Array ( [0] => 15538643 [id] => 15538643 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Petrosaviaceae [uri] => Petrosaviaceae [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Petrosaviaceae je fascinující rodina rostlin, která zahrnuje několik jedinečných druhů, jež jsou rozšířeny převážně v tropických oblastech. Tyto rostliny jsou zajímavé nejen svou rozmanitostí, ale také důležitostí v ekosystémech, ve kterých se vyskytují. Rostliny z této rodiny se vyznačují různými formami, od malých bylin po větší dřeviny, a přírodní rozmanitost, kterou představují, přispívá k udržení zdraví jejich přirozeného prostředí. Mnohé z těchto rostlin mají unikátní ekologické adaptace, které jim umožňují prosperovat v různých podmínkách. Petrosaviaceae jsou rovněž zajímavé z hlediska evoluce. Vědci se snaží lépe porozumět jejich historii a vztahům s jinými rostlinami, což nám pomáhá pochopit rozmanitost života na Zemi a vývoj organismů v čase. Tyto rostliny mohou hrát roli i v tradiční medicíně a dalších užitečných aplikacích, čímž přispívají k udržitelnosti místních komunit. Zkoumání těchto rostlin a jejich vlastností přináší nové příležitosti pro vědecký pokrok a zlepšení kvality života. Celkově Petrosaviaceae představují krásný příklad síly přírody a její schopnosti adaptovat se, což je inspirující jak pro výzkumníky, tak pro všechny, kteří se zajímají o ochranu životního prostředí a biodiverzity. Jejich přítomnost v ekosystémech je důkazem toho, že příroda je nejen harmonická, ale také plná možností a naděje na budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => Petrosaviaceae je fascinující rodina rostlin, která zahrnuje několik jedinečných druhů, jež jsou rozšířeny převážně v tropických oblastech. Tyto rostliny jsou zajímavé nejen svou rozmanitostí, ale také důležitostí v ekosystémech, ve kterých se vyskytují. Rostliny z této rodiny se vyznačují různými formami, od malých bylin po větší dřeviny, a přírodní rozmanitost, kterou představují, přispívá k udržení zdraví jejich přirozeného prostředí. Mnohé z těchto rostlin mají unikátní ekologické adaptace, které jim umožňují prosperovat v různých podmínkách. Petrosaviaceae jsou rovněž zajímavé z hlediska evoluce. Vědci se snaží lépe porozumět jejich historii a vztahům s jinými rostlinami, což nám pomáhá pochopit rozmanitost života na Zemi a vývoj organismů v čase. Tyto rostliny mohou hrát roli i v tradiční medicíně a dalších užitečných aplikacích, čímž přispívají k udržitelnosti místních komunit. Zkoumání těchto rostlin a jejich vlastností přináší nové příležitosti pro vědecký pokrok a zlepšení kvality života. Celkově Petrosaviaceae představují krásný příklad síly přírody a její schopnosti adaptovat se, což je inspirující jak pro výzkumníky, tak pro všechny, kteří se zajímají o ochranu životního prostředí a biodiverzity. Jejich přítomnost v ekosystémech je důkazem toho, že příroda je nejen harmonická, ale také plná možností a naděje na budoucnost. ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | název kurzívou = ano [2] => | jméno = ''Petrosaviaceae'' [3] => | obrázek = Japonolirion osense 3.JPG [4] => | popisek = ''Japonolirion osense'' [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'') [10] => | řád = '''''Petrosaviales''''' [11] => | čeleď = '''''Petrosaviaceae''''' [12] => | čeleď popsal = [[John Hutchinson|Hutch.]], 1934 [13] => }} [14] => [[Soubor:The botanical magazine = Shokubutsugaku zasshi (1903) (20407475671).jpg|náhled|Ilustrace ''Petrosavia sakuraii'']] [15] => '''''Petrosaviaceae''''' je čeleď [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin, řazená do samostatného řádu '''''Petrosaviales'''''. [16] => Čeleď zahrnuje pouze dva rody a 3 až 4 druhy. Je rozšířena výhradně v [[Asie|Asii]]. Rod ''[[Japonolirion osense|Japonolirion]]'' obsahuje jediný druh, který je [[endemit]]em [[Japonsko|Japonska]]. Zástupci rodu ''[[Petrosavia]]'' jsou nezelené, [[mykoheterotrofie|mykoheterotrofní]] byliny, které se vyskytují ve východní, jihovýchodní a jižní Asii. Taxonomická pozice obou rodů zůstávala po dlouhou dobu nevyjasněná a v jedné čeledi se sešly až v [[systém APG III|systému APG III]] z roku 2009 na základě výsledků [[fylogenetika|fylogenetických studií]]. [17] => [18] => == Popis == [19] => Zástupci čeledi jsou vytrvalé [[bylina|byliny]]. Oba rody mají zcela rozdílný vzhled. Zástupci rodu ''[[Petrosavia]]'' jsou nezelené [[bylina|byliny]] bělavé až nahnědlé barvy, vyživující se [[mykoheterotrofie|mykoheterotrofně]] prostřednictvím symbiotických hub. Vegetativní části jsou redukované, listy jsou přeměněné na blanité, nezelené šupinky přitisklé k lodyze. Naproti tomu ''[[Japonolirion osense]]'' je zelená bylina s přízemní růžicí čárkovitých až čárkovitě kopinatých, celokrajných [[list]]ů se souběžnou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. Pro oba rody je společná přímá, nevětvená lodyha a podzemní, sympodiálně větvený, šupinatý [[oddenek]]. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, trojčetné, uspořádané ve vrcholových [[hrozen|hroznech]], [[chocholík|chocholících]] nebo [[okolík|okolících]]. [[Okvětí|Okvětní]] lístky jsou volné, po třech ve dvou kruzích. Vnější okvětní lístky jsou kratší a užší než vnitřní. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6 ve 2 kruzích. Jsou buď volné (''Japonolirion'') nebo přirostlé k pestíkům a vnitřním okvětním lístkům (''Petrosavia''). [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je částečně srostlé ze tří plodolistů s volnými [[čnělka]]mi, u rodu ''Japonolirion'' svrchní se stopkatými pestíky obsahujícími po 4 až 6 vajíčkách, u rodu ''Petrosavia'' polospodní s přisedlými pestíky, obsahujícími mnoho vajíček. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]]. Semena jsou drobná, u rodu ''Petrosavia'' křídlatá. [20] => [21] => == Rozšíření == [22] => Čeleď zahrnuje pouze 3 až 4 druhy (podle taxonomického pojetí) ve 2 rodech a je rozšířena výhradně v Asii. Rod ''Japonolirion'' je monotypický, obsahuje tedy pouze jeden druh, ''[[Japonolirion osense]]''. Vyskytuje se jako [[endemit]] pouze v [[Japonsko|Japonsku]] a je to jedna z nejvzácnějších kvetoucích rostlin Japonska. Roste pouze na třech lokalitách, z nichž dvě (hory [[Šibucu]] a [[Tanigawa]]) se nacházejí na ostrově [[Honšú]] a jedna (hora Toikanbecu) na ostrově [[Hokkaidó]]. Rostliny rostou na alpínských loukách na [[serpentinit|hadcovém]] podloží v nadmořských výškách mezi 1400 a 1600 metrů.{{Citace periodika [23] => | příjmení = Kawase [24] => | jméno = Daiju [25] => | příjmení2 = Yumoto [26] => | jméno2 = Takakazu [27] => | titul = Clonal Structure and genetic differentiation in the serpentine plant Japonolirion osense (Petrosaviaceae) using AFLP markers. [28] => | periodikum = Acta Phytotaxonomica Geobotanica [29] => | rok = 2006 [30] => | číslo = 57(2) [31] => | url = https://www.jstage.jst.go.jp/article/apg/57/2/57_KJ00004622862/_pdf [32] => }} [33] => [34] => Rod ''[[Petrosavia]]'' zahrnuje 2 nebo 3 druhy (podle pojetí) a je rozšířen ve východní a jihovýchodní Asii od Japonska přes [[Čína|Čínu]] a [[Indočína|Indočínu]] po ostrovy [[jihovýchodní Asie]].{{Citace elektronické monografie [35] => | titul = Plants of the world online [36] => | url = http://www.plantsoftheworldonline.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:77126828-1 [37] => | datum vydání = [38] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [39] => | jazyk = en [40] => }} V roce 2018 byl uveřejněn nález ''[[Petrosavia sakuraii]]'' z indického státu [[Arunáčalpradéš]], čímž se areál rodu rozšiřuje i na [[Indický subkontinent]].{{Citace periodika [41] => | příjmení = Bhat [42] => | jméno = Nazir Ahmad et al. [43] => | titul = Petrosaviaceae, a new family record for India. [44] => | periodikum = Bangladesh J. Plant Taxon. 25(1): 113-117, 2018 (June) [45] => | rok = 2018 [46] => | měsíc = June [47] => | číslo = 25(1) [48] => | url = https://www.researchgate.net/publication/326028822_Petrosaviaceae_A_new_family_record_for_India [49] => }} Zástupci rodu ''Petrosavia'' rostou ve stinném podrostu horských deštných lesů až do nadmořských výšek okolo 2300 metrů. [50] => [51] => == Taxonomie == [52] => Řád ''Petrosaviales'', obsahující jedinou čeleď ''Petrosaviaceae'', představuje podle výsledků [[fylogenetika|fylogenetických]] studií společně s řády ''[[puškvorec|Acorales]]'' a ''[[žabníkotvaré|Alismatales]]'' jednu z bazálních vývojových větví [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin. [53] => [54] => {{Klad | style=font-size:100%;line-height:110% [55] => |1={{Klad [56] => |1= ''[[Puškvorec|Acorales]]'' (puškvorcotvaré) [57] => |2={{Klad [58] => |1= ''[[žabníkotvaré|Alismatales]]'' (žabníkotvaré) [59] => |2={{Klad [60] => |1= '''''Petrosaviales''''' [61] => |2={{Klad [62] => |1={{Klad [63] => |1= ''[[smldincotvaré|Dioscoreales]]'' (smldincotvaré) [64] => |2= ''[[pandánotvaré|Pandanales]]'' (pandánotvaré) [65] => }} [66] => |2= >>> další řády ''[[jednoděložné|Liliopsida]]'' [67] => }}}}}}}}}} [68] => [69] => Zařazení obou rodů čeledi ''Petrosaviaceae'' v taxonomickém systému jednoděložných rostlin bylo po dlouhý čas zcela nevyjasněné a v taxonomických systémech založených na morfologii ani mezi nimi nebyla nalezena souvislost. [70] => V prvním vydání systému [[systém APG|APG]] z roku 1998 byly oba rody řazeny do samostatných čeledí, které byly ponechány spolu s dalšími 3 čeleděmi jednoděložných nezařazené do řádu. Teprve v roce 2000 molekulární studie ukázaly souvislost mezi oběma rody, respektive čeleděmi. V systému [[systém APG II|APG II]], vydaném v roce 2003, jsou již oba rody sloučeny do čeledi ''Petrosaviaceae'', která je ale opět ponechána nezařazená do řádu.{{Citace periodika [71] => | příjmení = Cameron [72] => | jméno = Kenneth M. [73] => | příjmení2 = Chase [74] => | jméno2 = Mark W. [75] => | příjmení3 = Rudall [76] => | jméno3 = Paula J. [77] => | titul = Recircumscription of the monocotyledonous family Petrosaviaceae to include Japonolirion [78] => | periodikum = Brittonia [79] => | rok = 2003 [80] => | číslo = 55(3) [81] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Paula_Rudall/publication/226695594_Recircumscription_of_the_monocotyledonous_family_Petrosaviaceae_to_include_Japonolirion/links/5537baae0cf218056e958675/Recircumscription-of-the-monocotyledonous-family-Petrosaviaceae-to-include-Japonolirion.pdf [82] => }} V systému [[systém APG III|APG III]] z roku 2009 pak byl publikován nový řád ''Petrosaviales'' a bylo vyjasněno jeho celkové zařazení v systému jednoděložných rostlin.{{Citace periodika [83] => | příjmení = Bremer [84] => | jméno = B. et al. [85] => | titul = An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III [86] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [87] => | rok = 2009 [88] => | měsíc = říjen [89] => | ročník = 161 [90] => | číslo = 2 [91] => | issn = 1095-8339 [92] => }} [93] => [94] => === Taxonomická historie rodu ''Petrosavia'' === [95] => Rod ''Petrosavia'' popsal v roce 1871 [[Odoardo Beccari]] na základě materiálu dovezeného z [[Borneo|Bornea]]. Typový druh je ''[[Petrosavia stellaris]]''. O 20 let později byla nalezena další rostlina na [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]]. Na materiálu však byly nalezeny znaky neodpovídající popisu první rostliny a druh byl v roce 1895 popsán jako ''Protolirion paradoxum''. Mýlka byla odhalena až v roce 1933, kdy byly obě rostliny ztotožněny. V roce 1929 byl popsán z Číny nový druh ''Petrolirion sinii'', později rovněž přeřazený do rodu ''Petrosavia''. Předtím, okolo roku 1903, byl nalezen jiný druh v Japonsku a Číně. Autor ([[Tomitarô Makino]]) nerozpoznal souvislost s již známými rostlinami a popsal jej jako nový rod, ''Miyoshia sakuraii''. Později byla pro tento rod ustavena nová čeleď, ''Miyoshiaceae'', a roce 1941 dokonce nový řád, ''Miyoshiales''. V rámci čeledi ''Miyoshiaceae'' byly na základě morfologie generativních orgánů rozlišovány 3 rody: ''Petrosavia'', ''Protolirion'' a ''Miyoshia''. V roce 1959 byla čeleď ''Petrosaviaceae'', publikovaná v roce 1934, zařazena mezi ''[[Nomen conservandum|nomina conservanda]]'' a nahradila čeleď ''Miyoshiaceae''. Do vymezení rodů byl vnesen řád v roce 1984. [[Tatsuyuki Ohba]] [96] => vřadil všechny 3 známé druhy do rodu ''Petrosavia'', neboť došel k závěru, že odlišnosti v architektuře květenství a pozici semeníku nejsou dostatečným podkladem pro jejich oddělení na rodové úrovni. [97] => Pozice čeledi ''Petrosaviaceae'', resp. rodu ''Petrosavia'', v taxonomickém systému zůstávala dlouho nevyjasněná. Po počátečním zařazení rodu ''Petrosavia'' do čeledi ''Melanthiaceae'' byly uvažovány příbuzenské vztahy s řádem ''[[žabníkotvaré|Alismatales]]'', s rovněž saprofytní čeledí ''[[Triuridaceae]]'' nebo s čeledí ''[[Blatnice bahenní|Scheuchzeriaceae]]''. Druh ''Petrosavia sinii'' není v současnosti často uznáván a je brán jako synonymum ''P. sakuraii''.{{Citace periodika [98] => | příjmení = Remizowa [99] => | jméno = Margarita V. et al. [100] => | titul = A revision of the family Petrosaviaceae in Vietnam. [101] => | periodikum = Nordic Journal of Botany [102] => | rok = 2017 [103] => | číslo = 25 [104] => | url = https://www.rufford.org/files/Nordic%20Journal%20of%20Botany%2035%20262%E2%80%93271,%202017.pdf [105] => | datum přístupu = 2018-12-26 [106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226232848/https://www.rufford.org/files/Nordic%20Journal%20of%20Botany%2035%20262%E2%80%93271,%202017.pdf [107] => | datum archivace = 2018-12-26 [108] => | nedostupné = ano [109] => }} {{Wayback|url=https://www.rufford.org/files/Nordic%20Journal%20of%20Botany%2035%20262%E2%80%93271,%202017.pdf |date=20181226232848 }} [110] => [111] => === Taxonomická historie rodu ''Japonolirion'' === [112] => Druh ''[[Japonolirion osense]]'' popsal v roce 1930 [[Takenoshin Nakai]]. O rok později byl popsán nový druh, ''J. saitoi'', který byl později ztotožněn s předchozím druhem. Ve většině historických systémů klasifikace kvetoucích rostlin byl rod ''Japonolirion'' řazen do čeledi ''[[kýchavicovité|Melanthiaceae]]'' a byly shledány jisté podobnosti s rodem ''[[kohátka|Tofieldia]]'', který byl v té době ještě řazen do zmíněné čeledi. Protože však kombinace diakritických znaků rodu ''Japonolirion'' čeledi ''Melanthiaceae'' zcela neodpovídala, byl rod v roce 1996 vyčleněn [[Armen Tachtadžjan|A.Tachtadžjanem]] do samostatné čeledi ''Japonoliriaceae''. [113] => [114] => == Význam == [115] => Zástupci čeledi nemají hospodářský význam. [116] => [117] => == Přehled rodů == [118] => ''[[Japonolirion osense|Japonolirion]]'', ''[[Petrosavia]]'' [119] => [120] => == Odkazy == [121] => [122] => === Reference === [123] => [124] => [125] => === Externí odkazy === [126] => * {{Commonscat}} [127] => * {{Wikidruhy|taxon=Petrosaviaceae}} [128] => [129] => {{Taxonbar|from=Q131296}} [130] => {{Autoritní data}} [131] => [132] => {{Portály|Rostliny}} [133] => [134] => [[Kategorie:Petrosaviaceae| ]] [135] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [136] => [[Kategorie:Petrosaviales]] [] => )
good wiki

Petrosaviaceae

Ilustrace Petrosavia sakuraii Petrosaviaceae je čeleď jednoděložných rostlin, řazená do samostatného řádu Petrosaviales. Čeleď zahrnuje pouze dva rody a 3 až 4 druhy.

More about us

About

Tyto rostliny jsou zajímavé nejen svou rozmanitostí, ale také důležitostí v ekosystémech, ve kterých se vyskytují. Rostliny z této rodiny se vyznačují různými formami, od malých bylin po větší dřeviny, a přírodní rozmanitost, kterou představují, přispívá k udržení zdraví jejich přirozeného prostředí. Mnohé z těchto rostlin mají unikátní ekologické adaptace, které jim umožňují prosperovat v různých podmínkách. Petrosaviaceae jsou rovněž zajímavé z hlediska evoluce. Vědci se snaží lépe porozumět jejich historii a vztahům s jinými rostlinami, což nám pomáhá pochopit rozmanitost života na Zemi a vývoj organismů v čase. Tyto rostliny mohou hrát roli i v tradiční medicíně a dalších užitečných aplikacích, čímž přispívají k udržitelnosti místních komunit. Zkoumání těchto rostlin a jejich vlastností přináší nové příležitosti pro vědecký pokrok a zlepšení kvality života. Celkově Petrosaviaceae představují krásný příklad síly přírody a její schopnosti adaptovat se, což je inspirující jak pro výzkumníky, tak pro všechny, kteří se zajímají o ochranu životního prostředí a biodiverzity. Jejich přítomnost v ekosystémech je důkazem toho, že příroda je nejen harmonická, ale také plná možností a naděje na budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.