Array ( [0] => 14819518 [id] => 14819518 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Objektivizace [uri] => Objektivizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Objektivizace''' je v teorii [[sociální konstrukcionismus|sociálního konstrukcionismu]] proces, během kterého se vnější prostředí, ve kterém žijeme, stává nezávislým (objektivním) na nás jako na konkrétním jedinci. Je jedním ze tří vzájemně propojených procesů '''objektivizace''', [[internalizace]] a [[externalizace]], které vytvářejí a reprodukují realitu našeho světa. [1] => [2] => Člověk se obvykle rodí do světa, který se mu jeví jako přirozený, pevně ustanovený, objektivní, a neuvědomuje si, že ve skutečnosti je z velké části vymyšlený a vytvořený lidmi. Realitu všezahrnujícího sociálního světa vnímá podobně jako realitu světa [[příroda|přírody]]. Vnější objektivní svět na člověka od počátku vytváří nátlak prostřednictvím společenských [[sociální norma|norem]], [[instituce|institucí]] či [[jazyk (lingvistika)|jazyka]]. [3] => [4] => == Společnost jako objektivní realita == [5] => Aby mohly být sociální [[sociální norma|normy]] a hodnoty předány další generaci, musí se členům společnosti jevit jako objektivní a samozřejmé, v opačném případě se [[společnost]] může zhroutit (jako důkaz může sloužit rozpad některých společností pod náporem kolonizace, přestože nebyly kolonizátory přímo fyzicky likvidovány). Například [[jazyk (lingvistika)|jazyk]], klíčový prostředek [[socializace]], je chápán jako ''jev vlastní věcem'' – věc je taková, jak se jí říká, nemůže se jí říkat jinak, a naopak existence nějakého slova zaručuje existenci věci jím popisované. Podobně neměnné a dané se jeví všechny [[instituce]] (typy jednání vymezené společností), které mají navíc charakter historické a objektivní reality, čímž znovu-potvrzují objektivitu našeho světa. [6] => [7] => == Generační přenos institucí, rolí, nerovností a hodnot == [8] => Objektivizace sociálních faktů tak umožňuje reprodukci kultury, tedy přenos institucí, [[Sociální role|rolí]] a [[Hodnoty|hodnot]] z generace na generaci. Kritikové poukazují na to, že tímto způsobem přetrvávají také ty aspekty kultury, které se kritikům jeví jako nežádoucí, například [[sociální nerovnost]]i nebo zavedené [[sociální role|genderové role]]. Lidem se sice snad zdají samozřejmé, ale ve skutečnosti byly kdysi vytvořené jinými lidmi, takže nemusejí být spravedlivé ani navždy neměnné. (Přičemž samozřejmě hodnoty prosazované zmíněnými kritiků jsou také kulturní fenomény kdysi vytvořené jinými lidmi a předávané pomocí jazyka, takže ani ony nemusejí být správné či neměnné: konstrukcionismus neumožňuje vystoupit nad společnost a zaujmout skutečně objektivní stanovisko.) [9] => [10] => == Reference == [11] => {{Citace monografie [12] => | příjmení = Keller [13] => | jméno = Jan [14] => | odkaz na autora = Jan Keller [15] => | titul = Úvod do sociologie [16] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [17] => | místo = Praha [18] => | rok = 2004 [19] => | isbn = 80-86429-39-3 [20] => | kapitola = Problém socializace a sociální kontroly [21] => | strany = 37–40 [22] => | jazyk = [23] => }}
[24] => {{Citace monografie [25] => | příjmení = Giddens [26] => | jméno = Anthony [27] => | odkaz na autora = Anthony Giddens [28] => | titul = Sociologie [29] => | vydavatel = Argo [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 1999 [32] => | isbn = 80-7203-124-4 [33] => | kapitola = Pohlaví a sexualita [34] => | strany = 109–118 [35] => | jazyk = [36] => }}
{{Citace monografie [37] => | příjmení = Berger [38] => | příjmení2 = Luckmann [39] => | jméno = Peter L. [40] => | jméno2 = Thomas [41] => | odkaz na autora = Peter L. Berger [42] => | odkaz na autora2 = Thomas Luckmann [43] => | titul = Sociální konstrukce reality [44] => | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury [45] => | místo = Brno [46] => | rok = 1999 [47] => | isbn = 80-85959-46-1 [48] => | kapitola = Společnost jako objektivní realita [49] => | strany = 51–127 [50] => | jazyk = [51] => }}
{{Citace sborníku [52] => | příjmení = Valdrová [53] => | jméno = Jana [54] => | autor = [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Rovné pojednávání žen a mužů v jazyce a řeči [57] => | odkaz na titul = [58] => | příjmení sestavitele = Nováková [59] => | jméno sestavitele = Tamara [60] => | příjmení sestavitele2 = Hort [61] => | jméno sestavitele2 = Magdalena [62] => | sestavitel = [63] => | sborník = Černá na bílé aneb vidět svět různorodě [64] => | odkaz na sborník = [65] => | vydavatel = Genderová informační a tisková agentura o. s. [66] => | místo = Praha [67] => | rok vydání = 2008 [68] => | isbn = 978-80-254-3429-1 [69] => | url = [70] => | kapitola = I. Teorie [71] => | strany = 20–24 [72] => | jazyk = [73] => }} [74] => [75] => [[Kategorie:Sociologie]] [] => )
good wiki

Objektivizace

Objektivizace je v teorii sociálního konstrukcionismu proces, během kterého se vnější prostředí, ve kterém žijeme, stává nezávislým (objektivním) na nás jako na konkrétním jedinci. Je jedním ze tří vzájemně propojených procesů objektivizace, internalizace a externalizace, které vytvářejí a reprodukují realitu našeho světa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'jazyk (lingvistika)','sociální norma','instituce','sociální konstrukcionismus','internalizace','externalizace','příroda','společnost','socializace','Sociální role','Hodnoty','sociální nerovnost'

Externalizace

Hodnoty

Instituce

Internalizace

Příroda

Socializace

Společnost