Array ( [0] => 14866496 [id] => 14866496 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ojrati [uri] => Ojrati [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Ojrati
Ойрад [2] => | obrázek = Oirat-map-ru.png [3] => | popisek = Rozšíření Ojratů v Mongolsku a Číně [4] => | populace = ~638 372 [5] => | původ = [6] => | regiony = [7] => | region1 = {{flagicon|Mongolia}} [[Mongolsko]] [8] => | pop1 = 205 000 [9] => | ref1 = [10] => | region2 = {{flagicon|China}} [[Čína]] [11] => | pop2 = 250 000 (odhad z r. 2013) [12] => | ref2 = [13] => | region3 = {{Vlajka a název|Rusko}} [14] => | pop3 = 183 372 [15] => | ref3 = [16] => | jazyky = ojratština [17] => | náboženství = [[buddhismus]], [[tengrismus]], [[ateisté]] [18] => | příbuzní = viz ostatní [[Mongolové]] [19] => | poznámky = [20] => }} [21] => '''Ojrati''' ({{Vjazyce2|mn|Ойрад}}) jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií: [22] => * v užším významu jde o některé kočovné mongolské kmeny žijící v dnešní severozápadní [[Čína|Číně]] (v historických oblastech [[Džungarie]] a [[Amdo]]) a na západě [[Mongolsko|Mongolska]] [23] => * v širším významu jde o příbuzné [[Mongolové|mongolské]] kmeny, které jsou původem z oblasti mezi [[Balchaš]]em a [[Bajkal]]em; tedy sem patří jak výše uvedené mongolské kmeny, tak evropští [[Kalmykové|Kalmyci]] žijící v [[Kalmycko|Kalmycké republice]] ve stepi západně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]] [24] => [25] => == Historie == [26] => [27] => === Raná historie === [28] => Ve 3. a 4. století probíhalo ve východní [[Asie|Asii]] velké [[stěhování národů]], které začalo migrací jižních [[Hunové|Hunů]]. Poté, co se území kočovných kmenů stabilizovalo, zde začali vznikat předchůdci dnešních [[Etnikum|etnik]]. Jsou známi pod jmény [[Tataři]], Kitani a Ši-vej, první zmínka o nichž pochází z období [[dynastie Suej]] (581-618).{{Citace elektronické monografie |příjmení = Абдуманапов |jméno = Рустам |odkaz na autora = |titul = Eurasica, евразийский исторический сервер |url = http://www.eurasica.ru/articles/oyrat/ |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-01-31 |vydavatel = |místo = |jazyk = ru |url archivu = https://web.archive.org/web/20101225002439/http://www.eurasica.ru/articles/oyrat/ |datum archivace = 2010-12-25 |nedostupné = ano }} Je zaznamenáno okolo 20 kmenů Ši-vej, mezi nimi Mengu - Ši-vej, který sídlil u horního [[Amur]]u a patřil k tzv. lesním národům.{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Research in political, social, cultural, historical analysis of China, Mongols & Mongolians|url = http://www.imperialchina.org/Mongols.shtml|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-02-18|vydavatel = |místo = |jazyk = en}} V oblasti východní [[Gobi]] se později sjednotilo několik [[Turkické národy|turkických kmenů]] a v letech 745 až 840 vládlo v ''Ujgurském chanátu'', který si podmanil i některé další sousední turkické a mongolské kmeny. Ovšem rozlišení turkických a mongolských kmenů v oné době je tak nejasné, že je nelze s jistotou definovat. V té době Mongolové sami sebe nazývali Tatary a jejich dnešní pojmenování, patrně odvozeninu jména Mengu, se zobecnilo až za [[Čingischán]]a. Poté, co [[Kyrgyzové]] chanát zničili, část kmenů Ši-vej přesídlila k [[Bajkal]]u a hornímu toku [[Jenisej]]e. [29] => [30] => === Mongolská říše === [31] => Na [[Sibiř]]i v oblasti Bajkalu kmeny sídlily několik staletí, z letopisů jsou známy jako [[Merkité]], [[Burjaté]], Bargové, Ojraté a další. Jména Burjat a Ojrat se v pramenech často vyskytují společně, a to i ve spojení Burjat-Ojrat. Neexistují zmínky, že by tyto kmeny byly zataženy do válek mezi Kitany, kteří založili [[Dynastie Liao|dynastii Liao]], a [[Dynastie Tchang|dynastií Tchang]]. Ovšem na přelomu 12. a 13. století si mongolské kmeny přisvojily značnou část Pobajkalí, povodí [[Selenga|Selengy]], údolí [[Angara|Angary]] a horní [[Lena|Leny]]. Přitom Ojraté tvořili mezi kmeny většinu a Burjati menšinu. [32] => [33] => Ještě před vznikem [[Mongolská říše|Mongolské říše]] se Ojraté spojili do kmenového svazu ''Dörben Oirat'' (čtyři Ojraté). Nepanuje shoda, které čtyři kmeny tento svaz původně vytvořily. Běžný je názor, že šlo o ''Chošúdy'', ''Čorosy'', ''Torguty'' a ''[[Dörvöti|Dörvöty]]'', jindy se tvrdí, že kmenů bylo více a že se spojily čtyři předchozí kmenové svazy. Hlavní obživou Ojratů byl lov a rybolov v tajze, tím se lesní národy lišily od stepních národů, ovšem hranice mezi nimi není přesně definována. V r. 1207 se Ojraté podrobili Čingischánovi a zaujali přední postavení v jeho říši. V následujícím období je jejich historie úzce spjata se vzestupem Mongolské říše a [[Dynastie Jüan|mongolské dynastie]] v Číně. [34] => [35] => === Čtyři Ojraté === [36] => Po pádu mongolské dynastie v r. 1368 během zhruba čtyřsetletého boje o nadvládu ve [[Vnitřní Mongolsko|vnitřním]] a [[Vnější Mongolsko|vnějším Mongolsku]] zůstali Ojraté nepřáteli východních Mongolů ([[Chalchové|Chalchů]]), [[dynastie Ming]] a následné [[Dynastie Čching|mandžuské dynastie]] a považovali se za dědice Čingischána. Kmenový svaz ''Čtyři Ojraté'' zůstal zachován a přimkl k sobě i některé menší kmeny (např. Chojty), které kočovaly na stejném území mezi Balchašem a Bajkalem. Svaz se postupem doby stával neformálním, roztříštěným a nestabilním. V první polovině 15. století si Čorosové na krátký čas podmanili východní Mongolsko ovšem ve druhé polovině 15. století po dvacetiletých bojích získali Chalchové nad Ojraty nadvládu. V r. 1543 byl konflikt vyřešen tím, že se Ojraté přesídlili na severozápad Mongolska, a když znovu napadali Chalchy, byli vytlačováni z [[Karakoram]]u ještě více na severozápad, až do [[step]]í podél [[Ob]]u a [[Irtyš]]e. [37] => V tomto období stáli v čele kmenového svazu následující vládci: [38] => :Mongke Temur (~ 1368–1390) [39] => :Orug Timur (Gujlinči) (~ 1399) [40] => :[[Batula]] (1399–1408) [41] => :Toghan Temur (1408–1438) [42] => :[[Esen-tajši]] (1438–1454) [43] => :Amasandž (1454–1455) [44] => :Uš-Timur (Iš-Timur) (1455–1469) [45] => :Chišig [46] => :Archán [47] => [48] => === Rozpad původních struktur === [49] => Na začátku 17. století byli Ojraté vytlačeni až do dnešního východního [[Kazachstán]]u. Torguti se usídlili podél severních přítoků Irtyše, [[Išim (řeka)|Išimu]] a [[Tobol (řeka)|Tobolu]], a stali se tak nejzápadnějším mongolským kmenem. Západně od nich žili [[Kazaši]], kteří bránili Torgutům vysílat obchodní karavany do muslimských měst [[Syrdarja|Syrdarji]]. V důsledku toho začali Torguté obchodovat s carskými stanicemi, nově postavenými s cílem podchytit obchod s Asií. [50] => Na druhé straně Chošúdi byli nejvýchodnějším ojratským kmenem, usídleným u jezera [[Zajsan]] a podél dolního toku Irtyše. Sousedili s Chalchy, kteří jim nedovolovali obchodovat v čínských pohraničních městech. Chošúdi jako první konvertovali k buddhistické škole [[Gelugpa]]. [51] => [52] => === Migrace v 17. století === [53] => Mezi výše uvedenými dvěma kmeny byli uzavřeni Čorosové, Dörvöti a Chojtové, společně nazýváni [[Džúngarové|Džúngaři]], kteří pod vedením Čorosů přebudovávali svoji moc. Pod vedením kmenového náčelníka Chara Chuly se jim podařilo jim zastavit expanzi Chalchů a poblíž dnešního [[Čugčak]]u si vybudovali hlavní město ''Kubak-sari''. Bylo podporováno hospodářství, obchod a diplomacie. Sjednocení a upevňování centrální moci způsobilo stěhování svobodomyslných a sebevědomých dörvötských kmenů na západ k Torgutům a dále do povodí [[Volha|Volhy]]. Zde se usídlili, přijali jméno Kalmykové a založili Kalmycký chanát. Část Chošúdů migrovala jižním směrem na [[Tibetská náhorní plošina|tibetskou planinu]], kde vytvořili [[Chošúdský chanát]], který ze severu chránil [[Tibet]] (a školu Gelugpa). [54] => [55] => === Džúngarský chanát === [56] => [[Soubor: Jn316Kalmyk.png|náhled|vpravo|Fragment překladu [[Nový zákon|Nového zákona]] napsaný písmem todo bičig]] [57] => Kmeny, které zůstaly, vytvořily pod vládou Chara chuly [[Džúngarský chanát]]. Džúngaři byli ohrožováni především Kazachy, kteří ve 20. letech 17. století získali pod svou kontrolu část původního ojratského území. Trvalé byly konflikty s ruskými [[Kozáci|Kozáky]], přicházejícími od severu. ''Chara Chula'' podporoval drobný průmysl, zejména železářství, aby se mohl vyzbrojit modernějšími zbraněmi. Jeho potomkům se do poloviny století se podařilo získat zpět ztracená území a potom pokračovali v expanzi. Kolem roku 1680 obsadili [[Tarimská pánev|Tarimskou pánev]] a koncem 17. století postupovali [[Střední Asie|střední Asií]] a vytlačovali Kazachy a Kyrgyzy na západ, přičemž dobyli [[Taškent]]. Útočili také v oblasti Altaje a vůči Kazachům i Kyrgyzům postupovali velmi krutě, což se odráží v kyrgyzském eposu [[Manas]]. Ve stejné době se Ojrati dostali do konfliktu s Chalchy, jejichž chanát rozvrátili. V důsledku toho se zbylí Chalchové podrobili mandžuské dynastii a v následném prvním konfliktu s Čínou, kterou nárůst džúngarské moci znepokojoval, jí pomohli k drtivému vítězství v bitvě u řeky [[Túl gol]]. Další konflikt se odehrál na půdě Tibetu, kde se zúčastnili náboženské války na straně hnutí Gelugpa. Číňané intervenovali zprvu neúspěšně, ale r. 1720 Džúngary z Tibetu vytlačili. Následně byli Džúngaři vytlačeni z dobytých území Kazachy, kteří se mstili za dřívější ojratská tažení. V oslabeném chanátu propukly koncem 40. let spory o následnictví, čehož využila Čína a v krátké válce Džúngarský chanát rozdrtila (1757). [58] => [59] => === Čínská nadvláda === [60] => Po válce nastal rozsáhlý rozvrat spojený s nemocemi a vyhlazováním Džúngarů. Odhaduje se, že z 600 tisíc jich 20 % uprchlo do [[Ruské impérium|Ruska]] a Kazachstánu, 40 % podlehlo epidemii [[Neštovice|neštovic]] a 30 % bylo vyhlazeno čínskou armádou. Do vylidněných oblastí pozval [[čínský císař]] obyvatele jiných provincií, ale i Kalmyky, jejichž část (asi 70 000) se v r. 1771 navrátila z Ruska. [61] => [62] => V r. 2006 požádal kalmycký prezident [[Kirsan Ilumžinov]], aby se 10 000 Ojratů přestěhovalo do Kalmycka. [63] => [64] => == Jazyk == [65] => Ojraté hovoří ojratsky, což je jazyk prakticky totožný s [[Kalmyčtina|kalmyčtinou]]. Ojratština patří k [[Mongolské jazyky|mongolské větvi]] [[Altajské jazyky|altajské jazykové rodiny]]. Na její vývoj měly určitý vliv [[Turkické jazyky|turkické]], [[Ugrické jazyky|ugrické]] a tunguzské jazyky. [66] => [67] => == Písmo == [68] => První ojratské písemnosti byly napsány písmem [[todo bičig]] (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich [[Zaja Pandita]] na základě [[Mongolské písmo|staromongolského písma]]. Písmo se mezi Ojraty značně rozšířilo a používají ho dodnes. V Kalmycku se používá [[cyrilice]]. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{Commonscat}} [74] => [75] => === Reference === [76] => [77] => {{Autoritní data}} [78] => [79] => [[Kategorie:Ojrati| ]] [80] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Číně]] [81] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Mongolsku]] [82] => [[Kategorie:Mongolské národy]] [] => )
good wiki

Ojrati

Ojrati jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií: * v užším významu jde o některé kočovné mongolské kmeny žijící v dnešní severozápadní Číně (v historických oblastech Džungarie a Amdo) a na západě Mongolska * v širším významu jde o příbuzné mongolské kmeny, které jsou původem z oblasti mezi Balchašem a Bajkalem; tedy sem patří jak výše uvedené mongolské kmeny, tak evropští Kalmyci žijící v Kalmycké republice ve stepi západně od Kaspického moře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bajkal','Čína','Mongolové','Mongolsko','Čugčak','stěhování národů','Hunové','Burjaté','Kyrgyzové','Turkické jazyky','Džúngarský chanát','Vnější Mongolsko'

Bajkal

Čína

Hunové

Hunové jsou starověkým etnikem, kterého historikové označují jako staroturkické.

Kyrgyzové

Mongolové

Mongolsko