Array ( [0] => 15486173 [id] => 15486173 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Novosibirsk [uri] => Novosibirsk [3] => Novosibirsk skyline in winter.jpg [img] => Novosibirsk skyline in winter.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Novosibirsk [2] => | originální jméno = Новосибирск [3] => | obrázek = NSK_Montage_2017.png [4] => | popisek = ''Z pravého horního rohu proti směru hodinových ručiček:''
[[Chrám svatého Alexandra Něvského (Novosibirsk)|chrám Alexandra Něvského]], [[Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu|divadlo opery a baletu]], hlavní železniční nádraží, dětská železnice, regionální muzeum, cirkus [5] => | vlajka = Flag of Novosibirsk.svg [6] => | znak = Coat of Arms of Novosibirsk.svg [7] => | nadmořská výška = 150 [8] => | časové pásmo = [[UTC+7]][[s:ru:Федеральный закон от 03.06.2011 № 107-ФЗ|Ruský federální zákon 107-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2011-06-03|datum aktualizace = 2016-07-03|datum přístupu =2016-07-28|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [9] => | stát = Rusko [10] => | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]] [11] => | název vyššího celku = [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|Oblast]] [13] => | název nižšího celku = [[Novosibirská oblast|Novosibirská]] [14] => | pojem celku 3 = Okruh [15] => | název celku 3 = Novosibirsk [16] => | administrativní dělení = 10 [[Rajón|rajónů]] [17] => | mapa = Map of Russia - Novosibirsk Oblast.svg [18] => | loc-map = {{LocMap |Novosibirská oblast|label=Novosibirsk|position= left|label_size=100|lat=55.0333333|lon=82.9166667|float= center|caption=}} [19] => | velikost mapy = 250px [20] => | popisek mapy = Novosibirská oblast na mapě Ruska [21] => | etnické složení = [[Rusové]] (95 %)
[[Tataři]] (1,5 %) [22] => | náboženské složení = převážně [[Pravoslaví|pravoslavní]] [23] => | status = [24] => | starosta = Oleg Klemešov [25] => | vznik = 1893 [26] => | zakladatel = [27] => | web = http://www.novo-sibirsk.ru [28] => | obecní úřad = [29] => | telefonní předvolba = +7 383 [30] => | psč = 630xxx [31] => | označení vozidel = 54, 154 [32] => }} [33] => '''Novosibirsk''' ({{Vjazyce2|ru|''Новосибирск''}}, do roku 1925 '''Novonikolajevsk''') je [[Rusko|ruské]] město na řece [[Ob]] v jihovýchodní části [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]], administrativní centrum [[Sibiřský federální okruh|Sibiřského federálního okruhu]] a [[Novosibirská oblast|Novosibirské oblasti]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel a jde tak o třetí nejlidnatější město v Rusku. [34] => [35] => Jakožto třetí největší město v Rusku a největší město [[Sibiř]]e je významným obchodním, kulturním, průmyslovým, dopravním a vědeckým centrem, ačkoliv bylo založeno teprve roku 1893 v souvislosti s výstavbou [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. [36] => [37] => == Historie == [38] => === Novonikolajevsk === [39] => Prvním ruským osídlením na území dnešního Novosibirsku byl ''Nikolský pogost'', později nazvaný ''Krivoščokovo''. To se nacházelo na levém břehu Obu, asi 3 kilometry od ústí [[Iňa (přítok Obu)|Iňy]]. Podle [[Brockhaus-Efron|encyklopedie Brockhause a Efrona]] žilo roku 1893 v Krivoščokově 685 obyvatel, fungovala zde základní škola a říční přístaviště. [40] => [41] => Když padlo roku 1893 rozhodnutí, že přímo přes Krivoščokovo povede ''Velká sibiřská cesta'', jak se původně říkalo Transsibiřské magistrále, obyvatelé se museli přestěhovat. Část z nich odešla na pravý břeh Obu, kde založili vesnici ''Krivoščokovskij Vysjolok''. Právě v ní si '''12. května 1893''' rozbila tábor první skupina dělníků, kteří přišli stavět železniční most. Toto datum je dnes považováno za datum založení města. [42] => [[Soubor:Novonikolaevsk bridge.jpg|vlevo|náhled|260x260pixelů|První železniční most přes [[Ob]], impuls k založení města]] [43] => Vesnice vysídlenců brzy splynula s kolonií stavitelů. 10. ledna 1904 potom car [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláš II.]] nařídil vystavět na tomto strategickém místě neújezdní město ''Novonikolajevsk'' (název odvozen od carova jména ''Mikuláš'', rusky ''Nikolaj''). [44] => [45] => 24. května 1909 vypukl veliký požár, který trval několik dní. Zničil 794 domů, více než 6 tisíc lidí zůstalo bez střechy nad hlavou a celkové škody dosáhly 5 milionů rublů ve zlatě. Krátce po požáru ještě vypukla epidemie [[Tyfus|tyfu]]. [46] => [47] => V roce 1912 zavedla místní samospráva [[Povinná školní docházka|povinnou školní docházku]] (ta byla v celém [[Ruské impérium|Ruském impériu]] zatím pouze v [[Jaroslavl]]i). [48] => [49] => Od roku 1909 speciální komise řešila, z jakého bodu na Transsibiřské magistrále vystavět odbočku na [[Altaj]] do [[Semej|Semipalatinsku]] (dnes v [[Kazachstán]]u). Starosta Vladimir Žernakov věnoval mimořádné úsilí tomu, aby se novou křižovatkou stalo právě jeho město. To se mu nakonec podařilo, a rok 1912 se tak stal pro Novonikolajevsk osudovým, protože nezůstal tuctovým městem založeným při výstavbě Magistrály, ale změnil se ve velmi důležitou dopravní křižovatku. [50] => [51] => Nyní nastal překotný rozvoj. Stavba trati Novonikolajevsk – Semipalatinsk nebyla v roce 1915 ještě ani dokončena a již zde žilo 70 tisíc obyvatel a fungovalo 7 bank. Symbolem tohoto období se stala kaple svatého Mikuláše, vysvěcená v prosinci 1914. [52] => [53] => === Přerod v sovětský Novosibirsk === [54] => Po [[Únorová revoluce|únorové revoluci]] proběhly volby do městského Národního shromáždění. Paralelně byl založen Sovět dělnických, vojenských a rolnických delegátů. Dne 27. prosince 1917 vtrhnul do budovy městské správy vojenský oddíl pod vedením Alexandra Iosifoviče Petuchova – moc ve městě se tak převzal místní sovět. Stejně jako v jiných městech pod kontrolou [[Bolševici|bolševiků]], i zde záhy vypukl [[rudý teror]]. Ten se nezaměřoval pouze na [[Měšťanstvo|buržoazii]], ale i na bývalé politické spojence (revolučně orientované politické strany), kteří nyní bolševikům překáželi. [55] => [[Soubor:Старый Новосибирск 2.jpeg|náhled|300x300pixelů|Město na počátku 20. století]] [56] => Dne 26. května 1918 však obsadil Novonikolajevsk 7. střelecký pluk [[Československé legie|československých legií]] "Tatranský" pod vedením kapitána [[Radola Gajda|Radoly Gajdy]].[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, s. 20, 36, 62, 63, 80 - 85, 107 - 114, 145, 151, 159, s. 169 Při bojové operaci jim pomáhali také členové místního protibolševického odboje. Zároveň lidové povstání v [[Tomsk]]u svrhlo guberniální bolševický sovět a byl vyhlášen záměr vytvořit nezávislou Sibiřskou oblast, v jejímž čele měl stanout představitel protimonarchistické univerzitní inteligence Grigorij Nikolajevič Potapin. Dne 28. května přijel do Novonikolajevska plukovník Grišin-Almazov, který se představil jako velitel Západosibiřského vojenského okruhu republiky Autonomní Sibiř. Vojenská správa Novonikolajevska nechala 4. června 1918 bez soudu zastřelit představitele městského bolševického sovětu za zvěrstva, kterých se dopustili. Dne 30. června předal Západosibiřský komisariát své kompetence Dočasné sibiřské vládě (pod vedením Vologodského), která vládla z Tomska a [[Charbin]]u. Vojensky v této době město stále ovládali českoslovenští legionáři. V listopadu 1919 Autonomní Sibiř padla, vojska 5. Tuchačevského [[Rudá armáda|Rudé armády]] dobyla [[Omsk]] (po uzavření "dohody" s československými legionáři o odchodu do Vladivostoku) a zanedlouho vojska Sibiřské armády složila zbraně. Tomsk a Novonikolajevsk padly po 20. prosinci 1919, po přesunu legií k Irkutsku. [57] => [58] => Na jaře 1920 zbylo v Novonikolajevsku pouze asi 20 tisíc obyvatel, nefungovaly zde téměř žádné instituce, vlaky nejezdily, lidé hladověli. Zpočátku zde byl umístěn [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] zřízený orgán vojenské diktatury na Sibiři ''Sibrevkom'' a Novonikolajevsk se tak stal centrem Tomské gubernie. Zanedlouho však došlo k tzv. západosibiřskému povstání proti bolševikům (1921–1922), které požadovalo socialistickou revoluci bez bolševiků a [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Ruska]]. Vážně hrozilo, že povstalci zaútočí na město, Sibrevkom byl proto promptně evakuován do Tomska a Novonikolajevsk přišel o status guberniálního města. [59] => [60] => Novonikolajevsk však byl stále důležitým dopravním uzlem, [[Celoruský ústřední výkonný výbor]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFR]] proto 13. června 1921 rozhodl, že z Novonikolajevska se stane dělnické administrativně-politické centrum. Na úkor části Tomské a Omské gubernie vznikla nová Novonikolajevská gubernie. Do jejího hlavního města se přesunul Sibrevkom, z Omska byly přestěhovány orgány Ruské komunistické strany, včetně redakce novin Sovětská Sibiř. Význam Novonikolajevska ještě vzrostl v roce 1925, kdy se stalo hlavním městem nově zřízeného Sibiřského kraje, který zahrnoval bývalou Tomskou, Omskou, Novonikolajevskou, Altajskou a Jenisejskou gubernii a také Ojrotskou autonomní oblast. [61] => [62] => V prosinci 1925 probíhal 1. sjezd sovětů Sibiře, kde byla řešena otázka přejmenování města, nesoucího jméno svrženého cara. Již 10. 12. 1925 informovaly noviny Sovětská Sibiř o přejmenování Novonikolajevska na '''Novosibirsk''', ačkoliv celá věc ještě nebyla oficiálně zcela schválena. Název města otiskli i s pravopisnou chybou, kterou rolničtí delegáti na sjezdu učinili – správně by se podle tehdejších pravidel měl název Novosibirsk zapisovat se spojovníkem (''Ново-Сибирск''). Celoruský ústřední výkonný výbor sice již v únoru následujícího roku tuto chybu opravil a příslušný zákon z března uváděl Novosibirsk se spojovníkem, původní chybná verze se však již stačila uchytit a název se spojovníkem se tak prakticky nikdy nepoužíval. [63] => [64] => === Budování velkoměsta === [65] => [[Soubor:«Дом с часами». Жилой дом Крайснабсбыта.Со стороны Красного проспекта.JPG|náhled|300x300pixelů|[[Konstruktivismus|Konstruktivistický]] dům ze 30. let]] [66] => Velmi záhy po přejmenování nastal doslova raketový rozvoj města, které proto na konci 20. let [[Anatolij Lunačarskij]] označil za sibiřské [[Chicago]]. Roku 1930 bylo rozšířeno i na levý břeh Obu, v témže roce se také stalo centrem nově zřízeného Západosibiřského kraje. V této době zde vznikala řada vynikajících [[Konstruktivismus|konstruktivistických]] staveb (např. [[Budova Státní banky (Novosibirsk)|budova Státní banky]] z roku 1930). Mnohé z nich však byly po roce 1932 přestavěny či přeprojektovány ve stylu [[Socialistický realismus (architektura)|socialistického realismu]]. To je případ i Paláce vědy a kultury, jednoho ze symbolů města, které vznikalo v letech 1931–1941 (dnes [[Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu]]). Zatímco teprve v polovině 20. let se počet obyvatel přehoupl přes hranici 100 tisíc, již na konci 30. let zde žilo přes 400 tisíc obyvatel. [67] => [68] => Od roku 1937 byl Západosibiřský kraj rozdělen na [[Novosibirská oblast|Novosibirskou oblast]] a [[Altajský kraj]] (z nichž se ještě později vydělila [[Kemerovská oblast]] a [[Tomská oblast]]). [69] => [70] => V roce 1936 zde byl otevřen Letecký závod č. 153 (později [[Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova]]), který se specializoval na výrobu jednoho z nejmodernějších stíhacích letounů své doby, [[Polikarpov I-16|Polikarpova I-16]]. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] se tato továrna, situovaná bezpečně hluboko v týlu, stala jedním z hlavních dodavatelů letecké techniky Rudé armádě. Roku 1944 vyprodukoval závod každý den až 33 stíhaček [[Jakovlev Jak-3]], [[Jakovlev Jak-7|Jak-7]] a [[Jakovlev Jak-9|Jak-9]], ačkoliv zde pracovaly především 12–14leté děti z nedalekých vesnic, které za 700 g chleba na den dovedly zajistit dodávky jednoho leteckého pluku denně. Novosibirské děti v letech 1941–1945 dodaly na frontu 550 pluků bojových letadel, čímž významně přispěly k porážce [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. [71] => [72] => Evakuace obyvatel a průmyslové výroby z evropské části Ruska během 2. světové války byla dalším mocným impulzem k rozvoji města. Během 40. a 50. let se počet obyvatel zvýšil o asi 400 tisíc a Novosibirsk se mílovými kroky blížil k hranici milionu obyvatel, které dosáhnul v roce 1962. Tempo růstu města neochabovalo, proto se roku 1972 začalo s projektováním [[Metro v Novosibirsku|novosibirského metra]]. To bylo slavnostně otevřeno v roce 1986, čímž se stalo 1. metrem v [[Asie|asijské]] části současného Ruska a 4. metrem v Rusku vůbec. [73] => [74] => Aby bylo rodící se velkoměsto zabezpečeno elektrickou energií, byla na Obu vybudována gigantická [[Novosibirská přehrada]] s elektrárnou o výkonu 400 megawattů. V 50. zde bylo také postaveno Centrum pro vědecký výzkum a jižně od centra komplex pro vzdělávací a vědecký výzkum Akademgorodok. Od roku 1948 zde funguje závod na zpracování [[Uran (prvek)|uranu]], produkující v posledních desetiletích především palivo pro [[Jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]]. V 50. byl založen [[Akademgorodok (Novosibirsk)|Akademgorodok]], vědecká a studentská čtvrť, sídlo mnoha vědeckých institucí a [[Novosibirská státní univerzita|Novosibirské státní univerzity]]. [75] => [76] => === Současný Novosibirsk === [77] => [[Soubor:Novosibirsk Technopark.JPG|náhled|260x260pixelů| [78] => Novosibirský vědecko-technologický park [79] => ]] [80] => Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]] v roce 1991 nastala v Novosibirsku, stejně jako v celé zemi, hluboká hospodářská krize. Mezi léty 1991–1998 se průmyslová výroba snížila na méně než třetinu, přičemž pokles nejvíce zasáhl sofistikované technologické obory jako radioelektroniku, mikroelektroniku, výrobu přístrojů a letecký průmysl.{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = История 1984–2000 {{!}} Официальный сайт Новосибирска [82] => | periodikum = novo-sibirsk.ru [83] => | url = http://novo-sibirsk.ru/about/history/1983-2000/ [84] => | datum přístupu = 2017-06-02 [85] => }} Počet obyvatel po desetiletích strmého růstu poprvé klesl. Zároveň však proběhla transformace na [[Tržní ekonomika|tržní hospodářství]], vznikla celá řada malých firem a větší roli začaly hrát služby. [86] => [87] => Situace se stabilizovala až po roce 2000. Město začalo opět prosperovat a v roce 2002 se stalo 3. největším městem v Rusku po [[Moskva|Moskvě]] a [[Petrohrad]]u, o 10 let později překročilo hranici 1,5 milionu obyvatel. Roku 2013 byl v Akademgorodku dostavěn vědecko-technologický park, zaměřený na rozvoj inovativních technologií v oblasti výroby přístrojů, informačních technologií, biotechnologií a biomedicíny, nanotechnologií a nových materiálů.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = b-id.ru [89] => | jméno = Битриксоид, [90] => | titul = Главная - Академпарк [91] => | periodikum = www.academpark.com [92] => | url = http://www.academpark.com/ [93] => | jazyk = ru [94] => | datum přístupu = 2017-06-04 [95] => }} [96] => [97] => == Městské symboly == [98] => === Znak === [99] => Současný znak Novosibirsku vznikl roku 2004 drobnými úpravami znaku z roku 1993. Je tvořen zeleno-stříbrným [[Štít (heraldika)|heraldickým štítem]], rozděleným šikmou modrou linkou, představující řeku [[Ob]]. Zleva doprava se táhne stříbrno-zelená tenká linka, znamenající [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]]. Zlatý půlkruh přes řeku symbolizuje železniční most přes Ob, díky kterému město vzniklo. [100] => [101] => Nad štítem se nachází [[hradební koruna]] s pěti zuby. [[Štítonoš]]i jsou zde černí [[Sobol asijský|soboli]] s červenými jazyky, stříbrnými nosy, očima a spáry. Podnoží je tvořeno stužkou se stejným motivem jako na štítu, uprostřed doplněno červeným lukem se dvěma zkříženými šípy. [102] => [103] => Soboli a luk s šípy jsou převzaty z historického znaku [[Sibiřská gubernie|Sibiřské gubernie]]. [104] => [105] => === Vlajka === [106] => Vlajka Novosibirsku byla přijata v roce 1993. Je tvořena listem o poměru stran 2:3 diagonálně rozděleným modrým vlnitým břevnem s tenkými bílými okraji na dvě pole – zelené (horní část) a bílé (dolní část).[http://vexilologie.cz/cvs/vexilologie/vexie147.pdf Zpravodaj Vexilologie č. 147] (XII/2007) [107] => [108] => Modrý vlnitý pruh symbolizuje řeku Ob. Zelené pole symbolizuje zdraví a přírodní bohatství [[Sibiř]]e, bílé pole čistotu s sibiřské sněhy. [109] => [110] => == Geografie == [111] => Novosibirsk je situován v jihovýchodní části [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]], na obou březích Obu. Leží na 55. rovnoběžce, čili přibližně na stejné úrovni s [[Omsk]]em, [[Moskva|Moskvou]], [[Kodaň|Kodaní]] či [[Glasgow]]. [112] => [113] => Podloží města je tvořeno silným kamenným podkladem, na kterém leží vysoká vrstva sedimentů: hlíny, oblázků a písku. Ve druhé polovině [[Čtvrtohory|čtvrtohor]] na území města započalo pomalé zdvihání zemské kůry, které pokračuje dodnes. Kvůli tomuto procesu zde občas dochází ke slabým [[zemětřesení]]m o síle 2–3 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] (silnější je vyloučeno). [114] => [115] => Struktura zemského povrchu je dána tím, že Novosibirsk se nachází na Přiobské náhorní plošině u řeky Ob. Levobřežní část tak má ploský reliéf, nejvyšší bod se nachází poblíž náměstí [[Karl Marx|Karla Marxe]] – 151 m n. m. Pravobřežní část je rozčleněna mnoha roklemi a stržemi, neboť je okrajovou částí Salairské pahorkatiny. Nejvyšší nadmořská výška pravobřežní části dosahuje 214 m. [116] => [117] => Přes Novosibirsk protéká jeden z největších světových veletoků, [[Ob]]. Jeho šířka ve městě činí 750–850 m a hloubka okolo 3 m. Zamrzá obyčejně v říjnu a ledy povolí na začátku května. Jeho největším přítokem na území města je [[Iňa (přítok Obu)|Iňa]]. Z jihu k městu přiléhá [[Novosibirská přehrada]]. Vybudována byla v roce 1957, její plocha činí 1070 km², šířka 18 km a délka 185 km, hloubka až 25 m. [118] => [119] => == Klima == [120] => Podnebí Novosibirsku je [[Kontinentální podnebí|silně kontinentální]]. Nachází se v rovinaté části hluboko v srdci asijské pevniny, teplotní výkyvy jsou proto krátkodobě i dlouhodobě velmi citelné – nejsou zde hory, které by zbrzdily ledové větry ze severu či teplé z jihozápadu, není zde oceán, který by kumuloval teplo či chlad. [121] => [122] => Počasí zde je slunečné, za rok průměrně 2088 slunečných hodin (pro srovnání: [[Praha]] asi 1600, [[Dubrovník]] 2600). [123] => [124] => {{Podnebí [125] => | místo = Novosibirsk [126] => [127] => | nejvyšší teplota C leden = 4,1 [128] => | nejvyšší teplota C únor = 5,5 [129] => | nejvyšší teplota C březen = 14,5 [130] => | nejvyšší teplota C duben = 30,7 [131] => | nejvyšší teplota C květen = 36,1 [132] => | nejvyšší teplota C červen = 36,6 [133] => | nejvyšší teplota C červenec = 37,2 [134] => | nejvyšší teplota C srpen = 35,7 [135] => | nejvyšší teplota C září = 36,0 [136] => | nejvyšší teplota C říjen = 27,2 [137] => | nejvyšší teplota C listopad = 11,5 [138] => | nejvyšší teplota C prosinec = 5,0 [139] => [140] => | průměrné denní maximum C leden = -12,1 [141] => | průměrné denní maximum C únor = -9,7 [142] => | průměrné denní maximum C březen = -1,9 [143] => | průměrné denní maximum C duben = 8,1 [144] => | průměrné denní maximum C květen = 18,8 [145] => | průměrné denní maximum C červen = 23,4 [146] => | průměrné denní maximum C červenec = 25,4 [147] => | průměrné denní maximum C srpen = 22,8 [148] => | průměrné denní maximum C září = 16 [149] => | průměrné denní maximum C říjen = 7,6 [150] => | průměrné denní maximum C listopad = -3,5 [151] => | průměrné denní maximum C prosinec = -9,9 [152] => [153] => | průměrná teplota C leden = -16,5 [154] => | průměrná teplota C únor = -14,8 [155] => | průměrná teplota C březen = -7,6 [156] => | průměrná teplota C duben = 2,3 [157] => | průměrná teplota C květen = 11,8 [158] => | průměrná teplota C červen = 17,1 [159] => | průměrná teplota C červenec = 19,4 [160] => | průměrná teplota C srpen = 16,6 [161] => | průměrná teplota C září = 10,2 [162] => | průměrná teplota C říjen = 3,1 [163] => | průměrná teplota C listopad = -6,9 [164] => | průměrná teplota C prosinec = -14 [165] => [166] => | průměrné denní minimum C leden = -20,9 [167] => | průměrné denní minimum C únor = -19,5 [168] => | průměrné denní minimum C březen = -12,8 [169] => | průměrné denní minimum C duben = -2,4 [170] => | průměrné denní minimum C květen = 5,6 [171] => | průměrné denní minimum C červen = 11,2 [172] => | průměrné denní minimum C červenec = 13,8 [173] => | průměrné denní minimum C srpen = 11,2 [174] => | průměrné denní minimum C září = 5,6 [175] => | průměrné denní minimum C říjen = -0,4 [176] => | průměrné denní minimum C listopad = -10,3 [177] => | průměrné denní minimum C prosinec = -18,3 [178] => [179] => | nejnižší teplota C leden = -51,1 [180] => | nejnižší teplota C únor = -46,3 [181] => | nejnižší teplota C březen = -36,4 [182] => | nejnižší teplota C duben = -29,1 [183] => | nejnižší teplota C květen = -8,6 [184] => | nejnižší teplota C červen = -2,2 [185] => | nejnižší teplota C červenec = 1,5 [186] => | nejnižší teplota C srpen = 0 [187] => | nejnižší teplota C září = -6,9 [188] => | nejnižší teplota C říjen = -26,4 [189] => | nejnižší teplota C listopad = -40 [190] => | nejnižší teplota C prosinec = -45,7 [191] => [192] => | průměrné srážky mm leden = 25 [193] => | průměrné srážky mm únor = 18 [194] => | průměrné srážky mm březen = 17 [195] => | průměrné srážky mm duben = 27 [196] => | průměrné srážky mm květen = 34 [197] => | průměrné srážky mm červen = 55 [198] => | průměrné srážky mm červenec = 66 [199] => | průměrné srážky mm srpen = 60 [200] => | průměrné srážky mm září = 43 [201] => | průměrné srážky mm říjen = 45 [202] => | průměrné srážky mm listopad = 37 [203] => | průměrné srážky mm prosinec = 33 [204] => [205] => | zdroj = http://pogoda.ru.net/climate/29638.htm 4. června 2017 [206] => }} [207] => [208] => == Administrativní dělení == [209] => Novosibirsk se dělí na 10 městských obvodů ([[rajón]]ů): [210] => [[Soubor:Russia Novosibirsk Districts.jpg|náhled|[[Rajón]]y Novosibirsku]] [211] => {| class="wikitable" cellspacing="0" border="1" [212] => |- [213] => ! style="background:#efefef;" | Obvod [214] => ! style="background:#efefef;" | Počet obyvatel (2016) [215] => ! style="background:#efefef;" | Rozloha (km²) [216] => ! style="background:#efefef;" | Hustota zalidnění (ob./km²) [217] => |- [218] => | Centralnyj || align="right" |77 649 [219] => | align="right" | 6,4 || align="right" |12 133 [220] => |- [221] => | Dzeržinskij || align="right" |172 370|| align="right" |41,3|| align="right" |4 174 [222] => |- [223] => | Kalininskij || align="right" |196 939 [224] => | align="right" |46,2|| align="right" |4 263 [225] => |- [226] => | Kirovskij || align="right" |181 984 [227] => | align="right" | 52 || align="right" |3500 [228] => |- [229] => | Leninskij || align="right" |298 342 [230] => | align="right" | 70,3 || align="right" |4 244 [231] => |- [232] => | Oktjabrskij || align="right" |218 715 [233] => | align="right" | 57,6 || align="right" |3 797 [234] => |- [235] => | Pervomajskij || align="right" |85 579 [236] => | align="right" |71,7|| align="right" |1 194 [237] => |- [238] => | Sovětskij || align="right" |140 520 [239] => | align="right" | 76,7 || align="right" |1 832 [240] => |- [241] => | Zajelcovskij || align="right" |147 464|| align="right" | 83 || align="right" |1 778 [242] => |- [243] => | Železnodorožnyj || align="right" |64 576|| align="right" |8,3|| align="right" |7 780 [244] => |} [245] => [246] => == Obyvatelstvo == [247] => Novosibirsk je třetím nejlidnatějším městem Ruska. Milióntý obyvatel se narodil 2. prosince 1962. Na počátku 21. století se stal třetím ruským městem (po Moskvě a Petrohradu), které překonalo hranici 1,5 milionu obyvatel. [248] => [249] => Kromě stálých obyvatel dojíždí do Novosibirsku každodenně za prací nejméně 100 tisíc lidí. [250] => [251] => V roce 2012 připadalo na 1000 obyvatel 13,2 narozených, 12,3 úmrtí, 9,6 svateb a 5,0 rozvodů. Kromě přirozeného přírůstu obyvatelstva zvyšuje populaci především migrace ze Sibiře a ze střední Asie. [252] => {| class="wikitable" [253] => ! style="background: #EDEFFE;" colspan="11" |Vývoj počtu obyvatel [254] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [255] => |'''1897''' [256] => |'''1923''' [257] => |'''1926''' [258] => |'''1931''' [259] => |'''1939''' [260] => |'''1956''' [261] => |'''1970''' [262] => |'''1979''' [263] => |'''1989''' [264] => |'''1997''' [265] => |- align="center" [266] => |8 000 [267] => |74 600 [268] => |120 000 [269] => |180 100 [270] => |404 000 [271] => |731 000 [272] => |1 160 963 [273] => |1 312 480 [274] => |1 436 516 [275] => |1 367 000 [276] => |- style="background: #CECBFF;" align="center" [277] => |'''2002''' [278] => |'''2006''' [279] => |'''2010''' [280] => |'''2014''' [281] => |'''2015''' [282] => |'''2016''' [283] => |'''2017''' [284] => |'''2018''' [285] => |'''2019''' [286] => |'''2020''' [287] => |- align="center" [288] => |1 425 508 [289] => |1 397 000 [290] => |1 473 754 [291] => |1 547 910 [292] => |1 567 087 [293] => |1 584 138 [294] => |1 602 915 [295] => | – [296] => | – [297] => | – [298] => |} [299] => [300] => === Národnostní složení === [301] => Podle sčítání lidu roku 2010 je národnostní složení Novosibirsku následující: [302] => * [[Rusové]] 92,82 % (1 269 979) [303] => * [[Ukrajinci]] 0,92 % (12 570) [304] => * [[Uzbekové]] 0,75 % (10 323) [305] => * [[Tataři]] 0,73 % (9 985) [306] => * [[Němci]] 0,63 % (8 649) [307] => * [[Tádžikové]] 0,61 % (8 396) [308] => * [[Arméni]] 0,47 % (6 446) [309] => * [[Kyrgyzové]] 0,44 % (6 033) [310] => * [[Azerové]] 0,41 % (5 652) [311] => * [[Bělorusové]] 0,24 % (3 277) [312] => [313] => == Pamětihodnosti == [314] => {{Více obrázků [315] => | orientace = svisle [316] => | velikost obrázků = 300px [317] => | obrázek1 = Собор Александра Невского со стороны Красного проспекта (1).jpg [318] => | popisek1 = [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Novosibirsk)|Chrám svatého Alexandra Něvského]] [319] => | obrázek2 = Novosibirsk Park Railway 07-2016 img7.jpg [320] => | popisek2 = Novosibirská dětská železnice [321] => }} [322] => * '''Rudý prospekt''' – hlavní třída Novosibirsku o délce 6,7 km. Táhne se od nábřeží Obu přes hlavní Leninovo náměstí až téměř k bývalému letišti Severnyj. Nachází se zde domy z carské éry a také řada památek sovětského [[Konstruktivismus|konstruktivismu]], např. [[Budova Státní banky (Novosibirsk)|'''budova Státní banky''']] (1930), budova trastu Zapsibzoloto (1930–1932), budova Krajispolkomu (1930–1932), Dům Aeroflotu (1933). [323] => * '''[[Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu]]''' – největší divadelní budova Ruska, jeden ze symbolů města. Původně konstruktivistický projekt byl během výstavby přeprojektován ve stylu socialistického realismu. [324] => * '''Železniční stanice Novosibirsk-Glavnyj''' – monumentální nádražní budova z roku 1939. Původně konstruktivistický projekt byl zcela přepracován v duchu stalinistického stavitelství, hlavní hala tak připomíná [[vítězný oblouk]], fasáda je zdobena [[Toskánský řád|toskánskými]] [[pilastr]]y, dojem umocňuje velká [[Atika (architektura)|atika]]. Celkový tvar budovy má připomínat parní lokomotivu. [325] => * [[Chrám svatého Alexandra Něvského (Novosibirsk)|'''Chrám svatého Alexandra Něvského''']] – první kamenná budova ve městě, vysvěcená již 6 let po vzniku města. Stojí na začátku hlavní třídy Novosibirsku, Rudého prospektu. [326] => * '''Městské tržiště''' (nyní ''Novosibirské státní regionální muzeum'') – budova z roku 1911 je dnes architektonickou památkou federálního významu. Spolu s divadlem opery a baletu tvoří dominantu hlavnímu náměstí Novosibirsku, náměstí Lenina. [327] => * '''[[Stobytový dům]]''' – bytový dům, vystavěný v roce 1937 podle projektu Andreje Krjačkova. Projekt byl na [[Světová výstava 1937|světové výstavě v Paříži]] oceněn zlatou medailí. [328] => * '''Dům Lenina''' (dnes ''Novosibirská filharmonie'') – vystavěn na počest revolučního vůdce [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] v roce 1926. Původně relativně strohý objekt připomínající [[Leninovo mauzoleum]] v Moskvě byl ve 40. letech přestavěn v klasickém stylu. Od roku 1985 slouží místní filharmonii. [329] => * '''Budova obchodní komory''' (nyní ''Novosibirské státní akademické dramatické divadlo Rudý plamen'') – vystavěna ve stylu [[Ruský klasicismus|ruského klasicismu]] roku 1914. Sloužila k formálnímu i neformálnímu setkávání podnikatelů, konaly se zde i nejrůznější kulturní akce jako divadelní představení či koncerty. V roce 1918 byl přejmenován na ''Dům revoluce'' a scházel se zde místní Sovět dělnických, vojenských a rolnických delegátů. Od roku 1922 slouží jako divadlo, v roce 1932 sem byl přesunut divadelní soubor ''Rudý plamen'' z [[Oděsa|Oděsy]]. [330] => * '''Novosibirské muzeum železniční techniky''' – rozsáhlá expozice parních, dieselových i elektrických lokomotiv, vagónů a také automobilů. [331] => * '''[[Novosibirská zoologická zahrada]]''' – jedna z největších zoologických zahrad v Rusku. V roce 2016 zde na 60 ha chovali okolo 11 tisíc zvířat 770 různých živočišných druhů. [332] => * '''Centrální sibiřská botanická zahrada''' – největší botanická zahrada v asijské části Ruska, rozprostírá se v blízkosti Akademgorodku na více než 1000 ha. [333] => * '''Dětská železnice''' – [[dětská železnice]] o délce 5,3 km s 5 stanicemi. Otevřena byla v roce 2005. [334] => [335] => == Ekonomika == [336] => [[Soubor:VEPP-2000 electron-positron collider.jpg|náhled|260x260pixelů|[[Urychlovač částic]] VEPP-2000 ve výzkumném středisku [[Ruská akademie věd|RAV]] v [[Akademgorodok (Novosibirsk)|Akademgorodku]]]] [337] => Novosibirská oblast obecně patří k těm bohatším v Rusku, z 85 [[Administrativní dělení Ruska|subjektů Ruské federace]] roku 2015 produkovala 30. nejvyšší [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele, což bylo ale stále více než třikrát méně, než vytvořila Moskva.{{Citace elektronické monografie [338] => | příjmení = [339] => | jméno = [340] => | titul = Hrubý domácí produkt na obyvatele v subjektech Ruské federace v letech 1998-2015 [341] => | url = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/dusha98-15.xlsx [342] => | vydavatel = Federální služba státní statistiky [343] => | místo = [344] => | datum vydání = [345] => | datum přístupu = 2017-06-05 [346] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170617183438/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/vvp/dusha98-15.xlsx [347] => | datum archivace = 2017-06-17 [348] => | nedostupné = ano [349] => }} [350] => [351] => Co se týče úrovně [[Sociální ekonomie|socioekonomického]] rozvoje, server ''Ekspert Online'' ocenil v roce 2017 ''vědecké a průmyslové hlavní město Sibiře'' jako 6. nejlepší město v Rusku.{{Citace elektronického periodika [352] => | titul = Рейтинг городов - 2017 [353] => | periodikum = expert.ru [354] => | url = http://expert.ru/russian_reporter/2017/07/rejting-gorodov---2017/ [355] => | datum přístupu = 2017-06-05 [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170602015939/http://expert.ru/russian_reporter/2017/07/rejting-gorodov---2017/ [357] => | datum archivace = 2017-06-02 [358] => }} Finanční server ''banki-v.ru'' zhodnotil téhož roku Novosibirsk jako město s 9. nejlepší úrovní života v Ruské federaci.{{Citace periodika [359] => | titul = Рейтинг городов России по уровню жизни в 2017 году [360] => | periodikum = banki-v.ru [361] => | datum = 2016-08-12 [362] => | jazyk = ru-RU [363] => | url = http://banki-v.ru/economics/rejting-gorodov-rossii-po-urovnyu-zhizni/ [364] => | datum přístupu = 2017-06-05 [365] => }} Svaz podnikatelů Klub liderov potom v roce 2017 ocenil investiční klima v Novosibirské oblasti jako 4. nejlepší z 30 hodnocených regionů.{{Citace elektronického periodika [366] => | titul = Business_Agent / Клуб лидеров [367] => | periodikum = leadersclub.ru [368] => | url = https://leadersclub.ru/page/Business_Agent/ [369] => | jazyk = ru [370] => | datum přístupu = 2017-06-05 [371] => }} [372] => [373] => Pro ekonomiku Novosibirsku je charakteristická hluboká diverzifikace. Průmyslové giganty, které zdědila mnohá postsovětská města, zde nejsou. Naopak se daří malému a střednímu byznysu nejrůznějších odvětví. Roste zejména sektor služeb, doprava, logistika a vědecký výzkum.{{Citace periodika [374] => | titul = Мэр Новосибирска: Экономика города - диверсифицирована и не зависит от монополий - ИА REGNUM [375] => | periodikum = ИА REGNUM [376] => | jazyk = ru-RU [377] => | url = https://regnum.ru/news/economy/1122699.html [378] => | datum přístupu = 2017-06-05 [379] => }} [380] => [381] => Důležitou roli v rozvoji technologicky vyspělých odvětví ekonomiky hraje novosibirský [[Akademgorodok (Novosibirsk)|Akademgorodok]]. Sídlí zde prezidium Sibiřského oddělení [[Ruská akademie věd|Ruské akademie věd]], [[Novosibirská státní univerzita]], fyzicko-matematické gymnázium, vědecko-technologický park, podnikatelský inkubátor a celá řada technologických firem. Své pobočky zde mají globální firmy jako [[Intel]], [[IBM]] či Schlumberger, vznikla zde již ale i celá řada úspěšných [[startup]]ů (např. Novosoft). [382] => [383] => === Průmysl === [384] => Mezi nejsilnější průmyslová odvětví patří energetika, plynařství, vodárenství, metalurgie, zpracování kovů a strojírenství – tyto obory v roce 2011 představovaly 94 % veškeré průmyslové výroby Novosibirsku. Téhož roku zde bylo zaregistrováno 132 071 firem a 43 402 živnostníků. [385] => [386] => Letecký průmysl představuje [[Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova]], spadající do Sjednocené letecké korporace. Vyrábí se zde letouny [[Suchoj Su-34]], stejně jako části trupu dopravního [[Suchoj Superjet 100|Suchoje Superjetu 100]], provádí se modernizace. ''Novosibirský závod chemických koncentrátů'' je tradičním výrobcem [[Jaderné palivo|palivových kazet]] pro [[Jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]], včetně těch českých.{{Citace elektronického periodika [387] => | titul = Jak se vyrábí jaderné palivo v podniku NZCHK {{!}} Atominfo.cz [388] => | periodikum = atominfo.cz [389] => | url = http://atominfo.cz/2016/10/jak-se-vyrabi-jaderne-palivo-v-podniku-nzchk/ [390] => | jazyk = cs-CZ [391] => | datum přístupu = 2017-06-05 [392] => }} [393] => [394] => {|class="graytable" [395] => |+ [396] => | width="29%"|[[Soubor:Chkalov Novosibirsk Aviation Plant.jpeg|střed|300px]] [397] => | width="5%"| [398] => | width="29%"|[[Soubor:RIAN archive 377478 Flowers of Siberia greenhouse complex prepares its production for the March 8 holiday.jpg|střed|300px]] [399] => | width="5%"| [400] => | [[Soubor:RIAN archive 132603 Nuclear power reactor fuel assembly.jpg|střed|300px]] [401] => |- [402] => | align="center"|Montáž [[Suchoj Su-34|Su-34]]
[[Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova]] [403] => | [404] => | align="center"|Květinové skleníky
Společnost ''Květy Sibiře'' [405] => | [406] => | align="center"|Výroba palivových článků pro jaderné elektrárny
Novosibirský závod chemických koncentrátů [407] => |} [408] => [409] => === Doprava === [410] => Novosibirsk je největším dopravním uzlem Sibiře: protínají ho důležité železniční tratě a dálnice spojující Sibiř, [[Dálný východ]], střední Asii a evropské části Ruska. [411] => [412] => Městem prochází nejenom [[Transsibiřská magistrála]], která stála u jeho zrodu, ale začíná tu i [[Turksib|Turkestánsko-sibiřská magistrála]] a trať na [[Kemerovo]], která ve 30. letech 20. století umožnila dopravu uhlí z [[Kuzněcká pánev|Kuzněcké uhelné pánve]]. Monumentální budova novosibirského hlavního nádraží z roku 1939 patří k nejvýraznějším architektonickým památkám města. [413] => [414] => Přes Novosibirsk prochází federální dálnice [[Dálnice R254 (Rusko)|R254 Irtyš]] (z [[Čeljabinsk]]u do [[Omsk]]a), [[Dálnice R255 (Rusko)|R255 Sibiř]] (z Novosibirsku do [[Irkutsk]]u), R384 (z Novosibirsku do [[Jurga|Jurgy]]), [[Čujský trakt|R256 Čujský trakt]] (z Novosibirsku na [[mongolsko]]u hranici) a regionální silnice R380 do [[Barnaul]]u. Dálniční obchvat města je z velké části hotov (2016). Řeku Ob překlenují v hranicích města 4 automobilové mosty, řeku Iňu 2. [415] => [416] => Letecké spojení zajišťuje [[Mezinárodní letiště Novosibirsk-Tolmačovo|mezinárodní letiště Tolmačovo]]. [417] => [418] => V roce 2016 bylo v Novosibirsku v provozu 165 km tramvajových tratí a 11 linek, 267 km trolejbusových tratí a 14 linek. [[Metro v Novosibirsku|Novosibirské metro]] v roce 2015 provozovalo 15,9 km tratí, 13 stanic a 2 linky, obsloužilo 80,7 milionů pasažérů. [419] => [420] => {|class="graytable" [421] => |+ [422] => | width="29%"|[[Soubor:Novosibirsk Glavny Station 07-2016 img3.jpg|střed|290px]] [423] => | width="5%"| [424] => | width="29%"|[[Soubor:Beryozovaya Roshcha Station (Novosibirsk Metro) 1.jpg|střed|320px]] [425] => | width="5%"| [426] => | [[Soubor:824-F.jpg|střed|290px]] [427] => |- [428] => | align="center"|Hlavní železniční nádraží [429] => | [430] => | align="center"|Stanice metra ''Berjozovaja rošča'' [431] => | [432] => | align="center"|[[Čujský trakt|Dálnice R256 Čujský trakt]] na kraji Novosibirsku [433] => |} [434] => [435] => == Vzdělání == [436] => Ve městě v roce 2015 sídlilo 37 vysokých škol, 14 poboček vysokých škol z jiných měst. Asi nejznámější místní vysokou školou je [[Novosibirská státní univerzita]], která se v různých žebříčcích pravidelně objevuje mezi čtyřmi nejlepšími univerzitami Ruska. Řada ústavů Novosibirské státní univerzity sídlí ve zdejším [[Akademgorodok (Novosibirsk)|Akademgorodku]], kde se taktéž nachází celá řada vzdělávacích a vědeckých institucí. [437] => [438] => Zároveň zde roku 2015 fungovalo přes 60 středních škol různých typů. [439] => [440] => === Vysoké školy === [441] => {{Sloupce|2| [442] => * [[Novosibirská státní univerzita]] [443] => * Novosibirská státní technická univerzita [444] => * Novosibirská státní univerzita ekonomiky a správy [445] => * Novosibirská státní zemědělská univerzita [446] => * Novosibirská státní univerzita architektury, designu a umění [447] => * Novosibirská státní architektonicko-stavitelská univerzita [448] => * Novosibirská státní zdravotnická univerzita [449] => * Novosibirská státní pedagogická univerzita [450] => * Sibiřská státní univerzita vodní dopravy [451] => * Sibiřská státní univerzita geosystémů a technologií [452] => * Sibiřská státní dopravní univerzita [453] => * Sibiřská státní univerzita telekomunikací a informatiky [454] => * Sibiřská státní univerzita spotřebitelských družstev [455] => * Novosibirská státní konservatoř M. I. Glinky [456] => * Sibiřská akademie financí a bankovnictví [457] => * Sibiřská akademie státní služby [458] => * Sibiřská akademie řízení a masové komunikace [459] => * Novosibirský duchovní seminář [460] => * Novosibirská vojenská vysoká škola vojsk Ministerstva vnitra RF [461] => }} [462] => [463] => == Kultura == [464] => [465] => === Divadla === [466] => * [[Soubor:Оперный театр4.jpg|náhled|300x300pixelů|Centrum města (náměstí Lenina), v popředí [[Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu|Novosibirské státní divadlo opery a baletu]]]][[Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu]] – největší divadelní budova v Rusku [467] => * Novosibirské státní dramatické divadlo Starý dům [468] => * Novosibirské akademické divadlo mládeže Globus [469] => * Novosibirské státní akademické dramatické divadlo Rudý plamen [470] => * Novosibirské městské dramatické divadlo Sergeje Afanasjeva [471] => * Novosibirské městské dramatické divadlo Na levém břehu [472] => * Novosibirské divadlo muzikálové komedie [473] => * Novosibirské oblastní loutkové divadlo [474] => [475] => === Koncertní síně === [476] => * Novosibirská státní filharmonie [477] => * Státní koncertní sál Arnolda Kacy [478] => [479] => === Muzea === [480] => * [[Soubor:Историко-архитектурный музей под открытым небом. Спасо-зашиверская церковь (6).JPG|náhled|300x300pixelů|Historicko-architektonický skanzen]]Novosibirské státní umělecké muzeum [481] => * Novosibirské státní regionální muzeum [482] => * Muzeum kozácké slávy [483] => * Novosibirské muzeum železniční techniky N. A. Akulinina [484] => * Muzeum Sibiřská březová kůra – vystavuje umělecké předměty z březové kůry [485] => * Muzeum [[Nikolaj Konstantinovič Rerich|N. K. Rericha]] [486] => * Muzeum Slunce – vystavuje různá vyobrazení slunce v různých kulturách [487] => * Historicko-architektonický skanzen – expozice dřevěného stavitelství Sibiře [488] => [489] => === Knihovny === [490] => * Státní veřejná vědecko-technická knihovna SO RAV – největší knihovna v asijské části Ruska [491] => * Novosibirská státní oblastní vědecká knihovna [492] => * Novosibirská oblastní dětská knihovna [[Maxim Gorkij|A. M. Gorkého]] [493] => * Novosibirská oblastní knihovna pro mládež [494] => [495] => == Sport == [496] => [[Soubor:CSC Sibir.jpg|náhled|[[Ledový palác sportu Sibir|Ledový palác Sibir]], domácí aréna [[HK Sibir Novosibirsk]]]] [497] => [498] => === Lední hokej === [499] => Lední hokej je nejoblíbenějším sportem v Novosibirsku. Nejdůležitějším klubem je [[HK Sibir Novosibirsk]], který hraje v [[kontinentální hokejová liga|Kontinentální hokejové lize]] od jejího založení v roce [[2008]]. Domácí aréna je Ledový palác sportu „Sibir“ s kapacitou 7 384 diváků. [500] => [501] => === Fotbal === [502] => Nejdůležitějším klubem je [[FK Sibir Novosibirsk]]. Od roku [[2006]] hraje v [[Ruská fotbalová národní liga|Ruské druhé lize]] (D-2). V roce [[2010]] si zahrál [[Ruská Premier Liga|Ruskou Premier Ligu]]. Dříve hrál pod názvem ''Čkalovec Novosibirsk''. [503] => [504] => === Basketbal === [505] => Mužský klub – [[BK Sibirtelekom-Lokomotiv Novosibirsk]]. Hraje v Superlize „A“ (D-1). [506] => [507] => Ženský klub – [[BK Dinamo-Energija Novosibirsk]]. Hraje v Superlize „A“ (D-1). [508] => [509] => === Bandy === [510] => [[HK Sibselmaš Novosibirsk]] – ruský mistr v sezóně [[1994]]/[[1995]]. Nyní hraje ve ''Vyšší'' lize (D-1). [511] => [512] => == Osobnosti == [513] => {{Sloupce|2| [514] => * [[Alexandr Karelin|Alexandr Alexandrovič Karelin]] (* 1967), zápasník v řecko-římském zápasu [515] => * [[Andrej Perlov|Andrej Borisovič Perlov]] (* 1961), atlet a chodec [516] => * [[Andrej Zvjagincev|Andrej Petrovič Zvjagincev]] (* 1964), režisér [517] => * [[Almas Ordabajev]] (* 1938), architekt a designér [518] => * [[Anna Kikinová]] (* 1984), kosmonautka [519] => * [[Daniel Charitonov]] (* 1998), klavírista a hudební skladatel [520] => * [[Grigorij Kirijenko|Grigorij Anatoljevič Kirijenko]] (* 1965), šermíř [521] => * [[Igor Poljanskij|Igor Nikolajevič Poljanskij]] (* 1967), plavec [522] => * [[Jefim Izakovič Zelmanov]] (* 1955), matematik [523] => * [[Leonid Kantorovič|Leonid Vitaljevič Kantorovič]] (1912–1986), matematik a ekonom, nositel [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovy ceny]] [524] => * [[Oleg Antonov|Oleg Konstantinovič Antonov]] (1906–1984), letecký konstruktér [525] => * [[Olga Viluchinová|Olga Gennadijevna Viluchinová]] (* 1988), biatlonistka [526] => * [[Robert Ludvigovič Bartini]] (1897–1974), letecký konstruktér [527] => * [[Roman Vlasov|Roman Andrejevič Vlasov]] (* 1990), zápasník v řecko-římském zápasu [528] => * [[Sergej Sobolev|Sergej Lvovič Sobolev]] (1908–1989), matematik [529] => * [[Stanislav Pozdňakov|Stanislav Alexejevič Pozdňakov]] (* 1973), šermíř [530] => * [[Taťjana Sněžina|Taťjana Valerijevna Sněžina]] (1972–1995), hudební skladatelka a zpěvačka [531] => * [[Viktor Markin|Viktor Fjodorovič Markin]] (* 1957), atlet [532] => * [[Vladimir Jurjevič Anťufejev]] (* 1951), politik [533] => }} [534] => [535] => == Partnerská města == [536] => {{Sloupce|2| [537] => * {{Partnerské město|Minneapolis|rok=1988}} [538] => * {{Partnerské město|Saint Paul|rok=1989}} [539] => * {{Partnerské město|Sapporo|rok=1990}} [540] => * {{Partnerské město|Mien-jang|rok=1994}} [541] => * {{Partnerské město|Tedžon|rok=2001}} [542] => * {{Partnerské město|Varna|rok=2008}} [543] => * {{Partnerské město|Oš|rok=2009}} [544] => * {{Partnerské město|Charkov|rok=2011}} [545] => * {{Partnerské město|Minsk|rok=2012}} [546] => * {{Partnerské město|Šen-jang|rok=2013}} [547] => * {{Partnerské město|Sevastopol|rok=2014}} [548] => * {{Partnerské město|Orel (město)|rok=2014}} [549] => * {{Partnerské město|Jerevan|rok=2014}} [550] => * {{Partnerské město|Tiraspol|rok=2016}} [551] => * {{Partnerské město|Pavlodar|rok=2021}} [552] => }} [553] => [554] => == Diplomatická a konzulární zastoupení == [555] => {{Sloupce|2| [556] => * {{Flagicon|Rusko}} zastoupení Ministerstva zahraničí Ruské federace [557] => * {{Vlajka a název|Bělorusko}} — pobočka velvyslanectví [558] => * {{Vlajka a název|Bulharsko}} — vízové centrum [559] => * {{Flagicon|Velká Británie}} [[Spojené království|Velká Británie]] — vízové centrum [560] => * {{Vlajka a název|Německo}} — generální konzulát, vízové centrum, [[Goethe-Institut]] [561] => * {{Vlajka a název|Řecko}} — vízové centrum [562] => * {{Vlajka a název|Izrael}} — kulturní centrum [563] => * {{Vlajka a název|Španělsko}} — vízové centrum [564] => * {{Vlajka a název|Itálie}} — zastoupení institutu vnějšího obchodu a vízové centrum [565] => * {{Vlajka a název|Kazachstán}} — obchodní zmocněnec [566] => * {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}} — pobočka jekatěrinburského generálního konzulátu [567] => * {{Vlajka a název|Malta}} — vízové centrum [568] => * {{Vlajka a název|Jižní Korea}} — kancelář centra pro rozvoj obchodu [569] => * {{Vlajka a název|Tádžikistán}} — generální konzulát [570] => * {{Vlajka a název|Ukrajina}} — představitelstvo obchodně-ekonomické delegace, generální konzulát [571] => * {{Vlajka a název|Uzbekistán}} — generální konzulát [572] => * {{Vlajka a název|Francie}} — vízové centrum, kulturní centrum [[Alliance française]] [573] => * {{Vlajka a název|Japonsko}} — kulturní centrum ''Sibiř-Hokkaidó'' [574] => * {{Vlajka a název|Rakousko}} — vízové centrum [575] => * {{Vlajka a název|Švédsko}} — vízové centrum [576] => * {{Vlajka a název|Kanada}} — vízové centrum [577] => }} [578] => [579] => == Odkazy == [580] => [581] => === Reference === [582] => {{Překlad|ru|Новосибирск|85927135}} [583] => [584] => [585] => === Externí odkazy === [586] => * {{Commonscat|Novosibirsk}} [587] => * {{Wikislovník|heslo=Novosibirsk}} [588] => * [http://www.novo-sibirsk.ru Oficiální stránky magistrátu města Novosibirsk] (rusky) [589] => * [http://www.nsu.ru Novosibirská státní univerzita] (rusky, francouzsky, anglicky) [590] => * [http://www.ngs.ru Největší Novosibirský portál] (rusky) [591] => * [http://cam.211.ru/ HD webové kamery] [592] => * [http://nsk.2gis.ru Off-line pseudo-3D mapa Novosibirsku] {{Wayback|url=http://nsk.2gis.ru/ |date=20060610044733 }} (rusky) [593] => * [http://maps.2gis.ru/novosibirsk/ On-line mapa Novosibirsku] (rusky) [594] => * [https://fotki.yandex.ru/users/Siron-BuNet/album/66044 Historické fotografie Novosibirsku] (rusky) [595] => [596] => {{Rusko}} [597] => {{Autoritní data}} [598] => {{Portály|Geografie|Rusko|}} [599] => [600] => [[Kategorie:Novosibirsk| ]] [601] => [[Kategorie:Města v Novosibirské oblasti]] [602] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku]] [] => )
good wiki

Novosibirsk

Novosibirsk ( do roku 1925 Novonikolajevsk) je ruské město na řece Ob v jihovýchodní části Západosibiřské roviny, administrativní centrum Sibiřského federálního okruhu a Novosibirské oblasti. Žije zde obyvatel a jde tak o třetí nejlidnatější město v Rusku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Novosibirské státní akademické divadlo opery a baletu','Novosibirská státní univerzita','Ob','Omsk','Akademgorodok (Novosibirsk)','Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova','Transsibiřská magistrála','Chrám svatého Alexandra Něvského (Novosibirsk)','Novosibirská oblast','Suchoj Su-34','Sibiř','Vladimir Iljič Lenin'

Ob

Omsk

Sibiř