Array ( [0] => 15113045 [id] => 15113045 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oddělovač [uri] => Oddělovač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:csv delimited000.svg|náhled|vpravo|200px|Výřez ze souboru ve formátu [[CSV]]. Čárky (vyznačené červeně) se používají jako oddělovače polí.]] [1] => '''Oddělovač''' ({{Vjazyce2|en|''delimiter''}}) nebo '''separátor''' je [[Znak (počítače)|znak]] nebo posloupnost znaků sloužící pro zadání hranice mezi zvláštními, nezávislými oblastmi v [[prostý text|prostém textu]] nebo v jiných datových proudech.{{Citace elektronického periodika |titul=Federální Standard 1037C - Telekomunikace: Slovníček telekomunikačních termínů |url=http://www.its.bldrdoc.gov/fs-1037/dir-011/_1544.htm |datum přístupu=2015-11-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130305032313/http://www.its.bldrdoc.gov/fs-1037/dir-011/_1544.htm |datum archivace=2013-03-05 |nedostupné=ano }} Příkladem oddělovače je znak [[Čárka (interpunkce)|čárka]], který se používá jako oddělovač polí ve formátu [[CSV]] (hodnoty oddělené čárkami). Jiným příkladem oddělovače je časová prodleva používaná pro oddělování písmen a slov v [[Morseova abeceda|Morseově abecedě]]. [2] => [3] => Oddělovače jsou jedním z mnoha prostředků pro zadání hranic v [[datový proud|datovém proudu]]. Jinou metodou je deklarativní notace, ve které je na začátku datového proudu uvedeno, kolik znaků proud obsahuje.{{Citace monografie | příjmení = Rohl | jméno = Jeffrey S. | titul = Programming in Fortran | url = https://archive.org/details/programminginfor0000rohl | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 1973 | isbn = 978-0-7190-0555-8 }} Popisuje metodu v Hollerithově notaci v programovacím jazyce Fortran. [4] => [5] => == Rozdělení oddělovačů == [6] => Oddělovače lze rozdělit na: [7] => [8] => * oddělovače polí a záznamů [9] => * párové (závorkové) oddělovače [10] => [11] => === Oddělovače polí a záznamů === [12] => Oddělovače polí oddělují jednotlivá datová pole; oddělovače záznamů oddělují skupiny polí.{{Citace monografie | příjmení = de Moor | jméno = Georges J. | titul = Progress in Standardization in Health Care Informatics | vydavatel = IOS Press | rok = 1993 | isbn =90-5199-114-2}} p. 141 [13] => [14] => Například formát [[CSV]] používá čárky jako oddělovače [[pole (datová struktura)|polí]] a znaky [[Nový řádek|konce řádku]] jako oddělovače mezi [[Záznam (informatika)|záznamy]]. Například: [15] => 
    [16] => jméno,příjmení,věk,plat
    [17] => nancy,davolio,33,$30000
    [18] => erin,borakova,28,$25250
    [19] => tony,raphael,35,$28700
    [20] =>
[21] => je jednoduchá [[Tabulka (informace)|tabulka]] ve formátu [[CSV]] v [[Prostý databázový soubor|databázi tvořené obyčejnými soubory]]. [22] => [23] => === Párové oddělovače === [24] => Párové oddělovače (také závorkové oddělovače, blokové oddělovače nebo oddělovače oblastí) označují začátek i konec oblasti textu.{{Citace monografie | příjmení = Friedl | jméno = Jeffrey E. F. | titul = Mastering Regular Expressions: Powerful Techniques for Perl and Other Tools | url = https://archive.org/details/pdfy-w2BDORIlag2gJwe2 | vydavatel = O'Reilly | rok = 2002| isbn = 0-596-00289-0}} p. 319{{Citace monografie [25] => | titul = Programming Language Pragmatics [26] => | jméno = Michael Lee [27] => | příjmení = Scott [28] => | vydavatel = Morgan Kaufmann [29] => | rok = 1999 [30] => | isbn = 1-55860-442-1 [31] => }} [32] => [33] => Mezi závorkové oddělovače patří:{{Citace monografie | titul=Programming Perl, Third Edition | rok=2000 | url=https://archive.org/details/programmingperl0000wall | vydavatel = O'Reilly |datum=July 2000 | isbn=0-596-00027-8| autor-separátor=, | author1=Wall | author2=Larry | author3=Jon Orwant | authorlink1=Larry Wall | authorlink3=Jon Orwant }} [34] => {| class="wikitable" [35] => |- [36] => ! Oddělovače [37] => ! style="text-align:left" | Popis [38] => |- [39] => | ( a ) [40] => | [[Závorky|Kulaté závorky]]. [41] => |- [42] => | { a } [43] => | [[Závorky|Složené závorky]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Meyer [45] => | jméno = Mark [46] => | titul = Explorations in Computer Science [47] => | vydavatel = Oxford University Press [48] => | místo = Oxford Oxfordshire [49] => | isbn = 978-0-7637-3832-7 [50] => | rok = 2005 [51] => }} definuje programovací jazyky vycházející z [[C (jazyk)|jazyka C]], které používají složené závorky a středníky pro oddělování příkazů. [52] => |- [53] => | [ a ] [54] => | Hranaté závorky (často používané pro vyznačení dolního indexu) [55] => |- [56] => | < a > [57] => | [[Závorky|Špičaté závorky]].{{Citace monografie | příjmení = Dilligan | jméno = Robert | titul = Computing in the Web Age | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 1998 | isbn = 978-0-306-45972-6 }}Popisuje syntaxi a oddělovače používané v HTML. [58] => |- [59] => | " a " [60] => | Často používané pro [[řetězcový literál|řetězcové literály]].{{Citace monografie [61] => | příjmení = Schwartz [62] => | jméno = Randal [63] => | titul = Learning Perl [64] => | url = https://archive.org/details/isbn_9780596101053 [65] => | vydavatel = Oxford University Press [66] => | místo = Oxford Oxfordshire [67] => | isbn = 978-0-596-10105-3 [68] => | rok = 2005 [69] => | url-access = registration [70] => }}Popisuje [[řetězcové literály]]. [71] => |- [72] => | ' a ' [73] => | Často používané pro znakové literály. [74] => |- [75] => | a ?> [76] => | Používané pro XML nebo SGML [[instrukce pro zpracování]].{{Citace monografie | příjmení = Watt | jméno = Andrew | titul = Sams Teach Yourself Xml in 10 Minutes | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 2003 | isbn = 978-0-672-32471-0 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/samsteachyoursel0000watt }} Popisuje instrukce pro zpracování XML. p. 21. [77] => |- [78] => | /* a */ [79] => | Používané v některých programovacích jazycích pro [[Komentář (programování)|komentáře]].{{Citace monografie | příjmení = Cabrera | jméno = Harold | titul = C# for Java Programmers | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 2002 | isbn = 978-1-931836-54-8 }} Popisuje jednořádkové a víceřádkové komentáře. p. 72. [80] => |- [81] => | <% a %> [82] => | Používané v některých [[WWW šablona|WWW šablonách]] pro zadání hranic jazyků. Jsou také nazývány ''šablonové oddělovače''.{{Citace elektronické monografie [83] => | titul = Smarty Template Documentation [84] => | url = http://www.smarty.net/manual/en/language.function.ldelim.php [85] => | datum přístupu = 2010-03-12}} Viz například, Smarty šablona systém dokumentace, "escaping šablona oddělovače". [87] => |} [88] => [89] => Pro vyznačení pořadí vyhodnocování se v počítačových jazycích používají na rozdíl od matematiky pouze kulaté závorky. Programovací jazyk [[Lisp]] se vyznačuje používáním velkého množství závorek. [90] => {{Citace monografie [91] => | titul = Computer-Aided Reasoning: An Approach [92] => | url = https://archive.org/details/computeraidedrea0000kauf [93] => | jméno = Matt [94] => | příjmení = Kaufmann [95] => | vydavatel = Springer [96] => | rok = 2000 [97] => | isbn = 0-7923-7744-3 [98] => }}p. 3 [99] => [100] => ==== Konvence ==== [101] => Používání určitých oddělovačů na počítačových platformách je dáno konvencí.Mezinárodní organizace pro normalizaci (1. prosince 1975). "[http://kikaku.itscj.ipsj.or.jp/ISO-IR/001.pdf Sada řídicích znaků pro ISO 646] {{Wayback|url=http://kikaku.itscj.ipsj.or.jp/ISO-IR/001.pdf|date=20140512221203}}". ''Internet PAssigned Numbers Authority Registry''. Alternativní U.S. verze: [http://kikaku.itscj.ipsj.or.jp/ISO-IR/006.pdf] {{Wayback|url=http://kikaku.itscj.ipsj.or.jp/ISO-IR/006.pdf|date=20140512220248}}. Accessed August 7, 2005. Následující tabulky ukazují pouze několik příkladů pro porovnání. [102] => [103] => '''Programovací jazyky''' [104] => [105] => {| class="wikitable" [106] => ! !! Znakový literál !! Řetězcový literál !! Oddělovač příkazů [107] => |- [108] => ! Pascal [109] => | apostrof || apostrof || středník [110] => |- [111] => ! C [112] => | apostrof || uvozovky || středník [113] => |- [114] => |} [115] => [116] => '''Oddělovače záznamů a polí''' [117] => [118] => {| class="wikitable" [119] => ! !! Konec pole !! Konec záznamu !! Konec souboru [120] => |- [121] => ! Unix, Mac OS X, Amiga OS [122] => | [[Tabulátor|Tab]] || [[Line feed|LF]] || žádný [123] => |- [124] => ! Windows, MS-DOS, OS/2, CP/M [125] => | [[Tabulátor|Tab]] || [[Nový řádek|CRLF]] || [[Control-Z]]{{Citace monografie | příjmení = Lewine | jméno = Donald | titul = Posix Programmer's Guide | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 1991 | isbn = 978-0-937175-73-6 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/posixprogrammers00lewi }} Popisuje použití Ctrl-Z. p. 156, [126] => |- [127] => ! Classic Mac OS, AppleDOS, ProDOS, GS/OS [128] => | [[Tabulátor|Tab]] || [[Carriage return|CR]] || žádný [129] => |- [130] => ! ASCII/Unicode [131] => | UNIT SEPARATOR
Pozice 31 (U+001F) || RECORD SEPARATOR
Pozice 30 (U+001E) || FILE SEPARATOR
Pozice 28 (U+001C) [132] => |} [133] => [134] => Viz též [[ASCII]], [[řídicí znak]]. [135] => [136] => == Kolize oddělovačů == [137] => [138] => Pokud samotná data obsahují znaky nebo posloupnosti používané jako oddělovače, dochází k jevu nazývanému '''kolize oddělovačů'''.{{Citace monografie | příjmení = Friedl | jméno = Jeffrey | titul = Mastering Regular Expressions | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 2006 | isbn = 978-0-596-52812-6 }} popisuje řešení problémů s výskytem oddělovačů v datech. p. 472. U XML, HTML a SGML může dojít ke kolizi oddělovačů, pokud text obsahuje znaky [[Závorky|špičaté závorky]]. U většiny typů souborů existují jak oddělovače polí tak oddělovače záznamů, a obojí může způsobit kolizi. V případě [[CSV]] souborů dojde ke kolizi, pokud položka obsahuje čárku (například mzda = "$30,000"), a ke kolizi oddělovačů záznamů dojde, pokud nějaké pole obsahuje více řádků. Kolize oddělovačů záznamů i polí se často objevuje v [[Textový soubor|textových souborech]]. [139] => [140] => Kolize oddělovačů mohou způsobit [[zranitelnost]] systémů, protože mohou být zneužity k [[exploit]]ům. Zneužití kolizí oddělovačů v jazycích [[SQL]] a [[HyperText Markup Language|HTML]] jsou známy jako útoky [[SQL injection]] nebo [[cross-site scripting]]. [141] => [142] => === Řešení === [143] => Protože kolize oddělovačů představují závažný problém, byly vyvinuty různé metody, jak jim zabránit. Někteří autoři se snaží vybírat oddělovače, které se v datovém proudu samotném nemohou objevit. Použití tohoto ''ad hoc'' přístupu nenabízí žádnou bezpečnost proti úmyslným kolizím. Proto se používají formal konvence jsou proto použitý také. [144] => [145] => ==== ASCII delimited text ==== [146] => Znakové sady [[ASCII]] a [[Unicode]] obsahují netisknutelné znaky s kódy 28 až 31, které jsou určeny pro použití jako oddělovače: [147] => [148] => {| class="wikitable" [149] => |- [150] => ! Kód !! Jméno v Unicode !! Obvyklé jméno !! Použití [151] => |- [152] => | 28 || INFORMATION SEPARATOR FOUR || [[Oddělovač souborů]] (FS) || Konec souboru, nebo pro zřetězení dat, která by jinak mohla být zvláštními soubory. [153] => |- [154] => | 29 || INFORMATION SEPARATOR THREE || [[Oddělovač skupin]] (GS) || Mezi části dat. Nejsou potřebné v jednoduchých datových souborech. [155] => |- [156] => | 30 || INFORMATION SEPARATOR TWO || [[Oddělovač záznamů]] (RS) || Konec záznam nebo řádku. [157] => |- [158] => | 31 || INFORMATION SEPARATOR ONE || [[Oddělovač jednotek]] (US) || Mezi poli záznamu nebo prvky na řádku. [159] => |} [160] => [161] => Použití znaku ASCII 31 [[Oddělovač jednotek]] jako oddělovače polí a ASCII 30 [[Oddělovač záznamů]] řeší problém oddělovačů polí i záznamů, které se vyskytují v textových datových proudech.[http://ronaldduncan.wordpress.com/2009/10/31/text-file-formats-ascii-delimited-text-not-csv-or-tab-delimited-text/ Discussion on ASCII Delimited Text vs CSV a Tab Delimited] [162] => [163] => ==== Použití únikových znaků ==== [164] => {{podrobně|Escapování}} [165] => Jednou z metod pro zamezení kolizím oddělovačů je používání [[Escapování|únikových znaků]] ({{Vjazyce2|en|''escape character''}}). Používání escape znaků je dostačující z perspektivy návrhu jazyka, ale přinášejí různé nevýhody: [166] => [167] => * text plný escape znaků je těžko čitelný, problém označovaný {{Vjazyce|en}} jako {{Cizojazyčně|en|''leaning toothpick syndrome''}} (kvůli používání znaku \ pro escape / v [[regulární výraz|regulárních výrazech]] v [[Perl]]u, což vede k posloupnostem jako je "\/\/"); [168] => * text je obtížně analyzovatelný pomocí regulárních výrazů [169] => * je třeba mechanismus pro „escapování escape znaků“, které nemají sloužit jako únikové znaky [170] => * přestože je lze snadno zapsat, mohou být nesrozumitelné pro osoby neobeznámené s jazykem.{{Citace monografie [171] => | titul = Automating InDesign with Regular Expressions [172] => | jméno = Peter [173] => | příjmení = Kahrel [174] => | vydavatel = O'Reilly [175] => | rok = 2006 [176] => | isbn = 0-596-52937-6 [177] => }}p. 11 [178] => * nechrání před code injection útoky [179] => [180] => ==== Escape posloupnosti ==== [181] => Escape posloupnosti jsou podobné escape znakům, ale obvykle nejsou tvořeny jediným znakem, ale nějakou mnemonickou posloupností. Jedno použití je v [[řetězcový literál|řetězcových literálech]], které zahrnuje znak uvozovky ("). Například následující kód v jazyce [[Perl]]: [182] => [183] => [184] => print "Nancy zvolala \x22Ahoj!\x22 do davu."; ### použití \x22 [185] => [186] => [187] => produkuje stejný výstup jako: [188] => [189] => [190] => print "Nancy zvolala \"Ahoj!\" do davu."; ### použití escape znaku [191] => [192] => [193] => Nevýhodou escape posloupností je, že pokud je používají lidé, musí si pamatovat kódy, které reprezentují jednotlivé znaky (viz také: [[HTML entita]], [[numerický znak reference]]). [194] => [195] => ==== Dvojí uvozovky ==== [196] => V porovnání s escape posloupnostmi a escape znaky poskytuje dvojí uvozovky ještě další způsob, aby se zabránilo kolizi oddělovačů. Příkladem jsou jazyky, které umožňují jako omezovač řetězců používat jednoduchý [[apostrof]] (') i dvojité uvozovky ("). Například v jazyce [[Perl]]: [197] => [198] => [199] => print 'Nancy zvolala "Ahoj!" do davu.'; [200] => [201] => [202] => produkuje požadovaný výstup bez potřeby použít escape znaky. Tento přístup však funguje pouze tehdy, když řetězec neobsahuje ''oba'' typy uvozovek. [203] => [204] => ==== Zdvojování párových oddělovačů ==== [205] => Zdvojování párových oddělovačů uvnitř řetězců nebo jiných výrazů je alternativním postupem k používání escape posloupností a escape znaků pro zabránění kolizím oddělovačů. [[Visual Basic]] například používá dvojité uvozovky jako oddělovače. Toto je podobný escaping oddělovač. [206] => [207] => [208] => print "Nancy zvolala ""Ahoj!"" do davu." [209] => [210] => [211] => produkuje požadovaný výstup bez nutnosti používat escape znaky. Stejně jako normální escaping může být matoucí, pokud je potřeba použít příliš mnoho uvozovek. [212] => Kód pro výpis výše uvedeného [[zdrojový kód|zdrojového kódu]] by mohl být ještě více matoucí: [213] => [214] => [215] => print "print ""Nancy zvolala """"Ahoj!"""" do davu.""" [216] => [217] => [218] => ==== Vícero uvozovek ==== [219] => V porovnání s dvojími uvozovkami je větší počet uvozovek ještě flexibilnější a tak lze ještě lépe zabránit kolizi oddělovačů.{{Citace monografie | titul=Programming Perl, Third Edition | rok=2000 | url=https://archive.org/details/programmingperl0000wall | vydavatel = O'Reilly |datum=July 2000 | isbn=0-596-00027-8| autor-separátor=, | author1=Wall | author2=Larry | author3=Jon Orwant | authorlink1=Larry Wall | authorlink3=Jon Orwant }} p. 63. [220] => [221] => Následující příkazy v jazyce [[Perl]]: [222] => [223] => print qq^Jan by moh' říct "Ahoj!".^; [224] => print qq@Jan by moh' říct "Ahoj!".@; [225] => print qq(Jan by moh' říct "Ahoj!".); [226] => [227] => produkují požadovaný výstup díky použití [http://perldoc.perl.org/perlop.html#Quote-and-Quote-like-Operators quote operátorů], které umožňují, aby libovolný zvolený znak fungoval jako oddělovač. I když je tato metoda flexibilnější, podporuje ji poměrně málo jazyků, mezi něž patří Perl a [[Ruby]].{{Citace monografie | titul=Programming Perl, Third Edition | rok=2000 | url=https://archive.org/details/programmingperl0000wall | vydavatel = O'Reilly |datum=July 2000 | isbn=0-596-00027-8| autor-separátor=, | author1=Wall | author2=Larry | author3=Jon Orwant | authorlink1=Larry Wall | authorlink3=Jon Orwant }} p. 62{{Citace monografie [228] => | příjmení = Yukihiro [229] => | jméno = Matsumoto [230] => | titul = Ruby in a Nutshell [231] => | vydavatel = O'Reilly [232] => | rok = 2001 [233] => | isbn = 0-596-00214-9 [234] => | url-access = registration [235] => | url = https://archive.org/details/rubyinnutshellde00mats [236] => }} V Ruby se používá název ''řetězce s obecným oddělovačem''. p. 11 [237] => [238] => ==== Hranice obsahu ==== [239] => '''Hranice obsahu''' ({{Vjazyce2|en|''content boundary''}}) je speciálním typem oddělovače, který je navržen tak, aby nezpůsoboval kolize oddělovačů. Umožňuje zadat libovolnou posloupnost znaků, která vždy indikuje hranice mezi částmi vícedílné zprávy, a neumožňuje žádnou jinou interpretaci.{{Citace monografie [240] => | příjmení = Javvin Technologies [241] => | jméno = Incorporated [242] => | titul = Network Protocols Handbook [243] => | vydavatel = Javvin Technologies Inc. [244] => | rok = 2005 [245] => | isbn = 0-9740945-2-8 [246] => }} p. 26 [247] => [248] => Oddělovač často obsahuje náhodnou posloupnost znaků, tak dlouhou, že je statisticky nepravděpodobné, aby se objevila v datech. Může obsahovat další identifikaci jako [[UUID]], [[časové razítko]] nebo jiný rozlišovač. Data, do kterých se vkládá oddělovač mohou být zkontrolována, aby se zajistilo, že oddělovače se náhodou nevyskytují v textu. To umožňuje používat kratší nebo jednodušší oddělovače a zvyšuje čitelnost dokumentu pro člověka. (''Viz například'', [[MIME#Multipart zprávy|MIME]], [[here-dokument]]). [249] => [250] => ==== Bílé znaky nebo odsazení ==== [251] => Některé programovací a počítačové jazyky používají [[Řetězcový literál|oddělovače]] tvořené [[Bílý znak|bílými znaky]] nebo [[odsazování]]m jako prostředek popisující hranice mezi nezávislými oblastmi textu.{{Citace monografie | příjmení = 200 | jméno = Cicling | titul = Computational Linguistics and Intelligent Text Processing | url = https://archive.org/details/springer_10.1007-3-540-44686-9 | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 2001 | isbn = 978-3-540-41687-6 }} Popisuje oddělovače tvořené [[Bílý znak|bílými znaky]]. p. 258. [252] => [253] => ==== Syntaxe regulárních výrazů ==== [254] => {{viz též|Příklady regulárních výrazů}} [255] => [256] => Pro popis [[regulární výraz|regulárních výrazů]] bývá možné používat alternativní oddělovače, které zjednodušují zápis operace '''srovnání''' nebo '''napasování''' regulárního výrazu na řetězec ({{Vjazyce2|en|''match''}}) a '''substituci''' v jazyce [[Perl]].{{Citace monografie | příjmení = Friedl | jméno = Jeffrey | titul = Mastering Regular Expressions | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford Oxfordshire | rok = 2006 | isbn = 978-0-596-52812-6 }} stránka 472. [257] => [258] => Například jednoduché napasování řetězce na regulární výraz lze v Perlu zadat následujícím způsobem: [259] => [260] => [261] => $string1 = 'Nancy zvolala „Ahoj!“ do davu.'; # definuje cílový řetězec [262] => print $string1 =~ m/[aeiou]+/; # vyhovuje jedna nebo více samohlásek [263] => [264] => [265] => Perl umožňuje používat alternativní oddělovače, což přináší dostatečnou flexibilitu, aby se zabránilo kolizi oddělovačů: [266] => [267] => [268] => $string1 = 'Nancy zvolala "http://Hello/World.htm" není povolená adresa.'; # cílový řetězec [269] => [270] => print $string1 =~ m@http://@; # napasování pomocí alternativního oddělovače regulárního výrazu [271] => print $string1 =~ m{http://}; # totéž jako předchozí, ale jiný oddělovač [272] => print $string1 =~ m!http://!; # totéž jako předchozí, ale jiný oddělovač. [273] => [274] => [275] => [276] => ==== Here-dokument ==== [277] => [[Here-dokument]] umožňuje vložení libovolného obsahu definováním speciálního konce posloupnost. Tuto metodu podporuje mnoho jazyků včetně [[PHP]], [[Bash|bash skripty]], [[Ruby]] a [[Perl]]. Here-dokument začíná popisem, jaká posloupnost jej bude ukončovat a pokračuje, dokud se zadaná posloupnost neobjeví na začátku nového řádku.[http://perldoc.perl.org/perlop.html Perl operátory a precedence] [278] => [279] => Příklad v jazyce [[Perl]]: [280] => [281] => [282] => print < Zapsat řetězec obsahující "určité znaky" je obtížné. [284] => [285] => Znaky konce řádku, čárky a jiné znaky mohou způsobit kolizi oddělovačů. [286] => ENDOFHEREDOC [287] => [288] => [289] => Tento kód vytiskne: [290] => 
    [291] => Zapsat řetězec obsahující "určité znaky" je obtížné.
    [292] => 
    [293] => Znaky konce řádku, čárky a jiné znaky mohou způsobit kolizi oddělovačů.
    [294] =>
[295] => [296] => Díky použití speciálního konce posloupnosti se mohou v řetězci objevit všechny uvedené znaky. [297] => [298] => ==== ASCII armor ==== [299] => [[ASCII armor]]ing se obvykle používá jako mechanismus pro textové kódování [[binární soubor|binárních dat]]. Jedná se techniku programování a správy systémů, která může v některé případech také zabránit kolizi oddělovačů.{{Citace monografie [300] => | titul = Internet Security: Cryptographic Principles, Algorithms and Protocols [301] => | url = https://archive.org/details/internetsecurity0000rhee [302] => | jméno = Man [303] => | příjmení = Rhee [304] => | vydavatel = John Wiley a Sons [305] => | rok = 2003 [306] => | isbn = 0-470-85285-2 [307] => }}(příklad použití ASCII armoringu při šifrování){{Citace monografie [308] => | titul = Open Source for Windows Administrators [309] => | jméno = Christian [310] => | příjmení = Gross [311] => | vydavatel = Charles River Media [312] => | rok = 2005 [313] => | isbn = 1-58450-347-5 [314] => | url-access = registration [315] => | url = https://archive.org/details/opensourceforwin0000gros [316] => }}(příklad použití ASCII armoringu při šifrování) Tato technika je odlišena od jiných zde popsaných metod, protože je složitější a proto není vhodná pro malé aplikace a jednoduché formáty pro ukládání dat. Technika využívá speciální kódovací schéma, jako například [[base64]], pro zajištění, že se oddělovač znaků neobjeví ve vysílaných datech. [317] => [318] => Tato technika se používá například ve vývojových technologiích [[ASP.NET]] pro WWW firmy [[Microsoft]] a je těsně spojená s komponentou „VIEWSTATE“ tohoto systém.{{Citace monografie [319] => | titul = Developing and Implementing Web Applications with Visual C# . NET and Visual Studio . NET [320] => | jméno = Amit [321] => | příjmení = Kalani [322] => | vydavatel = Que [323] => | rok = 2004 [324] => | isbn = 0-7897-2901-6 [325] => }}(popisuje použití kódování [[Base64]] a VIEWSTATE ve [[zdrojový kód|zdrojovém kódu]] HTML) [326] => [327] => ===== Příklad ===== [328] => Následující zjednodušený příklad ukazuje, jak tato technika funguje v praxi. [329] => [330] => První fragment kódu ukazuje jednoduchý [[HTML prvek]], ve kterém hodnota VIEWSTATE obsahuje znaky, které jsou nekompatibilní s oddělovači HTML tagů: [331] => [332] => [333] => [334] => [335] => [336] => Tento první fragment kódu není [[dobře utvořený]]m prvkem, a proto při nasazení v „reálném světě“ nebude správně fungovat. [337] => [338] => Druhý fragment kódu ukazuje stejný HTML tag, ve kterém jsou nekompatibilní znaky v hodnotě VIEWSTATE odstraněny použitím kódování [[Base64]]: [339] => [340] => [341] => [342] => [343] => [344] => Třetí fragment kódu ukazuje stejný HTML tag, kde jsou nekompatibilní znaky v hodnotě VIEWSTATE odstraněny pomocí [[URL kódování]] (používající znak procento a kód požadovaného znaku): [345] => [346] => [347] => [348] => [349] => [350] => Toto řešení zabrání kolizi oddělovačů a zaručuje, že se nekompatibilní znaky nebudou vyskytovat v HTML kódu, bez ohledu na to, jaké znaky byly v původním (dekódovaném) textu. [351] => [352] => == Odkazy == [353] => [354] => === Reference === [355] => {{Překlad|en|Delimiter|785086821}} [356] => [357] => [358] => === Související články === [359] => * [[Escapování]] [360] => * [[Escape sekvence]] [361] => * [[CSV]] [362] => * [[Řetězcový literál]] [363] => * [[Desetinná čárka]] [364] => [365] => === Externí odkazy === [366] => * {{TDKIV}} [367] => * [http://www.catb.org/esr/writings/taoup/html/ch05s02.html Data File Metaformats] z knihy „The Art of Unix Programming“ od Erica Stevena Raymonda [368] => * [http://searchoracle.techtarget.com/definition/delimiter What is delimiter] od Margaret Rouse. [369] => {{Autoritní data}} [370] => [371] => [[Kategorie:Značkovací jazyky]] [372] => [[Kategorie:Programovací konstrukce]] [] => )
good wiki

Oddělovač

Výřez ze souboru ve formátu CSV. Čárky (vyznačené červeně) se používají jako oddělovače polí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Perl','CSV','Závorky','Tabulátor','ASCII','Oddělovač jednotek','Řetězcový literál','řetězcový literál','Nový řádek','Oddělovač záznamů','regulární výraz','Escapování'

ASCII

Stránka ASCII na české Wikipedii poskytuje informace o souboru ASCII (American Standard Code for Information Interchange), což je standardní kódování znaků pro elektronickou komunikaci.

CSV

Stránka CSV na české Wikipedii je určena k vysvětlení formátu souborů CSV.

Escapování

Perl

Tabulátor

Závorky