Array ( [0] => 15485514 [id] => 15485514 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plasy [uri] => Plasy [3] => Plasy od szz.jpg [img] => Plasy od szz.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Plasy [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [4] => | okres = Plzeň-sever [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kralovice]] [6] => | pověřená obec = Plasy [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 331 01 [9] => | počet ZSJ = 6 [10] => | počet částí obce = 6 [11] => | počet katastrálních území = 6 [12] => | adresa = Plzeňská 285
331 01 Plasy [13] => | web = http://www.mestoplasy.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = posta@mestoplasy.cz [16] => | starostka = Mgr. Eva Kantor Pořádková [17] => | starosta aktuální k = 2022 [18] => | NUTS3 = CZ032 [19] => }} [20] => '''Plasy''' ({{Vjazyce2|de|''Plass''}}) jsou město v [[okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]], 21 km severně od [[Plzeň|Plzně]], s {{Počet obyvatel}} obyvateli. Plasy jsou součástí [[Mikroregion Dolní Střela|Mikroregionu Dolní Střela]]. Město vzniklo okolo [[Klášter Plasy|stejnojmenného kláštera]], který je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. [21] => [22] => == Název == [23] => V [[Historický pramen|historických pramenech]] se název města objevuje ve tvarech: Plaz (1146), Plazensi (1177), in Plazs (1185), de Plass (1189), Placensis monii (1204), de Plaz (1205), Sigebertus Plezzensis (1228), in Plaz (1358), de Plass (1369), monii Plassensis (1370), vinea Plasnensi (1393), monii Plassnensis (1403), in Plas (1412), abbacie Plassensis (1425), kláštera plaskeho (1484) a kláštera plazskeho (1520). [[Genitiv|Druhý pád]] jména je ''Plas,'' [[Lokál|šestý pád]] zní [24] => ''Plasech'' nebo v používanějším tvaru ''Plasích.'' [25] => [26] => == Historie == [27] => Krajina v okolí Plas byla osídlena již v [[pravěk]]u. Na území města se v [[Starší doba železná na území Česka|době halštatské]] a [[Laténská kultura|laténské]] nacházela nejméně dvě sídliště, z nichž jedno bylo objeveno při stavbě školní budovy v letech 1933 a 1934, a druhé stávalo na vyvýšenině na levém břehu řeky. Asi dva kilometry severozápadně stávalo na [[Skalní ostroh|ostrožně]] obtékané Střelou [[Plasy (hradiště)|plaské hradiště]] osídlené v době halštatské a ještě předtím lidem [[Chamská kultura|chamské kultury]]. [28] => [29] => [[Soubor:Konvent Plasy.jpg|náhled|vlevo|Klášter]] [30] => [31] => Město vyrostlo okolo [[Klášter Plasy|plaského cisterciáckého kláštera]], jehož zakládací listinu podepsal v roce [[1144]] kníže [[Vladislav II.]] (asi 1110–1174). Samotný klášter stojí na místě staršího knížecího dvorce. Klášter zažil dvě období vzestupu, z nichž prvé ukončily [[husitské války]] a druhé zrušení kláštera [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1785. Majetek kláštera po jeho zrušení přešel do správy [[Náboženská matice|náboženského fondu]]. [32] => [33] => === Devatenácté století === [34] => Do zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] v roce 1850 nebyly Plasy vnímány jako město či vesnice, ale jen jako širší součást bývalého kláštera. V roce 1826 koupil celé plaské panství v dražbě státní ministr a kancléř rakouského císařství [[Klemens Wenzel von Metternich]], který je v Plasích také pochován v rodinné hrobce, kterou nechal ještě týž rok postavit (zemřel roku 1859). Poté, co získaly Plasy nového pána, nastalo období rozvoje – kníže Metternich rychle započal s výstavbou továrny na zpracování železné rudy – [[litina|litiny]], při výstavbě příjezdových komunikací byly zbořeny některé budovy klášterního areálu včetně kostela Panny Marie Růžencové. Materiál ze zbořených objektů byl použit při výstavbě továrny a domků pro dělníky v okolí hutě. [35] => [36] => [[Soubor:Plasy - Železárna - bývalá železářská huť svatého Klimenta.jpg|náhled|Bývalá železářská huť]] [37] => [38] => Na počátku 40. let 19. století byla zahájena výstavba státní silnice z Plzně do [[Žatec|Žatce]] (dnes [[silnice I/27]]). Zatímco dřívější trasa vedla po staré [[zemská stezka|zemské stezce]] přes [[Obora (okres Plzeň-sever)|Oboru]], [[Nebřeziny]] do [[Kralovice|Kralovic]] a Plasům se vyhýbala, nová silnice vedla z [[Kaznějov]]a přes [[Rybnice|Rybnici]] do Plas a odtud dále přes [[Sokolka (Plasy)|Sokolku]] na Kralovice. Ačkoli trasa státní silnice v Plasích přeťala klášterní areál a vedla k zániku zahrady před konventem, přivedla do Plas dopravu, a tím i oživení. [39] => [40] => Po zrušení patrimoniální správy se v roce 1850 konaly první volby do obecního zastupitelstva. Zvolené zastupitelstvo, ve kterém zasedalo i několik úředníků plaského panství, patrně nemělo o funkci jasnou představu, a tak zvolilo za starostu knížete Klementa Metternicha. Ten považoval volbu za projev uznání své péče o blaho obyvatel Plas, přijal ji a z praktických důvodů pověřil jejím výkonem prvního radního Matěje Hölzla. Situaci vyřešilo okresní hejtmanství v Kralovicích vypsáním nových voleb, ve kterých byl Hölzl potvrzen do funkce starosty. [41] => [42] => Roku 1852 se z Nebřezin do Plas přestěhovala poštovní sběrna a o tři roky později se stala poštovním úřadem. V roce 1872 se po přívalových deštích rozvodnila řeka Střela, situaci katastrofálně zhoršilo protržení hráze [[Mladotický rybník|Mladotického rybníka]]. Při povodni zahynuli v Plasích dva lidé, řeka odnesla dva domy, poškodila množství dalších, zničila jez a náhon k železné huti. Povodeň způsobila velké škody na stavbě [[Železniční trať Plzeň–Žatec|železniční tratě Plzeň–Žatec]], která byla na katastru obce Plasy budována od června 1871. Zatímco na úseku z Plzně do Plas byl dopravní provoz zahájen 21. ledna 1873, úsek z Plas do [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotic]] se zpozdil. V roce 1875 zanikla železná huť – doprava železné rudy ze vzdálených lokalit výrobu prodražovala. Metternichové v bývalé železárně začali vyrábět barvy, ale i tento pokus skončil neúspěchem. [43] => [44] => Dokončená železniční trať se spolu se státní silnicí stala katalyzátorem rozvoje místních živnostníků a podniků. Na konci 19. století v Plasích pracovala pila, parní pivovar, parní mlýn, bylo zde pět hostinců, čtyři kupci a lékárna. V Plasích sídlil farní úřad, pětitřídní škola, četnická stanice, telegrafní úřad, zmíněný poštovní úřad a stanice státních hřebců. Rozvíjel se i společenský život – v Plasích působil pěvecký spolek ''Střela,'' úřednická beseda, občansko-řemeslnická beseda, dobrovolný hasičský sbor, odbor [[Národní jednota pošumavská|Národní jednoty pošumavské]], odbor [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]], spořitelní a záložní spolek a všeodborová dělnická organizace ''Rovnost.'' Do vzniku samostatného Československa k těmto spolkům a organizacím přibyly místní organizace sociální demokracie, tělocvičná jednota Sokol, Dělnická tělocvičná jednota a včelařský spolek. [45] => [46] => === Dvacáté století === [47] => Starosta Hynek Vavřík zvolený v roce 1902 navrhl, aby se Plasy ucházely o povýšení na [[městys]]. Opakované úsilí o povýšení bylo však neúspěšné, mimo jiné proto, že obec neměla vlastní školní budovu. Od roku 1906 měly Plasy obecního strážníka, zároveň byla zahájena výstavba veřejného osvětlení obce lihovými lampami. [48] => [49] => Po [[první světová válka|první světové válce]] vyvíjely místní dělnické organizace snahu o posílení svého vlivu v zastupitelstvu obce, které v prosinci 1918 přijalo usnesení, že zasedání budou s předstihem veřejně oznamována a budou veřejná. Občané v poválečných letech hromadně opouštěli církve, věřící měli v roce 1921 už jen těsnou většinu. [50] => [51] => Na začátku roku 1920 se začal řešit problém elektrifikace. Obec uvažovala o možnosti výstavby vlastní elektrárny, ale nakonec zvolila připojení k elektrifikaci okresu. Staré nefunkční lihové veřejné osvětlení bylo postupně nahrazeno elektrickým. Kromě elektrifikace musela obec řešit nedostatek bytů. Silnou snahu o získání budovy bývalé prelatury a pozdějšího zámku od správy velkostatku k úpravě na byty ukončuje až zamítavé stanovisko památkového úřadu. [52] => [53] => Na jaře 1928 se plaští občané pokusili vyvolat přemístění okresních úřadů z Kralovic do Plas; snaha vrcholila roku 1931 neúspěšným jednáním na ministerstvu vnitra. Neúspěšná je i průběžná snaha povýšit Plasy na [[město]] – Plasy v té době měly z urbanistického hlediska městský charakter s velkolepými historickými budovami a několika drobnými průmyslovými podniky, sídlila zde řada obchodníků a řemeslníků a na rozdíl od okolních vsí zde absentovaly selské usedlosti (na okolní půdě hospodařil velkostatek). V letech 1934–1935 byla na pozemku u státní silnice, který byl kdysi smetištěm a později byl upraven pro pomník padlým vojínům, vystavěna budova obecního úřadu – radnice. [54] => [55] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] a zabrání českého pohraničí Německem nastal značný příliv obyvatel, jejichž počet přesáhl 2000; stav setrval do konce druhé světové války. Dne 10. května 1945 dorazilo do Plas několik vojáků sovětské armády, druhého dne je následovala dělostřelecká jednotka. [[Rudá armáda|Sovětská armáda]] v Plasích setrvala do ledna 1946. [56] => [57] => == Přírodní poměry == [58] => [[Soubor:Mikroregion Dolní Střela 20220511 120639.jpg|thumb|Fotografie pořízena v mikroregionu [[Mikroregion Dolní Střela|Dolní Střela]].]] [59] => Hluboká kotlina obklopená příkrými stráněmi, ve které Plasy leží, byla vytvořena řekou [[Střela (řeka)|Střelou]] a několika jejími drobnými přítoky – [[Lomanský potok|Lomanským potokem]], [[Žebnický potok|Žebnickým potokem]] a [[Hlubočice|Hlubočicí]]. Rovná údolní niva v nadmořské výšce 320 m tvořící dno kotliny je protáhlá od severozápadu k jihovýchodu ve směru toku řeky, její délka je 2,3 km a šířka přibližně 900 m. V druhé polovině 19. století byla západní část nivy upravena na [[anglický park]], jeho součástí se stala Velká louka a Opatovská louka, rybník ve středu i lípy v jeho okolí. [60] => [61] => Příkré svahy kotliny se zvedají až k vrcholkům kopců o více než 100 m nade dnem údolí. Řeka Střela vtéká do kotliny z kaňonu přehrazeného malou vodní nádrží mezi kopci [[Bor (436 m)|Bor]] a [[Masné krámy (428 m)|Masné krámy]] nedaleko vsi [[Horní Hradiště]]. Střela protéká severovýchodní částí nivy až k areálu [[Klášter Plasy|kláštera]], kde je na esovitém úseku přehrazena jezem. Z něj část vody odtéká do někdejšího mlýnského náhonu a dále přes klášterní nádrže do Královské stoky, jež prochází pod budovou [[Konvent (církev)|konventu]] a ústí zpět do řeky u mostu [[silnice I/27]]. Střela pokračuje dále ke konci kotliny, na pravém břehu je doprovázena mohutnými lípami [[Alej vzdechů (Plasy)|Aleje vzdechů]], kde vtéká do kaňonu mezi kopci [[Špitál (Hornobřízská pahorkatina, 410 m)|Špitál]] a [[Panholec (407 m)|Panholec]] a pokračuje k [[Nebřeziny|Nebřezinám]], kde se do ní vlévá [[Kaznějovský potok]]. Kromě kopců svírajících Střelu na vtoku a výtoku je kotlina obklopena ještě na severní straně nejvyšším [[Klíčník (456 m)|Klíčníkem]], na západní straně [[Na Kole|Kolem]] a na jihu [[Vápenná pec (388 m)|Vápennou pecí]]. [62] => [63] => [[Soubor:Plasy.jpg|náhled|Střed Plas]] [64] => [65] => Veškerá zeleň ve městě je chráněna a zařazena do různých kategorií ochrany. V jižní části údolní nivy se nachází chráněné [[Lípa (rod)|lipové]] stromořadí [[Alej vzdechů (Plasy)|Alej vzdechů]]. Lipová výsadba pokračuje i na hrázi rybníka a navazuje na ni bariérové stromořadí [[olše (rod)|olší]], které jako součást [[Anglický park|anglického parku]] rozdělují severní část Velké louky. Ta byla v osmdesátých letech 19. století pod vedením knížete [[Richard Metternich|Richarda Metternicha]] upravena ve stylu [[Anglický park|anglického parku]]. Spolu s parkovými úpravami byl vybudován zavodňovací systém a plocha Velké louky byla obhospodařována jako produkční louka. [[Dendrologie|Dendrologickou]] architekturu kotliny dotvářejí břehové porosty u řeky Střely. [66] => [67] => == Obyvatelstvo == [68] => {| class="wikitable" [69] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů [70] => |- [71] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [72] => |- style="text-align: right; white-space:nowrap;" [73] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [74] => | 2 700 || 2 777 || 2 623 || 2 623 || 2 891 || 2 896 || 3 305 || 2 783 || 2 886 || 2 836 || 2 768 || 2 691 || 2 621 || 2 572 || 2 690 [75] => [76] => |- style="text-align: right;" [77] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [78] => | 248 || 272 || 291 || 300 || 337 || 369 || 552 || 692 || 669 || 696 || 662 || 792 || 827 || 870 || 933 [79] => |} [80] => [81] => == Městská správa == [82] => === Části města === [83] => * '''Plasy''' [84] => * [[Babina]] [85] => * [[Horní Hradiště]] [86] => * [[Lomnička (Plasy)|Lomnička]] [87] => * [[Nebřeziny]] [88] => * [[Žebnice]] [89] => [90] => Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1992 k městu patřily i [[Korýtka]], [[Ondřejov (Pláně)|Ondřejov]] a [[Vrážné (Pláně)|Vrážné]]. [91] => [92] => === Městské symboly === [93] => ==== Znak ==== [94] => Znak města navrhl v roce 1978 tehdejší předseda městského národního výboru Josef Palma a upravil jej historik a heraldik Jan Pelant.Plaský zpravodaj, č. 2, roč. XVIII, 2008, str. 7. Původní návrh měl čtvrcený štít se zlatou šesticípou hvězdou v prvém modrém poli, zelený lipový list nakoso položený ve druhém a třetím stříbrném poli a konečně bílou řádovou lilii ve čtvrtém červeném poli. Městský národní výbor však požádal o změnu ve třetím poli, a tak je na dnešním znaku pětilistá růže se zlatým středem a zelenými kališními listy. Znak připomíná spjatost města s klášterem, lipový list potlačené nevolnické povstání v roce 1680. [95] => [96] => ==== Vlajka ==== [97] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 11. dubna 2008. [98] => [99] => == Doprava == [100] => Městem prochází dvě důležité dopravní spojnice ve směru sever–jih: [[silnice I/27]] a [[železniční trať Plzeň–Žatec]], na které se nachází [[Plasy (nádraží)|stanice Plasy]]. Krizovým dopravním místem jsou serpentiny na obou stranách I/27 a úzký zalomený most přes řeku Střelu. Na zmíněných úsecích došlo k mnoha nehodám včetně smrtelných. [101] => [102] => V Plasích se nachází [[Letiště Plasy]]. [103] => [104] => [[Ředitelství silnic a dálnic]] plánuje východní obchvat Plas s přemostěním údolí Střely. V roce 2021 se zpracovává dokumentace pro stavební povolení, k zahájení stavby by mělo dojít roku 2024.{{Citace letáku ŘSD | titul = I/27 Plasy – obchvat | url = 220/infoletak_s27-plasy-obchvat.pdf | aktualizace = 2021-12 | přístup = 2022-01-14}} [105] => [106] => == Pamětihodnosti == [107] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Plasích}} [108] => [109] => === Klášter === [110] => Bývalý [[Klášter Plasy|plaský klášter]] byl založen roku 1144 [[Cisterciácký řád|řádem cisterciáků]]. Areál kostela, klášterních a hospodářských budov je dílem vrcholně [[Baroko|barokních]] architektů z konce 17. a první poloviny 18. století. K nejzajímavějším součástem kláštera patří dřevěné podvodní základy kláštera a gotická [[Královská kaple (klášter Plasy)|královská kaple]]. Klášterní areál je národní kulturní památkou. [111] => [112] => === Škola === [113] => [[Soubor:Škola (Plasy).JPG|náhled|Budova bývalé základní školy dle projektu Hanuše Zápala]] [114] => [115] => Škola byla založena při klášteru v roce 1781. Roku 1865 byla zvolena místní školní rada se starostou A. Reichenbachem v čele. Dvoutřídní škola byla v té době umístěna v přízemí konventu kláštera, kde setrvala až do 30. let 20. století. V roce 1921 předložila místní školní rada plány nové školy od plzeňského stavitele Drnce. Realizaci oddálila kromě finanční problémů i snaha přiškolených obcí [[Rybnice]] a [[Babina]] zbavit se povinnosti přispět na stavbu nové školy, což se Rybnici rozhodnutím o vyškolení (r. 1926) skutečně podařilo. Babina žádala o vlastní samostatnou školu, přičemž jednání se protahovala a oddalovala stejně jako rozhodnutí o škole v Plasích. [116] => [117] => V roce 1931 se plaská obec rozhodla převzít povinnosti obce Babiny a v prosinci 1932 byla výstavba nové školy schválena. Plasy si vypůjčily u tří peněžních ústavů 1,4 milionu korun a v létě byla zahájena stavba podle projektu architekta [[Hanuš Zápal|Hanuše Zápala]]. V probíhající hospodářské krizi sloužila stavba i ke zmírnění těžké sociální situace nezaměstnaných, které obecní úřad určoval jako pomocné síly. V roce 1934 byla stavba dokončena. [118] => [119] => V nové školní budově se učilo do července 1941, kdy byla vyklizena a byl v ní zřízen tábor pro německou mládež. Žáci se přestěhovali zpět do konventu a výuka probíhala i v místních hostincích. [120] => [121] => V současnosti slouží budova střední odborné škole s nabídkou výuky čtyřletých oborů agropodnikání, obchodní akademie a veterinářství, domovu mládeže, školní jídelně a domu dětí a mládeže Kopretina. (Komplex mateřské školy, základní školy a gymnázia se nachází v jiné části města, na tzv. akademickém vršíčku v těsném sousedství okresního archivu.) [122] => [123] => === Další památky === [124] => [[Soubor:Klášter Plasy - okres Plzeň-sever (9).jpg|náhled|[[Hrobka rodu Metternichů]]]] [125] => [126] => * [[Hrobka rodu Metternichů]] – bývalý farní kostelík sv. Václava na hřbitově, uvnitř pohřben [[Klemens Wenzel von Metternich|kancléř Metternich]], jeho manželky a děti [127] => * Bývala [[železářská huť svatého Klimenta]] – vystavěná knížetem Metternichem 1827–1829 [128] => * Kašna se sochou [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] (patří ke klášteru) [129] => * [[Plasy (hradiště)|Hradiště Plasy]] [130] => [131] => == Osobnosti == [132] => === Rodáci === [133] => [[Soubor:Wiehl Antonín2.jpg|náhled|upright|Antonín Wiehl]] [134] => [135] => * [[Rudolf Jung]] (1882–1945), politik [136] => * [[Jiří Kornatovský]] (* 1952), malíř a grafik [137] => * [[Viktor Stretti]] (1878–1957), grafik [138] => * [[Antonín Wiehl]] (1846–1910), architekt [139] => * [[Hanuš Lašek]] (1860–1937), operní pěvec – tenorista, hudební pedagog a publicista, učitel. [140] => [141] => === Obyvatelé === [142] => [[Soubor:Rakev Metternicha.jpg|náhled|Rakev [[Klemens Wenzel von Metternich|knížete Metternicha]]]] [143] => * Pavel Anzenbacher starší (1901–1987) – malíř, grafik {{Citace monografie [144] => | příjmení = Kornatovský [145] => | jméno = Ivo [146] => | spoluautoři = a kol. [147] => | titul = Pavel Anzenbacher [148] => | vydání = 2018 [149] => | vydavatel = Město Plasy [150] => | místo = Plasy [151] => | rok vydání = 2018 [152] => | počet stran = 36 [153] => | strany = [154] => | isbn = 978-80-270-3322-5 [155] => }} [156] => * [[Lumír Brendl]] – odborný publicista v oboru filatelie, dlouholetý předseda [[Svaz českých filatelistů|Svazu českých filatelistů]] [157] => * [[Světla Brendlová]] – anglistka, pedagožka [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity v Plzni]], odborná publicistka [158] => * Václav Cejthamr (* 1964) – ekonom, odborný spisovatel, pedagog [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] {{Citace elektronického periodika [159] => | příjmení = [160] => | jméno = [161] => | titul = Knihy z pera ing. dr. Václava Cejthamra v Databázi Národní knihovny ČR [162] => | periodikum = Databáze Národní knihovny České republiky / on-line katalog NK ČR [163] => | vydavatel = [164] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/5H8TTBG2NLLEXDGHAEVMNBNYJCMEVSMPVHL1X112F3UPIP9Q4I-57301?func=find-b&find_code=WAU&x=0&y=0&request=v%C3%A1clav+cejthamr&filter_code_1=WTP&filter_request_1=&filter_code_2=WLN&adjacent=N [165] => | datum vydání = [166] => | datum přístupu = 2018-05-10 [167] => }} [168] => * [[Vladimír Dlouhý (poslanec)|Vladimír Dlouhý]] (* 1950) – v letech 2006 až 2010 poslanec za ODS, regionální politik [169] => * [[Robert Drozda]] (1948–2019) – spisovatel [170] => * [[Gerhard Höfer]] (1943–2018) – fyzik, akustik, odborný publicista, pedagog Západočeské univerzity v Plzni [171] => * Eva Kamenická (* 1951) – regionální archeoložka, odborná publicistka {{Citace elektronické monografie [172] => | příjmení = [173] => | jméno = [174] => | titul = Bibliografie českých zemí Historického ústavu Akademie věd České republiky [175] => | url = https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/110819 [176] => | vydavatel = [177] => | místo = [178] => | datum vydání = [179] => | datum přístupu = 2018-05-08 [180] => | kapitola = Eva Kamenická [181] => }} [182] => * [[Václava Korcová]] (* 1967) – učitelka a didaktička dějepisu, spoluautorka řady dějepisných učebnic {{Citace elektronické monografie [183] => | příjmení = [184] => | jméno = [185] => | titul = Databáze knih [186] => | url = https://www.databazeknih.cz/autori/vaclava-korcova-94500 [187] => | vydavatel = [188] => | místo = [189] => | datum vydání = [190] => | datum přístupu = 2018-05-08 [191] => | kapitola = Václava Korcová [192] => }}{{Citace periodika [193] => | příjmení = Lovčí [194] => | jméno = Radovan [195] => | titul = Didaktička dějepisu Václava Korcová [196] => | periodikum = Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska [197] => | datum = 2017 [198] => | ročník = 27 [199] => | číslo = 4 [200] => | strany = 5–7 [201] => | url = http://www.marianskatynice.cz/sborniky/2017_04.pdf [202] => | datum přístupu = 2018-05-08 [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180509012858/http://www.marianskatynice.cz/sborniky/2017_04.pdf [204] => | datum archivace = 2018-05-09 [205] => | nedostupné = ano [206] => }} {{Wayback|url=http://www.marianskatynice.cz/sborniky/2017_04.pdf |date=20180509012858 }} [207] => * [[Vítězslav Lavička]] (* 1963) – český prvoligový fotbalista a fotbalový trenér [208] => * [[Jan Jindřich Marek]] (1803–1853) – básník, beletrista, katolický obrozenecký kněz [209] => * [[Klemens Wenzel von Metternich]] (1773–1859) – politik, diplomat, rakouský státní kancléř [210] => * [[Jiří Novotný (literární historik)|Jiří Novotný]] – literární historik, univerzitní pedagog Západočeské univerzity v Plzni, odborný publicista, autor středoškolských učebnic literatury [211] => * [[Johann Georg Nussbaumer]] – lesník, autor odborných spisů o lesnictví [212] => * Martin Sedloň (* 1965) – římskokatolický farář, autor duchovní literatury {{Citace elektronického periodika [213] => | příjmení = Šrámková [214] => | jméno = Jitka [215] => | titul = Bezdomovci potřebují vědět, že jejich život je důležitý, říká kněz [216] => | periodikum = IDNES.cz [217] => | vydavatel = [218] => | url = https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/knez-martin-sedlon-bezdomovec-kostel-u-jeziska-plzen-rozhovor.A181227_447396_plzen-zpravy_vb [219] => | datum vydání = 29.12.2018 [220] => | url archivu = [221] => | datum přístupu = 2020-12-24 [222] => }}{{Citace elektronického periodika [223] => | příjmení = LOVČÍ [224] => | jméno = Radovan [225] => | titul = Pokud se nám daří milovat, jsme nejšťastnější, říká kněz Martin Sedloň. Konzumismus je podle něj horší než komunismus. [226] => | periodikum = Krajské listy [227] => | vydavatel = [228] => | url = https://www.krajskelisty.cz/jihocesky-kraj/25022-pokud-se-nam-dari-milovat-jsme-nejstastnejsi-a-to-promenuje-svet-k-lepsimu-rika-knez-martin-sedlon-pusobici-mezi-plzenskymi-bezdomovci.htm [229] => | datum vydání = 24.12.2020 [230] => | url archivu = [231] => | datum přístupu = 2020-12-24 [232] => }} [233] => * Věra Sidorjaková (* 1951) – regionální umělkyně, dřevořezbářka, speciální pedagožka {{Citace elektronického periodika [234] => | příjmení = [235] => | jméno = [236] => | titul = Vodníky, skřítky, ale i panenky nebo čápy můžete vidět v ateliéru dřevořezby v Plasích na severním Plzeňsku [237] => | periodikum = Český rozhlas Plzeň [238] => | vydavatel = [239] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/vodniky-skritky-ale-i-panenky-nebo-capy-muzete-videt-v-atelieru-drevorezby-v-6736903 [240] => | datum vydání = 2016-09-08 [241] => | datum přístupu = 2018-05-08 [242] => }}{{Citace elektronického periodika [243] => | příjmení = [244] => | jméno = [245] => | titul = Toulavá kamera [246] => | periodikum = [247] => | vydavatel = Česká televize [248] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/214562221500008 [249] => | datum vydání = 2018-02-23 [250] => | datum přístupu = 2018-05-08 [251] => }} [252] => * [[Jaroslav Skála (basketbalista)|Jaroslav Skála]] (* 1954) – československý basketbalista a reprezentant, 1981 nejlepší basketbalista Československa [253] => * Jan Souček (* 1964) – akademický malíř, středoškolský a univerzitní pedagog [254] => * [[Richard Sporka]] (1951–2012) – hudebník {{Citace elektronického periodika [255] => | příjmení = Sporková [256] => | jméno = Jaroslava Barbara [257] => | příjmení2 = Sporka [258] => | jméno2 = Adam [259] => | titul = Richard Sporka [260] => | periodikum = Plaský zpravodaj [261] => | vydavatel = Město Plasy [262] => | url = http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/198cs_23.pdf&original=Zprav0131.pdf [263] => | datum vydání = 2013-02-08 [264] => | ročník = 23 [265] => | číslo = 1 [266] => | strany = 22 [267] => | datum přístupu = 2018-07-17 [268] => }} [269] => * [[Daniel Strož]] (* 1943) – nakladatel, básník, novinář a politik [270] => * [[Václav Švamberk]] (* 1962) – včelař, odborný spisovatel, bývalý předseda Svazu českých včelařů {{Citace elektronické monografie [271] => | příjmení = [272] => | jméno = [273] => | titul = Databáze knih [274] => | url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/vaclav-svamberk-41477 [275] => | vydavatel = [276] => | místo = [277] => | datum vydání = [278] => | datum přístupu = 2018-05-08 [279] => | kapitola = Václav Švamberk [280] => }} [281] => * [[Michal Škop]] (* 1976), matematik, demograf, autor [[Volební kalkulačka|volebních kalkulaček]] [282] => * Reginald Pavel Větrovec (* 1965) – teolog, odborný spisovatel, překladatel, univerzitní pedagog [[Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy|KTF UK]] {{Citace elektronické monografie [283] => | příjmení = [284] => | jméno = [285] => | titul = Webové stránky Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy [286] => | url = https://www.ktf.cuni.cz/KTF-563.html [287] => | vydavatel = [288] => | místo = [289] => | datum vydání = [290] => | datum přístupu = 2018-05-10 [291] => | kapitola = Ing. R. Pavel Větrovec, Th.D., S.S.L., katedra bibllických věd [292] => }} [293] => * [[Johann Georg Vogt|Mauritius Vogt]] (1669–1730) – literát, kartograf, přírodovědec [294] => * [[Barbora Votíková]] (* 1996) – fotbalová brankářka a reprezentantka, youtuberka [295] => * [[Pavel Zahradníček]] (* 1965) – římskokatolický kněz, spisovatel, zakladatel a redaktor časopisu [[Milujte se!]] {{Citace periodika [296] => | příjmení = [297] => | jméno = [298] => | titul = Knihy z pera ing. dr. Pavla Zahradníčka v Databázi Národní knihovny ČR [299] => | periodikum = Databáze Národní knihovny České republiky / on-line katalog NK ČR [300] => | datum vydání = [301] => | ročník = [302] => | číslo = [303] => | strany = [304] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/KLDBAFNKYY2UFUIKP631KC2PNQN5G2PS8A3HYG7HVIK4F5EAYX-28631?func=find-acc&acc_sequence=000874583 [305] => | rok přístupu = 2020 [306] => | měsíc přístupu = 06 [307] => | Den přístupu = 19 [308] => }} [309] => [310] => === Cena Osobnost města Plasy === [311] => [[Soubor:Jiří Kornatovský, portrait.jpg|náhled|[[Jiří Kornatovský]], malíř a grafik, získal cenu v roce 2005]] [312] => [313] => Od roku 2002 jsou plaskou radnicí vyhlašovány Osobnosti města Plasy (případně se ocenění uvádí jako Osobnost roku, i když není každoroční a mezi jednotlivými vyhlášeními může uplynout i dvou až tříletá doba). Ne všechny významné osobnosti narozené či žijící po část života v obci Plasy byly takto oceněny. Některé splňují charakteristiku regionální, celostátní či mezinárodní známosti. Jiné oceněné osoby mají naopak úzkou vazbu k městu Plasy, ale do kategorie šířeji známých českých či evropských osobností nenáleží. Některé laureáty spojuje s obcí např. studium na místním gymnáziu (profesor Janský). [314] => [315] => Laureáti: [316] => * 2002: Ladislav Šmídl – pedagog a místní knihovník [317] => * 2003: Jiří Skalický – památkář, bývalý kastelán plaského kláštera a komunální politik za ODS [318] => * 2004: rod Stretti [319] => * 2005: [[Jiří Kornatovský]] – malíř a grafik; Ivo Kornatovský – umělecký fotograf, organizátor kulturních akcí spojených s fotografií [320] => * 2006: Vítězslav Lavička [321] => * 2007: Lumír Brendl – odborný publicista v oboru filatelie, dlouholetý předseda [[Svaz českých filatelistů|Svazu českých filatelistů]], ředitel Mezinárodní filatelistické federace FIP [322] => * 2007 Světla Brendlová – anglistka, pedagožka [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity v Plzni]], odborná publicistka, ředitelka regionálního centra Britské rady v Plzni [323] => * 2008: [[Bohumír Janský]] – univerzitní pedagog, geograf a hydrolog [324] => * 2010: Robert Drozda [325] => * 2011: [[Vladimír Benedikt Holota]] – spisovatel, katolický kněz, rodák z [[Nebřeziny|Nebřezin]] [326] => * 2014: Zdeněk Sadílek – gymnazijní pedagog, organizátor různých kulturních akcí {{Citace elektronického periodika [327] => | příjmení = Vodrážka [328] => | jméno = Jan [329] => | titul = Velkou výstavu hub hostí Plasy [330] => | periodikum = Novinky.cz [331] => | vydavatel = Borgis, a.s. [332] => | url = https://www.novinky.cz/vase-zpravy/plzensky-kraj/plzen-sever/2345-6983-velkou-vystavu-hub-hosti-plasy.html [333] => | datum vydání = 2011-09-24 [334] => | datum přístupu = 2018-05-03 [335] => | url archivu = [336] => }} [337] => * 2016: Josef Palma – bývalý předseda MěNV Plasy, autor plaského znaku, místní publicista a pisatel rybářské kroniky {{Citace elektronického periodika [338] => | příjmení = [339] => | jméno = [340] => | titul = Křesadlo 2011 – Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci [341] => | periodikum = QAP.cz [342] => | vydavatel = QAP PRODUCTION s.r.o. [343] => | url = http://www.qap.cz/object/kresadlo-2011-cena-pro-obycejne-lidi-kteri-delaji-neobycejne-veci-18407 [344] => | datum vydání = 2011-05-31 [345] => | datum přístupu = 2018-07-25 [346] => | url archivu = [347] => }} [348] => * 2018: Jana Čiháková – pedagožka, vychovatelka, zakladatelka Muzea těžby borové smoly v části obce [[Lomany]] {{Citace elektronického periodika [349] => | příjmení = Kaplanová [350] => | jméno = Dana [351] => | titul = Jana Čiháková: Člověk žije, dokud je potřebný [352] => | periodikum = Novinky.cz [353] => | vydavatel = Borgis a.s. [354] => | url = https://www.novinky.cz/zena/styl/462654-jana-cihakova-clovek-zije-dokud-je-potrebny.html [355] => | datum vydání = 2018-02-09 [356] => | datum přístupu = 2018-05-03 [357] => | url archivu = [358] => }} [359] => [360] => == Odkazy == [361] => === Reference === [362] => [363] => {{Citace monografie [364] => | příjmení = Profous [365] => | jméno = Antonín [366] => | odkaz na autora = Antonín Profous [367] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [368] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [369] => | místo = Praha [370] => | rok = 1951 [371] => | počet stran = 632 [372] => | svazek = III. M–Ř [373] => | typ kapitoly = heslo [374] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0371 [375] => | kapitola = Plasy [376] => | strany = 371 [377] => }} [378] => {{Citace elektronické monografie [379] => | titul = Plasy [380] => | url = https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Plasy [381] => | datum přístupu = 2021-04-13 [382] => | vydavatel = Internetová jazyková příručka [383] => }} [384] => {{Citace elektronické monografie [385] => | příjmení = [386] => | jméno = [387] => | titul = Osobnost Města Plasy pro rok 2018 [388] => | url = http://www.plasy.cz/turista/kalendar-akci-v-plasich/osobnost-mesta-plasy-pro-rok-2018-212_184cs.html [389] => | vydavatel = Webové stránky města Plasy [390] => | místo = [391] => | datum vydání = [392] => | datum přístupu = 2018-03-05 [393] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180504012747/http://www.plasy.cz/turista/kalendar-akci-v-plasich/osobnost-mesta-plasy-pro-rok-2018-212_184cs.html [394] => | datum archivace = 2018-05-04 [395] => | nedostupné = ano [396] => }} [397] => {{Citace elektronické monografie [398] => | příjmení = [399] => | jméno = [400] => | titul = Osobnosti roku [401] => | url = http://www.plasy.cz/mesto/osobnosti-roku/ [402] => | vydavatel = Webové stránky města Plasy [403] => | místo = [404] => | datum vydání = [405] => | datum přístupu = 2018-05-03 [406] => }} [407] => {{Citace elektronického periodika [408] => | příjmení = [409] => | jméno = [410] => | titul = Novým šéfem pražského odboru památek bude Jiří Skalický [411] => | periodikum = ArchiWeb [412] => | vydavatel = [413] => | url = https://www.archiweb.cz/n/domaci/novym-sefem-prazskeho-odboru-pamatek-bude-jiri-skalicky [414] => | datum vydání = 2012-09-18 [415] => | datum přístupu = 2018-03-05 [416] => }} [417] => {{Citace elektronické monografie [418] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 – 1. díl [419] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [420] => | strany = 318, 319 [421] => | lokace = záznam 68 [422] => | datum vydání = 2007-03-03 [423] => | datum přístupu = 2015-02-03 [424] => | jazyk = [425] => }} [426] => {{Citace kvalifikační práce [427] => | příjmení = Augustinová [428] => | jméno = Anna [429] => | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [430] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [431] => | titul = Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext [432] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/124146/?lang=en [433] => | typ práce = Bakalářská práce [434] => | vedoucí = Alžběta Danielisová [435] => | místo = Praha [436] => | rok = 2014 [437] => | počet stran = 80 [438] => | strany = 44 [439] => | datum přístupu = 2017-04-22 [440] => }} [441] => {{Citace monografie [442] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [443] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [444] => | typ svazku = díl [445] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [446] => | datum vydání = 2015-12-21 [447] => | datum přístupu = 2019-12-27 [448] => | vydavatel = Český statistický úřad [449] => | místo = Praha [450] => | strany = 245, 397, 636 [451] => | formát = PDF online [452] => }} [453] => {{Citace elektronické monografie [454] => | titul = Udělené symboly – Plasy [455] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3320 [456] => | datum vydání = 2008-04-11 [457] => | datum přístupu = 2022-06-09 [458] => }} [459] => {{Citace elektronické monografie [460] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [461] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [462] => | datum přístupu = 2022-04-18 [463] => }} [464] => [465] => [466] => === Literatura === [467] => * {{Citace monografie [468] => | příjmení = Čarek [469] => | jméno = Jiří [470] => | titul = Městské znaky v českých zemích [471] => | vydavatel = Academia [472] => | místo = Praha [473] => | rok = 1985 [474] => | počet stran = 604 [475] => | strany = [476] => }} [477] => * {{Citace monografie [478] => | příjmení = Drozda [479] => | jméno = Robert [480] => | titul = O duši plaských hodin [481] => | vydavatel = Město Plasy [482] => | místo = Plasy [483] => | rok = 2006 [484] => | počet stran = [485] => | isbn = 80-254-7285-X [486] => }} [487] => * {{Citace monografie [488] => | příjmení = Drozda [489] => | jméno = Robert [490] => | příjmení2 = Kornatovský [491] => | jméno2 = Ivo [492] => | titul = Plasy známé – neznámé [493] => | vydavatel = Novela bohemica [494] => | místo = Praha [495] => | rok = 2017 [496] => | počet stran = [497] => | isbn = 978-80-87683-73-6 [498] => }} [499] => * {{Citace monografie [500] => | příjmení = Drozda [501] => | jméno = Robert [502] => | titul = Železná dráha v Plasích [503] => | vydavatel = Město Plasy [504] => | místo = Plasy [505] => | rok = 2013 [506] => | počet stran = [507] => | isbn = 978-80-260-4288-4 [508] => }} [509] => * {{Citace monografie [510] => | příjmení = Kahuda [511] => | jméno = Jan [512] => | titul = Kancléř Metternich a Plasy: ve světle soudobých dokumentů [513] => | vydavatel = Město Plasy [514] => | místo = Plasy [515] => | rok = 2009 [516] => | počet stran = [517] => | isbn = 978-80-254-7286-6 [518] => }} [519] => * {{Citace monografie [520] => | příjmení = Krček [521] => | jméno = Jakub [522] => | titul = Rušení klášterů na Plzeňsku: Kladruby, Plasy a Chotěšov v době josefínských reforem [523] => | vydavatel = Vydavatelství Západočeské univerzity [524] => | místo = Plzeň [525] => | rok = 2013 [526] => | počet stran = [527] => | isbn = 978-80-261-0250-2 [528] => | strany = [529] => }} [530] => [531] => === Související články === [532] => * [[Gymnázium Plasy]] [533] => * [[Plaské varhany]] [534] => * [[Plasko (krajinná památková zóna)]] [535] => * [[Knížecí pivovar Plasy]] [536] => [537] => === Externí odkazy === [538] => * {{Commonscat}} [539] => * {{Wikislovník|heslo=Plasy}} [540] => * {{Otto|heslo=Plasy}} [541] => * {{Oficiální web}} [542] => * {{RÚIAN}} [543] => [544] => {{Části české obce}} [545] => {{Okres Plzeň-sever}} [546] => {{Autoritní data}} [547] => {{Portály|Česko|Geografie}} [548] => [549] => [[Kategorie:Plasy| ]] [550] => [[Kategorie:Města v okrese Plzeň-sever]] [551] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [552] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]] [553] => [[Kategorie:Mikroregion Dolní Střela]] [554] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27]] [555] => [[Kategorie:MAS Světovina]] [556] => [[Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině]] [557] => [[Kategorie:Plaské panství]] [] => )
good wiki

Plasy

Plasy jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně, s obyvateli. Plasy jsou součástí Mikroregionu Dolní Střela.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klášter Plasy','Nebřeziny','Klemens Wenzel von Metternich','silnice I/27','Kralovice','Babina','Rybnice','Plasy (hradiště)','Anglický park','Svaz českých filatelistů','Západočeská univerzita v Plzni','Alej vzdechů (Plasy)'

Babina

Kralovice

Nebřeziny

Rybnice