Array ( [0] => 15124283 [id] => 15124283 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pepřovník [uri] => Pepřovník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Pepřovník [2] => | obrázek = Piper longum plant.jpg [3] => | popisek = Pepřovník dlouhý (''Piper longum'') [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[nižší dvouděložné]] (''Magnoliopsida'') [9] => | řád = [[pepřotvaré]] (''Piperales'') [10] => | čeleď = [[pepřovníkovité]] (''Piperaceae'') [11] => | rod = '''pepřovník''' (''Piper'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], [[1753]] [13] => }} [14] => [[Soubor:Piper nigrum -seeds.JPG|náhled|upright=1.1|Plodenství pepřovníku černého]] [15] => '''Pepřovník''' (''Piper'') představuje jeden z druhově nejbohatších [[rod (biologie)|rodů]] v celé [[rostliny|rostlinné říši]] a hospodářsky i ekologicky významný rod v čeledi Piperaceae. Sestává z 1000 až 2000 druhů bylin, keřů (často ovíjivých), výjimečně i stromů. Listy jsou střídavé, jednoduché, celokrajné, někdy trojlaločné, obyčejně s palisty. Květy jsou přisedlé v jehnědovitých klasech, vzácně v hroznech; plod je bobule.{{Citace monografie [16] => | příjmení = Valíček [17] => | jméno = Pavel a kol. [18] => | příjmení2 = [19] => | jméno2 = [20] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [21] => | vydání = 1 [22] => | vydavatel = Academia [23] => | místo = Praha [24] => | rok vydání = 1989 [25] => | počet stran = 420 [26] => | strany = 227 [27] => | isbn = 80-200-0000-3 [28] => }} [29] => [30] => Podle{{Citace elektronické monografie | příjmení = Stevens | jméno = Peter F. | titul = Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Piperaceae | url = http://www.mobot.org/mobot/research/apweb/ | datum aktualizace = 04.2015 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA | jazyk = en}} tvoří rod asi 2000 [[druh]]ů; některé jsou dominantními druhy ve svém přirozeném prostředí; nutno však dodat, že podrobný výzkum rodu stále pokračuje. Diverzita tohoto taxonu má význam pro poznání evoluce rostlin. Latinské jméno ''Piper'' a české jméno koření ''pepř'' pocházejí ze sanskrtského slova ''pippali,'' jež označovalo pepřovník a pepř dlouhý ''(P. longum)''. [31] => [32] => == Rozšíření a ekologie == [33] => Druhy rodu ''Piper'' mají pantropické rozšíření a zpravidla se vyskytují v podrostu nížinných tropických deštných lesů, mohou se však vyskytovat i mimo les a ve vyšších polohách, např. v mlžném lese; jeden druh (''P. kadsura''), rostoucí v jižním Japonsku a nejjižnější Koreji, je subtropický a snáší mírný mráz. Pepřovníky jsou často dominantními druhy ve svém prostředí. [34] => [35] => Většina druhů rodu jsou byliny nebo liány; některé rostou jako keře až malé stromy. Několik druhů, např. ''Piper cenocladum'', žijí v mutualismu s mravenci. Plody pepřovníku rozšiřují v přírodě zejména ptáci, ale i někteří drobní plodožraví savci, např. netopýři rodu Carollia. Navzdory vysokému obsahu ochranných látek škodlivých pro býložravce si některé druhy hmyzu vytvořily odolnost a staly se škůdci na kulturách pepřovníku. [36] => [37] => Některé druhy jsou od pradávna využívány v [[Ájurvéda|ájurvédské medicíně]], jiné jsou zdrojem opojných látek ([[pepřovník opojný]]) nebo skýtají [[koření]] zpestřující jednotvárnou stravu. Pro uspokojení rostoucí poptávky se některé druhy ([[pepřovník černý]]) začaly pěstovat v nových oblastech a téměř průmyslovým způsobem na [[plantáž]]ích, mimo přirozené prostředí.{{Citace elektronické monografie | titul = Dendrologie.cz: Pepřovník | url = http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=564 | datum aktualizace = 31.12.2006 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Petr Horáček a J. Mencl | jazyk = cs}}{{Citace elektronického periodika | příjmení = Chaveerach | jméno = Arunrat | příjmení2 = Mokkamul | jméno2 = Piya | příjmení3 = Sudmoon | jméno3 = Runglawan et al. | titul = Ethnobotany of the genus Piper in Thailand | periodikum = Ethnobotany Research and Applications | url = http://journals.sfu.ca/era/index.php/era/article/viewFile/116/102 | datum vydání = 2015 | číslo = 14 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Botanical Research Institute of Texas, Fort Worth, TX, USA | issn = 1547-3465 | jazyk = en}} [38] => [39] => Ke zdárnému růstu, květu a vývoji plodů vyžadují pepřovníky teplo a pravidelný dostatek vláhy. V [[Evropa|Evropě]], kde se občas některé drobnější druhy pěstují jako ozdobné rostliny, není žádný [[původní druh|druh původní]].{{Citace elektronického periodika | příjmení = Field | jméno = Christopher B. | příjmení2 = Vazquez-Yanes | jméno2 = Carlos | titul = Species of the genus Piper provide a model to study how plants can grow in different kinds of rainforest habitats | periodikum = Interciencia | url = http://www.interciencia.org/v18_05/art02/ | datum vydání = 1993 | ročník = 18 | číslo = 5 | strany = 230–236 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Asociación Interciencia, Caracas, VE | issn = 0378-1844 | jazyk = en}} [40] => [41] => == Popis == [42] => Jsou to vesměs [[vůně|aromatické]] [[polokeř]]e, [[keř]]e, malé [[strom]]ky nebo velmi často [[liána|liány]]. Jejich [[list]]y s [[řapík]]y vyrůstají střídavě ze ztlustlých [[kolénko|uzlin]], [[čepel listová|čepel]] mají po obvodě celokrajnou se zpeřenou nebo dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]] a postranní žilky viditelně vypouklé a žebříčkovitě propojované. Mnoho druhů rodu se s ohledem na rozdílné místní podmínky vyvíjí jako různě vysoké a tvarované [[dřevina|dřeviny]] a také vzhled listů a jejich zbarvení bývá variabilní; identifikace nekvetoucí rostliny je proto obtížná. [43] => [44] => Rostliny jsou obvykle [[dvoudomost|dvoudomé]], méně často [[jednodomost|jednodomé]]. [[Gonochorismus|Jednopohlavné]] [[květ]]y se vyskytují častěji než [[hermafrodit|oboupohlavné]] a vytvářejí [[květenství]] samčí, samičí nebo smíšená. Květy jsou holé, bez [[květní obal|okvětních lístků]], mají drobné [[listen]]y a vytvářejí hustá [[hrozen|hroznovitá]] nebo [[klas]]ovitá květenství vyrůstající z uzlin proti listům, která jsou někdy sestavena do koncových [[okolík]]ů. Samčí květenství jsou méně nápadná a jejich květy mají krátkou životnost. Oboupohlavné květy mohou obsahovat dvě až šest [[tyčinka (botanika)|tyčinek]] s krátkými [[nitka]]mi nesoucími [[prašník]]y se dvěma váčky a dále dvou- až pěti[[plodolist]]ový, jednovaječný [[semeník]] se dvou- až čtyřlaločnou [[blizna|bliznou]]. Květy bývají [[opylení|opylovány]] větrem. [45] => [46] => [[Plod (botanika)|Plody]] jsou drobné, kulovité či vejčité, přisedlé nebo stopkaté, hladké, jednosemenné [[bobule]] či [[peckovice]] 1 až 3 mm velké, které ve zralosti bývají červené nebo žluté.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Guimarăes | jméno = Elsie Franklin | příjmení2 = Monteiro | jméno2 = Daniele | titul = Neotropical Piperaceae | url = http://www.kew.org/science/tropamerica/neotropikey/families/Piperaceae.htm | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20160401065007/http://www.kew.org/science/tropamerica/neotropikey/families/Piperaceae.htm | datum archivace = 2016-04-01 | nedostupné = ano }}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tseng | jméno = Yung-chien | příjmení2 = Xia | jméno2 = Nianhe | příjmení3 = Gilbert | jméno3 = Michael G. | titul = Flora of China: Piper | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=125531 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA | jazyk = en}} [47] => [48] => == Rozmnožování == [49] => Všechny druhy pepřovníku produkují velké množství plodů, jež jsou ve zralém stavu atraktivní potravou pro [[netopýři|netopýry]], semena jsou pak po průchodu jejich [[trávicí soustava|zažívacím traktem]] šířena po celém netopýřím území. Semena mají různě dlouhou dobu [[dormance]], která je u některých druhů regulována vlhkosti, teplotou i barvou dopadajícího světla (zda má barvu slunečního světla nebo je modifikováno prostupem přes listy). [50] => [51] => Další vývoj těchto rostlin, tvořících v podstatě podrost mohutných stromů, závisí na místě, kde zakořenily, a na nárocích jednotlivých druhů. Mnohé, ač začaly růst na místech s dostatkem světla, se v krátké době dostanou do hlubokého stínu a uhynou dříve, než stačí vykvést. Rostliny [[užitkové rostliny|užitkových druhů]] bývají pěstovány na plantážích, kde v zájmu co největších výnosů je o jejich potřeby postaráno.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Chaveerach | jméno = Arunrat | příjmení2 = Mokkamul | jméno2 = Piya | příjmení3 = Sudmoon | jméno3 = Runglawan et al. | titul = Ethnobotany of the genus Piper in Thailand | periodikum = Ethnobotany Research and Applications | url = http://journals.sfu.ca/era/index.php/era/article/viewFile/116/102 | datum vydání = 2015 | číslo = 14 | datum přístupu = 06.02.2016 | vydavatel = Botanical Research Institute of Texas, Fort Worth, TX, USA | issn = 1547-3465 | jazyk = en}} [52] => [53] => == Pepřovník a člověk == [54] => Mnohé pepřovníky slouží jako zahradní okrasné rostliny v subtropech a tropech. Popínavé pepřovníky mohou nahradit břečťan i v mírném pásmu. Jiné druhy, např. ''P. magnificum'', rostou jako mohutné, husté a vzhledné keře s tuhými lesklými listy. Menší druhy, např. indonéský ''P. ornatum'' s jemnou kresbou na listech jsou vhodné jako pokojové rostliny. [55] => [56] => Nadměrné kácení tropických pralesů ohrožuje řadu druhů pepřovníku. Důsledky takového hromadného ničení biotopů pro rod ''Piper'' nejsou známy, bylo však zjištěno, že v lesích Ekvádoru, jediném větším regionu, pro který jsou k dispozici komplexní data, je více než deset druhů na pokraji zániku. Naproti tomu jiné druhy pepřovníku, např. ''P. aduncum'', se díky člověku značně rozšířily a v některých oblastech se staly nepříjemnými invazivními druhy. [57] => [58] => Nejvýznamnější pro člověka však není vzhled pepřovníku, nýbrž široké spektrum látek, obsažených především v plodech. [59] => [60] => === Koření a zelenina === [61] => Kulinární využití pepřovníku je doloženo z doby až před 9000 lety. Pepřová zrna byla nalezena v severozápadním Thajsku v odpadcích po [[Hoabinhská kultura|hoabinhské kultuře]]. Plody byly získány spíše sběrem než pěstováním. [62] => [63] => Užití pepře jako koření je významné v mezinárodním měřítku. V klasickém starověku již existoval čilý obchod s kořením včetně černého pepře z jižní Asie do Evropy. ''Apicius'', sbírka receptů z doby kolem r. 400 n. l. uvádí pepř jako koření u většiny hlavních chodů. Ke konci římského impéria byl černý pepř drahý, přesto natolik dostupný, že byl používán častěji než sůl či cukr. [64] => [65] => Počátkem středověku se obchodní cesty narušily a používání pepře poněkud pokleslo, protože se však pepř snadno skladoval a nezabíral mnoho místa, nikdy nepřestal být výnosným zbožím. Později vedly evropské mocnosti války mezi sebou a ve složitých vztazích spojenectví či nepřátelství s vládci zemí na březích Indického oceánu mj. o nadvládu nad cestou koření, v první řadě černého pepře. Dodnes je pepř ve svých třech podobách (zelený, bílý a černý) ve světovém měřítku jedním z hlavních druhů koření rostlinného původu. [66] => [67] => Díky velkému rozšíření rodu ''Piper'' jsou i plody dalších druhů významným kořením, často v mezinárodním měřítku. Zřejmě druhým nejoblíbenějším kořením tohoto druhu je pepřovník dlouhý (''P. longum''), ostrostí připomínající chili; protože plody jsou velmi drobné, používá se celé plodenství. Svůj význam v obchodu s kořením měl i pepřovník kubebový (''P. cubeba''). Španělský král [[Filip IV. Španělský|Filip IV]]. údajně před rokem 1640 potlačil obchod s tímto druhem, aby zvýhodnil svůj podíl na obchodu s černým pepřem. Pepř kubebový nicméně zůstává významným kořením v okolí Indického oceánu. Západoafrický pepřovník guinejský (''P. guineense'') je běžně používán v západoafrické kuchyni a někdy se přidává do etiopské kořenící směsi ''[[berbere]]''. Ač byl kdysi dosti obchodován, není již tento druh mimo Afriku příliš znám. [68] => [69] => Nejen plody rodu ''Piper'' se využívají v kuchyni. Listy pepřovníku guinejského, lokálně známé jako ''uziza'', slouží jako zelenina k ochucení nigerijských dušených jídel. V Mexiku a okolí má několikeré využití ''hoja santa'' neboli mexický pepřový list (''P. auritum''). V kuchyni jihovýchodní Asie jsou významné dva druhy pepřovníku: do listů ''P. lolot'' se v Indočíně balí maso ke grilování a planý betel (''P. sarmentosum'') se používá jako syrová nebo vařená zelenina v malajské a thajské kuchyni. Stonky a kořeny druhu ''Piper chaba'' slouží jako koření v Bangladéši. [70] => [71] => === Léčivo === [72] => Pepřovník kubebový (''P. cubeba'') je využíván v lidovém léčitelství a bylinářství a zejména ve 20. století také k aromatizaci cigaret. ''P. darienense'' využívá jako léčivo kmen Kuna v panamsko-kolumbijském pohraničí a na jiných místech se používá k intoxikaci ryb, které se pak snadno loví. Pepřovník úzkolistý (''Piper angustifolium'' Lam., syn. ''P. aduncum''), původem z tropické Ameriky, slouží k stavění krvácení, proti chorobám plicním a pohlavním a je zřejmě účinné desinficiens a antibiotikum. Olej z pepřovníku černého bývá užíván v bylinářství a podobně pepřovník dlouhý je uplatňován v [[Ájurvéda|ájurvédě]] jako složka v pilulkách, mj. k omlazujícím a detoxikačním účelům. [73] => [74] => Jeden druh pepřovníku dosáhl širokého využití jako stimulans: do listů pepřovníku betelového (''P. betle'') se balí plátky [[Areka obecná|arekového]] ořechu a spolu s hašeným vápnem, příp. listem gambirovníku trpkého (''Uncaria gambir'') tvoří tzv. [[betelové sousto]], oblíbenou drogu zejména v jihovýchodní Asii.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Valíček [76] => | jméno = Pavel a kol. [77] => | příjmení2 = [78] => | jméno2 = [79] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [80] => | vydání = 1 [81] => | vydavatel = Academia [82] => | místo = Praha [83] => | rok vydání = 1989 [84] => | počet stran = 420 [85] => | strany = 272–3 [86] => | isbn = 80-200-0000-3 [87] => }} [88] => [89] => Podobně i [[pepřovník opojný]] (''P. methysticum''), působící jako sedativum, antiseptikum a euforians, je využíván jako droga: je rozšířen v Oceánii, kde se z něho připravuje sociální nápoj zvaný kava nebo kava-kava s podobnými účinky jako alkohol a [[benzodiazepiny]], avšak bez řady nežádoucích vedlejších účinků a s menším rizikem návyku.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Valíček [91] => | jméno = Pavel a kol. [92] => | příjmení2 = [93] => | jméno2 = [94] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [95] => | vydání = 1 [96] => | vydavatel = Academia [97] => | místo = Praha [98] => | rok vydání = 1989 [99] => | počet stran = 420 [100] => | strany = 278 [101] => | isbn = 80-200-0000-3 [102] => }} Od konce 20. století dochází obliby i jinde a slouží jako léčivá rostlina. Tablety připravené z celé rostliny však opakovaně vykázaly hepatotoxický účinek, a proto byla kava v řadě zemí zakázána. Tradiční příprava uklidňujícího nápoje z kořenových hlíz však zřejmě nepředstavuje žádné nebo jen malé riziko. [103] => [104] => === Pepřovník ve vědě === [105] => Rod obsahuje řadu druhů, vhodných pro výzkum v oborech přírodopisu, [[molekulární biologie]], chemie přírodních látek, komunitní ekologie a [[evoluční biologie]]. [106] => [107] => ''Piper'' je modelovým rodem pro studium ekologie a evoluční biologie díky své diverzitě a ekologickému významu. Výzkum se většinou zaměřuje na hospodářsky významné druhy ''P. nigrum'' (černý pepř), ''P. methysticum'' (kava), a ''P. betle'' (betel). Studie založená na sekvenční analýze DNA nasvědčuje původ ''P. nigrum'' v Západním Ghátu v Indii. [108] => [109] => Obligátní a fakultativní mutualismus mezi některými druhy rodu a mravenci má silný vliv na jejich biologii; díky tomu jsou ideálními systémy pro výzkum evoluce symbióz a vlivu mutualismu na biotická společenstva. [110] => [111] => Významnými sekundárními metabolity u druhů pepřovníku jsou piperin a chavicin, poprvé izolované z pepřovníku černého, které mají údajně antibiotické vlastnosti. Předběžný výzkum prokázal antibakteriální účinek piperinu např. na druhy ''[[Staphylococcus aureus]]'', ''[[Streptococcus mutans]]'' a žaludeční patogen ''[[Helicobacter pylori]]''; omezuje také pronikání toxinu H. pylori do buněk žaludečního epitelu. [112] => [113] => Významnými sekundárními metabolity pepřovníku opojného jsou kavalaktony a flavokawainy. Za hlavní hepatotoxickou látku ve stoncích a listech tohoto druhu je považován pipermethystin. [114] => [115] => == Galerie == [116] => [117] => Soubor:Pepper farm in vietnam.JPG|Plantáž pepřovníku černého [118] => Soubor:Starr 050407-6215 Piper methysticum.jpg|Pepřovník opojný [119] => Soubor:(piper betle) Betel leaf at Bandlaguda 02.JPG|Listy pepřovníku betelového [120] => Soubor:Cubebberries.jpg|Plody pepřovníku kubebového [121] => [122] => [123] => == Reference == [124] => {{Překlad|en|Piper (plant)|930700449}} [125] => [126] => == Externí odkazy == [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Wikidruhy|taxon = Piper}} [129] => [130] => {{Taxonbar|from=Q159536}} [131] => {{Autoritní data}} [132] => {{Portály|Rostliny}} [133] => [134] => [[Kategorie:Pepřovníkovité]] [135] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [136] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [137] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [138] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [139] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [140] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [141] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [142] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [143] => [[Kategorie:Flóra jižní tropické Afriky]] [144] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [145] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [146] => [[Kategorie:Flóra Nového Zélandu]] [147] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [148] => [[Kategorie:Flóra severovýchodní tropické Afriky]] [149] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [150] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [151] => [[Kategorie:Flóra středozápadní tropické Afriky]] [152] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [153] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [154] => [[Kategorie:Flóra východní tropické Afriky]] [155] => [[Kategorie:Flóra západní tropické Afriky]] [156] => [[Kategorie:Flóra západního Indického oceánu]] [157] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Pepřovník

Plodenství pepřovníku černého Pepřovník (Piper) představuje jeden z druhově nejbohatších rodů v celé rostlinné říši a hospodářsky i ekologicky významný rod v čeledi Piperaceae. Sestává z 1000 až 2000 druhů bylin, keřů (často ovíjivých), výjimečně i stromů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ájurvéda','rostliny','pepřovník opojný','Kategorie:Flóra Nového Zélandu','Gonochorismus','Evropa','okolík','hermafrodit','evoluční biologie','rod (biologie)','trávicí soustava','peckovice'

Ájurvéda

Evropa

Gonochorismus

Hermafrodit

Hermafrodit je termín používaný pro organismy, které mají jak mužské, tak i ženské reprodukční orgány.

Okolík

Peckovice

Rostliny

Rostliny jsou živé organismy, které se vyznačují schopností fotosyntézy a jsou autotrofními tvory, což znamená, že si dokáží vytvářet vlastní organické látky z anorganických látek.