Array ( [0] => 15639863 [id] => 15639863 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Otmuchów [uri] => Otmuchów [3] => Otmuchów - Ratusz.JPG [img] => Otmuchów - Ratusz.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Otmuchov [2] => | originální jméno = Otmuchów [3] => | obrázek = Otmuchów układ urbanistyczny średniowiecznego założenia miasta nr 627481 (5).JPG [4] => | popisek = Pohled na město z hradu [5] => | vlajka = [6] => | znak = POL Otmuchów COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.46502 [8] => | zeměpisná délka = 17.1730182 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Polsko [11] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [12] => | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [14] => | název nižšího celku = [[Okres Nisa|Nisa]] [15] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [16] => | název celku 3 = [[Gmina Otmuchów|Otmuchów]] [17] => | administrativní dělení = [18] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Otmuchov|position= top |width= 220 |lat= 50.46502 |long= 17.1730182 |float=center |caption=}} [19] => | rozloha = 49,55 [20] => | počet obyvatel = 6506 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [22] => | etnické složení = [23] => | náboženské složení = [24] => | vznik = [25] => | hustota zalidnění = [26] => | starosta = Jan Woźniak [27] => | obecní úřad = Zamkowa 6
48-385 Otmuchów [28] => | web = http://www.otmuchow.pl/ [29] => | telefonní předvolba = +48 77 [30] => | psč = 48 385 [31] => | označení vozidel = ONY [32] => }} [33] => '''Otmuchov'''{{Citace monografie [34] => | příjmení1 = Žáček [35] => | jméno1 = Rudolf [36] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [37] => | titul = Dějiny Slezska v datech [38] => | vydavatel = Libri [39] => | místo = Praha [40] => | rok = 2004 [41] => | počet_stran = 546 [42] => | kapitola = Rejstřík místních a zeměpisných jmen [43] => | strany = 536 [44] => | isbn = 80-7277-172-8 [45] => | jazyk = cs [46] => }}{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Výstava květin v polském Otmuchově [48] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1423159-vystava-kvetin-v-polskem-otmuchove [49] => | vydavatel = [[Česká televize]] [50] => | datum_přístupu = 2021-06-06 [51] => | datum vydání = 2007-07-10 [52] => | jazyk = cs [53] => }}[http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c99c2915-dfe9-4cf1-8b94-dc215203cdce?page=uuid:1bcd703e-9fbd-4372-991c-ee71605bf2a2 Podrobná mapa Moravy a Slezska: Praha: V. Neubert a synové, 1922] ({{Vjazyce2|pl|'''Otmuchów'''}} {{Výslovnost|ɔtˈmuxuf|LL-Q809 (pol)-Olaf-Otmuchów.wav}}, {{Vjazyce2|de|''Ottmachau''}}) je město v jižním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]] v [[okres Nisa|okrese Nisa]], sídlo [[Gmina Paczków|stejnojmenné ''gminy'']] zahrnující dvacet osm okolních vesnic. Leží ve [[Slezsko|Slezsku]]Spornou otázkou je příslušnost Otmuchova k [[Dolní Slezsko|Dolnímu]] nebo [[Horní Slezsko|Hornímu Slezsku]]. [[Niské knížectví]] bylo historicky považováno za dolnoslezské a svými sociálně-kulturními charakteristikami (vysídlení německé populace a polonizace města po druhé světové válce, absence slezského nářečí a osob hlásících se ke slezské národnosti) se Otmuchov také kloní spíše k dolnoslezským městům. Na druhou stranu od roku 1815 byl součástí [[Vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]], od jehož území se odvozuje moderní definice Horního Slezska. Původní středověká hranice mezi ''Silesia Superior'' a ''Silesia Inferior'' se opírala o [[Kladská Nisa|Kladskou Nisu]], která protéká městem. na [[Kladská Nisa|Kladské Nise]] mezi [[Niská přehradní nádrž|Niskou]] a [[Otmuchovská přehradní nádrž|Otmuchovskou přehradní nádrží]] pouhých 8 km od [[česko-polská státní hranice|česko-polské státní hranice]]. V roce 2020 měl 6 506 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [54] => | titul = Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [55] => | url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip [56] => | datum přístupu = 2021-06-06 [57] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [58] => | jazyk = pl [59] => | kapitola = Tabulka 12 [60] => }} Součástí města jsou též od roku 2018 dříve samostatné obce Wójcice (Vojtice), Śliwice (Slivice), Nieradowice (Nitrovice) a Sarnowice. [61] => [62] => == Dějiny == [63] => Otmuchov se poprvé zmiňuje v bule papeže [[Hadrián IV.|Hadriána IV.]] z 23. dubna 1155 jako sídlo kastelánie (''castellum Otmochov cum pertinentis''), která již tehdy byla majetkem [[Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|vratislavských biskupů]]. V tzv. protekční bule [[Inocenc IV.|Inocence IV.]] z roku 1245, která potvrzuje zvláštní status území, se objevuje zmínka o otmuchovském náměstí, což naznačuje, že se již v té době jednalo o město. [[Jindřich IV. Probus]] přenechal ve své závěti z roku 1290 vratislavským biskupům „plné a dokonalé panství“ (''plenum dominium'') a „knížecí právo“ (''ius ducale'') „v niské a otmuchovské zemi“, čímž vzniklo [[Niské knížectví]]. Roku 1342 se stalo lénem českých králů a bulou [[Karel IV.|Karla IV.]] bylo v roce 1348 začleněno do [[země Koruny české|Koruny české]]. Městská práva byla Otmuchovu udělena biskupem [[Přeclav z Pohořelé|Přeclavem z Pohořelé]] v roce 1347. Rozvoj oblasti souvisel s biskupy vřele podporovanou [[německá východní kolonizace|německou východní kolonizací]]. [64] => [[Soubor:Otmuchów_1738.jpg|vlevo|náhled|Otmuchov v roce 1738 podle [[Friedrich Bernhard Werner|Friedricha Bernharda Wernera]]]] [65] => Během [[husitské války|husitských válek]] město třikrát dobývaly a pustošily vojska kališníků: v roce 1428, 1430 a 1443. Rok 1430 se pojí se vpádem oddílů [[Prokop Holý|Prokopa Holého]] a [[Jan Městecký z Dobrušky a Opočna|Jana Městeckého z Opočna]], po němž následovalo pět let [[Táborský svaz|táboritské]] nadvlády, kdy se Otmuchov stal jednou z husitských bašt ve Slezsku. [[Konrád IV. Starší]] jej nakonec vykoupil za 1 100 [[pražský groš|pražských grošů]]. Po vpádu v červenci 1443 se husité pod velením [[Krušinové z Lichtenburka|Viléma Krušiny I.]] zdrželi přes rok a město bylo opět vykoupeno za peníze, tentokrát za 2 000 zlatých. Zpustošený Otmuchov ztratil svůj význam ve prospěch [[Nisa (Polsko)|Nisy]], což zpečetilo přenesení tam [[kolegiátní kostel|kolegiátní]] [[kapitula|kapituly]] v roce 1477, ale otmuchovský hrad nadále zůstal jednou z biskupských rezidencí. Za [[Jan IV. Roth|Jana IV. Rotha]] na sklonku 15. století byl podstatně rozšířen a za [[Ondřej Jerin|Ondřeje Jerina]] mezi lety 1585 až 1596 přestavěn v renesančním stylu. Další zničení přinesla [[třicetiletá válka]] a o obnovu města a hradu se v polovině 17. století zasloužil biskup [[Karel Ferdinand Vasa]]. [66] => [67] => Po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a mezi přímo dotčená území patřilo Nisko. Habsburské monarchii zůstala jižní část, tj. dnešní [[okres Jeseník|Jesenicko]], kdežto sever knížectví včetně Otmuchova připadl [[Pruské království|Prusku]]. Město se ocitlo v blízkosti nové státní hranice. V rámci pruského státu státu spadalo pod okres Grodkov (''Landkreis Grottkau''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Na základě ediktu [[Fridrich Vilém III.|Fridricha Viléma III.]] o sekularizaci církevních majetků zaniklo v roce 1810 Niské knížectví. Otmuchovský hrad a k němu patřící statky daroval pak pruský král v roce 1820 za politické a diplomatické zásluhy [[Wilhelm von Humboldt|Wilhelmu von Humboldtovi]]. [68] => [69] => V roce 1874 město získalo železniční spojení s Nisou a [[Kamieniec Ząbkowicki|Kamencem]]. Největším průmyslovým podnikem byl cukrovar založený v roce 1881, dále existovala továrna na zemědělské stroje, dvě pily a mlékárna. Otmuchov zůstal malým městečkem ve stínu nedaleké Nisy. V roce 1910 měl 3 650 obyvatel, z toho 99,5 % německojazyčných a 92,7 % katolíků.{{Citace monografie [70] => | příjmení = [71] => | jméno = [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [74] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA14 [75] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [76] => | místo = Berlin [77] => | rok vydání = 1912 [78] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [79] => | strany = 14–15 [80] => | jazyk = de [81] => }} [82] => [[Soubor:Ottmachau - Fliegeraufnahme. 1939-1942 (71359836).jpg|náhled|vlevo|Pohled na centrum Otmuchova kolem roku 1940]] [83] => V letech 1928–1933 proběhla výstavba [[Otmuchovská přehradní nádrž|Otmuchovské přehradní nádrže]] s vodní elektrárnou, která se již před druhou světovou válkou stala populárním výletním cílem. Zatopena byla velká část Humboldtovských statků na nivách podél Kladské Nisy západně od Otmuchova. Hrad prodal Wilhelmův pravnuk v roce 1929 městu, které v něm zřídilo hotel. [84] => [85] => Od března do května 1945 se Otmuchov nacházel v blízkosti frontové linie. [[Rudá armáda]] obsadila město až posledního dne války, 8. května. Část historického centra byla zničena. Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] došlo k připojení Otmuchova k Polsku. Německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a osadníci z centrálního Polska. Od roku 1950 náleží k [[Opolské vojvodství|Opolskému vojvodství]]. [86] => [87] => V roce 1952 vznikly Cukrovinkářske závody Otmuchov (''Zakłady Przemysłu Cukierniczego „Otmuchów“''), které se po privatizaci v 90. letech staly základem holdingu ''Grupa Otmuchów''. V roce 1973 se konala první edice floristického festivalu Léto květů (''Lato Kwiatów'') – tato novodobá atrakce městečka přitahuje každý rok v červenci desítky tisíc návštěvníků z Polska, Česka a dalších zemí. V roce 2018 byly připojeny obce Wójcice (Vojtice), Śliwice (Slivice), Nieradowice (Nitrovice) a Sarnowice. Přičleněním Vojtic se na území města ocitla část [[Niská přehradní nádrž|Niské přehradní nádrže]] dokončené v roce 1971, která stejně jako Otmuchovská v sobě kloubí energetickou a turisticko-rekreační funkci. [88] => [89] => == Pamětihodnosti == [90] => '''[[Otmuchów (hrad)|Otmuchovský hrad]]''' je zmiňovaný jako sídlo kastelánie náležící [[seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|vratislavským biskupům]] již v polovině 12. století; Vletech 1585–1596 byl přestavěn na podnět [[Ondřej Jerin|Ondřeje Jerina]] do podoby renesanční rezidence, v polovině 17. století obnoven po zničení za třicetileté války [[Karel Ferdinand Vasa|Karlem Ferdinandem Vasou]] a současnou podobu získal po zbourání jihozápadního křídla v 19. století, kdy po sekularizaci církevních statků patřil [[Wilhelm von Humboldt|Wilhelmu von Humboldtovi]]. W roce 1929 byl prodán městu a od té doby slouží jako hotel. Nachází se na kopci (225 m n. m.) nad městem a je obklopen parkem, v němž se nachází také '''letohrádek''' z roku 1707, který je v současnosti hlavním sídlem městského úřadu. [91] => [92] => Zástavba hlavního náměstí (Rynku) byla značně poškozena v roce 1945. Historické měšťanské domy z 18. a 19. století se dochovaly na východní straně a také v podobě „špalíčku“ uprostřed náměstí u radnice. Samotná '''radnice''', vedlejší sídlo magistrátu, získala dnešní podobu při přestavbách v 19. století s výjimkou renesanční věže, která pochází z roku 1604. Na jihovýchodním rohu jsou umístěny dvojí sluneční hodiny z roku 1575 s erbem biskupa [[Martin Gerstmann|Martina Gerstmanna]] přenesené v roce 1828 z kaple ve zbouraném křídle hradu. Městská legenda přisuzuje jejich vytvoření [[Paracelsus|Paracelsovi]]. Fasáda radnice je od roku 1933 vyzdobena [[sgrafito|sgrafitem]] napodobujícím dochované prvky renesančního sgrafita na věži. Na náměstí najdeme také barokní '''morový sloup''' z roku 1734. [93] => [94] => '''Kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského''' je honosný vrcholně barokní chrám se dvěma 47 m vysokými věžemi postavený mezi lety 1691 až 1694 na podnět biskupa [[František Ludvík Neuburský|Františka Ludvíka Neuburského]] na místě staršího gotického kostela. Novogotický '''hřbitovní kostel sv. Anny''' na severním předměstí byl postaven v roce 1895. '''Kostel sv. Ondřeje''' v přičleněné vesnici Vojtice (Wójcice) pochází z roku 1825 a je příkladem [[obloučkový styl|obloučkového stylu]]. [95] => [96] => V severní části historického jádra se dochovaly pozůstatky středověkých hradeb včetně jedné '''městské brány''' původně ze 14. století nazývané Niskou nebo Vrabčí bránou. Jedná se o gotickou stavbu s renesanční [[Atika (architektura)|atikou]], která v minulosti sloužila též jako šatlava. V ulici Krakowska těsně za hradbami se nachází novogotická '''budova pošty''' z konce 19. století. [97] => [98] => [99] => Soubor:2014_Otmuchów,_zamek_01.JPG|Biskupský hrad [100] => Soubor:2014_Otmuchów,_zespół_zamkowy,_pałac_02.JPG|Letohrádek – magistrát [101] => Soubor:2014 Otmuchów, rynek 02.JPG|Náměstí a radnice [102] => Soubor:Otmuchów_-_Kościół_pw._św._Mikołaja_i_Franciszka_Ksawerego_01.JPG|Kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského [103] => Soubor:627536 opolskie Wójcice kość św Andrzeja 1.JPG|Kostel ve Vojticích [104] => Soubor:2014_Otmuchów,_Brama_Wróbla.jpg|Městská brána [105] => [106] => [107] => == Doprava == [108] => [[Soubor:Railway station Ottmachau.jpg|náhled|Vlakové nádraží]] [109] => Otmuchov leží na železniční trati [[Nisa (Polsko)|Nisa]] – [[Kamieniec Ząbkowicki|Kamenec]] (Kamieniec Ząbkowicki), jež je součástí trati č. 137 [[Katovice]] – [[Lehnice]]. Vlakové nádraží (stanice ''Otmuchów'') se nachází na severozápadním okraji města ve značné vzdálenosti od centra. Zastavují zde osobní vlaky společnosti [[Polregio]] do [[Opolí]] přes Nisu a do [[Kladsko|Kladska]] a také v jízdním řádu 2020/2021 dva rychlíky: ''Sudety'' [[Krakov]] – [[Jelení Hora]] a ''Kormoran'' [[Olštýn]] – [[Polanica-Zdrój]] (Starý Bor). [110] => [111] => Městem prochází národní silnice č. 46 spojující [[Kladsko]] přes [[Nisa (Polsko)|Nisu]] s [[Opolí]]m a centrálním Polskem. V roce 2006 byl dokončen jižní obchvat. Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik ''PKS Nysa'' a soukromý dopravce ''Auto-Fan''. Zajíždějí sem také spoje niského MHD (''MZK Nysa''), linka číslo 5. Přeshraniční doprava není provozována. [112] => [113] => == Partnerská města == [114] => * {{Flagicon|Německo}} [[Bernkastel-Kues]] ([[Německo]]) [115] => * {{Flagicon|Francie}} [[Bourboule]] ([[Francie]]) [116] => * {{Flagicon|Česko}} [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] ([[Česko]]) [117] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Lezha]] ([[Albánie]]) [118] => * {{Flagicon|Ukrajina}} [[Lopatyn]] ([[Ukrajina]]) [119] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Milo (Itálie)|Milo]] ([[Itálie]]) [120] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Varsány]] ([[Maďarsko]]) [121] => [122] => == Odkazy == [123] => [124] => === Poznámky === [125] => [126] => [127] => === Reference === [128] => [129] => [130] => === Literatura === [131] => * {{Citace monografie [132] => | příjmení1 = Gründel [133] => | jméno1 = Paul Josef [134] => | titul = Aus Stadt und Land Ottmachau [135] => | url = https://www.dbc.wroc.pl/dlibra/publication/17177/edition/15244/content [136] => | vydavatel = Pädagogischer Verlag H. Hoffmann [137] => | místo = Ottmachau [138] => | rok = 1927 [139] => | počet_stran = 149 [140] => | jazyk = de [141] => }} [142] => * {{Citace monografie [143] => | titul = Handbuch der historischen Stätten: Schlesien [144] => | vydavatel = Kröner [145] => | místo = Stuttgart [146] => | rok = 1977 [147] => | strany = 387–391 [148] => | vydání = 1 [149] => | isbn = 3-520-31601-3 [150] => | jazyk = de [151] => | redaktoři = Hugo Weczerka [152] => }} [153] => [154] => === Externí odkazy === [155] => * {{commonscat}} [156] => * '''[http://www.otmuchow.pl/ Otmuchow.pl]''' – oficiální webové stránky městského úřadu v Otmuchově (polsky) [157] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Ottomachau Otmuchov] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [158] => * [https://fotopolska.eu/zdjecia/m52082,Otmuchow.html Otmuchov] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [159] => * [https://polska-org.pl/507710,Otmuchow.html Otmuchov] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [160] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/otmachau Průvodce Otmuchovem] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [161] => [162] => {{Autoritní data}} [163] => {{Portály|Polsko|Slezsko}} [164] => [165] => [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]] [166] => [[Kategorie:Slezská města]] [167] => [[Kategorie:Okres Nisa]] [] => )
good wiki

Otmuchów

Otmuchov je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo stejnojmenné gminy zahrnující dvacet osm okolních vesnic. Leží ve Slezsku na Kladské Nise mezi Niskou a Otmuchovskou přehradní nádrží pouhých 8 km od česko-polské státní hranice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Nisa (Polsko)','Opolské vojvodství','Kamieniec Ząbkowicki','Wilhelm von Humboldt','Niská přehradní nádrž','Otmuchovská přehradní nádrž','Ondřej Jerin','Karel Ferdinand Vasa','Kladsko','Opolí','kapitula','Gmina Paczków'

Kapitula

Kladsko

Opolí