Array ( [0] => 14744156 [id] => 14744156 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ořechovka [uri] => Ořechovka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pražské vilové čtvrti}} [1] => [[Soubor:Ořechovka, Východní ulice, park na Ořechovce.jpg|náhled|Ořechovka, park a Východní ulice]] [2] => '''Ořechovka''' (dříve ''Vořechovka,''Srovnej literaturu uvedenou in FLEGL, Michal. ''Ořechovka.'' Knihovnička časopisu Břevnovan, Praha 2000. německy ''Nußgarten''https://www.facebook.com/Prahanastarychmapach/photos/pcb.2315457911895683/2325866910854783) je spolu s [[Hanspaulka|Hanspaulkou]] jednou z nejznámějších a nejstarších [[Praha|pražských]] zahradních a vilových čtvrtí. Je součástí pražské čtvrti a katastrálního území [[Střešovice]]. Centrální dvojdům (ústřední budova) a přilehlé vily byly vystavěny v letech [[1919]]–[[1929]] podle návrhů architektů [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]] a [[Jan Šenkýř|Jana Šenkýře]]. Další stavby vyrostly podle urbanistického plánu podél páteřní komunikace Cukrovarnické, ve které byla vysazena [[platan]]ová alej. Vily i řadové dvojdomky navrhovali různí architekti až do roku 1938. [3] => [[Soubor:Spanish_embassy_residence_Prague_2870.JPG|náhled|Bývalá rezidence [[Španělsko|španělského]] velvyslanectví, Pevnostní ulice]] [4] => [[Soubor:Střešovická ulice - křižovatka s ulicí V průhledu.jpg|náhled|[[Pákistán]]ské velvyslanectví a vila malíře Miloslava Holého]] [5] => [[Soubor:Střešovická ulice, zastávka Ořechovka, komíny.jpg|náhled|Tramvajová zastávka Ořechovka, Střešovická ulice]] [6] => [7] => == Název == [8] => Na místě dnešní čtvrti Ořechovka dříve ležela takzvaná [[Bořkova zahrada]], kterou nechal vystavět [[Jan Kryštof Bořek]] roku [[1710]]. Zahrada byla zbudována ve francouzském stylu a nalézal se v ní i letní barokní zámeček. Lidově pak byla nazývána '''Bořekovka''', z čehož později vznikl název '''Vořechovka'''. V době výstavby vilové čtvrti se pak kolem roku [[1920]] postupně začíná ujímat spisovná forma od Vořechovky – Ořechovka.Urfus, Valentin. ''Císař Josef I. Nekorunovaný Habsburk na českém trůně'', Praha 2004. s. 98. [9] => [10] => == Historie == [11] => Oblast Ořechovky, stejně jako podstatnou část [[Střešovice|Střešovic]], od konce 12. století vlastnil [[Premonstráti|premonstrátský]] [[Strahovský klášter]]. V místech, kde se nyní rozkládá vilová čtvrť Ořechovka, byly tehdy [[polnost]]i a [[vinice]]. K výsadbě vinic zde (severně od [[Staré Střešovice|Starých Střešovic]]) docházelo především v průběhu [[16. století]]. [12] => [13] => Roku [[1709]] odkoupil několik místních zpustlých vinic šlechtic [[Jan Kryštof Bořek]]. Ten za ně zaplatil 2000 [[Rýnský zlatý|rýnských zlatých]] se závazkem platit nadále [[Strahovský klášter|Strahovskému klášteru]] roční "pronájem". [[Jan Kryštof Bořek]] roku [[1710]] na místě zpustlých vinic na trojúhelném půdorysu založil nádhernou zahradu ve francouzském stylu s [[Baroko|barokním]] zámečkem dle návrhu [[Jan Jiří Achbauer|Jana Jiřího Aichbauera]]. Zahrada se zámečkem byla nazývána [[Bořkova zahrada]], [[Němčina|německy]] též ''der Borschekische Garten''. [14] => [15] => Barokní zámeček stával v dnešní dolní (severní) části Ořechovky, zřejmě v místech dnešních vojenských objektů v Dělostřelecké ulici. Celý objekt zahrady se zámečkem byl zničen roku [[1742]] při [[Války o rakouské dědictví|Válce o rakouské dědictví]]. V zámečku se opevnila francouzská armáda, která byla ostřelována rakouským dělostřelectvem od [[Kostel svatého Matěje (Praha)|kostela sv. Matěje]] v oblasti dnešní [[Hanspaulka|Hanspaulky]]. Při ústupu [[10. srpen|10. srpna]] 1742 francouzské vojsko zámeček i se zahradou podpálilo. Roku [[1747]] se pak celý pozemek původní [[Bořkova zahrada|Bořkovy zahrady]] dostal do rukou státu a byly zde zřízeny dělostřelecké sklady, později i laboratoře. Na ostatních místech dnešní Ořechovky byly nadále polnosti. Roku [[1830]] se přes severní okraj území začala stavět trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]], vycházející z [[Dejvice|dejvického]] nádraží. Její poloha byla v té době však jižněji, než leží dnes. [16] => [17] => === Vilová čtvrť === [18] => [[Soubor:Praha, Střešovice čp. 250, Na Ořechovce.JPG|náhled|Centrální dvojdům č. p. 250 od architekta [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]]]] [19] => Díky vzniku [[Československo|Československé republiky]] v roce [[1918]] se stala [[Praha]] hlavním městem nového státu. To přineslo především vznik nových státních institucí a masivní stěhování obyvatel do [[Praha|Prahy]] a přilehlých obcí. S tím souvisela potřeba výstavby nových čtvrtí. Již roku [[1919]] započalo plánování výstavby nové čtvrti s domky pro úřednictvo. Roku [[1922]] byly [[Střešovice]] společně s dalšími obcemi připojeny k [[Velká Praha|Velké Praze]] a následně byla také trať pražské tramvaje prodloužena až k parčíku (někdejší šance u bašty hradební zdi opevnění) a na její konečné přistavěna [[Vozovna Střešovice|Střešovická vozovna]]. [20] => [21] => Soutěž na projekt nové čtvrti vyhráli architekti [[Jaroslav Vondrák]] a [[Jan Šenkýř]]. V projektu tzv. [[Zahradní město|zahradního města]] se inspirovali v [[Anglie|Anglii]], kde myšlenka zahradních měst vznikla. Tato [[Zahradní město|zahradní města]] reagovala svým vznikem na nepohledné a nehygienické dělnické kolonie vznikající ve městech díky [[průmyslová revoluce|průmyslové revoluci]]. Teorii zahradního město vytvořil především anglický úředník [[Ebenezer Howard]], který se snažil řešit proměny průmyslových měst ve zdravější rezidenční město, kde by bylo příjemné nejen pracovat, i žít, odpočívat a rekreovat se.{{Citace elektronického periodika |titul=Archinet.cz - Zahradní města |url=http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=10641&sec=10019&lang=cz |datum přístupu=2008-02-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070610195203/http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=10641&sec=10019&lang=cz |datum archivace=2007-06-10 |nedostupné=ano }} Právě na principech [[Zahradní město|zahradních měst]] je vyprojektována vilová čtvrť Ořechovka s dostatkem zeleně a příjemná pro trávení volného času. Její výstavbu lze rozdělit celkově do tří etap. [22] => [23] => [[Soubor:Janak benesova vila.JPG|náhled|vlevo|200px|Vila [[Vincenc Beneš|Vincence Beneše]] od architekta Pavla Janáka v Cukrovarnické ulici]] [24] => ''První etapa'' probíhala mezi lety 1920 a 1923. V této době byly postaveny družstevní vily pro úředníky v severní části Ořechovky. Celkem bylo postaveno 197 domů s 224 byty. Tato zástavba byla stavěna kolem ústřední budovy č. p. 250 od architekta [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]]. Tato budova se stala obchodním a společenským centrem nové vilové čtvrti. Byla zde umístěna řada obchodů, [[Kino Ořechovka|kino]], restaurace, kavárna s vinárnou a ordinace lékařů. V roce 1927 byl společenský význam této budovy ještě zvýšen rozšířením o nový divadelní a taneční sál. Rovněž zde byla pošta, spolková místnost Besedy na Ořechovce a knihovna, kterou vybudoval a spravoval František Fridrich, spolutvůrce knihovnického zákona z roku 1919.http://student.fsid.cvut.cz/~zemanj5/historie.htm {{Wayback|url=http://student.fsid.cvut.cz/~zemanj5/historie.htm |date=20061206064516 }} Historie Ořechovky{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Ořechovka [26] => | periodikum = www.facebook.com [27] => | url = https://www.facebook.com/orechovka/ [28] => | jazyk = cs [29] => | datum přístupu = 2020-03-08 [30] => }} [31] => [32] => ''Druhá etapa'' výstavby probíhala od roku 1923 do roku 1930. Výstavba v těchto letech stoupala především k jihu k hřebeni střešovického kopce. Kromě družstevních domů se stavěly především velké izolované vily podle jedinečných projektů. Do roku 1930 byla již v podstatě celá Ořechovka zastavěna a tak posledním nevyřešeným územím bylo tzv. ''Hlavní náměstí'', které se do 60. let 20. století jmenovalo ''Na Ořechovce'' a dnes ''Macharovo náměstí'' podle básníka [[Josef Svatopluk Machar|Josefa Svatopluka Machara]], který bydlel nedaleko ve vile č. p. 650 v Cukrovarnické ulici. Původně zde měla státi škola, ale obyvatelé Ořechovky prosazovali spíše parkové řešení s tenisovými kurty a zachování volného prostranství. Toto řešení se nakonec občanům z Ořechovky sdruženým ve spolku [[Beseda na Vořechovce]] podařilo prosadit. Náměstí na vlastní náklady podle projektu arch. [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]] upravili, vybudovali zde tenisové kurty, dětské hřiště i sáňkařské dráhy vytvořené mírným zvýšením terénu. Na závěr byl v parčíku na náměstí postaven ještě roku 1928 pomník střešovickým padlým z [[První světová válka|první světové války]]; autorem pomníku je sochař Josef Franěk, pomník je od 5. září 2012 památkově chráněnou kulturní památkou.{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = [34] => | jméno = [35] => | titul = Památkový katalog [36] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-obetem-1-svet-valky-13239426 [37] => | vydavatel = [38] => | místo = [39] => | datum vydání = [40] => | datum přístupu = 2021-02-02 [41] => }} [42] => [43] => ''Třetí etapa'' v letech 1930–1939 zahrnovala rozšíření čtvrti především na západ směrem k [[Veleslavín]]u. Šlo o výstavbu izolovaných vil směrem ke [[Střešovický hřbitov|hřbitovu]] a k dnešnímu [[Chládkovo zahradnictví|Chládkovu zahradnictví]]. Tím byla výstavba na Ořechovce v podstatě ukončena a vznikl uzavřený urbanistický celek. [44] => [45] => Za zmínku stojí přísná pravidla, kterým výstavba na Ořechovce podléhala. Na každé parcele v družstevní kolonii směl vzniknout pouze jeden jednopatrový domek bez přístaveb a křídel. Suterény směly být stavěny pouze ve svahu. Každý majitel byl povinen dát vydláždit chodník před svým domem mozaikou z malých kostek podle předepsaného vzorníku. Také oplocení pozemků bylo jednotně stanoveno, na podezdívce s průhledným laťovým nebo železným plotem. Mezi jednotlivými zahradami bylo zakázané oplocení z plné hradby. V zahradách u vilek byl zakázán chov domácího zvířectva (kromě psů a koček) a samozřejmě byla ve čtvrti zakázána stavba jakýchkoliv průmyslových objektů. [46] => [47] => == Architektura == [48] => [[Soubor:Mullerovavila2.jpg|náhled|200px|Müllerova vila]] [49] => Mnoho vil na Ořechovce bylo stavěno předními českými architekty své doby a patří mezi významné stavby moderní architektury 20. let 20. století. [50] => [51] => Například červenobílé cihlové vily od architekta [[Pavel Janák|Pavla Janáka]] ležící mezi ulicemi Cukrovarnická, Na Ořechovce a Lomená. Jsou to č. p. 492 – 496 a ve své době byli jejich majiteli např. malíři [[Emil Filla]], [[Vincenc Beneš]], hudební skladatel [[Iša Krejčí]] a sochař [[Bohumil Kafka]]. [52] => [53] => Dům s č. p. 495 projektoval [[Ladislav Machoň]] pro architekta [[Alois Kubíček|Aloise Kubíčka]], tuto vilu od roku [[1962]] obýval [[Jiří Winter Neprakta|Jiří Winter - Neprakta.]] [54] => [55] => Dále zde jsou architektonicky významné vily architektů-urbanistů Ořechovky, které si sami navrhli. Je to čp. 488 na Macharově náměstí od [[Jaroslav Vondrák|Jaroslava Vondráka]] a např. o čp. 489 [[Alois Dryák|Aloise Dryáka]] tamtéž. Samozřejmě na Ořechovce stojí ještě mnohem více vil od předních architektů meziválečného období. [56] => [57] => Mezi významné budovy Ořechovky patří také dominantní [[Areál Výzkumného ústavu cukrovarnického Střešovice|budova Výzkumného ústavu cukrovarnického]] z roku 1922 (č. p. 112), kterou projektoval [[Josef Záruba-Pfeffermann]]. Nejznámější vila Střešovic je však situována jižně od Ořechovky v areálu kolem Andělky, a to '''[[Müllerova vila]]''' č. p. 942 od vídeňského architekta [[Adolf Loos|Adolfa Loose]], který ji celou, včetně interiérů, navrhl ve spolupráci s architektem [[Karel Lhota|Karlem Lhotou]] a se stavební firmou budoucího majitele [[Müller a Kapsa]]. [[Müllerova vila]] stojí v ulici Nad Hradním vodojemem, se zahradou do Střešovické ulice, v návaznosti na [[Staré Střešovice]]. [58] => [59] => Roku 1923 byla na křižovatce ulic Na dračkách a V průhledu postavena zděná [[trafika (prodejna)|trafika]]časopis ''Československá republika'', č. 225 ze 16.8. 1923, s. 5., která sloužila svému účelu až do 60. let, v 90. letech byly zazděny dveře a okénko, stavba stojí dosud (2020). [60] => [61] => == Odkazy == [62] => [63] => === Reference === [64] => [65] => [66] => === Literatura === [67] => * FLEGL Michal: ''Ořechovka'', Knihovnička časopisu Břevnovan č. 4/2000. [68] => * AUGUSTA, Pavel: ''Kniha o Praze 6''. Milpo Praha 2004, 3. vydání. [69] => * KŘÍŽOVÁ, Alexandra, HUBRTOVÁ Kateřina, Křížová-Nejedlá Hedvika: Meziválečná architektura Střešovic - Méně známá tvář Prahy 6. Praha: Městská část Praha 6 ve spolupráci s NPÚ v hl. městě Praze, 2010. 46 s. {{ISBN|978-80-87220-10-8}}; s. 18-19. [70] => [71] => === Externí odkazy === [72] => * https://www.facebook.com/orechovka [73] => *{{Commonscat}} [74] => * [https://www.prahaneznama.cz/praha-6/stresovice/orechovka-1-cast Prahaneznama.cz: Ořechovka – 1. část] [75] => * [https://www.prahaneznama.cz/praha-6/stresovice/orechovka-2-cast Prahaneznama.cz: Ořechovka – 2. část] [76] => [77] => {{Katastrální území Střešovice}} [78] => {{Souřadnice|50.0952247|14.3809169|zobrazení=top}} [79] => {{Autoritní data}} [80] => [81] => {{Portály|Praha}} [82] => [83] => [[Kategorie:Ořechovka| ]] [84] => [[Kategorie:Místa ve Střešovicích]] [85] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Praze]] [] => )
good wiki

Ořechovka

Ořechovka, park a Východní ulice Ořechovka (dříve Vořechovka, německy Nußgarten) je spolu s Hanspaulkou jednou z nejznámějších a nejstarších pražských zahradních a vilových čtvrtí. Je součástí pražské čtvrti a katastrálního území Střešovice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jaroslav Vondrák','Zahradní město','Střešovice','Praha','Bořkova zahrada','Jan Kryštof Bořek','Hanspaulka','Staré Střešovice','Jan Šenkýř','1919','Strahovský klášter','1710'

1710

1919

Hanspaulka

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Střešovice

Střešovice je pražská městská čtvrť ležící na severozápadě města.