří [[Opera v Oslu]], otevřená roku 2008. [818] => [819] => Nejznámějším norským architektem je [[Sverre Fehn]], nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]]. K jeho nejznámějším stavbám na území Norska patří [[Norské muzeum ledovce]] (''Norsk Bremuseum'') ve Fjærlandu. [820] => [821] => K nejnavštěvovanějším muzeím v Norsku patří [[Muzeum Kon-Tiki]] v Oslu, kde si lze prohlédnout zbytky slavného voru [[Kon-Tiki]] [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]], nebo [[Muzeum Fram]] s lodí ''[[Fram]]'', na níž se [[Roald Amundsen]] vypravil k dobytí [[Jižní pól|jižního pólu]], a lodí ''[[Gjøa]]'', s níž jako první proplul [[Severozápadní průjezd|Severozápadním průjezdem]] v Kanadě. [822] => [823] => === Hudba === [824] => [[Soubor:Eilif Peterssen-Edvard Grieg 1891.jpg|náhled|[[Edvard Grieg]]]] [825] => Světově proslulým hudebním skladatelem je [[Edvard Grieg]]. Ke známým skladatelům patří i [[Johan Svendsen]] nebo [[Johan Halvorsen]], v současnosti například [[Marcus Paus]]. [[Rikard Nordraak]] složil [[Norská hymna|norskou státní hymnu]] ''Ja, vi elsker dette landet'' (''Ano, my milujeme tuto zemi''). Z interpretů lze vzpomenout houslistu [[Ole Bull]]a nebo operní pěvkyně [[Kirsten Flagstadová|Kirsten Flagstadovou]] a [[Sissel Kyrkjebø]], jež mj. zazpívala [[Olympijská hymna|olympijskou hymnu]] na zahajovacím ceremoniálu [[Zimní olympijské hry 1994|zimních olympijských her v Lillehammeru roku 1994]].[[Soubor:A-haVistalegre19.JPG|vlevo|náhled|[[A-ha]]]]Členkou legendární švédské popové skupiny [[ABBA]] byla i Norka [[Anni-Frid Lyngstadová]]. V populární hudbě se prosadila v 80. letech [[synthpop]]ová skupina [[A-ha]] s frontmanem [[Morten Harket|Mortenem Harketem]]. Zpěvačka [[Lene Nystrømová]] se v 90. letech proslavila v [[Eurodance|eurodancové]] skupině [[Aqua]]. [[Rolf Løvland]], jako součást dua [[Secret Garden]], jež vytvořil s Irkou Fionnualou Sherryovou, vyhrál v roce 1995 soutěž [[Eurovision Song Contest|Eurovison Song Contest]], deset let předtím se to samé podařilo skupině [[Bobbysocks!]] Mezinárodní verzi soutěže ''Pop Idol'' vyhrál v roce 2004 [[Kurt Nilsen]]. V současnosti se v populární hudbě prosazuje například [[Alexander Rybak]], [[Aurora (zpěvačka)|Aurora]], [[Sigrid (zpěvačka)|Sigrid]] nebo [[Marit Larsen]]ová a [[Marion Raven]]ová (jež spolu původně vytvářely duo [[M2M]]). Úspěšná je také dívčí skupina [[Katzenjammer (hudební skupina)|Katzenjammer]] a z mladší generace duo [[Marcus & Martinus]].[[Soubor:Royksopp in performance (Fuji Rock Festival, Naeba, Niigata, Japan - summer of 2005).jpg|vlevo|náhled|[[Röyksopp]]]]Silně se rozvíjí i [[elektronická hudba]]. Celosvětově úspěšným se stal DJ [[Alan Walker]], a to především svým hitem ''[[Faded]]'' z roku 2015 (vokály nazpívala [[Iselin Solheim]]ová). V žánru slaví úspěchy i duo [[Röyksopp]], [[Ulver]] nebo DJ [[Kygo]]. Reprezentantem norského [[hip hop]]u je především skupina [[Madcon]]. [826] => [827] => Nejslavnějším norským [[jazz]]ovým hudebníkem je saxofonista [[Jan Garbarek]]. K [[folk]]u je řazena skupina [[Wardruna]], sámská zpěvačka [[Mari Boine]] nebo dvojice [[Kings of Convenience]], ke [[country]] někdy zpěvačka [[Lene Marlin]]ová.[[Soubor:DimmuBorgirTuska2005.jpg|náhled|[[Dimmu Borgir]]]]V polovině 80. let 20. století se v Norsku začal rozvíjet hudební subžánr [[heavy metal]]u zvaný [[black metal]]. Mezi první kapely patřily [[Mayhem]], [[Burzum]], [[Darkthrone]] a mnoho dalších. V současnosti patří k nejznámějším skupinám [[Dimmu Borgir]], [[Immortal (hudební skupina)|Immortal]], [[Gorgoroth (hudební skupina)|Gorgoroth]], [[Tristania]], [[Satyricon]], [[Carpathian Forest]] nebo [[Emperor]]. Jednou z nejvýraznějších osobností black metalu byl [[Euronymous|Øystein Euronymous Aarseth]], který byl v roce 1993 zavražděn [[Varg Vikernes|Vargem Vikernesem]], který zároveň podpálil několik křesťanských kostelů za účelem pomstít vymýcení původního náboženství ve Skandinávii. Mezi témata black metalu patří temnota a [[misantropie]], často rozebírá stinné stránky lidské historie. I když mnoho kapel používá ve svých textech [[satanismus]] jako téma, jde spíše o metaforické vyjádření, které pramení z nenávisti vůči náboženstvím, církvím a jiným, z jejich pohledu, pochybným hodnotám. Black metal osvětluje dokument ''Until the Light Takes Us'' z roku 2008.[http://www.csfd.cz/film/268242-until-the-light-takes-us/ Until the Light Takes Us na ČSFD] V jiných metalových žánrech se prosadily například [[Extrémní metal|extremmetalová]] skupina [[Enslaved]], reprezentanti [[Symfonický metal|symfonického metalu]] [[Leaves' Eyes]] nebo [[Gotický metal|gotickometalové]] skupiny [[Theatre of Tragedy]] a [[Sirenia (hudební skupina)|Sirenia]]. Od roku 1989 je aktivní skupina [[Turbonegro]], která svůj žánr označuje za death-punk, ale lze ji zařadit k [[hard rock]]u. [828] => [829] => === Film === [830] => {{Podrobně|Norská kinematografie}} [831] => [[Soubor:Ullmann-Bergman-1968.jpeg|náhled|[[Liv Ullmannová]] s Bergamanem]] [832] => Na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara]] byli nominováni režiséři [[Morten Tyldum]] nebo [[Nils Gaup]]. V Norsku vznikají také kvalitní velkofilmy jako například ''Max Manus'' z roku 2008 o [[Max Manus|norském odbojáři]] z druhé světové války a také filmová adaptace románu Joa Nesbøho ''Lovci hlav'' z roku 2011. V obou filmech ztvárnil hlavní roli populární norský herec [[Aksel Hennie]]. [833] => [834] => Mezinárodního úspěchu dosáhl norský televizní seriál ''[[Okupace (seriál)|Okupace]]'' (''Okkupert'') z let 2015–2017.{{Citace elektronického periodika [835] => | titul = Rusové okupují Norsko. Česká televize odvysílá seriál, který naštval Moskvu {{!}} Domov {{!}} Lidovky.cz [836] => | periodikum = Lidovky.cz [837] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/rusove-okupuji-norsko-ceska-televize-odvysila-serial-ktery-vzbudil-nevoli-moskvy.A170105_131700_ln_domov_fas [838] => | jazyk = cs [839] => | datum přístupu = 2018-11-01 [840] => }} Unikátním projektem byl též televizní seriál ''[[Skam]]''.{{Citace elektronického periodika [841] => | příjmení = [842] => | titul = Nórsky seriál zo života tínedžerov si podmanil srdcia svojich divákov a oprávnene sa uchádza o kultový status (Tip na seriál) [843] => | periodikum = refresher.cz [844] => | url = https://refresher.cz/46987-Norsky-serial-zo-zivota-tinedzerov-si-podmanil-srdcia-svojich-divakov-a-opravnene-sa-uchadza-o-kultovy-status-Tip-na-serial [845] => | jazyk = cs [846] => | datum přístupu = 2022-01-17 [847] => }} [848] => [849] => Oceňovanou dokumentaristkou se stala [[Deeyah Khanová]]. Již proslulý dokument [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]] ''Kon-Tiki'' získal v roce 1951 [[Oscar]]a. [850] => [851] => Ve filmech švédského režiséra [[Ingmar Bergman|Ingmara Bergmana]] se proslavila norská herečka [[Liv Ullmannová]]. V televizi a na [[YouTube|Youtubu]] se fenoménem stalo komediální duo [[Ylvis]]. Seriál ''[[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]]'' proslavil norského herce [[Kristofer Hivju|Kristofera Hivjua]], seriál ''[[Proč? 13x proto]]'' [[Alisha Boe|Alishu Boeovou]]. [852] => === Kuchyně === [853] => {{viz též|Norská kuchyně|Špicberská kuchyně}} [854] => [[Soubor:Får i kål.jpg|náhled|''Fårikål'']] [855] => Většinou se tvrdí, že skandinávská kuchyně je velice „obyčejná“ – skromná, málo nápaditá. Pravdou je, že ta norská se snaží myslet velmi tradičně. Používají se postupy a suroviny známé už z dob Vikingů, hlavní surovinou jsou různá masa – klasické je maso jehněčí a zvěřina jako sob a los. Masa se upravují hlavně vařením ve vodě nebo pečením. Tradičními recepty jsou ''[[fårikål]]'' – vařené jehněčí, ''finnbiff'' – vařené sobí maso s houbami a krémovou omáčkou, ''elggryte'' – vařené losí maso s cibulí a jalovcem. [856] => [857] => V norském jídelníčku mají velké zastoupení ryby a „dary moře“. Celosvětově známý je norský losos a lososí tatarák (''laksetartar''). Hojně se využívá treska, ale i ryby sladkovodní z jezer a řek – specialitou je pstruh (''ørret'') z [[Národní park Hardangervidda|Hardangerviddy]]. Unikátní chuť má velrybí maso – z něj jsou připravované různé druhy steaků (''hvalbiff''). Rybáři ze severských krajů konzumují i maso [[Tuleň obecný|tuleňů]]. [858] => [859] => Přílohou v Norsku jsou brambory a kořenová zelenina. Norové také konzumují sýry a výrobky z mléka, zvláštní karamelovou příchuť má tradiční sýr [[Brunost]], vyráběný jak z kravského, tak i kozího mléka. V norském jídelníčku nechybí také dezerty: vafle se zakysanou smetanou a různými druhy marmelád a džemů z lesního ovoce nebo [[Lofoty|Lofotských]] jahod.{{Citace elektronické monografie|titul=dovolenanorsko.cz|url=http://www.dovolenanorsko.cz/norsky-jidelnicek-blog|vydavatel=dovolenanorsko.cz|datum přístupu=2016-04-26}} [860] => [861] => Dnes je Norsko jedním z předních spotřebitelů mražené pizzy [[Grandiosa]]. Populární je také mexické tacos (Tex-Mex).{{Citace elektronické monografie|titul=Aftenposten|url=http://www.aftenposten.no/okonomi/Den-norske-nasjonalretten-taco-7357844.html|vydavatel=Aftenposten|datum přístupu=2016-04-26}} [862] => [863] => == Věda == [864] => [[Soubor:Niels Henrik Abel.jpg|náhled|219x219bod|[[Niels Henrik Abel]]]] [865] => Proslavená je norská matematická škola. Jedním z nejvýznamnějších světových matematiků byl [[Niels Henrik Abel]], který se věnoval zejména [[Funkcionální analýza|funkcionální analýze]]. Jmenuje se po něm dnes [[Abelova cena]], kterou uděluje každoročně norský král, a která je někdy nazývána "Nobelovou cenou za matematiku". [[Sophus Lie]] vytvořil teorii spojité symetrie, [[Atle Selberg]] nebo [[Viggo Brun]] se věnovali rozvíjení [[teorie čísel]], [[Caspar Wessel]] jako první nabídl geometrickou interpretaci [[Komplexní číslo|komplexních čísel]], [[Peter Ludwig Mejdell Sylow]] rozvinul [[Teorie grup|teorii grup]], [[Axel Thue]] je označován za zakladatele formálních jazyků, [[Lennart Carleson]] se specializoval na [[Harmonická analýza|harmonickou analýzu]]. [866] => [867] => Není tudíž divu, že rozvinutá je tradičně v Norsku (jako i v jiných skandinávských zemích) také [[informatika]]. Například programátoři [[Ole-Johan Dahl]] a [[Kristen Nygaard]] byli tvůrci programovacího jazyka [[Simula 67]]. [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získal [[Ivar Giaever]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Lars Onsager]] a [[Odd Hassel]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[May-Britt Moserová]] a její manžel [[Edvard Moser]]. [[Vilhelm Bjerknes]] je zakladatelem moderní [[meteorologie]]. [[Gerhard Armauer Hansen]] objevil bakteriálního původce [[Lepra|lepry]]. [[Carl Linné|Linného]] žákem byl botanik [[Martin Vahl]]. Mineralog [[Victor Goldschmidt]] patří k zakladatelům [[geochemie]]. [[Kristian Birkeland]] přišel jako první s myšlenkou, že [[Polární záře|polární záři]] způsobují elektrické výboje ze [[Slunce]]. [[Harald Ulrik Sverdrup]] byl významným [[Oceánografie|oceánografem]]. [868] => [[Soubor:Finn E Kydland 2015.jpg|vlevo|náhled|[[Finn E. Kydland]]]] [869] => [[Ragnar Frisch]], [[Finn E. Kydland]] a [[Trygve Haavelmo]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]]. V dalších [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních vědách]] získali věhlas "zelený filozof" [[Arne Næss]] či sociolog [[Stein Rokkan]]. V [[Politologie|politologii]] je průkopníkem výzkumu míru a konfliktů [[Johan Galtung]], autor známých pojmů „pozitivní mír“ a „negativní mír“. Významným sociálním antropologem je [[Fredrik Barth]], věnuje se především tématu [[Etnicita|etnicity]]. Kodifikátorem jedné ze dvou oficiálních verzí spisovné norštiny, [[nynorsk]]u, byl lingvista [[Ivar Aasen]]. [870] => [[Soubor:Universitetet i Oslo sentrum.jpg|náhled|[[Univerzita v Oslu]]]] [871] => Základním stavebním kamenem norské vědy jsou univerzity. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Norsko (k roku 2021) jednu univerzitu v první stovce - je jí [[Univerzita v Oslu]], která je vyhodnocena jako 61. nejlepší na světě.{{Citace elektronického periodika [872] => | titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities [873] => | periodikum = www.shanghairanking.com [874] => | url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021 [875] => | datum přístupu = 2022-01-04 [876] => }} Jde o nejstarší norskou univerzitu, byť založena byla až poměrně pozdě, roku 1811. Až do roku 1946 šlo o jedinou univerzitu v zemi, proto není neobvyklé ji v Norsku označovat prostě jako "univerzita" (''universitetet''). V letech 1947-1989 a znovu od roku 2020 se v atriu univerzity předávají [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]]. Od roku 2003 se tamtéž předává i prestižní matematická [[Abelova cena]]. [877] => [878] => == Sport == [879] => [[Soubor:Bjorndalen-Trondheim09.jpg|náhled|[[Ole Einar Bjørndalen]]]] [880] => Norsko vede historickou medailovou tabulku [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských her]].https://www.statista.com/statistics/266371/winter-olympic-games-medal-tally-of-the-most-successful-nations/ Osm zlatých olympijských medailí má [[biatlon]]ista [[Ole Einar Bjørndalen]], [[Běh na lyžích|běžec na lyžích]] [[Bjørn Dæhlie]] a lyžařka [[Marit Bjørgenová]]. Společně tak drží rekord v počtu zlatých medailí ze zimních her.{{Citace elektronického periodika [881] => | titul = Winter Olympic Games most successful medalists/athletes 1924-2018 [882] => | periodikum = Statista [883] => | url = https://www.statista.com/statistics/266628/winter-olympic-games-the-most-successful-athletes/ [884] => | jazyk = en [885] => | datum přístupu = 2021-12-13 [886] => }} Pět zlatých má lyžař [[Thomas Alsgaard]], čtyři biatlonista [[Emil Hegle Svendsen]], [[Alpské lyžování|sjezdař]] [[Kjetil André Aamodt]] a [[Rychlobruslení|rychlobruslaři]] [[Ivar Ballangrud]] a [[Johann Olav Koss]]. V Norsku byly olympijské hry dvakrát uspořádány, v obou případech zimní: v roce [[Zimní olympijské hry 1952|1952]] v [[Oslo|Oslu]] a roku [[Zimní olympijské hry 1994|1994]] v [[Lillehammer]]u. [887] => [[Soubor:Sonja Henie 1938.jpg|vlevo|náhled|[[Sonja Henie]]]] [888] => K legendárním sportovcům patří i [[Krasobruslení|krasobruslaři]] [[Axel Paulsen]] a [[Sonja Henie]], rychlobruslař [[Hjalmar Andersen]], sjezdaři [[Aksel Lund Svindal]] a [[Lasse Kjus]], [[Maratonský běh|maratonská běžkyně]] [[Grete Waitzová]], [[Kanoistika|kanoista]] [[Knut Holmann]], [[jachtař]] [[Magnus Konow]] nebo [[Hod oštěpem|oštěpař]] [[Andreas Thorkildsen]]. Světový rekordman a olympijský vítěz v běhu na 400 m překážek [[Karsten Warholm]] získal v roce 2021 cenu [[Atlet světa]] a v letech 2019 a 2021 [[Atlet Evropy]].{{Citace elektronického periodika [889] => | titul = Překážkářský fenomén Warholm a sprinterka Thompsonová-Herahová se stali světovými Atlety roku [890] => | periodikum = iROZHLAS [891] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [892] => | vydavatel = Český rozhlas [893] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [894] => | datum_vydání = 2021-12-01 [895] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/atletika/atletika-svetovy-atlet-roku-wrholm-thompson-herah-prekazky-sprint_2112011907_bac [896] => | datum_přístupu = 2022-03-06 [897] => }} K nejlepším [[Šachy|šachistům]] současnosti patří velmistr [[Magnus Carlsen]]. Od roku 2013 drží titul [[Mistrovství světa v šachu|mistra světa]].{{Citace elektronického periodika [898] => | titul = Carlsen počtvrté porazil Něpomňaščiho a zůstal šachovým mistrem světa [899] => | periodikum = iDNES.cz [900] => | url = https://www.idnes.cz/sport/ostatni/sachy-duel-o-titul-mistra-sveta.A211210_172719_sporty_rou [901] => | datum vydání = 2021-12-10 [902] => | jazyk = cs [903] => | datum přístupu = 2021-12-13 [904] => }} [905] => [[Soubor:20140812 - Issy Paris Hand-South Korea 67.jpg|náhled|[[Stine Bredal Oftedalová]]]] [906] => Velmi úspěšní jsou Norové v [[Házená|házené]], [[norská házenkářská reprezentace žen]] vybojovala dvakrát zlato na [[Házená na letních olympijských hrách|olympijských hrách]] ([[Házená na Letních olympijských hrách 2008|2008]], [[Házená na Letních olympijských hrách 2012|2012]]), čtyři tituly [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 1999|1999]], [[Mistrovství světa v házené žen 2011|2011]], [[Mistrovství světa v házené žen 2015|2015]] a [[Mistrovství světa v házené žen 2021|2021]]){{Citace elektronického periodika [907] => | titul = Norské házenkářky zdolaly i Nizozemsko a potřetí slaví světové zlato [908] => | periodikum = iDNES.cz [909] => | url = https://www.idnes.cz/sport/hazena/norsko-nizozensko-hazena-mistrovstvi-sveta-finale.A151220_185108_hazena_ten [910] => | datum vydání = 2015-12-20 [911] => | jazyk = cs [912] => | datum přístupu = 2021-12-13 [913] => }}{{Citace elektronického periodika [914] => | titul = Házenkářky Norska jsou mistryněmi světa. Ve finále porazily Francii [915] => | periodikum = TN.cz [916] => | url = https://tn.nova.cz/sport/clanek/450916-hazenkarky-norska-jsou-poctvrte-mistrynemi-sveta-ve-finale-porazily-francii [917] => | datum vydání = 2021-12-20 [918] => | jazyk = cs [919] => | datum přístupu = 2021-12-21 [920] => }} a osmkrát triumfovala na [[Mistrovství Evropy v házené žen|mistrovství Evropy]].{{Citace elektronického periodika [921] => | titul = Házenkářky Norska porazily Francii a mají osmý evropský titul [922] => | periodikum = iDNES.cz [923] => | url = https://www.idnes.cz/sport/hazena/me-hazena-zeny-finale.A201220_194651_hazena_ald [924] => | datum vydání = 2020-12-20 [925] => | jazyk = cs [926] => | datum přístupu = 2021-12-13 [927] => }} [[Trine Haltviková]], [[Cecilie Legangerová]], [[Linn-Kristin Riegelhuthová]], [[Gro Hammerseng-Edinová|Gro Hammersengová]], [[Heidi Løkeová]] a [[Stine Bredal Oftedalová]]{{Citace elektronického periodika [928] => | titul = Oftedal and Landin named 2019 IHF World Players of the Year {{!}} IHF [929] => | periodikum = www.ihf.info [930] => | url = https://www.ihf.info/media-center/news/oftedal-and-landin-named-2019-ihf-world-players-year [931] => | datum přístupu = 2020-09-12 [932] => }} byly vyhlášeny [[Hráč roku IHF|nejlepšími házenkářkami světa]]. [933] => [934] => [[Norská ženská fotbalová reprezentace|Norské ženy]] jsou úspěšné i ve fotbale, vyhrály [[Mistrovství světa ve fotbale žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve fotbale žen 1995|1995]]), [[Fotbal na letních olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Fotbal na Letních olympijských hrách 2000 – turnaj žen|2000]]) i [[Mistrovství Evropy ve fotbale žen|evropský šampionát]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale žen 1987|1987]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale žen 1993|1993]]). [[Norská fotbalová reprezentace|Mužská fotbalová reprezentace]] tak úspěšná není, ale třikrát se probojovala na [[mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1938|1938]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|1994]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]]). Svou nejsilnější éru měla v 90. letech 20. století. Ke známým klubům patří [[Rosenborg BK|Rosenborg Trondheim]], který v sezóně [[Liga mistrů UEFA 1996/97|1996/97]] hrál čtvrtfinále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Čtvrtfinále některého z evropských pohárů dosáhli ještě [[FK Lyn]], [[Brann Bergen|SK Brann]] a [[Vålerenga IF|Vålerenga Oslo]]. K nejúspěšnějším norským mužským fotbalistům patří [[John Arne Riise]], [[Tore André Flo]], [[Ronny Johnsen]], [[John Carew]] či [[Ole Gunnar Solskjær]]. Ze současných stojí zmínit [[Erling Haaland|Erlinga Haalanda]], [[Martin Ødegaard|Martina Odegaarda]] nebo [[Mathias Normann|Mathiase Normanna]]. [935] => [936] => == Galerie == [937] => [938] => Soubor:Grand hotel oslo IMG 4967.JPG|Oslavy [[Den ústavy (Norsko)|Dne ústavy]] 17. května [939] => Soubor:Geirangerfjord from Ørnesvingen, 2013 June.jpg|[[Geirangerfjord]] [940] => Soubor:Trolltunga 2.jpg|[[Trolltunga|Trollí jazyk]] [941] => Soubor:Troll1.JPG|Značka varující před [[Troll (severská mytologie)|Trolly]] v [[Trollstigen]]u [942] => Soubor:Lærdalstunnelen – der längste Straßentunnel der Welt.JPG|Tunel v Norsku [943] => Soubor:A view 2009.JPG|vesnice [[Å (Lofoty)|Å]], ležící na Lofotech [944] => [945] => [946] => == Odkazy == [947] => === Poznámky === [948] => [949] => === Reference === [950] => {{Překlad|en|Norway|1185418933}} [951] => [952] => === Literatura === [953] => * {{Citace monografie [954] => | příjmení = Hroch [955] => | jméno = Miroslav [956] => | odkaz na autora = Miroslav Hroch [957] => | příjmení2 = Kadečková [958] => | jméno2 = Helena [959] => | odkaz na autora2 = Helena Kadečková [960] => | příjmení3 = Bakke [961] => | jméno3 = Elisabeth [962] => | titul = Dějiny Norska [963] => | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny [964] => | místo = Praha [965] => | rok = 2005 [966] => | vydání = 1 [967] => | počet stran = 340 [968] => | isbn = 80-7106-407-6 [969] => }} [970] => [971] => === Související články === [972] => * [[Seznam norských panovníků]] [973] => * [[Pohřebiště norských panovníků|Seznam pohřebišť norských panovníků]] [974] => * [[Seznam norských obcí]] [975] => * [[Horská turistika v Norsku]] [976] => [977] => === Externí odkazy === [978] => * {{Commonscat|Norway}} [979] => * {{NK ČR|ge130191|věc=ano}} [980] => * {{Wikislovník|heslo=Norsko}} [981] => * {{Wikicesty|průvodce=Norsko}} [982] => * {{Osmrelace|1059668}} [983] => * {{Wikizprávy|kategorie=Norsko}} [984] => * [http://www.norway.no Norway.no] – oficiální stránky [985] => * [http://www.norge.cz Norge.cz] – české stránky o Norsku a norštině [986] => * [http://www.inorsko.info Norsko] – další zajímavé české stránky o Norsku [987] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Norway - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/norway/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808060928/http://www.amnesty.org/en/region/norway/report-2011 | datum archivace = 2011-08-08 | nedostupné = ano }} [988] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Norway | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3421 | datum vydání = 2011-07-18 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky }} [989] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Norway | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html | datum aktualizace = 2011-07-12 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200506091556/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html | datum archivace = 2020-05-06 | nedostupné = ano }} [990] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Oslo | titul = Souhrnná teritoriální informace: Norsko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/norsko-2010-10-01.pdf | datum vydání = 2010-10-01 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111112457/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/norsko-2010-10-01.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [991] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Christensen | jméno = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Norway | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/420178/Norway | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [992] => [993] => {{Norsko}} [994] => {{Evropa}} [995] => {{Navboxes [996] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [997] => | list = {{NATO}} [998] => {{EFTA}} [999] => {{Severská rada}} [1000] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1001] => }} [1002] => {{Monarchie}} [1003] => {{Autoritní data}} [1004] => {{Portály|Norsko}} [1005] => [1006] => [[Kategorie:Norsko| ]] [1007] => [[Kategorie:Severské státy]] [1008] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1009] => [[Kategorie:Království]] [1010] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1011] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1814]] [1012] => [[Kategorie:Státy Severské rady]] [1013] => [[Kategorie:Státy Evropského sdružení volného obchodu]] [] => )

good wiki

Norsko

Norsko , oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova. Součástí Norska je také vzdálený arktický ostrov Jan Mayen a souostroví Špicberky, závislým územím je Bouvetův ostrov ležící v subantarktické oblasti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Norsko

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Bergen

Bokmål

Lofoty

Nynorsk

Oslo

Sámové

Stavanger

Švédsko

Trondheim

Service

About us

Technology

Locations