Array ( [0] => 14722182 [id] => 14722182 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Piktové [uri] => Piktové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Pictish stone strathpeffer eagle.jpg|náhled|[[Clach an Tiompain]], symbol Piktů v [[Strathpeffer]].]] [1] => [2] => '''Piktové''' (z latinského ''picti'' – pomalovaní) byl [[národ]], žijící ve středním a severním [[Skotsko|Skotsku]] v období prvních pokusů [[Starověký Řím|Římanů]] o nadvládu [[Kaledonie]], resp. Skotska, až do [[9. století]]. Jejich [[etnicita]] není jasná, dříve se předpokládalo, že jde o národ příbuzný [[Keltové|Keltům]], moderní výzkumy však ukazují, že šlo spíše o samostatný národ, či o původní obyvatele [[Velká Británie (ostrov)|Británie]]. Poprvé se o Piktech zmiňuje římský spisovatel [[Eumenius]] v roce [[297]], který je popisuje jako národ stále divošský, jehož válečníci se nebojí armád Říma. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => O životě Piktů se nám toho příliš nedochovalo. Byl to jediný národ ostrova, který nebyl v období Římské invaze nikdy podroben. [6] => [7] => Prostřednictvím [[Artušovské legendy|artušovských legend]] se dozvídáme, že [[Vortigern]], bájný král Britů ([[Britonové|Britonů]]), si na pomoc v boji proti Piktům a [[Skotové (kmen)|Skotům]] (což byl ve starých dobách název pro Iry) pozval na pomoc dva [[Jutové|jutské]] bratry [[Hengest a Horsa|Hengesta a Horsu]], kteří jej nakonec zradili a zahájili [[Germáni|germánskou]] invazi do Británie. Zda je legenda o bratrech pravdivá, nemůžeme s jistotou prokázat. Z tohoto příběhu však vyplývá, že Piktové představovali pro Britony vážnou hrozbu, se kterou se nedokázali sami vypořádat. [8] => [9] => V otázce víry se předpokládá, že Piktové měli [[animismus|animistické]] či [[polyteismus|polyteistické]] náboženství, podobně jako Keltové. Časem byli však i oni [[Christianizace|christianizováni]]. Zajímavý příběh se váže ke [[Svatý Kolumba|sv. Kolumbovi]], světci, který stál dle tradice za christianizováním národa Piktů. Údajně se střetl s příšerou z řeky [[Ness]], která terorizovala místní obyvatelstvo. Kolumba se pokřižoval a svatými slovy zahnal příšeru zpět do řeky odkud přišla, a zachránil přitom chlapce. To udělalo na Pikty velký dojem a následně přijali křesťanství. Tento příběh dnes slouží jako základ zrození legendy o [[Lochnesská nestvůra|příšeře]] z [[Loch Ness]]. Dokončení christianizace se datuje do konce [[6. století]]. [10] => [11] => Během [[9. století]] se piktské kmeny spojily a vytvořily království [[Alba (království)|Alba]]. [12] => [13] => Naposledy se s Pikty setkáváme v roce [[840]], v souvislosti s nástupem [[Kenneth I.|Kennetha MacAlpina]], vůdce Skotů, kterému se podařilo vymýtit piktskou šlechtu a nastoupit na trůn jako první král Skotů. Národ Piktů se poté začlenil mezi Skoty a zbytek [[Gaelové|gaelského]] obyvatelstva a jejich identita byla postupem času [[Asimilace (sociologie)|asimilována]] a v [[11. století]] již kompletně zapomenuta. [14] => [15] => == Společnost == [16] => Archeologické nálezy vypovídají o společnosti, která není lehce odlišitelná od svých gaelských a britonských sousedů a také [[Anglosasové|Anglosasů]] na jihu Británie. Určitým vodítkem mohou být znalosti o ostatních keltských společnostech. [17] => [18] => Piktové, podobně jako jiné národy severní Evropy pozdního [[starověk]]u, byli zemědělci žijící v malých komunitách. Hovězí dobytek a koně byli znakem bohatství, ve velkém množství byla chována prasata a ovce. Zvířata byla podle dnešních měřítek malá, ačkoliv koně byli dovezeni z Británie do [[Irsko|Irska]] jako chovný materiál pro zvětšení irských zvířat. Z irských záznamů vyplývá, že tamější elita soutěžila ve šlechtění větších zvířat. Podobná situace mohla být i u Piktů. Vyřezávané lovecké scény ukazují lov se psy a, na rozdíl od Irska, se sokoly. Pěstovalo se [[Obilniny|obilí]] včetně [[pšenice]], [[ječmen]]e, [[oves|ovsa]] a [[žito|žita]]. Zeleninu představovala [[kapusta]], [[zelí]], [[cibule]], [[pórek]], [[hrách]], [[mrkev obecná|mrkev]] a [[vodnice]]. Rostliny jako [[česnek]], [[kopřiva|kopřivy]] a [[řeřicha]] byly sbírány v přírodě. Pastevectví poskytovalo kůže a kožešiny. Hlavním zdrojem přadného vlákna byla [[ovčí vlna]], obvyklý byl také [[len]], ačkoliv není jisté, zda byl pěstován pro vlákna, olej, nebo jako potravina. V řekách a u pobřeží byl provozován [[rybolov]]. Význam domestikovaných zvířat naznačuje, že jejich maso a mléko bylo důležitou částí stravy obyčejných lidí. Naopak elita jedla především maso, jak z domácích, tak i z divokých zvířat. [19] => [20] => Staří Piktové jsou spojováni s pirátstvím a nájezdy na [[Británie (provincie)|římskou část Británie]]. Dokonce ani během pozdního [[středověk]]u nebyla hranice mezi obchodníky a piráty zcela jasná, takže piktští piráti byli pravděpodobně za jiných okolností obchodníky. [21] => [22] => S Pikty jsou také spojovány [[broch]]s (kamenné věže). Ačkoliv byly budovány již dříve v [[doba železná|době železné]] a přestaly se stavět kolem roku 100, byly později používány i Pikty. Nejčastějším typem obydlí byly kruhové nebo obdélníkové domy ze dřeva. Ačkoliv většina kostelů byla stavěna ze dřeva, od 8. století byly budovány i z kamene. [23] => [24] => O Piktech se často tvrdí, že se zdobili tetováním. Důkazy pro toto tvrzení prakticky neexistují. Na kamenných rytinách jsou zobrazováni piktští šlechtici, lovci, válečníci, muži i ženy, ale bez známek tetování. Na některých kamenech byly nalezeny i nápisy v latince a [[ogham]], ale některé ještě nebyly rozluštěny. Význam dobře známého piktského symbolu, nalézaného zejména na kamenech, nemá jednoznačný výklad. Podle jednoho výkladu se jedná o symbol jmen těch, co kameny vztyčili. Piktské umění je možné klasifikovat jako keltské a později se vyvíjelo izolovaně. [25] => [26] => == Náboženství == [27] => Rané náboženství Piktů se pravděpodobně podobalo keltskému [[Polyteismus|polyteismu]], ale z tohoto období se dochovaly pouze místní názvy. Přesné datum, kdy Piktové konvertovali ke křesťanství, není jasné. Křesťanství přivezli irští misionáři a pravděpodobně se během 6. století rozšířilo po většině piktského území. [28] => [29] => == Jazyk == [30] => Jazyk Piktů ([[piktština]]) se nedochoval. Známá jsou pouze místní jména a jména lidí vytesaná na kamenech. S největší pravděpodobností šlo o [[Keltské jazyky|keltský jazyk]] z p-keltské (britonské) větve, vzdáleně příbuzný dnešní [[Velština|velštině]].Forsyth, K. (2006), Koch, John T., ed., "Pictish Language and Documents", Celtic culture: A historical encyclopedia, Volume 1, Santa Barbara, California: ABC-CLIO, Inc. F [31] => [32] => == Odkazy == [33] => === Reference === [34] => [35] => [36] => === Externí odkazy === [37] => * {{Commonscat}} [38] => * {{Otto|heslo=Piktové}} [39] => * {{NK ČR|ph311281|věc=ano|množné=ano}} [40] => * [https://web.archive.org/web/20070312130306/http://www.skotsko.net/view.php?cisloclanku=2005072112 O Piktech na Kiltu] [41] => [42] => {{Autoritní data}} [43] => [[Kategorie:Piktové| ]] [44] => [[Kategorie:Keltské kmeny]] [45] => [[Kategorie:Starověké národy]] [46] => [[Kategorie:Dějiny Skotska]] [47] => [[Kategorie:Kmeny starověkého Skotska]] [] => )
good wiki

Piktové

Clach an Tiompain, symbol Piktů v Strathpeffer. Piktové (z latinského picti - pomalovaní) byl národ, žijící ve středním a severním Skotsku v období prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.