Array ( [0] => 15500047 [id] => 15500047 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Odry [uri] => Odry [3] => Odry, náměstí, východ.jpg [img] => Odry, náměstí, východ.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Odry jsou město v okrese Opava na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji. Leží na řece Opavici, nedaleko od řek Opavy a Moravice. Město má bohatou historii, která sahá až do 13. století, kdy zde byla postavena první dřevěná kaple. V průběhu staletí se Odry staly významným obchodním centrem a na jejich území se nachází několik historických památek, jako jsou zámek, kostel sv. Petra a Pavla nebo synagoga. Dnes jsou Odry důležitým průmyslovým centrem, kde se vyrábějí zejména stroje a potravinářské výrobky. Město má také dobrou dopravní dostupnost díky nedaleké dálnici D1 a železniční stanici. Odry jsou také známé svými kulturními akcemi a tradicemi, mezi které patří například poutě, folklorní festivaly nebo vánoční trhy. Místní obyvatelé se aktivně angažují v městském životě a vytvářejí příjemnou atmosféru pro návštěvníky i samotné obyvatele. Celkově jsou Odry příjemným městem s bohatou historií a rozvíjejícím se průmyslem, které nabízí mnoho možností pro trávení volného času i pro podnikání. [oai] => Odry jsou město v okrese Opava na severovýchodě České republiky v Moravskoslezském kraji. Leží na řece Opavici, nedaleko od řek Opavy a Moravice. Město má bohatou historii, která sahá až do 13. století, kdy zde byla postavena první dřevěná kaple. V průběhu staletí se Odry staly významným obchodním centrem a na jejich území se nachází několik historických památek, jako jsou zámek, kostel sv. Petra a Pavla nebo synagoga. Dnes jsou Odry důležitým průmyslovým centrem, kde se vyrábějí zejména stroje a potravinářské výrobky. Město má také dobrou dopravní dostupnost díky nedaleké dálnici D1 a železniční stanici. Odry jsou také známé svými kulturními akcemi a tradicemi, mezi které patří například poutě, folklorní festivaly nebo vánoční trhy. Místní obyvatelé se aktivně angažují v městském životě a vytvářejí příjemnou atmosféru pro návštěvníky i samotné obyvatele. Celkově jsou Odry příjemným městem s bohatou historií a rozvíjejícím se průmyslem, které nabízí mnoho možností pro trávení volného času i pro podnikání. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na pomezí Slezska a Moravy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Odry [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] [5] => | NUTS3 = CZ080 [6] => | okres = Nový Jičín [7] => | obec s rozšířenou působností = Odry [8] => | pověřená obec = Odry [9] => | země = [[České Slezsko|Slezsko]] + [[Morava]] [10] => | počet katastrálních území = 8 [11] => | PSČ = 742 35, 742 36 [12] => | počet ZSJ = 15 [13] => | počet částí obce = 9 [14] => | adresa = Masarykovo náměstí 16/25
742 35 Odry [15] => | starosta = Ing. Libor Helis [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.odry.cz/ [18] => | úřední web = [19] => | e-mail = podatelna@odry.cz [20] => }} [21] => '''Odry''' ({{Vjazyce2|de|''Odrau''}}{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 771| isbn = 80-200-1225-7}}) jsou město na řece [[Odra|Odře]], které se nachází v [[Okres Nový Jičín|okrese Nový Jičín]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Většina města včetně jeho jádra leží v [[české Slezsko|českém Slezsku]], okrajové části přesahují [[moravsko-slezská hranice|moravsko-slezskou hranici]] (na Moravu spadá většina části [[Pohoř]] a několik nejvýchodnějších parcel části Odry). [22] => [23] => Historické jádro je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Tu tvoří [[Renesance|renesanční]] měšťanské domy, umístěné na náměstí, socha Nanebevzetí Panny Marie, neoklasicistní kašna na náměstí vytvořená roku 1897, části opevňovacích zdí a polokruhová bašta, kostel svatého Bartoloměje, fara, socha svatého Floriána z roku 1751, u kostela na jeho pravé straně pískovcový kříž a na levé straně sloup svaté trojice. [24] => [25] => == Název == [26] => Název města Oder se v celé historii častokrát měnil. Poprvé v roce 1362 je jmenováno jako město Odra. V roce 1374 je známé jako ''in oppido nostro Odra'' (doslovný překlad z [[Latina|latiny]]: ve městě našem Odra) a stejně v roce 1406 ''Odra'', potom v roce 1428 ''Odr'', poté ''Odrau'', které bylo poprvé použito v rozmezí let 1592 až 1588, ''Oderburgk'' někdy v roce 1583, ''Odera'' dvakrát v letech 1584 a 1588, ''Odraw'' v roce 1608. Tvar ''Odry'' (v [[Němčina|němčině]] ''Odrau'') se začíná používat od začátku 17. století.[http://www.odry.cz/nazev-znak-a-prapor/d-419541/p1=2276 Oficiální stránky města, Název, znak a prapor] V německém jazyce se též objevuje tvar ''Lautsch''. [27] => [28] => == Geografie == [29] => Město Odry leží v jižní části [[Vítkovská vrchovina|Vítkovské vrchoviny]], v [[Oderská kotlina|Oderské kotlině]] v Nízkém Jeseníku,[http://www.odry.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=10908&id_org=10908&id=222937&p1=2276 Oficiální stránky města, historie] které přechází do [[Moravská brána|Moravské brány]]. Často bývá mylně uváděno, že se město nachází v [[Geomorfologický podcelek|geomorfologickém podcelku]] [[Oderské vrchy]]. Odry ale ve skutečnosti leží v [[Přírodní park Oderské vrchy|Přírodním parku Oderské vrchy]], který není součástí stejnojmenné geomorfologické podoblasti.[https://mapy.cz/zakladni?x=17.8975600&y=49.7354200&z=10&source=area&id=30915 PP Oderské vrchy] [30] => [31] => [https://mapy.cz/turisticka?x=17.6358716&y=49.7692860&z=10&source=area&id=26449 Vítkovská vrchovina] [32] => [33] => [https://mapy.cz/zakladni?x=17.5550687&y=49.6246494&z=11&source=area&id=43 Oderské vrchy] (geomorfologický podcelek) Město se rozkládá na obou stranách řeky [[Odra|Odry]]. Do řeky přitékají v okolí města vlévají zleva [[potok Vítovka]] a [[Zlatý potok (přítok Odry)|Zlatý potok]] a zprava [[Mlýnský potok (přítok Odry)|Mlýnský]] a [[Stodolní potok]]. Z řeky odtéká, 6 km dlouhý, mlýnský náhon, který dříve zásobil energií vodní mlýn na obilí a teď zásobuje vodou pět rybníků (Trněný, Travný, Emauzský, Vraženský a Cíp).{{Citace elektronického periodika| titul = Přírodní poměry - Lysá hora| periodikum = www.lysahora.cz| url = http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=72292&menu=5| datum přístupu = 2020-12-02}} [34] => [35] => Sousední vesnice jsou [[Vítovka]] na severu, [[Tošovice]] a [[Hvězdová]] (do roku 1949 ''Šternfeld''Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=483 Dostupné online.]) a [[Jestřabí (Fulnek)|Jestřabí]] na severovýchodě, [[Pohoř]] na východě, [[Mankovice]] na jihovýchodě, [[Emauzy (Vražné)|Emauzy]] a [[Vražné]] na jihu, [[Veselí (Odry)|Veselí]] na jihozápadě, Dvořisko a [[Dobešov (Odry)|Dobešov]] na západě a na severozápadě [[Loučky (Odry)|Loučky]]. Z toho Vítovka, Tošovice, Hvězdová, Pohoř, Veselí, Dvořisko, Dobešov a Loučky jsou součástí města. [36] => [37] => == Historie == [38] => {{Neověřeno část}} [39] => [40] => === Založení === [41] => První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234. Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241 až 1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov – Milichberg. Stavitel hradu byl kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Tento hrad stál na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka. Tomuto výběžku se často říká Břetislavův, protože to byl bod, kde se měla bránit nově dobytá hranice, dobytá právě [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] Dnes lze najít pozůstatky hradu v tzv. šikaně při cestě z Oder na Dobešov. Protože znaky hradu nejsou moc patrné, je velmi pravděpodobné, že hrad byl postaven ze dřeva. Milíkov stál na pravděpodobném místě dřívějších Babích hrádků. Na Břetislavových výběžcích stály také strážní věže, které byly použity ve znaku města. [42] => [43] => === Rozkvět města === [44] => Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Hradba měla dvě brány, a to: Dolní (Hranickou, v jižní části hradeb) a Horní (Opavskou, v severní části hradeb). Hradby dokonce měly několik výpadových branek. Pod hradbami dokonce bylo postaveno několik chodeb pro případ úniku a pro přívod vody do kašny na náměstí. Ve spodní části dnešního zámeckého parku byly tři rybníky pro chov ryb. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad ve tvaru kvádru a dřevěný kostel. Hrad měl na západní straně hlásku (věž). Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod [[Šternberkové|Šternberků]], konkrétně Štěpán ze Šternberku.[http://www.odry.cz/pruvodce-po-oderskych-pamatkach/d-60585/p1=2376 Oficiální stránky města - Průvodce po oderských památkách] [[Štěpán ze Šternberka]] získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. [[Albrecht Aleš ze Šternberka]] městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti. [45] => [46] => === Husitské války === [47] => Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman [[Jan Tovačovský z Cimburka]], se město stalo husitským.{{Citace elektronického periodika |titul=Hrady.cz - Historie a popis oderských hradeb |url=http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26277 |datum přístupu=2011-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130130065703/http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26277 |datum archivace=2013-01-30 }} Během [[husitské války na Moravě|husitských válek na Moravě]] byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 1427 až 1434 a dokonce v Odrách čtyři roky (1428 až 1432) pobýval litevský kníže [[Zikmund Korybutovič]]. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc [[Přemysl I. Opavský|opavského vévody Přemka]] s olomouckým biskupem [[Jan XII. Železný|Janem Železným]], Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař. V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Naposledy v roce 1435 husitští hejtmané Boček a Vilém Puklicové z Pozořic spolu s 1000 jezdci nabízeli z Oder pomoc litevskému velkoknížeti Svidriegellovi a knížeti Zikmundu Korybutovi v jejich bojích v Litvě. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska. [48] => [49] => V letech 1437 až 1446 vlastnili Odry páni ze Šternberka, v letech 1446 až 1519 Oderští z Lidéřova, v letech 1519 až 1533 páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech 1533 až 1612. Ti přestavěli hrad na [[Odry (zámek)|renesanční zámek]], vylepšili a zdokonalili mlýnský náhon, který poháněl mlýn a později napájel nově postavenou soustavu rybníků, které byly postavené za Janka Tomáše ze Zvole. [50] => [51] => === Období během a po třicetileté válce === [52] => Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Švédové]] město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 až 1792 páni [[Lichnovští z Voštic]]. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, [[Vítovka]] a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny 13. století, které bylo zničeno povodní v roce 1605 a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo zhruba v místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech 1730 až 1736 nechali přestavět renesanční [[Odry (zámek)|zámek]] na barokní, během něhož (mimo jiné) zbourali západní křídlo a válcovou věž. Architekt přestavby byl asi [[Johann Lucas von Hildebrandt]] (občas udáváno Lukáš Hildebrandt). V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo.{{Citace elektronického periodika| titul = Historie města: Historie: Město Odry| periodikum = www.odry.cz| url = http://www.odry.cz/historie-mesta/d-419538/p1=34150| datum přístupu = 2020-12-02}} Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.{{Citace elektronického periodika |titul=Oficiální stránky nemocnice v Odrách - O nás - od historie k současnosti |url=http://www.nemocniceodry.cz/od_historie_k_soucasnosti.htm |datum přístupu=2010-12-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110301164932/http://www.nemocniceodry.cz/od_historie_k_soucasnosti.htm |datum archivace=2011-03-01 |nedostupné=ano }} Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří – jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola – plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 1888 až 1896.[http://www.cssodry.cz/ Oficiální stránky střední zdravotnické a pedagogické školy] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých. [53] => [54] => Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna. V roce 1898 bylo postaveno městské koupaliště. [55] => [56] => ==== Městské pivovary ==== [57] => V roce 1866 začal v Odrách pracovat Panský pivovar Odry, který dokázal na vrcholu výkonnosti vyprodukovat až 300 000 litrů piva. Budova pivovaru stojí dnes v Zámecké ulici a starší část domu je z 16. století. Několik metrů od pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19. a 20. století. Pivovar se před uzavřením v roce 1943 jmenoval Salomon Fried a Söhne (Salomon Fried a synové), plným názvem Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. Fried byl během druhé světové války zatčen v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátě]], kam odešel, a nakonec zemřel v [[Osvětim]]i.{{Citace elektronického periodika |titul=Pivovary.info - Historie |url=http://www.pivovary.info/historie/o/o.htm |datum přístupu=2011-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101221231932/http://pivovary.info/historie/o/o.htm |datum archivace=2010-12-21 }} [58] => [59] => Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 1788 až 1913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.{{Citace elektronického periodika |titul=Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1. |url=http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010120003 |datum přístupu=2011-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110915173103/http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2010120003 |datum archivace=2011-09-15 }}[http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2011010005 Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2.]{{Nedostupný zdroj}} [60] => [[File:Odry železniční stanice (březen 2024).jpg|náhled|Nádraží v Odrách]] [61] => [62] => ==== Průmysl ==== [63] => Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1839 Jozef Kazimír Gelrich zakládá továrnu na výrobu sukna s deseti stavy, ze které po jeho smrti v roce 1856 na 250 stavech Sebastian Waschka zavádí výrobu kloboučnické plyše (po znárodnění v roce 1948 Oděvní průmysl N.P. Prostějov a po roce 1989 výrobna plastů Mateiciuc){{Citace elektronického periodika| titul = Historie společnosti 1839-1945| periodikum = mat-plasty.cz| url = https://mat-plasty.cz/historie-spolecnosti-1839-1945| datum přístupu = 2021-02-02}}. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna.{{Citace elektronického periodika |titul=Městské informační centrum |url=http://www.odry.cz/ic.asp |datum přístupu=2010-11-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101109134213/http://www.odry.cz/ic.asp |datum archivace=2010-11-09 |nedostupné=ano }} Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba [[Železniční trať Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou|železniční tratě Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou]] a [[Odry (nádraží)|železničního nádraží v Odrách]], která se začala používat v roce 1891. Na přelomu 19. a 20. století probíhala v okolí Oder těžba břidlice.{{Citace elektronického periodika| titul = U Nového Jičína otevřeli břidlicový Flascharův důl. Turisté uvidí dvě štoly a vytěžené komory {{!}} Aktuality| periodikum = Lidovky.cz| url = https://www.lidovky.cz/cestovani/aktuality/turiste-mohou-u-oder-navstivit-bridlicovy-flascharuv-dul.A200709_122538_aktuality_ele| datum vydání = 2020-07-10| datum přístupu = 2020-08-04}} [64] => [65] => === 20. století === [66] => V roce 1906 získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř zcela německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města. [67] => [68] => V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel [[Jaroslav Hašek]], a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.[http://www.odry.cz/pamatky-vyznamni-rodaci/d-223237/p1=2376 Průvodce po městě] [69] => [70] => V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády [[Československo|Československé republiky]], které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti. [71] => [72] => ==== Druhá světová válka ==== [73] => Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] se staly Odry součástí [[Nacistické Německo|Třetí říše]] jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území [[Wehrmacht]]em a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané [[Krvavá neděle (1944)|Krvavá neděle]] u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla [[Messerschmitt Bf 109]]. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, [[Suchdol nad Odrou|suchdolskými]] archeology.[http://www.leteckemuzeum.eu/news/kjh/ Oficiální stránky leteského muzea v Suchdole - Nález Messerschmittu Bf 109 G-14/U4 u Oder] [74] => [75] => Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 a 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí. [76] => [77] => 7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958. [78] => [[Soubor:Zámek Odry.jpg|náhled|Odry, zaniklý zámek na pohlednici]] [79] => [80] => ==== Období po druhé světové válce ==== [81] => V roce 1947 byla elektrická síť přestavěna ze stejnosměrné na střídavou. Celé padesáté léta a i šedesáté léta byly v okolí Oder vysazovány sady (především jablečné). 17. ledna 1964 vyhořel z 80 % [[Odry (zámek)|oderský zámek]]. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen roku 1978. [82] => [83] => V letech 1978 až 1980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit, ve které se od roku 1966 vyráběly hadice. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha. Dostihy vznikly po druhé světové válce po sporech dvou Oderských statků Meierhof a Josefihof, když místní statkáři zorganizovali závody koní, aby zjistili, kdo z nich je lepší. Tento jeden závod pak zahájil pravidelné pořádání dostihů. První oficiální dostihy v Odrách byli pořádány v roce 1951 a těšili se velké popularitě diváků (na některé chodilo až 10 000 diváků). Závodní dráha byla především určená [[Překážkový dostih|překážkovým dostihům]], byli ale i [[Rovinový dostih|rovinové]] a [[Klusácký dostih|klusácké dostihy]]. Celkem se událo za dobu existence 250 cvalových dostihů (a z toho 184 překážkových). Poslední závod se udál 15. června 1975.{{Citace elektronického periodika| příjmení = Dostihy.Fitmin.CZ| titul = Před 45 lety skončily dostihy v Odrách. Na dráze, kde se sešlo i 10 tisíc diváků| periodikum = www.dostihy.fitmin.cz| url = https://www.dostihy.fitmin.cz/z-historie-a-archivu/pred-45-lety-skoncily-dostihy-v-odrach-na-draze-kde-se-seslo-i-10-tisic-divaku.html| datum přístupu = 2020-06-17}} Mezi další objekty zaniklé kvůli přeložce řeky Odry patří škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku. V roce 1973 byl postaven v areálu továrny 114 metrů vysoký bětonový komín. A v roce 1984 byla postavena v areálu horkovodní uhelná kotelna i včetně dalšího betonového komína vysokého 113 metrů. [84] => [85] => V roce 1967 bylo postaveno na místě zrušené střelnice autobusové nádraží. Po té v roce 1971 byl uveden do provozu vlek nad benzínovou pumpou (není od roku 1991 v provozu). V letech 1971 až 1973 bylo postaveno sídliště pod lesem (s originálním jménem Leninovo a 328 byty). V letech 1972 až 1974 byl postaven fotbalový stadion a spolu sním i tenisové kurty. V roce 1978 byl otevřen obchodní dům Odra na místě bývalého zámku. V letech 1980 až 1982 bylo postaveno sídliště Míru s celkem 194 byty, kvůli kterému byla zbouraná část historické zástavby. {{Citace elektronického periodika| titul = Posledních dvěstě let v datech: Historie: Město Odry| periodikum = www.odry.cz| url = http://www.odry.cz/poslednich-dveste-let-v-datech/d-419540/p1=34150| datum přístupu = 2021-02-02}} [86] => [87] => ====== Po sametové revoluci ====== [88] => Po roce 1989 došlo k privatizaci velkých podniků ve městě. Z textilní továrny Oděvní průmysl N.P. Prostějov vznikla společnost Mateiciuc, ve které se vyrábějí polypropylenové trubky, zahradní hadice, kabelové chráničky a stavební profily. {{Citace elektronického periodika| titul = Historie společnosti 1990 - současnost| periodikum = mat-plasty.cz| url = https://mat-plasty.cz/historie-spolecnosti-1990-soucasnost| datum přístupu = 2021-02-02}}V roce 1998 se gumárna Optimit stala členem skupiny Semperit a v roce 2008 byl odstřelem odstraněn 103 metrů vysoký komín v areálu této továrny.[https://fm.denik.cz/zpravy_region/odry_komin_odstrel20080203.html] Nyní se jedná o největšího výrobce hadic na světě. {{Citace elektronického periodika| titul = Semperflex Optimit - Semperit Technische Produkte Gesellschaft m.b.H.| periodikum = www.semperflex.com| url = https://www.semperflex.com/cs/semperflex-optimit/| datum přístupu = 2021-02-02}}V roce 2014 byla otevřena rozhledna [[Olšová u Pohoře]] a v roce 2018 byla otevřena [[Veselská rozhledna]]. V roce 2020 byl otevřen pro veřejnost [[Flascharův důl]], ve kterém se na přelomu 19. a 20. století těžila břidlice. Je jedním ze dvou zpřístupněných v České republice. V dolu je několik komor a odhalené čelo vrásy. [https://www.patriotmagazin.cz/z-opustenych-bridlicovych-chodeb-je-unikatni-turisticka-atrakce-flascharuv-dul] [89] => [90] => == Obyvatelstvo == [91] => [92] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599701 Odry, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Odry roku 2011 [93] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599701 Odry, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Odry roku 2011 [94] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 599701 Odry, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Odry roku 2011 [95] => [96] => [97] => == Osobnosti == [98] => * [[Heinrich Johann Demel]] (1808–1867), rakouský astronom a matematik [99] => * [[Josef Fiebiger]] (1870–1956), rakouský univerzitní profesor [100] => * [[Walter Galuschka]] (1921–1967), člen bavorského parlamentu [101] => * [[Eduard Gerlich]] (Odry–1904), stavební inženýr, profesor v Curychu a stavitel horských železničních tratí [102] => * [[Ernst Habiger]] (1932–2021), německý inženýr a univerzitní profesor [103] => * [[Wilhelm Heinz (politik)|Wilhelm Heinz]] (1894-?), inženýr, politik (NSDAP) a člen Německého říšského sněmu [104] => * [[August Herzmansky]] (1834–1896), rakouský podnikatel a zakladatel obchodního domu Herzmansky ve Vídni [105] => * [[Karl Alfons Jurasky]] (1903–1945), geolog [106] => * [[Alois Klein]] (1836–1927), reformátor spravedlnosti v Chorvatsku Slavonie [107] => * [[Gustav Kreitner]] (1848–1893), geograf, diplomat Rakouska-Uherska a cestovatel[http://www.odry.cz/pamatky-vyznamni-rodaci/d-223237/p1=2376 Památky a významní rodáci - oficiální stránky města Oder] [108] => * [[Jan Lillich]] (1810–1849), katolický kněz, profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci, děkan teologické fakulty [109] => * [[Ernst Lohwag]] (1847–1918), německý spisovatel [110] => * [[Walther Mann]] (1931–2009), německý inženýr a univerzitní profesor [111] => * [[Jaroslav Porák]] (1931–1985), bohemista a slavista, docent Univerzity Karlovy [112] => * [[Anton Rolleder]] (1855–1912), profesor na státní vysoké škole a místní historik, čestný občan města [113] => * [[Ferdinand Ulrich]] (1931–2020), německý filozof [114] => * [[Horst Vladar]] (* 1941), německý režisér, zpěvák a umělecký vedoucí [[Neuburger Kammeroper]] [115] => * [[Otto Walzel]] (1919–1991), německý politik (SPD, CDU), Poslanec státního parlamentu Rheinland-Pfalz [116] => * [[Emil Zimmermann (sochař)|Emil Zimmermann]] (1861–1928), rakouský sochař. V Odrách vytvořil kašnu, která je umístěna ve středu náměstí a několik náhrobků na oderském hřbitově. [117] => *[[František Konečný]] (1936-2017), politik, senátor [118] => [119] => == Pamětihodnosti == [120] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Odrách}} [121] => [122] => [[Soubor:Odry, kostel.jpg|náhled|vpravo|Kostel svatého Bartoloměje]] [123] => [124] => === Kulturní pamětihodnosti === [125] => [[Soubor:Odry, brána.jpg|náhled|Branka v bývalém městském opevnění.|vlevo]] [126] => * ''Městské [[opevnění]], kruhová [[bašta]] a úsek [[hradba|hradební zdi]]'' byly postaveny nejpozději počátkem 15. století, ale mohly být postaveny už ve 14. století. Součástí hradebního kruhu byl dříve i opevněný hrad na severovýchodě a kostelní areál na východě. Na východě dřív chránil město podzámecký rybník. Hradby byly zničeny konce 19. století (až na výjimky) a brány už před rokem 1836. Do dneška se zachovala pouze půlkruhová bašta.{{Citace elektronického periodika |titul=Hrady - Historie a popis oderských hradeb |url=http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26277 |datum přístupu=2011-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130130065703/http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26277 |datum archivace=2013-01-30 }}[http://www.hrady.cz/index.php?OID=8308 Hrady - Městské hradby Odry] [127] => * ''Hotel Max'' [128] => * ''Textilní továrna Gerlich'' [129] => [130] => * ''[[Kašna]] na Masarykově náměstí'' postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři [[František Josef I.|Franci Josefovi]] [131] => [132] => * ''Kostel svatého Bartoloměje'' postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691–1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž. {{Citace elektronického periodika |titul=Hrady - kostel sv. Bartoloměje |url=http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=21673 |datum přístupu=2011-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130130063938/http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=21673 |datum archivace=2013-01-30 }}[[Soubor:Odry, fara (01).jpg|vlevo|náhled|Fara z roku 1699]] [133] => * ''Fara'' z roku 1699 stojí vedle kostela a je na místě starší fary. Nová fara byla upravena do současné klasicistní podoby v polovině 19. století. Při tom získala šestiosé průčelí a valbovou střechu. Před farou je socha sv. Floriána, vytvořená roku 1751 a zaplacená Marií Barbarou Lichnovskou [134] => * Sousoší ''Nejsvětější Trojice'' stojí hned vedle kostela. Sousoší vytvořil A. Heinz z Oder roku 1890.[[Soubor:Odry, Svatá Trojice.jpg|náhled|Odry, socha svaté trojice]] [135] => * ''Kaple svaté Rodiny'' stojí na hřbitově a roku 1719 byla postavena v barokním slohu, nemusela ale sloužit jako hřbitovní kaple, ale jako protestantský kostel. Původně se ale jednalo o dřevěnou, roubenou stavbu nakonec i obezděnou. Při opravách hřbitovního vchodu se objevil boční vchod, který je typický pro protestantské stavby. Během oprav se nalezla keramika z 15. století. Může proto jít o budovu z staršího osídlení, kterému se říkalo Česká ves. V roce 2016 se uskutečnila komplexní rekonstrukce kaple.Při opravách v roce 2016 byl mj. objeven bohatě malovaný bedněný strop. Zpráva k tomu byla vydána na webu [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] zde: [https://www.npu.cz/cs/uop-ostrava/zpravy/18735-k ANONYM: Kaple sv. Rodiny v Odrách s malovaným deskovým stropem je znovu přístupná veřejnosti] (npu.cz; 3.11.2016). Další podrobnosti na webu rozhlas.cz zde: [http://www.rozhlas.cz/ostrava/publicistika/_zprava/v-odrach-maji-kapli-s-unikatni-stropni-malbou-nasli-ji-nahodou-pri-opravach--1668881 Michal POLÁŠEK: V Odrách mají kapli s unikátní stropní malbou. Našli ji náhodou při opravách] (rozhlas.cz; 12.11.2016). [http://ostrava.idnes.cz/odry-kaple-stropni-malba-objev-rekonstrukce-sv-rodiny-pp9-/ostrava-zpravy.aspx?c=A161208_2291365_ostrava-zpravy_pjen Vzácnou barokní malbu zachránila náhoda a líní dělníci] (idnes.cz; 10.12.2016) [136] => * ''Hrobka rodiny Bernheirerovy'' se nachází na oderském hřbitově a je to sloupová, altánová stavba novogotického slohu. Na hrobě jsou chrliče, kraby, křížové klenby, kytky, vimperky a fiály, které jsou vytvořené s širokou škálou pseudogotických prvků. Na hrobě je umístěna pískovcová plastika Marie s dítětem v životní velikosti. [137] => * [[Soubor:Odry,Neoklasicistní kašna.jpg|náhled|vlevo|Neoklasicistní kašna z roku 1897]]''Socha [[Nanebevzetí Panny Marie]] na Masarykově náměstí'' vytvořená v roce 1783, z bývalého pranýře, a dokonce část pranýře je použita na sochu (zřejmě na podstavec). Socha stojí na místě kamenného kříže z roku 1812, ten byl ale zničen přímým zásahem za druhé světové války. [138] => * ''Sousoší Na nivách'' [139] => * ''Kamenný kříž'' byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu. [140] => * ''Barokní socha [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]]'', která dříve stále u mostu [[Svatý Jan|Sv. Jana]]. Tuto sochu vytesal sochař [[David Zürn nejml.]] roku 1714. Sochu zaplatil důstojník [[Marcus Antonius de Rochowille]] (manžel [[Marie Leopoldiny]], dcera hraběte z Vitberku).[http://www.odry.cz/pruvodce-po-oderskych-pamatkach/d-60585/p1=2376 Oficiální stránky města - Průvodce po městských památkách] [141] => * ''Socha [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]]'' se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil [[David Zürn nejml.]]. Vytesal ji na objednávku hraběte [[František Leopold Lichnovský|Františka Leopolda Lichnovského]]. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470. [142] => * [[Flascharův důl|Flascharův břidlicový důl]] v lokalitě Nový Svět.{{Citace elektronického periodika| příjmení = Pavelek| jméno = Ivan| titul = Stovky metrů chodeb a unikátní vrása. Odry plánují zpřístupnění Flascharova dolu| periodikum = Deník| url = https://denik.cz/cestovani/odry-flascharuv-dul-bridlice-oderska-vrasa-20200220.html| datum vydání = 2020-02-20| datum přístupu = 2020-02-23}} [143] => * [[Vodní mlýn Wesselsky]] v Loučkách. [144] => [145] => === Přírodní pamětihodnosti === [146] => [[Soubor:Klokocuvek01.JPG|náhled|vpravo|Vrásovitý útvar u Klokočůvku]] [147] => * ''[[Vrásový soubor v Klokočůvku]]'' je přírodní památka, která stojí u [[Klokočůvek|Klokočůvku]], na levém břehu řeky Odry. Soubor leží na severozápadě od Oder. Přírodní památka je tvořena odkryvem zvětralých slitovců až jílovými břidlicemi, místy jemnozrnnými drobami šedých barev deskovité až tence lavicovité vrstevnatosti. Lidově se jí říká Dračí skála, a to kvůli malé jeskyni. [148] => * ''[[Stříbrné jezírko]]'' je přírodní památka, která vznikla v bývalém galenitovém dole z důvodu neodčerpávání přitékající vody z něho. Oblast je ve výšce 460 metrů nad mořem a má rozlohu 0,22 hektarů. Těžba se v dole ukončila v 17. století. Rozloha jezírka je asi 500 metrů čtverečních, z toho má dvě třetiny hloubku asi 1,5 metru a zbytek je důl. V jezeru se vyskytuje [[ďáblík bahenní]] a [[vachta trojlistá]], které byly vysazeny uměle v 90. letech. Původní jsou: [[šípatka střelolistá]], [[orobinec širokolistý]], [[kosatec žlutý]], [[rak říční]], [[čolek obecný]], [[čolek horský]], [[ropucha obecná]], [[skokan hnědý]]. V okolí jezírka se vyskytuje [[ještěrka živorodá]], [[slepýš křehký]] a [[užovka obojková]]. [149] => * ''[[Suchá Dora]]'' je přírodní rezervace, která má za cíl zachovat typický, původní lesní porost, v oblasti Nízkého Jeseníku. Je v nadmořské výšce 356–524 metrů, na sever natočeném svahu směřujícím k potoce Suchá, západně od [[Jakubčovice nad Odrou|Jakubčovic nad Odrou]]. Rezervace se nachází v katastrálním území [[Dobešov (Odry)|Dobešov]] a [[Jakubčovice nad Odrou]], její výměra je asi 17,60 ha. Oblast byla vyhlášena chráněnou v roce 1969.[http://www.turistika.cz/mista/sucha-dora Turistika - Suchá dora] [150] => [151] => == Části města == [152] => [[Soubor:Odry, pohled z ulice Veselské 01.jpg|thumb|Pohled na historické jádro Oder z ulice Veselské]] [153] => * '''Odry''' – téměř celý katastr, jakož i celá zástavba leží ve [[České Slezsko|Slezsku]], ale některé parcely na samotném východním okraji katastru leží na [[Morava|Moravě]] [154] => * [[Dobešov (Odry)|Dobešov]] – leží ve Slezsku [155] => * [[Kamenka]] – leží ve Slezsku [156] => * [[Klokočůvek]] – leží ve Slezsku [157] => * [[Loučky (Odry)|Loučky]] – leží ve Slezsku [158] => * [[Pohoř]] – téměř celý katastr leží na Moravě, některé parcely na samém západním okraji katastru leží ve Slezsku [159] => * [[Tošovice]] – leží ve Slezsku [160] => * [[Veselí (Odry)|Veselí]] – leží ve Slezsku [161] => * [[Vítovka]] – leží ve Slezsku [162] => [163] => == Odkazy == [164] => [165] => === Reference === [166] => [167] => [168] => === Literatura === [169] => * {{Citace monografie | příjmení = Rolleder | jméno = Anton | odkaz na autora = Anton Rolleder | titul = Dějiny města a soudního okresu Odry | vydavatel = Město Odry | místo = Odry | rok = 2002 | počet stran = 590 | isbn = 80-254-1915-0}} [170] => [171] => === Externí odkazy === [172] => * {{Wikislovník|heslo=Odry}} [173] => * {{commonscat|Odry}} [174] => * {{RÚIAN}} [175] => [176] => {{Části české obce}} [177] => {{Okres Nový Jičín}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => {{Portály|Morava|Slezsko|}} [180] => [181] => [[Kategorie:Odry| ]] [182] => [[Kategorie:Města na pomezí Moravy a Slezska]] [183] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [184] => [[Kategorie:Města v okrese Nový Jičín]] [185] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [186] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [187] => [[Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku]] [188] => [[Kategorie:Mikroregion Odersko]] [189] => [[Kategorie:SOMPO]] [190] => [[Kategorie:Obce v okrese Nový Jičín]] [191] => [[Kategorie:Lichnovští z Voštic]] [192] => [[Kategorie:Sídla na Odře v Česku]] [] => )
good wiki

Odry

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Odry (zámek)','Pohoř','Vítovka','Dobešov (Odry)','Moravskoslezský kraj','České Slezsko','Flascharův důl','David Zürn nejml.','Veselí (Odry)','Klokočůvek','Jakubčovice nad Odrou','Tošovice'

Klokočůvek

Pohoř

Tošovice

Vítovka