Array ( [0] => 15606964 [id] => 15606964 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ph.D. [uri] => Ph.D. [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=akademickém (resp. vědeckém) titulu „doktor“, kterého lze dosáhnout doktorským studiem|jiné=[[Doktor filozofie|PhDr.]] – „doktor filozofie“, akademický titul, kterého lze dosáhnout rigorózní zkouškou}} [1] => '''Ph.D.''' je zkratka (původně z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|philosophiæ doctor}}'') [[akademický titul|akademického titulu]] '''doktor''', který lze získat [[Vysoká škola|vysokoškolským]] [[studium|studiem]] v [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] v mnoha zemích po celém světě. Je to nejvyšší titul, kterého je možné dosáhnout studiem. [2] => [3] => Ph.D. tedy označuje nositele [[doktor]]átu, přičemž v některých zemích se jedná o alternativu ''doctor philosophiae'' ('''Doctor of Philosophy'''), někde také bývá zkracováno jako '''DPhil''', či '''Dr. phil.''', ve světě často také ve zkratce '''PhD.''' (např. na [[Slovensko|Slovensku]]{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 131/2002 Z. z. | název = o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov.| paragraf = | url = http://www.zakonypreludi.sk/zz/2002-131}}''Pravidlá slovenského pravopisu''. Bratislava: Veda, 2000. S. 39 a 53. Dostupné [https://www.juls.savba.sk/ediela/psp2000/psp.pdf online].), jinde ve světě také často jako '''PhD'''; označuje se tak obecně mezinárodně uznávaný akademicko-vědecký titul získaný na [[univerzita|univerzitě]] v třetím cyklu studia, uváděný za jménem (oddělen čárkou), který představuje vědeckou hodnost doktora. Pokud se tento titul uvádí před jménem, zkracuje se často jako '''Dr.''' V některých zemích se tento titul (Ph.D. – doktor) uděluje ve všech [[Oblast vzdělávání|oblastech]] (např. v [[Česko|Česku]]{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. | paragraf = | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111}}), v jiných zemích může být pro určité oblasti vyčleněný jiný ekvivalent – typicky pro [[umění|umělecké obory]] (např. [[ArtD.]] – doktor umění), nebo případně ekvivalentní varianta pro [[náboženství|náboženské obory]] (např. [[Th.D.]] – doktor teologie) atp. [4] => [5] => Vysokoškolské studium se zpravidla ve světě rozděluje na tři samostatné stupně, úrovně, vzdělání ([[studijní program]]y): [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářské]] (''bachelor's degree'') – [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterské]] (''master's degree'') – [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorské]] (''doctor's degree, doctoral degree, doctorate''), doktorát zde tedy představuje nejvyšší možný stupeň vysokoškolského vzdělání dosažený studiem (8 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]) a je požadavkem pro práci na univerzitě jako [[profesor]], pracovník ve [[výzkum]]u, či [[vědec]], v mnoha oborech. V [[Evropa|Evropě]] uvedené členění v 90. letech 20. století sjednotil tzv. [[Boloňský proces]], což byl proces, kterým se označovala mezinárodní harmonizace v oblasti vysokoškolského studia – příčinou jeho zavedení byla porovnatelnost v jednotlivých zemích, určitá standardizace v této oblasti, resp. také usnadnění studia na jiné vysoké škole v zahraničí – důsledkem pak bylo mj. zavedení těchto stupňů studia, tří cyklů, nebo přechod na tzv. [[Kredit (školství)#Kreditní systém studia|kreditový systém]] (''European Credit Transfer and Accumulation System'', tedy [[Kredit (školství)#ECTS|ECTS]]).{{Citace elektronické monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Martin | titul = Osvědčil se boloňský recept na vysokoškolské studium? | vydavatel = Lidovky - Česká pozice | datum_vydání = 2013-02-19 | datum_přístupu = 2016-05-31 | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/osvedcil-se-bolonsky-recept-na-vysokoskolske-studium-ppo-/tema.aspx?c=A130215_230345_pozice_96627}} Orientačně lze uvést, že [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářské studium]] trvá většinou tři roky (3-4), případné navazující [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské studium]] další dva roky (1-3), a právě [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské studium]] pak zpravidla další čtyři roky (3-4) na vysoké škole, nicméně studium nezáleží primárně na letech, ale právě na získaných [[Kredit (školství)|kreditech]] (např. v [[Česko|ČR]] pro Ph.D. je třeba většinou získat 240 kreditů, tedy 60 ECTS za [[akademický rok]]). [6] => [7] => Požadavky pro získání Ph.D. jsou odlišné v závislosti na zemi, instituci a časovém období udělování. Během studia, které vede k nabytí této [[kvalifikace (osobní)|kvalifikace]], bývá takovýto student často označován jako '''doktorand''' (''doctoral student'') či PhD student (event. též ''doctoral candidate'', ''Ph.D. candidate''). Uchazeč o Ph.D. musí předložit projekt, svou práci – [[disertace|disertaci]], často obsahující výsledky originálního [[výzkum]]u, který je v principu natolik hodnotný, aby mohl být uveřejněn v [[recenzovaný časopis|recenzovaném časopise]]. V mnoha zemích takovýto kandidát musí obhájit tuto práci před komisí zkoušejících odborníků jmenovaných [[univerzita|univerzitou]]. [8] => [9] => V kontextu akademického titulu – termín „filozofie“ (''philosophiae'') zde neodkazuje výhradně na oblast akademické disciplíny [[filosofie]], ale je zde používán v širším slova smyslu v souladu s původním řeckým významem, který znamená „láska k moudrosti“. Ve většině [[Evropa|Evropy]] všechny oblasti ([[historie]], filosofie, [[humanitní vědy]], [[matematika]] a [[přírodní vědy]]) jiné než [[teologie]], [[právo]] a [[Lékařství|medicína]] (tzv. profesní, odborné nebo [[technika|technické]]) byly tradičně známé jako filosofie a v [[Německo|Německu]] a jinde v [[Evropa|Evropě]] základní [[fakulta svobodných umění|fakulta]] [[svobodná umění|svobodných umění]] byla známa jako [[filosofická fakulta]]. [10] => [11] => == Terminologie == [12] => [13] => === Výslovnost, čtení === [14] => Samotné „Ph.D.“ lze přečíst, resp. vyslovovat, jako zkratku anglicky {{IPA2|pʰiː eɪt͡ʃ diː}} (česky vyslovováno jako [pí ejč dý]), popř. česky [pé há dé],{{Citace elektronické monografie | odkaz na autora = [[Ústav pro jazyk český]] | titul = Zkratky titulů a hodností | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=782 | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR}} nebo nikoliv jako zkratku, ale v plné podobě, tedy jako „doktor“.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 47 odst. 5. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p47-5}} Zpravidla se však doporučuje zkratky nepoužívat při představování konkrétních lidí; tam je vždy třeba vyslovit nezkrácené slovo, tedy „doktor.“ [15] => [16] => === Uvádění, zápis === [17] => Titul Ph.D., tak jako ty ostatní ''postgraduální'' této úrovně (např. [[Kandidát věd|CSc.]], [[Doktor věd|DrSc.]], [[Doktor teologie|Th.D.]], event. i [[Doktor (titul 1990–1998)|Dr.]], dále [[Doktor věd|DSc.]], nebo [[Doktor umění|ArtD.]], či jiné), se správně uvádí za jménem, odděleno od něj čárkou. Ve světě (např. v USA{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení = Hovorková [19] => | jméno = Kateřina [20] => | titul = Vyznat se v titulech je v Česku složité. Italové si s nimi hlavu nelámou [21] => | periodikum = [[Mladá fronta]] [22] => | datum_vydání = 2010-05-27 [23] => | datum_přístupu = 2017-08-19 [24] => | url = http://finance.idnes.cz/vyznat-se-v-titulech-je-v-cesku-slozite-italove-si-s-nimi-hlavu-nelamou-1m6-/podnikani.aspx?c=A100525_1390087_zamestnani_sov [25] => }}) se většinou u jména uvádí pouze jeden tento titul, a to právě až od této nejvyšší úrovně – [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské]], tedy nižší [[akademický titul|akademické tituly]] (typicky [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářské]], [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské]]) se většinou běžně neužívají, výjimkou však často bývají některé profesní tituly, tedy tituly spjaté s určitou profesí, jako např. [[Doktor medicíny|M.D.]] apod. Pokud se Ph.D. užívá před jménem, bývá běžně uváděno jako ''Dr.'' (např. ''Dr. Novák''). Ve světě, resp. v mezinárodní komunikaci (např. v emailové komunikaci v cizím jazyce apod.), se tak běžně užívá jen jeden tento vědecký titul, tedy Ph.D. za jménem (odděleno čárkou), nebo Dr. (před jménem), případně pouze jiný nejvyšší získaný titul/hodnost/funkce (typicky [[Profesor|prof.]]). [26] => [27] => V některých zemích nicméně může být obvyklé uvádění i nižších titulů současně – typicky v [[Česko|ČR]] a [[Slovensko|SR]] (tyto země spolu mají uzavřenu mezinárodní smlouvu o uznávání a rovnocennosti dosaženého vzdělání{{Citace právního předpisu | typ = Sdělení Ministerstva zahraničních věcí | číslo = 33/2001 Sb. m. s. | název = o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice. | url = https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2001-33 | datum přístupu = 2016-11-18 | url archivu = https://web.archive.org/web/20161119060700/https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2001-33 | datum archivace = 2016-11-19 | nedostupné = ano }}) se v praxi často současně uvádí navíc i nižší [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterský titul]] (před jménem), kupř. technický, humanitní, lékařský, veterinární apod., například: ''Ing. Jan Novák, Ph.D.; Mgr. Jana Nováková, Ph.D.; MUDr. Jan Novák, Ph.D.; MVDr. Jana Nováková, Ph.D.; JUDr. Jan Novák, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Nováková, Ph.D.; doc. ThDr. Jan Novák, Ph.D., Th.D.; PhDr. Jana Nováková, Ph.D. et Ph.D.; doc. RNDr. Jan Novák, Ph.D.'' atp., v některých zemích, typické jsou v tomto [[Česko]], [[Slovensko]], či [[Rakousko]], se většinou v praxi samostatně uvádějí i zmíněné nižší tituly (magisterské, někdy dokonce i ty bakalářské). Ph.D. se tedy také odděluje čárkou, stojí-li jméno ve větě, protože se jedná o [[přístavek]], například: „''Host Ing. Jan Novák, Ph.D., připomenul důležitost doktorského studia.''“{{Citace elektronické monografie | odkaz na autora = [[Ústav pro jazyk český]] | titul = Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR | url = http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#akad | datum přístupu = 2008-03-12 | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR | url archivu = https://web.archive.org/web/20090221135605/http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#akad | datum archivace = 2009-02-21 | nedostupné = ano }} – rozepsáno: „''Host inženýr Jan Novák, doktor, připomenul důležitost doktorského studia.''“ Ve světě, či v mezinárodní komunikaci, by se pak dotyčný nejčastěji uvedl pouze jako: ''Jan Novak, Ph.D.'', v jiných zemích jako ''Jan Novak, PhD'', případně jako ''Dr. Jan Novak''. V psané podobě je rovněž v méně oficiálních, neúředních dokumentech též možné pro Ph.D., tak jako pro jiné [[doktor]]áty, užití obecné [[zkratka|zkratky]] od slova ''doktor'', tedy prostého ''dr.'' (není zkratkou [[akademický titul|akademického titulu]]), což může být zavádějící, protože z ní nevyplývá ve které oblasti byl doktorát získán, resp. jestli se jedná o ''[[Akademický titul#Akademicko-vědecké tituly|velký doktorát]]'', nebo ''[[Rigorózní zkouška#Seznam|malý doktorát]]''. [28] => [29] => Dle vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů) byla v [[Česko|Česku]] kodifikována podoba „Ph.D.“, tedy nikoliv „Ph. D.“ – nebo „PhD.“, byť by se dle obecných [[typografie|typografických]] zásad jednalo o správný zápis. [30] => [31] => === Užívání, formální oslovování === [32] => Při formálním oslovování se používá vždy nejvyšší dosažený titul/hodnost, vhodné bývá upřednostnit funkci. Nositele [[doktor]]átu Ph.D., tedy titulu [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské úrovně]] (8 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]), ve světě (včetně [[Česko|ČR]]) oslovujeme „pane doktore“ („paní doktorko“), nikoliv nižším titulem [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské úrovně]] (7 v ISCED), „pane inženýre/magistře", nebo snad ještě nižším titulem [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářské úrovně]] (6 v ISCED), „pane bakaláři“ apod.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: [http://www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum/prehled-vysokoskolskych-titulu-akademickych-hodnosti Přehled vysokoškolských titulů a akademických hodností]Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze: [http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2009.pdf Bílá kniha Národohospodářské fakulty 2009, Prvákův průvodce školou a studiem: Jak mám koho oslovovat?] {{Wayback|url=http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2009.pdf |date=20131005011023 }}, str. 21.Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni: [http://www.antropoweb.cz/prirucka.pdf Příručka pro nerozkoukaného plzeňského antropologa] {{Wayback|url=http://www.antropoweb.cz/prirucka.pdf |date=20131004234914 }}, str. 6 a 7.Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně: [http://ki.ujep.cz/akademicke-tituly/693.osloveni-ucitelu/ Jak na ...oslovení učitelů] {{Wayback|url=http://ki.ujep.cz/akademicke-tituly/693.osloveni-ucitelu/ |date=20121117005717 }}Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové: [http://fim.uhk.cz/kroky/studium.html Studium: Kdo je kdo na univerzitě] {{Wayback|url=http://fim.uhk.cz/kroky/studium.html |date=20110922044231 }}Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického v Brně: [http://www.fit.vutbr.cz/admissions/akadsl.php.cs Základní pojmy: Učitel]Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci: [http://www.vtpup.cz/o-nas/slovnik-pojmu.html Slovníček pojmů: Akademické (vědecko-pedagogické) hodnosti a tituly] {{Wayback|url=http://www.vtpup.cz/o-nas/slovnik-pojmu.html |date=20110827154749 }}Silvie Trebatická: [http://www.studentpoint.cz/3-vzdelani/2763-pane-doktore-nebo-profesore-aneb-jak-spravne-oslovovat/ Pane doktore nebo profesore aneb - jak správně oslovovat?] {{Wayback|url=http://www.studentpoint.cz/3-vzdelani/2763-pane-doktore-nebo-profesore-aneb-jak-spravne-oslovovat/ |date=20120616030852 }}, studentpoint.cz, 10. ledna 2011 Některá dřívější doporučení pro to, že je vhodné používat k formálnímu oslovování jen titul před jménem již nejsou aktuální, protože původně se totiž do [[Boloňský proces|Boloňského procesu]] uděloval v některých zemích (především bývalého tzv. [[Východní blok|Východního bloku]]) místo doktora (Dr./Ph.D.) kandidát věd (CSc.), přičemž oslovení „pane kandidáte“ („paní kandidátko“) se neužívalo, resp. neužívá. [33] => [34] => == Historie == [35] => [36] => === Starověk, středověk a novověk === [37] => Latinsky ''Philosophiæ doctor'' v doslovném překladu znamená ''[[doktor filozofie]]'', původně však toto označení vychází ze [[starořečtina|starořeckého]] Διδάκτωρ Φιλοσοφίας, tj. ''[[učitel]] [[filosofie]]'', ''doctor'' lze také volně přeložit jako ''učený'', resp. ''učitel''. Tento titul je dnes udělován osobám, které v rámci svého vysokoškolského doktorského studia dokončily dostatečně komplexní výzkumnou práci o předmětu svého studia a případně završily některé další podmínky přesněji definované studijními zvyklostmi dané země a [[univerzita|univerzity]], přičemž už za [[starověký Řím|starého Říma]] však byli jako ''[[doktor|doktoři]]'' označováni ti, kteří konali veřejné [[přednáška|přednášky]]. [38] => [39] => Asi od [[12. století]] se ''doktor'' stalo čestné označení učenců, k němuž byl připojován výstižný přívlastek. Např. [[Tomáš Akvinský]] byl ''doctor angelicus'', [[Jan Duns Scotus]] ''doctor subtilis'' nebo [[Roger Bacon]] ''doctor mirabilis''. [[Církevní otcové]] byli nazývání ''doctores ecclesiae'' a jako ''doctores thalmudiaci'' vystupovali [[Židé|židovští]] učenci, znalci [[talmud]]u.{{Citace sborníku | příjmení = Durdík | jméno = Petr | titul = Doktor | sborník = Ottův slovník naučný. Sedmý díl | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok vydání = 1893 | url = http://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n818/mode/2up | strany = 773–774}} [40] => [41] => Na [[středověk]]é univerzitě mohl nejprve [[student]] získat [[akademický gradus]] bakalářský – ''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený'') po úspěšném absolvování [[trivium|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium|kvadriviu]] ([[aritmetika]], [[geometrie]], [[astronomie]] a [[hudba]]; dohromady tzv. [[sedm svobodných umění]]). Později se bakalářský gradus získával po absolvování [[artistická fakulta|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta|fakulty]] univerzity. [[Bakalář]] následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (''these'') mohl získat gradus ''Magister'' (''[[mistr]]a'', původně ''učitel'' či ''představený'') na artistické fakultě (fakultě svobodných umění, odtud jeho celý název ''magistr svobodných umění''). [[Magistr]] značil na středověké univerzitě původně učitele, už ve středověku se však stal akademickým titulem a byl nezbytným předpokladem pro získání učitelského oprávnění (tzv. ''licentia docendi''). Oprávněným, tj. zpravidla jmenovaným učitelům, se někdy říkalo též [[magister regens]]. [42] => [43] => Na [[Boloňská univerzita|boloňské univerzitě]] se nicméně postupně v okruhu učitelů [[Římské právo|římského práva]] (''doctores legum'') z čestného titulu stala zvláštní akademická hodnost, která se rozšířila do celé [[Evropa|Evropy]]. Učitelé [[kanonické právo|kanonického práva]] byli zváni ''doctores canonum et decretalium'' a v okamžiku, kdy se sloučilo studium světského a církevního práva, vznikl dodnes užívaný titul ''[[Doktor práv|iuris utriusque doctor]]''. Vedle něj pak na [[Pařížská univerzita|pařížské univerzitě]] vznikl ''[[Doktor teologie|theologiae doctor]]'' a pak také [[Doktor medicíny|doktorát lékařství]], fyziky, gramatiky, logiky apod. Povinným předstupněm k získání doktorátu bylo ale nutně bakalářské studium na artistické fakultě, následované ziskem [[licenciát]]u. Kromě titulu doktora bylo též dříve používáno označení ''mistr'', nejen na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]], ale i na řadě dalších [[Seznam nejstarších univerzit|evropských univerzit]] získávali doktorát [[právník|právníci]] a [[lékař]]i, zatímco na [[teologická fakulta|bohoslovecké]] a artistické fakultě byl nejvyšším titulem Magister (''mistr''). [44] => [45] => Na odborných fakultách (ve středověku teologické, právnické a lékařské) se uděloval titul doktor, který až v [[18. století]] v [[Rakousko|Rakousku]] titul magistra nahradil a ten zůstal pouze titulem [[farmacie|farmaceutů]] ([[Magistr farmacie|PhMr.]]).{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný. Sedmý díl | url = https://archive.org/details/ottvslovnknauni19ottogoog | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1893 | kapitola = Doktor | typ kapitoly = heslo | strany = [https://archive.org/details/ottvslovnknauni19ottogoog/page/n794 774]}} Později tedy magisterský titul vyšel z užívání a až do moderní doby zůstaly již jen různé obdoby doktorátů. V [[Univerzita Karlova|Praze]] a [[Vídeňská univerzita|Vídni]] tvořili absolventi univerzit s doktorátem tzv. doktorské sbory, které se až do roku [[1873]] mj. podílely na správě univerzity a příslušných fakult a na doktorských zkouškách.§ 23–25 zákona č. 63/1873 ř. z., o organisaci úřadů universitních. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1873&page=262 Dostupné online.] Magisterský titul byl pak znovu zaváděn v důsledku [[Boloňský proces|Boloňského procesu]], aby nahradil tzv. ''malé doktoráty'' a aby též vysokoškolský systém v Evropě (rovněž v [[Česko|Česku]]), včetně titulů, lépe odpovídal titulům ''anglosaského světa'', kde jsou podmínky pro získání doktorátu obtížnější. [46] => [47] => === Reformy vzdělávání v Německu === [48] => V [[Německo|Německu]] se v [[19. století]] odehrávaly významné změny ve vysokoškolském vzdělávání. [[Artistická fakulta]], která zde byla označena jako [[filozofická fakulta]], začala pro získání finální, závěrečné, kvalifikace požadovat též určité příspěvky ve [[výzkum]]u osvědčené [[disertace|disertací]], což bylo označeno jako doktorát filozofie (ve zkratce Ph.D.). Prakticky veškeré s tímto spjaté financování zde bylo zajišťováno centrální vládou. [49] => [50] => Reformy zde se staly mimořádně úspěšné a poměrně rychle začaly německé univerzity přitahovat zahraniční studenty, a to zejména ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Tato praxe měla natolik značný vliv, že byla dovezena do USA, kde v roce 1861 začala [[Yaleova univerzita|Yale University]] udělovat Ph.D. těm studentům, kteří již měli ukončený bakalářský program na americké vysoké škole, úspěšně ukončili předepsaný kurz a úspěšně obhájili svou práci, resp. disertaci, obsahující původní výzkum v [[přírodní věda|přírodních]] či [[humanitní věda|humanitních]] [[věda|vědách]]. Tato kvalifikace určená pro výzkum byla první takovou, která mohla být v [[Severní Amerika|Severní Americe]] udělena. Poté, co se v Německu začaly filozofické fakulty rozdělovat, byl název doktorátu upravován – např. ''Dr. rer. nat.'' pro [[doktorát]]y na fakultách přírodních věd – nicméně ve většině anglicky mluvících zemích byl ponechán ''doktorát filosofie'' jako doktorát pro výzkum ve všech disciplínách. [51] => [52] => {{pahýl část}} [53] => [54] => === Spojené království === [55] => Vysokoškolské kvalifikace určené pro výzkum se poprvé ve [[Spojené království|Spojeném království]] objevily na konci [[19. století]] v podobě [[doktor věd|doktora věd]] (''Doctor of Science'', ve zkratce DSc, nebo ScD) a ostatních ''vyšších doktorátů''. [[Londýnská univerzita|University of London]] představila DSc v roce 1860, nicméně jako pokročilý studijní kurz, který přímo následoval na předchozí bakalářské studium ([[Bachelor of Science|BSc]]), spíše než jako kvalifikaci pro výzkum. [56] => [57] => První tzv. [[vyšší doktorát]] v moderním smyslu byl DSc z Durham University, který byl představen roku 1882. Uvedené bylo brzy následováno dalšími univerzitami, včetně [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge University]], která zřizuje vlastní ScD ve stejném roce a University of London transformuje svůj DSc do programu určeného pro výzkum roku 1885. Ačkoliv se jednalo o velmi vysoké kvalifikace, tak spíše než programy určené pro výcvik ve výzkumu na úrovni PhD, uvádí [[Harold Jeffreys]], že získání doktorátu věd (ScD) z Cambridge bylo „více či méně ekvivalentní k tomu, být navržen pro [[Královská společnost|Royal Society]]“ ([[akademie věd|akademii věd]]). [58] => [59] => Konečně roku 1917 byl pak představen i program zaměřený na výcvik ve výzkumu, tedy současný Ph.D. program (Doctor of Philosophy), po vzoru amerického a německého modelu – ten se stal rychle oblíbeným mezi britskými i zahraničními studenty. Mírně starší DSc programy (Doctor of Science) nicméně stále na britských univerzitách existují, společně s mnoha staršími tzv. vyššími doktoráty. [60] => [61] => {{pahýl část}} [62] => [63] => === Spojené státy === [64] => Až do poloviny 19. století nebyly uvedené pokročilé programy kritériem pro [[profesor|profesuru]], a to na většině vysokých škol. Situace se začala postupně měnit, protože ambicióznější badatelé na velkých školách odjížděli do Německa na 1 až 3 roky získat Ph.D. v oblasti [[přírodní věda|přírodních]] či [[humanitní věda|humanitních]] [[věda|věd]]. Postupně se tak i v [[Spojené státy americké|USA]] začaly objevovat školy nabízející vyšší kvalifikace. Roku 1861 [[Yaleova univerzita|Yale University]] udělovala první tři doktoráty Ph.D. v Severní Americe, získali je [[Eugene Schuyler]], [[Arthur Williams Wright]] a James Morris Whiton. V následujících dvaceti letech též další univerzity v USA začaly nabízet doktorský program (Ph.D.), např. [[Harvardova univerzita|Harvard University]] či [[Princetonská univerzita|Princeton University]]. Další univerzity zaměřené na tento program následovaly, např. [[Univerzita Johnse Hopkinse|Johns Hopkins University]]. Od roku 1900 bylo v USA udíleno zhruba 300 Ph.D. ročně, přičemž většina z nich šesti univerzitami (Yale University, Johns Hopkins University, Harvard University, Princeton University a dalšími). Nebylo tak již nutné studovat v Německu. [65] => [66] => V Německu národní vláda financovala [[univerzita|univerzity]] a výzkumné programy předních profesorů. Bylo nemožné, aby profesoři, kteří nebyli schváleni [[Berlín]]em, vzdělávali studenty vyšších kvalifikací. Oproti tomu ve Spojených státech amerických soukromé univerzity, obdobně jako státní univerzity, byly nezávislé na federální vládě. Nezávislost byla vysoká, nicméně prostředky pro financování byly nízké. Průlom přišel ze strany soukromých nadací, které začaly pravidelně podporovat přírodní vědy a [[historie|historii]], velké korporace pak někdy podporovaly [[inženýr]]ské programy. Roku 1919 pak ''[[John D. Rockefeller|Rockefeller]] Foundation'' založila pro tzv. postdoktorandy ''postdoctoral fellowship''. Mezitím přední univerzity ve spolupráci s učenými společnostmi zřídily síť [[vědecký časopis|vědeckých časopisů]]. Pro pokrok ve výzkumu na univerzitách se tak stala základem známá formule „Publish or perish“ (česky přibližně: ''Publikuj, nebo zahyň''). Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] státní univerzity po celé zemi značně expandovaly ve vysokoškolském pregraduálním vzdělávání (bakalářské programy) a též značně přidaly programy magisterské, či doktorské, orientované na [[výzkum]] (graduální, či postgraduální). Absolventi uvedených fakult musí mít vhodný záznam o publikační činnosti a výzkumných [[Grant (účelový dar)|grantech]]. Na konci [[20. století]] se zásada „Publish or perish“ stala čím dál tím více důležitější na vysokých školách a menších univerzitách. [67] => [68] => [69] => Ovšem platy Ph.D. pracovníků pak mohou být v jistých oborech menší.http://phys.org/news/2017-01-postdoctoral-science-positions.html - Study recommends changes to postdoctoral science positions [70] => [71] => == Požadavky == [72] => Podrobné požadavky pro udělování Ph.D. se liší po celém světě a dokonce i mezi jednotlivými školami. Obvykle je pro studenta nutné, pokud chce absolvovat Ph.D. program ([[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]]), aby měl [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] ekvivalentní té magisterské, tedy kvalifikaci úrovně ''Master's degree'' (magisterského stupně, 7 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]), či případně ''Honours degree''.{{Poznámka pod čarou|''Honours degree'' – bakalářský stupeň se specializací (např. [[Bachelor of Science|BS (Hons)]] apod.). ''(Hons)'' tedy znamená v podstatě ''with Honours'', tedy jiný stupeň kvalifikace – ''Honours degree''. Neoznačuje to studium s vyznamenáním (''Graduated/passed with honors'' či ''with distinction''), ani čestný titul (''[[Akademický titul#Čestné hodnosti|honorary degree]]''), ale právě onu specializaci v oboru, čímž se od klasického bakalariátu odlišuje; formální kvalifikace ''Honours degree'' je stejná jako u ''Bachelor's degree'' – bakalářského programu (6 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]).}} ''Master's degree'' lze zpravidla získat v příslušném [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterském studijním programu]]. ''Honours degree'' („honorovaný bakalář“) lze zpravidla získat po ukončení klasického [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářského studijního programu]] (''Bachelor's degree''), většinou tříletého, následovaného roční nástavbou, přičemž součástí tohoto ročního „honorovaného“ studia je často výzkum v konkrétním oboru a závěrečná práce, která mívá většinou požadován větší rozsah než [[bakalářská práce]]. Úspěšnému přijetí k Ph.D. studiu může často předcházet předložení kopií důležitých akademických listin, doporučujících dopisů, často jsou také požadovány zformulovaný záměr výzkumu a osobní stanovisko. Většina univerzit také před přijetím do tohoto programu zve uchazeče na zvláštní pohovor. [73] => [74] => Kandidát musí předložit určitý projekt, resp. [[disertace|disertaci]], často se skládající z původního akademického [[výzkum]]u, který je v zásadě hoden k tomu, aby mohl být publikován v [[recenzovaný časopis|recenzovaném časopise]]. V mnoha zemích musí kandidát obhájit tuto práci před komisí, která je složena z odborníků jmenovaných univerzitou. V jiných zemích je disertace zkoumána komisí odborníků, kteří stanovují, zda je disertace v principu na odpovídající úrovni a oznamují případné problémy, které je třeba vyřešit před tím, než je možné disertaci nechat projít, resp. ji schválit. [75] => [76] => Některé univerzity v anglicky nemluvících zemích začaly přijímat podobné standardy anglofonním Ph.D. programům pro své doktoráty orientované na výzkum (blíže [[Boloňský proces]]). Ph.D. student či kandidát obvykle studuje na [[akademická půda|akademické půdě]] pod úzkým dohledem, supervizí. [77] => [78] => S popularitou distančního vzdělávání a technologií [[e-learning]]u některé univerzity nyní akceptují studenty zapsané do distančního vzdělávání, resp. [[kombinované studium|kombinovaného studia]], které vhodně kombinuje částečně [[prezenční studium]] a částečně [[distanční studium]] (částečný úvazek). [79] => [80] => Ph.D. programy označované jako „sendvičové“ (''sandwich Ph.D.'') značí, že Ph.D. studenti netráví celou dobu studia na stejné univerzitě. Místo toto stráví první a poslední období doktorského studia na svých domovských univerzitách a mezi tím provádí výzkum jinde. [81] => [82] => === Potvrzení PhD === [83] => Potvrzení PhD (pojednání k disertační práci, [[angličtina|angl.]] ''PhD confirmation'') je předběžná prezentace či přednáška, kterou kandidát na PhD prezentuje fakultě, respektive dalším zainteresovaným členům. Přednáška následuje poté, co bylo oznámeno vhodné téma a může zahrnovat takové náležitosti jako účel [[výzkum]]u, použitou [[metodologie|metodologii]], předběžné výsledky a očekávání, plánované nebo hotové publikace atp. [84] => [85] => Potvrzení přednášky může být shledáno jako předběžná zkušební veřejná obhajoba, ačkoli členové [[fakulta|fakulty]] v této fázi ještě stále mohou do značné míry ovlivnit směr výzkumu. Na konci přednášky PhD kandidát může být shledán jako ''potvrzený'', což znamená, že členové fakulty uvedené schvalují a věří, že studie je dobře řízena a bude s vysokou pravděpodobností končit u kandidáta úspěchem. [86] => [87] => [88] => == Hodnota a kritika == [89] => Práce v univerzitním prostředí, resp. na [[akademická půda|akademické půdě]] obvykle vyžaduje doktorát (PhD), nicméně v některých zemích je možné získat relativně vysokou pozici i bez doktorátu. Pro [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] lze obecně říci, že [[profesor|profesoři]] doktorát (PhD) mají, nebo přesněji řečeno, jsou stále více povinni jej mít – uvedené je užíváno jakožto určité měřítko pro hodnocení. [90] => [91] => Motivace pro dosažení PhD může též zahrnovat budoucí zvýšení příjmu, nicméně v mnoha případech toto není výsledkem. Bernard H. Casey z [[University of Warwick]] ([[Spojené království]]) výzkumem naznačuje to, že napříč všemi předměty, PhD poskytuje navýšení příjmu o 26 % (napříč všemi obory) – [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské vzdělání]] (PhD) tedy poskytuje uvedené, přičemž z tohoto [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské]] poskytuje 23 % a [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářské]] 14 %; dále též uvádí, že jsou důležité benefity pro společnost z tohoto dalšího vzdělávání či výcviku pro [[výzkum]], tedy z PhD, a to ačkoli některé výzkumy naznačují, že překvalifikovaní pracovníci jsou často méně spokojení a méně produktivní ve své práci. Tyto obtíže jsou stále více pociťovány při hledání zaměstnání absolventy kupř. [[právo|práva]]. Ph.D. studenti se často musejí zadlužit, aby mohli uvedené zdárně dokončit. [92] => [93] => Řádný doktorát v oboru (PhD) je také vyžadován na některých pozicích mimo akademickou půdu, typicky ve výzkumu (př. [[farmacie]]) v [[nadnárodní korporace|nadnárodních korporacích]] atp. [94] => [95] => Systém vzdělávání v [[Spojené státy americké|USA]] často nabízí malou pobídku k přesunu studentů v PhD programech. [96] => [97] => Cílem ekvivalentního [[Doktor umění|Doctor of Arts]] bylo zkrátit čas potřebný ke zdárnému dokončení programu, a to zaměřením se na pedagogickou činnost, místo na výzkum, nicméně Doctor of Arts programy stále též obsahují určitou signifikantní výzkumovou složku. [98] => [99] => Klást si ale otázku, „zda má titul Ph.D. smysl,“ je podle některých akademických pracovníků srovnatelné s tím, kdybyste se ptali, zda je na světě příliš mnoho umění nebo kultury. Akademičtí pracovníci věří, že znalosti se z vysokých škol šíří do společnosti, která se díky tomu stává produktivnější a zdravější. [100] => [101] => V některých zemích (např. [[Česko]]){{Citace elektronické monografie | příjmení1 = Wiesnerová | jméno1 = Ema | titul = Problémy české vědy? Inbreeding, administrativní zátěž a špatně nastavené hodnocení | url = https://www.universitas.cz/osobnosti/262-problemy-ceske-vedy-inbreeding-administrativni-zatez-a-spatne-nastavene-hodnoceni | vydavatel = Universitas.cz | datum_vydání = 2017-12-18 | datum_přístupu = 2019-05-09 }} bývá u Ph.D. často kritizován a uváděn jako problém též tzv. [[Akademický inbreeding|inbreeding]], což lze charakterizovat například tak, že [[student]] něco vystuduje, udělá si pak i doktorát (Ph.D.) v oboru, nicméně už na té samé škole, popř. v tom samém oboru, a pak kupříkladu i časem nahradí tohoto svého [[profesor]]a, u kterého doktorát dělal, rovněž v tom samém oboru, což má vést k tomu, že: se tímto způsobem „vytvářejí uzavřené skupinky, které si o sobě velmi často myslí, že jsou na světové špici, byť nejsou ani na té regionální.“{{Citace elektronické monografie | titul = O Technologické agentuře s Martinem Bunčekem | url = https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/youradio-news/o-technologicke-agenture-s-martinem-buncekem | vydavatel = VedaVyzkum.cz | datum_vydání = 2019-03-20 | datum_přístupu = 2019-05-10 }} (blíže: [[Akademický inbreeding]]) [102] => [103] => [104] => === Národní varianty === [105] => V [[Německo|Německu]], resp. v německy mluvících zemích, či ve většině východní [[Evropa|Evropy]], v nástupnických státech bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], ve většině částí [[Afrika|Afriky]], [[Asie]], či v mnoha [[Španělsko|španělsky]] mluvících zemích, je odpovídající stupeň Ph.D. (Doctor of Philosophy) nazýván zjednodušeně jen „Doctor“ (doktor). [106] => [107] => == Kvalifikace ve světě == [108] => {{Viz též|ISCED}} [109] => Doktorát, titul Ph.D., tedy označení pro doktora (Dr.), se dnes užívá de facto po celém světě v různých obdobách, přičemž charakter studia je, též díky [[Boloňský proces|Boloňskému procesu]], do určité míry více či méně podobný. [110] => [111] => Doktorské studium vedoucí k doktorátu (Ph.D.) bývá obvykle orientováno akademicky a velmi individuálně (na rozdíl například od magisterského studia), přičemž na doktorát se často chodí tzv. „za osobností.“ [112] => [113] => === Evropa a svět === [114] => V [[Evropa|Evropě]] lze získat nadnárodní verzi, tzv. Evropský doktorát (''Doctor Europaeus'').http://czs.muni.cz/cs/outgoing-mobility/outgoing-student/outgoing-student-studium/outgoing-student-partners/198-international-cooperation/studies-cooperation/levels/index.php {{Wayback|url=http://czs.muni.cz/cs/outgoing-mobility/outgoing-student/outgoing-student-studium/outgoing-student-partners/198-international-cooperation/studies-cooperation/levels/index.php |date=20151005215755 }} - Individuální kontrakty [115] => {{pahýl část}} [116] => [117] => === Česko === [118] => V [[Česko|České republice]] je nutností pro udělení tohoto [[akademický titul|titulu]] [[vysoká škola|vysokoškolské]] doktorské [[studium]] v příslušném [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] (hovorově také často ''PhD studium'' nebo ''doktorandské studium'', dříve ''aspirantské studium'', ''vědecká (umělecká) aspirantura'', ''vědecká výchova'', případně ''postgraduál'', nebo dnes ''velký doktorát'') v trvání 3-4 let podle individuálního studijního plánu (ISP) pod vedením školitele,{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 47.| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p47}} dříve (1990–1998) nazývané jako „postgraduální studium“.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 172/1990 Sb. | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 22. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p22}} Toto studium je zde zaměřeno na [[věda|vědecké]] bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti [[výzkum]]u nebo [[vývoj]]e nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti [[umění]].{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 47 odst. 1.| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p47-1}} Tomuto studiu předchází vždy [[Studijní program#Magisterský studijní program|studium magisterské]], to bývá většinou pětileté, avšak např. pro některé lékařské obory se jedná o souvislé šestileté magisterské studium ([[Doktor medicíny|MUDr.]]), v některých např. uměleckých oborech jde zase o souvislé čtyřleté magisterské studium ([[Magistr umění|MgA.]]) atd. PhD případně může být možné získat i na vysokých školách ve světě a v Česku jej pak i uznat, tzv. [[nostrifikace]]. [119] => [120] => Absolvovaný poslední cyklus vysokoškolského studia může být požadován pro činnost ve výzkumu (např. v [[nadnárodní korporace|nadnárodních korporacích]]), také bývá často předpokladem pro [[vědec|vědce]] (např. v [[Akademie věd České republiky|AV ČR]]) – v [[Česko|ČR]] se jedná též o nezbytný požadavek pro případné pozdější získaní [[Doktor věd|doktorátu věd]]. Rovněž bývá klíčovým předpokladem pro [[vysokoškolský učitel|vysokoškolského učitele]], tedy pro působení jakožto [[odborný asistent]], či následně jako [[docent]] (na základě [[habilitační řízení|habilitačního řízení]], ve světě pozice ''associate professor''), případně později jako [[profesor]] (na základě [[řízení ke jmenování profesorem]], ve světě pozice ''professor''); pro působení v pozici [[lektor (pedagog)|lektora]] nebo [[asistent (pedagog)|asistenta]] není potřeba. Nicméně v některých odůvodněných případech, většinou výjimečně, nemusí být pro pozdější jmenování docentem, či později profesorem, Ph.D. vyžadováno. Pro umělecké obory pak zákon připouští výjimku a pro jmenování docentem, či později profesorem, nemusí být vůbec absolvování vysoké škole nezbytně nutné.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 72 odst. 6. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6}}{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 74 odst. 4. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p74-4}} Docent a profesor jsou pak v Česku [[vědec]]ko-[[učitel|pedagogické]] (či [[umělec]]ko-pedagogické) hodnosti, pro které je třeba splnit určité podmínky, typicky jde o [[učitel|pedagogickou činnost]], [[publikování|publikační činnost]], [[výzkum|činnost ve výzkumu]], příp. [[umění|uměleckou činnost]] atp. (nejedná se o další studium/vzdělání). [121] => [122] => ==== Požadavky ==== [123] => Náplní doktorského studia je v ČR především výzkum předem stanoveného vědeckého (nebo uměleckého) úkolu pod individuálním vedením školitele a pod dozorem oborové rady. Studovat lze dnes zpravidla v [[prezenční studium|prezenční]] či [[kombinované studium|kombinované]] formě [[studium|studia]], přičemž formy studia jsou v rámci [[Boloňský proces|Boloňského procesu]] rovnocenné (dosažené tituly jsou stejné). Studium je pak řádně zakončeno složením [[Státní doktorská zkouška|státní doktorské zkoušky]] a obhájením [[disertační práce]], při níž student doktorského programu obhajuje kvalitu svého výzkumu nebo umělecké činnosti; obhajobou se také prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí dle českého vysokoškolského zákona obsahovat „původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění“.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 47 odst. 4. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p47-4}} [124] => [125] => Školitel není pouhým vedoucím závěrečné kvalifikační práce doktoranda (disertační práce), ale dozoruje a vede celé jeho studium, odbornou a vědeckou přípravu doktoranda, sestavuje se studentem jeho ISP, předkládá předsedovi oborové rady roční hodnocení doktoranda, navrhuje [[děkan]]ovi např. zahraniční stáže doktoranda atd. Školitelem bývá zpravidla [[docent]], nebo [[profesor]], případně to může být též uznávaný odborník, například [[doktor věd]]. V rámci doktorského studia zde bývá často jako základ vyučována [[metodologie]] vědy, zásady [[vědecká metoda|vědecké]] činnosti a další odborné předměty dle specializace. [[ECTS|Kredity]] se dále udílejí za [[učitel|pedagogickou]] činnost, absolvované předměty, výstupy na vědeckých konferencích, absolvované zahraniční stáže, publikované články atd. Doktorand má často předepsán určitý počet hodin pro [[vysokoškolský učitel|pedagogickou činnost]] (přímou výuku, [[seminář]]e, resp. cvičení, případně konzultace atd.). Studium v doktorském programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu [[vysoká škola|vysoké školy]] nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný doktorský studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové, přičemž předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 137/2016 Sb. | název = kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony | paragraf = | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-137 | datum přístupu = 2016-05-19}} [126] => [127] => Doktorand by měl pod vedením svého školitele veřejně publikovat své odborné články, studie, navštěvovat vědecké konference, vést či [[oponentura|oponovat]] [[Bakalářská práce|bakalářské práce]], ve vyšších ročnících případně někdy též [[Diplomová práce|magisterské (diplomové) práce]] apod. Po absolutoriu se v akademickém prostředí často hovorově označuje jako tzv. postdoktorand{{Citace elektronické monografie | titul = Titul Ph.D.? Jen ztráta času... | vydavatel = The Economist, překlad týdeník Ekonom - Hospodářské noviny | datum_vydání = 2011-06-01 | datum_přístupu = 2016-05-31 | url = http://ekonom.ihned.cz/c1-49224660-titul-ph-d-jen-ztrata-casu }} (''postdoc'') – dotyčný je způsobilý pro vykonávání činnosti [[odborný asistent|odborného asistenta]] na vysoké škole (pracovně někdy zkracováno ''odb. as.'', ve světě pozice ''assistant professor''), příp. vědeckého pracovníka. [128] => [129] => ==== Předchozí obdoby vědeckých titulů ==== [130] => Titul „doktor“ (Ph.D.) byl pro absolventy [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorských studijních programů]] v ČR zaveden roku 1998 zákonem č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) po vzoru ''anglosaského světa''. V předchozím období, v letech [[1990]]–[[1998]], byl jeho obdobou stejný doktorský titul, tedy „doktor“ (ve zkratce [[Doktor (titul 1990–1998)|Dr.]]), v tomto období se jednalo dle zákona o standardně tříleté „postgraduální studium“, nikoliv o standardně 3-4letý „doktorský studijní program“. V předcházejícím období, v letech [[1953]]–[[1998]], jim po vzoru [[Sovětský svaz|SSSR]] předcházel titul, přesněji [[vědecká hodnost]], „kandidát věd“ ([[Kandidát věd|CSc.]]), jedná se tedy de facto o ekvivalenty. CSc. byla přesněji dříve „nižší vědecká hodnost“, udělovala se ještě též „vyšší vědecká hodnost“ [[Doktor věd|DrSc.]] („doktor věd“), jehož variantu dnes právní řád [[Česko|ČR]] (vysokoškolský zákon) nezná, pouze [[Akademie věd České republiky]] (AV ČR) dnes uděluje [[Doktor věd|DSc.]] („doktor věd“), tedy jeho určitou obdobu na základě vlastních stanov.http://abicko.avcr.cz/2015/11/11/{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.avcr.cz/cs/pro-akademickou-sferu/vedecky-titul-dsc./ |datum přístupu=2016-06-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160604060748/http://www.avcr.cz/cs/pro-akademickou-sferu/vedecky-titul-dsc./ |datum archivace=2016-06-04 |nedostupné=ano }} Doktorský studijní program může mít akreditována pouze [[Vysoká škola#Univerzitního typu|vysoká škola univerzitního typu]], tedy Ph.D. dnes mohou udělovat pouze tyto školy, případně instituce ve spolupráci s vysokou školou univerzitního typu (v ČR typicky [[Akademie věd České republiky|AV ČR]]). [131] => [132] => ==== Titul „Ph.D.“ a ostatní „doktorské“ tituly ==== [133] => Titul Ph.D. bývá někdy v [[Česko|ČR]] hovorově označován jako tzv. [[velký doktorát]],[http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783 Internetová jazyková příručka – Pořadí titulů], Ústav pro jazyk český AV ČR aby se odlišil od tzv. [[malý doktorát|malého doktorátu]],{{Citace elektronické monografie | titul = Postup podle ekvivalenčních dohod - Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko a Slovinsko | url = http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarsko-polsko | vydavatel = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky | datum_přístupu = 2019-04-30}} který se uděluje po úspěšném absolvování [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]] ([[doktor filozofie|PhDr.]], [[doktor teologie|ThDr.]], [[doktor práv|JUDr.]] atd.).§ 46 odst. 5 a § 47 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111 Dostupné online.]Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009 Doktorský titul Ph.D., „doktor“ (8 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]), tedy není ekvivalentem titulu [[Doktor filozofie|PhDr.]], což je titul [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterského stupně]] (7 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]) „doktor filozofie“, který značí de facto stejnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] jako „magistr“ ([[Magistr|Mgr.]]).{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 46 odst. 5. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p46-5}} ''Malé doktoráty'' ([[rigorózum]]) bývají často v současnosti označovány jako historická záležitost či specifikum [[Česko|Česka]] či [[Slovensko|Slovenska]] z minulosti a zpravidla nemají ve světě obdobu (jejich udělování, nikoliv jejich existence, kupř. srov. J.D. a JUDr.);{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kvačková| jméno = Radka| titul = RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor| periodikum = Lidovky.cz| url = http://relax.lidovky.cz/neni-doktor-jako-doktor-0s1-/veda.aspx?c=A140610_162721_ln_veda_sm | datum_vydání = 2014-06-12 }} v těchto zemích se totiž v tomto nejedná o žádný další stupeň studia, získaného vzdělání, resp. kvalifikace, navíc – [[Boloňský proces]] chápe pouze tři klasické stupně vysokoškolského vzdělání: bakalářské – magisterské – doktorské (blíže [[International Standard Classification of Education|ISCED]]). [134] => [135] => (Např. [[právník]], kupříkladu [[soudce]], s titulem [[Doktor práv|JUDr.]], se od právníka s titulem [[Magistr|Mgr.]] de facto nijak neliší, oba mají stejné pětileté [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterské vzdělání]], nicméně právník s titulem „magistr“ ukončil studium [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]], hovorově označovanou jako ''státnice'', právník „doktor práv“ se po získání Mgr. rozhodl následně složit ještě jednu zkoušku navíc, tzv. [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]], hovorově označovanou jako ''rigo'', součástí které bývá i obhajoba [[rigorózní práce]] – může však být uznána i stejná práce jako [[magisterská práce|magisterská (diplomová)]], případně rozšířená, pokud to připouští vnitřní předpis školy. Takový právník, třeba soudce, má však stále zcela stejné možnosti, resp. kompetence. Rigorózum, (fakultativní) [[Státní zkouška#Státní rigorózní zkouška|státní rigorózní zkouška]] je však v ČR zpoplatněnou záležitostí{{Citace elektronické monografie | titul = JUDr. - titul za všechny prachy. | vydavatel = OCTOPUS | url = http://octopus.juristic.cz/archiv/62260/oct013.html }} – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy – mimo lékařských oborů, [[Doktor medicíny|MUDr.]], [[Doktor zubního lékařství|MDDr.]], [[Doktor veterinární medicíny|MVDr.]], kde se jedná o standardní zakončení studia.){{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 111/1998 Sb. | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů | paragraf = 46 odst. 3 | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p46-3 | datum přístupu = 2016-05-19}} [136] => [137] => ==== Financování ==== [138] => Samotný doktorand je studentem v doktorském studijním programu, primárně se tedy nejedná o zaměstnance dané univerzity, ale o studenta, přičemž dle formy studia se pak vnitřně (pracovně) rozdělují na interní a externí doktorandy. Postavení doktorandů je do určité míry podobné [[asistent (pedagog)|asistentům]] (pracovně někdy zkracováno ''as.''), ti jsou však zaměstnanci a pobírají [[plat]] (resp. [[mzda|mzdu]]). Doktorand v [[prezenční studium|prezenční formě]] studia (interní doktorand) většinou pobírá [[stipendium]], v ČR se jedná většinou o několik tisíc Kč{{Citace elektronické monografie | příjmení = Zemek | jméno = Petr | titul = Proč (ne)jít na doktorské studium | vydavatel = PetrZemek.net | datum_vydání = 2011-06-04 | datum_přístupu = 2016-05-31 | url = https://cs-blog.petrzemek.net/2011-06-04-proc-jit-ci-nejit-na-doktorske-studium }} (kupř. šest tisíc Kč). Doktorandi také v některých případech mohou získat pracovní úvazek na pozici asistenta. Rovněž mohou být k tomuto financováni z příslušného [[Grant (účelový dar)|grantu]]. Interní doktorandy pak [[stát]] také většinou různě zvýhodňuje či podporuje – v [[Česko|ČR]] stát považuje doktoranda za studenta nikoliv max. pouze do 26 let (standardně), ale pro některé, zejména daňové, účely až do dovršení 28 let.{{Citace právního předpisu | typ = Zákon | číslo = 586/1992 Sb. | název = o daních z příjmů | paragraf = 35ba Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, odst. 1 písm. f) | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p35ba-1 | datum přístupu = 2016-05-19}} [139] => [140] => V [[Česko|Česku]] je v současnosti (2014) struktura [[student]]ů [[vysoká škola|vysokých škol]] následující: kolem 60 % studentů studuje první cyklus vysokoškolského studia ([[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářský studijní program]]), zhruba třetina studentů studuje ve druhém cyklu studia ([[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterský studijní program]]) a právě třetí cyklus ([[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]]) zde studuje stabilně kolem 6-8 % všech studentů vysokých škol, přičemž tento cyklus v ČR nedokončí více než polovina zapsaných studentů, což je ještě vyšší neúspěšnost než u studentů cyklu prvního; uvedené pak může do jisté míry souviset též s tím, že v ČR mají zpravidla studenti třetího cyklu od svého zápisu ke studiu nárok na měsíční doktorské [[stipendium]], pro studenty magisterského studia tak může být v některých případech výhodné se přihlásit ke studiu doktorskému, a to ať už jej skutečně studovat hodlají, či nikoliv.{{Citace elektronického periodika | příjmení = Rychlík | jméno = Martin | titul = Zvláštnosti českých Ph.D. | periodikum = Lidovky - Česká pozice | datum vydání = 2012-05-12 | datum přístupu = 2016-09-28 | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/zvlastnosti-ceskych-ph-d-0x7-/tema.aspx?c=A121205_120346_pozice_86306}} Druhou příčinou může být ekonomická situace těchto studentů, protože stipendium do 10 000 Kč nepokryje životními náklady již dospělých lidí, kteří mívají často rodinu, či vlastní bydlení apod.. [141] => [142] => == Modely supervize == [143] => Na některých univerzitách může existovat školení pro ty, kteří chtějí dohlížet na Ph.D. studia. V současné době existuje velké množství literatury pro [[akademický pracovník|akademiky]], kteří toto chtějí. Dinham a Scott (2001) argumentovali, že celosvětový růst v oblasti studentů ve [[výzkum]]u byl doprovázen zvýšením řady návodů/manuálů, jak pro studenty, tak pro školitele, citují přitom příklady jako je Pugh a Phillips (1987). Tito autoři publikovali empirická data o přínosech toho, že Ph.D. kandidát může získat, pokud publikuje svou práci, a poznamenávají, že Ph.D. studenti jsou tomu spíše nakloněni s adekvátní podporou svých školitelů. [144] => [145] => Wisker (2005) uvádí, jak se výzkum v uvedených oblastech rozlišuje mezi dvěma modely dohledu (supervize): první model supervize (''technical-rationality model'') zdůrazňuje techniku, druhý model (''negotiated order model'') je méně mechanistický a zdůrazňuje plynulou a dynamickou změnu v Ph.D. procesu. Existuje značné množství literatury ohledně očekávání toho, že školitelé mohou mít své studenty, několik doktorandů, a že studenti mohou mít své školitele, tedy nikoli jednoho, ale školitele pro každý kurs zvlášť. [146] => [147] => [148] => == Zajímavosti == [149] => [150] => === Česko === [151] => Některé zajímavosti pouze z [[Česko|ČR]] uvádí například pramen ''Učitelské noviny (2013)'':{{Citace elektronické monografie | titul = Má být doktorské studium masové? | vydavatel = Učitelské noviny - UcitelskeNoviny.cz | datum_vydání = 2013-02-01 | datum_přístupu = 2016-05-31 | url = http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7032}} [152] => * [[Stipendium]] (doktorské stipendium) v průměru nepřekračuje sedm tisíc Kč měsíčně. [153] => * Počet doktorandů je 26 429 (z toho cca 2 200 na [[Akademie věd České republiky|AV ČR]]), což je 6,4 % podíl na celkovém počtu studentů, [[Evropská unie|EU]] má tento podíl na čísle 3,1 %. [154] => * Polovina doktorandů studuje v [[Studijní program#Typy studijních programů|prezenční formě]] studia a 99,3 % všech studuje na [[Vysoká škola#Veřejné vysoké školy|veřejných vysokých školách]], oproti tomu v EU je to 79 %. [155] => * [[Univerzita Karlova]] má celkově podíl 30 % na všech doktorandech v Česku, [[Masarykova univerzita]] 13 %, [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] pak 8 %. [156] => * Titul Ph.D. jenom v roce [[2012]] v ČR získalo 2 629 doktorandů. [157] => * Podíl doktorů (Ph.D.) na celkovém počtu absolventů vysokých škol je 2,7 %. [158] => * 28 % doktorandů se zaměřuje na [[Technika|technické vědy]], 20 % na [[přírodní vědy]] a 14 % na [[společenské vědy]]. [159] => * Za rok [[2016]] kupř. na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|FF]] [[Univerzita Karlova|UK]] studovalo v [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářském cyklu]] celkem 3 133 studentů, v [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterském]] 1 796 a v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorském]] 1 158 studentů, pro srovnání kupř. na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|FF]] [[Masarykova univerzita|MU]] to bylo 4 278 – 2 271 – 740.{{Citace elektronické monografie [160] => | titul = Oddělení statistických výstupů a analýz – studenti podle vysoké školy / fakulty (data za rok 2016, 31. 12. 2016, stav k 20. 1. 2017) [161] => | url = http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych [162] => | url2 = http://dsia.uiv.cz/vystupy/vu_vs_f2.html [163] => | url3 = http://dsia.uiv.cz/vystupy/f2/f21.xlsx [164] => | datum přístupu = 2017-08-20 [165] => | vydavatel = Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [166] => }} [167] => * Například na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|PřF]] UK bylo složení studentů za rok 2016 v jednotlivých cyklech 2 000 – 1 136 – 1 369, pro srovnání na [[Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity|PřF]] MU to bylo 1 873 – 895 – 911. [168] => [169] => === Svět === [170] => Některé zajímavosti ze světa uvádí například pramen ''The Economist (2011)'': [171] => * V letech [[1998]]–[[2006]] se zvýšil počet doktorátů udělených ve všech zemích [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] o 40 %. [172] => * Doktorát (Ph.D.) nemusí přinést oproti magisterskému vzdělání žádné zvýšení příjmů, dokonce může vést i k jeho poklesu. [173] => * Průzkum na jedné univerzitě z [[Spojené státy americké|USA]] ukázal, že ti, kdo studia dokončí, nejsou o nic chytřejší než ti, kteří doktorát nezískají. [174] => * Pokud se ''postdoktorandi'' neuplatní v akademické sféře, obtížně hledají práci v jiných oblastech. [175] => * Mezi lety [[2005]]–[[2009]] bylo v [[Spojené státy americké|USA]] uděleno odhadem více než 100 tis. titulů Ph.D. [176] => * V [[Kanada|Kanadě]] vydělává 80 % post-doktorálních studentů ročně před zdaněním 38 600 dolarů a méně, což je průměrný plat stavebního dělníka. [177] => * Zhruba třetina absolventů doktorského studia v [[Rakousko|Rakousku]] si najde zaměstnání, které nesouvisí se získanou kvalifikací, v [[Německo|SRN]] skončí 13 % všech absolventů doktorského cyklu v podřadném zaměstnání, v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] tento podíl činí 21 %. [178] => * V některých oborech se výhoda držitelů titulů Ph.D. zcela ztrácí – ti, kteří mají doktorát z matematiky a informatiky, společenských věd nebo jazyků nevydělávají o nic víc než magistři. [179] => * Dle článku Economist, se Ph.D. vyplatí pouze [[lékař]]ům, v jiných vědních oborech a u obchodního a finančního studia, v průměru vztaženém na všechny obory se držitelé titulu Ph.D. mohou těšit pouze 3% rozdílu ohodnocení oproti držitelům magisterské kvalifikace. [180] => * V rámci studie absolventů doktorského studia v [[Spojené království|UK]] přibližně třetina z dotázaných přiznala, že se do něj zapsali částečně proto, aby mohli zůstat studenty nebo aby oddálili hledání zaměstnání, připustila to téměř polovina studentů [[Technika|technických oborů]] – pro vědce je snadné získat stipendium, a proto je to táhne směrem k doktorskému studiu. [181] => [182] => == Odkazy == [183] => [184] => === Poznámky === [185] => [186] => [187] => === Reference === [188] => {{Překlad|en|Doctor of Philosophy|751422037}} [189] => [190] => [191] => === Související články === [192] => * [[Hirschův index]] [193] => * [[Impakt faktor]] [194] => * [[Rejstřík informací o výsledcích|RIV]] [195] => * [[Web of Science]] [196] => * [[Scopus (databáze)]] [197] => * [[Grantová agentura České republiky]] [198] => * [[Technologická agentura České republiky]] [199] => [200] => === Externí odkazy === [201] => * {{Commonscat}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=Ph.D.}} [203] => * [https://web.archive.org/web/20190414000415/https://aspvs.isacc.msmt.cz/ Akreditované studijní programy vysokých škol] – [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky]] [204] => * [https://vsmonitor.wordpress.com/2013/04/29/charakter-doktoratu-se-meni/ Charakter doktorátu se mění – Vysoké školství ve světě] [205] => [206] => {{České akademické tituly}} [207] => {{Zahraniční akademické tituly}} [208] => {{Autoritní data}} [209] => [210] => [[Kategorie:Akademické tituly]] [211] => [[Kategorie:Vědecké hodnosti]] [] => )
good wiki

Ph.D.

Ph. D.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česko','výzkum','Vysoká škola#Magisterský studijní program','Vysoká škola#Doktorský studijní program','Boloňský proces','International Standard Classification of Education','profesor','Evropa','Vysoká škola#Bakalářský studijní program','Spojené státy americké','Doktor věd','Akademie věd České republiky'

Česko

Evropa

Profesor

Výzkum